(17.00 hodin)
(pokračuje Profant)
Já velmi doufám, že tedy tuto verzi můžeme s klidem zahodit a nemyslet na tyto připomínky a můžeme se bavit primárně o verzi ze 16. 9., kterou máme k dispozici a která tedy bude snad obsahem komplexního pozměňovacího návrhu. Já bych tady poprosil pana ministra, jestli by to pak ještě mohl říct na mikrofon s tou novou verzí, a že ji podporuje, abychom všichni měli dostatečnou jistotu.
V této nové verzi nám zbývají už jenom úplně dílčí připomínky. U kontroly je velmi dobře vydefinován inspektor. My tam máme otázky ohledně jeho odvolání, odvolatelnosti a za jakých okolností. Jsem velmi rád, že je tam docela jasně už v tom legislativním textu zmíněno, že sondy jsou nějakým krajním řešením a že preferovaná je klasická spolupráce na základě smlouvy, což si myslím, že v reálu těm subjektům bude vyhovovat více, a jsou na to zvyklejší. Díky tomu, že se spolupracuje na základě smlouvy a sondy jsou krajním řešením, tak je velmi upozaděna i náhrada škody, protože primárně jsme se jí obávali při použití sondy.
Co se týče sběru dat, tak děkujeme za kvalitní definici metadat. Opravdu je to tak, že vlastně Vojenské zpravodajství sbírá netflow, což si myslíme, že k jeho práci může být užitečné a že by to nemělo být tak, že naše zpravodajská služba bude slepá.
Z těch výhrad, co jsme měli, tam samozřejmě přetrvává, nebo má obava je z nějaké false flag operation, tj. operace pod falešnou vlajkou, kdy my jako ČR bychom provedli aktivní zásah proti falešnému cíli, a jelikož už by to byl vojenský zásah, tak by to mohlo mít nějaké konsekvence. Zde se musíme prostě spoléhat na přiměřenost a rozumnost jak zpravodajství, tak ministerstva, které takovéto operace potvrzuje, nicméně určitě by to tu mělo zaznít, že to je nějaký vektor, před kterým se musíme chránit, a bylo by velmi hloupé na něco takového skočit.
Závěrem tedy opravdu chválím trpělivost a vyjednávání ze strany ministerstva a hlavně Vojenského zpravodajství, které opravdu muselo trošku transformovat sebe samo a muselo to pro něj být velmi nepřirozené. A jenom poprosím pana ministra, jestli by mohl potvrdit tu novou verzi, ale že počítá, že bude předlohou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar a připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se také za klub KSČM vyjádřil k návrhu novely Vojenského zpravodajství.
Jak již tady bylo řečeno, jedná se o zákon, který to neměl na začátku lehké. Tu těžkou úlohu si způsobilo ministerstvo samo, protože předložilo návrh, který narazil na velký odpor odborné veřejnosti i laické veřejnosti v rámci přípravy tohoto materiálu. Nejasné termíny, nejasné definice a nejasnost nakládání s těmi údaji, které by byly patřičně získány, odložily tento materiál a zůstal dlouho, jak se říká, pod stolem. Nyní se tady dostává verze, ke které jsem měl docela obsáhlé vystoupení, přesto mě zarazil můj předřečník hovořící o komplexním pozměňovacím návrhu v nějaké formě, který vlastně, jak se vyjádřil, a teď nebudu přesně citovat, tento návrh, o kterém teď máme jednat, odkládá a zase hází pod stůl, a vlastně je tady něco úplně nového a ten návrh nemám k dispozici. Čili nevím, k čemu se vlastně mám vyjadřovat v rámci prvního čtení.
Předpokládám-li postup, který tady kolegové piráti naznačili, znamená to, že v prvním čtení tady budeme hovořit o něčem, to potom takhle zahodíme, stenografy spálíme - záznamy, protože budou zbytečné, do druhého čtení bude předložen úplně jiný návrh, nebo komplexní návrh pozměňující charakter tohoto zákona. Jsem schopen nebo ochoten akceptovat někdy tyto postupy, když se jedná o zákony obecně prospěšné pro společnost, pod tísní časovou, pod tísní věcnou, ale ne v tomto konkrétním případě u tak dlouho projednávaného zákona, tak dlouho připravovaného zákona, abychom znovu jednali o něčem úplně jiném, než máme zde. Proto si dovolím navrhnout vrátit tento zákon předkladateli a předložit ctěné Sněmovně již v té komplexní pozměňované verzi, pokud tedy pan ministr se k ní přihlásí. Jinými slovy, jestli souhlasí s tím, že vlastně tento zákon, který je teď na stole a o kterém diskutuji, bude přepracován tím komplexním pozměňovacím návrhem, potom tedy dávám návrh na vrácení předkladateli k zapracování nebo k přepracování. Pokud se tak ale nestane, to samozřejmě závisí na předkladateli, potom budu diskutovat k tomu materiálu, co mám před sebou, a budu očekávat reakce pana ministra.
Čili k tomu materiálu, který máme, čili materiálu sněmovní tisk 800 v prvním čtení. Změnily se oproti původnímu výrazně definice, za to děkuji, z druhé strany zůstává hodně neznámých.
Neznámé, co zůstává, je, kdo všechno v České republice bude bránit Českou republiku v rámci kyberprostoru - pane ministře. Máme zde specializovaný úřad - Národní úřad kybernetické bezpečnosti, a to je úřad, který má už z titulu své funkce právo bránit Českou republiku proti kyberútokům. A ne že by nebyly. Byli jsme vystaveni kyberútokům, naše zdravotnická zařízení byla vystavena kyberútokům a mnoho občanů České republiky je napadeno kyberútoky, mnozí dokonce museli platit výkupné. Jsou to různé mafiánské a vyděračské skupiny budující kyberprostor v rámci svého byznysu. Toto všechno by měla zabezpečovat Národní centrála kybernetické bezpečnosti jakožto civilní orgán fungující v nějakém prostoru, kyberprostoru, a měl by mít veškeré možnosti monitorování a fungování v rámci kyberprostoru. Nebo se pletu? Pletu se v tom, že tento úřad by měl mít informace, co se v tom kyberprostoru děje? Měl by poctivě monitorovat všechny ty toky a hlídat ty údery, které přicházejí v rámci sítě? Anebo jsou to jiné útoky a jiná síť, kterou bude monitorovat Vojenské zpravodajství? Asi ne. Předpokládám, že to je jedna síť. Čili nyní zde budeme mít Vojenské zpravodajství, které funguje v nějakém prostoru, a budu-li obrazný, tak bude jedna černá krabička NÚKIBu, druhá černá krabička Vojenského zpravodajství, možná se dočkáme ještě třetí černé krabičky BIS, možná čtvrté černé krabičky klasických orgánů činných v trestním řízení, pokud budou zařizovat odposlechy a další záležitosti.
Toto zůstává nevyjasněno. V tom návrhu se hovoří o tom, že Vojenské zpravodajství je připraveno zajišťovat součinnost při provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. Jinými slovy přiznává, že shromážděné informace, které ono získá, je možno poskytovat dále. Oceňuji, že je napsáno, za jakých podmínek, to znamená, musí se přiznat k tomu atd., komu konkrétně, jaké sekundy, časy, co předává. Ovšem pořád mi uniká smysl toho, když tu máme už úřad, který má disponovat těmito věcmi, proč zřizovat tu pravomoc Vojenskému zpravodajství. Anebo to otočme a řekněme ano, za kybernetickou bezpečnost České republiky zodpovídá Vojenské zpravodajství, komplexně zodpovídá, a potom NÚKIB pouze bude přebírat tyto informace a řešit tu možnou civilní záležitost. Protože já nevěřím tomu, že je možno jenom tak z prvních dat nebo z prvních signálů na síti rozlišit, co je civilní útok a co je vojenský útok. Co má civilní charakter vydírání nějakého uživatele, nebo masivní útok, přehlcování sítě a další, anebo co má konkrétní vojenský cíl. V nějakém okamžiku se to bude překrývat, v nějakém okamžiku se to bude rozdvojovat. ***