(12.10 hodin)
(pokračuje Hyťhová)
Teď proč ten návrh nepodpoříme. Tak za prvé, relativně nízkou výší, což je stropem podpory ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství cca 33 000, se jedná o nesystémové opatření. Jedná se o selektivní podporu, která řeší opět problém nadnárodních montoven. Zásadním způsobem znevýhodňuje vyšší a kvalifikovanější pracovní sílu. Fakticky tak selektivně diskriminuje podnikatele se zaměstnanci s vyšší přidanou hodnotou. My potřebujeme zachraňovat nadnárodní koncerny, které budou potenciálně významným subjektem čerpání podpory? To je taková otázka.
Za druhé. Tímto dojde zásadním způsobem k pokřivení pracovního trhu. Subjekty, které nemají ekonomický důvod existovat, a to samozřejmě bez ohledu na epidemii covidu, tak budou nadále pokračovat v neefektivní produkci. Po skončení vyplácení podpory neefektivní firmy stejně zaniknou či silně zredukují počet svých zaměstnanců. To znamená, že před sebou hrneme tuto realitu a utrácíme peníze nás všech občanů namísto směrování do firem, které mají opravdu budoucnost. Po tomto krachu budou chybět prostředky na sanaci ztrát těchto zaniklých firem. To znamená, že si vláda vytvořila schodek státního rozpočtu, který projídáme, místo využití na efektivní investice.
Rozuměli jsme, že tato podpora je nutná na začátku, domníváme se však, že když budeme neustále tyto problémy hrnout před sebou, tak problémy samy nezmizí. Navíc ta doba 12 měsíců je dost dlouhá. A kdyby ten návrh byl trochu přepracován, změnily by se určité parametry a zkrátily dobu, tak by se o tom samozřejmě dalo uvažovat. Ale tak jak je to nastavené teď - a to ještě beru v potaz, že vlastně o podmínkách a parametrech také bude rozhodovat vláda, kdy vlastně my tady odsouhlasíme jakýsi bianko šek, který poté bude stejně upravovat ke konečnému stavu vláda, což považuji za naprosté špatné. Měl by o tom rozhodovat buď nějaký subjekt, jako úřad práce nebo i Poslanecká sněmovna, ale nevidím důvod, proč by takováto věc měla být v rukou vlády, která by měla nastavovat parametry.
Za další si myslíme, že v lidech vzniká pocit, že normální je nepracovat. Lidé jsou doma, ztrácejí pracovní návyky, ale hlavně nemají motivaci shánět nové pracovní uplatnění. A tak si například náš pan ministr zemědělství stěžuje, že chybí tisíce pracovníků v zemědělství, a dovážíme zahraniční pracovníky namísto využití pracovníků, kteří budou doma, v uvozovkách. Ti, co momentálně nemají bohužel své uplatnění. Ty nejohroženější oblasti toto opatření stejně nezachrání, například oblast gastro a podobně. Málokdo z podnikatelů má totiž v této oblasti větší rezervu na úhradu odvodů a části mezd, které hradí ze svých vlastních zdrojů. Výrok naší představitelky teď už zadlužené vlády, paní ministryně Benešové, že podnikatel musí mít - cituji - vatu, je opravdu k pláči, protože si myslím, že rozhodně tato situace je trošku jiná a mnohem horší. Pokud je paní ministryně přesvědčena, že je to takhle v pořádku, že ty firmy a podniky na to peníze mají, tak si myslím, že se trošku, trošku mýlí.
Takže za nás tedy říkám ještě jednou, že tento návrh nepodpoříme. Kdyby vláda tento návrh zpracovala, byl by kvalitní, nebyla by tam takhle dlouhá doba a určité věci by se z toho samozřejmě úplně vypustily, zkrátka předělaly, tak by se o tom dalo uvažovat. Ale v tomto případě, tak, jak je nám dneska ten návrh předložen, to považuji za naprostou ostudu, kterou vůbec nemá smysl dále komentovat. Takže děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokusím se být poměrně stručný a nastíním hlavní změny, které bychom měli společně prosadit v tomto návrhu zákona.
Za prvé volně navážu na svou kolegyni, která mluvila před chvílí. Ten návrh zákona dává ohromné pravomoci vládě. A chci říct kterékoli vládě, nejenom této, abychom si uvědomili. Myslím si, že to není správné a je to věc, kterou bychom měli ještě debatovat.
A teď k těm konkrétním parametrům.
Za prvé platí, že ten princip v obecné rovině občanští demokraté podporují a říkáme to celou dobu. Nicméně návrh, aby se podpora čerpala i na ty, kteří mají pouhých 20 % týdenní pracovní doby, to znamená jeden den v práci a čtyři dny mimo práci, je podle mě špatný. Náš návrh, náš poslanecký návrh, směřuje k tomu, aby to byla minimálně polovina. To znamená 50 %, aby práci ten zaměstnavatel našel, pak těch 50 % se krátkodobě dá, aby pomohl stát. Na druhou stranu si myslím, že i ta horní hranice by se z těch 80 % mohla zvýšit na 90 %. Mnohým by to skutečně pomohlo, i ti kteří odpracují čtyři a půl pracovního dne, aby případně firma na toho půl pracovního dne týdně mohla čerpat tu podporu.
Když mluvím o té podpoře, myslím si, že mnohem lepší a rozumnější je tu podporu počítat z hrubé mzdy, a ne z čisté mzdy. Čistá mzda je samozřejmě závislá na tom, kdo uplatňuje - například kdo z rodičů uplatňuje odpočet a kdo ne. Myslím si, že je rozumné mluvit o hrubé mzdě, protože potom ta firma dostane podporu stejně bez ohledu na to, jaké konkrétní odpočitatelné položky uplatňuje konkrétní zaměstnanec. A bavme se o té výši. Neříkám, že to musí být 70 % hrubé mzdy, ale myslíme si, že je to jednodušší z hlediska účetnictví, mzdových předpisů, pokud půjdeme na hrubou mzdu, ne na čistou, která se velmi často liší podle toho, kdo uplatňuje jaké odpočitatelné položky. Pokud stát má podpořit tato pracovní místa - a já zopakuji, my jsme pro - tak není logické, aby když řeknu, že 100 % je podpora, aby hned 24,8 % z té podpory zaměstnavatel zaplatil na sociálním pojištění. To pak rovnou řekněme, že ta podpora je 75 %, ale ne těch 100 %, jak je to navrženo. Takže náš návrh bude směřovat k tomu, aby se z té podpory, z té části, která - když zaměstnanec bude doma a bude ten zaměstnavatel čerpat podporu na to pracovní místo, aby se z toho neplatilo sociální pojištění.
U zdravotního pojištění je to trochu jinak. Myslím si, že systém zdravotnictví peníze potřebuje, a náš návrh bude směřovat k tomu, aby to zdravotní pojištění platil stát v rámci podpory udržení těchto pracovních míst. Samozřejmě, a na tom je podle mě velká shoda, zaznamenal jsem podobné pozměňovací návrhy i z jiných politických klubů, aby tam nebyl limit pro podporu jednonásobek průměrné mzdy. My máme dva návrhy v této chvíli, aby to bylo 1,5 nebo 1,8. Myslím, že kvalifikovaní zaměstnanci jsou klíčoví pro úspěch každé firmy. Zaměstnavatelé budou velmi rádi, když jim pomůžeme udržet klíčové kvalifikované zaměstnance po přechodnou dobu, protože těch se chtějí zbavovat samozřejmě jako posledních. To jsou podle mě hlavní parametry, o kterých bychom měli diskutovat.
Zopakuji ten svůj návrh, který jsem říkal k návrhu programu. Myslím si, že první jednání politické by mělo být o těch principech, a pak bychom to měli přetvořit společně do konkrétního legislativního návrhu a do konkrétního znění paragrafů.
A nedá mi, abych neokomentoval, a je mi to moc líto, že vlastně asi počtvrté se vládní většina odmítla zabývat podporou malých zaměstnavatelů a živnostníků. Já vím, že vás nebolí, ale netrestejte je za to. Netrestejte je za to. Myslím si, že ta podpora - my sami vstřícně říkáme, že třeba ten Antivirus A, který dělá vláda, že je to dobrý program, a chceme, aby pokračoval. Ale u toho Antiviru C vy se bráníte už jenom debatě. Asi čtyřikrát jste zamítli zařazení těchto bodů na program jednání. Je to velká škoda. A nevím, jak budete těm zaměstnavatelům a živnostníkům vysvětlovat, proč zrovna oni mají být z té případné podpory vyloučeni. Jako mantru jsme slyšeli v minulých týdnech a měsících, že Antivirus bude pokračovat, než bude kurzarbeit. Když navrhneme, aby to platilo i pro malé firmy a živnostníky, tak najednou pro tuto významnou skupinu to neplatí. 700 tisíc živnostníků a zhruba 800 tisíc zaměstnanců v těch malých firmách, kteří byli podpořeni v rámci programu Antivirus C, a vy jste je tímto svým hlasováním dnes už počtvrté hodili přes palubu. A je to velká škoda.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Připraví se poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu asi velice stručná. Každopádně za poslanecký klub KSČM si dovolím pár připomínek, nebo možná nějakých témat, námětů do diskuse. Ale myslím si, že i v té diskusi se víceméně shodneme.
Jsem přesvědčena, že tak jak nám přišel kurzarbeit, nebo vládní návrh zákona o zaměstnanosti do Poslanecké sněmovny, tak asi, jak tady sedíme všichni napříč politickým spektrem, shodu na této verzi nenajdeme. Ani za KSČM nevidíme, že bychom v této podobě pro něj hlasovali. Máme k tomu... máme k nim jednotlivé výhrady. Byly tady zmíněny. ***