(10.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
SPD podporuje samozřejmě kurzarbeit, protože chceme, aby se udržela pracovní místa. Nicméně opět vláda ten návrh předložila špatně. Budeme tady o něm mluvit teď v blízké době. Protože vláda nechce podpořit občany, kteří pracují na smlouvy na dobu určitou. To znamená, vláda navrhla ten návrh tak, že diskriminuje v podstatě část zaměstnanců, přitom právě na ty smlouvy na dobu určitou my jako SPD chceme, aby všichni dostali tu podporu formou kurzarbeitu, protože právě ty smlouvy na dobu určitou jsou nejvíce využívány vůči těm, řekl bych, sociálně slabším, nebo vůči občanům ve slabší pozici, to znamená, jsou to často invalidní spoluobčané, lidé v důchodech, jsou to často studenti, jsou to často matky samoživitelky, a vláda je vlastně vyčlenila, takže oni by neměli nárok být v tom systému kurzarbeitu a jejich pracovní místa by nebyla podpořena, což mě úplně šokovalo, ta asociální politika vlády hnutí ANO, ČSSD. A my už jsme tam vložili pozměňovací návrh, naše poslankyně Šafránková, abychom tuto diskriminaci odstranili, abychom mohli podpořit udržení pracovních míst pro všechny pracující občany. Takže my už jsme samozřejmě tento nedostatek, co tady vláda předložila, jako SPD nahradili a teď je otázka, jestli se bude pro náš pozměňovací návrh tady bude hlasovat a jestli ho vláda podpoří.
Samozřejmě, že tady taky jako podpůrné opatření, které vláda bohužel odmítá, a je to opět z pera SPD, nám tady leží zákon na zvýšení slevy na poplatníka, to znamená, zvýšení té odečitatelné položky pro všechny pracující občany. Ta se mimochodem, ta odečitatelná položka, ta sleva na poplatníka, nezvyšovala už dvanáct let. Tady na tom vidíme, na jakém žebříčku priorit jsou u všech dosavadních vlád včetně současné pracující lidé. To znamená, až na tom nejnižším. To je přesně opak než tak, jak to vidíme my v SPD. Pro nás jsou naopak slušní lidé na první místě a také ti pracující. Návrh SPD by přinesl každému občanovi navíc v peněžence v průměru 1 035 korun, a vláda to odmítá. To znamená, tady vláda chce vyhlašovat nouzový stav, to znamená, omezovat opět práci a životy občanů, v podstatě brát jim peníze, protože opět se sníží tržby, opět bude se zvyšovat nezaměstnanost, ale zároveň vláda odmítá ty konstruktivní návrhy SPD, ty konkrétní návrhy zákonů, které by naopak pomohly alespoň, když už tedy vláda, protože tady má většinu, respektive s podporou KSČM, tak my, opozice, těžko to přehlasováváme, tak by vláda měla aspoň přijmout ty návrhy SPD, abychom pomohli těm slušným pracujícím lidem udržet pracovní místa, udržet ty firmy v chodu, aby nekrachovaly, a tak dále. Ale to vláda bohužel nedělá. No nic, budeme vás přemlouvat dál. A taky víme proč.
Ale zpátky k tomu covidu. Vláda, respektive ono je to celé o covidu, ale zpátky teď k té nákaze. A víme také, proč vláda ta statistická data vlastně nemá, ta, o kterých jsem hovořil, protože dodnes neví, kolik lidí skutečně zemřelo na COVID-19, a neví to z prostého důvodu, protože se nedělají pitvy zemřelých. A pokud se u zlomku z nich pitva provedla, víme o případech, kdy mrtví už v době úmrtí covid ani neměli, a přesto byli zahrnuti do statistiky zemřelých na covid. Už se totiž ozvali patologové, kteří tvrdí, že v jejich nemocnici žádný člověk na covid ve skutečnosti nezemřel, přestože je tak označený.
Nejde ale jen o nouzový stav. Jde o celkové šíření strachu a paniky z nemoci, u níž si odpovědní lidé ve vládě nedali tu práci, aby nám analyzovali, zda se máme či nemáme bát. Jen pokud známe skutečná ohrožení, můžeme přece rozhodovat, jaká opatření jsou přiměřená a nezbytně nutná. Málo se o tom mluví, ale v České republice spáchá například ročně okolo 1 300 lidí sebevraždu a od počátku covidové paniky se podle psychiatrů zhruba ztrojnásobil počet lidí v depresi.
Další téma jsou neustálé pokusy omezovat péči pro pacienty s jinými chorobami než covid. I tady lékaři upozorňují na škody na zdraví, které plynou z omezení péče o nemocné pacienty s onkologickými a dalšími chorobami. Pokud se tedy tady bavíme o covidu, měla by v prvé řadě vláda přinést - a máme za sebou už půl roku - tvrdá data, kolik lidí z testovaných skutečně onemocnělo, kolik lidí prokazatelně podle pitevních zpráv zemřelo na covid. Protože jak víme, a už to potvrdilo i mnoho odborníků, počet pozitivně testovaných ještě neznamená počet nemocných. To je důležitá věta, kterou je potřeba si říct. A podle těchto dat je pak potřeba posoudit, kdo a jak je ohrožený a jak ohrožené skupiny chránit. Nic takového tady dnes ale na stole od vlády nemáme, jen vzájemné mediální vzkazy od ministrů a pana premiéra ve smyslu, já navrhnu nouzový stav a já to podpořím.
To je nejen neprofesionální, ale opravdu hluboce zhoubné. Není opravdu možné takto si zahrávat, takto jednoduše si zahrávat s životy deseti milionů našich občanů. A dnes má veřejnost - mně píše obrovské množství občanů, tisíce denně, doslova tisíce denně - mají občané velké pochybnosti o tom, co je a co není nutné, protože to právě vyplývá z této problematické komunikace, z těch problematických návrhů, které tady průběžně padají.
Podle dostupných informací jsou statistiky zemřelých na covid fakticky falšované, neboť zemřelí lidé ve skutečnosti skonali na úplně jiné nemoci, pouze byli v nějakém čase covid pozitivní. A podržte se - někteří prokazatelně dokonce v čase smrti už ani covid pozitivní nebyli. Přesto byli zařazeni do statistiky jako zemřelí na COVID-19. Dvě patoložky z pražské Nemocnice Na Bulovce, Jana Válkyová a Michaela Ledinská, poskytly portálu novinky.cz šokující rozhovor, v němž otevřeně popsaly své zkušenosti s pitvami pacientů údajně zemřelých na koronavirus. V Nemocnici Na Bulovce zemřelo od začátku údajné pandemie do onoho rozhovoru 27 pacientů na koronavirus, řečeno v uvozovkách. Ve skutečnosti tam však nezemřel na koronavirus nikdo. Oněch 27 pacientů bylo údajně covid pozitivních, ale pokud koronavirus nějak ovlivnil jejich smrt, je tato souvislost neprůkazná, zastřená, případně není žádná. Jak vyplývá z výpovědí obou patoložek, pitva byla provedena jen u pouhých tří pacientů. Tedy ne u všech dvaceti sedmi, jak by se dalo čekat v době údajné pandemie, která ochromila chod celé země. Všichni tři pitvaní byli starší šedesáti let, dva z nich přes sedmdesát let. Dva pitvaní navíc v době smrti podle vyjádření patoložek už koronavirus ani neměli, protože mezitím z jejich organismu zmizel, a možná tam ani nebyl, protože chybovost testů může být až 30 procent. Přesto jsou vedeni ve statistice - zemřeli na koronavirus.
Pokud je výše uvedené pravda, svědčí to nejen o falšování statistiky a úmyslném vytváření falešné epidemie, svědčí to o naprostém selhání systému. Protože pokud tu máme - a my to vyloučit nemůžeme, že nám tu řádí - nějaký nebezpečný vir, pak bych čekal řádnou dokumentaci, tedy nejen kolik lidí se potkalo s virem, ale kolik lidí, kteří se s virem potkali, skutečně onemocnělo a kolik na něj skutečně zemřelo. Namísto toho tady vláda a ministerstvo šermují s čísly, kolik lidí je na covid pozitivních. Ministerstvo zdravotnictví dodnes nepřijalo u nákazy virem COVID-19 žádný standard pro vyhlášení epidemie, jak tomu je u chřipky, kde k vyhlášení epidemie je standardem 1 600 až 1 800 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Zdůrazňuji - skutečně nemocných, nikoliv infikovaných. Přičemž opět nevíme, kolik je nemocných skutečně jen na covid a kolik má jinou závažnou chorobu a jsou pouze na covid pozitivní.
Musím říct, že k tomu, abych zkoumal statistiky, mě přiměl projev jednoho italského poslance, který po přezkoumání statistik zjistil, že z údajných 25 tisíc obětí covidu v Itálii jich ve skutečnosti 86 procent zemřelo na úplně něco jiného. A my bychom se měli ptát, kolik lidí u nás skutečně je nemocných na COVID-19 a kolik jich skutečně na infekci tímto virem skutečně zemřelo. Znova říkám, nikoliv pozitivních, ale skutečně nemocných. V České republice podle Státního zdravotního ústavu každoročně onemocní chřipkou necelý milion obyvatel a souvisí s ní v průměru téměř 2 tisíce úmrtí ročně. Proč v případě covidu přijímá vláda epidemiologická plošná opatření a proč taková plošná opatření nikdo nepřijímal v případě epidemie chřipky, která zabíjí daleko více? A to máme proti chřipce léky, alespoň část lidí se očkuje.
A ten můj dotaz je potřeba vysvětlit, protože to není dotaz ani tak Okamury, ale to je dotaz občanů. To je jeden z dotazů, který mi neposílá jeden občan, ale to je skutečně tisíců občanů. A musím říci tedy, proto tady vytahuji do toho projevu právě i ty některé podněty mimo ta fakta, na co se mě občané ptají, a já jsem slíbil, že se na to samozřejmě zeptám jak tady pana premiéra, tak pana ministra Hamáčka, tak případně nového pana ministra zdravotnictví. Na COVID-19 vakcína není a údajně ani pořádné léky, nebo není ještě ta vakcína, která je rozšířena všude. Na onemocnění covid zabírá podle všeho například padesát let starý lék isoprinosin a zřejmě i další laciné a dostupné léky.***