(9.50 hodin)
(pokračuje Jurečka)
My jsme za KDU-ČSL připravili a dnes podali návrh na ošetřovné, aby to platilo v podmínkách, jaké tady byly v případě první vlny. Dali jsme ten návrh, aby byl schválen v prvním čtení. Velmi prosím, aby to vláda neodmítla, aby k tomu dala minimálně neutrální stanovisko, abychom toto opatření ve Sněmovně udělali.
Co chcete říct, členové vlády, rodičům, kteří budou doma, kteří již v tenhle okamžik budou muset, když přijdou o 40 % svého příjmu, žít na dluh? Co jim chcete vzkázat? To stejné i vůči živnostníkům, které jsem tady zmiňoval.
A chci se zeptat, pane premiére a pane ministře vnitra i pane ministře zdravotnictví - podařilo se nastavit nákup ochranných pomůcek tak, že podporujeme domácí firmy? Včera jsem z veřejných informací četl, že ano, nějakou část nakupují státní hmotné rezervy od českých firem. Ale bohužel ne od výrobců. Jsou to překupníci, kteří kupují opět výrobu z Číny. Proč? Proč platíme po šesti měsících opět stejnou daň a stejnou chybu vůči Číně? Tchaj-wan dokázal za 90 dnů být plně soběstačný ve výrobě svých vlastních ochranných pomůcek pro celé obyvatelstvo. Prosím pěkně, odpovězte mi, pane ministře, jak bylo naloženo s nabídkou České asociace výrobců nanotechnologií. Tito lidé přišli na Ministerstvo zdravotnictví a na Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku července a dali nabídku, že chtějí pomoci a spolupracovat se státem a chtějí nabídnout systémové řešení, aby místa, jako jsou školy, školky, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, abychom technickými prostředky dokázali snížit běžné množství virů jako takových prostřednictvím nanotechnologií a dalších technologií. Já od těchto lidí vím, že tu nabídku předali. Ale nikdo - nikdo - se s nimi dál nebavil. Zeptejte se pana Kůse, pana Procházky a dalších. Jak je možné, že stát v takové situaci takovým způsobem odmítá fundované, schopné lidi, kteří nabízejí dlouhodobá technologická řešení? Nejenom řešení důsledků, ale odstraňování příčin. Na to se tady úplně zapomnělo.
Pane ministře zdravotnictví, prosím, dejte vzkaz i mnoha lidem, kteří se na mě obracejí, jak to bude s bohoslužbami. Je tady velká část lidí, pro které tato otázka je velmi důležitá. Na jedné straně řetězce pojedou, do obchodu se bude moct chodit nakupovat, ale bohoslužby budou opět omezovány? Dejte i na to jasnou odpověď. Minulá vláda na to úplně zapomněla. Chápu, že nikdo v této oblasti necítí nějakou potřebu se podívat, kolika lidí se to týká a jaké to má pro ně dopady.
Omlouvám se, mám tady některé konkrétní věci, u kterých bych poprosil, abyste na ně dali odpovědi, a ne ani tak kvůli mě, ale kvůli obrovskému množství lidí, kteří říkají: máme největší strach z nejistoty. My nevíme, jak dlouho to bude trvat. Ti lidé jsou vystresovaní. Mají toho plné zuby. Ale když se jim ty věci vysvětlí a budou mít logiku, tak to umí pochopit. A když budou vědět, že jim stát pomůže a jak dlouho to bude trvat, tak se to lépe snáší. Vy jste mluvil o tom, že ta opatření budou krátkodobá. Ale prosím pěkně, řekněte, co to je krátkodobost. Při jakých číslech budou zrušena? Při jakém čísle hodnoty R faktoru, nebo při jakém počtu denně pozitivně testovaných? I to je důležité, aby ti lidé slyšeli, aby měli i naději v této situaci.
Tolik několik mých konkrétních otázek. Bohužel jsem musel některé věci připomenout, protože je taky důležité vědět, že mnoho věcí bychom dneska nemuseli řešit, kdyby vláda 21. srpna rozhodla podstatně jinak.
A v závěru se připojuji k té výzvě, kterou tady říkal pan ministr vnitra Jan Hamáček, aby lidé šli volit, aby měli odvahu nejenom k té volbě přijít, ale i udělali vyhodnocení toho, jak hodnotí to řešení té situace a to, jakým způsobem kroky, které se udělaly, nebo neudělaly, na ně a na jejich rodiny dopadají. Za nás, za KDU-ČSL, jsme připraveni být konstruktivní. Mnoho návrhů, které jsme předložili, velmi rádi budeme, když si vláda osvojí a nakonec je dotáhne, jako například ošetřovné. Jsme připraveni opět nominovat Víta Kaňkovského do Ústředního krizového štábu. Myslím si, že rozhodně nebyl zbytečným členem.
A vracím se k tomu poslednímu. Pane premiére, svolejte setkání předsedů stran, protože to není jenom o vyhlášení stavu nouze. Ale jestliže se mají dělat dopady, jako je zrušení superhrubé mzdy, další opatření, která budou v příštím roce znamenat výpadek v rozpočtu více než 150 miliard korun, ty věci mají výrazný přesah za funkční období této vlády. Myslím si, že je fér se všemi, kteří tady s vysokou pravděpodobností budou nést zodpovědnost i v příštích letech za tyto věci a budou je muset řešit, aby to s nimi projednáno bylo.
Děkuji moc za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Pekarová Adamová. Pan předseda Farský a Rakušan stáhli své přihlášky s tím, že vystoupí až k bodu Informace vlády k nouzovému stavu.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, dovolím si jenom velice stručně okomentovat příspěvky pana ministra Prymuly i pana premiéra k vyhlášení nouzového stavu, a to z toho důvodu, že mi tam celá řada věcí chybí.
Od pana premiéra mi chybí omluva, protože to je on, který nese plnou zodpovědnost za vládu, její kroky a její selhání. A vyhlašování nouzového stavu teď na podzim není nic jiného než přiznání absolutního selhání a podcenění situace ze strany vlády. Ta nepřipravenost během letních měsíců, kdy byl relativně klidnější průběh epidemie, ta nás teď dohání. A kdo za to nese zodpovědnost a kdo sám v březnu před televizními kamerami z televizních obrazovek mnoha televizních stanic říkal, že ji přijímá? Ano, pan premiér. Ta omluva je tedy namístě, protože lidé jsou tím, co se děje, velmi krutě postihováni, ať už ti, kteří jsou přímo nemocní, a doufejme, že mrtvých nebude tolik přibývat, ale samozřejmě i ti ostatní, kteří jsou omezováni všemi možnými opatřeními, a to ještě další mají přicházet.
Další, co mi chybělo, bylo jasné zdůvodnění toho, že když uděláme kroky, které omezí někoho v jeho výdělečné činnosti, ať už je to podnikání, nebo je to živnostník, který se teď živí na volné noze, kdokoli, ať už jsou to zaměstnanci, tak že zároveň přijde pomoc, že tady bude mechanismus, který bude okamžitě spuštěn, a neznamená to, že omezíme například, jak už to je dnes, otevírací dobu restaurací, hospod a dalších podniků, ale budeme se tvářit, že už jsme pomohli v minulosti dost. Ti lidé balancují na hraně propasti. A mnozí do ní spadnou, pokud včas nezasáhneme.
TOP 09 v tomto směru připravila odškodňovací zákon. Předkládáme ho v tomto týdnu. A já pevně věřím, že pokud to myslíte vážně s tím, že nechcete, aby ekonomické dopady byly hluboké, tak podpoříte tuto naši iniciativu. Je to jasně zákonem daný mechanismus, který dá všem jistotu, že pokud dojde k jakýmkoli restrikcím a opatřením, která budou mít dopad na podnikání, na živnosti lidí, tak zároveň stát podá okamžitě pomocnou ruku, bude mít tu povinnost. To si myslím, že to je jediné, co v tuto chvíli může veřejnost uklidnit. Píší nám opravdu stovky lidí, kteří jsou právě v těch dotčených byznysech zaměstnaní či je provozují, že už balancují na hraně. Pojďme jim dát alespoň tu jistotu, ale samozřejmě zároveň i pomoc.
Já vás žádám, abyste zároveň zveřejnili data, informace, jak pracujete s pandemickým plánem České republiky. Všichni víme, že ministr Vojtěch přes léto dal Ústřední epidemiologické komisi prázdniny, že se ani jednou nesešla čtyři měsíce a že i pandemický plán byl i na začátku epidemie aktivován pozdě. Nebylo podle něho postupováno ze začátku roku, když už epidemie byla v okolních státech, když už byla na všech kontinentech, a dodnes se podle něj nepracuje. Chci znát informace, proč tomu tak je a kdy to bude napraveno.
Zároveň vás žádám, aby už se nestalo to, co se děje bohužel i po nástupu nového ministra zdravotnictví, že jsou ve veřejném prostoru, v médiích publikovány polotovary. Nejsou to hotová rozhodnutí, ale je to jenom jakási úvaha. Dám příklad konkrétně z víkendu, kdy došlo k tomu, že v jednom diskusním pořadu pan ministr říká: mohli bychom školy zavřít do středy, anebo taky v pátek, a také budou menší možnosti se shromažďovat, buď dvacet, nebo deset lidí maximálně. To jsou přece polotovary. A když se zeptala redaktorka na to, jestli se to dotkne i svateb a bude to třeba třicet lidí, tak pan ministr jenom přikývl, asi třicet lidí. ***