(10.20 hodin)
(pokračuje Gajdůšková)
Dámy a pánové, dobrý management říká, že krize je výzva i příležitost. Koronavirová krize není určitě výjimka. Minimálně to znamenalo to, že téměř ze dne na den naše školy dokázaly najet na online výuku, že dokázaly využít možností, které jim dávají současné technologie.
Já teď trošku odbočím. Zavzpomínám na 90. rok, kdy jsem tehdy učila v prvních a poté v dyslektických třídách. V tom 90. roce, v té velké euforii, byla snaha zavést počítače do škol, okamžitě a rychle, a my jsme jako kantoři chodili na školení, kde měli snahu nás učit programovat. Prostě byla představa, že od první třídy budeme učit zacházet děti s počítači. To se samozřejmě nenaplnilo. My máme třicet let a v tom jsme se moc neposunuli. Ta současná krize to ale dokázala posunout velice rychle. A to je podle mě příležitost, které musíme, musíme využít. (V sále hlasitě vyzvání mobil.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych chtěl požádat poslance a poslankyně, aby si vypnuli mobilní telefony. Dneska to tady opravdu zvoní na všechny strany. Jsou tady minimálně dva poslanci, kteří je mají zapnuté, a je to opravdu hlavně vůči řečníkovi rušivé. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane místopředsedo.
Školy se s touto situací, kde musely přejít na online výuku, na distanční vzdělávání, popasovaly, některé lépe, některé hůře. Já jsem zažila hodinovou výuku s vnukem v hudebce, kde paní učitelka měla kolem sedmi žáků a dokázala s nimi pracovat v průběhu celé té hodiny včetně toho, že děti hrály na hudební nástroje a současně pracovaly. Jde to, někteří kantoři si s tím poradili, někteří méně, ale prostě zafungovalo to.
Ale problém je jinde. Problém je na té druhé straně, u dětí a v rodinách. Toto distanční vzdělávání samozřejmě logicky znamenalo, že se velmi rozevřou nůžky mezi těmi dětmi, jejichž rodiny dokážou s nimi pracovat, dokážou se s nimi učit a zvládly i tu online výuku, a těmi dětmi, kde rodiče ať už z nedostatku času, z nedostatku svých schopností i toho vybavení prostě na to neměli. A to je z mého pohledu, z pohledu sociální demokracie, velmi špatně. My se skutečně máme - a je to ústavně zaručené právo - postarat, zajistit každému dítěti právo na vzdělání, zajistit mu rovné šance.
Česká školská inspekce, ale i odbor sociálního začleňování na Ministerstvu místního rozvoje udělaly analýzu, udělaly studii v průběhu výjimečného stavu, v průběhu pandemie, a zjišťovaly, jak jsou rodiny schopné, jak školy jsou schopné tu situaci zvládnout. A vycházejí z toho velmi zajímavé údaje. Česká školská inspekce uvádí konkrétní číslo - 9,5 tisíce dětí, které nebyly vůbec v žádném kontaktu se školou, a příčina je v tom, že prostě neměly ICT vybavení, prostě nefungovaly. Odbor sociálního začleňování na Ministerstvu místního rozvoje uvádí ve své studii, kde pracovali se vzorkem 70 škol - 51 % žáků, dětí, bylo bez možnosti pracovat online, protože právě neměli to ICT vybavení, na druhém stupni to dokonce bylo 57 % dětí. Tato analýza konkrétně udává ještě potřebnost - v 51 % školy udávaly potřebu lepší technické podpory, to znamená, je potřeba, aby děti dosáhly na ICT vybavení, aby dosáhly i na určitý balíček dat, aby s tím mohly pracovat.
Kolegyně a kolegové, my schvalujeme peníze, které mají rozběhnout ekonomiku. Pak vezměme na vědomí, že investice do vzdělání se vrací 17krát a to je velmi dobrá efektivita, dlouhodobě nejefektivnější investice. Navrhujeme proto s panem poslancem Votavou a Kateřinou Valachovou pozměňovací návrh, o kterém zde už mluvil pan poslanec Votava, a to je přesměrování nebo určení 1,5 miliardy korun do kapitoly regionálního školství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v té kapitole tzv. ONIV, ostatní neinvestiční výdaje. To je totiž nejrychlejší cesta, jak zajistit ICT vybavení pro ty děti, které to skutečně potřebují, tak, aby online vzdělávání bylo možné, aby všechny děti měly rovné šance.
Já si dokážu jako bývalá učitelka představit, že online vzdělávání a využití ICT techniky nebude jenom v případě, že zavřeme školy - a může se stát, nevíme, co nás v budoucnosti čeká za nějakou dobu. Ale dokážu si představit, že se využije k tomu, čemu se říká individuální přístup k dětem, ať už je to vyrovnání šancí těch dětí, které mají problémy, nebo naopak podpora velmi nadaných dětí, což je věc, které bychom se také měli věnovat. Tedy ICT vybavení není jen záležitost pro to, kdybychom museli opět na nějaký čas uzavřít školy a najet na plnou online výuku nebo distanční vzdělávání. Pokud by to vybavení skutečně na školách bylo a děti měly, myslím si, že můžeme udělat mílový krok dopředu k modernímu vzdělávání, tak aby bylo co nejefektivnější a tak aby skutečně dalo každému dítěti příležitost uplatnit svůj talent na maximum svých schopností. To je určitě ta nejlepší investice do budoucnosti.
Já věřím tomu, že tento náhled do určité míry může sdílet většina Sněmovny, věřím tomu a byla bych velmi ráda, kdyby to podpořila i paní ministryně. Skutečně to nebude špatná investice. Děkuji za pozornost a děkuji za tu podporu předem.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vyzývám pana poslance Jana Skopečka na faktickou poznámku. Mezitím přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Dana Balcarová se z pracovních důvodů omlouvá z dnešního jednání až do konce jednacího dne. Prosím, vaše dvě minuty. ***