(11.10 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)

Je důležité zde uvést na pravou míru, že se bavíme o tom, jestli si má Česká republika půjčit dalších 200 miliard. Za celý rok půjde o půjčku ve výši 500 miliard korun, které si půjčíme, abychom se vypořádali s následky koronavirové krize. A jistě nejsme jediná země, která tuto situaci řeší. Ale je namístě se ptát: Bylo by to číslo takhle vysoké, kdyby koronavirové krizi nepředcházelo šest let rozhazovačnosti a neodpovědné rozpočtové politiky, která je této vládě vlastní? Udělala vláda maximum na to, aby se připravila na krizová léta? A prosím opět, nevymlouvejme se na to, že se jedná o něco, co jsme nemohli předvídat, že za vir žádná vláda nemůže. Protože víme všichni dobře, jak funguje ekonomický cyklus, a že tedy po létech prosperity obvykle přichází nějaká krize, ať už způsobená čímkoliv. My léta upozorňujeme na nízkou připravenost na tuto krizi, na neodpovědné rozhazování vlády a varujeme, protože ekonomicky cyklus je prostě předvídatelný korona nekorona. Pokles musel přijít a my mohli a měli být připravenější.

Takže nyní končí šestiletý mejdan, na kterém létaly peníze vzduchem, kdy docházelo sice k legálnímu, ale rozhodně nemorálnímu korumpování části voličů, přichází s tím vystřízlivění a s ním i první účet v této výši 500 miliard. Tedy bezprecedentní deficit. Ale ten nezaplatí ani hnutí ANO, ani ČSSD. Zaplatí ho děti nebo mladí lidé, kteří se teď teprve rozkoukávají ve svém životě, a další generace.

A co bude ještě dál? Nemáme tady žádnou prognózu toho, jak deficit bude vypadat v příštím roce, v roce 2022 a dál. Tato vláda totiž vyměnila budoucnost dětí a mladých lidí za různé předvolební dárečky, které měly některé politiky udržet u moci, a tím jim pomoci v prosazování svého vlastního byznysu, ať už to bylo cestou různých daňových úlev, manipulací veřejných zakázek, nebo přidělování dotací.

A to nám nyní opět zhoršuje pozici při vyjednávání pomoci z Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu minulý pátek schválili jasnou většinou hlasů kritické usnesení k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. To slovo "možnému" už bychom měli přestat používat, protože ten střet zájmů je zcela evidentní. Podle rezoluce Andrej Babiš na jedné straně stále ovládá Agrofert a je jeho jediným beneficientem a na straně druhé se z pozice premiéra podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie. Usnesení zároveň vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů. Závěr by se dal shrnout velmi jednoduše: buď se Andrej Babiš vzdá Agrofertu a vlivu na něj, nebo křesla ve vládě.

Takový závěr může být velmi problematický v souvislosti s aktuální přípravou evropského rozpočtu a vyjednávání o Evropském fondu obnovy, ze kterého chce Evropská komise ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur, resp. tedy v přepočtu přes 20 bilionů korun. Nedůvěryhodnost českého premiéra tak zhoršuje pozici České republiky ve vyjednávání. To si přiznejme. Takže zde máme bezprecedentní zadlužení státu ve výši 500 miliard na straně jedné, které je omlouváno potřebou záchrany české ekonomiky z koronavirové krize, a na druhé straně 20bilionový Evropský fond obnovy, který se nám kvůli tomuto střetu zájmů Andreje Babiše přivírá.

Já se chci zeptat, paní ministryně, zda jste schopna jasně deklarovat, že i když jste si prosadili a schválili prolomení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude příští rok už schodek v přijatelné výši, nebo se dočkáme toho, že navrhnete i na rok 2021 a léta další stamiliardové schodky? Čtyři sta miliard bude opticky samozřejmě vypadat menší schodek, než tady schvalujeme v těchto dnech. Ale pokud bude 400 miliard nebo 300 miliard i v příštích letech, dopouštíme se skutečně obrovského hazardu. Tvrdit, jak skvělá je to pro nás zpráva, protože bude nižší než letos, to si umím představit, že tady na podzim tohoto roku budeme u tohoto pultíku slýchávat. Ale nevidím žádnou snahu o úspory. Kde jsou úspory v rámci navrženého rozpočtu, tak jak jej tady dnes projednáváme? Opravdu je tam nelze najít, protože žádné nejsou. Nenacházíte k nim buď vůli, nebo odvahu.

TOP 09 tento astronomický schodek bez řádného zdůvodnění a právě bez snahy jakýchkoliv úspor a šetření rozhodně nemůže podpořit. My tento hazard nechceme dopustit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Nyní vystoupí s přednostním právem pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se Petr Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, je to během půl roku již třetí novela zákona o státním rozpočtu a s každým tím návrhem klesá schopnost vlády sdělit nám, na co vlastně ty peníze, které požaduje po Sněmovně, aby jí byly schváleny, na co potřebuje, a už vůbec se neobtěžuje aspoň s pokusem o to nám říct, s jakou efektivitou těchto výdajů můžeme počítat, pokud s nimi budeme souhlasit.

Svědčí o tom již prostý fakt, že máme na stole vládní materiál, kdy vláda požaduje zvýšit výdaje státního rozpočtu o 137 mld. korun. To 200miliardové navýšení schodku se skládá z předpokládaného 63miliardového propadu příjmů, ten samozřejmě nelze vládě vyčítat, ten je způsoben ekonomickým vývojem, ale vláda aktivně žádá, abychom povolili zvýšení výdajů o 137 mld. korun, aniž by dokázala specifikovat na co, protože navrhuje veškeré ty peníze ve vládním materiálu do vládní rozpočtové rezervy. Jinými slovy vláda říká Poslanecké sněmovně, dovolte nám utratit o 137 mld. víc a my už si s nimi nějak naložíme podle toho, jakým způsobem se rozhodneme, to už se budeme rozhodovat bez vás. To jsem nezažil. Za 30 let, co se věnuji veřejným rozpočtům, jsem něco takového nezažil a žádný své cti dbalý poslanec by pro to nemohl zvednout ruku, protože by rezignoval na svoji povinnost, se kterou ho sem daňoví poplatníci poslanci, rozhodovat o tom, kam skutečně a proč a s jakou efektivitou jednotlivé položky půjdou.

Zajímavé je, že před více než týdnem jsme měli videokonferenci s paní ministryní financí a ona na takto vznášené výhrady říkala: jsme v situaci, kdy já to prostě neumím specifikovat, já to nedokážu, to nejde. A řada z nás říkala: pokud to nedokážete specifikovat, tak to po té Sněmovně nemůžete chtít, aby vám to schválila, paní ministryně. Takže najednou po 18 hodinách od toho okamžiku, kdy paní ministryně financí řekla, že to neumí, přišel pozměňující návrh poslance Babiše, což je další kuriozita v historii projednávání státních rozpočtů, přišel pozměňovací návrh poslance Babiše, který se o tu specifikaci pokouší a rozepisuje to celkem do sedmi kapitol státního rozpočtu.

Takže je moje logická otázka, kterou jsem vznášel, paní ministryně na ni dodnes neodpověděla: kdy tedy poslance obelhávala? Jestli v pondělí, kdy říkala, že to neumí, anebo v úterý, kdy dorazil Ministerstvem financí zpracovaný pozměňovací návrh poslance Babiše. A já se tedy domnívám, že nás obelhávala v pondělí i v úterý, protože ani ona specifikace, takzvaná, pana poslance Babiše žádnou specifikací není. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP