(12.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
Poslední věc, co chci zdůraznit, to veškeré nasazení veřejnosti, ať už aktivity týkající se dobrovolnického šití roušek, ale i toho 3D tisku pro štíty i ventilátory. Tohle všechno jsou dílčí pomoci, které byly nesmírně důležité, ale bez toho manažerského zvládnutí svrchu, bez té koordinace, kde jsou pomůcky nejvíc potřeba, a bez toho prověřování aktualizování kapacit to zase ta veřejnost nemůže zvládnout sama. A to je to, co bych velmi prosila všechny, kteří se podíleli na těch posledních dvou měsících, na těch opatřeních, aby zvážili, jaká vyvodit poučení pro co nejlepší koordinaci a manažerské zvládání případné pandemie v budoucnu.
A poslední bod. Ukázalo se, že řada věcí potom závisí na právním rámci. A že kde nám chybí právní rámec, je právě ta chytrá karanténa. Takže namísto přehazování odpovědnosti z celé vlády na jediné ministerstvo navrhujeme - a to je velmi důležité, a to bych ráda podtrhla na závěr - ať právě právní náležitosti nutné pro chytrou karanténu jsou ukotvené patrně v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Zrovna toto opravdu chybí.
To je stručné shrnutí za body, s nimiž jsme vystupovali v průběhu jednání k tomu vyhodnocení. A já věřím, že se podaří si to poučení vzít, že se podaří, aby pandemický plán příště opravdu byl ten plán, podle něhož se pojede, a aby takové zdánlivé detaily jako organogram Ústředního krizového štábu byly příště od začátku přístupné veřejně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tady mám dvě přihlášky s přednostním právem. Takže jako první vystoupí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a připraví se paní ministryně Alena Schillerová. Já přečtu ještě omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Helena Langšádlová, a to mezi 13. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Tak pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, hodně tady toho bylo řečeno. I za náš poslanecký klub KDU-ČSL kolega a lékař Vít Kaňkovský popsal hodně konkrétních momentů, které by nás měly vést k zamyšlení nad tím, jak jsme to zvládali za poslední tři měsíce a jak se z toho poučit pro případné budoucí podobné situace.
Já mám k tomu ještě několik momentů. Já chápu, že z hlediska fungování a rozhodování vlády to bylo extrémně náročné období. Souhlasím s tím, co tady říkal pan ministr Zaorálek. Souhlasím také s tím, že zaplať pánbůh patříme k těm zemím, které na tom dopadly velmi dobře. Nejsme ti nejlepší, jak někdy zaznívá, ale jsme, řekněme, v té třetině těch, kteří to zvládli dobře. Vidíme dneska i třeba ty debaty ve Švédsku, kdy se vedou debaty, jestli švédská opatření neměla být restriktivnější, přísnější, více ochranářská atd. A přesto jsou tady některé momenty, kdy bych byl rád, abychom dostali my jako Poslanecká sněmovna velmi rychlé, a také i veřejnost a odborná veřejnost, vyhodnocení celého toho postupu vlády. To znamená, aby ty momenty, které tady byly předmětem kritiky, ať už to byla otázka zásobování napřed lékařů a lidí v první linii ochrannými pomůckami, pak to byly sociální služby a lidé, kteří tam pracují. Ať už to byly potom i postupy, které se potom ladily na poslední chvíli atd., aby bylo jasné, že dochází k aktualizaci a nastavení správných postupů a procesů a aby také někdo za vás řekl, kdy tyto věci budou zaktualizovány, kdy budou a jak by se v budoucnu postupovalo.
Mně tady prostě přijde, že tady ta debata je pořád hodně obecná. Zmiňují se některé věci, které samozřejmě nedopadly úplně dobře, ale chybí mně, aby někdo za vládu přišel a řekl: My víme, že teď budeme mít během dvou tří měsíců aktualizované naše postupy. Víme, že bychom příště jednoznačně jeli přes nákup zdravotních pomůcek přes jedno ministerstvo, atd. atd. Aby dal odpověď někdo na ty otázky. Nevím, jestli paní ministryně Schillerová, když bude mít závěrečné vystoupení po mně, se k tomu také vyjádří.
Já bych byl nerad, aby se opakovaly ty situace, které jsme tady zažívali i v přístupu k českým firmám, kdy tady pan ministr zdravotnictví Vojtěch veřejně říkal, že nakupuje kamery od švýcarského výrobce. Pak se ukázalo, že to není výrobce, že je to překupník, že ty kamery jsou z Číny. A dostaly je nemocnice s obrovským odstupem vlastně v situaci, kdy už jim moc k ničemu ty kamery nepomohly. Abychom také věděli, že třeba takové ty kroky, které tady dělali někteří přední čeští podnikatelé - a za to jim patří poděkovat, smeknout před tím - že budou moci tyto jejich postupy být také podpořeny finančně. To znamená, že jestliže tady pan Průša a jeho firma tiskli ochranné pomůcky a skládali jsme se na to i občané České republiky, i já jsem něco málo přispěl, mně to nepřijde úplně systémové v situaci, kdy tady odtékají miliardy korun do Číny. Takže na práci českého výrobce, který tady zachraňuje určitou část spektra, kterému ty pomůcky chybí, se skládá veřejnost, a pak je to ještě komentováno členy vlády, že sice vláda na to peníze nedala, ale snad ta veřejná sbírka bude stačit. To mi nepřijde jako úplně normální postup a to, jak bychom měli s péčí řádných hospodářů postupovat.
Přiznám se, chápu problematiku legislativy v oblasti alkoholu, dozoru nad celou výrobou a distribucí lihu, já tomu rozumím. Ale přiznám se, že ve výjimečných situacích je dobré hledat opravdu výjimečná řešení. A když jsme potom sledovali třeba kauzu a vývoj okolo firmy Žufánek, kdy chtěli přijít také oni s nějakou mírou pomoci, a pak se vlastně ukázalo, že to naráží na legislativní bariéry, tak jsem z toho úplně dobrý pocit neměl. A byl bych rád, abychom i tyto věci do budoucna řešili a aby také třeba i vláda nebo ministerští úředníci třeba naslouchali takovým lidem, jako byl třeba Martin Hausenblas a jeho aktivity a jeho pomoc, kterou on také realizoval zase po své linii. Ale když potom čtete komentáře těchto lidí, tak vlastně říkají, že dneska jsou velmi znechuceni z toho, že prostě ta komunikace a spolupráce s těmi dotčenými úředníky a úřady nebyla úplně dobrá.
(Chtěl bych), abychom se z těchto věcí dokázali poučit, abychom věděli, že prostě kdyby tady cokoliv přišlo v příštích měsících, na podzim, v zimě atd., že nebudeme řešit v operativě stejné problémy a že na ty problémy budeme výrazně lépe připraveni. Takže já volám po tom, a prosím, kdyby paní vicepremiérka mohla zareagovat, říct, kdy na spoustu těch otázek, které tady v té debatě byly položeny, jestli to někdo z úředníků jednotlivých rezortů sledoval a jestli na to dostaneme v nějakém souhrnném materiálu odpovědi, jak se tyto podněty, případně i kritika, která si myslím, že v některých momentech byla namístě, jak se to projeví do legislativy, do postupů, do priorit tak, abychom případně příště tyto chyby neopakovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. A nyní jako poslední vystoupí paní ministryně financí Alena Schillerová. Máte slovo. Nevím tedy, jestli jako poslední, ale v tuto chvíli vás mám jako poslední přihlášenou. Paní ministryně, prosím, je to vaše.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu mluvit dlouho. Já jsem měla připravenou řeč už minulý týden, tam jsem chtěla hovořit o konkrétních opatřeních, která jsme připravovali na Ministerstvu financí, ale já myslím, že jsou všeobecně známá, buď prošla přímo touto Sněmovnou, anebo jsme je dostatečně zveřejňovali. A další samozřejmě budou následovat. ***