(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já budu stručný a spíše se pokusím reagovat na některé výtky, které tady zazněly, a nějakou analýzu situace, kterou tady prezentoval zejména pan poslanec Benda. Já bych podepsal hodně věcí, co řekl už pan ministr kultury, a chtěl jsem říct to samé. Že mám pocit, že tady se teď hodnotí ta situace, jako kdybychom v České republice byli v nějakém vakuu. Jako kdybychom tady byli nějaký ostrůvek bez kontextu do dalších zemí. Jako kdyby Česká republika byla jediná, která tady dělá takováto omezení, která zamezuje shromažďování většího počtu osob, která zavřela restaurace, která zavřela školy a tak dále a tak dále a tak dále.
Ale my jsme přece nebyli jediní. Vyspělé demokracie na západ od nás, velmi vyspělé, vyspělejší než naše demokracie, dělaly stejná restriktivní opatření. Takže v tomto směru hovořit o České republice jako o nějakém anomálním státě, který tady zasahuje do základních lidských práv a svobod občanů, tak to si myslím, že není úplně v kontextu té evropské situace objektivní zhodnocení. Nehledě na to, že jsem přesvědčený o tom, že ta naše opatření jsou zcela v souladu s Ústavou. Ostatně když se tady podíváme na vývoj té dosavadní judikatury, tak v zásadě jediná úspěšná žaloba byla týkající se právě těch opatření v oblasti maloobchodu a volného pohybu osob. Jinak veškeré další ústavní stížnosti, žaloby, byly zamítnuty i meritorně.
Takže v tomto směru si nemyslím, že zkrátka ta situace je úplně takto jednoznačná, a ukáže se i v rámci nějakých dalších - například kasační stížnosti, kterou jsme podali, jak se tedy ta judikatura nastaví. A je to dobře, že se nastaví, je dobře že se tady nastaví právní prostředí pro další, budoucí vývoj té situace, abychom měli právní jistotu. Protože to do jisté míry samozřejmě nemáme díky tomu, že jsme proklestili tu cestu, kterou tady nikdo zatím nešel, i z hlediska legislativy a právních nástrojů, které máme v zákoně k dispozici. A to, že je máme k dispozici, je nesporný fakt. Stačí se podívat do zákona o ochraně veřejného zdraví, kde mimo jiné pokud se bavíme o těch omezeních 23 až 6 hodin, je výslovně uvedeno, že Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením může zavřít provozy stravovacích služeb plošně. Tady není o tom skutečně žádného sporu. Toto je přímo explicitně dáno v zákoně, v § 69. Takže tady skutečně nevybočujeme ani z toho zákona o ochraně veřejného zdraví.
A samozřejmě je to v konzultaci s epidemiology, to omezení 23 až 6 vychází i z nějaké zahraniční zkušenosti. Když se podíváme, jaká situace byla například v Jižní Koreji, která je dávána stále za ten vzor, jak zvládá pandemii COVID-19, tak tam právě tyto noční kluby, které začaly fungovat, způsobily druhou vlnu této pandemie po době, kdy tam už vlastně prakticky byl nulový nárůst, tak otevřením těchto nočních klubů tam opět vzrostl počet případů. Protože samozřejmě logicky v těchto podnicích, kde je velká konzumace alkoholu, je tam velká koncentrace osob, nulová možnost zajištění nějakých rozestupů, tak v takovém případě samozřejmě to riziko šíření té nákazy je výrazné. Proto nyní ještě chceme toto opatření držet, řekněme, v následujících týdnech spíše. Do konce června jsme si dali nějaký termín, že bychom chtěli rozvolnit veškerá ta zbývající opatření. A není to tak, že bychom zaváděli nové restrikce. Naopak, my je postupně rozvolňujeme a myslím, si, že to není ani nikterak chaotické. Jasně jsme stanovili plán rozvolňování, ten držíme, držíme ty termíny, jasně to komunikujeme. Komunikujeme to dopředu i vůči všem těm provozovatelům.
Takže po té době, která byla, řekněme, velmi dynamická na začátku při zavádění těch opatření, to souhlasím. Bylo to dáno tou krizovou situací, tím tlakem, kdy se ta rozhodnutí musela dělat z hodiny na hodinu. A souhlasím, že ne vždy komunikačně to bylo úplně šťastné. Tak nyní si myslím, že jsme naprosto komunikačně v pořádku, že skutečně komunikujeme ty věci dostatečně dopředu, že je jasný plán rozvolnění, jasné kroky, po termínech. Všichni provozovatelé jsou o tom informováni, mohou se na to připravit dostatečně dopředu, i na ta hygienicko-epidemiologická pravidla, která jsme nastavili s epidemiology. Takže v tomto směru si myslím, že se výrazně ta komunikace i ze strany Ministerstva zdravotnictví zlepšila.
Takže tolik jenom k tomu. A skutečně nejsme ostrůvkem. Není Česká republika v tomto směru nějakým teoretickým státem, kde si tady můžeme říkat, jak by to bylo, nebo by to nebylo, jaký by byl scénář, kdybychom ta opatření neudělali, co se může stát. Tady máme jasnou praktickou ukázku.
Já jsem rád, že zmínil pan ministr kultury právě to Švédsko. To je skutečně jeden z těch příkladů, kdy se tady vedla i mediální debata, veřejná debata, jestli ta švédská cesta není ta správná cesta, a nyní vidíme, že hlavní strůjce této cesty, hlavní epidemiolog Švédska, prohlásí, že jsme udělali chybu, že jsme se měli dát na jinou cestu, že jsme měli zavést daná opatření. Protože ta švédská cesta a ta chyba, jak včera řekl pan hlavní epidemiolog ve Švédsku - byla to chyba a ta chyba stála 4,5 tisíce životů. Přitom když Švédsko má stejný počet obyvatel jako Česká republika, zhruba 10 milionů obyvatel, tak u nás 324 obětí, ve Švédsku 4,5 tisíce.
Takže si uvědomme, že skutečně nejsme v teorii, to není tady nějaká teoretická diskuze co by kdyby. To je reálná praxe, reálná zkušenost. A pojďme skutečně to brát vážně. A není to strašení. Není to strašení. Myslím si, že nejsem ten, který by strašil. Na druhou stranu si myslím, že ta obezřetnost je stále namístě. Za včerejšek je nárůst počtu nových případů 84, poměrně výrazný nárůst v Praze, v Praze je 29 případů. V Praze pozorujeme, že probíhá komunitní šíření té nemoci v rámci jednotlivých městských částí. Je to poměrně složitá situace, musíme to sledovat.
Takže obezřetnost je určitě namístě. Nikoliv strach, nikoliv nějaké strašení, ale obezřetnost ano. A myslím si, že - pojďme dokončit to rozvolňování v těch krocích tak, jak ho máme naplánováno. Máme skutečně i termín, že bychom chtěli v průběhu června rozvolnit veškerá ta opatření, která ještě doposud jsou nastavena, kromě skutečně nějakých hromadných akcí, desetitisícových akcí, kde jsme jasně deklarovali, že chceme dodržet jejich restrikce v průběhu tohoto léta, festivaly a podobně. Tam si myslím, že je to zcela namístě. Ale jinak bychom chtěli skutečně ta opatření rozvolnit tak, aby náš život se mohl postupně dostat do běžných kolejí. A myslím, že už se dostává, že už těch omezení je dnes minimum.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Žáček, připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím na začátek jednu poznámku na pana ministra. Otázka by přece měla znít, pokud by vláda chtěla provést analýzu, nebo Ministerstvo zdravotnictví, těch opatření, jestli jsme mohli zabránit některým těm úmrtím. To si myslím, že by byla hodnověrná věc, a ne se zaklínat tou mezinárodní statistikou a tím počtem, v jakém jsme pořadí. Myslím si, abychom byli schopni reagovat v budoucnu, pokud nějaká taková situace přijde, tak bychom měli říct a měli analyzovat, jestli nenastala nějaká chyba, jestli bylo možné v rizikových skupinách, v těch rizikových prostředích, v těch rizikových komunitách tomu zabránit. To bych viděl za naprosto věrohodné a takhle bych čekal, že se k tomu klíčové kontrolní orgány, třeba Ministerstvo zdravotnictví, postaví.
Ale chtěl bych mluvit o něčem jiném. Dovolte mi připojit se do naší diskuze, pronést několik poznámek k Chytré karanténě 2.0, snad nejčastěji skloňovanému vládnímu projektu, jehož ambicí je monitorovat a řídit opatření pro případnou druhou vlnu pandemie COVID-19. Technickou podobu projektu "systému zvládání zdravotních hrozeb v oblasti ochrany veřejného zdraví" schválila vláda 25. května 2020 na svém zasedání, a jak je pro tuto dobu příznačné, na základě souhlasu premiéra Andreje Babiše neprošel tento dokument mezirezortním připomínkovým řízením. Přestože jde v případě Chytré karantény 2.0 zjevně o polotovar zpracovaný ve chvatu, který se mimo jiné vyhnul jakýmkoliv právním aspektům tak složitého problému, jakým je nakládání s citlivými osobními daty občanů ze strany státních orgánů, ale i soukromých společností, navazující mimochodem na několik sporných rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, a ani mezi hygieniky nepanuje jednotný názor na jeho potřebnost, vláda jeho znění schválila. ***