(12.00 hodin)
(pokračuje Michálek)
V souvislosti s tím tedy budeme navrhovat usnesení, aby Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby v případě druhé vlny koronaviru informovala veřejnost v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně a systémově všechny dotčené skupiny veřejnosti, protože samozřejmě když se podíváme na skupinu seniorů nebo lidí, kteří jsou zvyklí přijímat informace z televize, tak opět je potřeba to prezentovat jednoduchou, srozumitelnou formou, aby člověk nemusel dejme tomu sledovat celou tiskovku, ale aby to měl v nějaké jednoduché podobě, jako to dneska čtou lidé na novinách, když se dívají na předpověď počasí a jsou tam různé stupně rizikovosti, aby se na to mohli připravit lidé, kteří mají třeba zdravotní obtíže. Součástí usnesení by byla i žádost na vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. 6. 2020. Tím si myslíme, že by to informování mohlo dosáhnout mnohem lepší úrovně.
Celkově jsme dali dohromady 14 návrhů usnesení Poslanecké sněmovny. Další návrhy představí kolegové. A já nyní předám tu naši zpracovanou tabulku panu ministrovi zdravotnictví, aby ji mohl použít jako inspiraci, ať už se Poslanecká sněmovna rozhodne, že přijme to usnesení a vyzve vládu k tomu, aby to zpracovala, nebo ať pan ministr o své vlastní vůli se rozhodne, že by to byl vhodný způsob, jak občany do budoucna informovat.
Samozřejmě s tím souvisí i adekvátní navázání zákonných instrumentů, které to mají provádět, to znamená, nouzový stav z hlediska našeho ústavního pořádku podle zákona o bezpečnosti České republiky, ten by byl spojen se stupněm čtyři. A pak si myslím, že by bylo vhodné, ostatně vláda už sem předložila novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, aby přísnější podoby výrazného omezení práv a svobod občanů podléhaly nějaké kontrole ze strany Poslanecké sněmovny, a to jiné, než abychom pouze vyslovovali nebo nevyslovovali důvěru vládě na základě těchto kroků. Takže tam si myslím, že je otevřená i otázka možnosti vyhlásit nějaký stav pandemické pohotovosti, který by byl identifikován dejme tomu se stupněm tři na té tabulce, tak aby v případě pandemické pohotovosti měla vláda akční možnosti zásahu řešit například riziko rozbíhající se druhé vlny, aby to bylo akční a přehledné.
Děkuji vám za pozornost a v průběhu této schůze, pokud se nám podaří dosáhnout, což si myslím, že se asi nepodaří, aby se dostalo na všechny, kteří chtějí vystoupit v rozpravě v rámci vyhrazeného času, tak předpokládám, že do budoucna bude ta schůze odročena na příští čtvrtek, takže předpokládám, že do té doby bude dost času na to, abychom se všichni seznámili s návrhy usnesení, s těmi tabulkami a případně i ministerstvo potom přišlo s nějakým vyjádřením, jak bude postupovat, a možná že v té věci ani žádná usnesení nebudou potřeba.
Děkuji vám za pozornost a přeji vám hezký zbytek dne.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vám přeji pěkné poledne. Ano, jenom tady sdělím, a chtěl jsem to říct až ve 13 hodin, že je tady dohoda poslaneckých klubů, že v případě, že bychom dnes tu mimořádnou schůzi do 13 hodin nestihli, což je předpoklad, tak bychom pokračovali ve čtvrtek 4. 6. od 9 hodin. Příští týden je tam v 11 hodin pevně zařazený bod legionáři, a poté co by skončil, tak by se případně zase pokračovalo v té mimořádné schůzi. Takže to je dneska dohoda. Není namístě až taková nervozita, že se někdo nedostane ke slovu, protože je tady dohoda na pokračování. Ještě toto zopakuji ve 13 hodin, abychom to všichni určitě slyšeli.
Teď zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásilo v tuto chvíli sedm poslanců. Požádám o vystoupení paní poslankyni Olgu Richterovou a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dobrý den vespolek. Navážu na to, co již představil Jakub Michálek jako důležité body pro poučení toho, jak postupovat při ať už větším návratu nemoci, nebo při lokálním. Ráda bych nyní zdůraznila dva body, které bychom rádi, abychom si z nich vzali to systémové poučení. Jeden bod se bude týkat testování, druhý chytré karantény.
Jde o to, že i pro ty stupně ohrožení, které byly představeny, je potřeba mít dobré podklady. A právě testování je nástroj, jak co nejpřesněji zjišťovat reálnou situaci. Zase se snažíme být co nejkonstruktivnější. Nemyslíme si, že bylo možné hned na začátku bleskově vybudovat dostačující kapacity testování. Ale nyní po mnoha týdnech je jasné, že je třeba mít celkový strategický testovací plán. Plán testování pro případný větší návrat, anebo také pro lokální ohniska. Uvedu to na příkladu toho, jak se teď covid šíří v Karviné. Vlastně v dolech OKD, to patrně všichni v sále tady víte, že se rozšířila infekce a už je přes tři stovky nakažených na Karvinsku. Ale možná mnozí nevíte, že tam vlastně první dva infikovaní byli veřejně oznámeni 30. dubna. Takže co máme dnes? Dneska máme 28. května. Takže mezi tím 30. dubnem a dneškem byl téměř měsíc a z těch dvou lidí na začátku jsou minimálně tři stovky. To znamená, že nezafungovalo, co mělo. Nezafungovalo izolování nakažených, odtrasování všech jejich kontaktů a vyhodnocení rizikovosti toho pracoviště. Jde o to, že vlastně už od poloviny března máme na Karvinsku velmi aktivní zastupitelku, a tato paní Klusová upozorňovala, že doly jsou ideální prostor pro šíření té nemoci. Nicméně jde o státní podnik a stát to ve svém státním podniku příšerně nezvládl.
A proč to říkám v bodu testování? Protože právě testování je něco, co může napomoci, aby lidé nebyli v karanténě přehnaně dlouho, ale současně aby tam opravdu byli všichni, kteří v karanténě být mají. Ale nenasadilo se dostatečně včas plošné testování. A i poté, co v tom jednom dole horníci plošně testováni byli, tak se zase zapomnělo na to, že už mezitím se navštěvovaly jiné doly a že je potřeba plošně testovat i tato pracoviště. A kam tím mířím? Nebyl evidentně plán, jak rychle soustředit testovací kapacity k tomuto jednomu ohnisku. Takže to bude ta první věc, kterou žádáme po vládě z důvodu toho, že chceme předejít tomu, aby se dávala nakonec třeba i celá města do karantény, aby se opravdu maximálně vláda zasoustředila na strategický přístup k tomu, jakým způsobem v takovýchto ohniscích testovat, a pro budoucí možnost zvládání případné velké pandemie je třeba mít možnou, postupně vybudovanou kapacitu 30 tisíc testů na den. Tam zdaleka nejsme. My jsme na 13 až 16 tisících. Ale to by prostě nestačilo. Takže v přepočtu na počet obyvatel před námi v těch testovacích kapacitách je i třeba Lotyšsko, Litva, Estonsko nebo Belgie nebo Dánsko. Na tom chci uvést, že nežádáme nemožné. Jenom žádáme tu připravenost na to, kdyby bylo nutné přejít opět do stupně čtyři, případně tři.
Takže tolik k testování na tom aktuálním příkladu, co se děje v OKD, a už bohužel nejenom v dole Darkov, ale i v dolech dalších. ***