Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

2.
Skupiny občanů, kterým se nedostalo pomoci

Prosím, aby se slova ujala zástupkyně navrhovatelů, kterou je paní poslankyně Olga Richterová, a bude-li souhlasit, stane se zároveň i zpravodajkou. Poprosím paní navrhovatelku. A poprosím vás všechny v jednacím sále, kteří chcete zůstat a poslouchat, abyste tady zůstali a poslouchali, ale v klidu prosím. A kdo chcete řešit jiné věci, tak je řešte prosím v předsálí. Já vám mnohokrát děkuji.

Poprosím paní poslankyni Olgu Richterovou, aby nás seznámila s tímto návrhem. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za slovo. Ráda se stanu samozřejmě zpravodajkou tohoto bodu. - Akorát ten hluk?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rozumím, paní poslankyně. Myslím, že počkáme, až se tady uklidní emoce a vášně. V podstatě máme čas. (Neklid v sále trvá.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsme sami proti sobě, když se nedokážeme uklidnit. (Po chvíli:) Stále to není tak, jak bych si to představoval. (Pokus paní poslankyně o pokračování.) Ještě ne. (Po chvíli:) Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Děkuji i těm kolegům, kteří opustili sál, a nyní je zde klid. (Pobavení v sále.)

Já bych navázala na slova paní ministryně financí, která tady už bohužel není. Je tady jenom pan ministr vnitra, asi dostal úkol za celou vládu, děkuji mu za to. Paní ministryně financí zhruba o půl jedné dnes odpoledne řekla: Pomohlo se těm nejzranitelnějším. Řekla, že těm nejzranitelnějším vláda, jíž je členkou, pomohla. V tomto bodu my právě navrhujeme projednat situaci těch skupin občanů, kterým se pomoci nedostalo. Já za navrhovatele uvedu skupiny, které jsme takto identifikovali, na které jsme upozorňovali. Některé z nich asi umíte odhadnout. Jsou to lidé, kteří pracovali na dohody, a třikrát byl v této Sněmovně zamítnut návrh kompenzačního bonusu. Také se tady obšírně diskutovalo o těch živnostnících, kteří mají souběh s malým zaměstnaneckým úvazkem. O něco méně, ale také zde byli zmiňováni lidé v exekucích. A pak je ještě jedna skupina, o které se tady zatím nehovořilo, ale kde také nedospěla pomoc, ale pomoc jiného typu, a k tomu se dostanu.

Na úvod bych vás chtěla stručně seznámit s čísly, s rozsahem, o kterém se bavíme. Lidí v exekucích a insolvencích je v naší zemi zhruba 860 tisíc. Téměř milion osob v exekucích a insolvencích. Tito lidé často pracují v pozicích, které jsou nízkokvalifikované, a jsou výrazně ohroženi tím, že na ně dopadne nezaměstnanost. Předpokládáme, že zkrátka u této skupiny osob se krize naplno projeví teprve v příštích měsících.

Dále chci zmínit, že v této zemi je 420 tisíc lidí, téměř půl milionu, 420 tisíc lidí v invalidním důchodu. Z toho 170 tisíc lidí má tzv. první stupeň a 75 tisíc lidí druhý stupeň, to je téměř 250 tisíc lidí, čtvrt milionu lidí v invalidním důchodu, kteří, a to je to číslo, které vám chci říct, mají v průměru ten invalidní důchod buď ve výši 6 800 Kč, nebo 7 900 Kč. Za necelých 7 tisíc a necelých 8 tisíc se žije velice, velice těžko, takže to jsou také lidé, kteří si musí různě přivydělávat. Dále je dobré si uvědomit, že i lidé, kteří mají plný invalidní důchod, tak u nás nemusí mít žádnou částku, z které by se dalo přežít; protože jsou plně invalidní, můžou být takzvaně bez výplaty.

Shrnu to. Tyto skupiny lidí poměrně často pracují na dohody - na dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a 220 tisíc dohod je oficiální číslo k březnu, z kterých se odvádělo pojistné. A ten hlavní apel, který bych na úvod tohoto bodu chtěla uvést, je, že připustíme-li, že část z těchto dohod měla souběh, že ti lidé měli dvě dohody najednou, tak je adekvátní odhadovat, že zhruba 150 tisíc dohodářů, kteří platili pojistné a z velké části byli koronakrizí postiženi, bylo necháno na holičkách.

A poslední číslo z tohoto úvodu, dávky mimořádné okamžité pomoci, které tato vláda zde nepřítomná, zastoupená tam k poslaneckým lavicím otočeným panem ministrem vnitra, tato vláda dávky mimořádné okamžité pomoci bere jako jediný nástroj pro tyto lidi, pokud se dostanou do velmi obtížné situace, a průměrná nejčastěji udělovaná výše dávky mimořádné okamžité pomoci je padesátikoruna až maximálně 3 tisíce. To je průměr zase z MPSV z čísel zveřejněných, myslím, minulý týden. Takže padesátikoruna až 3 tisíce, to je ta pomoc, na kterou jsou odkazováni lidé, kteří pracovali na dohodu a platili pojistné.

Tolik tedy na úvod ke skupinám, o kterých můžeme hovořit, a asi jste to očekávali. Já ještě zdůrazním, že stejně tak máme statisíce, a sice 600 tisíc živnostníků na hlavní pracovní poměr, 430 tisíc živnostníků na vedlejší, kteří jsou jaksi vedlejší živnostníci, a tyto osoby samostatně výdělečně činné mohou mít souběh s malým zaměstnaneckým úvazkem. Takže to jsou další lidé, kteří mají velký problém s tím, že i když byli postiženi, i když jim velice výrazně propadly příjmy, tak nedosáhnou na kompenzační bonus.

Poslední skupina, která vás, domnívám se, překvapí, jsou lidé, kteří mají rozhodovat o opatřeních na krajích, obcích, na různých úrovních samosprávy. Myslím teď, a možná je to nenapadlo, ale řada starostů a členů rad zůstala bez pomoci v oblasti informací, a to je poslední skupina, kterou bych ráda na úvod vyzdvihla, které by prospěla data pro vědce, šířeji přístupná data o průběhu epidemie pro vědeckou komunitu, protože tak by začaly vznikat nástroje pro fundovaná rozhodnutí samospráv.

Já dám příklad. Kdybyste měli podrobnější podklad jako starosta, jako hejtman, týkající se například toho, jak kde jsou lidé nakaženi a jak jezdí, jak využívají dopravní prostředky, tak se můžete rozhodovat, zda zavést - dám konkrétní příklad - samostatný autobus pro děti jezdící do školy, aby ten školní autobus odizoloval často bezpříznakové mladé lidi od seniorů využívajících pravidelný linkový autobus na cestu třeba do blízkého městečka k lékaři. Tento druh rozhodnutí, zda zavést extra autobus, zda omezit, anebo povolit místní akce, vyžaduje mít k dispozici podrobné informace. A pomohlo by, aby byla mnohem širší skupina odborníků, kteří by mohli obcím a samosprávám pomoci modelovat možný vývoj šíření epidemie a mohli by pomoci s tímto rozhodováním. Takže to je poslední skupina lidí, občanů, kteří měli na sobě velmi těžká rozhodnutí, a domnívám se, že jedním z poučení, které si můžeme vzít do budoucna, je, že právě jim by podrobnější a dostupnější informace také velmi ulehčily situaci.

Tolik za mě na úvod a ruším tu přihlášku. Nedošlo mi, že jsem měla možnost vystoupit takto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Přečtu omluvy. Pan místopředseda Okamura se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Patrik Nacher se omlouvá dnes mezi 15.15 a 19. hodinou do konce jednacího dne z rodinných důvodů a paní poslankyně Eva Matyášová ruší svou omluvu.

V tuto chvíli zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Šafránková. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jménem hnutí SPD od počátku pandemie a zavedení mimořádných opatření nouzového stavu upozorňuji na nedostatky, mezery a chyby v systému pomoci občanům a firmám postiženým touto situací. Podali jsme v tomto směru více než dvě desítky pozměňovacích návrhů k různým speciálním vládou předkládaným zákonům. Všechny byly poslanci podporujícími vládu odmítnuty. Přitom jsme navrhovali konkrétní formy adresné a odůvodněné podpory a pomoci těm, kdož přišli ze dne na den o své pracovní příjmy nikoliv z vlastního zavinění, postupem času pak zejména těm, na které vláda zapomněla nebo je ignorovala. Tato opomenutí hraničící až s vědomou diskriminací se týkají zejména té skupiny zaměstnanců, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti a na dohody o provedení práce, a také, nebo snad ještě výrazněji, zaměstnanců na částečné pracovní úvazky, kteří jsou současně registrovanými živnostníky. Těm vláda v drtivé většině znemožnila přístup ke kompenzačnímu bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné, a to i v těch případech, kdy mnozí z těchto občanů začali jako zaměstnanci pracovat až poté, co jim bylo mimořádnými opatřeními znemožněno provozovat jejich podnikání, a proto, aby zajistili základní životní potřeby sebe sama, svých dětí a svých rodin.

Vláda tak dlouhodobě opomíjí a ignoruje zejména občany s nižšími příjmy, rodiče samoživitele, čímž postupně dochází i k ohrožení životní úrovně právě u jejich nezaopatřených dětí. Občané pracující na dohody navíc dlouho neměli ani nárok na mimořádné ošetřovné při nutné a neodkladné péči o své děti z důvodu uzavření škol a školek. Z pozice osob samostatně výdělečně činných na ně ostatně nemají nárok dodnes. A z pozice zaměstnanců na takzvané dohody mají na toto ošetřovné nárok pouze někteří z nich, a to navíc nikoliv od počátku karantény, a ještě ve významně nižším finančním objemu než ostatní živnostníci. Proč?

V přístupu ke kompenzačnímu bonusu jsou diskriminovanou a opomenutou skupinou naprosto bezdůvodně i spolumajitelé společností s ručením omezeným tvořených více než dvěma společníky, mnohdy takzvaní sebezaměstnanci, často ti, kteří byli nuceni své provozovny na významný čas uzavřít. A taktéž i společníci malých rodinných firem, kteří neodpovídají svévolné novátorské vládní definici rodiny, která nemá oporu v občanské zákoníku, v tradicích a ani v praxi běžného života. Malé společnosti s ručením omezeným, kde společníci jsou právě mnohdy zároveň jejich jedinými zaměstnanci, jsou navíc skupinou, která je v kompenzaci podnikatelům diskriminovaná en bloc, jak co se týče zmíněného kompenzačního bonusu, tak i v oblasti odkladu či odpuštění povinných pojistných odvodů.

Pokud se ještě blíže zaměříme na mimořádné ošetřovné, jehož podoba prošla různými peripetiemi, můžeme zde též definovat některé diskriminované skupiny občanů. Kromě již zmíněných zaměstnanců na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti jsou v přístupu k tomuto ošetřovnému diskriminováni živnostníci ve všech stupních invalidity a v širším smyslu také opět samoživitelky a samoživitelé, a to proto, že mnohdy nemohou být v péči o děti nikým vystřídáni, protože vládní poslanci opakovaně zamítli náš návrh na to, aby o jejich děti mohli po dobu mimořádných opatření pečovat i další nejbližší příbuzní, i když s nimi nesdílejí společnou domácnost.

Není ostudou, navíc v této hektické době, jejíž jsme svědky a přímými účastníky, udělat občas v legislativní či exekutivní práci chybu. Ale je neomluvitelné na ní trvat a poškozovat tím zcela zjevně a evidentně některé naše občany. Navíc občany v těžké sociální a existenční situaci. Tato zatvrzelost, neochota naslouchat a neadresnost, nesolidárnost a nespravedlnost v oblasti státní finanční pomoci a v kompenzaci dopadů nouzového stavu na určité skupiny našich spoluobčanů je tím, co vládě nyní vyčítáme nejvíce.

My v SPD se však nevzdáváme a na tyto naše poctivě pracující slušné občany odpočátku myslíme a za jejich oprávněné zájmy budeme i nadále bojovat. Proto navrhuji, abychom hlasovali o usnesení v tomto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby do 8. června 2020 předložila legislativní návrh řešení, které by odstranilo diskriminaci zaměstnanců na částečné pracovní úvazky a zaměstnanců na dohody mimo hlavní pracovní poměr z hlediska jejich přístupu k finanční pomoci státu a ke kompenzaci ztrát v jejich příjmech v důsledku zavedení mimořádných opatření nouzového stavu v souvislosti s pandemií viru COVID-19, zejména pak k odstranění jejich diskriminace v přístupu k takzvanému kompenzačnímu bonusu ve smyslu zákona číslo 159/2020 Sb."

A ještě bych ráda navrhla, abychom hlasovali i o druhém našem usnesení, které se týká takzvané mimořádné okamžité pomoci, což je speciální dávka hmotné nouze, protože tato dávka je jedinou možností těch občanů, na které vláda v rámci nouzového stavu zapomněla, a jelikož máme informace z praxe, že s jejím vyplácením jsou mnohdy spojeny určité problémy. A toto usnesení je ve znění:

"Poslanecká sněmovna

I. upozorňuje, že jednorázová dávka pomoci v hmotné nouzi, mimořádná okamžitá pomoc, je hlavním nástrojem státu poskytujícím pomoc lidem, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku finančních prostředků v existenční nouzi v důsledku situace nepříznivého a mimořádného charakteru;

II. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vzhledem k dlouhodobé kritice efektivity poskytování dávky mimořádná okamžitá pomoc, která se v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 pouze vystupňovala, byla přijata systémová opatření;

III. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na nízkou hodnotu průměrné přiznávané částky, takzvané mimořádné okamžité pomoci, nebyla tato dávka nad rámec zákona automaticky zužována pouze na žadatele žijící na hranici chudoby, ale aby pomáhala chránit i středněpříjmovou část populace před pádem do dluhové pasti či před ztrátou bydlení a aby v tomto ohledu rovněž revidovalo příslušné metodické pokyny;

IV. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na malé množství žádostí a počtu přiznaných dávek a jako preventivní opatření informovalo širokou veřejnost o charakteru mimořádné okamžité pomoci, a to s důrazem na středněpříjmovou část populace, která není běžným příjemcem dávek v hmotné nouzi;

V. ukládá prostřednictvím vlády Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v termínu do 16. června 2020 předložilo Poslanecké sněmovně podrobnou analýzu přiznaných dávek pomoci v hmotné nouzi, mimořádná okamžitá pomoc, a to celostátně i po jednotlivých okresech ve sledovaném období od 1. března 2020 do 31. května 2020, zahrnující

1. počet žádostí podaných, zamítnutých a schválených,

2. relativní činnost (?) hlavních důvodů pro zamítnutí podaných žádostí,

3. celkový finanční objem částek všech podaných a všech schválených žádostí,

4. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku v kategoriích do 5 tisíc korun, 6 až 10 tisíc korun, 11 až 20 tisíc, dále pak 21 až 30 tisíc korun, 31 až 40 tisíc korun, 41 až 50 tisíc korun a 5 (tisíc) až 57 900 korun, kolika žadatelům byla dávka v těchto jednotlivých kategoriích přiznána a jaké jsou převažující důvody, proč byla žádost o dávku v dané kategorii zamítnuta,

5. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na úhradu životních potřeb, na které jim nezbyly prostředky po zaplacení hypotéky v důsledku krátkodobého výpadku příjmů,

6. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na mimořádné uhrazení nájmu v důsledku krátkodobého výpadku příjmů,

7. údaje o tom, kolik žádostí bylo zamítnuto a kolik schváleno do 2 dnů, do 3 až 5 dnů, do 6 až 10 dnů, do 11 až 15 dnů a do 16 až 30 dnů."

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem nějak nabyl dojmu, že paní kolegyně Richterová už hovořila v obecné rozpravě, čili moje faktická poznámka směřuje k jejímu vystoupení. Připojuji se k tomu, co říkala. Samozřejmě ty skupiny jsou tady dlouhodobě zmiňované, ať už to jsou dohodáři. Mohl bych tady popsat jeden příběh, se kterým jsem se osobně seznámil, příběh maminky, která pečuje o svého dospělého syna s těžkým autistickým postižením, kombinovanými vadami, kdy ona musela, protože ho nemůže nechat dlouhodobě v pobytovém zařízení, si ho vzít domů. Přišla o zaměstnání. De facto zcela propadla tím sítem, protože nebyla žádná forma pomoci této ženě.

Ale co bych chtěl možná trochu uvést na pravou míru i směrem k nám, ke Sněmovně, to je otázka taky zde zmiňovaná, to jsou lidé v exekucích a v insolvencích. Jednak je potřeba odlišovat insolvenční a exekuční řízení. A já si myslím, že tady jsme skutečně i my tady ve Sněmovně odvedli poctivý kus práce, protože pokud si vzpomenete na sněmovní tisk 807, lex covid justice, byl to jeden z mála zákonů, kde si vláda, v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti dalo říct a přijalo návrhy poslanců napříč poslaneckými kluby, kdy jsme některé věci z toho zákona vyndali, protože jsme je nepovažovali za věci, které by měly být hlasovány v legislativní nouzi, ale naopak jsme tam dodali právě ta opatření, která pomohla bezprostředně v tom okamžiku a ještě v těchto dnech pomáhají lidem s exekucemi, protože například až do 30. června, jestli se nepletu, je moratorium na výkon mobiliárních exekucí, stejně tak na prodej a dražby nemovitostí. A stejně tak v rámci insolvenčního zákona jsme dali některá moratoria, například pokud by někdo z důvodů, které by vznikly právě v rámci COVID-19, nedosáhl na 30% povinnost (upozornění na čas) v rámci insolvenčního zákona, tak by - poslední věta - o to oddlužení přišel.

Čili myslím, že tady jsme odvedli kus práce a těm lidem jsme pomohli a budeme pomáhat i nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Alena Gajdůšková vystoupí ve všeobecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně (ve vládní lavici jsou přítomny jen ministryně Schillerová a Dostálová), paní kolegyně, páni kolegové, dopředu se trošku omlouvám, budu delší, než bývá mým zvykem. Ale dovolte, abych některé věci přece jenom zde řekla.

Na úvod chci říci, že zásadní pro nás sociální demokraty je udržení zaměstnanosti a pomoc všem, kteří tu pomoc opravdu potřebují, prostě nenechat lidi bez peněz. A proč? No, jsou tady paní ministryně, většina žen v tomto sále, byť to neodpovídá genderovému rozložení ve Sněmovně, tak v této chvíli jsou zde ženy. (V sále je přítomno 18 žen a 15 mužů.) A co já udělám jako žena, jako hospodyňka, když se mi sníží doma příjmy? V prvé řadě se podívám, co nepotřebuji, co nemusím koupit, co si mohu udělat sama. A to znamená omezení ekonomiky, omezení hospodářství. Takže všechny programy, které vláda přijímala, ať už ty, které šly přes MPSV, ale i všechny další, tak směřovaly k tomu, aby lidé nezůstali bez příjmů, aby se hospodářství úplně nezastavilo.

Důležité pro nás bylo, aby se udržela zaměstnanost. Ti, kteří potřebovali pomoc v průběhu nouzového stavu, byly rodiny s dětmi, zaměstnanci, firmy včetně eseróček. Znova říkám - abychom udrželi zaměstnanost. I osoby samostatně výdělečně činné získaly podporu ve výši 17 miliard. Mimochodem je to největší z těch balíků, které vláda poskytla.

K tomu jen rychlá rekapitulace. Česká správa sociálního zabezpečení k 1. 6. eviduje 253 270 žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol, a z toho je 0,19 % žádostí od těch takzvaných dohodářů, od těch, kteří pracují na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Ošetřovné za březen a duben je v drtivé většině případů již vyplaceno. Došetřuje se pouze 2,3 % dávek. Tady je potřeba říci a upozornit, že klíčové z pohledu termínu vyplacení dávek je datum doručení podkladů od zaměstnavatele na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Není to tedy termín, kdy rodič předá podklady svému zaměstnavateli. Mnohdy se stává, že zaměstnavatel ty podklady odešle s nějakým zpožděním. Polovina těchto dávek je zpracována podle MPSV do 10 dní, zákonná lhůta je, připomínám, měsíc od doručení kompletních podkladů od zaměstnavatele.

Pro zajímavost jenom částky týkající se výše ošetřovného. Při hrubé mzdě 20 000, čisté mzdě, kde se neuplatňuje sleva na dítě, tedy 15 856 Kč, by ošetřovné klasické ve výši 60 % denního vyměřovacího základu bylo 10 680. Nyní po té úpravě v rámci pandemie se ošetřovné zvýšilo na 80 % denního vyměřovacího základu a tvoří 14 220 Kč. Srovnávejte si to s tou čistou mzdou. To znamená, že ti lidé sice neměli úplně to, co dostali v čistém, ale ten rozdíl tam nebyl veliký. Stejně tak kdybych vzala mzdu v hrubém 28 000, čistá mzda by znamenala 21 370, běžné ošetřovné by bylo 14 940 a ošetřovné nyní v těch 80 % je 19 920.

K tomu bych ráda zdůraznila, že i na okresních správách sociálního zabezpečení i na úřadech práce, ale i na finančních úřadech jsou zaměstnány do vysoké míry ženy. V resortu Ministerstva práce a sociálních věcí tyto zaměstnankyně zpracovávaly čtyřikrát více případů než běžně. A je potřeba připomenout, že i tam ženy čerpaly ošetřovné, musely zůstat se svými dětmi doma vzhledem k tomu, že se o ně musely postarat, když byly uzavřené školy a mnohde i školky. I tyto ženy ve státní správě by si zasloužily velké poděkování. Zatím se dočkaly spíš kritiky, že všechno nefungovalo tak, jak mělo. Já jim skutečně děkuji. Dokážu si představit, co za práci měly, mají a která je ještě asi čeká.

Byla zde opozicí kritizována byrokracie při vyplácení dávek. A já bych skutečně chtěla slyšet, co by se dělo, kdyby se někde ukázalo, že některý úřad, některá pracovnice vyplatila něco bez toho, že by to měla podložené. Prostě by ji čekalo trestní řízení a vše, co s tím souvisí.

Nebudu rozvykládávat, jak fungují programy Antivirus. Kdyby tu byla paní ministryně, věřím, že ještě přijde, tak určitě to může rozvykládat, a materiály k tomu jsou. Jen znovu řeknu a zdůrazním, že společný cíl všech programů bylo udržet vysokou zaměstnanost. Antivirus je z tohoto pohledu výhodný samozřejmě pro zaměstnance při poklesu příjmů. Pro zaměstnavatele, kteří neztratili vysoce kvalifikované, a pro jejich firmy a pro obnovení chodu jejich firem důležité zaměstnance. Ale nakonec i pro stát, který ušetří na dávkách sociální podpory.

Velká debata zde byla kolem těch tzv. dohodářů. Paní kolegyně Richterová opakovaně apeluje na to, aby se situace dohodářů vyřešila, a vypadá to, jako by ti byli jediní, kteří doplácejí na celou pandemii. Ale za tu nikdo nemůže, s tím se prostě musíme vypořádat sami. Takže k dohodám. Podstatou dohod je flexibilita. To znamená, že zaměstnavatel přiděluje práci podle toho, jak ji zrovna má. Tedy nepravidelně. Výše odměn z dohod tedy většinově kolísá. Musím říci, připomenout, že dohoda o provedení práce znamená 300 hodin ročně. A dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena do výše v podstatě polovičního úvazku. Dohody jsou a vždycky byly v zákoníku práce pouze doplňkovým způsobem zaměstnávání a nejsou hlavním způsobem zajištění zaměstnanců v rámci firmy. Když už firma nechce mít své vlastní zaměstnance v plném pracovním poměru, tak většinou objednává zakázky u živnostníků.

Statistiky k dohodářům bez příjmů jsou takové: většina dohodářů má podle dohod další zdroje příjmů. Z 222 561 dohodářů, co odvádí pojistné, mělo 107 810, tj. 48 % vedle dohody klasický úvazek; 36 480, to je 16,4 %, pobíralo důchod; 37 353, to je 16,8 %, jsou přivydělávající si studenti. Zbývá tedy jednoduchou matematikou 40 896 dohodářů, u kterých nevíme, jestli mají další příjmy. Dá se předpokládat, že část toho jsou matky s rodičovským příspěvkem a část je opravdu bez příjmu. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že zásadní výpadek příjmů zasáhne zhruba 10 000 dohodářů se zpojistněnou dohodou.

Řešení, která vláda přijala pro tyto lidi, kteří pracují a pro které skutečně dohody o pracovní činnosti či o provedení práce byly zásadním příjmem, jsou následující: mohou samozřejmě požádat o podporu v nezaměstnanosti anebo mimořádnou okamžitou pomoc, pravidelné dávky hmotné nouze státní sociální podpory. Dohodáři byli kompenzováni a jsou kompenzováni, pokud jim příjmy klesnou příliš nízko, ztratí práci. Ale nelze to dělat plošně, viz statistika, kterou jsem citovala. Při nepřidělení práce při výpadku příjmů skutečně je doporučení, a já ho znovu opakuji, požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Není neobvyklé, že pro tyto lidi se mimořádná okamžitá pomoc v současnosti pohybuje mezi 10 až 20 tisíci korunami.

Ještě možná větičku. My jsme se všichni, nebo velká část z nás se dívala v neděli večer na 168 na České televizi. Odbočím, protože média veřejné služby jsem vždycky bránila a bránit budu jako princip. Oni musejí udělat ten referenční rámec pro dostupnost objektivních informací, pro kvalitu těch pořadů, včetně zpravodajství. Ale bylo by velmi dobře, kdyby když už uvádějí případy jednotlivých lidí, kdyby se také ptali druhé strany, jak to vlastně v těch kterých případech je. A tam informace z MPSV je, že ony medializované případy nebyly případy, které žádaly právě v systému COVID mimořádná okamžitá pomoc. Nesouvisí s mimořádnou okamžitou pomocí způsobenou ztrátou výdělku. Šlo o žádosti na pomoc s jednorázovými výdaji těch žadatelů. Uhrazení jízdenky, uhrazení nocleženky v ubytovně.

Já jsem přesvědčena o tom, že je potřeba být spravedlivý, že je potřeba udržet zaměstnanost, postarat se o zaměstnance. Není skutečně důvod, aby se některá skupina preferovala na úkor jiné. Je potřeba pomoci všem, a odpovídajícím způsobem.

Všichni mí předřečníci už v prvním bodě, zvláště z opozice, zde vystupovali a vykládali, co by se mělo dělat. Za mne koronavirová krize jako každá krize ukázala, že je velmi důležité mít fungující stát. To říká sociální demokracie dlouhodobě a také jsme se vždycky snažili, aby to takto v České republice fungovalo. To, že nejsou tisíce mrtvých v České republice tak jako mnohde jinde, je díky tomu, že okamžitě začala fungovat státní správa. Že začala fungovat hygienická služba se zajištěním karantén, a oni říkají trasováním. Dohledávali kontakty každého, kdo se zjistil, že je infekční. A samozřejmě všech dalších opatření, která vláda přijímala. O tom nakonec tady mluvil ministr kultury pan Zaorálek.

K fungujícímu státu samozřejmě patří celý systém - policie, hasiči, ale i systém zdravotní péče, školství i systém sociální podpory. Na těchto lidech to stálo a stojí. Možná nebylo všechno dokonalé, tak jako nikdo z nás není dokonalý. Je důležité se ale poučit. Je důležité se připravit na to, že se něco takového může opakovat. A já nechci mluvit o druhé vlně, ale nevíme. Může přijít jiný bacil, může přijít vir, může se skutečně stát něco, co v téhle chvíli neumíme předvídat. To ale znamená, že musíme mít připravenu celou státní správu od zajištění hmotných rezerv přes systémy, přes pandemické plány, krizové plány až po osvětu mezi občany.

Proto vítám, že jsme včera již odsouhlasili zde v Poslanecké sněmovně vznik komise, která se tím bude zabývat. A já věřím tomu, že na půdě této komise, kterou jsme již včera schválili, se dokážeme napříč politickými stranami dohodnout a najít politickou shodu právě při té přípravě krizových plánů na případná možná budoucí rizika.

Vím, že už jsem trošku dlouhá, ale dovolte mi ještě připomenout věci vysloveně z mého pohledu.

Potvrdilo se, že tou nezranitelnější skupinou občanů, kteří potřebují pomoc, jsou samoživitelky a samoživitelé. Výše ošetřovného ve výši 80 %, jak jsem zde zmiňovala a dokládala, těmto skupinám víceméně zajistila, že jejich příjmy se nepropadnou hluboce, ale přece jenom ty příjmy pro ně jsou také o něco nižší. Ale problém je, v mnoha případech tyto samoživitelky, a většinou tedy skutečně ženy, přišly o výživné. Je tedy nejvyšší čas přijmout zákon o zálohovaném výživném. Já věřím tomu, že zákon, který již je před jednáním vlády a brzy doputuje do Poslanecké sněmovny, bude zde schválen, a těším se na tu debatu k němu.

Znova opakuji, že i v těchto případech je nastaven systém mimořádné okamžité pomoci, a zase k tomu jen pár faktů. Bylo zde zpochybňováno, že tato mimořádná okamžitá pomoc může být efektivní. Jenom řeknu pár čísel. Bylo podáno za duben 4 543 žádostí, vyplacené žádosti byly 1 748, částka byla 7 374 763 korun. Za květen bylo těch podaných žádostí méně, vyplacených žádostí bylo ale více, 2 168, a částka byla 8 796 667 korun. Celkem bylo proplaceno 3 916 žádostí. Částku do 3 tisíc obdrželo 2 395 žadatelů, to je 61 %; 39 %, to je 1 521 žadatelů, dostalo částku vyšší, než jsou ty 3 tisíce.

Druhá nejčastější kategorie těch vyplácených mimořádných okamžitých pomocí se pohybuje od 5 do 10 tisíc. Tam je potřeba říci, že tato mimořádná okamžitá pomoc dorovnává propad příjmů tak, aby rodina měla na základní potřeby, tedy nájem, jídlo, hygienické potřeby. Dorovnává tedy příjmy, které měl žadatel vlastně předtím, než se staly skutečnosti, které je o plnou výši jeho příjmů připravily. Je potřeba říci, že jsou tam ale i případy, že byly vyplaceny na domácnosti tyto příspěvky ve výši 50 až 55 tisíc.

Byla zde řeč, že některým byla jejich žádost zamítnuta. Mezi tři nejčastější důvody, tak jak to máme Úřadu práce a z České správy sociálního zabezpečení, patří, že žadatel nedodá potřebné dokumenty, výpis z účtu nebo nájemní smlouvu. Nelze z této kategorie, tedy mimořádné okamžité pomoci, kompenzovat ušlý zisk. Dávají se peníze na základní výdaje. V této chvíli je 11 % nezpracovaných žádostí, ale je to z důvodu, že nebyly dodány potřebné podklady. Pokud by někdo chtěl, tu debatu o tom můžeme dál vést.

Další záležitostí, o které jsem chtěla mluvit v tomto bodě, je z úplně jiného soudku, je zajištění podmínek pro distanční vzdělávání, výuku online, chcete-li, digitalizaci. Dnes odesílám interpelaci na pana ministra Plagu a ptám se, jak zajistí to, co mají lidé zajištěno Listinou práv a svobod, a to jsou rovné šance na vzdělání. Jak zajistí pro všechny děti, i pro ty, které zůstaly nyní trochu mimo vzdělávací systém jen proto, že neměly počítačové vybavení ani přístup k datům. Podle analýzy České školské inspekce, která mapovala toto v době pandemické krize, nouzového stavu, je to 16 % dětí na základních školách. To je nezanedbatelné procento. Podobné procento, je o něco menší, je ale i na středních školách. I na to se musíme podívat, i o tom musíme mluvit a musíme přijmout opatření. Nepředpokládáme a doufáme, že nenastane situace, že by se školy musely naplno opět zavřít, ale digitalizace je v této chvíli nezbytná. A to, co možná si můžeme říct, že tato hrůza, která nás všechny svým způsobem potkala, která se dotkla každého člověka v této zemi, jestli něco přinesla, nějaké poučení a nějakou výzvu do budoucna, tak je to to, že se naše školy naučily, nastavily možnosti, jak pracovat online, jak využívat moderní počítačové techniky, jak využít ke vzdělávání digitalizaci. Já věřím tomu, že i to zvládneme do budoucna.

Dovolím si shrnout. Pro mne jako sociální demokratku jsou nejdůležitější zdraví a životy lidí, obecně, zaměstnanost a pozice zaměstnanců z pohledu ekonomiky a prosperity země. To se daří v této chvíli podporovat programy Antivirus i všemi dalšími, které tato vláda již spustila a my jsme zde v Poslanecké sněmovně podpořili a odsouhlasili. Jistě hledáme ale cestu, to prostřednictvím pana předsedajícího paní zpravodajce, hledáme cestu, jak více pomoci ještě samoživitelkám, lidem se zdravotním postižením, v invalidních důchodech a dalších.

Závěrem mi dovolte, abych řekla, že poděkování patří všem, kteří tvoří fungující stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, připraví se s přednostním právem paní ministryně Maláčová. Já přečtu omluvy. Pan poslanec Martin Kupka se omlouvá z dnešního dne od 15.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Jan Čižinský z dnešního jednání od 15.20 hodin do konce jednacího dne. Pan poslanec a předseda Rakušan od 15.00 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovních jednání a paní poslankyně Helena Válková se omlouvá dnes mezi 15.00 a 17.00 z důvodů pracovních.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ve faktické poznámce chci upřesnit ta čísla, co říkala paní poslankyně, týkající se dávky mimořádné okamžité pomoci. Chci upřesnit to, že tedy 220 tisíc dohod, z nichž bylo odváděno pojistné, a na mopky bylo jako jediné řešení pro tyto lidi, když se dostanou do nouze, vyplaceno za celé období od 1. března do 22. května 4 891 přiznaných žádostí, méně než 5 tisíc lidí tu mopku za to období od začátku března do 22. května dostalo. A to je první důležitý nesoulad mezi těmi 220 tisíci smlouvami, mezi spoustou lidí v potížích a tímto nízkým vyplaceným číslem. Ta dávka je totiž náročná, je to opravdu podrobné zkoumání.

A dále většina těchhle dávek - za tohle období od 1. dubna do 22. května jsem si vypsala, kde už začalo stoupat to udělování, tak ale 2 100 lidí dostalo něco mezi padesátikorunou a 3 tisíci, a pak je ostrý skok - 507 lidí dostalo něco mezi 5 a 10 tisíci, a jenom 230 lidí jsou ty 10- až 15tisícové částky. Jak naznačovala paní poslankyně, že dostávají lidé více než 10 tisíci, tak to absolutně není podložené čísly, to jsou výjimky.

Já jenom chci říct, že vím, že se ta mimořádná okamžitá pomoc v posledních týdnech zfunkčnila, ale ta čísla až do toho 22. května hovoří takto. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Já bych chtěl také prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na paní Gajdůškovou a možná i připomenout, proč se o té mopce bavíme. Těch dávek - a my jsme k tomu vytvořili i portál Sociální systém, kde se můžete podívat v nějaké složité životní situaci, na co máte nárok v momentě, kdy se do ní dostanete, a jakým způsobem postupovat, aby vám stát v této situaci pomohl. A o té mopce se zde bavíme zejména proto, že při těch důležitých návrzích, které skutečně měly dopady na 100, 150, 200 tisíc lidí, nebylo to jenom to DPP a DPČ, byla několikrát tato mimořádná dávka vyzdvižena jako: my jim sice nic z těch opatření nedáme, ale toto je ten nástroj, který ti lidé mohou používat, toto ministerstvo umí. A když se podíváme na to, kolik je těch lidí, kterým ten druhý příjem vypadl, nebo to DPP, DPČ vypadlo - třeba těm lidem, co si přivydělávali k tomu invalidnímu důchodu, nebo třeba těm studentům, a pak se podíváme na počet těch podaných žádostí, tak prostě v tom formátu, jak to bylo prezentováno - my vám tady sice neschválíme speciální bonus, ale tady si můžete sáhnout na MOPku - tak to přece vůbec neodpovídá. Tady se bavíme o tisících a na druhé straně se bavíme, a i hlasy sociální demokracie, že při souběhu OSVČ a nějaké jiné menší dohody jste těmto lidem ty peníze upřeli s odkázáním na tu mopku.

Takže to je ten zásadní problém. Nefunkční nástroj, kde se přiznávají jednotky tisíc v 65 % do 3 tisíc korun, jste tady stavěli na váhu toho, že skupině 150 až 200 tisíc lidí, kteří si platili pojištění, vydělávali nad 3 nebo nad 10 tisíc korun, tak se jim upřelo té pomoci. Třikrát jsme to projednávali ve Sněmovně, dvakrát se o tom dokonce hlasovalo a vždycky bylo řečeno - však tady jsou jiné nástroje. A ty nástroje evidentně jsou, ale nejsou pro to určeny, nefungují a neodpovídají potřebám lidí, kteří se ocitli v té životní situaci. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem vystoupí paní ministryně Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych si dovolila na úvod svého vystoupení zrekapitulovat, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech udělalo pro to, abychom jako vláda nenechali nikoho padnout v důsledku koronakrize. My když jsme si to dávali do té velmi podrobné tabulky na Ministerstvu práce a sociálních věcí - a věřte, že těch několik posledních týdnů a měsíců bylo skutečně vyčerpávajících - tak jsme napočetli 50 konkrétních kroků. A já bych se k jednomu po druhém chtěla dostat.

Rozdělím to do tří základních tematických celků. Jsou to zákony, tzn. ta velmi náročná opatření, potom jsou to nelegislativní kroky, potom jsou to sociální služby a potom bych se vyjádřila k těm jednotlivým výrokům, které tady padají.

Omlouvám se, přišla jsem pozdě, byla jsem dnes dopoledne v Sokolově řešit velmi tíživou situaci Sokolovské uhelné. Víte, že okres Sokolov je strukturálně postižený region, hrozí zde propouštění až tisíce lidí, čímž se ta situace může v tomto strukturálně znevýhodněném regionu ještě více přiostřit, ale k tomu se pravděpodobně také dostanu.

Začala bych těmi zákony. My jsme - a to si myslím, že je nejdůležitější krok - v České republice poprvé v historii rozjeli program kurzarbeit, ten již známý Antivirus, režim A a B, a bylo to několik málo dní poté, co byl vyhlášen nouzový stav. Vím, že se asi nám jako ministerstvu nebo vládě uznání nedostane, nicméně každý, kdo zná situaci v Německu, kde se to pilovalo několik let a testovalo na několika krizích v řádu opravdu dlouhém, tak je to malý zázrak. Ke včerejšímu dni jsme v rámci programu Antivirus podpořili 900 tisíc pracovních míst. 900 tisíc pracovních míst. Program Antivirus je prodloužen do konce srpna a je to ten nejdůležitější nástroj, který cílí na tu nejdůležitější skupinu, tzn. na zaměstnance, na 3,1 milionu zaměstnanců ve mzdové sféře, z nichž by pravděpodobně část přišla o práci, a kdyby nebyl program Antivirus, tak bychom neměli nezaměstnanost těch 3,56 %, ale už bychom byli minimálně na 10 %. A to nejsou názory mé, ale jsou to názory ekonomů, kteří jsou ať už ve vládním NERVu, nebo jsou členy ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu.

Víte, že kromě Antiviru A a B, tzn. 900 tisíc podpořených pracovních míst - a je potřeba říci, že jsou vypláceny nad náhrady mezd, to znamená, že i přes tu masivní podporu státu velká část zaměstnanců, pro které nebyla práce ať už kvůli tomu, že vláda z epidemiologických důvodů zavřela ty podniky, tak šly na 60 % často své mzdy, to znamená, že měli velký pokles příjmů, anebo potom v důsledku souvisejících hospodářských potíží šli také na překážky, tak to jsou lidé, kteří jsou klíčoví, je to páteř naší ekonomiky. Já ještě jednou připomínám, že 88 % všech podniků ve mzdové sféře jsou malé a střední podniky do 50 zaměstnanců.

Ještě předtím, než jsme schválili program Antivirus - a to bylo do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu -, jsem přišla s návrhem zákona, kdy jsme osobám samostatně výdělečně činným odpustili automaticky plošně na půl roku sociální pojištění v minimální částce, ale zase 60 % OSVČ platí ty sociální odvody na té minimální úrovni. Je to náklad státního rozpočtu na těch šest měsíců ve výši 2,5 miliardy měsíčně, tzn. 15,1 miliardy ročně.

Třetí krok, který jsme udělali, a na to se už také zapomíná, tak jsme opět do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu prodloužili ošetřovné, které bylo před krizí maximálně 9 resp. 16 dní u samoživitelských rodin na celou dobu trvání mimořádných opatření. Navýšili jsme ošetřovné pro děti do 13 let, předtím to bylo do 10, a pak v důsledku těch jednotlivých balíčků jsme také navýšili ošetřovné na 80 % ze 60 a také jsme zavedli ošetřovné pro dohodáře. Asi nemusím zmiňovat, že jsme pak 13. 5. jako koalice navrhli sjednocení podmínek nároku na ošetřovné při rozvolňování mateřských a základních škol, to znamená, když jsme se vraceli do normálního života, tak jsme jasně definovali, které rodiny mají nárok na ošetřovné i přesto, že mohou své dítě umístit do mateřské nebo základní školy, a tím jsme se rozhodli pro nadstandardní ochranu rodin s dětmi v této výjimečné situaci. To je důležité říci, že jsme jako vláda poprvé v historii upřednostnili nadstandardní sociální ochranu v této mimořádné epidemiologické situaci. (S důrazem.)

Čtvrtý důležitý zákon, který se nám podařilo velmi rychle prosadit, bylo zajištění plynulé výplaty dávek, kdy jsme odlehčili úřadům práce a minimalizovali kontakt mezi klienty a zaměstnanci úřadů práce. Cílili jsme tím zejména na nízkopříjmové domácnosti a v podstatě jsme umožnili podávat žádosti o dávky elektronicky bez podpisu, a tím jsme urychlili celý proces.

Pátý zákon, který jsme prosadili - a vláda ho schválila 26. března, to znamená necelých čtrnáct dní po vyhlášení nouzového stavu - a opět cílil na nízkopříjmové domácnosti, tak jsme v podstatě překlopili test příjmů pro nárok na některé dávky do druhého kvartálu. Byla to změna zákona o státní sociální podpoře a hmotné nouzi a týkala se zejména příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a zvýšeného příspěvku na péči. V podstatě to znamenalo, že pokud nedochází ke změnám, tak se první kvartál překlápí do druhého kvartálu. Lidé nemuseli na úřady, což ale neznamenalo, že když vznikl nový nárok na dávky, že je úřad práce nevyřizoval. (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přece jenom nemáme tady úplně plný sál, takže by bylo fajn, kdybychom se lehce ztišili, aby paní ministryně mohla přednést to, co nám chce sdělit. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající.

Šestý zákon, který se nám podařilo jako vládě prosadit, a byl schválen vládou 1. 4. a Senát jej schválil 9. 4., byly změny v oblasti zaměstnanosti během celé koronakrize. Nepožadovali jsme potvrzení o bezdlužnosti u firem, které žádají o podporu v rámci programu Antivirus. Umožnili jsme, aby se nezkrátil příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením o náhrady mzdy na překážkách. Umožnili jsme registraci do evidence úřadů práce online a odkudkoliv, to znamená nikoliv jen v místě trvalého bydliště, a také jsme umožnili doložit potvrzení od lékaře o nemoci do tří dnů.

Sedmý zákon, to nebyla legislativa, ale byl to závazný předpis, a dostáváme se k té již tolik zmiňované mimořádné okamžité pomoci, tak jsme dne 6. dubna v momentě, kdy jsme měli za sebou celou tu sérii význačných legislativních změn, rozvolnili v důsledku covidové krize mimořádnou okamžitou pomoc, ty podmínky nároku, a tam jsme šli až tam, co nám zákon umožnil, odstranili jsme testování majetku, nepřihlíží se k úsporám do určité výše. Cílem tohoto rozvolnění je pomoc při náhlém poklesu příjmů - při náhlém poklesu příjmů, to zdůrazňuji, protože to bude pak ještě velmi důležité v reakci na některé příspěvky, které tady padly. V podstatě je dnes možné poskytnout pomoc mimořádné okamžité pomoci na dvojnásobek životního minima plus pokrytí veškerých nákladů na bydlení. A připomínám, že k 1. 4. jsme jako vláda naštěstí po devíti letech schválili a prosadili navýšení životního minima o inflaci, o 13 %, po devíti letech. To znamená, že to bylo velmi dobře načasované, protože ty částky životního minima k 1. dubnu značně rostly.

Dalším zákonem, který vláda schválila 4. května, jsme zavedli fikci insolvence, to znamená, že během covidové krize nemohly firmy de facto přejít do insolvence, což znesnadnilo, pokud nevyplatily mzdy svým zaměstnancům, vyplacení jejich mzdového nároku na úřadech práce, tak jsme tuto fikci insolvence zavedli, a tím pádem zavedli situaci znovu na ten předkrizový stav, a tím četným zaměstnancům ulehčili život.

7. května vláda, a to je devátý zásadní krok, schválila odklad pojistného placeného zaměstnavatelem. Připomínám, že to je úleva pro firmy, které jsou zasaženy koronakrizí, mohou si na tři měsíce odložit své sociální pojistné za velmi nízký úrok, který bude splatný až v říjnu tohoto roku, a ten úrok je 1 % za čtvrtletí, to znamená, od června do srpna mohou firmy takto lehkým způsobem získat likviditu pro své firmy. A týká se to v podstatě 3,6 mil. zaměstnanců ve mzdové sféře, to znamená více než 280 000 firem ve mzdové sféře.

25. května, a to je věc, která byla nedávno schválena v Poslanecké sněmovně, příští středu nás čeká projednávání tohoto návrhu zákona v Senátu, ten takzvaný Antivirus C, kdy přicházíme k tomu, abychom ulevili těm nejpotřebnějším za účelem zachránění pracovních míst. A ten princip je jednoduchý. Firmy, pokud bude návrh zákona schválen, do 50 zaměstnanců za několika podmínek, které hned vyjmenuji, budou mít možnost odpuštění plateb za sociální zabezpečení, a tím zase opět dostaneme likviditu do firem, ulevíme firmám. Jedná se o celkové náklady pro státní rozpočet ve výši 13,5 mld. korun a jedná se o 88 % všech firem ve mzdové sféře s dopadem na 1,5 mil. zaměstnanců pod podmínkami, že tyto firmy, pokud jim budou odpuštěny tyto zálohy na sociální zabezpečení, musí zachovat 90 % svého březnového stavu zaměstnanosti a 90 % objemu mezd vyplacených za březen. Je to opět návrh, který byl vládou prosazen na podnět ekonomů v ekonomickém poradním týmu Ústředního krizového štábu, a slibujeme si od toho, že se uleví Antiviru B, kde máme už opravdu velký počet firem, velký počet neustálé administrace, a zároveň se tak podpoří fungující firmy do 50 zaměstnanců. A já si myslím, že malé a střední podniky jsou páteří české ekonomiky.

Teď bych se dostala k jedenáctému opatření, a to už jsme v opatřeních nelegislativní povahy. Připomínám, že jsme 8. března upravili eNeschopenku tak, abychom byli schopni sledovat počet nařízených karantén. To je nástroj, který velmi pomohl hygienikům zvládnout celou situaci, a musím říct, že díky koronakrizi i praktičtí lékaři, kteří vyžadovali až dvouletou přechodnou dobu na zavedení eNeschopenky, sami uznali, že eNeschopenka je jejich miláčkem.

11. 3. jsme, protože jsme byli zahlceni desítkami tisíc dotazů, co jak bude fungovat v sociální politice, kompletně upravili web MPSV a nasadili takzvaného chatbota, který nám pomohl zodpovídat dotazy občanů.

12. 3. jsme vydali takzvané pracovněprávní desatero, to znamená výklad pracovněprávních vztahů v souvislosti s opatřeními ke koronaviru. A abychom dostali toto pracovněprávní desatero mezi obyvatelstvo, tak jsme jej inzerovali i ve velkých denících. Měli jsme i digitální kampaň a tak dále, a tak dále, a bylo to opravdu velmi sledované, protože lidé přesně situace, které jsme popisovali v pracovněprávním desateru, řešili. To znamená, může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou ze dne na den, co znamená výpověď dohodou, existuje vůbec něco takového jako výpověď dohodou, a tak dále, a tak dále.

20. 3. jsme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českou poštou umožnili vyplácení důchodů i rodinným příslušníkům a ostatním pověřeným osobám na základě plné moci.

23. března jsme zajistili pro pracovníky v sociálních službách možnost péče o jejich děti v takzvaných speciálně zřízených krizových školních klubech.

23. března se MPSV zapojilo do takzvané senior linky 1212, která se týkala z 50 % všech dotazů Ministerstva práce a sociálních věcí. (Další odmlka kvůli hluku. Vyčkává se.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Já myslím, že je tady dostatečný klid, aby se dalo pokračovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. 27. března MPSV vydalo komplexní vlastně metodické instrukce, nebo letáky, chcete-li, pro ohrožené děti, které jsme rozeslali na 250 OSPODů, 300 dětských ústavů nebo také 145 pěstounských doprovázejících organizací a pomáhali jsme jim řešit ty nejčastější krizové situace.

3. dubna, protože se nám denně na ministerstvu sešly desítky tisíc dotazů, jsme uspořádali live stream na sociálních sítí za účelem zodpovězení těchto nejčastějších dotazů, tak abychom si to ulehčili. V těchto dnech se pořádaly live streamy k ošetřovnému, k mimořádné okamžité pomoci a také k programu Antivirus.

20. dubna jsme vyjednali, nebo zajistili jasný výklad, jak je to s podporou v nezaměstnanosti pro tzv. pendlery, kteří přišli o práci v zahraničí. To znamená, jak postupovat v této situaci.

10. května skončila komplexní informační kampaň k mimořádné okamžité pomoci a já bych vás ráda informovala, že se týkala tištěné inzerce v bezplatných denících, protože lidé, kteří potřebují mimořádnou okamžitou pomoc, si pravděpodobně nekupují noviny, ale byly to bezplatné deníky jako Metro a 5+2. Vyvěsili jsme nebo zaplatili jsme čtyři tisíce plakátů, kde informujeme o dávce mimořádné okamžité pomoci. Ty plakáty byly vylepeny ve 120 městech.

7. dubna jsme měli komplexní live stream, kde jsme vysvětlovali, jak funguje, ve spolupráci s některými deníky, mimořádná okamžitá pomoc.

29. dubna bylo proškoleno na úřadech práce více než 100 vedoucích pracovníků úřadů práce tak, aby skutečně věděli a předávali informace do terénu o tom, jak funguje přizpůsobená mimořádná okamžitá pomoc, a cíleně jsem se já osobně setkala s představiteli různých organizací, například Klub svobodných matek atd., kde jsem je informovala o tom, jak lze využívat mimořádnou okamžitou pomoc na pomoc lidem, kteří se ocitli v existenčních problémech v důsledku covidové krize.

Takže ještě jednou zopakuji: tištěná inzerce v bezplatných denících, plakátová kampaň dostupná ve veřejném prostoru tak, aby se k ní dostali lidé, kteří potřebují pomoc, live streamy na sociálních sítích ve spolupráci s některými internetovými deníky. Mimořádná školení zaměstnanců úřadů práce, tak aby skutečně ty informace prokapaly až do terénu, a cílená komunikace s různými zájmovými spolky nebo zastřešujícími organizacemi ohrožených skupin obyvatelstva.

18. května jsme zavedli formulář na prověření výplaty ošetřovného na webu MPSV.

25. května jsme zveřejnili první analýzu využití programu Antivirus, 25. května také analýzu poklesu příjmů a sociální ochrany pracujících na dohody, k tomu se pravděpodobně ještě dostaneme, a 28. května jsme se dostali k formuláři na prověření mimořádné okamžité pomoci na webu MPSV.

To je 25 základních kroků, které jsme v posledních týdnech udělali, učinili, a teď uvažuji, jestli mám číst těch 25 dalších kroků, které jsme jako MPSV učinili v minulých týdnech speciálně v oblasti sociálních služeb. Možná to neudělám, protože tento velmi komplexní materiál bude, tak jako všechno, zveřejněn na webu MPSV, a jen zdůrazním, že 3. března, třetího března, to znamená den, kdy počet nakažených v České republice stoupl ze tří na pět, jsme vydali první instrukci, jak se chovat v koronakrizi. Třetího března poskytovatelé sociálních služeb měli od ministerstva jasný návod, jak svolat krizové štáby, jak připravit krizový plán, jak se předzásobit, jak zvýšit preventivní hygienická opatření či omezit společné aktivity. Těch navazujících dalších 24 kroků nebudu zmiňovat.

Možná jedna věc, která zapadla, a myslím si, že by tato vzácná Sněmovna o tom měla být informována. Dne 7. května, a je to opravdu klíčová věc, historicky výjimečná, vláda schválila alokaci ve výši 5,2 mld. korun na odměny pracovníků v sociálních službách v souvislosti s koronakrizí. Pět celých dvě miliardy! Lidé, kteří pracují v přímé péči a setkali se s covidem, tak dosáhnou, ty peníze dorazí do jednotlivých zařízení v měsíci červenci, na 40 tisíc korun měsíčně, ostatní pracovníci v přímé péči na 20 tisíc měsíčně a zařízení, kde nebyla žádná nákaza covid, tak dostanou výjimečné finanční odměny na pracovníka ve výši 10 tisíc korun měsíčně všem stejně. Důležité je také říci, že ty částky mohou variovat v intervalu plus nebo minus 10 % a bude to na rozhodnutí ředitele tohoto jednotlivého zařízení, protože tyto finanční prostředky nerozdělujeme podle směrných čísel, ale rozdělujeme je - o ty dotace žádají přímo jednotlivá zařízení a může tam být interval mezi těmi 10 až 40 tisíci plus minus 10 % dle odůvodněného rozhodnutí ředitele nebo ředitelky toho zařízení. Ostatní opatření v oblasti sociálních služeb nebudu vyjmenovávat, můžete si je všechna přečíst. Je to velmi zajímavé. Skutečně jsme udělali velký kus práce.

A ještě poslední věc. V příštích dvou týdnech, jakmile doadministrujeme tu mimořádnou dotaci 5,2 mld. korun na finanční odměny pro zaměstnance v sociálních službách, tak také jako vláda chceme podpořit sociální služby dofinancováním provozu. To znamená, jakmile zvládneme tu administraci finančních odměn, tak také dofinancujeme provoz sociálních služeb vzniklý v souvislosti s covidem, který byl Asociací krajů a Asociací poskytovatelů sociálních služeb vyčíslen na zhruba jednu miliardu korun.

Já bych chtěla, tak jak jsem vyčetla těch padesát kroků, které jsme v minulých týdnech prosadili, také zmínit, padlo to tady několikrát, že 15. června má jít na vládu návrh zákona o zálohovaném výživném. Víte, že to je návrh zákona, o kterém se tady mluví 15 let, a já pevně doufám, protože ta potřeba pomoci samoživitelským rodinám je v důsledku té covidové krize naléhavější než kdykoliv předtím, tak já pevně doufám, že tento návrh zákona v obou komorách Parlamentu ČR najde podporu a bude velmi rychle schválen tak, abychom skutečně samoživitelským rodinám mohli pomoci.

Padalo také tady často, že mimořádná okamžitá pomoc je udělována ve výši 48, resp. 49 korun a že to je skandální. Víte co? Já mám vždycky velký problém, když se lže. To je prostě - já to špatně snáším v politice, když se lže. A když mi někdo mediálně vyčítá, že poskytujeme mimořádnou okamžitou pomoc 48, resp. 49 korun, tak je potřeba říci to B. Ono už to tady padlo. Co bylo těch 48 nebo 49 korun? Jako že jsme usoudili, že si lidé zaslouží podporu 48 nebo 49 korun? Takhle to bylo prezentováno. To byla žádost o proplacení nocleženky pro lidi bez domova a potom žádost o proplacení jízdenky na cestu domů z výkonu trestu. A když tvrdím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí pomáhá lidem 48 korunami, tak je potřeba říci, že ta žádost byla na 48 korun, že někdo požádal před covidovou krizí o nocleženku a my jsme mu stoprocentně vyhověli. Kdyby si žádal víc, tak to asi dopadne jinak. Takže prosím vás, nemanipulujte informacemi. Nemanipulujte informacemi! Ničí to politickou kulturu, a jednou s tím člověk začne, pak se to obrátí proti němu.

Já jsem si také v důsledku pořadu 168 hodin nechala vytáhnout informaci, jak je to s těmi lidmi, kteří údajně zůstali bez pomoci. A poprosila bych vás o pozornost, protože to je velmi zajímavé. Nebudu říkat kvůli ochraně osobních údajů jména, ale budu mluvit o osobě číslo 1 a osobě číslo 2. A myslím si, že by veřejnoprávní televize, než zveřejní nějaké informace, tak by si měla prověřit, zda tito lidé nelžou na kameru.

Osoba číslo 1 si požádala 27. dubna o mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 10 tisíc korun. Nedodala žádné podklady. 5. května byla vyzvána k dodání a 25. května jí byla žádost zamítnuta, protože stále nic k žádosti nedodala.

Osoba číslo 2. Pobírá pravidelně ty tzv. pravidelné dávky - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě ve výši 15 200 korun měsíčně. Osoba číslo 2 si zažádala dne 19. 3. o mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 50 tisíc korun. 20. 3. úřad práce tuto osobu vyzval k doplnění a v důsledku toho 24. 3. požádala osoba číslo 2 o zpětvzetí žádosti. Pak za měsíc požádala 21. 4. znovu o těchto 50 tisíc a vše doložila. 6. 5. úřad práce rozhodl o zamítnutí této žádosti z důvodu, že pobírá jiné pravidelné dávky, které plně pokrývají její osobní základní potřeby.

Pak tato osoba číslo 2 požádala 13. 5. o doplatek na spotřebu vodného a stočného za rok 2019 ve výši 8,5 tisíce korun. A den poté - den poté - jí byla tato mimořádná okamžitá pomoc ve výši 8,5 tisíce korun uznána a přeposlána.

Mohu ještě pokračovat, co se týká ošetřovného. Tam je to úplně stejně. To znamená, ani jedna věta v pořadu 168 hodin nebyla pravdivá. A myslím si, že je velmi nebezpečné, aby se prostřednictvím těchto informací, které nejsou ověřené, tak aby se vedla politická kampaň.

Já bych chtěla také dodat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí velmi poctivě zveřejňuje veškeré informace, ať se to týká počtu uchazečů o zaměstnání, počtu a struktury mimořádné okamžité pomoci, počtu a rychlosti přidělování ošetřovného, nemocenské, karantén nebo také průběhu programu Antivirus. Myslím si, že žádný jiný rezort takto poctivě nezveřejňuje na svém webu veškeré informace. Skutečně, když si najdete web www.mpsv.cz, tak tam najdete úplně všechno od začátku. Je to tam tematicky i chronologicky roztříděné a všechny informace zveřejňujeme.

Druhá věc, kterou bych chtěla podotknout. Každý z vás, každý z vás, kdo mě požádal o nějaké informace, tak jsem mu je poslala. A nejenom poslancům nebo senátorům. Každý, kdo chtěl nějaké informace, tak je dostal. Ale byli to i členové tripartity nebo např. zástupci jiných zájmových organizací, spolků apod. To znamená, Ministerstvo práce a sociálních věcí pod mým vedením je naprosto transparentní, co se týká dat. A jde nad rámec veškerých povinností. Všechny informace mají i ekonomové z vládního NERVu, všechny informace, které jsou dostupné, mají i ekonomové z Ústředního krizového štábu, z ekonomického poradního týmu. Proto si myslím, stačí říci a my informace velmi rádi poskytujeme, protože nám to pomáhá dostat, řekněme, další náhled a konstruktivní zpětnou vazbu, co se týká všech těch čísel atd.

A myslím si, že ta debata by neměla být - nechali jste některé zranitelné skupiny na holičkách, ale ta debata by měla být spíše, a myslím si, že kdyby nám šlo skutečně o to těm lidem pomoci, tak ta otázka by měla znít: Jak to, že si žádá tak málo lidí o mimořádnou okamžitou pomoc? Jak to, že přes veškeré kampaně, přes veškeré apely? Já jsem v každém rozhovoru říkala: Prosím vás, jestli jste se kvůli koronakrizi dostali do existenční nouze, úřad práce je tu pro vás. Úřad práce vám pomůže. Apeluji na všechny. Prosím, zkuste si požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. A ta otázka by měla znít: Jak to, že si tak málo lidí požádalo o mimořádnou okamžitou pomoc? Protože my nad tím bádáme několik týdnů a na odpovědi jsme nepřišli. To by měla být ta skutečná otázka: Jak to, že si tak málo lidí požádalo o mimořádnou okamžitou pomoc? Protože si myslím, že jsme udělali maximum, naprosté maximum.

Takže abych to ještě jednou shrnula. Myslím si, že v minulých týdnech Ministerstvo práce a sociálních věcí udělalo všechno, co nám vládní ekonomové a experti z NERVu, tak z ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu doporučili. Poslední velká část - a to je věc, která bude pro mě relevantní v momentě, kdy by mělo dojít k nárůstu, k zásadnímu nárůstu nezaměstnanosti - je právě to navýšení podpory v nezaměstnanosti. Ale chtěla bych jít cestou, kdy bychom... Připravujeme kompletní změnu podpory v nezaměstnanosti a aktivní politiky zaměstnanosti a chtěli bychom ne plošně navyšovat podporu v nezaměstnanosti, ale jít cestou prémie za aktivní participaci v programech aktivní politiky zaměstnanosti. To je poslední velká tematická oblast, která nám zbývá. To je věc, kterou bychom chtěli ještě pro případ, že nám vzroste nezaměstnanost, prosadit. Je potřeba říci, že já budu zítra prezentovat podrobná čísla nezaměstnanosti za měsíc květen. A nezaměstnanost za měsíc květen je 3,56 %, to znamená, skutečně velmi slušná čísla.

Nemyslíme si, že to tak zůstane. Všichni ti experti a ekonomové nám říkají, a my si myslíme, že se ty prognózy pravděpodobně naplní, že program Antivirus zafungoval a daří se nám ten problém měsíc po měsíci odsouvat. Bohužel až léto, spíš měsíc září ukáže, jak na tom skutečně budeme. A my s tím jak na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak na vládě pracujeme. To je to, o čem bychom měli diskutovat, jak budeme řešit situaci, pokud bychom zde měli 10 % nezaměstnanosti strukturální a v kombinaci s druhou vlnou, co to může udělat s naším hospodářstvím.

A poté bych chtěla s vámi diskutovat, ne že Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo vláda nechaly někoho na holičkách, ale jak je možné, že si tak málo lidí požádalo o mimořádnou okamžitou pomoc. I přes všechny ty kampaně, i přesto, že se k 1. 4. navýšilo životní a existenční minimum, i přesto, že jsme maximálně rozvolnili tuto dávku, i přesto, že se maximálně snažíme všem pomoci a nenechat skutečně nikoho na holičkách. Takže já bych si velmi přála, aby o tom byla ta debata. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je zde s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Richterová. Nicméně než jí dám slovo, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Zahradník se omlouvá z osobních důvodů z dnešního jednacího dne od 16 hodin, paní poslankyně Němcová se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne a zítra, tedy 5. 6., po celý jednací den, pan poslanec Kytýr ruší svou omluvu již před nějakou dobou, je přítomen, a pan místopředseda Petr Fiala se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Paní poslankyně Richterová má slovo. Upozorňuji, že má dvě minuty. Samozřejmě se může případně znovu přihlásit. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. V té faktické poznámce bych ráda na jednu stranu poděkovala paní ministryni, že dorazila do Sněmovny. Na druhou stranu bych ráda připomněla, že tenhle bod se jmenuje skupiny, kterým se pomoci nedostalo. Nejmenuje se jak jsme skvělí a co jsme všechno zvládli.

Já bych ráda zdůraznila, že řadu opatření, které vláda udělala, mnozí z nás, co jsme tady ve Sněmovně, jsme navrhovali. Byla to opatření logická, je dobře, že se udělala. Ale udělaly to i okolní státy. Není to zase na druhou stranu nic, o čem tady bylo potřeba tolik a tolik desítek minut mluvit.

Na druhou stranu některé skupiny lidí, na které se zapomnělo, jsou realita a já nevím, proč se, paní ministryně, divíte tomu, že poukazujeme na potíž, když se administrativně náročná dávka přiznává ve výši 50 korun, a že to nejčastější rozmezí je 50 až 3 tisíce korun. Nejsem si vědoma toho, že by kdokoli v této Sněmovně při faktické debatě o té takzvané mopce se pozastavoval nad něčím jiným než nad tím, čemu to pomůže ty výše kolem padesáti korun.

Pak bych ještě ráda fakticky připomněla, že 29. března vyšlo na velkých českých serverech oznámení, že pracující na dohodu mají mít příspěvek jako OSVČ. To jste, paní ministryně Maláčová, chtěla navrhnout, takto to bylo oznámeno. Dalo to velkou falešnou naději, a potom to zklamání všech těch lidí bylo velmi hluboké.

K tomu, jak dopadly malé zaměstnanecké úvazky kvůli pozměňovacímu návrhu ČSSD, se, myslím, vyjádří další. Jenom chci říci, těch skupin, na které se zapomnělo, je opravdu hodně, a proto je ta podrobná debata.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se přihlásila paní ministryně Maláčová s faktickou poznámkou, předpokládám. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych chtěla paní poslankyni upozornit - já jsem to vysvětlovala v tom několikadesítkominutovém výstupu. Když si někdo požádá o 48 korun na nocleženku, protože je bez domova, nebo si požádá o 49 korun na přepravu z věznice z výkonu trestu, tak jsme mu udělili 100 %. A já vím, že pro někoho s poslaneckým platem se to zdá být velmi málo, ale pro ty lidi to byla velká pomoc. A tenkrát si o tuto částku požádali, ty peníze neměli a my jsme jim poskytli 100 %. A není potřeba z toho dělat příběh, že lidem pomáháme 48 korunami. Je to manipulace. Je to opravdu manipulace a my jsme těm lidem přiznali 100 %. Takže prosím, netvrďte - to je, jako kdybyste tvrdili - protože to jsou dva případy, kdy jsme pomohli lidem do 50 korun, a jsou tam také dva případy, kdy jsme lidem pomohli nad 50 tisíc korun, protože když Piráti řeknou, že pomáháme 48 korunami, tak by mohla SPD říci, že jsme lidem přiznávali 55 tisíc. To jsou přesně stejně časté případy. A je to manipulace s daty. Překvapuje mě to u vás. Opravdu, pro některé lidi 48 korun, pokud jste bez domova, nocleženka je spousta peněz. Požádali si o ni a ty peníze dostali. Takže prosím, nevytrhávejte to z kontextu. Děkuji.

A ještě něco. Já bych si velmi přála debatu o tom, co to znamená pro 900 tisíc zaměstnanců, pro lidi, kteří odváděli celý život, platí velmi vysoké odvody, tak když během krize a bez nás, bez programu Antivirus, by ty peníze nedostali vůbec a přišli by o práci, co to znamená pracovat na 60 %. Situaci 3,1 milionu zaměstnanců v České republice téměř nikdo neřeší. Já když chodím ven, tak mi lidé říkají - jediná sociální demokracie se zastává zaměstnanců - 3,1 milionu, a máme tady statisíce lidí, kteří už několikátý týden dostávají (upozornění na čas) 60 % své mzdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík se hlásí s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jenom stručně reagovat na vystoupení paní ministryně. Měli bychom si říci, kdo tady zvedl téma výše té mimořádné okamžité pomoci. To byla paní Gajdůšková, která řekla, že ta mimořádná okamžitá pomoc je 10 až 20 tisíc, a ve skutečnosti dvě třetiny lidí dostávají méně než 3 tisíce. To je ten důvod, proč se o tom bavíme. My jsme žádnými 50 korunami tady neoperovali. Takže tato argumentace je naprosto nefér. Skutečně, zneužívat bod, který se týká skupin, které nedostaly pomoc, k tomu, abyste tady prezentovala skupiny, kterým jste pomohli, mi přijde trochu zvrácené.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky, pan poslanec Luzar a poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, společně s vámi jsem to vydržel poslouchat. Bylo to zajímavé, paní ministryně. Přehlídka zajímavých výstupů, chronologicky v čase shromážděná. Zaujaly mě dva momenty, ty závěrečné dva momenty. Jestliže operujete tím, že jste poskytli ubytování bezdomovci za 49 korun - to je ten argument -, tak proč jen na jednu noc? A vy to poskytujete za každou noc zvlášť a zvlášť tu agendu děláte? Nebo to děláte hromadně, a potom by ta částka musela být logicky v součtu vyšší? Čili používáte argument, který není v pořádku.

Když tak nemáte ráda zkreslovací argumenty, tak se bavme o tom, kolik v České republice bezdomovců a na kolik dní si požádalo o tuto dávku. Potom to dejme do čísel do tabulky a budeme vědět přesně, jak dalece v této věci ve prospěch bezdomovců jste postupovali. A je to jedna z nejohroženějších skupin v této době koronakrize. To si uvědomme. To jsou lidé, kteří i o ten minimální příjem, který mají ze sběru druhotných surovin, z různých žebračenek apod., prostě o to všechno přišli. Oni jsou úplně bez. A vy tady operujete jedním noclehem, protože je za 50 korun, aby to vyšlo do té sumy. Zkusme tu statistiku a možná to bude lepší.

Totéž se týká těch vězňů. Kolik věznic propustilo vězně v době koronakrize, kolik z nich si požádalo o tuto dávku, jak byla vyplacena, když jsme u statistiky? Ale o to přece nejde.

Přiznám se, nejvíce mě nazdvihla ta vaše poznámka - my jsme geniální, ale lidé jsou nevděční. Oni si nepřišli. Oni si nepožádali. A my nevíme proč. Odpovídám: Oni jsou nevděční. Oni nevidí velkorysost té pomoci a prostě si nepřišli. Nebo je ta pomoc špatně nastavena? Neměla by být nastavena jinak? (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková, paní poslankyně Valachová, paní poslankyně Richterová a poté paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Ctěná Sněmovno, já jenom musím odkázat na to, co jsem řekla. Ve stenozáznamu to určitě najdete. K mimořádné okamžité pomoci jsem recitovala téměř celou tabulku, kde byla procenta podle výše pomoci, kterou ti lidé dostali. Řekla jsem, že mezi těmi 10 a 20 tisíci to byla druhá největší skupina těch, kteří o tuto dávku žádali a kteří ji také dostali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Za mě osobně se ta debata, jak všichni diskutující vystupovali, doplnila. Já bych doporučovala, vraťme se ke konkrétním postupům z hlediska aktuálního poskytování mimořádné okamžité pomoci. Koneckonců i kolegyně z opozičního spektra zmínila ve svém slově, že se významně změnila situace v posledních deseti dnech právě po zásahu ministryně práce a sociálních věcí a opakované aktualizaci těch postupů směrem k mimořádné okamžité pomoci, a nemá smysl si porovnávat konkrétní situace. Každá z nich se stala a myslím si, že už jsme si to dostatečně vysvětlili.

Takže vyzývám, vraťme se k tomu, jaká je aktuální situace u poskytování mimořádné okamžité pomoci. Já blíže promluvím v rámci svého obecného příspěvku, ale já bych chtěla ocenit na postupu ministryně práce a sociálních věcí to, že ono je samozřejmě směrem k těm nejslabším hodně těžké dostat informaci, jak konkrétně mají postupovat. Samozřejmě to bylo také ztíženo koronavirovou situací. Chtěla bych ocenit, že i já jsem zaregistrovala masivní - a skutečně nikdy dříve to nebylo - inzerci, jak právě mohou tito lidé postupovat směrem k pomoci. Dokonce jsem zaregistrovala ve statutárním městě Brně plakátové plochy, které skutečně ti lidé dokážou zaregistrovat, dokážou tu informaci pojmout a dokážou ji využít, protože opravdu tyto cílové skupiny, o kterých se bavíme, ne vždy jsou zdatné v tom, aby se podívali na Facebook, Twitter nebo sociální sítě. Je potřeba také toto poctivě říci, že to byl mimořádný úkol.

Jak říkám, co se týká té věci obecně a z gruntu, tak vystoupím ve svém obecném příspěvku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Richterová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jenom ještě jednou, abychom tu debatu k té mopce mohli alespoň trochu uzavřít. Tam přece jde o to, že tady máme nějaké roky špatných zkušeností, kdy se i sociální pracovníci bojí s klienty jít a o tuhle dávku požádat. Máme tady systém, který roky motivoval tuto dávku nepřiznávat, a já mám v mailu i teď aktuální případ, který se stal předevčírem, kdy paní donutili žádost, jenom žádost o tu dávku, stáhnout. To se děje pořád. To, že se ministerstvo nějakým způsobem snaží tuto praxi změnit, je v pořádku a dobře, ale ta praxe zdaleka nedostihla tu instrukci, tu poslední, kterou jsem zmiňovala pochvalně, která je už jakoby vstřícně nastavená, ale ta praxe je úplně jinde.

A já na tom chci říct, že proto to nemůže být považováno a vydáváno za jediné řešení pro dohodáře, protože prostě lidé jsou traumatizovaní si o tu mopku jít požádat. Ti, kteří jsou opravdu v úzkých a už se v minulosti snažili ji získat a téměř nikdy ji nikdo nedostal, a teď netuší, že opravdu by už nárok měli mít. Když tam přijdou, tak opravdu v mnoha případech stejně je jim řečeno, ať si to radši stáhnou, že ne, ať o to vůbec nepožádají, nechají se odradit. A proto jsou ta čísla, jaká jsou. Proto i ke konci toho května tam prostě 3 200 přiznaných žádostí bylo do těch 3 tisíc. A potom všechno další už jsou stovky. Mezi 3 a 5 tisíci 595 přiznaných žádostí od března do května. To je nic na území republiky. To je nic ve srovnání s tím, kolik lidí je v úzkých. Stačí se podívat do skupiny Klub svobodných matek, kolika matkám tam pomáhá potravinovými rozvozy právě zde neblaze zmiňovaná autorka, která se podílí na 168 hodinách. Kolika matkám ona pomohla. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Já bych jí za to spíš poděkovala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se mi s faktickou poznámkou hlásila paní ministryně. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Skopeček se omlouvá od 15.30 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Golasowská se omlouvá od 16.30 - ne, pardon, dnes od 16.30 do půlnoci z pracovních důvodů, tedy do konce jednacího dne. A pan poslanec Kytýr se omluvil - to už jsem říkal, ale nyní to dorazilo na hlavičkovém papíře.

Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych chtěla reagovat na pana poslance Luzara. Ta debata byla o tom, že mimořádná okamžitá pomoc funguje tak, že lidé si musí požádat o určitou částku, a my jim pak můžeme, pokud je dobře zdůvodněna, ji poskytnout. Pokud si někdo požádá o jednu nocleženku, tak my mu poskytujeme částku na jednu nocleženku. Takhle funguje mimořádná okamžitá pomoc, případně pak ráda vysvětlím. To znamená, ubytování lidí bez domova atd., to jsou dávky na bydlení a to je pak debata někde jinde.

Já jsem chtěla ještě jednou říct, že vlastně celá debata je o tom, že my velmi usilovně přemýšlíme na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jak dostat informace k lidem, kteří nesledují veřejné dění. Jak dostat prostě informace k lidem, kteří jsou ve velmi složité životní situaci, koronavirus jim naboural rozpočet, oni nemají finanční prostředky na základní životní potřeby, to znamená ubytování, jídlo, hygienické prostředky, jak k nim dostat informace, že se mohou obrátit na úřady práce, zvláště když tu máme z minulých let, a to si skutečně myslím, že to je důsledek těch takzvaných Drábkových reforem, kdy úřady práce nebyly místy, kde se lidem pomáhá, a bude velmi těžké, stále to ještě vlastně jakoby koluje, tento mýtus, je velmi těžké to odstranit, jak dostat k lidem, kteří nesledují veřejné dění, tu informaci, že úřady práce jsou to místo, které vám pomůže vyřešit vaši existenční krizi, pokud vám koronavirus naboural domácí rozpočet. To je ta otázka a věřte tomu, že se tím velmi bedlivě zabýváme na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím skončila série faktických poznámek, takže se vrátíme do obecné rozpravy. Nyní je tedy přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Připraví se pan poslanec Třešňák. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl na úvod ještě zareagovat na paní ministryni, která říká, jak to dostat k těm lidem. Já bych se chtěl zeptat, jestli jste zkusili aspoň těm zaměstnavatelům, kteří doteď zaměstnávali lidi na dohody, ze kterých odváděli pojistné, napsat e-mail o tom, že se změnila praxe té mimořádné okamžité pomoci. Jestli je tady 200 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni na dohodách, kteří odvádějí pojistné, tak napsat jejich zaměstnavatelům e-mail nebo datovou zprávu o tom, že se změnila praxe přiznávání dávky mimořádné okamžité pomoci, a tak by to mohla být velmi efektivní cesta, jak to k těm jejich často dnes už bohužel bývalým zaměstnancům dostat. Já věřím, že každý slušný zaměstnavatel, když dostane takovouhle instrukci, tak ji rád předá tomu zaměstnanci, kterého velmi nerad propustil, protože pro něj neměl práci, aby si aspoň trochu ulevil svému svědomí, že poslal člověka na dlažbu. Myslím, že je to daleko efektivnější než platit inzerci v deníku Metro. Tak to je takový tip pro MPSV. Já se za měsíc zeptám, jestli jste tuhle radu zkusili využít.

Já bych chtěl - teď se vrátím k těm skupinám, kterým se nedostalo pomoci. Paní Gajdůšková říkala, že nechápe, proč se tady furt mluví o těch dohodářích, že to zní, jako by to byla jediná postižená skupina, tou krizí. Já to zkusím vysvětlit, aby to pochopila kolegyně, aby pochopila naši motivaci, proč furt tohle téma zvedáme.

Protože dohodáři a OSVČ se souběhem se zaměstnáním jsou podle našich informací dvě největší skupiny, které stát nechal na holičkách. Samozřejmě že řada zaměstnanců byla zasažených. Samozřejmě že živnostníci byli zasaženi. Samozřejmě že lidé, co podnikali skrze s. r. o., byli zasaženi. Ale tyhle dvě skupiny, lidi pracující na dohody a lidi, kteří jsou OSVČ se souběhem s nějakým zaměstnaneckým úvazkem, jsou dvě suverénně největší skupiny, které byly výrazně tou krizí zasaženy a které nedostaly státní podporu! A proto to řešíme, proto jsme svolali tuhle mimořádnou schůzi. My budeme mít schodek 500 miliard korun, jak říká paní ministryně financí, co sedí za mnou, 500 miliard korun, ale nemáme 3 miliardy na to, abychom podpořili dohodáře. To je, kdybychom každému dohodářovi, který platil pojistné, zaplatil i 10 tisíc měsíčně, tak kdybychom všem těmhle dohodářům dali 10 tisíc měsíčně za tu dobu krize, tak to stojí cca 3 miliardy korun, a kdybychom všem OSVČ, které mají souběh se zaměstnáním, dali analogickou podporu, jakou mají ostatní živnostníci, tak určitě se vejdeme do 10 miliard korun. Tady prostě budeme mít sekeru ve státním rozpočtu 500 miliard korun, ale nechali jsme statisíce lidí na holičkách jenom proto, abychom ušetřili 10 miliard, z kterých část by se ještě vrátila na DPH a vrátila by se do ekonomiky. To prostě ekonomicky nedává žádný smysl a my se snažíme tuhle situaci napravit.

Naopak když banky měly dostat státní záruku jenom 25 % portfolia, tak stačil jeden e-mail, který poslala Česká bankovní asociace, následně přišel pozměňovací návrh, ať se to zvedne na 30 %. To bylo 10 miliard minimálně, které ty banky na téhle změně vydělají. To by pokrylo všechny tyhle dohodáře a OSVČ se souběhem!

Paní ministryně financí řekla, že s tímhle pozměňovacím návrhem naprosto nesouhlasí, že to je jediná věc, kde si vyvzdorovala v tom vyjednávání na bankách, že tenhle parametr se nezmění, že ve všem ostatním té bankovní asociaci vyšla vstříc, ale že těch 25 % je pro ni nepřekročitelná hranice, a pak přišli poslanci ANO a přehlasovali vlastní ministryni! A dali tady bankám dotaci 10 miliard, nebo možná i víc, spolu se sociální demokracií, která to navrhla, spolu s dalšími. Ale když jde o to, podpořit lidi, kteří měli 10 tisíc měsíčně a teď jsou na dlažbě, tak na ty se vykašlete, protože nechodí k volbám! A pak tady řešíte to, jak je možné, že když jsme tady udělali inzerci v deníku Metro, že se nám nikdo nehlásí na ty úřady práce, které je deset let posílaly do háje, jak je to možné. To přece není normální! (Hovoří důrazně.)

Takže to je ten důvod, proč my se ozýváme. Tady je několik set tisíc lidí, co jsou zasaženi krizí, a nedostali od státu nic. Jsou to invalidní důchodci. Paní Gajdůšková tady řekne: "No, ale 40 tisíc, to jsou přece důchodci, ti maj důchod." Akorát zapomene zmínit, že jsou to invalidní důchodci, co berou 7 tisíc měsíčně, a bez toho přivýdělku z těch dohod, z čeho mají asi žít! Nebo jsou to starobní důchodci, kteří mají nízký důchod. To jsou taky lidi, co pracovali poctivě, a teď jsou na dlažbě a vykašlali jste se na ně! A proto my se jich snažíme zastat. Mluví se tady o flexibilitě. Ale OSVČ jsou přece taky flexibilní jako dohodáři. Tak jaký je ten rozdíl? Proč jedni dostanou podporu a druzí ne? A já samozřejmě podporuji, aby OSVČ dostaly podporu státu ve chvíli, kdy se z rozhodnutí vlády vypnula celá ekonomika. Ale přece to nemůžeme nechat jenom pro někoho, tu pomoc.

Takže já abych zakončil na pozitivní notu. Povedlo se prosadit, i z opozice, aby lidi, kteří mají souběh OSVČ a pedagogické činnosti, měli nárok na kompenzační bonus. Podařilo se prosadit, aby lidi, co jsou OSVČ a současně pěstouni, měli nárok na kompenzační bonus. Povedlo se prosadit podporu pro malá eseróčka, aby dostala kompenzační bonus. Podařilo se zajistit, aby Ministerstvo financí respektive Finanční správa začala dodržovat zákon a lidi, kteří v panice přerušili živnost, nepřišli o ty peníze za dobu přerušení té živnosti, pokud nečerpali podporu v nezaměstnanosti. To všechno se nám podařilo napravit a my vás teď jenom žádáme, abyste to samé napravili i u těch dohodářů a to samé napravili u OSVČ, kteří měli nějaký malý zaměstnanecký úvazek, typicky třeba na dohodu o pracovní činnosti za 3 tisíce korun, a kvůli tomu teď přišli o 50 tisíc státní podpory. Vždyť to je naprosto nespravedlivé.

Říkáte, no krize už proběhla, tak co s tím naděláme. Tak já vám řeknu, proč je to důležité i dneska. Protože teď Finanční správa těm lidem, co měli souběh OSVČ a dohody o pracovní činnosti, začne ty peníze zpětně brát. To se teď začne dít, protože vám nefungují informační systémy na MPSV a Finanční správě a nejsou propojeny. Tak kvůli tomu se vyplácely ty peníze na čestná prohlášení a řada těch žadatelů netuší, že to, že měli dohodu o pracovní činnosti, je vylučuje z účasti na tom programu. Tak za chvíli je začnete exekuovat a začnete jim brát ten kompenzační bonus, který už dávno utratili, protože ho potřebovali, aby měli z čeho platit nájem nebo jídlo pro své děti. Tak stát to teď po nich začne vymáhat. To je to, co se začne dít v těchto měsících. A tomu se snažíme zabránit. Proto navrhujeme, ať se ta pomoc rozšíří i pro tyhle dvě obrovské zasažené skupiny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Majerová se nám omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů. A jsou zde dvě faktické poznámky. Jako první je přihlášena paní poslankyně Aulická a poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se s dovolením vrátila k té diskuzi, která tady ještě probíhala před kolegou Ferjenčíkem, který se tady velice rozohnil, ale asi to chápu samozřejmě.

Ale každopádně bych chtěla říct jeden fakt. Myslím si, že bychom opravdu neměli dělat - jak to mám říci slušně - nestvůry nebo hyeny z těch lidí, kteří pracují na těch úřadech práce. Protože oni jenom pracují podle toho, co jim říká zákon, a podle toho, co jim říkají ty metodické pokyny.

Musíme si uvědomit, že už není ani stav nouze, a to znamená, že už vlastně ani nyní nepostupují ti úředníci v takzvaném stavu nouzovém a že není urychlené to řízení. A že pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí má na svém webu dva odkazy, které říkají "žádejte si o mimořádnou okamžitou pomoc", a jeden je bez přílohy a druhý je s přílohou a ten bez přílohy je jako první, tak většina z nich si samozřejmě, z těch žadatelů - a je jich velice málo, to bych taky chtěla podotknout - vyplní ten bez přílohy. A co musí udělat úřad práce? Úřad práce musí vyzvat žadatele, aby doložili ty podklady, aby doložili ty další věci. Mnozí z nich řeknou, já vám tyto informace nedám. Mnozí z nich třeba dokládají ty podklady daleko - nebo prostě to trvá. A samozřejmě i ti úředníci na těch úřadech práce jsou schopni říci: máte takovouhle aktuální situaci, pojďme řešit třeba i ne mimořádnou okamžitou pomocí, ale můžeme třeba říci, že to je dávka a příspěvek na živobytí.

Takže já bych byla jenom ráda, aby se říkaly věci tak, jak jsou, a myslím si, že opravdu úředníci na těch úřadech práce nejsou žádné hyeny, ale máme tady zákonné normy, podle kterých oni musí postupovat. A to si musíme všichni uvědomit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Gajdůšková s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Ještě jednou dobrý podvečer. Doufám, že naposled. Dvě kratinké věty. Za prvé bych prosila pana poslance Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího o to, aby na mě nekřičel. Já už mám přece jenom nějaký rok a nejsem prostě na to zvyklá. Za prvé.

A za druhé. V žádném případě jsem nemluvila o tom, že můžeme takříkajíc hodit přes palubu invalidní důchodce. Naopak, říkala jsem, že těmto lidem je potřeba pomoci. Ale tito lidé také velmi jednoduše mohou žádat jednak o tu mimořádnou okamžitou pomoc, ale také o další podporu v rámci sociálních dávek.

A možná pro zajímavost pro vás všechny, proč Piráti až tak tady bojují právě za ty takzvané dohodáře. Ono totiž 26 % těchto lidí je z Prahy. Je to pěkné, máte na to právo. Ale ti ostatní to musí vědět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík je přihlášen k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Omlouvám se paní kolegyni, neměl jsem v úmyslu na ni křičet. Každopádně mi je velmi líto, že prostě neslyší ty naše argumenty, že prostě desetitisíce a statisíce lidí se ocitly na dlažbě a vláda jim nepomohla. A je to z podstatné části vina sociální demokracie, která sama navrhla zrušení jakéhokoliv souběhu OSVČ a jakéhokoliv úvazku, včetně dohody o pracovní činnosti od 3 tisíc výš. A to byla prostě strašně velká chyba, která v téhle společnosti udělala obrovskou nespravedlnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se s faktickou přihláškou přihlásil ještě pan poslanec Černohorský. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Mě jenom zaujal ten konec. Mně je úplně jedno, odkud ten člověk je, prostřednictvím pana předsedajícího. Je mi jedno, jestli je ze Zlína, z Ostravy nebo z Prahy. Ten nárok, nebo tu možnost získat jakoukoliv podporu by měl mít každý občan této republiky, který platí sociální, zdravotní, který platí daně. A to, že pobývá v Praze, no tak ať pobývá v Praze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Třešňák. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych zde připomněl ještě jednu skupinu, na kterou se v jakékoliv pomoci zapomnělo, ačkoliv její význam nejen v době pandemie rozhodně nebyl zanedbatelný. Pokud tomu tak není a došlo během posledních dní k nějakému posunu, tak mě jistě pak paní ministryně financí nebo práce a sociálních věcí opraví.

Protože v rámci České republiky totiž existuje větší množství zapsaných spolků, které pomáhaly zvládnout nepříznivou situaci, například zásobováním sociálních a zdravotních služeb ochrannými prostředky, pomůckami, dezinfekcí, na svoje náklady vyráběly či distribuovaly právě tyto prostředky a bohužel vlivem této aktivity utrpěly významné ekonomické ztráty, které mohou vést i k jejich ekonomické likvidaci. To je ta jedna oblast. A dále zde určitě působí i mnoho spolků dlouhodobě se pohybujících v oblasti zdravotnických a sociálních služeb, například nabízejících různou formu asistenčních služeb, které však nebylo možné po dobu karantény vykonávat. Například navštěvovat ústavy, domovy pro seniory nebo i velké poskytovatele zdravotnických služeb.

Bohužel žádný dosud představený program nepočítá s přímou ekonomickou pomocí právě těmto spolkům. Proto bych rád navrhl jednoduché usnesení, aby se vláda dále tímto problémem zabývala a představila nejvhodnější formu ekonomické podpory, ať už jde o přímé ekonomické dotace, nebo možnost bezúročných půjček. Ale co bych v tomto konkrétním případě ještě rád vypíchl, je třeba i samotné ručení za běžný komerční úvěr, protože zapsané spolky mají v mnoha případech velmi ztížený přístup ke komerčním úvěrům.

To usnesení, pak se k němu ještě přihlásím v podrobné rozpravě, by znělo zhruba následovně: "Poslanecká sněmovna I. oceňuje účast celé řady spolků na boji proti pandemii COVID-19, přičemž tato účast vedla k lepšímu zvládnutí pandemické situace v České republice; II. vyzývá vládu České republiky, aby připravila záchranný balíček pro spolky, které se účastnily boje s pandemií COVID-19 tím, že poskytovaly zdravotnické či sociální služby nebo pomáhaly bezplatným zásobováním pomůckami a zdravotnickým materiálem, a dále spolkům, kterým pandemie koronaviru znemožnila dlouhodobou práci ve zdravotnických a sociálních službách." To je jedna oblast.

A dovolte mi ještě pokračovat dále jedním nesouvisejícím tématem, protože mi to nedá, abych nezareagoval na paní ministryni Maláčovou a její dnešní návštěvu v Sokolovské uhelné - byť tu asi není, nevím, jestli mě poslouchá -, kterou právě zmiňovala v kontextu útlumu těžby uhlí a ohrožení tisíce pracovních míst. Ač tu problematiku sám také vnímám a zabývám se jí nejen díky tomu, že z toho kraje pocházím, ale energetika je můj původní obor, tak na rozdíl od pandemie koronaviru ten odklon od uhlí nespadl včera z nebe. To je něco dlouhodobě předvídatelného, na co se má stát připravovat již několik let, nejen tedy z pohledu energetické bezpečnosti nebo zaměstnanosti v dotčených regionech. Sice se těmi jednotlivými aspekty uhelného face outu zabývá už několik posledních měsíců uhelná komise, tak je to téma, kterým se vláda měla zabývat minimálně již pět let, a mnoho dalších let se jím ještě určitě zabývat bude.

Musím tedy směrem k paní ministryni poznamenat, že Karlovarský kraj není jen o hnědém uhlí, a zeptat se, pokud mě tedy slyší, zda v této souvislosti, když už ráno navštívila Sokolovskou uhelnou, zda během dnešního dne tedy navštívila i třeba nějaký lázeňský provoz u nás v kraji. Vím, že to sice není její gesce, ale tento sektor je aktuálně z pohledu zaměstnanosti ohrožen současnou krizí ještě více, pokud přihlédneme například i k uzavřeným státním hranicím. A jedná se skutečně o několik tisíc pracovních míst, a to jen v Karlovarském kraji. Jistě, uznám tedy, že pandemie pravděpodobně odezní a v mnoha oblastech včetně toho lázeňství lze očekávat restart, tak to uhlí odejde snad do věčných lovišť navždy. O to víc pak ale bude třeba se zabývat tím propadem pracovních míst. A to se omlouvám za tuto faktickou odbočku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Valachová je přihlášena v rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, mám za to, že poslední týdny jak koalice, tak opozice dělaly všechno pro to, aby nikdo nepadl, a všechno pro to, aby nikdo nebyl opomenut, a všechno pro to, aby každý dosáhl na nějakou pomoc. Nevěřím tomu, že tady v Poslanecké sněmovně sedí poslankyně či poslanec, který by snad chtěl, aby někomu nebylo pomoženo nebo aby neměl možnost řešit svou konkrétní životní situaci. Pokud kolegové v rámci rozpravy zmínili, že byla chyba neumožnit současné čerpání pomoci v oblasti živnostníků a pomoci v oblasti zaměstnanců, tak si myslím, že takové černobílé to není. Věřím dokonce, že řada kolegů, kteří mají ekonomické vzdělání, by možná naopak, pokud by tomu tak bylo, touhle dobou vyčíslovala, kolik finančních prostředků bylo ztraceno, kam měly být zamířeny a jak měly být lépe využity.

Myslím si, že přístup, pokud jsme měli podporu pomoci zaměstnancům skrze program Antivirus kontra pomoc živnostníkům skrze kompenzační bonusy, tak tento základní přístup je správně. A myslím si, že to, na co kolegové oprávněně upozorňují, to znamená nezamýšlenou šedou zónu, kde nám propadávají konkrétní lidé, konkrétní zaměstnanci, konkrétní pracující, konkrétní živnostníci, a nemají přístup k pomoci, tak tento důsledek je nezamýšlený. A podle mého soudu, protože se sociálním systémem a veřejnými systémy zabývám dlouhou dobu, řekněme někdy od roku 2001, 2002, to znamená, byla jsem jako právnička aktivní řekněme už v té první hospodářské krizi, a musím bohužel říct, už tehdy to bylo hodně podobné, že některé konkrétní skupiny zaměstnanců, pracujících, živnostníků nám vypadávaly z pomoci. A musím bohužel mít déjà vu, že i tehdy nám selhávala mimořádná okamžitá pomoc jako nástroj, který by sice teoreticky měl a mohl pomoct, ale v konkrétních situacích se tak nedělo.

Dovolte mi tedy hlubší zamyšlení, proč se to děje, že nám řada pracujících zaměstnanců konkrétních povolání, kteří jsou, podotýkám, dlouhodobě zaměstnáváni na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, a podotýkám velmi často je to dokonce tak, že nejsou sociálně pojištěni, a řada zaměstnavatelů a určitých sektorů k nim přistupuje tak, že jim úmyslně dává právě nízké částky odměny v těchto dohodách, aby nebyli pojištěni ani v jednom z takovýchto pracovních poměrů. A je to metoda - metoda - kterou zaměstnavatelé dlouhodobě zneužívají práci konkrétních zaměstnanců. Konkrétními oběťmi jsou uklízečky, noční hlídači, ostraha, ale samozřejmě mohla bych jmenovat další. A je to špatně. A jestli je něco dobře, tak to, že tady kolegové jak z koalice, tak z opozice ukazují, co to je za darebáctví, jaké to má důsledky a jak je to darebáctví na druhou, když jsme v hospodářské krizi a vypne se ekonomika. Ale buďme poctiví, že tohle je ta pravá příčina toho, proč najednou nedokážeme, ačkoli všichni chceme, těm lidem ze dne na den a rychle pomoci.

Byla bych ráda, kdyby tahle debata o těch, kterým se nedostalo pomoci, a jsou takoví lidé a je to pravda, tak aby vedla i k tomu, aby tato Sněmovna těmto praktikám a tomuto způsobu řešení řady sektorů zabránila. A to je otázka systémové změny a systémové změny zákonů. Věřím, že paní ministryně práce a sociálních věcí i koalice a opozice by se měly na tomto shodnout ještě do konce funkčního období, a děkuju za to. A je to hanba. I do mé poslanecké kanceláře chodí takoví lidé.

A souvisí to ještě s druhým nešvarem na našem trhu práce, který je z mého pohledu ještě odpornější. Souvisí s tím, že řada zaměstnanců, kteří jsou dlouhodobě odměňováni, řekněme, nízkými mzdami, mají nízkou kvalifikaci, ačkoli svou práci dělají rádi a dělají ji stoprocentně, ale jsou ve skupině 55+, tak se velmi často setkávají s tím, že je odmítají zaměstnavatelé zaměstnat na běžný pracovní poměr a žadoní po nich jakési potvrzení na omezenou způsobilost nebo na invalidní důchod, aby na ně získali dotace. To se děje běžně na trhu práce. A bohužel zaregistrovávám od občanů, kteří se na mě obracejí právě teď v důsledku koronakrize a v důsledku hospodářské krize, že tito lidé se stávají zase obětí v prvé řadě. Takže i tady bych byla ráda, abychom se neuspokojili tím, že dobře, budeme se kritizovat, že jsme jim nedali kompenzační bonus do 30. června, ale už 1. července by nám bylo jedno, že jejich životní úroveň a jejich práce vypadá, jak vypadá. A je to dlouhá doba. Takže to bych byla ráda, kdybychom společně napříč politickým spektrem tomuto zabránili.

A teď k tomu, co udělat s těmi, co opravdu nedosáhli na mimořádnou okamžitou pomoc nebo na kompenzační bonus. Za mě jsou v podstatě v tuto chvíli pro nás jako poslance tři možnosti.

První věc - podpořit maximálně výplatu mimořádné okamžité pomoci na základě nových pravidel tak, aby paní ministryně práce a sociálních věcí garantovala, že skutečně bude zajištěno, že každý, kdo přijde na úřad práce, nebude odrazován a bude co nejrychleji individuálně řešen. Myslím si, že by nám hodně mohlo pomoct i to, že nyní už nemáme vypnuté sociální služby, sociální aktivizační služby. A na mě se obrací, a chci poděkovat Asociaci občanských poraden, kteří už nyní pomáhají v masivnější míře a mluvili se mnou, jaké mají zkušenosti právě s tím, aby lidé dokázali rychle dosáhnout na pomoc, tak i tyto naše pomocníky - já jim za to ještě jednou moc děkuji, kolegům a kolegyním z Asociace občanských poraden, protože dělají skvělou práci na území celé republiky, tak aby nám pomohli, aby lidé skutečně mimořádnou okamžitou pomoc dostali. A já sama, a věřím, že i paní ministryně práce a sociálních věcí maximálně podpoří, aby reálné, skutečné částky lidé co nejdříve měli na svých účtech.

Druhá věc - a zmiňovala to kolegyně vaším prostřednictvím Hana Aulická Jírovcová - je samozřejmě to, abychom maximálně podpořili pracovníky úřadů práce v tom, aby nyní vyhodnocovali tu aktuální situaci, jaká je, právě vzhledem k těmto zranitelným skupinám, o kterých se dnes bavíme a které nám propadly tou pomocí, a aby na základě vyhodnocení využili už ty standardní nástroje - příspěvek na živobytí, dávky na bydlení a další. A byla bych moc ráda, aby na tuto pomoc co nejrychleji tito lidé dosáhli.

A třetí věc, co se týká tzv. kompenzačních bonusů. Vzhledem k tomu, že máme datum, jaké máme, a kompenzační bonusy končí 30. června, tak se nedomnívám, že tohle je postup, který bychom v tuto chvíli mohli jako poslanci garantovat. Že ještě tuto cílovou skupinu, nebo řekněme ty zranitelné skupiny, tak jak na ně kolegové z opozice upozorňují, ještě do této ochrany dostaneme. Nicméně se domnívám, že skrze Antivirus C bychom se měli bavit o tom, jakým způsobem skrze tento program tuto cílovou skupinu zahrnout a pomoci.

Takže za mě tohle jsou konkrétní kroky, které by nám mohly pomoci těmto lidem, co nejrychleji je dostat zpátky do důstojnosti životní úrovně a práce, ale můžu vám, vážené kolegyně a kolegové říct, že pokud takoví lidé se na mě obracejí, tak oni chtějí jedno jediné. Chtějí svou práci a chtějí ji mít dobře zaplacenou. Upřímně řečeno, po nějakých dávkách nebo kompenzačních bonusech netouží. Proto se prosím soustřeďme především na to, aby tito lidé měli dobře zaplacenou práci a abychom v naší následující činnosti nezapomněli, co nám koronavirus přinesl, a opravdu zabránili tomu, aby některé sektory masivně zneužívaly směrem k zaměstnancům pracujícím, jak jsem zmínila uklízečky, ochranná služba, noční vrátní a další, aby zneužívaly tzv. dohody a úmyslně je uzavíraly tak, aby tito lidé nám ještě vypadávali ze sociálního pojištění, protože potom by vlastně nebylo pomoci ani to, co zmínili někteří kolegové, že bychom mířili tu pomoc na tyto dohody, které jsou evidovány a které se týkají odměny nad 10 tisíc korun. Někteří zaměstnavatelé nepoctiví, bohužel, se úmyslně tomuto vyhýbají a tito lidé by nám zase propadli. Takže řekněme si, co je pravá příčina.

A naposledy bych chtěla zmínit, že úplně speciálně bychom měli přistupovat k samoživitelům a samoživitelkám a ke kombinaci, ke kterým vzniká v tuto chvíli ošetřovné, výpadek příjmů a další komplikace ve slaďování rodinného a pracovního života, a tady se osobně myslím, že bychom měli přijít s konkrétním programem právě pro samoživitelky a samoživitele, protože osobně se obávám toho, aby se nám situace významným způsobem nezhoršila po 30. červnu, kdy nám vypadne mimořádné ošetřovné 80 %, a je jasné, že tahle cílová skupina bude zase mimořádně ohrožena. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Požádám o větší klid v sále. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. V tuto chvíli jako jediný. A poté je řada na paní poslankyni Richterové. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom stručně reagovat na kolegyni Valachovou. Když se bavíme o těch příčinách, tak jedna z hlavních příčin je to, že je u nás obrovsky vysoké zdanění práce. Takže samozřejmě těm firmám se víc vyplatí používat buď švarcsystém, nebo dohody ve chvíli, kdy za běžného zaměstnance odvádějí daň cca 44 % z celkových mzdových nákladů a za dohodáře 15 %. Tak logicky ten rozdíl je obrovský a podle mě správná cesta je snižovat zdanění práce. To je jedna věc.

Druhá věc je, vy jste bohužel smíchala prostřednictvím pana předsedajícího několik skupin, ke kterým je potřeba uplatnit jiný přístup. A když se bavíme o OSVČ, které mají souběh s nějakým malým zaměstnaneckým úvazkem, to je úplně jiná skupina než typičtí dohodáři, invalidní důchodci například. A u těch OSVČ skutečně jenom stačilo vyhovět některému z desítek návrhů opozice a dát tam nějaký přiměřený limit. A to jste bohužel neudělali. Prostě to, aby dohoda do 10 tisíc nebo aby souběh se zaměstnaneckým úvazkem do 0,2 nebo něco takového, neznamenaly nulu u kompenzačního bonusu. Aspoň umožnit např. lidem, co se živí jako fotografové na svatbách, takže typicky pracují o víkendu na IČO a mají k tomu třeba částečný úvazek v nějakém jiném zaměstnání, tak aby tito, kteří byli zcela evidentně koronavirem zasaženi velmi výrazně, nepřišli o kompenzační bonus.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a paní poslankyně Valachová bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Začnu od konce. Souhlasím s tím zpřesněním, které kolega přednesl, ty dvě skupiny, tak jak je popsal. A co se týká vysokého zdanění práce, to si myslím, že se také o tom nemusíme přesvědčovat. Jenom si dovolím ponechat svůj názor, že zrovna tady u těch nízkopříjmových a velmi málo kvalifikovaných profesí, které jsem zmínila, opravdu nemám pocit, že sdírání těchto lidí souvisí s tím, že by byla silně zdaněna práce. O tom silně pochybuji. Spíše souvisí s tím, že tyto sektory, když se podíváte, kolik platí zákazníci za jejich služby, tak tam nijak nízké ceny nejsou, spíše naopak. Takže spíše to souvisí s nepoctivými zaměstnavateli a s tím, že právě v těchto sektorech je práce zneužívána. Takže souhlasím s vysokým zdaněním, ale rozhodně nemám pocit, že uklízečky, noční hlídači a ochranná služba, zrovna tyto skupiny, jsou takto sdírány jenom proto, že je vysoké zdanění práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pan poslanec Ferjenčík bude ještě reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Už jen velmi stručně. I člověk, který pracuje na minimální mzdě, tak za něj musí zaměstnavatel odvádět odvody na úrovni nějakých 34 % jeho hrubé mzdy nad rámec té hrubé mzdy. To je samozřejmě obrovský mzdový náklad, který zaměstnavatele tlačí k tomu, aby používali místo toho dohodu o provedení práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a paní poslankyně Valachová bude ještě reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Zrovna v pondělí byla v mé poslanecké kanceláři paní uklízečka, která je přesně tou skupinou, o které se bavíme. Má deset dohod po tisícikoruně. Samozřejmě je bez koruny a její práce, kdy dře od rána do večera, tak dostane tři stovky! A to bych se ještě divila, jak to bude z hlediska prokazování toho, jak to vlastně bylo zdaňováno. Takže já souhlasím s panem kolegou, opravdu se nemusíme přít, ale trvám si na tom, že tihle lidé jsou sprostým způsobem sdíráni, s koronavirem to nesouvisí a měli bychom si na tyto praktiky posvítit koronavirus nekoronavirus.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bych dal slovo paní poslankyni Richterové v obecné rozpravě.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych byla velmi nerada, kdyby odešla paní ministryně financí, protože myslím, že většina - super, bude tady - většina témat si myslím, že se týká vás, paní ministryně. (Ministryně se vrací do lavice.) Kdo nevidí na záběr, tak jsem vám zabránila sníst banán, což je mi líto, ale zase tahle debata už se chýlí ke konci.

Mně totiž jde o to, že ze všeho, co jsme tady teď říkali, vyplývá, že tato krize bude na státním účtu znamenat, že půjdeme do hlubokých červených čísel, že desítky miliard půjdou na různé druhy pomoci. A mně prostě pořád není jasné, tomu fakt nerozumím, proč trestat pracující, lidi co pracovali a odváděli pojistné, za to, že mají nevhodný typ pracovního vztahu. A s tím bych se ráda, paní ministryně, obrátila opravdu na vás, protože z těch mediálních vyjádření paní ministryně Maláčové bylo zřejmé, že něco, nějaký nižší kompenzační bonus těmto lidem dát chtěla. A domnívám se z toho, jak funguje vládní dynamika, že nakonec to rozhodnutí bylo na vás, je vynechat. Mně to prostě přijde nespravedlivé. Lidé, kteří pracovali a byli zasaženi, tak mně nedává smysl je nechat na holičkách a vrazit jakýsi klín mezi různé druhy pracujících.

A použila bych ještě druhý příklad. Hrozně podobně absurdní mně právě přijde, že skutečně není limitováno, že když má osoba samostatně výdělečně činná malou dohodu o pracovní činnosti, tak cokoliv nad 3 tisíce korun měsíčně znamená, že ten živnostník bude vracet Pětadvacítku. Prostě ji bude vracet. Už to začíná. A moje otázka, paní ministryně, je, proč tomuhle nepředejít. Tam by stačilo dát nějaký limit, jak velký ten přivýdělek přes ten tzv. zaměstnanecký poměr mohl být. Ale ona to často byla právě dohoda o pracovní činnosti nad 3 tisíc korun. Fakt si neumím představit -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já si vás dovolím přerušit a požádám sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jak budu jako poslankyně ve své poslanecké kanceláři vysvětlovat lidem, kteří za mnou přijdou, že jsme tohle dopustili? Aby prostě vraceli kompenzační bonus jako živnostníci, kteří byli objektivně a prokazatelně postiženi, to podepisují, čestné prohlášení, dá se to vymáhat, pokud by lhali. Tak pokud byli postiženi a neuvědomili si, že DPČ nad 3 tisíce korun měsíčně je brána pro účely Pětadvacítky jako zaměstnanecký poměr. Mně to prostě přijde nefér a nelogické.

Dám ještě jednu věc. Zase to je celá vládní absurdita pro mě v praxi. Tady byla prohlasována vládní koalicí ta stopka na výpovědi z nájmu. Ale už se to blíží, už začnou jaksi dobíhat ty chvíle toho zastavení společnosti kvůli koronaviru. Začnou nabíhat lhůty, aby lidé nájem začali hradit, ale příspěvek na bydlení nelze dát, pokud nebyly prokazatelně uhrazeny výdaje na bydlení. Já jsem se tady ptala v dubnu, jak to vyřešíte. A zatím tedy nevím vůbec o ničem, co byste navrhli. A proto se ptám vás, paní ministryně financí, a ještě je tady paní ministryně Dostálová, která to navrhovala, jak navrhnete řešení - i když se podíváte třeba, my jsme udělali takový web socialnisystem.cz. Na tom webu se dají naklikat různé druhy životních situací, co stát navrhuje, jak to má člověk řešit. Ale pro situaci, kdy vláda oficiálně schválí: teď, když nemáte, tak nemusíte platit nájem a nebojte se, prostě máme tady dávky podpory bydlení, ty vám pak pomůžou - ale přitom tatáž vláda zapomene říct, že tuhle dávku podpory bydlení lze vyplatit, pouze pokud ty náklady na bydlení byly uhrazeny, tak pro takhle absurdní situaci prostě vysvětlení nemáme.

Takže to je způsob, jak udělat nové lidi v exekucích, jak poslat další lidi do exekucí, a to byl důvod, proč jsem těch 860 tisíc lidí v exekucích a insolvencích zmiňovala. Tito lidé totiž, ano, mají teď jednodušší situaci, protože se povedlo ve sněmovním podvýboru pro exekuce usnadnit některé situace, vyňaly se ze zabavitelných příjmů daňové bonusy a odstupné, povedlo se zastavit zabavování majetku po dobu krize, ale je urychleně potřeba přijmout nový exekuční řád. Mimo jiné je velice důležité, aby ti noví lidé, kde lze očekávat, že prostě půjdou další tisíce lidí, bohužel, kvůli koronaviru do exekucí, aby tito noví dlužníci už jeli podle nového exekučního řádu, aby byl k jednomu člověku jeden exekutor, aby byla nová a o něco lepší pravidla. A tenhle sněmovní tisk 545 je pořád zaparkovaný. Přitom právě tím, že už je v projednávání, tak bychom byli schopni to přijmout dostatečně rychle.

A kvůli tomuhle všemu se tedy obracím na vás, paní ministryně financí, proč hnát lidi do exekucí, když OSVČ s malým úvazkem, velmi často na dohodu o pracovní činnosti nad ty 3 tisíce korun měsíčně, prostě netušil, že to znamená, že bude vracet Pětadvacítku. Stejně tak ti dohodáři, kteří platili pojistné, by měli mít nárok alespoň na nějakou pomoc.

A poslední věc, to je směrem k paní poslankyni Aulické. My jsme sepsali plán Budoucnost řešíme teď, ve kterém na důkaz toho, že myslíme na úřady práce, chci odcitovat, máme v kapitole Soudržná společnost za Piráty celý odstavec směrem k úřadům práce, protože úřady práce považujeme za klíčový úřad, který potřebuje posílit finančně, metodicky i personálně, prostě v téhle krizi nejenom že teď jsou zatížení, ale budou ještě víc, a zároveň podpořit tu digitalizaci.

A to je poslední věc, kterou bych uzavřela, že bez digitalizace systémů se úřady práce dál nehnout. Budou dál tak zasekané, jako jsou dnes, a tu pomoc nebude možné dělat efektivně. A to by byla moje prosba na ty členy vlády, kteří tu dnes jsou, nebo ty, kteří to sledují, aby alespoň trochu té automatizace a elektronizace, kterou koronavirus přinesl, využili a některé z těch postupů ponechali i pro dobu následující, protože některá usnadnění komunikace s úřady, domnívám se, by bylo vhodné ponechat natrvalo.

Děkuji za pozornost a jsem zvědavá na odpověď paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a další je přihlášena v obecné rozpravě paní poslankyně Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem nechtěla zdržovat, vážené kolegyně, kolegové, ale já si opravdu myslím, že je asi možná i dobré reagovat na tu celou diskusi, která tady probíhala, protože podstata, jestli jsem to pochopila - nemám tady kolegu Ferjenčíka - takže de facto ta diskuse, která se tady vedla ze strany Pirátů, je o tom, samozřejmě kromě toho tématu exekucí, která skupina měla nárok na tu pomoc a která skupina neměla nárok na tu pomoc.

My jsme samozřejmě o tom diskutovali i na výboru pro sociální politiku a i mezi samotnými kolegy u nás v klubu. Já si myslím, že to bylo téma i v ostatních klubech. A já musím říci, že si přijdu, že my tady vymýšlíme procesy, když už nám tady prostě fungují nějaké klasické procesy pomoci lidem. Nezlobte se na mě, ale opravdu ten úřad práce není odstrašující úřad pro to, aby se tam ti lidé báli chodit, ale je to prostě situace, nebo je to úřad, který i právě v této situaci by měl pomáhat, a myslím si tedy, i když je pravda, že paní ministryně říká polovičaté informace, myslím paní ministryni Maláčovou, tak ti lidé nebo ti úředníci na těch úřadech práce dělají, co mohou, aby pokud tam přijde ten člověk a požádá o pomoc z nějakých závažných důvodů, že prostě nemá ty příjmy, právě proto potřebuje pomoc, tak ten úřad práce opravdu dělá, co může, aby mu pomohl. A nemusí to být pořád jenom tím diskutovaným, tou mimořádnou okamžitou pomocí, ale může to být i jinou, dávkovými systémy, které prostě máme, a myslím, že je jich zhruba dokonce šestadvacet, kterými disponuje ten úřad práce, a pomoci státní sociální podpory a samozřejmě i hmotné nouze.

Chtěla bych říci, že jsme také jako jediná Česká republika, která stále disponuje dohodami o pracovní činnosti a dohodami o provedení práce. Ano. A nezlobte se na mě, je to velká výhoda především pro podnikatele. A bohužel, tito lidé, kteří nastupují na tyto dohody a mají to jako jediný příjem, tak si vůbec neuvědomí - a často to ani neberou na těžkou váhu - že přicházejí vlastně i o nárok na důchody, protože ve větší míře, a bylo to tady řečeno i v těch ostatních diskusích, mají třeba deset dohod, ale nikde se neodvádí sociální a zdravotní a další daně, které jsou s tím spojené, a pak najednou lidé zjistí, že nemají nárok na důchody. A co to je? To je ten systém, který to prostě v České republice dlouhodobě umožňuje a na kterém samozřejmě vydělávají, a bohužel je to tak, nejvíce zaměstnavatelé, kterým tento systém vyhovuje.

Takže já musím říci, že za mě bychom se možná měli i bavit do budoucna, nebo v nejbližší budoucnosti, o tom, proč v České republice stále podporujeme tyto dohody, které teď, jak vidíme, jenom lidi uvádějí do velkých finančních problémů a finančních propadů. A opravdu se mi nelíbí, když tady naháníme naše úředníky na úřadech práce, to, že opravdu lidem nechtějí pomáhat. Není to pravda a myslím si, že své by tady měla říct i paní ministryně Maláčová, protože tak jak jsme komunikovali tu situaci, oni dělají, co můžou.

Je pravda, paní ministryně Maláčová neříká všechno tak, jak je, navádí lidi, nebo nabádá, omlouvám se, aby lidi chodili na ty úřady práce, žádali si, ale víceméně neříká to B, že musí opravdu doložit ty zásadní informace a podklady, které velmi často prostě ani nechtějí doložit, nebo nemají zájem tyto podklady dodat. A já jsem přesvědčena, že stát tady opravdu je od toho, aby pomáhal těm potřebným, a máme tady fungující systémy a nevidím úplně takové to gros drbat se tou pravou rukou za levým uchem, když tady můžeme využít ty systémy, které tady fungují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já, doufám, už naposledy v této debatě. Jedna věc jsou dohodáři, kteří to mají jako hlavní zdroj příjmů. A druhá věc jsou lidé, kteří mají jako hlavní zdroj příjmů OSVČ a k tomu mají jednu malou dohodu o pracovní činnosti. A vyloučit tyto lidi z jakéhokoli kompenzačního bonusu je prostě obrovská nespravedlnost a velmi mě mrzí, že to tahle vládní koalice tímto způsobem nastavila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a to byla poslední přihláška v obecné rozpravě, takže pokud se již nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, já v tuto chvíli obecnou rozpravu končím. Ptám se paní navrhovatelky, jestli je zájem o závěrečné slovo. (Navrhovatelka ukazuje na ministryni Schillerovou.) Paní ministryně ještě bude vystupovat?

 

Poslankyně Olga Richterová: Je mi tedy velmi líto, že musím využít toho závěrečného slova. Už jsem nepředpokládala, že budu hovořit, ale předpokládala jsem, že paní ministryně Schillerová zareaguje. Nemohu poprosit o reakci na svoje otázky? (Ministryně jde k mikrofonu.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud paní ministryně teď vystoupí, tak já budu muset znovu otevřít rozpravu (z pléna se ozývá ne a ministryně upouští od svého záměru vystoupit). Nebo to můžeme nechat do rozpravy podrobné. (Velký hluk v sále.) Takže já teď otevírám podrobnou rozpravu a paní ministryně má možnost vystoupit, aniž by cokoli otevřela. Teď je otevřená podrobná rozprava, může se přihlásit, kdo chce. Prosím, paní ministryně s přednostním právem.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já jsem se nechtěla vyhnout odpovědi paní poslankyni. Já už jsem to tu říkala tolikrát, že si myslím, že se budu opakovat. Nastavovali jsme formy pomoci pro ty nejzranitelnější. A mohli jsme udělat to, že to dáme všem, mohli jsme všem občanům dát nějakou částku a možná bychom si ušetřili všechny tyto debaty. Ale chtěli jsme prostě zacílit tu podporu na ty nejzranitelnější. A základní podmínka byla ta, že se ty podpory nebudou vzájemně křížit, to znamená, jestliže někdo spadne pod program Antivirus, protože je zaměstnanec, tak současně nebude spadat pod Pětadvacítku. Sloučili jsme podpory, ale slučitelná je podpora s ošetřovným, to víte, že může mít jednak Pětadvacítku, jednak ošetřovné. Pak tady byla řeč o odpuštění nejen sociálního, jak říkala paní ministryně Maláčová, ale i zdravotního, toho minimálního, pro OSVČ. To znamená, musely se ty podmínky nastavit tak, aby když je někdo zaměstnanec, současně nepobíral Pětadvacítku. Nicméně řekli jsme, jsou určité pracovní poměry nepatrného rozsahu do 3 tisíc, kde platí sociální, tak tam - kdo dneska bere do 3 tisíc, nevím, myslím, že jich moc není, ale tam prostě, pokud má k tomu OSVČ, tak může pobírat. Pak jsme řekli - dohodáři, kteří jsou do 10 tisíc, tzn. neplatí odvody, také je to možné kumulovat s Pětadvacítkou. A ostatní ne.

Poslanecká sněmovna tady prosadila pedagogické pracovníky, potom prosadila, tuším, pěstouny, pokud se nemýlím, ale kde by byla ta hranice? Kde by byla ta hranice? 10 tisíc? 11 tisíc? Když bude deset, tak zas tady budete hrdlit, aby to bylo jedenáct, aby to bylo tolik... Já vím, že tak jak to podáváte, to může znít nespravedlivě, ale musí tam být nějaký systém. Protože pokud by ten systém tam nebyl, tak by ti samí lidé byli kompenzováni Antivirem a ti samí lidé byli kompenzováni k tomu ještě Pětadvacítkou. Takže to byla ta základní filozofie. (V sále je hlučno.)

A tady jsem řekla, já tady nebudu v žádném případě na nikoho nic házet, to se tvoří na vládě společně, takže nebudu říkat já nic, to ona. To já prostě dělat nebudu a nedělám. Takže my jsme si řekli toto pravidlo do těch 10 tisíc - paní ministryně tady teď není, tak je hloupé o tom mluvit, ale mluvila tady velice dlouze o hmotné nouzi a byla debata o nějakém případném dotačním programu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já si vás dovolím přerušit a požádám kolegy, kteří dorazili do sálu v tuto chvíli, aby se případně ztišili, ať se můžeme slyšet. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: - který by byl v gesci Ministerstva práce pro tuto skupinu lidí. Ale pokud tedy dospělo Ministerstvo práce k tomu, že je to zhojitelné v rámci tady těch programů, resp. dávek, které dnes existují, tak já to samozřejmě respektuji, ale jenom vysvětluji, co byla ta základní filozofie. To znamená, aby tyto dvě zásadní podpory pro ty nejzranitelnější, Antivirus a Pětadvacítka, se prostě vylučovaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat v podrobné rozpravě, do které jsou tři přihlášení. Jako první paní poslankyně Šafránková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedající. Jak už jsem odůvodnila v obecné rozpravě, tak si dovolím navrhnout dva návrhy na usnesení.

První usnesení je ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby do 8. června 2020 předložila legislativní návrh řešení, které by odstranilo diskriminaci zaměstnanců na částečné pracovní úvazky a zaměstnanců na dohody mimo hlavní pracovní poměr z hlediska jejich přístupu k finanční pomoci státu a ke kompenzaci ztrát v jejich příjmech v důsledku zavedení mimořádných opatření nouzového stavu v souvislosti s pandemií viru COVID-19, zejména pak k odstranění jejich diskriminace v přístupu k tzv. kompenzačnímu bonusu ve smyslu zákona č. 159/2020 Sb."

A druhý návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna

I. upozorňuje, že jednorázová dávka pomoci v hmotné nouzi, mimořádná okamžitá pomoc, je hlavním nástrojem státu poskytujícím pomoc lidem, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku finančních prostředků v existenční nouzi v důsledku situace nepříznivého a mimořádného charakteru;

II. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vzhledem k dlouhodobé kritice efektivity poskytování dávky mimořádná okamžitá pomoc, která se v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 pouze vystupňovala, byla přijata systémová opatření;

III. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na nízkou hodnotu průměrné přiznávané částky tzv. mimořádné okamžité pomoci nebyla tato dávka nad rámec zákona automaticky zužována pouze na žadatele žijící na hranici chudoby, ale aby pomáhala chránit i středněpříjmovou část populace před pádem do dluhové pasti či před ztrátou bydlení, a aby v tomto ohledu rovněž revidovalo příslušné metodické pokyny,

IV. vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na malé množství žádostí a počtu přiznaných dávek a jako preventivní opatření informovalo širokou veřejnost o charakteru mimořádné okamžité pomoci, a to s důrazem na středněpříjmovou část populace, která není běžným příjemcem dávek hmotné nouze;

V. ukládá prostřednictvím vlády Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v termínu do 16. června 2020 předložilo Poslanecké sněmovně podrobnou analýzu přiznaných dávek pomoci v hmotné nouzi - mimořádná okamžitá pomoc, a to celostátně i po jednotlivých okresech ve sledovaném období od 1. března 2020 do 31. května 2020 zahrnující

1. počet žádostí podaných, zamítnutých a schválených,

2. relativní četnost hlavních důvodů pro zamítnutí podaných žádostí,

3. celkový finanční objem částek všech podaných a všech schválených žádostí,

4. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku v kategorii do 5 tisíc korun, od 6 do 10 tisíc korun, 11 až 20 tisíc korun, 21 až 30 tisíc korun, 31 až 40 tisíc korun, 41 až 50 tisíc korun a 51 tisíc až 57,9 tisíc korun, kolika žadatelům byla dávka v těchto jednotlivých kategoriích přiznána a jaké jsou převažující důvody, proč byla žádost o dávku v dané kategorii zamítnuta,

5. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na úhradu životních potřeb, na které jim nezbyly prostředky po zaplacení hypotéky v důsledku krátkodobého výpadku příjmů,

6. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na mimořádné uhrazení nájmu v důsledku krátkodobého výpadku příjmů a -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: (Neúnosný hluk v sále.) Paní poslankyně, já si vás dovolím přerušit a požádám zejména levou část sněmovny o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: A 7. údaje o tom, kolik žádostí bylo zamítnuto a kolik schváleno do dvou dnů, do tří až pěti dnů, do šesti až deseti dnů, do jedenácti až patnácti dnů a do šestnácti až třiceti dnů.

A prosím vás o podporu těchto našich dvou usnesení. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Třešňák je další přihlášený v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou tedy přečtu usnesení, které zní:

"Poslanecká sněmovna

I. oceňuje účast celé řady spolků na boji proti pandemii COVID-19, přičemž tato účast vedla nepochybně k lepšímu zvládnutí pandemické situace v České republice;

II. vyzývá vládu České republiky, aby připravila záchranný balíček pro spolky, které se účastnily boje s pandemií COVID-19 tím, že poskytovaly zdravotnické či sociální služby nebo pomáhaly bezplatným zásobováním pomůckami a zdravotnickým materiálem, a dále spolkům, kterým pandemie koronaviru znemožnila dlouhodobou práci ve zdravotnických a sociálních službách."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím tedy ještě paní poslankyni Richterovou. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych tedy zareagovala v reakci na to, že paní ministryně neodpověděla na to, jak tedy navrhuje řešit situaci a nespravedlnost vzniklou pro dohodáře, kteří platili pojistné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás znovu přeruším a znovu vyzvu sněmovnu k většímu klidu. Blížíme se k hlasování, ale mohlo by to být klidnější. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Máme tu návrh usnesení za Piráty, za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jde o návrh, týkající se těch skupin občanů, kterým se nedostalo pomoci.

Znění je následující. (Poslankyně se odmlčela vzhledem k velkému hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně. Já znovu požádám sněmovnu o větší klid. Poprosím, abychom věnovali pozornost načtení návrhu usnesení, o kterém budeme hlasovat.

 

Poslankyně Olga Richterová: "I. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i ty lidi, kteří pracovali na dohodu a odváděli pojistné.

II. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i ty osoby samostatně výdělečné činné se zaměstnaneckým úvazkem, tedy i DPČ, pro které je podnikání dominantním zdrojem příjmu a které doposud žádnou podporu neobdržely."

Toto je návrh usnesení. Jen k tomu dodám, že řešení pro podporu v bydlení bude něco, co předpokládám, že vláda bude řešit co nejdříve. Také o tom řešení výpadku v nájmech, které dnes není možné, nahradit příspěvkem na bydlení se paní ministryně bohužel také nezmínila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsem rád, že se sněmovna naplnila. V tuto chvíli nemám žádné přihlášky do podrobné rozpravy. Takže pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Věřím, že všechny návrhy usnesení byly předány alespoň paní zpravodajce. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo po podrobné rozpravě. Není. V tom případě bychom nyní měli přejít k hlasování o jednotlivých návrzích usnesení.

Prosím zpravodajku, aby nás provedla návrhem procedury. Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, takže vás odhlásím, Případně pokud je potřeba distribuovat návrhy, je to možné.

 

Poslankyně Olga Richterová: My jsme teď řešili znění usnesení. Společný návrh několika klubů byl rozeslán, pokud vím, předsedům poslaneckých klubů před týdnem. Takže tam by neměl být problém v tom, že by poslanecké kluby neměly gros návrhu. Ale pro to, aby opravdu nebylo pochyb o tom, o čem se hlasuje, navrhuji, že to budeme hlasovat po bodech, že skutečně přečtu vždycky konkrétní bod.

Jestli tedy mohu navrhnout proceduru, tak navrhuji proceduru: nejprve společný návrh, potom kratší návrh pana poslance Třešňáka a potom návrh paní poslankyně Šafránkové týkající se také odstranění diskriminace zaměstnanců, a pak nejdelší, týkající se mimořádné okamžité pomoci. Tam bych se jenom optala, zda to chce v celku, nebo také po bodech. Po bodech. Takže tím pádem by mělo být jasné, o čem budeme hlasovat, protože to bude vždycky krátký úsek. Tak jestli mohu navrhnout takovouto proceduru?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já to zkusím shrnout. Návrh je tedy takový, že budeme hlasovat v pořadí: společný návrh několika opozičních klubů, návrh pana poslance Třešňáka, návrh paní poslankyně Šafránkové, přičemž návrh opozičních klubů budeme hlasovat po bodech. Návrh pana poslance Třešňáka v celku? Návrh pana poslance Třešňáka v celku, pokud nikdo není proti, a návrhy paní poslankyně Šafránkové také po bodech - tam jsou dva návrhy, jeden je v celku. A pak další po bodech, jestli jsem to zachytil. Pan poslanec Výborný ruší omluvu.

 

Pokud je tedy shoda na proceduře, všichni jsou přihlášeni, můžeme hlasovat proceduru.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto navrženou proceduru. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování pořadové číslo 20 přihlášeno 118 poslanců a poslankyň, pro 118, proti nikdo, nikdo se nezdržel, takže absolutní shoda. Já vám děkuji.

 

Prosím o načtení prvního návrhu usnesení. Je zde znovu žádost o odhlášení. Moment. (V sále je stále velký hluk!) Až se sněmovna uklidní, poprosím první návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: První návrh zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i lidi, kteří pracovali na dohodu a odváděli pojistné."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je jasné, o čem hlasujeme.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování pořadové číslo 21 je přihlášeno 117 poslanců a poslankyň, pro 54, proti 2. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: Druhý návrh: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i ty osoby samostatně výdělečně činné se zaměstnaneckým úvazkem, pro které je podnikání dominantním zdrojem příjmu a které dosud žádnou státní podporu neobdržely."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Je jasno, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 22 je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 54, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: Další návrh je pana poslance Třešňáka.

"Poslanecká sněmovna:

I. oceňuje účast celé řady spolků na boji proti pandemii COVID-19, přičemž tato účast vedla nepochybně k lepšímu zvládnutí pandemické situace v České republice;

II. vyzývá vládu České republiky, aby připravila záchranný balíček pro spolky, které se účastnily boje s pandemií COVID-19 tím, že poskytovaly zdravotnické či sociální služby nebo pomáhaly bezplatným zásobováním pomůckami... (Poslankyně se odmlčela kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vám rozumím. Já prosím sněmovnu o klid.

 

Poslankyně Olga Richterová: ... nebo pomáhaly bezplatným zásobováním pomůckami a zdravotnickým materiálem, a dále spolkům, kterým pandemie koronaviru znemožnila dlouhodobou práci ve zdravotnických a sociálních službách."

Takže když to shrnu: I. oceňuje účast řady spolků, II. vyzývá vládu pro jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 23 je přihlášeno 120 poslanců a poslankyň, pro 52, proti 3. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: Další návrh - usnesení paní poslankyně Šafránkové: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby do 8. 6. 2020 předložila legislativní návrh řešení, které by odstranilo diskriminaci zaměstnanců na částečné pracovní úvazky a zaměstnanců na dohody mimo hlavní pracovní poměr z hlediska jejich přístupu k finanční pomoci státu a ke kompenzaci ztrát v jejich příjmech v důsledku zavedení mimořádných opatření nouzového stavu v souvislosti s pandemií viru COVID-19, zejména pak k odstranění jejich diskriminace v přístupu k tzv. kompenzačnímu bonusu ve smyslu zákona č. 159/2020 Sb."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 je přihlášeno 120 poslanců a poslankyň, pro 53, proti 3. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: A nyní budeme po bodech hlasovat usnesení k využívání jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi, jmenuje se mimořádná okamžitá pomoc:

"I. Poslanecká sněmovna upozorňuje, že jednorázová dávka pomoci v hmotné nouzi, mimořádná okamžitá pomoc, je hlavním nástrojem státu poskytujícím pomoc lidem, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku finančních prostředků v existenční nouzi v důsledku situace nepříznivého a mimořádného charakteru."

Tak může hlasovat bod jedna - upozornění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 25 je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 49, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: Došlo ke kuriózní situace, že popis současného stavu byl zamítnut.

Druhý bod: "Poslanecká sněmovna vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vzhledem k dlouhodobé kritice efektivity poskytování dávky mimořádná okamžitá pomoc, která se v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 pouze vystupňovala, byla přijata systémová opatření."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování číslo 26. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 26 je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 52, proti 1. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: Za třetí: "Poslanecká sněmovna vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na nízkou hodnotu průměrné přiznávané částky tzv. mimořádné okamžité pomoci nebyla tato dávka nad rámec zákona automaticky zužována pouze na žadatele žijící na hranici chudoby, ale aby pomáhala chránit i středněpříjmovou část populace před pádem do dluhové pasti či před ztrátou bydlení a aby v tomto ohledu ministerstvo rovněž revidovalo příslušné metodické pokyny."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování 27. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 27 je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 50, proti 2. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: "Poslanecká sněmovna vyzývá prostřednictvím vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby s ohledem na malé množství žádostí a počet přiznaných dávek a jako preventivní opatření informovalo širokou veřejnost o charakteru mimořádné okamžité pomoci, a to s důrazem na středněpříjmovou část populace, která není běžným příjemcem dávek hmotné nouze."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 49, proti 8. Tento návrh byl zamítnut. A prosím další návrh.

 

Poslankyně Olga Richterová: A nyní poslední návrh, který ukládá prostřednictvím vlády Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby v termínu do 16. června 2020 předložilo Poslanecké sněmovně podrobnou analýzu přiznaných dávek pomoci v hmotné nouzi, mimořádná okamžitá pomoc, a to celostátně i po jednotlivých okresech... (Poslankyně se opět odmlčela pro velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně, a požádám sněmovnu o klid, tak abychom slyšeli usnesení, o kterém budeme hlasovat. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: ... a to ve sledovaném období od 1. března do 31. května 2020, a sice analýzu zahrnující

1. počet žádostí podaných, zamítnutých a schválených,

2. relativní četnost hlavních důvodů pro zamítnutí podaných žádostí,

3. celkový finanční objem částek všech podaných a všech schválených žádostí,

4. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku v kategoriích do 5 tisíc korun, 6 tisíc až 10 tisíc, 11 až 20, 21 až 30 tisíc, 31 až 40 tisíc, 41 až 50 tisíc a 51 až 57 900 korun, kolika žadatelům byla dávka v těchto kategoriích jednotlivě přiznána a jaké jsou převažující důvody, proč byla žádost o dávku v dané kategorii zamítnuta,

5. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na úhradu životních potřeb, na které jim nezbyly prostředky po zaplacení hypotéky (nutný výdaj) v důsledku krátkodobého výpadku příjmů,

6. údaje o tom, kolik žadatelů žádalo o tuto dávku na mimořádné uhrazení nájmu v důsledku krátkodobého výpadku příjmu,

7. údaje o tom, kolik žádostí bylo zamítnuto a kolik schváleno do 2 dnů, do 3 až 5 dnů, do 6 až 10 dnů, do 11 až 15 dnů a do 16 až 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování číslo 29. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 29 je přihlášeno 120 poslanců a poslankyň, pro 54, proti 2. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

To byly všechny návrhy, pokud se nemýlím, tím pádem jsme se vypořádali se všemi návrhy a se vším, co by bylo v tomto bodu, takže tento bod končím.

Nyní seznámím Sněmovnu s došlými omluvami. Pan poslanec Schwarzenberg se omlouvá od 14.30 do 23 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Výborný se omlouvá od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Válková se omlouvá mezi 17. a 18. hodinou z pracovních důvodů.

 

A budeme pokračovat. Dalším bodem na pořadu této mimořádné schůze je bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.