Čtvrtek 28. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

1.
Vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru
na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny

Prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů, který, pokud bude souhlasit, se stane i zpravodajem. V případě tohoto bodu je zástupcem navrhovatelů pan předseda Jakub Michálek. Prosím, pane předsedo, abyste uvedl tento bod. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi poděkovat za to, že jste podpořili program dnešního jednání a že přistoupíme ke kroku, který je zodpovědný, a to že si krátce vyhodnotíme tu situaci. Spousta věcí už tady byla řečena, nemyslím si, že je podstatné je opakovat. Myslím si, že by bylo dobré směřovat tuto schůzi Poslanecké sněmovny k tomu, abychom si schválili nějaký základní výstup, jak už tady zaznělo, aby byla zpracována např. zpráva vlády České republiky o opatřeních, která jsou činěna v rámci prevence druhé vlny pandemie, abychom dostávali pravidelně tyto informace a aby vláda zaměřila svoji pozornost na ty oblasti, které z diskuse identifikuje jako skutečně důležité, kterým by se pozornost věnovat měla.

Pokud jde o to základní vyhodnocení, myslím, že se tady všichni shodneme, že Česká republika zvládla pandemii, tu první vlnu, relativně dobře. Taky bych se chtěl připojit k poděkováním, která tady zazněla. Myslím si, že na tom mají podíl jak zdravotníci a občané, tak vláda a opozice, kteří svými kroky k tomu přispěli.

Pokud jde o to mezinárodní srovnání, jsou samozřejmě i země, které jsou na tom o něco lépe, a my se můžeme inspirovat opatřeními, která zavedly, aby dosáhly lepších výsledků. Například když se podíváme na počty mrtvých v přepočtu na 1 milion obyvatel, jsou na tom lépe země jako Lotyšsko nebo Litva, nebo Slovensko, které má 5 mrtvých na 1 milion obyvatel. Česká republika se drží na 20. příčce s číslem 30 mrtvých na 1 milion obyvatel (řečeno 1 obyvatele). Takže existuje prostor pro výrazné zlepšení v případě, že přijde následující vlna koronavirové pandemie.

Já bych začal různými okruhy, které mám zpracovány, se kterými bych vás rád seznámil, a navážou na mě kolegové, kteří mají jiná specializovaná témata. A chtěl bych ocenit zástupce vlády pana Hamáčka i pana ministra zdravotnictví, že popsali tu situaci tak, jak byla, tzn. nebyli jsme na ni připraveni tak, abychom odpočátku měli funkční mechanismy prevence a přípravy např. v oblasti Ústřední epidemiologické komise, kdy jsme obdrželi od Ministerstva zdravotnictví informaci, že Ústřední epidemiologická komise se poprvé setkala až v únoru, 27. února, čili měsíc po tom, co se ta věc projednávala tady v Poslanecké sněmovně, co byl návrh zařadit to na program jednání, který nebyl schválen. A ta komise, pokud se nepletu, se sešla čtyřikrát. Proto součástí té první části by byl apel na vládu, aby zajistila pravidelnou činnost Ústřední epidemiologické komise včetně blízké spolupráce s mezinárodními partnery a aby vláda České republiky prostřednictvím předsedy vlády v pravidelných intervalech aspoň jednou za dva měsíce do 30. června 2021 informovala Poslaneckou sněmovnu o řešeních spojených s potenciálním příchodem další vlny epidemie koronaviru. Takže to je ta první otázka, která se týká informování občanů, informování Poslanecké sněmovny.

Pokud jde o nouzový stav a ty právní otázky, já jsem tu věc interpeloval, postupně se mi podařilo získat všechny odpovědi. V některých věcech se nám podařilo společně zjednat nápravu, např. ve vztahu k volbám na Teplicku tak, jak to rozhodl a vlastně potvrdil ty naše interpelace Nejvyšší správní soud. Nicméně je potřeba si říci, že za tu dobu pandemie koronaviru první vlny jsme zaznamenali čtyři kroky, které byly poněkud problematické. Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, posílení pravomoci vlády ve vztahu k rozhodování v nějakých vojenských situacích, posílení ministra zdravotnictví a problematická novela zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou tato Poslanecká sněmovna odmítla projednat. Čili byl bych rád, kdyby do budoucna tyto situace byly zvažovány, zda je namístě takové návrhy předkládat.

Co se bohužel nepodařilo zatím vyřešit, je otázka odpovědnosti České republiky za škodu, která byla způsobena opatřeními pro prevenci šíření nákazy a která má být hrazena podle krizového zákona. Tam jsem se ptal vlády, jaké byly důvody změny režimu na zákon o ochraně veřejného zdraví z režimu krizového zákona, jestli k tomu disponuje nějakými stanovisky, a dozvěděli bychom se, že tato stanoviska nejsou, čili vláda nemá aktuálně právní analýzu, na základě které by posuzovala tyto otázky. Chtěl jsem tedy poprosit vládu, aby zvážila skutečně její zpracování, protože jedině na jejím základě se lze postavit čelem těm nárokům, se kterými pravděpodobně některé osoby přijdou, a hrozí tady desítky tisíc soudních sporů, které si myslím, že jsou do určité míry zbytečné.

Pokud jde o Ústřední krizový štáb, tuto otázku už jsme tady taky zmínili. Bylo by dobré a přineslo by nám to několik dnů výhody, abychom na situaci reagovali rychleji. A věc, kterou považuji za velmi důležitou a na kterou vláda ještě dostatečně nereagovala, je, že by měl být zpracován plán vlády ve věci prevence druhé vlny a dalších situací, které se týkají koronaviru. My jsme zaznamenali velký počet dílčích opatření a je jasné, že v té úvodní části krize to ani nijak nešlo, než že se budou přijímat akčně opatření, nicméně měla by v té strategii být určitá jednoticí linka, kterou by vláda měla zachycenou a která by byla závazná pro všechny rezorty, a tento plán, který by snížil míru chaosu v opatřeních, si myslím, že by ocenili všichni občané.

Já na to potom ještě navážu, když budu mluvit o způsobu prezentace opatření tak, aby to bylo pro občany srozumitelnější, a teď jenom konstatuji, že budeme navrhovat usnesení, kterým Poslanecká sněmovna požádá vládu, aby zajistila, samozřejmě ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, aktualizaci pandemického plánu České republiky do 30. září 2020 a v případě druhé vlny podle něj postupovala. Já chápu, že ten pandemický plán byl přijímán před nějakou dobou a nemohl předvídat přesné okolnosti, na druhou stranu když si ho čteme, tak si myslím, že některé jeho části jsou tam inspirativní, například to, když se tam píše, že většina expertů se shoduje na tom, že není otázkou, zda přijde takováto nákaza virovým onemocněním, která bude mít celosvětový dopad, ale že je otázkou, kdy přijde. Takže mít ty mechanismy připravené včetně zásoby ochranných pomůcek je určitě namístě.

Pokud jde o informování a poskytování dat, tak to je další okruh. Tam jsme se setkali s tím, že poslanci nedostávali informace tak, jak by je podle zákona dostávat měli. Můj kolega Petr Třešňák poslal na Ministerstvo zdravotnictví dotazy. Ty odpovědi dostal asi po deseti urgencích, včetně osobních urgencí tady u pana ministra, se zpožděním mnoha dnů oproti zákonné lhůtě. Samozřejmě nám to velmi komplikuje možnost kvalifikovaně se vyjadřovat o politicích, a víte jistě každý z vlastní zkušenosti, že novináři se neustále ptají na stanoviska vlády, stanoviska opozice, tak abychom se k tomu mohli kvalifikovaně vyjádřit. Nemyslím si, že by bylo v zájmu nikoho, abychom se vyjadřovali bez znalosti těchto důležitých podkladů.

Když se podíváme na způsob, kterým jsou sdílena epidemiologická data v některých jiných státech, například ve Švýcarsku či ve Velké Británii nebo i v sousedním Slovensku, tak vidíme, že tyto vlády proaktivně šíří poměrně podrobné statistiky. Já bych chtěl ocenit, že v průběhu epidemie se vyvinuly některé informační materiály na stránkách Ministerstva zdravotnictví ohledně šíření nákazy. Současně bohužel nedocházelo ke sdílení informací o epidemiologickém modelu. My jsme dostali odpověď na naši písemnou žádost. Ta odpověď byla v podstatě vizuální, byla na úrovni prezentací, nebyla na úrovni toho, že by byly poskytnuty a nějakým způsobem zachyceny modely ať už v číslech, nebo ve vzorcích, nebo v nějaké jiné podobě tak, aby byly využitelné i pro vědeckou veřejnost. To znamená, aby tady nebyl jeden jediný oficiální interpret nebo odborné stanoviště pro interpretaci dat, ale aby se interpretace vyvíjela, aby se k ní mohli vyjádřit i jiní odborníci. Samozřejmě jsou s tím spojena i rizika, že se k tomu budou vyjadřovat lidé, kteří tomu nerozumí. To je nicméně věc na to, aby se data správně a rozumně prezentovala a aby ministerstvo, případně příslušný ústav, navázalo spolupráci s těmito vědeckými pracovišti, aby bylo pro veřejnost jasné, jak se to skutečně má. Nemělo by to sloužit jako záminka pro omezení výzkumných prací na přípravě nových opatření, protože si myslím, že i zde je velký potenciál pro české firmy, český výzkum a tak dále, aby přicházely s inovacemi, které můžou být užitečné v době koronaviru.

Takže v tomto ohledu si myslím, že Poslanecká sněmovna, a já jsem o tom jednal i na grémiu, zaznělo to, diskutovali jsme to s panem předsedou Vondráčkem, že skutečně by nemělo docházet k situacím, kdy členové vlády nedodržují ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, byť samozřejmě šlo o dobu, kdy jsme měli nouzový stav, tak si myslím, že nezvládnout odpověď ve třiceti dnech, že opozice potom nemá informace, není správný postup.

A poslední věc, o které bych dneska rád promluvil, je určitý chaos v tom, jaká opatření byla přijímána. Já se omlouvám, já se musím vrátit pro jeden papír, ale hned se vrátím. (Jde si pro materiál.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já myslím, že to je možné, pane předsedo, a že můžete nyní pokračovat.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane místopředsedo, za shovívavost, i kolegům.

Opět - snažíme se pomoci Ministerstvu zdravotnictví, aby mělo co nejlepší mustr na to, jakým přehledným způsobem informovat veřejnost. Nejde o žádnou negativní kritiku, chápeme, že situace vyžadovala akční řešení, nicméně podívali jsme se na to, jakým způsobem to uchopili v některých jiných státech, kde si lidé chválí informovanost, zatímco z průzkumů, které máme k dispozici my, vyplývá, že právě ten zmatek byl příčinou toho, že se lidé cítili neinformovaní, a v některých případech to potom vedlo i k tomu, že opatření nebyla zcela respektována, jak vyžaduje jejich litera.

Takže my jsme připravili tabulku, která vlastně shrnuje, jak mohou vypadat stupně pandemické pohotovosti. Tímto způsobem to vypadá. (Názorně ukazuje.)

První stupeň je stupeň přípravy, kdy nákaza už byla potlačena, nebo naopak se nevyskytuje. Například na Novém Zélandu se jim skutečně podařilo, že nákaza byla potlačena. Samozřejmě Nový Zéland má maličko výhodu v tom, že je to ostrov.

Stupeň dva se jmenuje zmírnění - nákaza je pod kontrolou, jsou tam izolované shluky případů s rizikem komunitního přenosu.

Na stupni tři je vysoké riziko nekontrolovaného šíření nákazy.

A stupeň čtyři je nouzový stav, který byl vyhlášen vládou, kdy nákaza v zemi není vůbec pod kontrolou.

Takže je to v podstatě takový semafor, který má tedy čtyři světýlka. Myslím si, že by to mohlo být pro lidi srozumitelnější než ten obrovský seznam opatření, která jsou neustále aktualizována. Takhle to mají na Novém Zélandu, kde se jim podařilo nemoc potlačit. A u každého stupně mají definováno, kdy se stupeň aktivuje, vláda ho pak samozřejmě vyhlašuje, jaká jsou rizika, která jsou spojena s danou situací, a jaký má být rozsah opatření, která se uplatňují na daném stupni. Samozřejmě je možné vyhlásit i lokálně jiný stupeň, takže potom tam, kde se nákaza aktuálně šíří víc, kromě toho, že se uplatňuje trasování, chytrá karanténa a tak dále, se může aktivovat i některý vyšší stupeň pandemické pohotovosti.

Takže to si myslíme, že by mělo být zahrnuto do novel zákona o ochraně veřejného zdraví, aby vláda byla zmocněna tímto způsobem přehledně stanovit informace pro občany, kdy a jakým způsobem mají omezené možnosti, kde se můžou pohybovat, kde můžou trávit volný čas a podobně, tak aby to pro každého bylo přehledné a graficky znázorněné.

V souvislosti s tím tedy budeme navrhovat usnesení, aby Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby v případě druhé vlny koronaviru informovala veřejnost v pravidelných a předem daných intervalech, srozumitelně a věcně a systémově všechny dotčené skupiny veřejnosti, protože samozřejmě když se podíváme na skupinu seniorů nebo lidí, kteří jsou zvyklí přijímat informace z televize, tak opět je potřeba to prezentovat jednoduchou, srozumitelnou formou, aby člověk nemusel dejme tomu sledovat celou tiskovku, ale aby to měl v nějaké jednoduché podobě, jako to dneska čtou lidé na novinách, když se dívají na předpověď počasí a jsou tam různé stupně rizikovosti, aby se na to mohli připravit lidé, kteří mají třeba zdravotní obtíže. Součástí usnesení by byla i žádost na vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. 6. 2020. Tím si myslíme, že by to informování mohlo dosáhnout mnohem lepší úrovně.

Celkově jsme dali dohromady 14 návrhů usnesení Poslanecké sněmovny. Další návrhy představí kolegové. A já nyní předám tu naši zpracovanou tabulku panu ministrovi zdravotnictví, aby ji mohl použít jako inspiraci, ať už se Poslanecká sněmovna rozhodne, že přijme to usnesení a vyzve vládu k tomu, aby to zpracovala, nebo ať pan ministr o své vlastní vůli se rozhodne, že by to byl vhodný způsob, jak občany do budoucna informovat.

Samozřejmě s tím souvisí i adekvátní navázání zákonných instrumentů, které to mají provádět, to znamená, nouzový stav z hlediska našeho ústavního pořádku podle zákona o bezpečnosti České republiky, ten by byl spojen se stupněm čtyři. A pak si myslím, že by bylo vhodné, ostatně vláda už sem předložila novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, aby přísnější podoby výrazného omezení práv a svobod občanů podléhaly nějaké kontrole ze strany Poslanecké sněmovny, a to jiné, než abychom pouze vyslovovali nebo nevyslovovali důvěru vládě na základě těchto kroků. Takže tam si myslím, že je otevřená i otázka možnosti vyhlásit nějaký stav pandemické pohotovosti, který by byl identifikován dejme tomu se stupněm tři na té tabulce, tak aby v případě pandemické pohotovosti měla vláda akční možnosti zásahu řešit například riziko rozbíhající se druhé vlny, aby to bylo akční a přehledné.

Děkuji vám za pozornost a v průběhu této schůze, pokud se nám podaří dosáhnout, což si myslím, že se asi nepodaří, aby se dostalo na všechny, kteří chtějí vystoupit v rozpravě v rámci vyhrazeného času, tak předpokládám, že do budoucna bude ta schůze odročena na příští čtvrtek, takže předpokládám, že do té doby bude dost času na to, abychom se všichni seznámili s návrhy usnesení, s těmi tabulkami a případně i ministerstvo potom přišlo s nějakým vyjádřením, jak bude postupovat, a možná že v té věci ani žádná usnesení nebudou potřeba.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám hezký zbytek dne.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vám přeji pěkné poledne. Ano, jenom tady sdělím, a chtěl jsem to říct až ve 13 hodin, že je tady dohoda poslaneckých klubů, že v případě, že bychom dnes tu mimořádnou schůzi do 13 hodin nestihli, což je předpoklad, tak bychom pokračovali ve čtvrtek 4. 6. od 9 hodin. Příští týden je tam v 11 hodin pevně zařazený bod legionáři, a poté co by skončil, tak by se případně zase pokračovalo v té mimořádné schůzi. Takže to je dneska dohoda. Není namístě až taková nervozita, že se někdo nedostane ke slovu, protože je tady dohoda na pokračování. Ještě toto zopakuji ve 13 hodin, abychom to všichni určitě slyšeli.

Teď zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásilo v tuto chvíli sedm poslanců. Požádám o vystoupení paní poslankyni Olgu Richterovou a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Dobrý den vespolek. Navážu na to, co již představil Jakub Michálek jako důležité body pro poučení toho, jak postupovat při ať už větším návratu nemoci, nebo při lokálním. Ráda bych nyní zdůraznila dva body, které bychom rádi, abychom si z nich vzali to systémové poučení. Jeden bod se bude týkat testování, druhý chytré karantény.

Jde o to, že i pro ty stupně ohrožení, které byly představeny, je potřeba mít dobré podklady. A právě testování je nástroj, jak co nejpřesněji zjišťovat reálnou situaci. Zase se snažíme být co nejkonstruktivnější. Nemyslíme si, že bylo možné hned na začátku bleskově vybudovat dostačující kapacity testování. Ale nyní po mnoha týdnech je jasné, že je třeba mít celkový strategický testovací plán. Plán testování pro případný větší návrat, anebo také pro lokální ohniska. Uvedu to na příkladu toho, jak se teď covid šíří v Karviné. Vlastně v dolech OKD, to patrně všichni v sále tady víte, že se rozšířila infekce a už je přes tři stovky nakažených na Karvinsku. Ale možná mnozí nevíte, že tam vlastně první dva infikovaní byli veřejně oznámeni 30. dubna. Takže co máme dnes? Dneska máme 28. května. Takže mezi tím 30. dubnem a dneškem byl téměř měsíc a z těch dvou lidí na začátku jsou minimálně tři stovky. To znamená, že nezafungovalo, co mělo. Nezafungovalo izolování nakažených, odtrasování všech jejich kontaktů a vyhodnocení rizikovosti toho pracoviště. Jde o to, že vlastně už od poloviny března máme na Karvinsku velmi aktivní zastupitelku, a tato paní Klusová upozorňovala, že doly jsou ideální prostor pro šíření té nemoci. Nicméně jde o státní podnik a stát to ve svém státním podniku příšerně nezvládl.

A proč to říkám v bodu testování? Protože právě testování je něco, co může napomoci, aby lidé nebyli v karanténě přehnaně dlouho, ale současně aby tam opravdu byli všichni, kteří v karanténě být mají. Ale nenasadilo se dostatečně včas plošné testování. A i poté, co v tom jednom dole horníci plošně testováni byli, tak se zase zapomnělo na to, že už mezitím se navštěvovaly jiné doly a že je potřeba plošně testovat i tato pracoviště. A kam tím mířím? Nebyl evidentně plán, jak rychle soustředit testovací kapacity k tomuto jednomu ohnisku. Takže to bude ta první věc, kterou žádáme po vládě z důvodu toho, že chceme předejít tomu, aby se dávala nakonec třeba i celá města do karantény, aby se opravdu maximálně vláda zasoustředila na strategický přístup k tomu, jakým způsobem v takovýchto ohniscích testovat, a pro budoucí možnost zvládání případné velké pandemie je třeba mít možnou, postupně vybudovanou kapacitu 30 tisíc testů na den. Tam zdaleka nejsme. My jsme na 13 až 16 tisících. Ale to by prostě nestačilo. Takže v přepočtu na počet obyvatel před námi v těch testovacích kapacitách je i třeba Lotyšsko, Litva, Estonsko nebo Belgie nebo Dánsko. Na tom chci uvést, že nežádáme nemožné. Jenom žádáme tu připravenost na to, kdyby bylo nutné přejít opět do stupně čtyři, případně tři.

Takže tolik k testování na tom aktuálním příkladu, co se děje v OKD, a už bohužel nejenom v dole Darkov, ale i v dolech dalších.

Druhá věc, ta velmi souvisí, že zkrátka právě navazující k testování je stejně tak nutné trasování, čili dohledání těch lidí, kteří se mohli nakazit. A zase je z této strany veliký apel na vládu, aby dopracovala celý rámec chytré karantény, aby působila opravdu co nejpreventivněji nejenom k tomu zpětnému dohledání kontaktů, kde může velmi pomoci aplikace eRouška - tak tímto jenom připomínám, kdo ji nemáte nainstalovánu, doporučuji eRoušku -, ale také jako možná kontrola k dodržování karantény, případně je dobré mít takovou chytrou karanténu, která bude i uživatele té aplikace varovat třeba před rizikovými oblastmi a obecně usnadní hygieně výběr lidí k testování. Stejně tak by taková aplikace mohla sloužit jako propustka pro pendlery. To by byl další chytrý přístup, aby pendleři měli prakticky umožněno fungování a zároveň nepřinášeli příliš velké riziko. Ten apel na vládu bude, aby právě Ministerstvo zdravotnictví dopracovalo koncept chytré karantény a nám ve Sněmovně byl představen do konce června, a stejně tak s tím souvisí nutnost právního rámce. Ten chybí právě v oblasti chytré karantény výrazně. Bude o tom za chvíli mluvit můj kolega Petr Třešňák.

Když to shrnu, hovořila jsem o testování, o nutnosti celkové strategie testování pro celou zemi, pro lokální ohniska s výhledem na budoucnost, mluvila jsem o fungování, funkčnosti chytré karantény, o prubířském kameni, kterým jsou nyní doly OKD a Karviná, s tím, že zatím bohužel tam ta chytrá karanténa úplně chytře nevypadá.

A jako poslední věc bych ráda řekla, že vedle těchto zdravotně koordinačních aspektů, aspektů řekla bych manažerských, máme potom samozřejmě aspekty sociální, máme aspekty epidemie, které jsou jaksi existenciálně ohrožující pro řadu lidí. O tom budu podrobněji hovořit v tom bodě dva, skupiny lidí, které zůstaly bez vládní pomoci, a jenom velice stručně připomenu, o jaké skupiny lidí se jedná. Zejména jde o zhruba 150 tisíc osob, které pracovaly na dohody o provedení práce, o pracovní činnosti a odváděly pojistné. Lidí, kteří neodváděli pojistné a pracovali na dohody, byly ještě další vyšší statisíce, ale na pojistné přispívali zhruba tito, zhruba 150 tisíc lidí. Stejně tak jsou další klíčový aspekt lidé v exekucích. A bohužel exekucí určitě nebude ubývat v současné krizové době. A třetí věc, zatím jsme vynechali z podpory ty lidi, kteří jsou živnostníci, ale měli malý úvazek. Takže OSVČ, jejichž dominantním příjmem bylo podnikání, tam došlo k výraznému propadu, ale měli jakýkoliv malý úvazek, tak s výjimkou pedagogických pracovníků, pedagogických činností teď jsou zase ponecháni na holičkách. Tím tedy jenom shrnuji, které skupiny považujeme za opravdu opomenuté, a rádi bychom je řešili teď, aby později nebyly ty dopady mnohem hlubší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou poznámku, takže vystoupí pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, vaše dvě minuty, a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Tady ledacos zaznělo. Já si myslím, že je třeba to přivést na pravou míru. Víte, ono když se v neděli večer vytáhne Sportka a jsou tam čísla 1, 3, 8, 13, 25, tak je strašně jednoduché druhý den říct, vy jste udělali chybu, že jste nevytáhli číslo 1, 3, 7, 12, 25. A hlavně tady zazněly věci, které nejsou pravda.

Není možné zahájit plošné testování v podniku na základě toho, že tam jsou dva nakažení. To bychom nedělali nic jiného, než plošně testovali všechny podniky v České republice, a prostě na to nejsou kapacity. Takže to je první věc.

To, že se rozhodlo o plošném testování, se rozhodlo v okamžiku, a to bylo předminulý týden, kdy z těch dvou to stouplo na 7, pak 10, 12, 16 a pak se rozhodlo, že se bude plošně testovat. Chtěl bych říct, že během jediného týdne bylo otestováno více než 2 tisíce lidí. Jenom bych chtěl říct, ukažte mi, kde jinde za tak krátkou dobu bylo takové množství v České republice otestováno. Bylo tam šest armádních týmů, organizovala to záchranka. Samozřejmě netvrdím, že neselhalo vedení OKD, které nebylo schopno zajistit potřebné odstupy, rozestupy lidí, kteří přišli k tomu testování, to nepopírám, ale to, co se udělalo, bylo skutečně výjimečné.

A poslední věc. Tady zaznělo, že chytrá karanténa nezafungovala. Zafungovala! V Moravskoslezském kraji je 4 600 trasovacích hovorů, které sledují všechny kontakty od nakažených. Když se podíváte na Prahu, která má stejný počet obyvatel a rozlohou je jenom město, tak tam jich je 2 200. Takže bych chtěl říct, že jestli někde funguje chytrá karanténa, tak v daný okamžik tam, kde má, a díky tomu se pečlivě dohledávají všechny kontakty. My to sledujeme. A já tady nehájím OKD. Nehájím OKD, protože si myslím, že udělalo chyby ve svých opatřeních, nedodrželi tyto věci a dle mého názoru je to třeba napravit. A bude muset se to napravit. To, že se nezastavila těžba dříve, to je samozřejmě věc, která zase se nedá úplně jednoduše hodnotit teď. Tady funguje princip "po válce je každý generálem". Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tady dvě faktické poznámky. Takže jako první vystoupí paní poslankyně Olga Richterová a jako druhý vystoupí pan poslanec Marian Bojko. Paní poslankyně, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jde o to, že to je jediné velké ohnisko, ta Karviná, je to takový zkušební prubířský kámen, jak to zvládneme. A když udělat 2 tisíce testů je tam relativně koordinačně náročné pro tu místní hygienu a pro místní krizový štáb, tak je evidentní, že kdyby těch ohnisek bylo více, že by to byl opravdu velký průšvih. Proto na to upozorňuji. To je bod jedna.

Bod dva. Proč jsou ty doly tak specifické? Jsou tam lidé blízko u sebe, vlastně proudí vzduch takovým způsobem, že to riziko nakažení je mnohem vyšší. Proto. Protože toto pracoviště je tak speciální a z hlediska rizika přenosu nákazy velmi riskantní, na to od poloviny března paní Klusová, tamější pirátská zastupitelka, upozorňovala. Psala nejenom na hygienu, snažila se komunikovat i s panem premiérem a s paní ministryní Schillerovou, protože ta jako Ministerstvo financí vlastně má pod sebou státní firmu OKD. A ten výsledek jsme si už popsali.

Takže já opravdu odmítám tady nějaké obviňování z toho, že bych šířila nepravdy. Ta data jsem si kontrolovala a jde o to, že když jsme se snažili upozorňovat, když byly jednotky nakažených, tak se nedělala ta opatření typu, aby spolu nejezdili horníci z různých dolů, z různých pracovišť jedním autobusem pro 40 lidí, nebo aby se alespoň oddělila ta pracoviště, aby se nenavštěvovali. Nebo také byl zrušen ten třísměnný provoz, který také napomáhal tomu oddělení kontaktu lidí. Takže taková ta možná opatření pro snížení kontaktů nebyla zavedena. (Mpř. Okamura: Čas!) To jsou fakta.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky. Pan poslanec Marian Bojko a připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Takže pane poslanče, prosím, a máte dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl zejména tady panu hejtmanovi Vondrákovi z našeho kraje poděkovat, že ten krizový štáb vedou úplně perfektně, a jsem rád, že to zvládají.

A na kolegyni paní Richterovou. Co se týče vaší kolegyně paní Klusové, tak to je člověk, který absolutně nerozumí hornictví. Na každém zastupitelstvu, co se šustne, musí komentovat, jestli pršelo včera, nebo dneska, takže docela tam mám s nima i prču.

A šachty jsou tak specifické, že nemůžete tu šachtu prostě zavřít ze dne na den, to nejde. Nejde to ani během týdne, protože potřebujete větrat, potřebujete čerpat. Když se opouští ta pracoviště, tak se musí uzavřít hrázemi a to trvá dny, někdy i týdny. Takže komentovat něco někomu, co člověk nerozumí... Já ještě jednou opakuji, já děkuji panu Vondrákovi a jeho týmu, celému krizovému štábu, že to zvládli naopak perfektně a že to funguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka, pan poslanec Ivo Vondrák, zatím nemám další, takže se připraví pan poslanec Lukáš Bartoň. Už mi naskočila ještě jedna. Tak prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já jenom tady poděkuji Pirátům za ty rady. Ale tvrdím, že to zvládneme sami bez nich. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Josef Hájek, zatím poslední faktická, takže stále je připraven pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Zdravím, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, je tady téma OKD, horníků a samozřejmě je to téma, kterému si myslím, že na rozdíl tady od Pirátů, velmi dobře rozumím. Navážu na to, co řekl tady kolegy Bojko. Šachta není nějaká úřadovna, kde prostě zhasnu, vypnu počítač a jedu domů. Je to živý organismus, který má například sto kilometrů chodeb. Sto kilometrů chodeb. Tady řada lidí si tu šachtu srovnává s tím, že je to nějaké metro. On vleze jednou do metra, sveze se a řekne: Ty vído. Tak to je šachta. Viděl jsem šachtu.

Ta šachta je úplně o něčem jiném. Je tam voda, je tam metan, je tam řada rizik, řada nebezpečí. A prostě i když se netěží, tak tam musí fárat sto, dvě stě lidí, kteří musí zabezpečovat bezpečnost toho dolu.

Takže prosím vás, paní Klusová, zastupitelka, je člověk, to je zelená, zelená osoba, jejímž jediným cílem je okamžitě zavřít hornictví v OKD. A samozřejmě ten děj tomu spěje. To znamená, ty šachty dožívají. Ale ty šachty musí dožít důstojně, ty šachty musí dožít bezpečně, tak abychom těm lidem - a máme tam pořád dneska ještě deset tisíc zaměstnanců - aby ti lidé důstojně ukončili hornickou profesi a důstojně přešli pracovat do jiných profesí, tak aby prostě ten region, nejenom ti horníci, ale i ten region bezbolestně přešel do další etapy, která samozřejmě je nutností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, paní poslankyně Olga Richterová bude reagovat. Zatím tady další faktickou nemám. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty na reakci.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jen velice stručně. Myslím, že je nedůstojné této Sněmovny, aby šla do osobních útoků proti někomu, kdo tady není přítomen. To mně opravdu nepřijde případné.

A druhá věc. Z této debaty je stenozáznam, můžete si zkontrolovat, že jsem absolutně nehovořila o těch opatřeních typu zavření, o kterých jste mluvili vy. Já jsem říkala opatření týkající se sociálního distancu, týkající se omezení kontaktu mezi jednotlivými vlastně směnami, mezi jednotlivými pracovišti, opatření související se společným svozem čtyřiceti lidí v autobusu apod. Že to byla opatření konkrétní, mnohem mírnější a zároveň reagující na to specifické důlní prostředí, které je prostě příhodnější k šíření infekce. Tolik za mě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Lukáš Bartoň a připraví se pan poslanec Milan Brázdil. Tak pane poslanče, už jste se dočkal, tak prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych se rád vyjádřil k oblasti školství. Vlastně mnoho těch důvodů a hodnocení situace jsme sepsali a on-line dali a jsou dohledatelné na stránce koronavirus.pirati.cz, takže je zde nebudu opakovat a raději to zkrátím na tři podstatné části.

Vlastně 11. března byly uzavřeny školy, byla zrušena výuka na základních, středních i vyšších odborných školách, i na vysokých školách. Byla zahájena distanční výuka, ačkoliv třeba na základních školách tato výuka není legální, tudíž jsme na ni ani nebyli připraveni. Z toho nám plyne, že nebyli jsme připraveni ani na on-line výuku dětí. Učitelé byli vrženi prostě do prostředí, kdy najednou se museli začít starat, začít hledat způsoby, jakým způsobem budou tuto distanční výuku naplňovat, a zde nebyla metodická podpora. Ona ani být nemohla, protože do té doby toto nebylo možné.

Pokud bychom se poučili vlastně z toho, co se stalo, tak jak budeme připraveni na druhou vlnu v případě, že opět nastane distanční výuka a učitelé opět i na podzim budou nuceni učit distančně? Zde bych apeloval na vládu, aby připravila metodické pokyny a plány pro školy tak, aby byly schopny přejít na distanční výuku, aby zajistila vůbec technické vybavení škol i některých studentů, kteří nemají přístup k technice, aby byli schopni distanční výuky, tak aby na podzim, až bude Česká školní inspekce v případě té druhé vlny, jestli bude, hodnotit, zdali distanční výuka probíhá, aby nebyla taková alarmující čísla, jako vyhodnotila nyní, kdy stovka, nebo přes sto škol vůbec nepřešlo na distanční výuku a tisíce studentů se vůbec distanční výuky neúčastnily.

Z toho důvodu i budu navrhovat, v podrobné rozpravě se k tomu přihlásím, návrh usnesení, které bude znít: "Poslanecká sněmovna žádá vládu o zpracování a zveřejnění plánu komplexní podpory pro distanční výuku na školách do 31. srpna 2020 tak, aby tento plán mohl být realizován již od začátku školního roku, pokud opět dojde k omezení školní docházky."

Další věcí, co bylo, tak změnili jsme i v legislativní nouzi zde některé zákony tak, aby mohly probíhat zkoušky tak, aby to vyhovovalo epidemiologické situaci, a v době krize hodnotím, že vláda, nebo Ministerstvo školství hodně přistupovalo k tomu, že zjemňovalo pravidla, netrvalo na lhůtách, doporučovalo nehodnotit, ale jenom formativně, nikoliv sumativně, a hodně se snažilo, aby právě student nebyl ten, kdo bude tratný na této situaci, kdo bude znevýhodněn. Toto se nepodařilo ve dvou věcech a obě dvě se týkají jednotných přijímacích zkoušek. Obě dvě byly tady již několikrát zmiňovány, i jsme na ně upozorňovali a snažili se dávat pozměňovací návrhy včetně doprovodného usnesení, které tady opět neprošlo, a to že studentům nebyly umožněny dva termíny jednotných přijímacích zkoušek a nebylo jim umožněno odvolání, které by za standardních případů bylo. Toto jsou dvě věci, které se Ministerstvu školství rozhodně nepodařily, a studenti jsou na nich tratní oproti standardní situaci.

Takže bych požádal spíše, aby příště, když budou nějaká omezení nebo budou nějaké změny, aby právě studenti nebyli na tom tratní. Naopak aby třebas na tom, jak se říká, vydělali, že se jim něco odpustí, nebude to tak tvrdé vzhledem ke zdravotním podmínkám, ale aby oni nebyli ti, kteří přijdou o ty možnosti, které mají za standardních situací.

Třetím bodem, a tedy posledním, je návrat dětí a žáků a studentů do škol. Vláda 14. dubna představila plán pro postupný návrat, který kdybych pozitivně hodnotil, tak adekvátně reagoval na aktuální situaci. Zohledňoval i nepříznivou ekonomickou situaci některých rodin, zohledňoval omezenou možnost vzdělávání pro některé znevýhodněné skupiny dětí. Nicméně následně ministerstvo vydalo ony metodické manuály, které už bych tak pozitivně nehodnotil.

Ze strany ministerstva nepřicházela dostatečná podpora v koordinaci příprav na znovuotevření škol. Důležité informace se dostávaly ke školám a zřizovatelům se zpožděním. Často se je dozvídali z tiskových konferencí dříve, než si vůbec něco mohli přečíst. Takže se samozřejmě snažili dostat na web Ministerstva školství, který padal kdykoliv, když pan ministr měl tiskovou konferenci. Zcela chyběly pokyny a doporučení na řešení rizikových situací, nebo byly příliš obecné a vágní. Mnohdy není jasné, zda pokyny v těch manuálech byly závazné, nebo doporučené. Nebyl zde stanoven ten cíl, čeho chceme dosáhnout, naopak tam byl ten pokyn. Takže docházelo k takovým absurdním situacím, kdy bych řekl zdravotní cíl - ať děti chodí ven, ale tak, aby se nestýkaly s obyvatelstvem, aby měly co nejmenší kontakt s okolním obyvatelstvem. No tak ministerstvo vydalo pokyn, že se smí pohybovat pouze na školních pozemcích. No a teď se začalo řešit: No a vedle máme lesík, kde nikdo není. Můžou tam ty děti jít, nebo ne? Protože pokyn zněl jasně: mají zůstat na školním pozemku. Takže tato opatření neshledávám dobrá.

Nebyla zde předvídatelnost rozhodnutí Ministerstva školství a uvolňování postupnému nástupu dětí do škol. Vlastně jsme nevěděli, co se stane. Proto bych rád, aby do budoucna v případě, že nás bude čekat ta druhá vlna, měla vláda připravené nějaké plány, scénáře, které se budou uskutečňovat na základě indikátorů vývoje situace tak, aby zřizovatelé školy i rodiče mohli předpovídat, co se asi bude dít. Neříkám, že by to mělo být striktní, že se to musí plnit. Samozřejmě rozhodnutí je vždycky na vládě. Ale nějaká předvídatelnost - když se situace takto zhorší, bude následovat toto - to by zde mělo být.

Proto budu navrhovat druhé usnesení a to zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby připravila a zveřejnila do 31. srpna 2020 plány se scénáři, jak budou fungovat školy v případě možného dalšího epidemiologického ohrožení, s tím, že připravené scénáře a navržená opatření budou řádně zdůvodněny a jejich realizace bude stanovena na základě epidemiologických indikátorů, čímž se umožní zřizovatelům, školám i veřejnosti předvídat možná opatření na základě vývoje epidemiologické situace."

A závěrem bych si přál, aby vláda trochu opustila ten resortismus, který zde pořád panuje, a ministerstva spolu začínala komunikovat. Protože příklad je ošetřování člena rodiny. Ačkoliv to přísluší Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak jsou to školy, kterých se rodiče ptají, jak to bude. A Ministerstvo školství by mělo dát školám pokyny, i když se to týká jiného resortu, tak aby vlastně byly ty informace celistvé na jednom místě a neříkalo se: na to se musíte zeptat na jiném ministerstvu, my tohle na starosti nemáme. Zároveň poprosím určitě o tu komunikaci. Přece jenom když už jde něco na vládu, tak může jít zároveň souhrn toho písemně na ty školy místo toho, aby se to ty školy dozvídaly z tiskové konference. Ale to bude asi komunikace této vlády. Ostatně i v březnu se ministr školství to, že se školy zavřou, dozvěděl z tiskové konference, což je smutné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tedy přečtu sérii omluv a připraví se pan poslanec Milan Brázdil. Nicméně nejprve paní poslankyně Jana Pastuchová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se omlouvá od 12.30 do konce z pracovních důvodů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se omlouvá až do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá od 11.45 do konce jednacího dne, a to ze zdravotních důvodů. A pan poslanec Ivo Vondrák se omlouvá mezi 14.30 až 19.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Takže nyní dostane slovo pan poslanec Milan Brázdil a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Přiznám se, že jsem lehce nervózní, protože já tu poprvé budu vystupovat ne za všechny, ale za velké množství dělníků medicíny, dělníků záchranářství, zkrátka dispečery. Ne za všechny, ale za mnoho lidí, kteří mi nejenom psali, mluvili, ale byli to i odboráři. Tedy vystupuji za toho, kdo do dnešní doby téměř třicet let tuto práci dělá, tedy lékař na záchranné službě, záchranář, a který třikrát spadl s helikoptérou, který ohledal, jak jsem říkal, tři a půl tisíce mrtvých lidí, zachránil spoustu lidí a který vám chce nyní popsat, jak ta situace v první linii, to tak říkáme, jak to tam vypadá, a poděkovat a vyhodnotit, co se teď událo.

Integrovaný záchranný systém jsou, vy víte, tři hlavní složky - policie, hasičský záchranný sbor, to jsou složky, které řídí stát, jsou to státní složky, patří pod Ministerstvo vnitra, byly organizované a byly dobře organizované. Paralelně s tím je zde ta nejmenší, početně nejmenší složka, ale s největším množstvím výjezdů, jmenuje se zdravotnická záchranná služba. Ale ta není česká, nebo lépe řečeno není státní, ona je čtrnáctkrát originál. Čtrnáctkrát zřizovaná 14 kraji. Kolikrát je nepoznáte od popelářů. To jsou lidé, kteří jsou oblečeni různě. Mají různé vybavení sanit. Ne úplně diametrálně rozdílné, ale rozdílné, rozdílné různé přístupy. Často to jsou, to je vlastně čtrnáctkrát originál podle toho, kdo je zřizovatel. Každý kraj to zřizuje, tudíž ředitel, dneska to nejsou ani lékaři, to jsou inženýři, ekonomové a podobně. A tato složka se vyznamenala. Představte si, ač nebyla, není pod státem, pod žádným ministerstvem, tak my jsme to zvládli. A zvládli to výborně. A může tady vykládat kdo chce co chce o nějakých distancích a tak dále a o tom, jak máme zachovávat odstupy a jak každý je tady rozumný a rozumí tomu. Víte co? My jsme to zvládli. Neměli jsme na začátku nic. A já jim všem za to chci poděkovat. Záchranná služba se chovala luxusně a klobouk dolů.

Ta má opatření, nebo to, co chci já vyhodnotit, je jednak poděkování a jednak i drobné systémové napravení. Myslím si, že do budoucna, kdybychom vyšli z těchto zkušeností, by se mělo stát - nebudu navrhovat žádné opatření -, aby vláda zvážila, zda nedokončit tu transformaci záchranek do té míry, že by se stala plnohodnotnou integrovanou složkou, která by měla samozřejmě i ty výhody toho centrálního řízení, ale výhody i ty sociální. Aby nemusela pak vláda nahrazovat ty kraje, které nebyly vůbec ochotny něco záchrankám dát, aby nemusela vláda to dělat tím, že - a za to jim strašně moc děkuji a to je to, co chci opravdu vypíchnout. A to je prosím vás, 7. 5. se stalo na popud zdravotního výboru to, že tato vláda se usnesla, že dá jednorázovou odměnu, tedy na jedenkrát odměnu, zdravotnickým pracovníkům. A ta cena nebo ta suma je velká, to je miliarda dvě stě milionů korun. A dostal úkol pan ministr, on to zvládl, začal, pak paní ministryně financí měla to najít z položek, které jsou vlastně vládní rozpočtová rezerva, samozřejmě tam ty peníze jsou. A ejhle, co se stalo. Vláda chce konečně, poprvé, historicky poprvé říct: záchranáři, vy jste fakt borci, zvládli jste to, ale přijdou právě ti ředitelé, kteří vlastně mnohdy nejsou lékaři, a oni říkají: To má být zdravotníkům? Ale já ne.... Tak víte co, musíme to udělat jinak. A navíc by to navýšilo ještě peníze nám. My bychom jim totiž poté, až dostanou 120 tisíc hrubého jednorázově, možná se jim navýší i peníze, dejme tomu, na noční služby, na vyplacení dovolené a podobně, a to my nemáme, tyto peníze, nebo je nechceme dát. Tak začalo porcování, různé tlaky.

Já jsem strašně rád, že pan ministr to zvládl a že v současné době takovýto postup není a nebude, těchto 14 originálů jak se o to chtělo poprat, a že to jednoznačně dostanou ti dělníci - zdravotníci, lékaři, záchranáři, dělníci urgentní medicíny, v jednorázové odměně. To je ta má pochvala. Není to kritika. Je výborné to, co vláda udělala. Ještě se to nestalo. To je ten bod jedna. Moc děkuji.

A ten druhý bod je doporučení, není to nic jiného, jestli by se vláda v dohledné době, až to opadne, nezamyslela, aby ta transformace byla dokončena. Aby to nebylo 14 záchranek, aby se jim dobře dokázalo velet a aby z toho měly i de facto nějaké benefity za to, že budou tedy pod jedním možná Ministerstvem vnitra.

Já tedy chci ještě jednou - zvládl bych to možná v technické, ale chtěl jsem být trošku delší - chci poděkovat záchranářům, vládě, ale všem zdravotníkům. Vím, že vy jste ještě teď v řešení, kdo to dostane, kdo nedostane. Záchranáři jsou vyřešeni, 120 hrubého jednorázově dostanou od Ministerstva financí. Nebojte, nepůjde to na THP pracovníky ani nikam jinam. A já jsem na vás hrdý. Já jsem na sebe hrdý. Že jsem paralelně s tím tady ve Sněmovně, druhé volební období - stále o pátcích, sobotách a nedělích tam chodím. Někdo řekne - dneska na Seznamu kritizují paní profesorku, že má paralelně ještě úvazky. No lidi, to je dobře, protože máme kontakt se zemí. My tam chodíme, my to vidíme, my pracujeme - jasně, musí to být zúženě - jinak bychom ztratili tah na branku.

Tedy ještě jednou. Jste jedničky!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jsem tady zaznamenal jednu přihlášku na faktickou. Takže vyzývám paní poslankyni Alenu Gajdůškovou a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Paní poslankyně, prosím máte dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, chtěla bych využít této příležitosti přidat se k tomu, co sdělil můj vážený pan kolega, pan poslanec Brázdil. Poděkování skutečně zdravotníkům, kteří tu práci odvedli naprosto skvěle. Ale já bych k tomu poděkování chtěla přidat ještě jeden segment, který až tak za zdravotníky nepovažujeme, ale oni k tomu patří, a to jsou hygienici. Krajské hygienické stanice odvedly od začátku obrovský kus práce. Ony to byly, kdo informovaly, kdo vedly ty lidi, kdo dokázaly trasováním uzavřít ohniska nákazy. A myslím si, že kromě toho, že byly zajištěny ochranné pomůcky velmi rychle, tak jako asi nikde jinde ve světě, kromě toho, že lidé šili roušky po doma, my jsme to dělali s Českým červeným křížem, kterému také patří poděkování, tak hygienici skutečně mají lví podíl na tom, že se ta pandemie nešířila až tolik. A my dneska tady můžeme mluvit s tím, že roušku mám v ruce, a nikoli v téhle chvíli na obličeji.

Velké poděkování všem, velké poděkování i občanům, že byli disciplinovaní a zvládli to. Jenom prosím, abychom tu disciplínu drželi i nadále a předešli dalším komplikacím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Víta Kaňkovského a připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi také několik poznámek k tomu prvnímu bodu dnešní mimořádné schůze.

Pokud se máme v tuto chvíli bavit o hodnocení té první vlny koronavirové krize v naší zemi, tak si můžeme v některých ohledech říci, že je to ještě brzy, že ještě všechny ty aspekty nedokážeme v tuto chvíli posoudit. Nicméně musím říct, že s radostí za sebe sděluji, že to proběhlo lépe, než jsme si možná v těch prvních chvílích mysleli a než jsme se obávali. A určitě za to patří dík všem občanům této země, patří za to dík v řadě ohledů i vládě této země a myslím, že i všem dalším, o kterých tady už dneska byla zmínka, a já se také o nich zmíním.

Oceňuji to, že vláda na začátku té krizové situace, kdy se k nám šířily velmi závažné snímky z Itálie, z Číny, z některých dalších zemí, zareagovala poměrně rychle a že rychlost i rozsah těch karanténních opatření byly nastaveny jednak velmi rychle a myslím si, že i správně. Možná s některými detaily bych nesouhlasil, ale oceňuji - sám jsem se ocitl v životě v některých krizových situacích a musím říci, že ono to není jednoduché, setkáte-li se se situací, se kterou se v této zemi v takovém rozsahu ještě nikdo nesetkal.

Už trošku kritičtější budu k oněm tolikrát skloňovaným ochranným pomůckám. Pan ministr tady hovořil o tom, jak se to všechno skvěle zvládlo. Ano, v těch posledních týdnech už zásobování ochrannými pomůckami, myslím, běží velmi dobře, ale jsem přesvědčen o tom, že na tom počátku to tak úplně ideální nebylo. Víme, že byl globální nedostatek těchto ochranných pomůcek v celé Evropě, a dá se říci, že i v celém světě. Ale už koncem ledna tady pan docent Svoboda upozorňoval na možné nebezpečí. Pak jsme mnozí z nás na to upozorňovali v druhé polovině února a začátkem března a myslím si, že ta připravenost na to mohla být o něco lepší. Asi bychom jich nezískali o mnoho více, ale přece jenom jsme mohli v tomto směru lépe zareagovat.

Také bych se zmínit o tom, že co se týče toho zásobování, tak ono to nebylo vždycky jenom o tom, jestli mám dostatečný ten absolutní počet ochranných pomůcek, ale bylo to i o tom systému distribuce. A jestli se z něčeho máme poučit do té možné druhé vlny - pokud přijde a samozřejmě se obáváme, že přijít může - tak bychom si měli uvědomit, že ta dvojkolejnost, která tady byla, to znamená, že jsme měli dvě ministerstva, která paralelně nakupovala, paralelně distribuovala a potom ve spolupráci s kraji se to teprve dostávalo k těm potřebným, tak tento systém dvojkolejnosti se ukázal jako špatný, neefektivní, neoperativní. A já bych chtěl velmi vyzvat vládu k tomu, aby připravila pro ty budoucí časy, kdyby se objevila buď druhá vlna pandemie covidu nebo nějaká jiné krizová situace, aby to sdružila pod jednu hlavu. Protože v takovýchto krizových situacích to může dobře fungovat pouze v té chvíli, kdy bude jedna hlava, jedny nákupy, jeden systém distribuce, jeden kanál, kterým to bude distribuováno a spolupracováno s kraji. Myslím, že to je jedno velké poučení z toho. A pak odpadnou i ty některé dohady, jestli jedno ministerstvo nakupovalo levněji a druhé dráže, jestli to jedni lépe distribuovali a podobně.

Pak se zmíním o další, trošku kontroverzní záležitosti, a už o tom tady hovořila vážená kolegyně Olga Richterová, a to je laboratorní testování. Všichni víme, že ze zkušenosti i ostatních států, zvlášť těch, které zvládly pandemii covidu velmi dobře, že je velký důraz právě na systém a i četnost testování potenciálně nakažených. My zde v posledních týdnech velmi obšírně hovoříme o systému chytré karantény a já musím říci, že ač opoziční poslanec, tak systém chytré karantény vítám a myslím si, že je to určitá cesta k tomu, abychom v budoucnu nemuseli vypínat ekonomiku, nemuseli vypínat tento stát jako celek. K tomu ale potřebujeme dobře propracovaný i systém toho testování.

A my jsme opakovaně upozorňovali, jak tady na plénu, tak na zdravotním výboru a i v rámci Ústředního krizového štábu, že to testování je v rámci kapacit, které jsou k tomu potřeba, tak pak i v rámci distribuce těch vzorků k těm laboratořím, které fungují, že nebyl dobře nastavený. A pokud tady vznikla síť akademických pracovišť, která tomu věnovala spoustu energie, spoustu finančních prostředků a ve finále měla kapacitu 3,5 tisíce vyšetřených vzorků denně a dostávalo se jim z terénu několik set vzorků, tak se ptám, v čem je potíž.

Zase jsme opakovaně žádali Ministerstvo zdravotnictví a další složky, aby těmto laboratořím posílalo ty vzorky, protože některé nemocnice i další složky nestíhaly testovat, a přesto se tak nestalo. Takže to je další poučení. Máme tady síť akademických pracovišť, ona jsou připravena a je potřeba, pokud bude další vlna, tato pracoviště, pracoviště vybavená jak technicky, tak personálně, využít.

Paní kolegyně Richterová tady mluvila celkově o strategickém plánu testování. Ono to úzce souvisí s tím principem chytré karantény. Mluvil o tom tady i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. My bychom velmi stáli o to, aby nás Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda, informovalo o těch prvních týdnech fungování chytré karantény. A tady to není o politice. Tady je to o tom, abychom objektivně věděli, jak to funguje, které z těch mechanismů, z těch procesů už jsou dobře nastavené a které ještě nějakým způsobem váznou. Takže to je moje výzva směrem k vládě: Komunikujte s námi, komunikujte s veřejností, vysvětlujte, jak chytrá karanténa funguje a jaké jsou ještě její rezervy.

Dalším bodem, o kterém bych se rád zmínil, je ochrana seniorů. Zaznělo tady, že jsme seniory ochránili, že to bylo všechno výborně. Ano, myslím si, že se to podařilo nakonec zvládnout oproti některým jiným státům velmi dobře. Ze všech těch studií, které jsou zatím k dispozici, víme, že skutečně seniorská kategorie v komunitních společenstvích, což jsou zejména domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, a tak dále, jsou tou nejohroženější skupinou. Není to jenom věkem, je to dáno i strukturou jejich nemocnosti, kombinací řady závažných onemocnění a rizikových onemocnění.

Tady ale musím říci, že nechválím vládu za to, že se to zvládlo. To, že se to zvládlo, je v prvé řadě na poskytovatelích těchto služeb, na jejich zaměstnancích, kteří v těch prvních týdnech skutečně neměli ochranné pomůcky. A v tomto směru mnohem lépe zafungovala role krajů než vlády. Takže jestli se máme z něčeho poučit, tak je to zase na lepší komunikaci mezi vládou a kraji, a je potřeba na sociální služby nezapomínat. A jestliže se tady děkovalo, tak já chci opravdu velmi poděkovat pracovníkům v sociálních službách, kteří mnozí brali na sebe ten úděl, že dva až tři týdny nocovali s těmi svými klienty právě proto, aby se tato komunita nenakazila. To si myslím, že je poučení pro tu další vlnu, která může přijít.

Pan ministr Vojtěch tady také hovořil o tom, jak situaci zvládlo zdravotnictví. Ano, zdravotnictví v České republice zvládlo koronavirovou krizi velmi dobře. Určitě na tom má zásluhu Ministerstvo zdravotnictví, ale zase bych tady velmi vypíchl i roli krajů, které skutečně v té první fázi musely řešit nedostatek ochranných pomůcek. A nic si nenamlouvejme, v řadě nemocnic jsme fungovali jenom proto, že jsme si ty roušky spíchli doma, že jsme si je nosili do té nemocnice, sterilizovali a používali. To znamená, ta situace zase tak růžová nebyla.

A opět bych chtěl poděkovat řadovým zaměstnancům, lékařům, sestřičkám, ale i vedení nemocnic, protože na nich to bylo, oni se museli v té krizové situaci pohybovat. A už to tady zmiňoval milý kolega Brázdil, skutečně tak jak záchranáři skvěle fungovali, tak skvěle fungovali i zaměstnanci nemocnic, ale i terén. Zase z toho máme určité poučení pro příští dobu: je to o těch ochranných pomůckách, je to o komunikaci mezi vládou, kraji a těmi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Nesmí se zapomínat ani na terén. V té první fázi praktičtí lékaři, stomatologové, ambulantní specialisté neměli ty ochranné pomůcky. Později se to zlepšilo. Nechci být bezhlavě kritický, všichni víme, že ty pomůcky zpočátku nebyly, že globálně nebyly, ale kdyby se zlepšila distribuce, možná se to k nim mohlo dostat o něco dřív.

Každopádně bych chtěl komunitě všech lidí v první linii, ať to jsou už zmiňovaní záchranáři, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči a zdravotníci ve všech možných profesích, poděkovat, protože na nich to bylo. Na nich ta první vlna stála. Určitě bychom našli celou řadu dalších profesí, omlouvám se těm, na které jsem zapomněl.

Nechci ale mluvit jenom o tom, co se už odehrálo, protože to zásadní je, co se může odehrát v těch následných měsících. O tom bychom chtěli s vládou diskutovat. Chtěli bychom se zeptat, jakým způsobem je vláda připravena na socioekonomické dopady, protože všichni víme, že ta pomoc, která zatím z vlády byla adresována, nebude stačit. Nebude stačit všem ohroženým skupinám obyvatel, ale nebude stačit ani všem ohroženým firmám, všem ohroženým zaměstnavatelům a potažmo poté i zaměstnancům. To jsou otázky, které chceme s vládou diskutovat. Chceme skutečně znát, jak jsme připraveni po zdravotnické stránce na tu možnou druhou vlnu, jakým způsobem vylepšíme chytrou karanténu, ale i další procesy, protože jenom na chytré karanténě to stačit nebude. Jakým způsobem nahradíme už unavené pracovníky na hygienách, pokud do toho už nebudeme zapojovat armádu? Kým to doplníme? Kdo ty kapacity případně nahradí? A co uděláme pro to, abychom v té případné druhé vlně už nemuseli vypínat ekonomiku jako celek? To jsou všechno otázky, které bych rád, aby v této diskusi zazněly.

A pak je tady ještě jeden zásadní problém a to je ono několikrát zmiňované nakupování ochranných pomůcek. Vláda ví, že v současném systému zákona o veřejných zakázkách je potíž, zvlášť mimo nouzový stav, operativně tyto pomůcky nakupovat. Proto znovu vyzývám vládu k tomu, aby připravila rychlou novelu zákona o veřejných zakázkách, která by tuto problematiku řešila.

Milé kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost. Rád bych požádal členy vlády, aby v následné diskusi, která zřejmě bude až na pokračování schůze, mnou zmíněné okruhy a otázky zodpověděli. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu. Poslanec Martin Jiránek se omlouvá mezi 14.30 a 18. hodinou z důvodu jednání. Nyní požádám o vystoupení poslance Petra Třešňáka. Jenom upozorňuji, že máme 12.56 hodin a ve 13 hodin vás budu muset - udělám to citlivě - přerušit. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se to během těch čtyř minut stihnout, v nejhorším bych o minutu přetáhl, což si myslím, že by nevadilo.

Na začátek mi dovolte také poděkovat všem hygienikům, zaměstnancům sociálních služeb, záchranářům, a vlastně všem v první linii, ačkoliv jsem vůbec dneska neměl v úmyslu zde exhibovat s děkovačkami, ale pan kolega Brázdil mi tak trochu připomněl i ten kyselejší rozměr, kdy nejmenovaný kraj na své záchranáře podává i trestní oznámení, a to pouze za prezentaci nepohodlných názorů. Vynechám i ty poznámky poslance Hájka - vy tomu nerozumíte, tak se k tomu nevyjadřujte - protože si myslím, že taková invektiva sem skutečně nepatří, a pokud ano, tak je prostřednictvím pana předsedajícího pak aplikujte i na všechny ostatní poslance ve všech diskusích. Ano, ani já jsem na té šachtě nepracoval, také jí nerozumím, byť můj otec v šachtě pracoval poměrně dlouho.

Jinak jsem chtěl navázat hlavně na tu debatu o chytré karanténě, protože jsem do ní nechtěl vstupovat formou faktické poznámky. Poslanec Vondrák zde mluvil o obviňování z nefunkčnosti chytré karantény, to zde však nezaznělo. Vlastně naopak, pouze ten apel, aby byla rozšířena o další funkce, což vlastně i ministerstvo vyslyšelo.

My jsme už v březnu upozorňovali na to, jak technologie lze využít a jak je například využívají i některé asijské země k potlačení pandemie, a to dokonce za pomoci zařízení, které každý nosíme v kapse. Někteří naši členové se nejenže účastnili například těch týmů na vývoji a náběhu nové plicní ventilace CoroVent, ale také se spolupodíleli na vývoji aplikace eRouška, kterou tedy nakonec ministerstvo vzalo pod svá křídla a posléze i potvrdilo, že bude součástí chytré karantény 2.0. Obecně je cílem chytré karantény omezit šíření nákazy mezi lidmi a základem jsou i různé metody trasování kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, kteří se mohli, ale například i mohou nakazit. Výhodou je tak výrazně menší dopad na běžný život. Rozjezd té chytré karantény trval poměrně dlouho, přitom se ukazuje, že může být jedním ze základních pilířů pro budoucí boj s případnou druhou vlnou, případně úplně jinou pandemií. To ale pouze za předpokladu, že bude chytrá karanténa dopracována a bude správně fungovat.

Proto ten apel, aby fungovala také preventivně, tedy nejen k dohledání kontaktů, ale také jako možná kontrola dodržování karantény, případně varování uživatelů před rizikovými oblastmi. A stejně tak může usnadnit práci i samotným hygienikům. Jak jsem zmínil, ministerstvo zhruba něco takového nakonec přislíbilo, ale ten materiál pod názvem Chytrá karanténa 2.0 a popis funkcí vlastně spíš připomíná takovou chytrou karanténu 1.5, byť je to posun možná vpřed, zatímco sousední Slovensko minulý týden už spustilo aplikaci, která vlastně mnoho těch požadavků té architektury naplňuje. Já ji můžu ukázat, ale asi na to nebude čas, abych se tomu věnoval detailně.

V této souvislosti zmíním i další věc, na kterou jsme opakovaně upozorňovali, tedy spolupráci s ostatními zeměmi Evropské unie, hlavně těmi sousedními. Jestli nás krize měla něco dalšího naučit, tak je to rozhodně spolupráce, a to nejen v rámci jednoho národa, ale i mezinárodně. To se bohužel v mnoha případech nedělo, a tak si to každá země trochu plácala na svém písečku. A samozřejmě když mluvím o řešeních, která jsou v principu založena na nějakém způsobu sledování občana, nesmíme zapomenout na to, čeho se nesmíme nikdy vzdát a z čeho nesmíme ustoupit, pokud se nechceme vzbudit na úplně jiném kontinentu s odlišným přístupem k lidským právům. Proto taková řešení musí maximálně respektovat soukromí občana a chránit jeho osobní data před zneužitím.

Proč to vše zmiňuji? - A už budu končit. - Za ty dva měsíce jsme zde schvalovali mnoho zákonů v legislativní nouzi v souvislosti s koronavirovou krizí, ale snad ani jednou jsme neřešili tyto moderní formy opatření a jejich oporu v legislativě. Krom toho, že zde k tomuto tématu předkládáme usnesení, které asi ještě bude načteno, až na to bude více času příště, tak zopakuji apel z úterního zdravotního výboru, aby ministerstvo zapracovalo legislativní oporu chytré karantény včetně její kontroly a kompetencí jednotlivých institucí do zákona o ochraně veřejného zdraví.

Děkuji, dodržel jsem i tu minutu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vidíte, že jsem byl k Pirátům tolerance sama, tak třeba na mě taky budete někdy hodní.

Takže tímto hned přeruším dnešní schůzi, nicméně podám tu informaci ještě jednou. Za prvé tedy ve 14.30 hodin začnou interpelace. A co se týče této mimořádné schůze, tak jenom zopakuji, že ji přerušuji do středy 4. června 9 hodin ráno, pardon, do čtvrtka 4. června 9 hodin ráno. Následně potom, pakliže to nebude doprojednáno, tak v 11 hodin bude bod legionáři, a pakliže ten se stihne, tak potom bude pokračovat mimořádná schůze.

Takže přerušuji schůzi na polední pauzu, přeji dobrou chuť a ve 14.30 se tady zase uvidíme.

 

(Schůze byla přerušena ve 13.02 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP