(10.00 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Čižinský.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Česká republika, ale i ostatní země jsou v jedné z největších hospodářských krizí za poslední desítky let. Celé segmenty našeho hospodářství mají velmi závažné problémy. Firmy začínají propouštět. Schodek našeho státního rozpočtu bude stovky miliard korun. A my tady hodinu hovoříme o koloběžkách. Nezlobte se na mě. Tento bod byl řádně projednán na hospodářském výboru. Respektuji rozličnost názorů. Ale zkusme se vrátit racionálně k hlasování, ke standardnímu postupu, a zkusme se věnovat důležitějším otázkám. Děkuji. (Potlesk z různých částí sálu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Čižinský.
Poslanec Jan Čižinský: Rád bych navázal na pana poslance Luzara. Procedurálně nejčistší je vrátit do druhého čtení, projednat na podvýboru a vrátit zpátky do čtení třetího.
A ještě chci jenom říct, že vlastně proti tomu konkrétnímu návrhu ty námitky jsou úplně stejné, jaké bychom tady mohli mít proti tržnímu řádu. Jak ta města budou rozhodovat? No co ta města mohou chtít? Ta města mohou chtít, aby ty koloběžky byly třeba parkovány v určitých místech, aby byli trestáni ti, kteří je dají jinam. A pokud to nebude respektováno, tak poté dostane firma pokutu, anebo ta firma bude muset koloběžky nebo kola stáhnout z města. Co jiného asi tak ta obec, která to chce regulovat, může chtít?
Dávám procedurální návrh na vrácení do druhého čtení, jak tady pan poslanec Luzar navrhoval. Je to nejčistší procedurální řešení.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Váš návrh jsem zaregistroval. Po skončení rozpravy budeme hlasovat o opakování druhého čtení. Tak a nebudete tomu věřit, ale byla to poslední faktická poznámka. Teď pan poslanec Munzar.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, trpělivě jsem tady čekal, až skončí to pražské okénko, protože já se chci vyjádřit k zákonu jako takovému, protože debata se tady zúžila pouze na jeden pozměňovací návrh. A ta problematika je daleko širší. Přesto mi dovolte, abych se na začátku vyjádřil k tomu - a pan kolega Čižinský vaším prostřednictvím mě trochu předběhl. Chtěl jsem tady navrhnout právě vrácení do druhého čtení tohoto návrhu, a to proto, že skutečně jsou tady výhrady k tomu, jak je návrh napsán. Debata se zužuje na to, jestli koloběžky ano, nebo ne, jestli někomu koloběžky vadí, nebo ne. Ale důležité jsou ty praktické dopady paragrafového znění zákona. A na to bychom potřebovali delší čas, protože k tomu neproběhlo ani připomínkové řízení a je to prostě jenom klasický pozměňovací návrh. Takže myslím, že se to musí vydefinovat. Proto jsem byl připraven navrhnout, to znamená, že se připojuji k tomu návrhu na vrácení do druhého čtení, aby se ta debata skutečně nezúžila jenom na koloběžky a na pozměňovací návrh Čižinského.
Musím říct, že mě mrzí, a říkal jsem to tady v prvním čtení, a ono bohužel pod tíhou debaty o pozměňovacích návrzích to trochu vyšumělo, ale já nechci, aby to vyšumělo - tento návrh zákona se nám předkládá jako transpozice evropského práva. Nicméně je potřeba si přiznat, že žádná, nebo já jsem ji neobjevil, se nezměnilo žádné evropské právo, žádná směrnice, která by s nějakým termínem nás nutila přijmout tuto novelu. Když si to představíte, tak sice ministerstvo nám v důvodové zprávě uvádí, je to transpozice evropského práva, je to evropské právo integrované do tohoto předpisu, ale většinou jsou to věci, které už jsme v nějaké podobě v našich zákonných či podzákonných předpisech měli.
Mně se tento přístup ministerstva, pane ministře, nelíbí, protože když předkládáme nějaký zákon, který chceme my, který chce naše vláda, který chtějí naši úředníci, tak to přiznejme a nepišme poslancům o tom, že je to jenom transpozice evropského práva. Ono to pak tu debatu nějakým způsobem ohýbá někam jinam. A mě tohleto mrzí. Mně to vadí. Pro mě tento návrh zákona je klasickým gold platingem.
Já jsem tady dával v prvním čtení příklad a já vám ho zopakuji. Je to jeden příklad z mnoha. Ale například se v tomto zákoně navrhuje prodloužení doby archivace dokladu o nákladu z jednoho na dva roky. Zdůvodnění ministerstva je, že je to s ohledem na požadavky vyplývající z nařízení číslo 11 z roku 1960. Po šedesáti letech ministerstvo vyvinulo tuto rychlost a přišlo s touto novelou. Já to dávám jako jeden z příkladů. Opravdu těch příkladů tam najdete mnoho. Je to jeden z příkladů, který ukazuje, že se nejedná skutečně o nějakou vyvolanou, nutnou transpozici evropského práva, ale je to vůle našeho Ministerstva dopravy, naší vlády, ale snaží se to zakrývat za transpozici evropského práva. Těch příkladů je tam víc.
Na jeden z těch příkladů reaguje pozměňovací návrh pod číslem D, ke kterému se přiklonil hospodářský výbor, a to je, že ministerstvo přišlo v původním návrhu se zúžením výjimky pro dopravce, který nemusí plnit požadavky ze zákona v určitých případech do sta kilometrů od provozovny. Dneska ministerstvo navrhlo padesát. Tento pozměňovací návrh navrhuje uplatnit výjimku v maximální možné míře, kterou nám umožňují evropské předpisy. A pro mě je takovéto zužování výjimek. A například další věc, která se tam objevuje, to je návrh nových přestupků, zákazů řízení při závažném porušení tohoto zákona až na šest měsíců bez vyhodnocení konkrétních dopadů. No to je také další věc, kterou nám evropské právo neurčuje. Takže to také není transpozice evropského práva.
Proto mně opravdu vadí způsob předložení a způsob projednávání tohoto zákona, protože se nemůžeme schovávat za to, že to po nás chce Evropská unie. Je to náš návrh. A pane ministře, já bych rád, abyste v tomhle tom udělal pořádek při předkládání návrhů zákona, ať jasně víme my jako poslanci, my jako Poslanecká sněmovna, co je transpozice a co je návrh našich úřadů a našeho ministerstva.
Je zajímavé si přečíst to, že k množství - a některé věci jsou tam i dobré - ale k množství těch změn, které jsou pro naše dopravce, nebyla udělaná RIA, přitom jsou to opravdu závažné dopady. A mě opravdu v tom zdůvodnění zaujala věta, že by implementace tohoto zákona mohla reálně znamenat zvýšení mzdových nákladů dopravce v souvislosti s nutností zaměstnávat více řidičů. To je důsledek tohoto zákona, o kterém hovoří samo ministerstvo. Ten problém je, že dneska jsme samozřejmě v nějaké ekonomické situaci, jsme po koronavirové krizi. A já si nejsem jistý, že bychom měli přijímat zákony a nová administrativní pravidla, která v konečném důsledku mohou vést kvůli administrativě ke zvyšování nákladů jednotlivých soukromých subjektů. To je obecně.
To znamená já vám to tady říkám z těchto dvou důvodů.
Můj postoj je velmi zdrženlivý k tomuto zákonu. Věřím, že ho vrátíme do druhého čtení, abychom i další věci mohli prodiskutovat. Nicméně opakuji svou prosbu, pane ministře, prosím, nepředkládejte nám návrhy zákona, o kterých říká důvodová zpráva, že je to transpozice evropského práva, a přitom není.
Děkuji, dámy a pánové, za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přečtu několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Hnilička mezi 11.00 a 12.00 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Věra Kovářová prodloužila svoji omluvu do 10 hodin a následně do 10.15.
Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Paní zpravodajka nemá zájem o závěrečné slovo. Končím tedy rozpravu a přivolám vás všechny z předsálí. Budeme hlasovat o opakování druhého čtení nejprve. Ten návrh zde padl v rozpravě od dvou poslanců. Všechny jsem vás na žádost odhlásil. Poprosím vás, abyste se znovu přihlásili kartami. ***