(13.40 hodin)
(pokračuje Munzar)
Proto chci navrhnout - a už jsem to tady minulý rok navrhoval, ale myslím si, že teď nám skutečně epidemie ukázala, že je to potřeba - chci navrhnout zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Jsem přesvědčen, že bychom tím pomohli podnikatelům, že bychom tím zatraktivnili podnikání, stabilizovali podnikatelské prostředí a také pomohli rychlejšímu nastartování ekonomiky. Dnes mají podnikatelé podnikat a pracovat a my jim máme pomoci při stanovení podmínek. Nemají se zabývat administrativou a papírováním, které stojí čas a peníze.
V podrobné rozpravě ještě k tomu návrhu řeknu nějaké podrobnosti, ale toto je gros mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ano, návrh je potřeba přednést v podrobné rozpravě. Já seznámím sněmovnu s další omluvenkou. Paní poslankyně Levová se omlouvá od 13.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
A nyní prosím pana poslance Skopečka, který je další přihlášený v rozpravě. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem si dovolil oprášit svůj pozměňovací návrh, který jsem podával opakovaně při projednávání předchozích daňových balíčků, a sice zvýšení základní slevy na poplatníka. Budu se opakovat jako u odpuštění odvodů.
Myslím si, že v dnešní situaci, tak aby krize, která nutně s covidem přichází, byla co nejkratší a co nejméně hluboká, nejmělčí, tak navrhuji zvýšit základní slevu na poplatníka tak, aby se zvýšily čisté příjmy fyzických osob, lidí, zaměstnanců. Je to samozřejmě opatření, které v dnešní situaci povede k tomu, že spotřebitelé budou více spotřebovávat. To znamená, pokud by tento návrh byl schválen, dá se očekávat menší propad spotřebitelských výdajů, což je samozřejmě důležitá součást hrubého domácího produktu. A jak už jsem naznačil, jsem přesvědčen, že je lepší nechat peníze přímo u lidí než je složitě vybírat a pak přerozdělovat. Ti lidé určitě vědí lépe, než to ví stát, jak se svými penězi naložit. A věřím, že v této době, kdy zkrátka každá rozumná rodina zvažuje, jaké výdaje bude v následujících měsících realizovat, tak ve chvíli, kdy bychom jim zvýšili základní slevu na poplatníka, a tedy zvýšili domácnostem čisté příjmy, tak to zvýší optimismus těchto lidí ohledně budoucího ekonomického vývoje a určitě to zvýší jejich spotřební výdaje, což se, jak říkám, projeví ve vyšším hrubém domácím produktu, koneckonců poté i ve vyšším inkasu daňových příjmů na straně státu.
Dobře víte, že to je návrh, který opakujeme. Je to také dáno tím, že základní sleva na poplatníka se nezvyšovala od roku 2008, což znamená, že vůbec nereflektovala v minulých letech růst inflace a růst reálných mezd, který byl poměrně vysoký, a tedy samovolně bez přičinění kohokoliv dochází k růstu mezní daňové sazby fyzických osob. Je to dáno jednak tím, že inflace samozřejmě relativně v čase snižuje výši nominální odpočitatelné, nominální základní slevy, ale klesá to i relativně, tak jak samozřejmě rostou reálné mzdy, tak základní sleva se stává vůči průměrné mzdě stále relativně nižší a nižší.
My jsme toto opatření navrhovali už na začátku koronavirové krize v rámci našeho ekonomického balíčku, se kterým jsme přišli už v březnu. Já jsem velmi rád, že se paní ministryně financí i vláda tím balíčkem inspiruje postupem času. Že celou řadu návrhů občanských demokratů opsala, převzala a nakonec jsme je tady i s našimi hlasy odsouhlasili. To je velmi úctyhodné a jsme rádi, že se vláda ekonomickým programem ODS takto postupně inspiruje. Jedna věc, kterou se vláda ještě neinspirovala, kterou ještě neopsala na rozdíl od těch ostatních, je právě i zvýšení základní slevy, kterou tam máme napsánu už řadu týdnů a měsíců. Protože neopsala tuto věc, tak s tím přicházíme sami prostřednictvím pozměňovacích návrhů a věříme, že vláda tak jako u těch předcházejících nápadů a návrhů ODS toto opíše, inspiruje se a dnes pro ten pozměňovací návrh bude hlasovat. Protože ten pozměňovací návrh je, myslím, dobrý, přináší lidem peníze, já myslím, že lidé v dnešní ekonomické krizi peníze navíc potřebují, tak jim to schvalme, zvýšíme jim čisté příjmy a zvýšíme tím i spotřebu, a jak říkám, přispějeme k tomu, že propad ekonomiky nebude tak velký.
Takže kdo chce přidat lidem více peněz, kdo chce, aby měli více peněz v peněženkách, tak podpoří pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Podal se nám omlouvá od 14 hodin z pracovních důvodů. A nyní prosím pana poslance Bauera, který je další přihlášený v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Milé kolegyně, milí kolegové, chci poukázat na očekávaný problém, který zde na plénu v souvislosti s covidem podle mého názoru ještě nezazněl, nebo aspoň jsem ho ještě neslyšel, a který můžeme elegantně vyřešit v rámci předkládané novely daňových zákonů. Ekonomický propad a existenční problémy firem budou mít přímý vliv i na jejich ochotu darovat na dobročinné účely, na charitu a činnost veřejně prospěšných organizací, mimo jiné i na sociální a zdravotní služby, které jsme v posledních měsících fatálně potřebovali, kde lidé odvedli neuvěřitelný kus dobré práce a které si potřebujeme udržet. Financování mnoha organizací je obvykle vícezdrojové, řada z nich nespoléhá jen na státní dotace, ale dofinancovává svou činnost právě ze soukromých darů. A to procento se různí a pohybuje se skutečně od 10 do 90 %. Po nedávné vlně solidarity zcela jistě přijde ve firemním sektoru tlak na úspory a tyto soukromé dary se zcela jistě budou škrtat jako první. Řada dárců přitom daruje nikoliv ad hoc, ale trvale a při normální ekonomické situaci by v takové podpoře určitě pokračovali. Doba je ale mimořádná, a proto si myslím, že bychom tyto stabilní a zodpovědné dárce měli dočasně motivovat, aby byli ochotni v této podpoře pokračovat i za ztížených ekonomických podmínek, které je k úsporám nesporně do budoucna budou tlačit. Je to určitě v zájmu nejenom těchto firem, ale i nás všech.
Navrhuji proto dočasně za zdaňovací období 2020 a 2021, tzn. na dva roky, zvýšit možnost odpočtů darů z daňového základu, a to ze současných 10 resp. 15 % na 30 %. Zdůrazňuji, že jde o opatření dočasné a že jeho cílem není dary navýšit, ale pouze udržet. Samozřejmě že se můžeme bavit o výši tohoto procenta, ale záměrně jsem po konzultaci s řadou organizací zvolil hranici 30 %, kterou osobně považuji za kompromisní a rozumnou. Pokud by prošel tento návrh, resp. tato novela a pozměňovací návrh, který předkládám a který mj. má podporu Asociace veřejně prospěšných organizací, dáme tím šanci desítkám a možná stovkám organizací k přežití, a to navíc těm aktivním a soběstačným, nikoli však jen těm, které mají dárce, které ani v normálních dobách nespoléhají výhradně na stát a státní peníze, ale umějí si sehnat podporu i ze soukromých zdrojů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A jako poslední přihlášený v obecné rozpravě je v tuto chvíli pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy a vážení pánové, chtěl bych načíst dvě doprovodná usnesení, která předkládám k danému tisku.
Za prvé: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby to 1. 9. 2020 připravila návrh jednorázového opatření pro rok 2020, který samosprávám poskytne jednorázovou finanční kompenzaci za ztrátu příjmů, která jim bude způsobena v roce 2020 z titulu výplaty vratek z daní z příjmu právnických osob z titulu tzv. zpětné uznatelnosti daňové ztráty, a dalších změn zákonů, a to minimálně ve výši 1 100 korun obci a 600 korun kraji za každého obyvatele. ***