(12.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
Toto odstranění tvrdosti návrhu, ještě jednou říkám, patrně ztroskotá na obavách paní ministryně financí. Ale protože tady paní ministryně sedí, tak bych se jí přesto ráda zeptala: Vážená paní ministryně Schillerová, není ten velký pocit nespravedlnosti, který vznikne v těch o něco větších firmách, ale pořád firmách malých, zbytečný? Ty rozpočtové dopady už nebudou tak velké ve srovnání s tím, protože naprostá většina firem je menších, to je v pořádku, ale ty firmy na hranici si budou říkat, jak to, že ostatní mají odpuštěno za 50 zaměstnanců a my máme odpuštěno za nulu. To nedává smysl! Takže bych byla velmi rád, paní ministryně, za vaše vyjádření k tomuto aspektu.
A ta druhá věc je hranice 10 %, že o vice než 10 % nesměly poklesnout mzdové odvody a nesměly poklesnout zaměstnanecké stavy. Tímto pravidlem jsou úplně vyloučeny firmy z nejpostiženějších odvětví. Představte si hotel, představte si hospodu, takže cestovní ruch a pohostinství tyto podmínky, neznám nikoho, kdo by je splnil. A není úplně logické nepomáhat těm nejpostiženějším. Takže zase, rozumím tomu, že chce ministerstvo povzbudit zaměstnanost, aby lidé nebyli propouštěni, ale alespoň snížení této tvrdé hranice na 70 % z našeho pohledu dává smysl. Je to mj. důležité kvůli tomu otazníku nad ošetřovným. Když budou lidé na ošetřovném, opravdu se to nebude počítat, jako že byly snížené mzdové odvody a že tím pádem ta firma vlastně nemá nárok? To je neskutečně důležitá otázka na paní ministryni Maláčovou.
A závěrem ještě jednou - ten návrh podporujeme, říkali jsme to od začátku, že odpouštění odvodů je nejjednodušší cesta i administrativně. A jenom je jediná škoda, že to nebylo o něco dříve. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Další poslanec v obecné rozpravě je pan poslanec Petr Beitl a připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Beitl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, i já bych chtěl předem poděkovat ministerstvu i paní ministryni za to, že přichází s tímto nástrojem, který řadě firem pomůže překonat těžkou dobu. Mám za to, že to je vlastně druhým konkrétním nástrojem pomoci po odpuštění minimálních plateb sociálního a zdravotního OSVČ. Všechny ostatní tzv. pomoci pro mě jsou spíše jakýmsi nástrojem k udržení zaměstnanosti. Ono u Antiviru jeho podtitul je skutečně takový. To není nástroj na podporu podnikatelů, ale nástroj na udržení zaměstnanosti. A zaměstnavatelé i za pomoci tohoto nástroje mají naloženo více, než jsou schopni unést. Pokud chcete informaci z terénu, tak firma, které stát zakáže podnikat, spadne do Antiviru, má nárok na 80 % příspěvku, tak optikou toho, že ten nárok se dává pouze do výše 39 tisíc superhrubé mzdy, tak si sáhne tak na 60 % svých mzdových nákladů. To znamená, firma, kterou stát zavře, musí bez tržeb doložit 40 % svých mzdových nákladů, aby její zaměstnanci mohli být doma na 100 %, už o tom mluvil kolega Bláha. A mně opravdu přijde velmi nemravné, nebojím se toho slova, že stát si ještě z těch 40 % řekne o odvody z mezd, protože ten zaměstnanec ty peníze skutečně nemohl vydělat, zaměstnavatel ty peníze nemohl vydělat, v podstatě je musel doložit, a z nevydělaných peněz platit daně mi přijde velmi absurdní. A nemluvím ani o tom, že samozřejmě zaměstnavatelé musejí ty výplaty vždycky nejdřív vyplatit a potom si mohou požádat o příspěvek, což má samozřejmě taky obrovsky negativní vliv na cash flow těch firem.
No a pokud firmy přežily, mluvila o tom kolegyně přede mnou, v těch krizových odvětvích zasažených tím, že byly úplně uzavřené, tak nyní se mohou dostat k této pomoci a čeká je splnění dalších kritérií. A ta kritéria jsou opravdu, jak bylo řečeno, velmi přísná. Těch 10 % stavů a 10 % vyplacených mzdových příspěvků ve chvíli, kdy ten trh se ještě zdaleka nerozběhl, v podstatě může fungovat jenom pro firmy, které postižené nebyly, anebo byly postižené velmi málo. Ti skutečně postižení vypadají z toho systému rovnou.
Já jsem své pozměňovací návrhy dával dohromady až v okamžiku, kdy jsem zjistil, že pro pozměňovacími návrhy mých kolegů nebude pravděpodobně podpora. To jsou ty návrhy ve smyslu tato kritéria změnit, změkčit. A připravil jsem jakousi úplně ústupovou variantu, která by ještě pořád některým firmám umožnila si pro tu pomoc jít, a cítily, že ta pomoc je spravedlivá. Ono totiž když mluvíme o počtu zaměstnanců ke konci října a vztahujeme to k pojmu zaměstnanost, tak mám za to, že zaměstnanost nebo to opatření by se mělo týkat toho, aby se zabránilo propouštění zaměstnanců z důvodu koronavirové ekonomické krize. Ale oni v té množině ještě existují zaměstnanci, kteří mohli ve firmě skončit, aniž by dostali výpověď z organizačních důvodů, a to je právě smysl mého návrhu.
Ten návrh je variantní, má dvě varianty, variantu A a variantu B. Rozdíl mezi těmi variantami je v tom, že ta jedna vyjmenovává konkrétní pracovní vztahy, kterých by se to netýkalo, a druhá varianta to pojmenovává obecně, tzn. nezapočítává nebo nebere do toho rozhodného období a rozhodného počtu lidí, kteří by se měli započítat, zaměstnance, kteří pracovní poměr skončili z jiného důvodu než výpovědí podle § 52 zákoníku práce, to jsou organizační důvody. Například jsou to lidé, kteří byli ve zkušební době, nebo lidé, kteří měli pracovní smlouvy na dobu určitou. Uvědomme si, že 31. 3. je takový optický konec prvního kvartálu, je to konec zimní sezóny a firmy, které působí sezónně, uzavírají své pracovní smlouvy tak, aby právě v tomto termínu lidé končili. Pokud se to někomu přetáhne o týden, tak skutečně by bylo smutné, kdyby tito lidé měli vliv na to, že ta firma si pro pomoc bude moct jít nebo ne.
Další skupinou, na kterou by toto mohlo dopadnout, jsou malé firmy, firmy pod deset lidí. Protože pokud se bavíme o 10 %, o která může firma snížit svůj stav, tak v okamžiku, kdy má firma devět zaměstnanců a jeden skončil ve zkušební době, tak už v podstatě není schopna splnit ta kritéria.
Takže se vším, co jsem tady řekl, i s tím, co vidíme kolem sebe, když jsme tady byli týden v Praze a procházíme liduprázdné ulice a vidíme zavřené slepé výlohy a vidíme, jak ekonomika je zbrzděna, bych vás požádal, abyste pokud možno vyhověli pozměňovacím návrhům mých kolegů, protože kdyby jim bylo vyhověno, tak já tento svůj pozměňovací návrh mohu stáhnout, protože se týká skutečně bodových věcí jednotlivců. Ale v případě, že pozměňovací návrhy schváleny nebudou, tak vás prosím, abyste uchopili aspoň tento institut a dali šanci dalšímu okruhu firem, aby si na tu podporu sáhly.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvy. Mám tady nejprve, omlouvá se paní poslankyně Dana Balcarová z pracovních důvodů od 13.45 hodin. A potom se omlouvá pan poslanec Jan Řehounek mezi 12.30 a 14 hodinami z rodinných důvodů.
Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Bláhu a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych se nejdřív chtěl omluvit za své rozhořčení v první fázi, když jsem vystoupil. A chtěl bych všechny pozvat do sálu s tím, že si uvědomuji, že samozřejmě tohle téma je čistě podnikatelské. Ale věřte, že pokud to dobře prodiskutujeme a hlavně posuneme, tak se nám třeba i díky tomu podaří nastavit to, jak by to mohlo vypadat při příští krizi. ***