(11.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A teď k těm jednotlivým parametrům, mluvila o tom paní předsedkyně Adamová. Myslím, že v systému bude několik návrhů, které tu podporu zvednou pro vyšší počet zaměstnanců. A i v tomto návrhu je problém, který jsme kdysi měli v rozpočtovém určení daní. Tento týden je to takový evergreen, debata o rozpočtovém určení daní se posouvá. Jestli jsem text zákona pochopil správně, paní ministryně, pokud bude mít firma 51 zaměstnanců, tak má smůlu. A myslím si, že ten zlom je nelogický. Pokud bychom chtěli pomoci, a vím, že existují takové pozměňovací návrhy, a my je podpoříme, tak by to bylo například pro všechny malé a střední firmy s maximálním počtem 50, tak nebude motivován člověk, který má dneska 51, 52 pracovních pozic, aby jednoho nebo dva propustil, aby se do toho programu vešel, protože ještě splní 90 % zaměstnanosti proti březnu 2020. Takže pokud by to bylo tak, že ten, který má 52, dostane 50, tak mi to přijde spravedlivé, pokud neprojde rozšíření počtu například na 100, 250 zaměstnanců a podobně.
Tak to je první věc, kterou bychom měli v rozpravě, ať už podrobné, nebo obecné, debatovat, proč je ten zlom tak ostrý. A teď neříkám, že to má být i pro ty firmy, které mají 3 050 zaměstnanců. Tam už to skoro nemá ani ekonomický smysl. Ale abychom vlastně nevytvářeli ekonomický tlak nebo ekonomické podmínky pro to, aby jeden, dva, tři lidé dostali výpověď, protože pak ta firma tu podporu dostane. A určitě je lépe mít padesát krát 24,8 % odpuštěno než 0. Myslím, že to nebylo úmyslem. Je to spíš nelogické. Když jsem mluvil o rozpočtovém určení daní, tak to bylo proto, že kdysi, když jste překročil tu hranici počtu obyvatel, tak ten vyšší koeficient byl na všechny od čísla 1 třeba pro 50 000. V okamžiku, kdy jsme ten zlom udělali pouze pro ty, kteří jsou nad tou hranicí, tak ten problém se vlastně vyřešil a ty tlaky, jak uměle obcházet, zvyšovat nebo podcházet tu hranici, prostě zmizely. To je první problém, který bychom měli debatovat.
Druhý problém, který vidím velmi problematický, a taky si nemyslím, že je úmyslně, je podmínka 90 % objemu mezd. Protože kdyby to byl jediný program a nic jiného nefungovalo, tak je to v pořádku, ale současně máme minimálně v měsíci červnu zavřené školy, teď nebudu říkat o té dobrovolné docházce, a schválili jsme, že i rodiče v červnu mohou dostávat ošetřované. Tak si představme modelový příklad firmy, která má deset nebo čtyřicet zaměstnanců, má deset zaměstnanců, nikomu nesnížila plat ani o korunu, nikoho nepropustila a v červnu budou dva na ošetřovném, a tím pádem je objem mezd takhle matematicky 80 %, přitom zaměstnavatel drží všechny, všem, kteří chodí do práce, platí a současně by na tento program nedosáhl. Možná to čtu špatně, pokud je to jinak, je to v pořádku. Nenašel jsem to v textu zákona a musím popravdě přiznat, že jsme to nebyli schopni ani napsat do pozměňovacího návrhu, nemáme armádu právníků, aby například z toho součtu vypadli ti, kteří mají ošetřovné, protože ti mají v tom výkazu nula. Pokud je to myšleno tak, že tihle jdou automaticky pryč, tak samozřejmě moje výhrada je mnohem menší. To se může stát. A bylo by to nespravedlivé vůči těm, kteří opravdu nesnížili plat ani o korunu, drží všechna pracovní místa a jenom díky tomu, že jejich zaměstnanci jsou na ošetřovném, na což mají zákonný nárok, by najednou o tu podporu přišli. A je to škoda.
Myslím si, že musíme vést debatu i o tom počtu zaměstnanců. Já bych ještě pochopil, kdybychom použili definici, kterou známe, aby to bylo pro malé a střední podniky. Vláda se podle mě k tomu neodhodlala z rozpočtových důvodů. Nevím, jestli mi to paní ministryně potvrdí, nebo ne, protože z logických důvodů z toho, že dlouhodobě říkáme, že páteř české ekonomiky tvoří živnostníci a malé a drobné podniky, by bylo nejlogičtější to dát této skupině podnikatelů. Protože je pravda, že čísla, která jsou uvedena v důvodové zprávě, je to 80 % zaměstnavatelů, ale není to 80 % zaměstnanců, logicky nemůže být.
Všechny pozměňovací návrhy, které budou směřovat k tomu, že ten okruh podpory se rozšíří na malé a střední podniky, deklaruji za náš klub, že budeme podporovat, a je jedno, kdo ho podal, protože tady vidíme, že to je přesně to, co by české ekonomice a českým zaměstnavatelům mohlo pomoci. A my to tady říkáme opakovaně a budeme to říkat i v příštích týdnech a měsících a budeme rádi, když se budeme mýlit, ale v této chvíli máme největší obavy z druhotné platební neschopnosti, která dopadne i na zdravé firmy, které mohou podnikat. Jenom bude prostě nižší poptávka a přestanou platit svým dodavatelům. A to je problém, kterého se my jako občanští demokraté bojíme nejvíce. Proto jsme navrhovali už v březnu to, s čím přišla paní ministryně nyní. Proto jsme navrhovali odložení plateb DPH, aby měli zaměstnavatelé peníze nejenom pro své zaměstnance, to je naprosto v pořádku, to je na prvním místě, ale aby na druhém místě byli jejich dodavatelé a až na třetím místě stát, který by si mohl počkat. A tím, kdybychom to odložili, například to DPH, co jsme neúspěšně navrhovali, nebo i tady, kdyby byl třeba odklad, bychom lépe mohli promyslet, pro koho by to byl odklad a pro koho by to bylo odpuštění. Měli bychom víc dat, měli bychom z čeho vycházet a ta pomoc by mohla být cílenější, a tím pádem přesnější.
Přes tyto výhrady, které jsem v tomto krátkém vystoupení uvedl, chci říci, že můj kolega, místopředseda sociálního výboru, pan poslanec Bauer představí naše pozměňovací návrhy, které jdou tímto směrem, a podrobně je zdůvodní, ale za náš klub deklaruji, že i kdyby neprošly, my pevně věříme, že aspoň některé z nich získají vaši podporu, tak podpoříme vládní návrh zákona, protože opravdu jde správným směrem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přestože jsem připomenul neformální dohodu poslaneckých klubů, že v legislativní nouzi, respektive u zákonů ve zkráceném jednání neuplatňujeme faktické poznámky, tak tu přihlášku mám. Pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ANO.) A samozřejmě má právo vystoupit. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já opravdu nebudu zdržovat. Já chci jenom říct, podívejte se kolem sebe, kolik lidí má zájem o to, abychom hlasovali o zákoně, který pomůže těm, kteří nás platí, z kterých peněz tady můžeme být, protože díky podnikatelům jsme tady, a tolik poslanců má o to zájem, abychom jim pomohli. Takže to je to, proč vystupuji, a chtěl jsem jenom říci, že by byla slušnost, kdybychom si to všichni vyslechli, abychom mohli reagovat, abychom mohli pomoct a abychom mohli opravdu důvěryhodně prodiskutovat to, jak bychom nejvíce pomohli tomu, aby byly peníze třeba na další volby. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Teď s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura a poté s faktickou poznámkou pan poslanec Pávek. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych to nerozpoutal, ale je jednoduché vysvětlení. Klíčové je, kolik tady bude poslanců v okamžiku hlasování. Za náš klub jsou přítomni poslanci, kteří se tomu věnují, kteří připravili jménem našeho klubu pozměňovací návrhy a kteří je tady zdůvodní. Já myslím, že z mnoha jiných důvodů jsme se dohodli, že pokud to není nezbytně nutné, tak tady nemusíme každou minutu sedět v počtu 200. Já myslím, že je to nespravedlivé i vůči našim kolegům, kteří sledují naše jednání mimo jednací sál ve svých kancelářích a podobně. A to klíčové číslo bude v okamžiku hlasování, až budeme ve třetím čtení. Tak abychom byli spravedliví i k těm, kteří na rozdíl od nás v této chvíli v Poslanecké sněmovně nejsou. Zase u jiného zákona u nás budou možná jiní poslanci, kteří se mu věnují jako zpravodajové, bylo to ve výborech, kterými jsou členy. Tak buďme spravedliví k našim kolegům a nekritizujme. Počkejme si na to závěrečné hlasování, kolik nás tady bude.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Pávka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Toto je skutečně faktická poznámka k předloženému návrhu zákona. Jako takový samozřejmě zasluhuje podporu malých a středních podniků. Mám ovšem velkou výhradu ke způsobu, jakým je napsán, jak příliš parametrický je a kolik je v něm prostě byrokratických kliček. A dopadá to na jednu skupinu, kterou tady nikdo doposud nezmínil, a to jsou mzdové účetní, které nejenom v těch podnicích, pokud mají dostatečnou velikost, aby měly svoji vlastní mzdovou účetní, ale hlavně u těch nejmenších, kteří mají externí mzdové účetní, tak ty se z toho opravdu zblázní. To je prostě tolik parametrů, tolik změn, na to nejsou nachystány softwary, se kterými pracují. Tak to bych byl velmi rád, kdyby potom ministerstvo, teď nezávisle na tom, jak ten zákon projde, a já nepochybuji o tom, že projde, a i my ho podpoříme, nějakou metodikou, která bude tentokrát zjednodušující a nikoliv komplikující tu situaci, myslelo i na ty, kteří to mají zpracovávat, a to jsou ty mzdové účetní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Šafránková. Připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, máte slovo. ***