(16.20 hodin)
(pokračuje Foldyna)
Nezneužívejme policii. Já si nesmírně vážím práce našich policistů. Víte, že se jim to nechce dělat, tyhle politické nesmysly? Oni to neřeknou otevřeně, oni taky nemůžou, ale mají toho plný zuby. My jsme tady na čtyři roky. Oni tam budou dvacet let, nebo třicet let budou dělat svoji práci, ti policisté. Já je vyzývám: Hoďte jim to na hlavu těm politikům, nebojte se! My si váš vážíme, my víme, že s tím také nesouhlasíte! Celá řada soudců i státních zástupců toho má plný zuby, že se tady vymýšlí takovéhle pseudokauzy! Pseudokauzy, o kterých se pravda, pravda se prohlašuje za zločin. To už tady všechno bylo. Všechno tady bylo.
Vy se nebojíte? Vy, co za tím stojíte, že jednou vy budete tady se zpovídat národu za to, co jste dělali? Ne Maříková. Maříková jenom řekla to, co si většina lidí myslí. My jsme biologicky úplně stejní lidé jako ti, kteří žijí v Africe. Ano, jsme úplně stejní lidé. Ale kulturně, společensky a nábožensky jsme úplně jiní! To potvrzují miliony mrtvých našich předků, kteří bojovali za to, abychom my v Evropě a v křesťanském světě mohli žít, tak jak žijeme. (Hovoří stále velmi hlasitě, důrazně.)
O to tady jde! O to a o nic jiného. My nezpochybňujeme právo Afričanů na jejich život v Africe. Nevměšujme se do toho. Nevměšujme se jim do života. A tady není Mogadišo, to je Somálsko. A já se nechci plést Somálcům do toho, jak mají žít. Somálec ví nejlépe, jak má žít on. Maďar zase nejlépe, jak má žít Maďar. Snažme se pochopit a snažme se být stejní. Proč bychom se do toho vměšovali? Ale někdo jiný si myslí, že když k nám implantuje ty Somálce, ty Afghánce a já nevím, koho všechno, tak že naředí naši kulturu.
No vždyť o to bojovali u té Vídně naši předkové. Umírali na těch válečných polí, abychom vy a my mohli žít tak, jak žijeme! Aby naše kultura byla zachována. Aby židovství a křesťanství v Evropě bylo tím nosným náboženstvím. A my tu budeme soudit Maříkovou za to, že si to dovolila říct nahlas, neřkuli napsat.
Přátelé, mně je z toho smutno. Před třiceti lety jsem si myslel, že to skončilo. Neskončilo to. Nacisti, komunisti, a teď tady přichází nějací neoliberálové, víceméně neomarxisti nebo blázni, kteří znovu rozpoutávají tenhleten boj, rozdělují národ na to či ono. Lítá tady fašista sem, fašista tam! Nacista sem, nacista tam! Že se nestydíte před těmi miliony těch mrtvých z Mauthausenu a z těch front, kteří za to bojovali! Vždyť je to všechno úplně jinak. Je tady jenom a jenom zájem globálního kapitálu, aby prosperoval, aby měl nemyslící masu, a my tomu podléháme.
Nevydám Karlu Maříkovou! Nevydám nikoho z vás, kdo máte nějaký názor. Můžete ho mít byť jiný, byť jiný, ale je to názor, a to je ta svoboda. Svoboda, to nejcennější, co jsme kdy mohli získat. A proto vám děkuji za to, když se postavíte k tomu, že tu Karlu Maříkovou dneska nevydáte. To je ten dílčí kousek z té mozaiky svobody. Děkuju vám. (Potlesk z řad SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Máme zde faktické poznámky. Jako první bude reagovat pan poslanec Dolínek, poté pan poslanec Válek. Tak s faktickou poznámkou pan poslanec Dolínek. Prosím.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu fakticky. Čím víc budeme křičet, tím víc je nepřesvědčíme. Já si myslím, že by bylo dobré jít k věcnosti a konzistenci projevu a ne ke zvyšování hlasu a překřikování, protože ono k ničemu v zásadě to překřikování nevede. To je první věc.
Druhá věc. Já myslím, že dnes je opravdu smutný den parlamentní demokracie. A teď nemyslím kvůli paní Maříkové, ale kvůli pojmům, kterých jsme bohužel dneska svědky od prohlášení paní kolegyně Černochové, byť můžu mít pochopení, proč se rozzlobila. Já myslím, že mediálně jasně vysvětlila už od neděle, proč má svůj postoj, a nemusím s ním souhlasit, ale respektuji ten postoj. Ale už od toho rána je to velmi nešťastné. A vlastně my dnes jenom hledáme, řada mých kolegů, nebo vy hledáte, jak to ještě přebít peprnějším výrazem z této oblasti. Já myslím, že ta oblast byla opravdu v dějinách lidstva velmi temná. Ta oblast si nezaslouží, aby byla připomínána po stránce těch pojmů, které zaznívají. Zaslouží si to, co připomněla paní poslankyně. Zaslouží si i to, co připomněl zde kolega Foldyna, ty oběti. Ale ne ty tvůrce, ne ty násilníky, ne to zlo, které tady bylo. Já bych vás chtěl všechny požádat, zkuste ze svých projevů to odstranit. Ono se to totiž stává potom živnou půdou pro jiné lidi, kteří se potom na tom rádi budou vozit, rádi to budou používat. Pak budou oni vyprávět na svých schůzkách a setkáních, že to přesně zaznívá ve Sněmovně, tak proč oni by to nemohli také takto různě říkat. Zkusme se prosím vrátit k meritu věci. Každý budeme nějak hlasovat. Ale nemyslím, že to je namístě.
A za druhé. Mně se rozhodně výrok paní kolegyně nelíbil, jak ho použila. Já si myslím, že přirovnávat žijící osoby k invazivním rostlinám je nechutné. Ale to si musí určitě ona vyřídit s tím, kdo ji kde podporuje, volí, to asi si nebude vyřizovat se mnou, a o tom je asi také nějaká demokracie. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Válek s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Vlastimil Válek: Tak já jak to vidím, my už se dneska k něčemu jinšímu nedostaneme. Já jsem myslel, že budeme hlasovat během pěti minut, v podstatě tak jako vždycky poslance nevydáme, a tím to skončí, protože to je zřejmě zvyk, který tady panuje dlouhodobě, a já to nezpochybňuji. Takhle jsem to dostal, takhle s tím pokračuji, vždycky to vysvětlím svým spolupracovníkům a kolegům, proč jsme poslance nevydali.
Nicméně rozumím tomu, že bychom neměli tady vystupovat a zbytečně to hrotit a zbytečně zneužívat nějakého takového tématu, kdy někdo zažaluje někoho za to, co řekl. No tak ho zažaloval. My se rozhodneme, jestli ho vydáme, nebo nevydáme. Měli bychom opravdu všechny spojovat. A prostřednictvím pana předsedajícího naprosto souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Foldyna, že bychom neměli rozdělovat, ale spojovat. A jeho opravdu pěkný, hlubokými intelektuálními myšlenkami nabitý projev, který byl konzistentní, atypicky státnicky spojující projev napříč politickým spektrem, byl důkazem toho, jak se spojovat má. Moc děkuji. Opravdu dobrý.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní jsme vyčerpali faktické poznámky, takže prosím paní poslankyni, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Kobza.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Tak dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych se tady chtěla ještě vyjádřit prostřednictvím pana předsedajícího k tomu, co tady říkal přede mnou pan Dolínek. Já mám také názor, že bychom samozřejmě tyto věci neměli připomínat, nebo resp. spíše dneska, jak tady probíhá schůze, tak se mi to vůbec nelíbí. Ale na druhou stranu je zase dobré si říci, co se stalo, a vyvarovat se toho, aby se to nedělo. A právě já se obávám, že ten bod, který tady dneska projednáváme, že se to trošku vrací právě do té historie.
Já bych se tady chtěla právě vyjádřit jako nejmladší poslankyně Parlamentu ČR, jelikož tedy mluvím jako opravdu mladý člověk, který ani nezažil žádnou světovou válku, ani tehdejší režim KSČ, a zkrátka jsem nezažila ani fašismus, jak se tady dneska nazýváme, a ani vládu jedné strany, kde byly také názory lidí určovány nebo spíše směřovány ústředním výborem. To všechno se stalo. Já jsem z toho nic nezažila. A upřímně jsem za to ráda, že žiji v demokratickém státě, v demokratické době a mám právo říct, co si myslím. A stejně tak, jako jsou demokratické volby v této zemi, což je podle mě základní prvek demokracie, tam si také všichni demokraticky zvolíme, koho chceme volit atd., tak si myslím, že je také část demokracie říct si, co si myslíme. A to paní poslankyně Karla Maříková udělala a nemyslím si, že by za to bylo vhodné ji za to stíhat. Nebo resp. to bychom tady mohli stíhat asi už v rámci dnešního dne čtvrtku Sněmovny, protože výrazy, které tady dneska padají, tak já opravdu, mně zůstává rozum stát.
Takže jsem ráda, že jsem tyto režimy tehdejší nezažila, a doufám, že ani nezažiji a že se toho vyvarujeme a nebude toto směřovat za ty roky znovu k takovýmto tendencím, protože nechci, aby to moje budoucí děti zažily, anebo to zažil kdokoliv, kdo díky bohu to nemusel zažít.
Takže prosím, hlasujme proti vydání Karly Maříkové, stejně tak jako to udělám dneska já. A tímto bych jí chtěla vyjádřit samozřejmě podporu, protože je to hodná holka. A věřím, že tím se ta kauza dneska uzavře. Děkuji za slovo. ***