Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 514/ - druhé čtení

Z pověření vlády by předložený návrh zákona uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman, kterého mezi námi vítám. Prosím, ujměte se slova. Požádám sněmovnu o klid! A pane ministře, máte slovo. (Hluk a neklid neustává.)

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaná novela provádí transpozici směrnice EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely na základě dodatečných -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane ministře, já vás stěží slyším, takže si dovolím sněmovnu požádat o klid, případně kolegy, kteří něco řeší, aby to řešili v předsálí. (Hlouček diskutujících poslanců ČSSD.) Prosím, pokračujte.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji, pane předsedající. Předkládaná novela provádí transpozici směrnice EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely na základě dodatečných požadavků Evropské komise.

V návaznosti na diskusi týkající se množíren psů novela zavádí definici množírny, zavádí evidenční a informační povinnosti při prodeji a darování štěňat, tzv. evidenční list vrhu štěněte. Rozšiřuje okruh subjektů, na které se tyto povinnosti chovatelů vztahují, vedle podnikatelů, chovatelských sdružení a jejich členů i na chovatele tří a více fen. Základní povinnosti při rozmnožování psů a koček platí pro všechny chovatele.

Novela dále stanoví zakázané činnosti s vybranými druhy šelem a lidoopy, zejména mazlení a venčení na veřejném prostranství. Zpřísňuje podmínky jejich chovu, zejména velikost a vybavení prostor, zavádí kurzy k péči o tato zvířata.

Dalším cílem návrhu zákona je zabezpečit, aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností neměly zásadní finanční problémy při umisťování týraných zvířat do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče. Nově bude Ministerstvo zemědělství hradit účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním péče o zvíře na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností za podmínek stanovených zákonem.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 32. schůzi 19. února 2020 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V zemědělském výboru bylo přijato 16 pozměňovacích návrhů, které dopadají do různých oblastí zákona na ochranu zvířat proti týrání. Pozměňovací návrhy se týkají zejména zákazu prodeje nebo předávání psa na veřejném prostranství, zákazu usmrcování zvířat zmrazováním, zpřísnění požadavků na odbornou způsobilost osob při porážení zvířat. To jsou pozměňovací návrhy, které jsou v souladu s koncepcí Ministerstva zemědělství a přispějí ke zkvalitnění návrhu, a proto s nimi souhlasím.

Současně podporuji rozhodnutí zemědělského výboru, který nepřijal pozměňovací návrh týkající se zákazu klecových chovů nosnic. Nechme spotřebitele, ať on rozhodne, z jakého chovu vejce preferuje. Pokud by mělo dojít k zákazu klecových chovů nosnic, domnívám se, že by měl být stanoven jednotně v celé Evropské unii. Zákaz stanovený pouze pro Českou republiku zhorší konkurenceschopnost našich zemědělců, přičemž vejce z klecových chovů se budou k nám dovážet.

Pro úplnost ještě uvedu, že pozměňovací návrh týkající se problematiky práva vstupu Police ČR do obydlí v případě důvodného podezření, že se tam nachází týrané zvíře, byl projednán výborem pro životní prostředí, přičemž Ministerstvo zemědělství toto řešení podporuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení zemědělského výboru byla doručena jako sněmovní tisky 514/1 a 514/3. Výbor pro životní prostředí předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 514/2 a dále předložil záznam, který byl doručen jako sněmovní tisk 514/4.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Pavel Kováčik, informoval nás o projednání ve výboru a případné návrhy odůvodnil. Prosím. A prosím znovu sněmovnu o klid!

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych vás v krátkosti a velké stručnosti seznámil s usnesením zemědělského výboru číslo 156 ze 32. schůze dne 19. února 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 514.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Jindřicha Fialky, zpravodajské zprávě poslance Pavla Kováčika a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 514, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. - Je tam zhruba 12 stran pozměňovacích návrhů, které až na jeden pan ministr zde pozitivně přijal.

II. Výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře PS případně navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95/2002 zákona o jednacím řádu PS.

III. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR - což jsem právě učinil.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Paní a pánové, tolik usnesení zemědělského výboru a já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Doufám, že vám aspoň někteří kolegové věnovali pozornost.

Nyní prosím zpravodajku výboru pro životní prostředí, paní poslankyni Karlu Maříkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru, případné pozměňovacími návrhy odůvodnila. A znovu vyzývám poslance, aby přesunuli své diskuse případně do předsálí! Nebo ty debatní kroužky rozpustili! Zejména poslance v levé části sálu bych chtěl vyzvat k většímu klidu! Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámila se záznamem z jednání výboru pro životní prostředí, jelikož jsme nepřijali usnesení.

Výbor pro životní prostředí na své 24. schůzi ze dne 19. února 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 514. Po odůvodnění náměstka ministra zemědělství Ing. Jiřího Šíra, zpravodajské zprávě poslankyně Karly Maříkové, přednesené v zastoupení poslancem Jaroslavem Holíkem, a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. nepřijal usnesení k předloženému vládnímu návrhu zákona;

II. pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla tedy úvodní slova zpravodajské zprávy a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli 12 přihlášek. Jako první je přihlášen pan poslanec Pošvář, připraví se pan poslanec Elfmark. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegové, dovolte, abych vám představil dva pozměňovací návrhy. (Hluk v sále.) První se týká zákazu klecových chovů nosnic. Tento návrh jsme představovali již v prosinci minulého roku s kolegy Romanem Sklenákem za sociální demokracii, Markétou Jarošovou za SPD, Vlastimilem Válkem za TOP 09 a s kolegou z hnutí ANO. Ten nakonec svoji podporu v lednu stáhl. V rámci projednávání tohoto zákona pak byl tento návrh předložen na oba výbory, které se tím zabývaly. Na zemědělském výboru nebyl přijat. Na výboru pro životní prostředí jej předkládali pan Jan Chvojka za ČSSD, František Elfmark za Piráty, Karla Maříková za SPD -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás znovu přeruším a požádám znovu a důrazněji kolegy a kolegyně v levé části sálu, aby své diskuse přesunuli někam jinam! Stejně tak bych požádal případně kolegy u stolku zpravodajů... Děkuji.

 

Poslanec Jan Pošvář: Taktéž děkuji. Na výbor pro životní prostředí jej tedy předkládali pan Jan Chvojka za ČSSD, František Elfmark za Piráty, Karla Maříková za SPD a Markéta Pekarová Adamová za TOP 09. Návrh těsně prošel o jeden hlas, nicméně usnesení z výboru jako celek už přijato nebylo, tak ani tady jsme nebyli ve výsledku úspěšní. Protože jako protiargumenty během debat na výborech i na seminářích na půdě Poslanecké sněmovny zaznívaly různé polopravdy a mýty, přečtu vám jedno krátké shrnutí doktora Karla Janka z Akademie věd. Uveřejnili jsme ho na Pirátských listech včetně všech zdrojů, odkud bylo čerpáno.

Jedním ze zemědělsky nejvýznamnějších druhů živočichů je kur domácí. Pochází převážně z jihoasijského divokého předka kura bankivského, jenž vede aktivní život v malých hejnech. Pro další posouzení welfaru nosnic je podstatné zmínit, že u divokého předka kura domácího došlo během evoluce k vývoji mnoha adaptivních prvků chování, jež mu umožňují úspěšné přežití v pozemních podmínkách, především tedy potravu hledají hrabáním, predátorům se vyhýbají nocováním vysoko ve větvích a hnízděním v dobře skrytých místech. Parazitům se brání mimo jiné tak, že si peří udržují v pořádku pomocí popelení, které provádějí několikrát denně.

Domestikace kura domácího trvala po tisíce let a dala vznik mnoha plemenům chovaným jak pro maso, tak pro vejce. Kur prošel intenzivním šlechtěním zaměřeným na užitkovost, ať už rychlý růst, nebo vysoké snášky, a od svého divokého předka se tak výrazně změnil v mnoha fyziologických aspektech. Podstatně menší pozornost však byla zaměřena na etologické změny. Během domestikace sice došlo k výraznému snížení agresivity a plachosti, což jsou pro chov nežádoucí vlastnosti, ale jinak doznal repertoár přirozených prvků chování kura domácího jen malých změn. Koneckonců asi každý trochu vnímavější drobnochovatel potvrdí, že kur domácí je pohybově velmi aktivní zvíře, vyhledává skrytá hnízdiště a má potřebu hřadovat na co nejvyšších bidýlkách, ačkoliv mu nehrozí útok od predátorů.

Mnoha studiemi bylo prokázáno, že tyto a další prvky chování jsou kurovi vrozeny. Ptáci mají silnou motivaci je vykonávat, a pokud je jim bráněno v jejich výkonu, dochází u nich ke stresu a deprivaci.

Dnešní chovy se dají klasifikovat do několika základních typů. Za prvé, konvenční bateriové klece, za druhé, obohacené klece, za třetí jsou halové chovy a voliéry, za čtvrté, volný výběh a nakonec takzvané ekologické zemědělství. Tento výčet shodou okolností reflektuje i vhodnost chovných zařízení z hlediska welfaru zvířat od nejhoršího k nejlepšímu.

Jelikož konvenční bateriové klece neumožňují slepicím realizaci prakticky žádných potřebných projevů chování kromě přijímání potravy a pití, tak byly proto ve vyspělých zemích zakázány.

Obohacené klece se od bateriových liší v tom, že musí obsahovat hnízdo, aniž by ovšem bylo vyhláškou stanoveno, jak má vypadat, stelivo, a pokud vím, tak nedefinované množství. To má umožnit teoreticky ptákům hrabání a klování. Dále pak hřady a prostředek pro zkracování drápů.

Halový chov již umožňuje volný pohyb po halách, které mají být do značné míry pokryty podestýlkou a musí také poskytovat hnízda a hřady. Voliérový chov navíc obsahuje regály umožňující nosnicím lepší vertikální využití prostoru, což, jak jsme již zmínili, má pro ptáky velký význam.

Konečně, volný chov pak představuje typ chovu s největším potenciálem pro welfare a je nejbližší tradičnímu způsobu chovu.

Jelikož předkládaný návrh zákona předpokládá přesun odchovů klecových k halovým, zaměříme se tedy na srovnání těchto dvou systémů.

Zvýšený zájem o alternativnější chovy, přátelštější k potřebám ptákům, samozřejmě vedl k zintenzivnění zájmu vědců i úřadů o zdravotní péči konzumentů vajec z takových chovů pocházejících. Do dnešní doby existuje již relativně mnoho studií z různých částí světa, které srovnávají bakteriální kontaminace produktů slepičích farem. V ideálním případě tyto studie porovnávají incidenci bakterií v prostředí, kde se slepice vyskytuje - klec, například podestýlka a podobně, v kloakách ptáků a jejich výkalech, na skořápkách snesených či uskladněných vajec a také v obsahu vajec, žloutek, bílek. V neposlední řadě se také zajímají o rezistenci zjištěných bakterií na antibiotika.

Z metodických důvodů se v dřívějších dobách, a bohužel to platí i pro některé dnešní studie, počítala incidence a prevalence bakterií jako takových, případně se kultivačními metodami studovalo jenom několik málo vybraných patogenních druhů. Pouhé srovnání počtu bakterií má však jen omezenou výpovědní hodnotu a v současné době je již trendem studovat druhovou rozmanitost bakteriálních osad pomocí nových metod analýzy DNA. Současná data rozhodně nenaznačují zvýšená rizika nakažení patogeny při neklecových chovech.

Je jistě nepochybné, že skořápky vajec z volnějších chovů jsou mnohem hustěji osídleny bakteriemi než ty z klecí, kde tolik nedochází k jejich znečišťování. Panuje ovšem celkem shoda v tom, že kontaminace obsahu vajec je velmi nízká a systém ustájení nosnic na něj spíše nemá vliv. To je koneckonců pochopitelné. Ptáci jsou na Zemi přes sto milionů let, a kdyby jejich skořápky nedokázaly účinně vzdorovat invazivnějším bakteriím, asi bychom se s nimi nepotkali. Některé moderní studie diverzity bakterií dokonce ukázaly, že ačkoliv je celková kontaminace skořápek nižší u klecových chovů, mohou mít tato vejce na svých skořápkách výrazně vyšší zastoupení některých potenciálně nebezpečných patogenů, a dokonce že prostředí klecových chovů může vykazovat vyšší riziko, riziko přenosu a nákazy salmonelou. Celkově tedy rozhodně není možné říci, že ústup od klecových chovů by vedl k vyšším zdravotním rizikům.

Nicméně za obzvláště znepokojující však považuji jinou věc, a to že bakterie z konvenčních chovů, a tam patří i halové chovy, vykazují mnohem vyšší rezistenci vůči antimikrobiálním přípravkům a jejich kombinacím než bakterie z volnějších a alternativních chovů. Ačkoliv rezistenční bakterie byly jasně dokumentovány i v domácích chovech, zdá se, že rozdíl souvisí s nadužíváním antibiotik v intenzivních chovech, což může mít velmi nebezpečný dopad na šíření rezistentních patogenů a jejich přenosu na lidi, u kterých by pak nemusela fungovat léčba antibiotiky.

Teď k mortalitě. Ačkoliv mortalita slepic je velmi sledovaná, těch studií, které by na robustním datasetu srovnávaly jednotlivé typy chovů a vliv tamních parametrů, není mnoho. Některé - i dotazníková studie belgických farmářů - zjistily mírně vyšší mortalitu v obohacených klecích ve srovnání s halami, jiné, jako meta-analýza od Aerni z roku 2005, nezjistily rozdíly mezi typy chovů, a konečně některé ukázaly dokonce i vyšší průměrnou mortalitu v jednopodlažních halách. Zdá se tedy, že typ chovu nemá zásadní vliv na mortalitu a spíše záleží na zkušenosti toho kterého chovatele, konkrétním provedení chovu, což koneckonců naznačuje i zmíněná dotazníková studie.

Vyšlechtění k vysokým snůškám vedlo u slepic k extrémním nárokům na metabolismus vápníku, a tak je osteoporóza jedním z nejzávažnějších zdravotních komplikací v chovech. Jak víme i z humánní medicíny, nedostatek pohybu má negativní vliv na rozvoj této nemoci, a tak nepřekvapí, že v klecových chovech je incidence této bolestivé choroby vyšší než ve volnějších chovech, které umožňují pohyb. Osteoporóza vede k deformacím až zlomeninám, nejčastěji na hřebenu hrudní kosti. Bylo ukázáno, že kvůli nárazům do překážek a nevhodné manipulaci je incidence zlomenin vyšší u neklecových chovů než u klecových, ale i tam dosahuje ke konci snáškového cyklu alarmujících čísel. A tak bez ohledu na typ chovu patří prevence zlomenin a osteoporózy k největším problémům současného welfaru nosnic, což vyžaduje komplexní řešení od metod ustájení přes dietetická opatření až po výběr vhodných plemen.

Co se parazitů týče, tak závažným problémem je napadení roztoči, hlavně čmelíkem kuřím, o němž se soudí, že kvůli možnosti úkrytu v podestýlce bude častěji v neklecových chovech. Srovnávací studie tento trend naznačují, ale výrazný rozdíl neukazují, jelikož tento parazit může i v klecových chovech být dosti častý. Naopak díky možnosti popelení mají slepice z halových chovů lepší možnost zbavit se parazitů žijících v peří.

Z dalších zdravotních komplikací jsou časté a závažné problémy nohou, kde konkrétní typ choroby patrně souvisí s typem ustájení, takže se zdá, že poškození prstů a hyperkeratizace je častější a horší v klecových chovech díky stání na nakloněné podlaze z drátů, zatímco dermatitida je asi častější v halových chovech, patrně kvůli styku nohy s podestýlkou. V halových chovech patrně častěji dochází k epidemiím bakteriálních chorob, zatímco v klecových systémech jsou častější onemocnění virová. Takže v důsledku rozdíl mezi mortalitami není průkazný, jak již bylo řečeno.

Pro pocit bezpečí má slepice silnou potřebu nocovat na vyvýšených hřadech a snášet vejce ve skrytých prostorách. Obě tyto činnosti jsou pro slepice tak důležité, že jsou pro dosažení ochotny investovat podobné úsilí jako pro získání potravy. Nemožnost je vykonávat vede k neklidu a deprivaci. V tomto klecové chovy, byť obohacené, rozhodně neplní pozitivní úlohy. Pro příklad uveďme, že vyhláška č. 208/2004 Sb. sice stanoví povinnost umístění bidýlka o délce 15 cm na nosnici, ale to jednak nestačí pro všechny obyvatelky klece a taky díky výšce stropu bidýlko umístěno jen kousek nad podlahou nijak životní pohodu slepici nezabezpečí, instinktivně prostě ví, že pozemní predátor ji z něčeho podobného může hravě ulovit.

Klecové chovy, ani ty obohacené, nijak nemohou slepicím zabezpečit možnost popelení, jelikož množství poskytnutého substrátu je zcela nedostatečné. Přitom popelení je pro slepice extrémně důležitá činnost, kterou intenzivně vyhledávají. V obohacených klecích se tak snaží činit alespoň naprázdno, což však jejich potřeby samozřejmě neuspokojuje.

Konečně klecové chovy nenabízejí ani kvalitní sociální život, který, jak uvedeno výše, je pro slepici velmi důležitou komponentou životní pohody. Slepice je pohybově aktivní tvor s přirozenou tendencí tvořit malá hejna se silnou hierarchickou strukturou. V přirozených podmínkách se podřízení jedinci mohou vyhnout konfliktu a odejít jinam, což jim klecové chovy na rozdíl od těch halových neumožňují, a takové situace mohou vést ke konfliktům, ozobávání peří až ke kanibalismu.

V neprospěch halových chovů bývá argumentováno tím, že jsou zde nosnice sdruženy do obrovských hejn, což odporuje jejich přirozenosti. Je však třeba podotknout, že právě z hlediska welfaru je zde tato nepřirozenost výhodou, protože u slepic v anonymních obřích hejnech dochází k tzv. společenské toleranci a nemají snahu se agresivně napadat. Naopak kvůli zvýšené agresivitě jsou problematičtější chovy menších hejn kolem 30 kusů, kde slepice nemají na výběr, s kým v hejnu budou, jak tomu právě bývá v těch obohacených klecích.

Závěrem je tedy možno říci, že na každém způsobu ustájení můžeme najít nějaké výhody oproti jiným. Nicméně zatímco obohacené klece nepředstavují z hlediska bezzávadnosti produktů ani fyzického zdraví ptáků žádnou jednoznačnou výhodu, ve srovnání s halovými chovy jsou obohacené klece mnohem horším řešením z hlediska welfaru a životní pohody zvířat.

A teď už k našemu předkládanému pozměňovacímu návrhu. Náš předkládaný pozměňovací návrh míří v České republice k úplnému zákazu klecových chovů nosnic. Reaguje na výhrady vznášené odborníky, jednoho jsem tady právě citoval, odborníky na welfare zvířat. Reaguje na celoevropský trend, který se přenesl i do České republiky a v jehož důsledku celý maloobchodní sektor počítá s tím, že se přejde na vejce z alternativních chovů. Reaguje také na veřejné mínění, které klecové chovy nosnic většinově odmítá. Obdobná úprava byla již přijata v několika evropských zemích, včetně sousedního Rakouska a Německa.

Účinnost je navrhována k 1. 1. 2027, čímž je dotčeným podnikatelským subjektům ponechávána dostatečně dlouhá doba k přizpůsobení se změně právní úpravy. V České republice se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 84 % v klecových systémech. S ohledem na tržní vývoj, zejména pak závazky velkých obchodních společností, se očekává, že se do roku 2025 nejméně 60 % současných klecových chovů transformuje na bezklecové systémy i bez našeho legislativního zásahu. Předkládaný návrh počítá s účinností až od roku 2027, lze tedy předpokládat, že se reálně dotkne maximálně 40 % současné klecové produkce.

Transformace této části produkce si u dotčených firem vyžádá investiční náklady v odhadované výši 1,22 až 1,68 miliardy korun. V roce 2012 byly společnosti působící v oblasti chovu nosnic nuceny do přestavby na obohacené klece. V roce 2027 budou závazky přijaté v této souvislosti již splacené. Navíc obvyklá životnost klecové technologie se odhaduje na 15 let, a tak lze předpokládat, že i bez přijetí předkládaného návrhu by muselo dojít ke značným investicím do obnovy technologického vybavení chovu nosnic. Výrobní náklady vzrostou pouze o 20 až 40 haléřů na jedno vejce. Při přepočtu na průměrnou spotřebu vajec na osobu dojde k navýšení nákladů pouze o 4 až 8 korun na měsíc. Předkládaný návrh tak nebude mít žádné významné negativní sociální dopady.

Co by opravdu ale mohlo mít velké dopady, by bylo neschválení mého druhého pozměňovacího návrhu. Ten se týká kompenzací pro provozovatele kožešinových farem. Původní návrh předložený na zemědělském výboru počítá s odškodněním 6 900 korun za norka a 5 400 korun za lišku a bohužel se ukázalo, že se neopírá o žádné seriózní údaje. My se se svým návrhem vracíme do roku 2017, kdy byl schvalován zákaz kožešinových farem, a při této příležitosti byl v Senátu představen návrh na odškodnění 3 000 korun za norka a 3 900 korun za lišku. Na tomto návrhu úzce spolupracovalo Ministerstvo zemědělství společně s některými senátory a jedná se o poslední kvalifikovaný odhad, který není zkreslený vývojem po roce 2017.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsme v obecné rozpravě a další v pořadí je pan poslanec Elfmark. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zde jenom okomentovat svůj pozměňovací návrh, který je vedený pod číslem 5118. Předložený návrh zákona zavádí nový přestupek - napadení zvířete jiného chovatele. Já samozřejmě chápu, že chovatele a jím chované zvíře za něj musí nést zodpovědnost. Již nyní ale, pokud zvíře jednoho chovatele napadne zvíře chovatele jiného, vzniká takzvaná občanskoprávní odpovědnost o náhradě škody. Zvíře však není věc, ale vlastní vůlí nadaný živý tvor, který není vždy stoprocentně ovladatelný. Uzákonění nového přestupku tak může být i kontraproduktivní ve snaze vyhnout se zodpovědnosti, a chovatelé budou zvířata tím pádem více omezovat. Navržená výše sankce by navíc mohla být pro chovatele likvidační. Proto můj pozměňovací návrh přestupek vypouští a zachovává stávající stav.

Děkuji za pozornost a svůj pozměňovací návrh posléze načtu v podrobné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta. Připraví se pan poslanec David Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona, protože jsem ze skupiny těch poslanců a poslankyň, kteří zde v minulosti dlouhodobě a také někdy velice vehementně předkládali a nakonec i úspěšně předložili obdobnou úpravu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ta následně, jak už tady bylo řečeno, realizovala zákaz kožešinových farem u nás v České republice. I přes rozhořčené a velice hlasité reakce minoritní části naší veřejnosti jsem s odstupem času velice rád, že se tomu tak stalo a že módní rozmary některých tak nepřevládly nad nezbytnou společenskou restrikcí ukrutného až nelidského zacházení se zvířaty, které jsme rozhodně nemohli ani částečně řadit do potravinového řetězce člověka, tedy ty zmíněné norky a lišky.

Možná si myslíte, že tady budu nyní v obdobném trendu pokračovat. Ale jak jsem již sdělil i zástupcům některých neziskových organizací zabývajících se ochranou zvířat, které dnes požadují úplný zákaz klecových chovů a slepic, a jak také bylo zmíněno u předřečníka, a s některými zástupci neziskových organizací jsem v občasném styku, takto extrémně pojaté restriktivní opatření nemohu bohužel v současné době podpořit. A je mi v tomto smyslu lhostejno, že apelu těchto neziskovek hodlá předvolebně a populisticky vyjít vstříc i sám premiér Babiš, který se nechal slyšet, že zákaz klecí u slepic podpoří.

Navrženou část zákona týkající se zákazu klecového chovu slepic nepodpořím z důvodu, ne že bych považoval slepice za jakýsi podřadnější živočišný druh ve srovnání s norkem či liškou, ale zejména proto, že drůbež je nezpochybnitelnou součástí lidského potravinového řetězce, a to včetně jejích vajec. Potravinovým řetězcem myslím v tomto ohledu potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, to je zjednodušeně, že některé druhy požírají jiné. Tak už to prostě na naší planetě chodí. A proto jako odpovědný politik musím nyní usilovat o to, aby byl zmíněný potravinový segment pro širokou veřejnost co nejsnáze a pokud možno i co nejvíce cenově přístupný. A touto filozofií se snažím řídit.

Podle docentky Kamily Míkové z Ústavu chemie a analýzy potravin patří vejce dokonce mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a s vysokou stravitelností. U žloutku se jedná až o stoprocentní stravitelnost. A proto by bylo škodou dosavadní dostupnost drůbežího masa a vajec pro občany naší země jakkoli omezit.

Pro zákaz klecového chovu slepic nebudu ale hlasovat také proto, jak jsem již naznačil, že pro naši zemi, která je součástí tržního prostoru Evropské unie, není aktuálně nejvýhodnější doba, kdy by úplný zákaz mohl být aplikován. Ta dle mého názoru nastane, až stejný zákaz bude platit a bude vyžadován napříč celou Evropskou unií, o čemž by ale měla urychleně rozhodnout Evropská komise. My bychom se neměli nyní zbytečně unáhlovat, byť se úmysl welfare slepic může jevit bohulibým, abychom tak v přemíře snahy naopak nepoškodili samotného člověka v jeho výživě jako takového.

Podle názoru Agrární komory, pokud by navrhovaný zákaz začal platit pouze pro nás, museli by naši chovatelé uzavřít své chovy a poté by po státu mohli požadovat mnohamiliardové kompenzace. Ptám se: Máme nyní na ně? Nemohli bychom tyto finanční prostředky v době koronavirové využít vhodněji a efektivněji, než je prostá a fakticky zcela zbytečná státní kompenzace prokazatelně vzniklých ztrát?

Dámy a pánové, je nad slunce jasné, že se v případě prosazeného zákazu klecových chovů slepic jejich maso a vejce nejenom skokově zdraží, a tím se omezí přístup části společnosti k jejich konzumaci, ale současně dojde i k potlačení konkurenceschopnosti našich chovatelů, neboť během krátké doby se sem začnou dovážet, a to ještě ve větší míře než doposud, levnější, v uvozovkách, klecová vejce, například z Polska. Dovozy vajec z ostatních států ale poškozují tuzemské chovatele už nyní, ať už se jedná o import ze Slovenska či Lotyšska, kde je legislativa v tomto ohledu ještě mnohem benevolentnější než ta u nás.

A ještě na doplnění, aby nedošlo k omylu. Chov drůbeže v klasických klecích je v Evropské unii již zakázaný od roku 2012. Klasické klece byly tehdy nahrazeny takzvanými klecemi obohacenými, které oproti klasice mají například vlastní snáškové hnízdo. Ovšem ale i ty samozřejmě nadále omezují zvířata ve výraznějším pohybu. V České republice je v současné době na 5 milionů nosnic a z toho 85 % těchto nosnic se nachází v klecových chovech. Většina obchodních řetězců se ale již dnes zavázala, že nejpozději do roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecí. A i z toho se dá oprávněně předpokládat, že tento druh chovu postupně vymizí z velké části i spontánně.

Na samotný závěr mého vystoupení mi dovolte vyjádřit a osvětlit můj postup, který je takový, že úplný zákaz obohacených klecí pro chov slepic bychom neměli prozatím kodifikovat, ale spíše je vhodnější vyvinout aktivitu na vládní úrovni směrem k Evropské komisi, která by měla svou zásadní iniciativou přispět k vytvoření spravedlivé celoevropské regulace. Ve hře by ale mohla být i nová pravidla směrem k možnému omezení dovozu vajec ze zahraničí. Evropská komise již obdržela petici s více než milionem a půl podpisů, z toho 56 tisíc těchto podpisů pochází z České republiky. Tato petice požaduje zákaz všech klecových chovů hospodářských zvířat. A tak má Komise určitě z čeho vycházet. A já věřím, že se názorem občanů Evropské unie bude i řídit, i když ze zkušenosti vím, že často tomu tak bohužel není.

S ostatními úpravami v předložené novele ale vřele souhlasím.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec David Pražák. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer. Dovolím si představit dva pozměňovací návrhy v obecné rozpravě, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím.

Jeden pozměňovací návrh se týká víceméně definice prokazatelného způsobu oznámení a zkrácení doby při nahlášení akcí se zvířaty, kde to stahujeme ze 14 dnů na 7. A další bod je - při prodeji zvířat se musí doložit doklad o původu zvířete, nikoli jenom všeobecná informace, odkud to zvíře pochází.

Druhý pozměňovací návrh stanovuje minimální výši pokuty za přestupek, kde v § 27 se u jednoho odstavce dává minimální výše 5 000 Kč a u odstavce 23 se dává minimální výše 10 000 Kč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Janu Krutákovou a připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, k novele zákona na ochranu zvířat jsem předložila tři pozměňovací návrhy vedené jako sněmovní dokument 4563, které bych vám nyní ráda ve zkratce představila.

V této novele se nachází ustanovení pod novelizačním bodem číslo 8, které má za cíl chránit zvířata před útoky jiných zvířat. S tímto bodem souhlasím. Nicméně se domnívám, že dané ustanovení je příliš striktní a postihovalo by enormní množství chovatelů. Mírné uvolnění tohoto opatření tedy zajišťuje můj první pozměňovací návrh, díky němuž se vyhneme situacím, kdy například pes menšího plemene napadne uvázaného psa většího plemene, ten menšího psa zraní, avšak chovatel většího psa je automaticky ten, který porušil navrhované ustanovení.

Druhý pozměňovací návrh se týká novelizačního bodu 101 a jsou to neúčinná opatření proti úniku zvířete, která by neměla být trestána, neboť problémem je až samotný únik, a to navíc pouze u zvířat, která by mohla být nebezpečná. Zákon nerespektuje v tomto případě přirozené biologické projevy či potřeby některých zvířat, jako jsou například kočky.

Ve svém posledním pozměňovacím návrhu vkládám do novely zákona důležitý bod. Týká se nutnosti informování obcí o chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči. Díky této podmínce budou mít alespoň obce přehled, jaká zvířata se v ní nacházejí, a budou se moci třebas i připravit na případný útěk zvířete.

Ke svým pozměňovacím návrhům se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana poslance Františka Váchu, připraví se paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pan ministr tu jmenoval výčet pozměňovacích návrhů, které přijel za své zemědělský výbor, ale pokud jsem dobře poslouchal, tak tam nezmiňoval novelu paragrafu 14a - zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty, kdy se zakazuje provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu provedení triků a výkonu v cirkuse, divadelní představení atd. u jedinců ostatních volně žijících druhů narozených po 1. lednu 2021.

V tom paragrafu se zmiňuje, že výjimka je i pro výcvik loveckého dravce chovaného k sokolnickému využití. Sokolnictví má u nás velkou a dlouhou tradici, a je dokonce zapsáno v kulturním dědictví UNESCO od roku 2010. Nicméně v průběhu posledních nějakých dekád dochází k širokému přehodnocování taxonů na základě molekulárně biologických metod a s použitím těchto metod došlo v nedávné době k vyčlenění řádu sokoli z řádu dravci, stejně tak sovy jsou jiný řád, to znamená, že tak jak je ten paragraf teď v současném pozměňujícím návrhu zemědělského výboru, není správně, a já tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, ke kterému se přihlásím, aby se ta výjimka vztahovala nejen na lovecké dravce chované k sokolnickému využití, ale na sokoly, protože je to sokolnictví, dravce a sovy chované k sokolnickému využití, čímž se správně taxonomicky určí druhy, které mohou sokolníci využívat.

Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím paní poslankyni Danu Balcarovou, připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se svými dvěma pozměňovacími návrhy.

Jeden míří, stejně tak jako několik předchozích mých řečníků zmiňovalo, k zákazu klecového chovu slepic, tak stejně tak můj pozměňovací návrh jde tímto směrem, ale je ještě o něco ambicióznější a míří k roku 2025. Vychází z toho, že potravinářské řetězce nebo obchodní řetězce se zavázaly k tomu, že už od roku 2025 nebudou prodávat ve svých obchodech vejce z klecových chovů. To je podle mě docela silný argument. A další argument je opřen o zkušenosti z okolních států. My jsme ve výboru životního prostředí pořádali kulatý stůl koncem minulého roku, kam jsme pozvali jak lidi z Ministerstva životního prostředí a hlavně z Ministerstva zemědělství, tak lidi z univerzitního prostředí a také ze zahraničí. A na tomto semináři padla velice zajímavá data a zajímavé zkušenosti. Já bych ráda zmínila, že například jsme byli seznámeni s analýzou ekonomických dopadů legislativního zákazu užívání klecového chovu slepic na území České republiky, který zpracoval Institut pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity v Brně. A podle této studie vychází, že s přechodem na neklecový chov se v přepočtu na jedno vejce zvýší cena o 20 až 40 haléřů, a to se do koncové ceny tedy promítne minimálně. Takže tohle je pro mě jeden ze silných argumentů, proč neotálet a proč zakázat ten chov v klecích dříve.

Současně vycházím z toho, že byla zcela nedávno zveřejněna další studie, nebo další výsledek šetření mezi obyvateli České republiky, a více než 80 % obyvatel si nepřeje další chov v klecích pro slepice, a to si myslím, že pro nás jako pro poslance je toto velmi silný signál, když vidíme, kolik občanů České republiky si to nepřeje. Tak myslím, že bychom měli vyslyšet tento jejich názor. 80 % je opravdu velká většina.

A další, o co jsem se opírala, bylo vystoupení profesora Hartunga z Veterinární univerzity v Hannoveru, který nám popisoval, jakým způsobem Německo přecházelo nebo ještě v tuto chvíli přechází od klecových chovů. A on nám popisoval jednak nějaké ekonomické údaje, jednak tu skutečnost, jak se přecházelo, a říkal, že se s tím Němci vlastně vypořádávají během čtyřech let, a to úplně bez dotací a jen na základě státních půjček. A myslím si, že když to jde v Německu, tak já si myslím, že by to mohlo jít klidně i v České republice, a navíc tu dobu na to máme, můžeme mít klidně i delší. A co je pro mě docela důležité, tak si myslím, že čeští chovatelé slepic by měli včas znát jasná pravidla pro ten přechod, měli by vědět, jaké se jim dostane pomoci od Ministerstva zemědělství pro ten zákaz, pro ten přechod vlastně od klecového chovu. Měli by dostat jasné mantinely, aby se na to mohli včas připravit, a potom se nemusíme tady bavit o tom, jak vysoká jsou rizika s tím, jak čeští chovatelé na tom budou špatně a jak na tom vlastně prodělají. Takže to je jeden můj pozměňovací návrh.

A ten druhý pozměňovací návrh míří proti (?) postihování množíren nebo týrání zvířat v množírnách a i v legálních chovech, které jsou umístěny v obydlí, a tím pádem není možná jejich kontrola a dochází tam často k brutálnímu týrání i usmrcování zvířat. Známe to z médií. Jsou kauzy, které byly popsány a na které česká veřejnost reaguje velmi výrazně. A vzhledem k tomu, že není možné v tuto chvíli to nějak postihnout, není možná ta kontrola v obydlí, pakliže si to ten chovatel nebo ten člověk, který má nelegální množírnu, nepřeje, tak prostě není možná, i když o tom všichni vědí, že se tam něco takového děje, je to třeba i zdokumentováno na videu, tak není možné prostě do té domácnosti jít a těm zvířatům pomoct a začít tu situaci řešit. Takže tam míří můj druhý pozměňovací návrh, aby bylo možné provádět kontrolu, a to pouze v případě důvodného podezření, že v obydlí dochází k týrání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Paní poslankyně Jarošová a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, zákon na ochranu zvířat, který nyní projednáváme, má za cíl zvýšení úrovně ochrany zvířat v České republice. Jeho účelem je chránit zvířata před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, byť i z nedbalosti. Češi většinu zvířat milují, ale jsou i výjimky a kvůli těmto výjimkám je třeba ochranu zvířat zpřísnit. Sama jsem chovatelkou zvířat a i většina našich členů z SPD, a proto nám není toto téma lhostejné a jakoukoliv právní ochranu zvířat a její zlepšení podpoříme.

Ráda bych se vyjádřila ke svým pozměňovacím návrhům k tomuto zákonu. Prvním z nich je zákaz usmrcení metodou zmrazení bez předchozího omráčení. Všimla jsem si, že tato metoda nepatří mezi zakázané metody usmrcování, a vím, že se tak mezi chovateli hadů občas děje. Zvíře coby potravu jen tak zaživa hodí do mrazáku. Bohužel jsem i zaslechla přiznání chovatelky, která takto usmrtila nemocné štěně, protože jí přišlo zbytečné jet na utracení na veterinu. Jelikož se jedná o nehumánní a nepřiměřeně bolestivou formu usmrcení, navrhuji její výslovné uvedení mezi zakázané metody usmrcování.

Druhým pozměňovacím návrhem je povinnost chovatelů po povinném očipování psa ho zaregistrovat do jednoho ze stávajících soukromých registrů, a to do 7 dnů po zavedení čipu. Reaguji tímto na zákonnou povinnost čipování psa, aniž by byl zároveň s tímto zákonem zřízen centrální registr psů, kde by se registrovali. Hlavní důvod pro čipování psů je propojení s očkovacím průkazem, ale i propojení psa s jeho majitelem. To ovšem bez zapsání do registru nejde. Když něco po lidech chceme, a dokonce je za nedodržení pokutujeme, musíme jim nabídnout i podmínky pro to, aby mohli svou zákonnou povinnost splnit. Proto navrhuji využít stávající soukromé registry do té doby, než vznikne centrální registr psů avizovaný Ministerstvem zemědělství od roku 2022. Já neříkám, není to ideální, ale je to jediné, co zatím máme. Bohužel o centrálním registru se hovoří minimálně 10 let a bez něj se nepohneme dál. Ačkoli nebudu nebo nechci srovnávat auta a psy, uvedu malý příklad. Dovolili bychom přidělovat SPZ na auta bez registru aut? To je přece ta samá logika.

Třetím mým pozměňovacím návrhem je zvýšení správních sankcí za týrání zvířat a další přestupky, jehož horní hranice nebyla zvyšována od roku 2008. Poslanecká sněmovna nedávno po dlouhé a intenzivní debatě schválila novelu trestního zákoníku, která výrazně navýšila sazby trestů za trestný čin týrání zvířat a také zavedla novou skutkovou podstatu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Po zvýšení trestu za týrání zvířat se tak jako logický krok nabízí odpovídající zvýšení správních sankcí.

Při určení nově navrhované maximální výše sankcí bylo přihlédnuto k maximálním výším sankcí za jiné správní delikty, které jsou méně významné, nebo maximálně srovnatelné, srovnatelně významné jako ochrana zvířat proti týrání.

Pro nejzávažnější kategorii přestupků na úseku ochrany zvířat před týráním navrhovatel zachoval horní hranici 500 tisíc, to je nižší hranice než například maximální sazba pro podnikatele za neoprávněné použití ekoznačky nebo porušení zákazu dovozu kočičí a psí kůže na evropský trh, zde je totiž sankce ve výši 3 milionů. Takže dovoz výrobku obsahujícího kočičí nebo psí kůži je tak paradoxně šestinásobně přísnější než přestupek utýrání těchto zvířat.

Pro středně závažné přestupky je dnes maximální hranice pokuty 200 tisíc. To je pětinásobně nižší sazba než například u přestupku neoprávněného nakládání s rodným číslem, za které je stanovena horní hranice pokuty až milion korun. Přitom nedodržení minimálních standardů pro chov hospodářských zvířat může mít dopad na tisíce živých zvířat.

Poslední z navrhovaných maximálních sazeb, dnes 50 tisíc korun pro méně závažné přestupky, je dvakrát nižší, než u přestupku administrativního charakteru spočívajícího například v neodevzdání osvědčení o registraci vozidla provozovatelem vozidla. Přitom nezabránění úniku šelmy má nepochybně závažnější společenské důsledky, než neodevzdání osvědčení o registraci vozidla.

Z výše popsaných důvodů se navrhuje pro fyzické osoby navýšit horní hranici pokuty u nejzávažnějších přestupků na milion korun, u středně závažných přestupků na 400 tisíc a u nejméně závažných přestupků na horní hranici 100 tisíc. Pro podnikající fyzické a právnické osoby se navrhuje zvýšení horní hranice pokuty u nejzávažnějších přestupků na 3 miliony, u středně závažných přestupků na milion a u nejméně závažných přestupků na 200 tisíc.

Cílem mého čtvrtého pozměňovacího návrhu je vyjmutí psů a koček ze seznamu laboratorních zvířat. Ani nezastírám, že do budoucna by se mohl tento seznam rozšířit například o subhumánní primáty, jelikož testování na zvířatech je velmi kruté a nemorální a logicky stále větší počet volá oprávněně po jejich omezení a maximální snaze zavést větší využití alternativních metod používání testování bez použití zvířat, které se musí stát prioritou. Problém je v tom, že je to metoda nejlevnější a jedná se pro mnoho lidí o byznys.

Proč právě psi a kočky? Většina z nich jsou našimi blízkými společníky, žijí s námi v našich domácnostech. Poslední dobou vznikají návrhy zákonů pro větší ochranu zvířat a naše společnost vyžaduje každou změnu k jejich lepšímu životu, a já si myslím, že někde se začít musí. Kromě toho psi a kočky tvoří ze všech laboratorních zvířat velmi malé procento, zhruba přes 4 procenta jsou používána velmi často pro vývoj nových chirurgických postupů nebo testování transplantací orgánů a podobně, a dala by se velmi dobře nahradit například prasaty, která se k výzkumu také používají. Ve 21. století by mělo již být skoncováno s praktikami odvětví založeného na pokusech s bezbrannými tvory.

Cílem mého posledního pozměňovacího návrhu je zákaz chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení. To znamená povinnost rozdělovat hlodavce v prodejnách podle pohlaví. Dnes se to u prodejců živých zvířat, hlavně v tzv. zverimexech, prostě neřeší, takže se velmi často stává, že si, ačkoliv nechcete, koupíte březí samičku. Každá samice má být poprvé nakryta až po uplynutí biologické zralosti, která se u různých zvířat liší, a musí být v dobré kondici. Ve zverimexech se většinou množí všichni navzájem bez ohledu na příbuznost, na biologickou zralost, na kondici nebo bezproblémovou březost a porod. Také hrozí zakoupením jedné nakryté samice, že se doma dočkáme nechtěných přírůstků, pro které je pak problém sehnat novou rodinu, a tím dochází k nežádoucímu množení. Nehledě potom na vysoké náklady veterinární péče v případě nemocí nebo špatného porodu. Chci vám jenom říct, že už jsem slyšela stovky případů, kdy se tady to děje a kdy lidi volají po změně, aby se opravdu v těch zverimexech rozdělovala zvířata podle pohlaví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji a poprosím pana poslance Jana Zahradníka, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem připravil k tomuto zákonu pět pozměňovacích návrhů, tři z nich si osvojil zemědělský výbor, za což děkuji, a zbývají dva, které jsem se rozhodl, že se pokusím předložit ke zvážení Sněmovně ve druhém čtení, a tedy nyní vás s nimi seznámím.

Já bych měl první návrh, ten se týká § 7a, konkrétně odstavce 3. Ten § 7a stanovuje podmínky pro sdružení právnických nebo fyzických osob, tedy řekl bych zkráceně podmínky pro chovatele, které musí splnit při prodeji nebo darování štěněte ve věku do 6 měsíců. Jsou povinni vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a tu uchovávat po dobu tří let. Za další jsou povinni poskytnout novému chovateli informaci o dosavadním způsobu krmení štěněte a popsat následnou péči. A nakonec vydat při převodu každého štěněte novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat s uvedením konkrétního převáděného štěněte, nebo jiný dokument, který ve vztahu obsahuje údaje uvedené v odst. 5. A ten konkrétní odstavec 3 pak říká, že ustanovení a) a c), která jsem před chvilkou citoval, se nevztahují na provozovatele útulku. Čili zdá se, že útulky jsou z této povinnosti vyňaty.

Já chápu, že není žádoucí, aby útulky produkovaly mláďata a nabízely je jako svoji významnou činnost chovatelům, ale přesto se může stát, že do útulku přijde březí fena anebo přijde fena již s vrhem štěňat. Takže se může stát, že ten útulek se prostě bude muset o ta štěňata postarat a nabídnout je zájemci k převzetí, který by podle mého názoru měl splňovat ty povinnosti, které se vztahují na jiné chovatele, a proto navrhuji, aby ten odst. 3 v § 7a byl z toho zákona vyňat. Tady se snažíme také bránit tomu, aby mohlo docházet ke zneužívání této věci, aby přes některé útulky, množírny psů mohly se pokoušet distribuovat štěňata. Není totiž výjimkou, že některé útulky by mohly vyžadovat pak adopční poplatek, který by byl ve výši odpovídající ceně toho štěněte při reálném prodeji. Takže to je můj první návrh.

Návrh druhý se týká § 13, konkrétně odst. 2, který stanovuje povinnosti buďto chovatelům zvířete, anebo i těm, kteří se starají o nalezené zvíře, nějakého toulavého, toulavé, případně opuštěné zvíře, tedy oni musí dbát o jeho zdraví a dobrý stav. Za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu toho zvířete obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete to útulku. A já si myslím, že by obec neměla být vyňata z toho, aby byla informována o tom nalezeném zvířeti a o jeho předání do útulku. Ono totiž je při nálezu zvířete potřeba vycházet ze znění občanského zákoníku, který popisuje, jak obec nakládá s tou nalezenou věcí, kterou samozřejmě to zvíře v té zákonné dikci je.

Proto navrhuji, aby v tom případě, pokud bude předáno zvíře do útulku, se tak muselo stát s vědomím obce. Takže doporučuji, navrhuji do § 13 odst. 2 za slova "do útulku", doplnit slova "s vědomím obce". Jakým způsobem ta obec bude uvědoměna o tom, to už nechám na prováděcí předpis. Asi by bylo nejlepší, kdyby tato povinnost byla svěřena tomu útulku, který takto od nálezce zvíře přijme, a pak tedy by měl obec o nabytí toho zvířete informovat.

To jsou tedy mé dva návrhy, ke kterým se potom v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost. (V sále je hlučno.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Přečtu omluvy. Poprosím kolegy, jestli by se mohli ztišit... Je vás tady šest jak do mariáše, a nejde slyšet vlastního slova.

Přečtu omluvy. Pan ministr zahraničních věcí se omlouvá, pan Tomáš Petříček, dnes od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Koten od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Kohoutek rovněž od 18 hodin z pracovních důvodů.

Poprosím pana poslance Petra Bendla, aby vystoupil v obecné rozpravě, a připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych se v obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona zmínil o některých věcech a případně uvedl pozměňovací návrh, se kterým přicházím.

Za prvé bych se chtěl zmínit o tom principu řešení týraných zvířat v případě, že Státní veterinární správa tak zkonstatuje při svých kontrolách. To, co dneska ten zákon obsahuje, je fakt, že obec - a teď zdůrazňuji v zákoně řečeno může - takže když Státní veterinární správa zjistí, že dochází k týrání zvířete, tak jeho řešení, to znamená případné odebrání, postarání se o něj atd., může - nemusí - obec, která je s rozšířenou působností, a jde to za ní finančně do úrovně 200 tisíc. Já si myslím, že je v tom prostě díra, že by v okamžiku, kdy stát zjistí, že někde dochází k týrání zvířete, že by měl mít schopnost pokrýt náklady celé a garantovat, že to týrané zvíře se prostě dostane do rozumné péče a stát se o něj postará nějakým způsobem, než případně najde jiného majitele.

Když to necháme takto obecně, pak se obávám, že vlastně k tomu účelu, se kterým jsme tento nástroj zřídili, se může stát, protože to nebude povinnost ničí, že se může stát, že k tomu řešení toho týraného zvířete nedojde. A tak prosím k zamyšlení nad tímto principem, jestli by přeci jenom nestálo za úvahu, aby stát prostě garantoval, že dojde-li k týrání, bude tady stát mít povinnost zasáhnout a samozřejmě případně volat k zodpovědnosti toho, kdo se týrání dopouští, včetně zaplacení nákladů s tím spojených.

Druhá věc. V zákoně řešíme také odškodnění kožešinových farem. Možná si někteří pamatujete, kteří jste u toho byli, že stát nebo parlament rozhodl o tom, že se zakáže činnost kožešinových farem. Debata na zemědělském výboru byla o tom, zdali odškodnit, či neodškodnit. Myslím, že většina z nás, skoro možná všichni, jsme konstatovali, že nařídí-li nebo zakáže-li stát něco takového, je povinen tu částku, o kterou ty firmy přišly, uhradit. Potud správně. Nicméně na jednání zemědělského výboru bylo operováno částkou 185 milionů korun, o kterých se nakonec ukázalo, že vůbec nevychází z nějakých relevantních nezávislých posudků, ale že to je částka, která vznikla nějakým výpočtem, dílem od, řeknu, firmy, která zpracovávala posudek pro jednu farmu, a pak se došlo nějakým prostým vynásobením k nějaké částce, zhruba 185 milionů korun. My, kteří jsme o tom takto na zemědělském výboru byli informováni, jsme doufali, nebo věřili v to, že když Ministerstvo zemědělství říká "toto podporujeme", že tu částku máme nějak ošetřenu a víme, o čem mluvíme, že je zkrátka doložená a prokázaná nezávislými posudky.

Ukazuje se, že to tak není. Proto možná ne tady, ale rozhodně na jednání zemědělského výboru o tom, než se vůbec rozhodneme, jak budeme hlasovat ve třetím čtení - a je pro mě tento názor potom Ministerstva zemědělství klíčový - jestli ten návrh podpořit, či nikoliv, budeme chtít jasné garance, že stát utratí jenom tolik a dá jenom tolik, na co mají ty firmy samozřejmě právo, ale ne částku, která v sobě zahrnuje řadu nákladů, které podle mě nemají s opodstatněností vůbec nic společného. Chci na to zásadně upozornit, protože si myslím, že většina mých kolegů byla přesvědčena o tom, že ta částka vychází z nějakých konkrétních podkladů. Ukazuje se, že nikoliv, že jde o - nechci být neslušný, nicméně zkrátka částka neodpovídá 185 milionům, rozhodně není částka, kterou by stát měl jako řádný hospodář zaplatit. Prosím tudíž pana ministra zemědělství, aby než příště dají na něco palec, že to je v pořádku, že s tím souhlasí, aby si to raději ověřili.

Pak mám ještě připomínku k založení registrů. Někdo z předřečníků o tom mluvil. Registr psů je něco, o čem všichni víme, že nefunguje. A nebude-li fungovat, pak v podstatě nemáme kontrolu nad tím, co si všichni přejeme, a to je omezení fungování množíren a řeknu špatné nakládání se zvířaty se vším všudy.

Nicméně podle mých informací, a to bych rád, aby Ministerstvo zemědělství ještě do jednání zemědělského výboru případně ověřilo, protože já mám informaci, že v podstatě je možné, kdokoli si může založit registr, do toho registru ta svá namnožená zvířata zapsat, čímž splní zákonný požadavek, a pak ten registr vymazat, případně se těch zvířat nějakým způsobem zbaví, což možná bychom také měli ošetřit, aby k něčemu takovému nemohlo docházet, než ten registr vznikne, byť je to celé nešťastné.

Já potom v podrobné rozpravě už se jenom přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který tady budu prezentovat. Jde mi o to, abychom škrtli § 14 písm. a) odst. 5: U vybraných druhů šelem a lidoopů chovaných v zájmových chovech se dále zakazuje jejich rozmnožování nebo přesun ze zahraničí na území České republiky.

Důvod je prostý. Už samotný zákon nastavuje velmi přísná omezení na chov vybraných šelem a lidoopů, viz § 14c odst. 4, kde je napsáno: Podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení a velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. A další povinnosti v § 14c, v § 13 odst. 6 písm. f), kdy kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro stavbu pro chov zvířat vydané stavebním úřadem. Dále povinnosti v § 14d, kdy takoví chovatelé jsou povinni mít kurz k péči o vybrané druhy šelem a lidoopy. Já jsem přesvědčený, že jestliže chovatel splní všechny tyto požadavky jak co do podmínek chovu, tak co do sebevzdělání, že není důvod, proč by nemohl takováto zvířata odchovávat, případně si je dovézt ze zahraničí, přičemž samozřejmě obecně platí odpovědnost chovatele, že svůj odchov prodá pouze chovateli, který bude mít zákonem předepsané povolení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Poprosím pana poslance Pavla Bělobrádka a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, asi nám všem nebo mnoha přišel návrh pozměňovacího návrhu od ochrany zvířat. Já si myslím, že je rozumné, aby se skutečně zvýšily i sazby, které jsou, pokuty, které se stávají v rámci nejenom trestního řízení, které už jsme tady navyšovali, jestli si vzpomenete. Nejdřív to nebylo podpořeno, pak to vrátil Senát a pak se zvýšily tyto sazby. Ale je to důležité i v tom okamžiku, aby nezůstaly pozadu ani skutkové podstaty nejenom týrání zvířat, ale i co se týká přestupků.

Z tohoto důvodu jsem podal pozměňovací návrh, který je poněkud mírnější než to, co už tady zaznělo, a to, co i navrhovala ochrana zvířat nebo neziskovky. Já jsem přesvědčen, že je důležité také vnímat to, že chovatelé, kteří se do takové situace někdy dostanou právě v situaci, kdy jim finanční možnosti neumožňují někdy se o ta zvířata dobře postarat, tak by neměla být likvidační, měla by být výchovná a spíše preventivní. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že je nezbytně nutné navýšit tyto pokuty. Proto také navrhuji částky v první části čl. I bodě 106 v § 27 odst. 12 z půl milionu na 2 miliony korun. To, co nám přišlo, byl návrh na 3 miliony korun. Z 200 tisíc na 400 tisíc a z 50 tisíc na 100 tisíc. A za druhé v části první čl. I bodu 128 se v § 27 půl milionu nahrazuje na milion, z 200 tisíc na 500 tisíc a z 50 tisíc na 100 tisíc korun.

Domnívám se, že by to mohlo i přispět tomu, aby toto navýšení, které, jak už jsem řekl, považuji za správné, protože zvýší-li se sankce za trestný čin, má se zvýšit i pokuta za přestupek, je tedy jasné, že to musí korespondovat, že tady ta novelizace už dlouho nebyla. To znamená, to navýšení je logické. Zároveň si myslím, že by nemuselo být v těch případech několikanásobně navyšováno, že často stačí třeba zdvojnásobit a podobně tyto částky. Z tohoto důvodu jsem si dovolil navrhnout nebo předložit tento pozměňovací návrh, který je vložen v systému jako sněmovní dokument 5541, a potom se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana poslance Josefa Kotta, připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte také mně, abych představil v krátkosti své tři pozměňovací návrhy.

Ten první se týká částečné opravy pozměňovacího návrhu, který přijal zemědělský výbor. Byl to pozměňovací návrh pana kolegy Pošváře a jedná se o to, že kdyby tento pozměňovací návrh, jak je přijat zemědělským výborem, číslo 14 a s ním související pozměňovací návrh číslo 51, kdy od roku 2030 vazné ustájení bude úplně zakázáno, znamenalo by to významné problémy zejména pro hřebčíny a hřebčince České republiky, a to zejména pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem a pro Zemský hřebčinec Písek. Prvním hlavním problémem je změna technologie ustájení ve stájích, a to konkrétně v případě Národního hřebčína Kladruby nad Labem, pro celkem 106 koní, protože tito se nacházejí v tzv. vazných stájích. Druhým hlavním problémem je to, že Národní hřebčín Kladruby nad Labem je ve skutečnosti 60 vazných stájí, které se nacházejí v památkově chráněných objektech, a to jsou Kladruby nad Labem jako národní kulturní památka a památka UNESCO, a Slatiňany a Heřmanův Městec, které jsou kulturní památkou. To samé se týká hřebčince Písek, kde je shodná situace, protože se jedná o kulturní památku. Navíc orgány památkové péče vyžadují u těchto objektů zachovat původní typ ustájení. Takže to je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká vlastně přepracování součinnosti s úpravou názvosloví a uvedených pojmů v zákoně na ochranu zvířat. Tento pozměňovací návrh jsem připravoval společně s Ministerstvem zemědělství a napravuje pojmové nepřesnosti u pozměňovacích návrhů, které byly přijaty zemědělským výborem. Je to pozměňovací návrh pana kolegy Váchy, pana poslance Jurečky, pana poslance Pražáka a pana poslance Pošváře a i zde dochází k legislativní nápravě tak, aby tyto pozměňovací návrhy byly vymahatelné.

A třetí pozměňovací návrh, ten se týká úpravy porážky zvířat v hospodářství, to znamená, že dojde k porážce takzvaně zdravého zvířete, které pouze utrpělo zranění, a může ji provádět osoba, která v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ochraně zvířat při usmrcování obdržela osvědčení o odborné způsobilosti. Pro poražení zvířete v hospodářství musí být poražené zvíře dopraveno na jatky a zde podrobeno veterinární prohlídce úředním veterinárním lékařem a poté může být maso tohoto zvířete posouzeno jako zdravotně nezávadné, tedy poživatelné, nebo nepoživatelné.

Zbylé pozměňovací návrhy se týkají ustanovení § 13b odst. 2 zákona na ochranu zvířat a umožňují obci obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost přihlásit trvale označené psy, zejména psy označené čipem, do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence označených psů a jejich chovatelů. Toto ustanovení bude od 1. 1. 2022 kolidovat s nově schválenou úpravou evidence psů obsaženou ve veterinárním zákoně. Z tohoto důvodu se navrhuje ustanovení § 13b odst. 2 zákona na ochranu zvířat ke dni 1. 1. 2002 (2022) zrušit. Novelou veterinárního zákona provedenou zákonem č. 368/2019 Sb. je účinnost od 1. 1. 2022 zavedena centrální evidence, trvalé označení psů a jejich chovatelů.

Toto je ve stručnosti představení mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poslanec Radek Holomčík vystoupí v obecné rozpravě. Připraví se poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy, které mám k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Ten první se týká pasteveckých psů a výjimky z přestupků napadení zvířete jiného chovatele. Jak jistě víte, tak v médiích i zde na půdě Sněmovny, zejména na zemědělském výboru, je často propírán výskyt vlka. Asi jakoby nejvíce zasažená část republiky je oblast Broumovska, kde si řada chovatelů ovcí, koz a dalších zvířat stěžuje na škody, které jim vlk ve volné přírodě způsobuje. Mezi doporučeními, která dlouhodobě komunikuje Ministerstvo životního prostředí, které má tuhle tu věc v gesci, je mimo jiné i používání pasteveckých psů. Myslím si, že pokud nás jako představitele státu, jako Parlament a potažmo i vládu mají pastevci a lidé, kterých se to týká, brát vážně, tak si myslím, že by bylo určitě dobře vyjít jim v této věci vstříc a v podstatě umožnit tady tu výjimku tak, aby se nemuseli bát, že když budou toho pasteveckého psa využívat k ochraně svých stád, tak za to v případě, že se ten pes zachová nějak nevyzpytatelně, což prostě u zvířete, které má nějakou vlastní vůli, člověk nemůže nikdy zaručit, tak nebudou popotahováni tímto přestupkem napadení zvířete jiného chovatele.

Druhý pozměňovací návrh se týká informační povinnosti v případech, že má dojít k utracení zvířete na žádost někoho jiného, než je jeho vlastník. Ty situace bývají, například když se jedná o agresivního psa, který je odchycený při napadení jiného zvířete nebo případně člověka. Tato povinnost by byla v případě, že je zvíře označeno nějakým identifikačním prostředkem nebo čipem a je možnost dopátrat se, kdo je jeho majitel. Když tedy má dojít k utracení takovéhoto zvířete, tak aby bylo vyvinuto přiměřené úsilí k tomu, aby tento vlastník byl kontaktován a věděl, že se chytá utracení jeho zvířete.

Poslední dva návrhy jsou vlastně dvěma variantami téhož, nebo podobnými variantami. Týkají se mrzačení ptáků. V zákoně je zakázáno poškozovat křídla za účelem trvalého zabránění letu, ale je tam výjimka u ptáků starších tří dnů od narození. Já vlastně předkládám dvě varianty zrušení této výjimky. První varianta říká, že se toto zrušení výjimky bude týkat všech ptáků mimo hrubozubých, plameňáků a pelikánů. Je to vlastně takový kompromisní návrh, který předkládám po konzultaci se ZOO, protože právě tyto druhy ptáků bývají v těch otevřených výbězích nebo v těch otevřených prostorách. Tady ty chirurgické kroky, a já tomu prostě bohužel musím říkat mrzačení, mají zabránit tomu, aby tito ptáci odletěli.

Druhá varianta, která mi přijde lepší, je v podstatě tvrdé zrušení této výjimky, aby žádní ptáci nemohli být chirurgicky mrzačeni za účelem trvalého zabránění letu, ale odsouvám účinnost k 1. 1. 2027, protože je to věc, která se nějakým způsobem dotkne zoologických zahrad, a přijde mi férové jim dát čas, aby se na to připravily, a případně se pobavit o nějaké formě podpory tak, aby to opatření na ně nedopadlo tvrdě. Já obecně vítám, pokud se bavíme o opatřeních na ochranu zvířat proti týrání, pokud nějaké zpřísňování je doprovázeno nějakou delší lhůtou, než dojde k nabytí účinnosti. Je to právě z toho důvodu, abychom dokázali ať už chovatelům hospodářských zvířat, ale i těch zájmových, nebo i zoologickým zahradám dát čas se připravit, případně, pokud to situace vyžaduje, zajistit i nějaké zdroje financování, podpory, přeměny těch technologií a zavádění opatření, která zlepšují kvalitu života jednotlivých druhů zvířat.

A na závěr bych se chtěl ještě vyjádřit k jednomu návrhu, o kterém tady hovořil jak můj kolega Jan Pošvář, tak poslanec Bendl, a to jsou kompenzace za kožešinové farmy. Já v principu souhlasím s tím, aby lidi, kteří měli kožešinové farmy, tu kompenzaci dostali, protože v tomto případě se stalo to, že na základě rozhodnutí Parlamentu došlo, řekněme, z roku na rok, k tvrdému vypnutí jednoho odvětví jako celku. Takže pokud tady chceme budovat nějaký právní stát a prostředí, které je založeno na čitelnosti a právní jistotě, tak si myslím, že takovéto tvrdé zásahy do ať už podnikání, nebo fungování čehokoliv by měly být kompenzovány nějakými finančními prostředky tak, abychom kompenzovali jak ušlý zisk, tak i nějaké další možné újmy. S tím bezvýhradně souhlasím a říkám to z pozice člověka, který kdyby byl ve Sněmovně v době, kdy se o tom hlasovalo, tak by to zrušení podpořil.

S čím nesouhlasím, a velice mě to mrzí, je vlastně způsob, jakým byla stanovena výše kompenzací v pozměňovacím návrhu poslankyně Balaštíkové, protože z toho mám pocit, ono už je to nějaký ten pátek, ale tady jsme byli, jak už o tom hovořil pan kolega Bendl, prostě uvedeni v omyl, protože ta čísla, která jsou v tom návrhu, byla prezentována, jako že je tam nějaká shoda, že to je nějaký kvalifikovaný odhad, a přitom v podstatě na straně ministerstva jediný kvalifikovaný odhad nebo něco, co se kvalifikovanému odhadu blíží, jsou ta čísla, která má v pozměňovacím návrhu kolega Jan Pošvář, která vznikla v době, kdy se projednával ten původní návrh na zrušení kožešinových farem, a není poznamenaný nějakým vývojem po roce 2017. Přestože jsme tu z různých stan a máme na věci různé názory, tak bych byl strašně moc rád, aby aspoň na půdě výborů mohla panovat nějaká elementární důvěra, a to jak mezi jednotlivými poslanci toho výboru, tak i mezi výborem a ministerstvem. Prostě tahle situace je jako hrubý políček do tady toho. Vůči tomu bych se chtěl ohradit. Možná jestli by pan ministr byl ochotný k tomu říci pár slov, nebo si to potom řekneme na zemědělském výboru, ideálně obojí. Ale myslím si, že tohle je fakt špatně.

Tímhle svůj projev zakončuji a ke svým pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rovněž děkuji. Přečtu omluvy. Paní poslankyně Jana Levová se omlouvá dnes od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Patrik Nacher se omlouvá dnes od 18.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů. Pan poslanec Vít Kaňkovský se omlouvá od 18.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Poprosím pana poslance Válka, aby se ujal slova. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil stručně - ale málo platné, abych také ukázal, že jsem akademik a vědec, přece jen řeknu nějaká čísla, data a fakta, která jsem posbíral - představit tři pozměňovací návrhy. Všechny jsou načtené pod číslem 5000, to se dobře pamatuje. Jeden se týká přímo zákona, jeden se týká pozměňovacího návrhu, který tam zazněl.

Já na rozdíl od kolegů - a mě to hrozně těší, protože já zemědělec nejsem v tom zemědělském výboru - jsem úplně těm číslům, a těch se týkají ty moje pozměňovací návrhy, nedůvěřoval. Je to dáno tím, že se granty a různými závěrečnými zprávami zabývám celý život a principiálně mám k nějakým číslům trochu nedůvěru a vždycky mě zajímají zdrojová data. Ta tady nebyla, ale já bych to nijak nehrotil. Prostě to asi nebyla ničí zlá vůle nebo úmysl, prostě vznikla nějaká čísla a ta tam byla.

Proto jsem se snažil s pomocí různých odborníků dospět k nějakým jiným číslům a současně pomocí těchto čísel představím ty tři pozměňovací návrhy, které se vlastně týkají nějakého výpočtu. Tak pojďme si stručně, ale přece jenom, povědět - a bavíme se teď o tom odškodnění pro ty chovatele kožešinových zvířat - pojďme si povědět, z jakých čísel se dá vycházet. Nechci to nijak zlehčovat, ale přece jenom, my jsme teď projednávali na zdravotním výboru jakési odškodnění dopadů covidu. Tady to dořešíme ze stejného pohledu. Korektnost těch odškodnění by měla být v nějaké obecné logice a v obecné slušnosti, měla by zohledňovat nákladovost, měla by zohledňovat cenu, měla by zohledňovat vložené prostředky v dobré víře. Já se nebráním odškodnění obecně, ale měla by zohledňovat vložené prostředky v dobré víře, od kterých ten, kdo je vložil, očekával, že tedy budou nějak umořeny, a ony umořeny nebyly.

Na druhé straně není možné to odškodnění formulovat podle mého názoru tak, že se člověk rozhodl, že se bude věnovat celý život nějakému byznysu, odhadoval svoji délku života, řekněme, na 60, 70 let, vypočítal si, že 40 let ten byznys bude dělat, spočítal si, jaký by za těch 40 let mohl mít zisk, a tento zisk je to, z čeho vychází to odškodnění. A já mám pocit, že ta čísla se takovéhle nějaké kalkulaci podobají. Ti lidé tím, že přestali chovat, ti chovatelé kožešinových zvířat, jaksi nezahynuli, dál se věnují podnikání a samozřejmě do těch chovů a do změn, které ty chovy provázely, vložili určité finanční prostředky. Ty nebyly v celém rozsahu realizovány, protože ten chov netrval tak dlouho, jak očekávali, tak v nějaké poměrné částce je potřeba toto nahradit.

Je potřeba si říct, že majitel největší kožešinové farmy v České republice opakovaně uváděl, že do farmy investoval 30 milionů korun. Třicet milionů korun. To znamená, to by byla ta suma, kterou, kdyby vůbec nezačal ta kožešinová zvířata pěstovat, bych čekal, že by se mu vrátila. Investuje do farmy, stát mu zákonem zakáže tu farmu provozovat, tak se ty peníze jaksi vrátí. Ale musíme si říct, co na té farmě chtěl dělat. Chtěl tam chovat 15 tisíc norků a podle návrhu zemědělského výboru by tedy měl dostat někde mezi 70 až 100 miliony korun, což je zhruba třikrát tolik, než je těch 30 milionů, které investoval. Pak je ale potřeba si také říct, že ta investice nebyla na začátku platnosti toho zákona, ale několik let předtím. To znamená, určitou dobu ty norky choval, a tím pádem část té investice byla realizována. Ta investice má nějaké odpisy tak jako v jakémkoliv jiném podnikání, má nějakou životnost. Pokud ta životnost je, řekněme, deset let, pět let podniká, jsme na 15 milionech, které by měl dostat.

Podle této logiky jsem se snažil zpracovat ty své pozměňovací návrhy. Já jsem se ještě díval, protože upřímně řečeno nevím, jak vy, ale já se v tom nevyznám. Já vcelku nikdy nebyl v situaci, abych ženě kupoval norkové kožichy, eventuálně jiné kožichy v podobné ceně. Mě zajímalo, kolik vlastně taková kožka z norka stojí, a zjistil jsem, že ta cena na veřejném trhu se pohybuje někde mezi 540 až 590 korunami. A ta tržní cena, ta prodejní - to je výkupní - prodejní je pak někde 730 korun. To znamená, ten zisk, který se realizuje někde kolem 150, 170 korun. Zase, když to znásobíte 15 tisíci norky za rok, dostanete se k nějakému číslu. Tak já teď vůbec nepléduji za to, že ty moje kalkulace a odhady jsou správné. Nejsem chovatel kožešinových zvířat. Vychází to jaksi z nějakých výpočtů, ale ty moje výpočty jsou zhruba třetinové oproti tomu návrhu, který tam je. Proto dávám pro jistotu tři variantní pozměňovací návrhy.

Ten první návrh je velmi jednoduchý a prostě je to snížení té částky ze 7, respektive 5,5 tisíce, na 2, resp. 4 tisíce. Ta částka u norka podle mého názoru byla výrazně víc nadhodnocena než u chovné lišky. To je jeden z těch pozměňovacích návrhů.

Druhý pozměňovací návrh počítá s nějakou výší ročního čistého zisku z dotčeného chovu zvířat pro kožešiny za posledních pět let a z toho vyvozuje výši, která by měla být jako odškodné podána.

No a ten třetí návrh tady toto nějakým způsobem propojuje a je to vlastně změna tří paragrafů. Pořád se pohybuji v té sumě zhruba 2 tisíce za chovného norka a 4 tisíce za chovnou lišku s tím, že tady ještě upravuji § 29, kde dělám některé technické změny, jako že tam chybí tečka a upravuji nějaká ta odůvodnění. A v bodě 47, v § 29, pak měním odstavec 8 a vkládám nový odstavec 9, který si dovolím přečíst. Zní - protože to je asi trošku mimo to, co jsem teď vysvětloval a zdůvodňoval: "Ministerstvo může kompenzační příspěvek navýšit nad rámec hodnoty vypočtené podle odstavců 7 a 8, pokud žadatel doloží, že takto vypočtená výše kompenzačního příspěvku by byla nepřiměřeně nízká s ohledem na nezbytné výdaje na likvidaci chovu a dříve vynaložené investiční výdaje, které se žadateli mohly navrátit v důsledku ukončení chovu."

Jinými slovy, já jsem dospěl výpočtem k dvěma částkám. Ta jedna je 2 tisíce, ta druhá je 4 tisíce. Pokud bychom přijali ten pozměňovací návrh jenom v tomto znění, tak prostě snižujeme tu částku a hotovo.

Pak je druhá varianta, která ještě upravuje jeden paragraf, který dává variantní možnost buď jenom tuto částku, anebo nějaké zisky, které byly průměrné v posledních pěti letech, a vypočítá se to obojím.

Anebo třetí, která zohledňuje tu částku, kterou jsem vypočítal, ke které jsme já a odborníci nějakým způsobem dospěli. A já tam navíc dávám jakousi otevřenou možnost Ministerstvu zemědělství, myslím si, že je to korektní.

Ona mě k tomu vedla i tady ta debata ohledně covidu. Omlouvám se, že lehce odbočuji. Ale my se bavíme o nějakém plošném odškodnění určitých segmentů, ale ty segmenty se domlouvají na tom odškodnění plošně. Vrátím se k těm norkům velmi rychle, abych to vysvětlil. Uvědomte si, že všechny okresní nemocnice dostanou zhruba stejné odškodnění nákladů spojených s covidem. Ale všichni z vás vědí, že byly nemocnice, kde byli nemocní zaměstnanci - to onemocnění se šířilo mezi zaměstnanci - já nevím Cheb, Břeclav, a tyto nemocnice opravdu byly v reálu, dva, tři čtyři týdny zavřené, některá oddělení. A vy těžko podle toho průměru, který je, můžete zohlednit ty extrémy.

Přišlo mi korektní, aby v tomto případě, pokud existuje nějaký extrém u těch farem, já nevím, nějaká speciální farma s velkými náklady, nebo nevím co, nějaký, já nevím, norek s osmi nohama, který má tu kožku pětibarevnou, já tomu nerozumím - ale jsem rád, že jsem se zatím nespletl a stále tvrdím, že norci se chovají a nepěstují. Tak tady jsem dal jakýsi prostor Ministerstvu zemědělství, aby toto mohlo zohlednit v těch případech, které by byly zdůvodněné. Ale zase k tomu musí být jasné a explicitně definované zdůvodnění, abych použil taky nějaké cizí slovo, které přesně definuje, proč v tomto případě se má postupovat jinak.

Tak já doufám, že jsem takto snad stručně a dostatečně vědecky zdůvodnil všechny tři pozměňovací návrhy, ke kterým se posléze přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Rovněž vám děkuji a s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Prosím, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Petr Bendl: Já bych chtěl na margo svého předřečníka říci, že se pouští na ten samý led jako paní kolegyně Balaštíková, když nám předkládala tu částku. Myslím, že musíme trvat na odhadu soudního znalce. Že prostě jde o veřejné prostředky. Že není možné tady prostě odhadovat něco od stolu, že zkrátka k tomu, protože jde o peníze daňových poplatníků, tak k tomu musíme mít opravdu stanovisko někoho, protože to nakonec bude podepisovat buď ministr, nebo někdo z jeho náměstků, nebo příslušný úředník s pověřením, tak by zkrátka mělo být jasné, jaké to číslo je, a neměli bychom ho tvořit tady od pultu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Válek, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já nemohu než s pokorou, pane předsedající, vaším prostřednictvím s předřečníkem souhlasit. Já jsem možná měl poznamenat, kdo byli ti odborníci, co jsem konzultoval. Já jsem tady několikrát zmiňoval, že jsem soudní znalec v oboru radiologie a jaksi pokud jsem působil na fakultě, tak obor soudní lékařství pode mne patřil. Takže já jsem samozřejmě ve spolupráci s profesorem Nečasem, který je rektor veteriny a můj kamarád a přítel, oslovil pár kolegů a neformálně jsem se snažil dopátrat, jaký by dělali oni odhad. A absolutně souhlasím s tím, co vy říkáte. Budu velmi rád, když tu částku dostaneme s touto kalkulací na zemědělském výboru. Nicméně jsem si chtěl udělat svůj vlastní výpočet, abych měl čím protiargumentovat. A takhle je můj pozměňovací návrh myšlen. Pokud dostanu lepší, korektnější a lépe zpracovaná čísla, v pokoře je podpořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Helena Válková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem se právě ještě teď ujistila, protože jsem si to samozřejmě četla, a zarazila mě tam jedna věc, která myslím, že svědčí o objektivitě toho posudku. To říkám malinko ironicky. Ten znalecký posudek si zadali, pokud je mi známo, poškození, když tak mě prosím - poškození, kteří žádají tu částku - opravte. A my dobře všichni víme, že jeden z hlavních důvodů nového znaleckého zákona, který standardizuje a zkvalitňuje úroveň znaleckých posudků na úroveň obvyklou v evropském měřítku, bylo právě to, že znalecké posudky se velmi rozcházely a musely se dělat dva až tři, než se soud dobral k nějaké objektivizaci. Takže nevycházet jenom ze znaleckého posudku poškozených se mně nezdá nic trestuhodného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Roman Sklenák rovněž s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Paní kolegyně, prostřednictvím vás, pane předsedající, on byl udělaný jenom jeden posudek a těch farem je devět, a ještě si ho objednala jedna z těch farem. Takže je zcela evidentní, že to není částka, o kterou se můžeme opřít. A ten, kdo by to podepsal na Ministerstvu zemědělství, se vystavuje nebezpečí porušení zákona a všech důsledků s tím souvisejících. A my bychom měli, proto jsem to tady zdůrazňoval, trvat na tom, že zkrátka dostaneme relevantní údaje, aby bylo možné se o ně opřít. Při vší úctě k panu kolegovi Válkovi, který si s tím dal tu práci, ale takhle to také nejde.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Roman Sklenák a jeho dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Také si dovolím zapojit do této debaty, protože já jsem byl jeden z těch, který v minulém volebním období spolupředkládal ten zákon, kterým se rušily kožešinové farmy. A my jsme se samozřejmě už tehdy zabývali otázkou kompenzací. A já jenom s dovolením vám ocituji jednu větu z vyjádření, nebo právního stanoviska, které pro nás tehdy vypracoval pan profesor Gerloch, který asi je odborníkem na ústavní právo. A ten tehdy mj. nám napsal: "Kompenzace by měla být určena ve výši objektivně utrpěné majetkové ztráty, jíž nebylo možno dostupnými opatřeními zabránit, a představuje tak z pohledu chovatele neodvratitelnou újmu. Kompenzaci však není z ústavněprávního pohledu nezbytné určovat jako ušlý zisk." To si myslím, že je pro ty naše úvahy a pro další postup klíčové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, než se dostanu k představení svých sedmi pozměňovacích návrhů, tak mi dovolte pár obecných poznámek. Mimochodem, předchozí debata, která se tady týkala odškodnění zavřených kožešinových farem, ukazuje na jednu podstatnou věc. Jestliže se takovéto věci, které zásadním způsobem vstupují do ukončení podnikání v nějaké oblasti u určité skupiny osob, dělají cestou poslaneckých návrhů, tak to nevede k dobrým výsledkům. Máme tři roky poté, co ten zákaz prošel, a dotčení chovatelé neviděli ani korunu. My jsme tenkrát, a já jsem byl ministr, tak jsme dávali návrhy a ten poslední pokus byl v Senátu, kdy jsme podávali pozměňovací návrh prostřednictvím pana senátora Šilara. Nebylo to přijato. Byli tady někteří poslanci, kteří v tu dobu měli většinu, přesvědčeni o tom, že jejich návrh je správný. A ukázalo se, že podle toho postupu není možné, aby si někdo vzal takovou zodpovědnost na sebe, aby tu kompenzaci byl schopen realizovat.

A vlastně teď jsme v situaci, kdy se pouštíme do něčeho obdobného. Je tady vládní předloha návrhu zákona proti týrání a ještě masivněji tady přicházejí poslanecké návrhy, které chtějí vstupovat do různých oblastí způsobu podnikání, chovu hospodářských zvířat atd., aniž by tady byly zpracovány na vládní úrovni kvalitní dopady... (Odmlka kvůli přetrvávajícímu hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, já vás přeruším a poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid.

 

Poslanec Marian Jurečka: ... aniž by tady byly zpracovány kvalitní dopady, které to bude mít nejenom na ten samotný sektor, ale i na ceny produktů, v tomto případě se bavíme o vejcích. A hlavně, co mi tady nejvíce chybí, a já jsem ten, kdo je pro to, abychom pro zvířata hledali lepší podmínky chovu, lepší welfare, ale také musíme říci, když na chovatele přeneseme zátěž, která bude v řádu miliard korun, jakým způsobem tito chovatelé dokážou zvládnout restrukturalizaci v té své činnosti výroby. Protože odkazovat jenom na evropské finanční prostředky a Program rozvoje venkova je sice hezké, ale to nejsou nárokové peníze. To neznamená, že každý chovatel, který to bude potřebovat, tuto podporu získá. A to je to, co mi tady dneska chybí. Když tady chce někdo zakázat a posunout kvalitu chovu drůbeže, byť to je samozřejmě s velkými otazníky, protože u některých chovů je prokázáno, že při změně chovu z klecí na otevřený chov podestýlkový došlo k vyššími nárůstu úhynu atd., tak prostě by měla přijít také adekvátní finanční podpora.

Dovolím si tedy přejít nyní k svým pozměňovacím návrhům, které se týkají zlepšení prostředí pro to, abychom dokázali lépe chránit zvířata, zvířata, která jsou týraná, a je to problém, který se táhne tady několik let, kdy bohužel někteří lidé, chovatelé, neumějí zabezpečit dostatečné podmínky a využívají různých kliček v legislativě k tomu, že v této činnosti, týrání a trápení zvířat, pokračují. Proto je tady sedm pozměňovacích návrhů.

Ten první se týká otázky závazného pokynu a tady je cílem tohoto návrhu to, abychom umožnili krajským veterinárním správám při kontrolách také to, aby měly jasný nástroj, kdy bude moci krajská veterinární správa přímo na místě udělat rozhodnutí, uložit závazný pokyn a neodkládat to ve dnech, protože u zvířat někdy jde o to, aby se záležitost vyřešila naprosto okamžitě a byl tady k tomu vytvořen nástroj.

Potom je tady další pozměňovací návrh, který se týká situace, kdy někdy se chovatel dostane do té svízelné životní situace, kdy nezvládá dobře péči o zvířata, ale on není ten, který by programově dlouhodobě zvíře týral. Prostě například měl výpadek příjmů a nebyl schopen zabezpečit krátkodobě dobrou péči o to zvíře, přesto se dostal do postihu. Došlo k zákazu, trestu udělení pokuty, ale ten chovatel v okamžiku, kdy ta životní situace se zlepšila, by byl dobrým chovatelem, ale už není možné ten trest přezkoumat. Není možné třeba ten trest zákazu chovu zvířat zkrátit na polovinu apod. Takže já navrhuji, aby toto bylo možné učinit a aby takovýto nástroj v legislativě byl. To znamená, tak jak je to v jiných případech porušení zákona, kde je možné třeba ten trest přezkoumat, aby to bylo i v této záležitosti.

Potom je tady další pozměňovací návrh, který se týká otázky sankcí, to znamená, aby za účelem trestu bylo možné udělovat nejenom pokutu a zákaz chovu nebo propadnutí zvířete, ale také aby tím přísnějším trestem byla ta samotná pokuta, a to jak v oblasti majetkového postihu, tak v oblasti preventivně výchovného působení trestu. A je tak potřeba umožnit obcím zohledňovat i jejich zájem na předcházení sociálním důsledkům povinného zákonného určování nepřiměřeně vysokých sankcí. To znamená, že i to, co je dnes v zákoně, ona definice na dolní hranici sazby, může být pro některé osoby likvidační. Takže aby toto bylo zpřesněno a upraveno.

Pak se dostávám k další oblasti pozměňovacího návrhu a to je otázka odpovědnosti chovatele, kdy je tady tolik diskutovaná otázka například napadení jiného zvířete jiným zvířetem a podobně, aby tyto záležitosti bylo možné také přezkoumat s jasným stanoviskem pracovníků krajských veterinárních správ, abychom v situaci, kdy tady rozdělujeme kompetence mezi dva různé orgány, nevylučovali odborné vyjádření krajské veterinární správy k tak specifické otázce, kdy dojde k napadení zvířete zvířetem a je potřeba vyhodnotit (nesroz.) toho, co se to stalo, jaké bylo plemeno zvířete a tak dále, a ne jenom jednoznačně říkat, že za všechny situace může daný chovatel.

Pak je to pozměňovací návrh, který se týká lepšího vymáhání kontrol v situaci, kdy je podezření, že je na daném objektu, pozemku týrané zvíře, aby tam veterinární dozor mohl vstoupit hned, jak je to například v případě problematiky dohledu nad potravinami, aby si pracovníci veteriny mohli zjednat vstup do toho objektu a nemuseli čekat na asistenci policie.

A pak je tady další oblast, která se týká evidence, a to aby tady byla zpřesněna otázka evidence, a tedy u všech fen, a v ní každé feně aby bylo jasné číslo čipu, datum narození, plemeno, datum připouštění nebo inseminace a datum každého vrhu s uvedením počtu štěňat, a to aby bylo zaznamenáváno neprodleně a aby evidence byla aktuální a aby byla uchovávána nejméně po dobu tří let. To znamená, abychom tímto nástrojem předcházeli preventivně tomu trendu některých chovatelů, kdy mají takzvanou množírnu a mají z toho dobrý byznys, ale s normálním chovatelstvím zvířete a péči o něj to nemá nic společného.

Takže to je série pozměňovacích návrhů, ke kterým se samozřejmě potom přihlásím v podrobné rozpravě. Snažil jsem se být stručný, byť to téma by si zasloužilo daleko větší, podrobnou debatu, ale protože máme před devatenáctou hodinou, tak pokud je prostor ještě třeba udělat nějaké úpravy, tak aby tady bylo možné ten bod případně doprojednat. To je na zvážení, samozřejmě, většiny koaličních poslanců. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, tudíž obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není. Takže zahájím podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V podrobné rozpravě jako prvního mám přihlášeného pana poslance Jana Pošváře. Připraví se pan poslanec Elfmark. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je nahraný v systému pod číslem 5515, to jsou ty kompenzace, a potom ke společnému návrhu, který je pod číslem 5525. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Elfmark. Připraví se pan poslanec David Pražák. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo. Já jsem se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5118. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec David Pražák. Připraví se paní poslankyně Krutáková. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 5121. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně Jana Krutáková. Připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu vedenému jako sněmovní dokument 4563.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec František Vácha. Připraví se paní poslankyně Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4953. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Balcarová. Připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Dovolte mi, abych se přihlásila ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, a ty jsou nahrané v systému pod čísly 4966 a 4967.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Jarošová. Připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Tímto se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila ve všeobecné rozpravy. Jedná se o zákaz usmrcení metodou zmrazení - pod číslem 4082. Povinnost chovatelů po povinném očipování psa ho zaregistrovat do jednoho se stávajících soukromých registrů do sedmi dnů - pod číslem 4364. Dále navýšení správních sankcí za týrání zvířat a další přestupky - s číslem 5374. A další je vyjmutí psů a koček ze seznamu laboratorních zvířat - pod číslem 5379. A poslední je zákaz chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví - pod číslem 5533. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Zahradník. Připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uvedený pod číslem 5539.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Valachová. Připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 5421 pana poslance Petra Dolínka. Odůvodňuji ho takto. Do definice řádu šelmy spadají i medvědi a různé druhy psovitých šelem. V případě plné akceptace vládního návrhu zákona by to znamenalo, že by například nešlo realizovat výrobu filmu pro děti a mládež, které mají za úkol vzdělávání dětí a vytváření pozitivního přístupu k ochraně přírody, například večerníček Václava Chaloupky Kuba a Matěj. Taktéž by nebyl realizovatelný například seriál Pět mrtvých psů, Vzteklina nebo film Žižka. Tento pozměňovací návrh podle mých informací má i podporu Ministerstva kultury.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Bělobrádek.

 

Poslanec Petr Bendl: Já mám dvanáct pozměňovacích návrhů, ale nebudu je tady říkat, seznámím vás s nimi podrobně v debatě u třetího čtení. Akorát se přihlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 4389 a ke sněmovnímu dokumentu číslo 5469.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan poslanec Kott. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 5541.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu 4982, ke sněmovnímu dokumentu 5125 a ke sněmovnímu dokumentu 5404.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Radek Holomčík, připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Hlásím se tímto ke sněmovnímu dokumentu 5536. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Vlastimil Válek, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se s dovolením hlásím ke sněmovnímu dokumentu číslo 5000.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Kolovratník, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5526. (Udýchaně.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslu 4520, 4521, 4522, 4523, 4524, 4526 a 4527. (Ve velkém tempu. Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Končím podrobnou rozpravu. Končím druhé čtení tohoto tisku. Měli jsme trošku dostihy, ale stihli jsme to přesně.

Končím dnešní jednací den. Přerušuji 49. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 5. června do 9 hodin.

Připomínám, že zítra, tj. ve čtvrtek 4. června, budeme od 9 hodin pokračovat v přerušené 50. schůzi Poslanecké sněmovny. Po jejím skončení bychom otevřeli nejdříve přerušenou 47. schůzi Poslanecké sněmovny, kterou bychom ukončili, a následně bychom otevřeli přerušenou 14. schůzi Poslanecké sněmovny, kterou bychom také ukončili. Přeji vám pěkný večer.

 

(Schůze přerušena v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.