Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

375.
Žádost Policie České republiky o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny
k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové

Mandátový a imunitní výbor žádost o vyslovení souhlasu projednal a na lavice vám bylo dnes doručeno jeho usnesení číslo 131 ze dne 21. dubna 2020. Prosím předsedu mandátového a imunitního výboru poslance Stanislava Grospiče, aby nám podal zprávu o projednání žádosti Policie ČR o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych Poslanecké sněmovně podal zprávu o projednání žádosti Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, územní odbor Karlovy Vary, druhé oddělení obecné kriminality, o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové, mandátovým a imunitním výborem. Žádost policejního orgánu byla předsedovi Poslanecké sněmovny doručena dne 5. března tohoto roku a téhož dne byla postoupena mandátovému a imunitnímu výboru k projednání.

Žádost obsahuje vymezení skutků, o které jde, a jejich předpokládanou právní kvalifikaci a tyto skutečnosti jsou pak obsaženy i v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Projednání žádosti policejní orgán zahájil výbor na své 29. schůzi dne 10. března 2020. Za zpravodaje byl určen pan poslanec Milan Feranec a projednávání výbor přerušil za účelem vyžádání si zproštění mlčenlivosti orgánů činných v trestním řízení k zajištění účasti pozvaných osob a vyžádání statistických údajů o počtu stíhaných osob za projev extremismu podle § 355 a 356 trestního zákoníku.

Členové výboru měli možnost seznámit se s kopií trestního spisu v prostorách sekretariátu výboru. Paní poslankyni Karle Maříkové byla žádost policejního orgánu doručena pak v kopii společně s pozvánkou na 30. schůzi mandátového a imunitního výboru, která se uskutečnila dne 21. dubna 2020. Na této schůzi výboru bylo vyslechnuto vyjádření policejní komisařky, poručice bakalářky Jany Maškové, a vyjádření poslankyně paní Karly Maříkové, která se jednání zúčastnila i se svým právním zástupcem. Dozorový státní zástupce magistr Pavel Dvořák pozvání výboru k osobní účasti na projednávání věci neakceptoval a zamýšlená videokonference se neuskutečnila z důvodu technických problémů na straně dozorového státního zástupce.

Po vyslechnutí zpravodajské zprávy a posouzení všech rozhodných skutečností přijal výbor usnesení číslo 131, které vám bylo dnes rozdáno na lavice.

Mandátový a imunitní výbor má zákonnou povinnost zjistit, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance, neboť tím tak chrání parlament jako celek a zajišťuje, aby jeho běžný chod nebyl ničím a nikým narušován. Zajišťuje tedy, aby jeho členům nebylo z důvodu vyjádření politického názoru, byť ne se zcela uváženými třeba i výroky, bráněno ve výkonu mandátu v plném rozsahu.

S usnesením mandátového a imunitního výboru číslo 132 vás pak seznámí pan zpravodaj výboru poslanec Milan Feranec. Já vám zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A než dám slovo panu zpravodaji, tak tady mám ještě dvě omluvy. Takže pan poslanec Miloslav Janulík se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá mezi 14.30 a 19.00 ze zdravotních důvodů.

A nyní prosím zpravodaje mandátového a imunitního výboru poslance Milana Ferance, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, než vás seznámím s projednáním a s výsledkem mandátového a imunitního výboru, já jenom krátkou genezi toho případu, ať víme, o čem budeme hlasovat. Něco už řekl tady pan předseda. Jenom zopakuji.

Jedná se o žádost Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje a pro podezření z přečinu hanobení národa, rasy, etnika nebo jiné skupiny osob podle ustanovení § 355 trestního zákoníku a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod dle ustanovení § 356. To jednání spočívá v tom, že paní poslankyně dne 14. 1. 2019 z poslanecké kanceláře vložila na svůj osobní facebookový profil příspěvek ve znění: Je zakázané dovážet nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území Evropské unie. Muslimští migranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území Evropské unie. Karla Maříková, poslankyně Poslanecké sněmovny.

Případ se začal projednávat na základě oznámení fyzické osoby. Původně ho prověřovalo vlastně krajské ředitelství policie v Praze, následně vzhledem k místní příslušnosti byl případ předán na Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje.

Závěrem jenom ještě uvedu, že součástí spisu je takzvaně trestněprávní analýza, kde je vyhodnocení té společenské nebezpečnosti tohoto jednání, kde jenom řeknu pár závěrů té trestněprávní analýzy, kde autor, to je policejní orgán, policejní orgán, srovnává výroky podezřelé s výroky Adolfa Hitlera v knize Mein Kampf o Židech, kde říká, že jsou to paraziti, cizopasníci a šíří se stejně jako škodlivý bacil. Takže dle názoru autora jsou myšlenky Adolfa Hitlera a paní poslankyně totožné a je u nich dána vysoká společenská škodlivost, protože šíří své názory jako politik a podněcuje k (nesroz.) Evropské unie, tedy omezení práv a svobod těch eventuálních migrantů. Její projev je o to nebezpečnější, že postoje obyvatel Evropské unie k migraci jsou nestabilní.

Takže to je jen stručná geneze případu. Mandátový a imunitní výbor to projednával, jak už bylo řečeno, a přijal následující usnesení. Je to usnesení 132 - pozor, ne 131, které máte na stole. To potom vysvětlíme v podrobné rozpravě.

Mandátový a imunitní výbor po projednání, po vyslechnutí zpravodajské zprávy a po rozpravě přijal usnesení číslo 132, kterým

I. nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové, narozené 19. března 1981;

II. pověřuje předsedu mandátového a imunitního výboru, aby Poslanecké sněmovně předložil toto usnesení.

Toto je usnesení mandátového a imunitního výboru. Já jenom nad rámec toho dodávám, že v tomto volebním období jsme řešili několik případů vydávání poslanců a zatím jsem - a to byl první případ, kde byla vzácná shoda všech, to znamená doporučení k nevydání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni dva poslanci s přednostním právem. První jsem já a druhým je Radim Fiala, takže já požádám o vystřídání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Já jsem si tedy převzal předsedání. Všeobecná rozprava je otevřena a jako první je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Okamura. Já požádám sněmovnu o klid, než mu dám slovo. Pane místopředsedo, prosím, je to vaše.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: (Staví na řečnický pultík ceduli s textem: Ctím svobodu slova! Stojím za Karlou! Stejné cedule mají na svých lavicích všichni poslanci SPD.)

Vážené dámy a pánové, žádost policie, která spadá pod ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD, o vydání naší kolegyně, poslankyně SPD Karly Maříkové za její názor, kterým vyjádřila nesouhlas s nelegální migrací a islamizací Evropy, je kriminalizací svobodného názoru, jakkoli s kritickým názorem na migraci a islamizaci mnozí z vás nesouhlasí a naopak to podporují. Znakem každé totality je totiž konec svobody vyjadřovat své názory.

Poslanci hnutí SPD stojí jednotně za naší kolegyní Karlou Maříkovou a nepodpoříme její vydání. Odcituji, co přesně Karla Maříková napsala a za co má tedy být stíhána a souzena v dnešní České republice. Cituji: "Je zakázáno dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území Evropské unie. Muslimští migranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území Evropské unie."

Myslím, že je zcela skandální, že policie a státní zástupce chtějí soudit poslankyni Karlu Maříkovou za tento výrok. Nejde jen o migranty a islám, ale o svobodu, která odlišuje totalitu od demokracie. Navíc v případě Karly Maříkové šlo bezesporu o nadsázku, kdy připomněla, že Evropská unie zakazuje dovoz invazivních druhů rostlin, a podle jejího názoru by se měla podobně Unie postavit k invazi ekonomických nelegálních migrantů. Pravdou je, že obojí může být pro daný systém zhoubné. To je naprostý fakt. Navíc v případě muslimských invazí zcela doložitelný historickými fakty. Říše zničené muslimskou invazí, Egypt nebo Byzantská říše, mluví za vše.

A současně děkuji všem občanům, ale i těm kolegům poslancům a politikům, kteří navzdory opačným politickým názorům podpořili naši Karlu Maříkovou a právo svobodně vyjádřit názory. Neznamená to bohužel, že tu máme demokracii, ale znamená to zcela určitě, že tu máme ve Sněmovně demokraty, a to je dobrý základ k tomu, abychom se jednou skutečné demokracie a svobody dobrali.

Pokud jde o hlasování o vydání naší poslankyně Karly Maříkové, jsme klidní. V této uměle vytvořené kauze totiž nelze prohrát. Už teď totiž prohrál ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, který se neumí a ani nechce veřejně přihlásit na stranu Karly Maříkové a svobody slova a po celou dobu v té kauze mlčí. Nemyslím, že by vznesená obvinění u soudu obstála, a to ani ne tak proto, že by se nenašli soudci, kteří by nechtěli zavírat za názor, spíše naopak, ale odsoudit poslankyni SPD za zjevně pravdivý názor by uškodilo jen justici a proimigračním aktivistům a SPD by to posílilo.

Pan ministr vnitra Hamáček se zjevně upřímně cítí ukřivděný, když ho činíme odpovědným za policejní obvinění, a tvrdí, že policii neřídí. Přitom ale nejde nevidět, že on a jemu podobní posilují hony na čarodějnice a štvanice na ty, kdo odporují správnému proimigračnímu a probruselskému názoru. Svědčí o tom mimo jiné politické zneužívání Ministerstva vnitra pro politický boj, čehož jsou důkazem pokusy dělat z SPD extremistickou stranu ve zprávách Ministerstva vnitra. Veřejnost, policie i justice tuhle zcela jasnou snahu kriminalizovat SPD vidí. Drtivá většina slušných policistů nám nejen fandí, ale vím, že velká část nás i volí. Za to jim děkuji. Bohužel se vždy najde část, která podlehne nepřehlédnutelnému tlaku shora z kanceláře pana ministra.

Přesně tak začíná diktatura. Přesně tak začínal fašismus. Názoroví oponenti jsou nejdříve zesměšňováni, pak dehonestováni, a když ztratí sympatie, jsou kriminalizovaní a nakonec je nepohodlná opozice zlikvidována. To je osvědčený recept, který tu část politiků, justice a médií začala už před pár lety aplikovat za aplausu části veřejnosti, aniž by si lidé uvědomili, že likvidací okamurovců to přece nikdy neskončí. Pro vyvolené elity se vždy nepřítel najde. A jak historie ukazuje, ve vězení se nakonec sejdou oběti i ti, kdo je kdysi zavírali. Proto je pro SPD zcela zásadní, abychom neustále bojovali za svobodu a demokracii i navzdory samozvaným elitám.

Vážené dámy a pánové, to, co jsem chtěl sdělit, je, že tady nejde vůbec o jednu poslankyni SPD, ale jde o princip. Máme právo svobodně vyslovit svůj názor, nebo ne? Máme právo nesouhlasit s migrací a islamizací, nebo ne? A to "my" neznamená SPD, ale kdokoli z nás v této zemi. Já i celé SPD jsme přesvědčeni, že právo svobody slova máme a musíme ho chránit. A za SPD vám slibuji, že do posledního dechu budeme bojovat za svobodu a demokracii v České republice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Fiala, ale ten to stáhl, aby dal přednost paní kolegyni Maříkové, nicméně předtím se přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, takže mu dám slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já vás dlouho nezdržím. Já jenom chci říci, že - omlouvám se, ale já mám takový pocit, že sociální demokracie v každém tom vystoupení v poslední momenty - myslím, že můžeme tady úplně za všechno. Kdybychom neexistovali, tak si nás musíte prakticky vlastně vymyslet, abyste na nás všechno hodili. Tak já vás upozorňuji, pane předsedo Okamuro prostřednictvím předsedajícího, tak jako vaše SPD, tak já budu dělat vždycky všechno pro to, abyste na nás nic neházel, a na předsedu Hamáčka.

Děkuji. Protože když předseda Hamáček bude na to reagovat, jak říkáte a vyzýváte ho, tak ho začnete okamžitě křižovat, že ministr řídí policii. (Posl. Bělobrádek ukazuje řečníkovi ceduli, kterou na řečništi zanechal mpř. Okamura.) A to vy přece samozřejmě nemůžete. Děkuji. Nebo resp. takhle: to on samozřejmě nemůže.

Omlouvám se, mě rozhodil pan kolega Bělobrádek. Nevím, proč mi to ukazuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat. Než dám slovo paní poslankyni, tak seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Lipavský se omlouvá dnes od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Třešňák se omlouvá od 15 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy paní poslankyně Maříková, která je přihlášená v rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji dnes před vás, jelikož policie v Karlových Varech žádá mé vydání k trestnímu stíhání za vyjádření v rámci prosazování našeho volebního programu, kterého se přede mnou v širším kontextu dopustily další osoby a mezi nimi také morální autority. Proti nikomu z nich nebylo však nikdy zahájeno žádné trestné řízení, ale já jsem se podle státního zástupce a policie měla dopustit trestného činu, a to dokonce úmyslného. Jak jsem mohla však páchat trestný čin, a to dokonce ještě s úmyslem, když nikdo z autorů přede mnou se ho nedopustil. Stejně jako autoři přede mnou jsem chtěla upozornit pouze na paradoxy a nesmysly, které přicházejí z Evropské unie. A také její příznivci mi dají za pravdu, že vyhlášky a nařízení, které přicházejí, nejsou vždy v souladu s jejich myšlením.

Podívejme se třeba na takovou... (V sále je hluk. Poslankyně Maříková se obrací na předsedajícího.) Můžu vás, pane předsedající požádat, aby se trošku sněmovna ztišila, nebo já nevím, jestli se tady mám překřikovat?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, já vám vyhovím. Požádám vás o klid. Jste drobná žena, tak musíme být mimořádně vstřícní. Takže ještě jednou vás žádám o klid, aby se paní poslankyně Karla Maříková mohla vyjádřit. Tak prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji. Podívejme se třeba na takovou zbraňovou směrnici, kvůli které vznikla napříč politickým spektrem novela zákona o nakládání se zbraněmi, která měla tuto směrnici aspoň částečně obejít. Poté co Soudní dvůr Evropské unie zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní, jste však tuto novelu zákona napříč politickým spektrem obhajovali a připodepsali. Už to dokazuje, že vyhlášky a nařízení Evropské unie jsou mnohdy postaveny proti suverenitě členských států.

I mně se líbila původní myšlenka, která se zakládala na svobodném pohybu a trhu, která řeší problémy společnou cestou, a toto řešení bude mnohem jednodušší. Tato myšlenka se však vymkla kontrole. Evropská unie se stala zkostnatělou, produkuje řadu nesmyslných nařízení a omezení. K členským státům se chová autoritářsky a vydírá je - dostanete peníze, jen když budete poslouchat. Každá země by si ten svůj směr měla však určit sama. Někteří vidí jako řešení nalezení původních hodnot. Já vidím jako řešení vystoupení, o kterém by si měli rozhodnout sami lidé, a zůstat členem Evropského hospodářského prostoru, abychom zachovali volný obchod se státy Unie, a navrácení k suverenitě, protože v nadnárodním evropském superstátě nemůže fungovat zastupitelská forma vlády. A pak jsou tady ti, co jsou spokojeni s tím, jak současná Evropská unie funguje.

Ve svém příspěvku jsem nevyzývala k žádnému násilí ani jsem nikoho neurážela. Jen jsem se pozastavila nad jedním paradoxem, který opět přišel z Evropské unie. Můžete mě určitě kritizovat, a také autory přede mnou, že jsem si dovolila pozastavit se nad vyhláškou, která se týká zvířat a rostlin, a poukázat na paradox promigrační politiky Evropské unie, jelikož část společnosti je z historického hlediska citlivá na srovnávání s flórou a faunou. A já bych zde mohla citovat politiky a komunální politiky a funkcionáře, kteří se na všech úrovních napříč politickým spektrem vyjádřili k migraci mnohem ostřeji a použili konkrétní synonyma při srovnávání v rámci kritiky migrační politiky, kdy dotčenou skupinu obyvatel nazvali jezinkami z pohádky o Smolíčkovi nebo slimáky, kteří se nezastaví před ničím a není pro ně překážkou žádná hranice, žádná vzdálenost ani lokalita, ze které se nám přesouvá. Je schopen přilézt po svých, autem, lodí, vlakem, je prostě schopen se k nám dostat veškerými možnými cestami. V tomto případě však šlo jen o otevření diskuse k migrační politice Evropské unie. Žádné z těchto vyjádření nebylo bráno ani jako extremistické, ani tak nebyla označena žádná z parlamentních stran, jejichž členové jsou autoři těchto citací. Nebudu tady žádného politika jmenovat, ale ukazuji vám tady dvojí metr, kterým se začíná v našem státě měřit.

Z mého příspěvku bylo jasné, že nemám v úmyslu nikoho urážet nebo hanobit, nepoužila jsem proto ani žádné synonymum, abych někoho konkrétně srovnávala s něčím, co by pro někoho eventuálně mohlo znamenat něco ošklivého, ale pozastavila jsem se v rámci prosazování volebního programu, za který jsem byla zvolena do Poslanecké sněmovny, nad dvěma paradoxy. Nemohu však za myšlení druhých lidí a to je to, co mi přijde nebezpečné, že někoho dnes vůbec napadá srovnávat historické milníky se současnými výroky a vidět tam i to, co tam není. Autoři přede mnou, kteří se vyjádřili v mnohem širším kontextu, jak jsem říkala, nebyli trestně stíháni, nikdo z nich nebyl ani v souhrnných situačních zprávách Ministerstva vnitra Projevy extremismu a předsudečné nenávisti, které každé čtvrtletí vydává.

Já jsem se v této souvislosti pana ministra vnitra v rámci písemných interpelací dotazovala, podle jakých kritérií jsou vybírány osoby, které jsou v těchto zprávách uváděny. A víte, co mi bylo odpovězeno? Že v souhrnných situačních zprávách Ministerstva vnitra jsou zmiňovány subjekty a jevy, které naplňují definiční znaky extremismu a předsudečné nenávisti, a veřejnost je zpravidla informována o nenávistných projevech veřejně známých osob, případně o jiných medializovaných případech spojených s extremismem či předsudečnou nenávistí. Ministerstvo vnitra si zde hraje na žalobce a soudce, jelikož uvádět kohokoli, kdo nebyl shledán vinným, do těchto zpráv je nad jeho kompetenci a předem jak subjekt, tak osobu odsuzuje.

Tu medializaci, o které se ministr vnitra zmiňuje, mému případu zajistilo právě až Ministerstvo vnitra. Do té doby novináře můj případ vůbec nezajímal a ten případ se nacházel teprve v přípravném řízení. Říkám si, jaké by to asi na Ministerstvu vnitra vrhalo světlo a na jeho čtvrtletní zprávy o extremismu, kdyby byl případ odložen.

Byl tedy toto snad návod, jakým směrem se má případ vyvíjet, nebo mělo Ministerstvo vnitra snad bližší informace, jak se vyvíjet bude, a to už tři čtvrtě roku předem? Samotné uvedení mé osoby v těchto zprávách vnímám jako návod pro orgány činné v trestním řízení a vnímám to tak ve všech případech, kdy Ministerstvo vnitra uvádí ve svých zprávách osoby, jejichž případy se nacházejí teprve v přípravném řízení a nebyly shledány vinnými. Tento postup je zavádějící. Může mít vliv na průběh trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení mohou být tímto ovlivněny či cítit se pod tlakem a samotné zveřejnění může dotčenou osobu poškodit v rovině společenské i osobní. Ministerstvo vnitra se tímto svým jednáním staví do role žalobce a soudce, což je mimo jeho kompetenci, a popírá, že v tomto státě stále platí presumpce neviny, protože uvedení v těchto zprávách kohokoli, kdo nebyl shledán vinným, způsobuje, že je na osobu předem pohlíženo jako na vinnou.

Ministerstvo vnitra ve svých zprávách pravidelně uvádí, že SPD je extremistická strana. Často jsme oponenty nazýváni fašisté a nacisté. A víte, co je nejhorší? Že je to lidmi, kteří se sami takto projevují. Přečtu vám zde jeden takový nenávistný vzkaz, který mi dorazil díky medializaci, kterou mému případu Ministerstvo vnitra zajistilo, a hned vám vysvětlím, proč ho zde čtu: Co za nelidská a nekřesťanská zrůda může přirovnat lidské bytosti k plevelu a zvěři? I ten nejubožejší migrant má tisíckrát větší hodnotu než ty a celý ten tvůj spolek Pitomiových dementů. Styď se, ty pomatená bestie! Budeš se smažit v pekelném kotli s Mengelem.

Víte, to, co jste teď slyšeli, to je následek politiky, která chce trestat jiný názor, a je pro ni jen ten jeden správný, a to ten souhlasný s Evropskou unií. Politiky, která rozděluje společnost na ty, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie, jsou hanlivě označováni a je na ně pořádán hon, a na ty, kteří souhlasí a myslí si, že jen ten jejich názor je správný a žádný jiný nelze připustit. K tomuto vzkazu o křesťanství mohu říct jen jedno jediné, že už v bibli se píše - a nyní budu citovat: "Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají, dýchají stejně. V čem je člověk před zvířetem? K jednomu místu plynou." Přijde vám i tento citát jako hanobení, když srovnává zvířata a lidi? Mohla bych vám zde číst mnoho dalších citací, které srovnávají lidi a zvířata, třeba z talmudu nebo z koránu, z knih, které jsou pro určité skupiny osob na celém světě velmi významné a nejsou zakázané. A o těch výrocích se nemluví, že by někoho hanobily nebo šířily nenávist.

Omezením diskuse cenzurou a potíráním nepohodlných názorů vzniká ta pravá nenávist a rozděluje společnost. Pokud bude omezena diskuse, tak to bude mít naprosto opačný efekt, a to ten, že se názorové proudy ve společnosti vyhrotí. Bylo by naivní myslet si, že perzekucí zavřete části společnosti ústa. Sám Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že každý názor, stanovisko nebo kritika je vzhledem k významu svobody projevu článku 17 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod v zásadě přípustným. Omezení svobody projevu je proto výjimkou, kterou je nutno interpretovat restriktivně a lze jej ospravedlnit jen kvalifikovanými okolnostmi. Co největší bohatost diskuse o věcech veřejných by měla být státní mocí regulována jen v míře nezbytně nutné, jak vyplývá z článku 17 odstavce 4 Listiny základních práv a svobod. Současně tím stát akceptuje, že jeho mocenský zásah do svobody projevu by měl přijít subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, například užitím možností k oponování kontroverzním a zavádějícím názorům. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji než cestou trestního stíhání, jak se státní moc snaží v mém případě.

Mnozí tady kritizují Čínu, která údajně filtruje a maže stránky na internetu nebo výrazy zpochybňující režim, a lidé tam jsou prý za projevy na internetu zavíráni. Ale my děláme naprosto to samé. Krok za krokem směřujeme k totalitnímu směru stíháním lidí na internetu za nesouhlasné projevy k migrační politice Evropské unie. A říkáme tomu předsudečná nenávist. Je to jako s omezováním lidských práv totalitními režimy. Začíná se pozvolna a pak se utahují šrouby. Nikdo se asi nebude rvát za svobodu pornografie v sítích, které užívají děti, nebo vyzývání k násilí nebo útokům. Cenzura se však týká i názorů, které se prostě někomu nelíbí. Mazání a stíhání názoru se pak musí ještě podpořit, a to nejlépe zvláštním zákonem nebo exemplárním případem, třeba jako ten můj.

Je to právě cenzura, omezování diskuse, politická korektnost, která v lidech podněcuje agresivitu. Čím více se budou lidem nasazovat náhubky, tím více názory budou ve společnosti gradovat a budou ji rozdělovat.

SPD vstupovalo do voleb do Poslanecké sněmovny s protimigrační politikou a programem, ve kterém stojí toto. Naše hnutí požaduje zásadní kroky k zajištění bezpečnosti naší země a jejích občanů. Především odmítáme vnucené přijímání nelegálních imigrantů a odmítáme islamizaci naší země pod záminkou multikulturalismu. Nedovolíme v České republice vznik páté kolony radikálních muslimů. Právo šaría a islámský džihád jsou ohrožením naší svobody a bezpečnosti. Jejich propagaci a šíření postavíme mimo zákon a porušení budeme jednoznačně trestat. - Když si přečtete náš program, tak se naskýtá otázka, zda začneme trestat politiky za prosazování programu, za který kandidovali, byli zvoleni a není zakázán. Vracíme se snad do padesátých let, kdy důvodem procesů se stávaly nepohodlné politické názory? Byla to právě perzekuce, která se stala jednou z oficiálních forem vládnutí běžně používaných všemi státními institucemi.

Policie mě chce trestat za to, že prosazuji politiku, která chce, abychom si udrželi křesťanské hodnoty a tradice, na kterých jste vyrostli vy i já a naši předci. Za to, že odmítáme jít ve šlépějích zemí, ve kterých je následkem migrační politiky Evropské unie ohrožena bezpečnost vlastních občanů. Býváme nazýváni extremisty. Extremismus je chování mimo střední proud, ale nelegální migranty zde nechce 80 % obyvatel. Ptám se tedy, kdo je extremista? Podle tohoto je to těch 20 %, co podporuje migrační politiku Evropské unie. Je tedy extremistické to, že občané vnímají nelegální migranty jako výraznou bezpečnostní hrozbu na základě toho, co se děje ve státech, které v rámci plnění migračních kvót přijaly žadatele o azyl?

Celý tento případ od samého začátku vnímám jako zpolitizovaný, a to na základě skutečností, že podnět podal politik z mého volebního kraje. Nebyl ani schopen veřejné diskuse, tak jak by to v demokratické společnosti mělo být, a nejde o člověka, kterého by se to dotýkalo jako dotčené skupiny. Ač se případ nacházel v přípravném řízení a nebylo vůbec jasné, jakým směrem se bude vyvíjet, tak mě Ministerstvo vnitra uvedlo ve svých čtvrtletních zprávách o extremismu a předem ze mě udělalo extremistku. Samotné uvedení v těchto zprávách ve mně budí dojem jako návod, jakým směrem se má případ vyvíjet, a to s jediným cílem - aby vznikl velmi nebezpečný precedent, podle kterého bude možné soudit další případy a jednou možná i vás.

Žijeme v době korektnosti, kdy je nenávistný kdejaký výrok. I ten, který je podložen fakty. Ten se však korektní společnosti nehodí, a proto je třeba jej umlčet a zničit. Až budete dnes hlasovat, tak se zamyslete nad tím, že jednou se může stát nepohodlným třeba i ten váš výrok nebo názor. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem... mám taky jednu faktickou poznámku. Takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal a s přednostním právem se připraví Radim Fiala. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já možná zklamu ty, kteří doufali, že to bude rychle. Já jsem také doufal. Nicméně když vidím třináct jednostranně přihlášených, tak si říkám, že jednostranná diskuse nemá smysl. Abych to trošku rozbil, já tedy budu primárně reagovat na pana předsedajícího jeho prostřednictvím.

Já si nemyslím, a to je můj názor, že důvodem pádu starých říší byly přílivy nových lidí. Já si myslím, že ty důvody byly většinou spíše hospodářské, technologické, otázka uzavření se do sebe a zastavení inovací nebo politická krize uvnitř té říše. Ale to je můj názor. A názory nejsou pravdivé nebo nepravdivé. Názory můžou být hloupé, špatné, dobré, bezpečné nebo nebezpečné.

Fakta můžou být pravdivá, anebo nepravdivá. A je faktem, že pokud někde vzniká nějaký proces, který končí genocidně, tak většinou jednou z těch prvních fází je dehumanizace nějakého toho protivníka. A to je, myslím, ten problém, který tady částečně diskutujeme. Zazněl i jinde, a proto si myslím, že ten výrok nebyl úplně pěkný, řekl bych, a fakticky správný a vhodný, tedy problematický, jak se dnes často říká, ale samozřejmě, jak jsem říkal, máme zde každý právo na názor. Chtěl bych tedy podotknout, že pokud 20 % už je extremismus, tak jsme tady extremisti ve Sněmovně úplně všichni, s výjimkou hnutí ANO. A takto bych se nerad díval na to, co je extremismus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení s přednostním právem, předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jenom krátká reakce na pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala. Pane místopředsedo, já váš názor plně respektuji a přeji vám, aby vás za něj jednou nezavřeli.

Vážené - a teď vážně. Karla toho už hodně řekla, ale myslím si, že je velmi důležité celou tu věc pojmenovat a říct si, o co vlastně jde. Podle mého názoru - a mrzí mě, že tady není pan ministr vnitra Hamáček, který by to určitě měl slyšet - je Karla Maříková jenom střípkem celé té věci, která tady kolem nás jakoby letí.

Dnešní jednání a případ mé kolegyně Karly Maříkové si zasluhuje zvláštní pozornost. Je nutné si především uvědomit, že případ naší kolegyně má širší kontext, který se ve svém důsledku dotýká každého, kdo v naší zemi chce vstoupit do politiky. Každého, kdo chce mít politický názor, a bez přehánění řeknu, kolegyně a kolegové, každého, kdo sedí v této Sněmovně a někdy bude mít chuť projevit politický názor nebo reprezentovat politické názory svých voličů i v tom případě, že to bude v rozporu s dosud nepsanou, ale už vymáhanou oficiální politickou linií, která je diktovaná z Bruselu.

Naše společnost, naše politická kultura a náš ústavní a právní řád se oprávněně pyšní ochranou svobody, včetně svobody občanského, ale také politického názoru. Musím zdůraznit, že naše hnutí je založeno na hlubokém respektu k demokratickým principům a prosazuje jejich prohloubení směrem k přímému a systémovému rozhodování občanů. Říkáme tomu přímá demokracie. A já znovu podtrhnu slovo systémovému rozhodování občanů, protože zároveň jasně odmítáme projevy anarchie.

Podtrhuji také, že v našem politickém programu přímá demokracie je ohraničena respektem k soudní moci a respektem k Listině základních práv a svobod. Zdůrazňuji to pro ty, kteří straší diktátem většiny nad menšinou, ve které menšina z rozhodnutí většiny pozbude práv. Každý, kdo si přečte program našeho hnutí, nenajde v něm ani antisemitismus, ani sklony k totalitnímu uchopení moci, ba právě naopak. Přesto několik let probíhá intenzivní kampaň, která má naše hnutí vykreslit jako fašistické, totalitní, ohrožující demokracii, rasistické apod.

Co je důvodem? Důvod je jednoduchý. Naše hnutí opravdu ohrožuje, ale nikoliv demokracii nebo svobodu, ale zájmy mocných elit, které si hrají s touto zemí a které z této země vysávají peníze. Tyto elity prosazují tzv. evropskou integraci do současné Evropské unie, která podle našeho názoru znamená zásadní ohrožení existence České republiky a našeho národa a která znamená zásadní ohrožení svobody a demokracie. Každý, kdo viděl, jak se klaní elity Evropské unie při odhalování nadživotní sochy Karla Marxe, musel pochopit, jaký je ideový základ této říše.

Globální elity prosazují také globální ekonomiku, která znamená ztrátu základních schopností této země, tzn. zajišťovat si potraviny, produkovat finální produkty, léčiva nebo mít jistotu, že za několik let budeme mít dostatek cenově dostupné energie. Prosazujeme také důslednou obranu politické suverenity naší země. Chceme, aby tato země byla dědictvím našeho národa, a nikoliv prostorem, o kterém se rozhoduje jinde a kam se přerozdělují lidé ze světa na základě iluzorního práva imigrovat. Prosazujeme, aby tato země rozhodovala, kdo bude jejím občanem a kdo zde bude žít. Odmítáme multikulturu, pozitivní diskriminaci menšin, odmítáme útok na základní hodnoty této společnosti, jako je rodina, jako je vlast, což jsou samozřejmě věci, nad kterými se novodobí obdivovatelé Karla Marxe musí mračit.

Problémem našeho hnutí je tedy to, že má skutečně mocné protivníky. S těmito protivníky vedeme a povedeme důsledný politický boj, protože nám záleží na budoucnosti České republiky. V našem programu říkáme vlastenectví a nebojíme se ho prosazovat. Nesmířili jsme se s realitou okrádání této země a postupným zánikem této země. Existuje slavný francouzský román, který se stal nedávno bestselerem. Téma tohoto románu je podvolení. Tento román zde prožíváme a utěšujeme se tím, že na konci to nebude tak strašné, a že dokonce pro ty, kteří se podvolí horlivě, to bude výhodné. Na konci plánu elit a nadnárodních korporací není nic jiného než absolutizace zisku a absolutní kontrola moci. Upřímně nevím, co na tom může být výhodné.

Součástí nastupující kontroly moci je i ukazování reality prostřednictvím tzv. pokřiveného zrcadla, kdy občan má vnímat svět kolem sebe nikoliv podle skutečnosti, ale podle toho, jak si zrovna mocní přejí. Součástí tohoto křivého zrcadla je i usilovné zpracovávání obrazu nepohodlných politiků, politických stran a hnutí. Součástí této strategie je samozřejmě i případ kolegyně poslankyně Karly Maříkové. Její kauza je součástí záměru přes křivé zrcadlo prezentovat občanům naše hnutí.

Vlastenecká hnutí v celé Evropě ke zděšení elit Evropské unie rostou a sílí. Získávají a udržují si podporu voličů a občané si začínají uvědomovat, že nemusí platit, že s Evropskou unií stejně jako se Sovětským svazem to musí být na věčné časy. Proto přituhuje a proto politický boj proti vlastencům začíná využívat silové prostředky. Jakmile selže manipulace s demokracií, jakmile selže špína a mediální manipulace i veřejnoprávních médií, nastupuje nyní Ministerstvo vnitra. A mě mrzí, že tady není pan ministr vnitra Jan Hamáček. Ministerstvo vnitra pod vedením pana ministra vydává zprávy o extremismu a v těchto zprávách samozřejmě se musí naše hnutí objevit. Využívá se přece všech záminek, které jsou vhodné.

Je zvláštní, že se zapomíná na jiné části politického spektra. V této zemi můžete vyhrožovat prezidentovi, můžete oznamovat, že vezmete zbraň a budete střílet. Můžete podřezávat verbálně lidi. Můžete zpochybňovat ústavní pořádek a trhat Ústavu. Můžete lhát, urážet, můžete cokoli - pokud vystupujete proti projevům vlastenectví. Jak je možné, že se nikdo z bezpečnostních složek nezabývá aktivitami politických neziskovek ze skupiny pana Sorose a dalších, které dnes fakticky vytvářejí paralelní struktury ve státní správě? A to i na Ministerstvu vnitra. Cíleně ovlivňují státní správu a zásadně ovlivňují veřejnoprávní média. Patrně právě proto. Nechat je na pokoji je součástí toho, o čem jsem mluvil jako o podvolení.

Ale zpět ke kolegyni Karle Maříkové. Její případ se už dostal do zpráv o extremismu bez ohledu na to, že nikdo nerozhodl o její vině, či nevině. To je jednání, pane ministře vnitra, které připomíná model vyšetřování, tedy vinen. Je to skutečně sovětský model. Zcela zásadní na případu kolegyně Maříkové a na činnosti Ministerstva vnitra je definice údajné protiprávní činnosti, která se nazývá předsudečná nenávist. Prošel jsem si pečlivě a informoval jsem se, jestli náš právní řád tento termín zná pro potřeby trestního stíhání a vyšetřování lidí. Pane ministře vnitra, naše zákony nic takového neznají. To je váš trestný čin, který jste si zkonstruoval, abyste mohl kriminalizovat a využívat Ministerstvo vnitra ke kriminalizaci politických oponentů a politických stran. Předsudečná nenávist je stejná konstrukce, jako historicky byla neněmecká činnost nebo zločin proti míru. Nikdo přesně nevěděl, o co jde, ale každého za to mohli stíhat a odsoudit. Možná časem se někdo ohlédne zpátky a natočí černou komedii o tom, jak si lidé mezi sebou povídají, proč ztratili práci nebo proč se ocitli na policii nebo ve vězení, a bude tam věta: Proč tady jsem, nevím, ale odsouzen jsem byl za předsudečnou nenávist.

Pane ministře, nenávist patří k životu. Bohužel jsou to emoce, ale není to trestný čin. V naší kultuře proti nenávisti nezasahuje policie, ale s nenávistí bojujeme přece jiným druhem emoce a tím je láska. Vlastenectví není založené na nenávisti, ale právě na lásce k vlasti. My zde nechceme migranty proto, že je nenávidíme. My je zde nechceme proto, že milujeme tuhle zem. Jsme zavázáni předkům, kteří ji vybudovali, a jsme odpovědní před našimi dětmi a vnuky, že jim ji předáme.

Opět zpátky k případu kolegyně Karly Maříkové. Většina z vás zde ve Sněmovně nechápe, proč se policie tímto případem zabývala. Já už jsem řekl, že je to za prvé z důvodu ukazovat křivý obraz SPD občanům. A za druhé, a to je potřeba nyní zdůraznit, jde o to zastrašit, ano, zastrašit každého, kdo by se chtěl blíže zajímat o podporu vlastenecké politiky, kdo by jen zauvažoval o možnosti vzepřít se podvolení. Ministerstvo vnitra s panem ministrem vás může kdykoli v takovém případě stíhat v rámci stíhání předsudečné nenávisti, trestného jednání, které jsme si sami vymysleli. Pokud připustíme tuto praxi, můžete si být jisti, kolegyně a kolegové, že si nikdo ničím nebude jist. Dnes elity Evropské unie pracují na posílení kompetencí trestněprávních orgánů Evropské unie. Pokud to dovolíme, tak za nějaký čas nás odtud ze Sněmovny bude pan ministr vnitra vyvádět v doprovodu úředníka prokuratury Evropské unie.

Vážené kolegyně a kolegové, jsem v politice už dlouho. Znám případy trestné činnosti, kterých se dopustili členové různých politických stran. Kradli a dopouštěli se i vážnějších trestných činů. Bohužel podle našeho názoru ty nejzávažnější kauzy, kde evidentně hrály roli politicko-obchodní mafie, jako je např. případ OKD, zůstávají nedošetřené a nepotrestané. V zrcadle této praxe a této zkušenosti považuji pokusy trvale kriminalizovat v rámci zpráv Ministerstva vnitra celou politickou stranu za nebezpečnou politickou praxi - a to jsem prosím zvolil velmi diplomatická slova, aby mě za to někdo nezavřel.

Máme dnes dvě možnosti, buď budeme konstatovat, že žádost o vydání kolegyně Karly Maříkové je nesmyslná konstrukce a předsudečná nenávist není trestným činem, a pak nemůžeme kolegyni Karlu Maříkovou vydat, anebo přijmeme tyto nebezpečné konstrukce z dílny Ministerstva vnitra a kolegyni Maříkovou vydáme. Samozřejmě poslanecký klub hnutí SPD bude hlasovat proti vydání naší kolegyně Karly Maříkové. Dovolím si ale upozornit, že pokud oprávněně odmítneme nesmyslné obvinění Karly Maříkové, měli bychom logicky žádat politickou odpovědnost u pana ministra vnitra a vyzvat ho k rezignaci. A já vás, pane ministře vnitra Jane Hamáčku, tímto k rezignaci vyzývám. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ČSSD.) Pracuje se tak ze strachu v cizím zájmu, protože se zbaběle podvolil. Měli bychom se také logicky ptát, co je pravdy na informacích, které do médií říkají vysocí policejní důstojníci, kteří odcházejí ze služby, že v této zemi si lze trestní stíhání objednat. Pokud tato praxe platí, tak se, kolegyně a kolegové, týká každého z nás. A já vás vyzývám k diskusi o efektivitě kontroly práce Ministerstva vnitra a bezpečnostních složek, o kontrole toho, jestli se neshánějí účelové informace a podklady pro vykonstruované politické procesy.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zde mám tři faktické poznámky, všechny za klub ČSSD, takže jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Veselý, připraví se pan poslanec Jan Birke, jako třetí se připraví paní poslankyně Alena Gajdůšková a v běžné debatě potom pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu daleko stručnější než dvě minuty.

Pane předsedo Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, osobní spor žádný nemáme, ale pokud chcete, aby v demokratické zemi ministr vnitra vstupoval do trestního stíhání, tak byste měl odstoupit ze všech pozic v demokratických institucích, protože to je věc, která je naprosto nepřípustná. Jakmile by to udělal, měl by odstoupit. Pokud chcete zavést takové pořádky, tak to řekněte všem, řekněte: až budeme mít Ministerstvo vnitra, tak se postaráme, ministr se postará, jak bude trestní stíhání probíhat. To nám říkáte!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Jan Birke. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji moc za slovo, pane předsedající. Konečně jsem pochopil, proč to (ceduli, kterou na řečnickém pultíku zanechal mpř. Okamura) mám odložit. Už jsem to pochopil.

Dvě poznámky vaším prostřednictvím k panu předsedovi Fialovi. Máme lidsky velmi dobré vztahy. Většinou se něco dělá a vyzývá se k rezignaci někdo, kdo tady je. Poprosím možná na moment, až se potkáte, tak ho vyzvěte k rezignaci, jak se říká, do očí, a to bych moc poprosil, protože to není fér vyzývat někoho, kdo v tuhletu chvíli je prostě někde jinde. To je první věc.

Druhá věc. Já jsem se už vyjádřil ve svém prvním příspěvku, že pokud by skutečně ministr vnitra zasahoval do těchto procesů, tak by to podle mého názoru, a myslím, že i podle vašeho názoru, na tom se shodneme, nebylo absolutně správné.

Jenom chci říci ještě jednu malou věc. Všichni máme nějaké, ať navážu na to, co tady bylo velmi, řekněme, emotivně a velmi dobře předneseno paní kolegyní poslankyní, které se samozřejmě tento bod, paní poslankyně Maříkové, týká, zkušenosti. Nejste sama, paní poslankyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, která dostává podobné maily, že je potřeba vystřílet celou rodinu a pověsit nás až do nějakého osmnáctého kolena. Tohle zažíváme všichni. To si řekněme na rovinu. Já si myslím, že není ve Sněmovně nikdo, kdo by podobný mail za celou politickou kariéru nedostal. Při veškeré úctě, paní poslankyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, v tomto to není nic výjimečného. Není. Nebudu říkat, jestli to jsou hejty od jedněch nebo druhých politických souputníků, prostě to je součást velmi nechutného, podotýkám nechutného, a to s vámi souhlasím, politického boje, protože mnohokrát to zapadá do rodin, do rodinných příslušníků, a to je na tom to nejhorší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Karla Maříková a připraví se Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych reagovala na svého předřečníka pana poslance Birkeho. Víte, já jsem to tady necitovala proto, abych se litovala, ale chtěla jsem vám ukázat jenom to, že my jsme nazýváni extremisty a fašisty, ale nazývají nás tak ti, kteří se právě jako fašisté projevují.

Pan poslanec mě neposlouchá, ani ho to asi moc nezajímá, takže já končím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji ještě za slovo. Chci to upřesnit, aby to bylo jasné. Rozhodně jsem to nemyslel tak, jak říkají kolegové ze sociální demokracie. Je to tak, že Karla Maříková se dostává do zprávy o extremismu, aniž by ještě byla vinna, a dostává se tam na Ministerstvu vnitra. To znamená, jenom abyste věděli, že my jsme podali dvě trestní oznámení, jak je možné, že z živého spisu unikly tyto informace do zprávy o extremismu Ministerstva vnitra, když ji nikdo neodsoudil, bylo to v přípravném řízení, bylo to prostě v době, kdy ona nebyla odsouzena. To znamená, že Karla Maříková byla v té době nevinná, ale už byla součástí zprávy o extremismu Ministerstva vnitra. Je nevinná samozřejmě dodneška. Takže to je jedna věc. A samozřejmě tu zprávu o extremismu, páni kolegové, a to není nic, co by bylo proti sociální demokracii, nebo nevím, jestli je to proti sociální demokracii, vydává Ministerstvo vnitra a ministr, který ho řídí, je pro mě a pro všechny občany zodpovědný za chod Ministerstva vnitra. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Zaznělo tu toho mnoho. Já si myslím, že ten názor na to trestní stíhání je naprosto jednotný, co se týká klubu SPD, a myslím si, že i ostatní poslanci vnímají, že toto stíhání je spíše politické. Je to taková deklarace toho jediného správného názoru, že lidé, kteří jsou odpůrci migrace, musí být za tento názor trestně stíháni.

Co se týká souhrnné zprávy Ministerstva vnitra o extremismu v České republice, tak uvedení Karly Maříkové do této zprávy bylo naprosto protiprávní. Přípravné řízení, to znamená ne trestní stíhání, ale přípravné řízení je ze zákona neveřejné. Jak je možné, že z neveřejného spisu unikly informace do souhrnné zprávy, která je vytvářena na Ministerstvu vnitra? Jediné, co mě napadá, že tato informace byla naprosto účelově zneužita pro dehonestaci naší kolegyně, poslankyně Karly Maříkové, a uvedením ve zprávě Ministerstva vnitra ji vlastně přímo obviňují, a to jmenovitě.

Já jsem si studoval zprávy Ministerstva vnitra za několik let nazpět, nikdy, upozorňuji, nikdy tam nebylo uvedeno jméno v plném znění, ale vždy tam byl pouze monogram, dvě písmena s tečkou. Toto je naprosto bezprecedentní porušení veškerých možných zákonů České republiky ze strany Ministerstva vnitra a ze strany vyšetřujících policistů, kteří toto přípravné řízení vedli. My jsme podali dva podněty, dvě trestní stíhání jednak na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby inspekce prověřila, jakým způsobem došlo k úniku těchto informací směrem k Ministerstvu vnitra. Zatím se nám dostalo pouze odpovědi na jedno oznámení, tedy od Generální inspekce bezpečnostních sborů, kde je uvedeno, že to vlastně je možné. Nicméně v zákoně není jediný paragraf, který by toto umožňoval. Takže dnes jsem napsal další dopis na Generální inspekci bezpečnostních sborů, kde se tedy ptám, podle jakého zákona, podle jakého paragrafu a podle jakého písmena tyto informace z neveřejného přípravného řízení sdělili Ministerstvu vnitra a to to uvedlo do této souhrnné zprávy o extremismu.

Nebudu se tady ani pozastavovat nad tím, co tady bylo řečeno z ostatních politických stran, které jsou součástí takzvaného demobloku, protože výzvy k vraždě prezidenta, jeho vykrvení a použití na mýdlo, to je skutečně hodně závažný projev. A budí to ve mně ty konotace, které to vede směrem k využívání lidských těl v nacistických koncentračních táborech. A tento politik nejmenované strany - určitě si to všichni dokážete najít na internetu - tak jeho trestní stíhání bylo zastaveno a je to prý jenom přestupek. Takže já zde vidím velmi zajímavé selektivní uplatňování práva. (Velmi důrazně:) A podle nejvyššího státního zástupce pana Zemana je to prý klukovina!

A my zde stíháme tedy naši kolegyni Karlu Maříkovou za výrok, který je v podstatě téměř totožný se dvěma články a titulky na internetovém periodiku Reflex, který tam v letech 2015 a 2017 napsal Jiří X. Doležal. Jak je tedy možné, že tento autor článku, který napsal v podstatě totéž přímo do titulku, není stíhán? Já se vás ptám, je to tedy normální, že někoho za tento výrok stíháme, vydáváme ho tady ve Sněmovně, a druhý bez problémů chodí po světě, žádné trestní stíhání proti němu není vedeno? Nevím. Každý si to vyhodnoťte podle sebe.

Děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď tady mám dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Pavel Plzák a připraví se místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Pěkné odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl ke Karle říct, aby si z toho, že její hnutí a ji konkrétně možná někdo označil za fašisty, nejste v tom sama. Nebo já ti tykám, nejsi v tom sama. Když si přečtu dnešní vyjádření pana kolegy Gazdíka na tiskové konferenci, který řekl, že nezávislost a tak dále hlasovací mašina komunisticko-populisticko-fašistické koalice je zkrátka v přesile, tak ti komunisti mi vycházejí tam (ukazuje nalevo), za populisty většinou bývá označeno hnutí SPD. No a ti fašisti, to zřejmě vychází na nás. A já bych chtěl pana kolegu Gazdíka vyzvat, aby nám řekl, v čem já se chovám jako fašista. A pokud mi to nevysvětlí, žádám od něj prosím omluvu. Děkuji za slovo. (Výkřik z pléna: Výborně! Potlesk v lavicích SPD a hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal a připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den. Jenom fakticky k některým věcem, které tady lítají. To, že si někdo, když si někdo dá jako status na Facebook, tak tam ho lidi sledují, takže jako to, že se to pak někde objeví, tak to není ani účelová snaha o očernění, ani nějaký únik ze spisu. To je prostě veřejná informace, kterou lze využít i někde jinde. To jenom zaprvé.

Zadruhé bych chtěl podotknout, že fašisti tady lítají běžně. Dneska byl fašistou nazván pan ministr Zaorálek. Takže jako ta diskuse je všeobecně... (Pobouření v sále. Reakce: Nazvala ho nacistou.) Za nacistu. Pardon, pardon. Ta diskuse je všeobecně jako vyhrocená a v internetové kultuře nebo obecně existuje takové pravidlo a říká se tomu Godwinův zákon, že dříve či později se v každé diskusi objeví argument ad hitlerum. A existuje takové pokračování, které říká, že ve chvíli, kdy se objeví, tak už veškerá rozumná diskuse skončila a nemá cenu pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku, mám jenom jednu přihlášku, pan poslanec Antonín Staněk. Pane poslanče, máte slovo. Prosím. (Cestu k řečništi zablokovala úřednice, která přinesla ministryni Schillerové podpisovou složku.) Prosím vás, uvolněte panu poslanci. Tak prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem opravdu dneska zděšen. Při vší úctě, a my jsme o tom s paní poslankyní Černochovou mluvili, takže já to teď nemyslím ve zlém, ale dneska ráno jsme začali používat pojmy fašista, označovat se osobně za fašistu. Já si teď čtu na faceboocích, byť mi tady kolega vysvětluje, jací jsme bolševici, komouši, hajzli - s prominutím za toto slovo - tak si to přečtěte, jenom proto, že vyjadřujeme nějaký svůj názor.

Přátelé, jestli si myslíte, že eskalací těchto pojmů docílíte něčeho dobrého, tak určitě ne. Prosím vás, snažně vás prosím, kontrolujme svoje vyjadřování. Děkuji. (Tleská posl. Alena Gajdůšková a posl. Petr Dolínek.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kohoutek v obecné rozpravě a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po pár desetiletích se konečně po vzoru západní Evropy dopracováváme do skutečně orwellovského světa. To, že nás velký bratr sleduje na každém kroku prostřednictvím telekomunikací, internetu, ale také kamer po celé zemi, je již krutá realita. A když už nás velký bratr sleduje, tak také sleduje a kontroluje, co říkáme, co si myslíme, a za názory, které vybočují z řady, trestá.

Co je špatného na prohlášení, že když zakazujeme do Evropy dovoz invazivních rostlin, tak bychom měli přemýšlet také nad zákazem dovozu invazivních migrantů v Evropě a nad stavem demokracie nepřátelských kultur? Je to svatá pravda a právo každé země bránit svou kulturu. Ostatně stejně tak, jako si ji brání například muslimské země, tak jako jim beze sporu přejeme zachování jejich kultury a jejich svobody rozhodovat, koho k sobě přijmou, jak tolerantní budou vůči křesťanství nebo demokratickým myšlenkám, stejně tak přejeme toto právo i sami sobě.

Trestní stíhání Karly Maříkové by byla nejen gigantická ostuda pro českou demokracii, ale také současně skutečné potvrzení programu a myšlenek SPD, které v prvé řadě žádá, abychom v České republice konečně prosadili skutečnou demokracii, kterou už žádali lidé v listopadu 1989, tedy přímou demokracii, ve které vládnou lidé, nikoli vybrané elity.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Jana Černochová. Připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se tady chtěla důrazně ohradit proti tomu, že jsem nazvala někoho fašistou. Nic takového jsem neřekla. A prosím všechny kolegy, aby si nezaměňovali pojmy fašismus a nacismus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan... (Reakce v sále.) Ještě faktická poznámka v poslední vteřince mi naskočila. Tak pan poslanec Antonín Staněk. Prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Omlouvám se paní poslankyni, protože opravdu jsem to zaměnil. Omlouvám se vám. Nicméně oba ty termíny se tady objevují velmi často. Ale paní poslankyně ho neřekla. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Ondráček a připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme u jednoho z dalších aktů vydávání k trestnímu stíhání, které doputovaly do Poslanecké sněmovny za verbální trestné činy. Pokud jsem si přečetl usnesení č. 131 mandátového a imunitního výboru, kde se popisuje ten skutek jako takový, v podstatě ta jedna věta, a jak se říká, opakování - matka moudrosti: Je zakázané dovážet nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území Evropské unie, nebo EU. Muslimští migranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území EU. Podpis paní kolegyně, poslankyně Karly Maříkové. - Já jsem v podstatě v tom nic zásadního neshledal a souhlas bych s tím v podstatě skoro i vyjádřil.

Pan zpravodaj zde zmínil, že podnět byl podán na základě oznámení fyzické osoby. Škoda, že pan zpravodaj nezmínil, že tou fyzickou osobou je také politik. Také politik, jehož konkrétní jméno známe, protože se dostalo do mediálního prostoru a předpokládám, že jsem to někde četl, Jan Hadrava, současný místostarosta nebo starosta města Lokte.

To, že si vyřizují dva komunální politici Karlovarského kraje nějaké účty a používají k tomu orgány činné v trestním řízení, je pro mě svinstvo. Jestli pan kolega nedokáže s politikem bojovat čestným způsobem a přít se o myšlenky u řečnického pultu, popř. někde jinde, tak je to hodně slabý člověk. Podává trestní oznámení, OK. Policie jsem myslel, že má trošku vyšší práh citlivosti a schopnosti, ale zase jak znám policii - a vnímal jsem vystoupení pana místopředsedy Okamury. Víte, pane místopředsedo, nebudu říkat prostřednictvím předsedajícího, protože tam sedíte, ono ne vždycky je všechno potřeba házet na policii. Možná že ten konkrétní policista nebo policistka - nevím, kdo je konkrétním policejním orgánem nebo tím konkrétním policistou, policejním orgánem je útvar - možná on sám ani to trestně stíhat nechtěl a možná to je spíš věc státního zástupce, toho, který v tom vidí zvlášť závažný zločin, nebo zločin v tomto případě, nebo přečin, kterým chce možná zacpat ústa regionálnímu politikovi nebo politikovi parlamentní politické strany.

Já bych samozřejmě velmi uvítal, kdyby takový státní zástupce byl ten hrdina, který vytáhne nebo si zasurfuje nebo si požádá své lidi na státním zastupitelství nebo zadá policii, aby si našel ty články, o kterých se zde hovořilo, o invazivních druzích, a zmínil to pan předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten, kdy Jiří X. Doležal už 26. září 2016 napsal: Invazivní druhy hubíme, invazivní národy vítáme. Všecko v klidu, všechno v tichosti. Článek je dodneška dohledatelný na stránkách, nebo resp. v mediálním prostoru. Můžete si to tam najít, přečíst.

Dne 11. 8. 2017 vyšel další článek - Migrace: invazivní druhy. A zase: Vědci odhadují počet nepůvodních invazivních druhů v Evropě, atd., za posledních 40 (nesrozumitelné), kdy se zvýšil o tři čtvrtiny, roční újma a další. Samozřejmě zase to vztahuje k něčemu.

Byl zmiňován komunální politik České strany sociálně demokratické, tehdejší místopředseda městské části Brno-venkov Bohunice pan Milan Hrdlička, který vydal článek Pozor na slimáky, zase to bylo zmiňováno, a pak s ním byl otevřený rozhovor, kdy z toho bylo zřejmé, o čem hovoří. Je to zase věc ze 6. 10. 2017, která byla zveřejněna, která vyšla.

Žádná z těchto kauz nebyla orgány činnými v trestním řízení prověřována, natož vyšetřována. V podstatě ta samá věc, kterou řekla v jedné resp. ve dvou větách, přičemž ta první věta je pouze konstatování již známého faktu - je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území EU. To je informativní věta. A pak samozřejmě ten myšlenkový pochod paní kolegyně, že muslimští migranti také nejsou původními obyvateli Evropy atd. K tomu trestnímu stíhání nikdy nedošlo, a myslím si, že bychom se museli stydět, kdybychom dovolili orgánům činným v trestním řízení, a v tomto případě si dovolím říct a věřit tomu, že policie má zdravý rozum, že to spíš přichází ze státního zastupitelství, kdybychom měli poslankyni Maříkovou vydat.

Takže sám za sebe říkám, že pro vydání hlasovat nebudu, a věřím, že i většina poslaneckého klubu KSČM. A měli bychom se my jako politici zamyslet nad stavem justice v České republice, protože už několikrát jsme zde hovořili a i ústy současné ministryně spravedlnosti jsme slyšeli a slyšíme to i od některých vysokých postavených bývalých důstojníků policie, kteří říkají, že trestní stíhání si u nás lze objednat. A to je věc, které já se velmi děsím. Děkuji a budu hlasovat proti vydání. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Holík a připraví se paní poslankyně Zuzana Majerová. Tak pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, pane ministře a vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte, abych se tady trošičku zamyslel nad obviněním kolegyně Karly Maříkové. Protože pokud vím, tak ona ve svém vyjádření použila víceméně citaci z naučného slovníku. A jestli dovolíte, tak já ten naučný slovník budu citovat také.

"Invazivní druh je tedy druh rostlinný nebo živočišný, na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že daný druh se začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celá společenstva či ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů. Šíření invazivních druhů může mít rovněž ekonomické, sociální nebo zdravotní dopady. Vede to k omezení možnosti obhospodařování pozemků, zvýšení nákladů, znehodnocení rekreačního potenciálu území nebo taky k šíření alergenů, tedy chorob. Rozšiřování nepůvodních druhů představuje rizika z hlediska zachování biologické rozmanitosti, a to jak na úrovni druhů, tzn. různé křížení, tak na úrovni celých společenstev. A to zejména v případě, kdy má nepůvodní druh schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním, a začne se nekontrolovaně rozšiřovat." Tolik citace.

Dámy a pánové, já se ptám: Je v demokratické společnosti možné, aby za citaci této definice byl člověk trestně stíhán? Já se ptám: Kde je svoboda slova? Samozřejmě řada z vás teď může namítnout a říct: No dobře, vy jste tam tedy citoval ten naučný slovník a to bylo o těch živočišných druzích a rostlinných. Ale člověk, to je něco jiného. - Nemáte pravdu a já vám tady teď řeknu citaci, co je člověk. Jak je biologicky zařazen. Je to říše živočich, podkmen obratlovec, patří do třídy savců, do podtřídy živorodých, řád je to primáti, čeleď hominidi a rod homo sapiens. Takže to znamená, že člověk do této definice patří.

A můžu říct jedno jediné: Budu zásadně, stejně jako celé hnutí SPD, proti vydání kolegyně Karly Maříkové. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám jednu faktickou poznámku. Pan poslanec František Vácha a připraví se paní poslankyně Zuzana Majerová. Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu reagovat na kolegu i kolegy, kteří byli přede mnou.

Prostřednictvím pana předsedajícího paní kolegyně, já vás nevydám, budu hlasovat proti vydání. Nicméně bych chtěl upozornit, že to, co tady citujete, článek 7 z evropského nařízení 1143/2014, se opravdu mluví o nepůvodních, tzn. invazivních druzích. Ale homo sapiens sapiens, homo sapiens je jeden jediný druh. Dosud se nedá říct, že by lidé odněkud z jiných kontinentů byli jiný druh. V tom nařízení Evropské unie se mluví dokonce i o eradikaci, což znamená vymýcení neinvazivních druhů, takže v tomhle bych opravdu byl opatrný. Fakt bych byl opatrný přirovnávat a používat nařízení EK 1143 a srovnávat a mluvit o druzích a eradikaci druhu, protože dosud na zeměkouli neexistují dva druhy člověka. Ten člověk je pořád biologicky jeden jediný druh, tak na tohle si dávejte pozor, když tady vystupujete. Já vím, že máme imunitu při vystupování a nic se nám nestane, ale tohle - já mám Ph.D. z obecné biologie, takže když takhle mluvíte, tak mně to vadí odborně tedy, ale vadí mi to i lidsky. Takže děkuji za to, že se tomuhle vyhnete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Zuzana Majerová a připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré odpoledne. Já to tedy jako pan předřečník, kolega z TOP 09, nebudu rozebírat ani po stránce lingvistické, sémantické, biologické či druhové, protože si myslím, že to není absolutně podstata toho problému, který tady dneska řešíme.

Takže vážený nepřítomný pane ministře vnitra Hamáčku, nepřítomný pane policejní prezidente, vážené kolegyně a kolegové, svoboda slova buď je, anebo není. V zemi, kde je poslankyně stíhána za banalitu, jakou vyslovila kolegyně Karla Maříková, svoboda slova není. V zemi, kde si do své Ústavy vepíše svobodu slova, ale zároveň stíhá lidi za vyslovení jejich názoru, který tu má koneckonců každý druhý občan, je něco špatně. Srovnání člověka s invazivními přírodními druhy je prý dehumanizace. Z mého odborného hlediska je to pouze zase personifikace. Tohle slovo si zdejší moralisté a vyznavači jediného správného pohledu na svět obzvláště oblíbili. Ale není spíše dehumanizací, když invazní guerilla vtrhne do kanceláře a vystřílí celou redakci humoristického časopisu? Není spíše dehumanizací, když invazní oddíl vyvraždí stovky návštěvníků kulturního klubu? A to jsou všechno mladí lidé. Není spíše dehumanizací, když invazní bomby vybuchují v metru a náklaďáky kosí návštěvníky přímořské promenády nebo vánočních trhů? Podle mě jsou dehumanizací spíše tyhle stovky mrtvých a tisíce zraněných, nikoliv jedno slovní přirovnání, navíc naprosto trefné.

Policie České republiky žádá Sněmovnu o vydání naší kolegyně Karly Maříkové, protože ji chce stíhat za údajné podněcování k nenávisti. Myslím, že za podněcování k nenávisti by měli být stíháni jiní, protože něco tak monumentálně hloupého a tupého, jako v případě Karly Maříkové vyprodukoval ministr vnitra Hamáček s pomocí policie, nemůže u většiny normálních lidí vzbuzovat nic jiného než právě onu nenávist. Nenávist k policii, nenávist k institucím, nenávist k vládnoucím politikům, kteří něco podobného dovolují policii provozovat, nenávist k režimu, který tu vládne, k Evropské unii, pod jejímž modrým praporem naše svoboda pomalu skomírá.

Vážení kolegové, dojímáme se nad tím, když v závěru slavného Formanova filmu Lid versus Larry Flynt si advokát v podání Edwarda Nortona čte výrok Nejvyššího soudu. Cituji: Soudu nepřísluší hodnotit otázku vkusu, ale otázku svobody slova. A ta buď je, nebo není. A i zvrhlík, jako byl pan Flynt, má tuto svobodu garantovanou ústavou. Neměli bychom se dojímat, ale měli bychom si z tohoto vzít příklad. Proto říkám, policii ani parlamentu nepřísluší hodnotit otázku vkusu, ale otázku svobody slova. A ta buď je, nebo není. Každý z nás ji má garantovánu Ústavou, i Karla Maříková.

Vážení kolegové, poučme se z historie. Pošlapáváním svobody slova to začíná, zvýšenou frekvencí a zneužíváním trestních stíhání za verbální trestné činy to pokračuje a totalitou to končí. Tohle šílenství musíme zastavit, dokud je čas. A proto chci na závěr říct, že Trikolóra tak jako v případě každého jiného kolegy se postaví proti vydání Karly Maříkové. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne opět. A nyní je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, připraví se paní poslankyně Jarošová v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, že vystupuji potřetí v tomto bodu, a podotýkám, to není otázka paní kolegyně Maříkové, to samozřejmě chápe, ale já prostě budu vystupovat pokaždé, když se kdokoliv z vás dotkne nepřítomného ministra vnitra. Já myslím, že to je moje povinnost. (K posl. Majerové Zahradníkové:) Paní kolegyně, vaším prostřednictvím (k předsedajícímu), prosím, nepokřikujte na mě. Já jsem také pozorně poslouchal a choval jsem se disciplinovaně. Jste dáma, chovám se slušně k vám tedy i já.

Na druhou stranu musím říci, a ještě jednou opakuji, nebudu replikovat vaše slova, ale znova opakuji, ministr vnitra neřídí policii. Jestli se vám to líbí, nebo nelíbí, prostě to tak je. Jestli si myslíte, že by ji měl jakýmkoliv způsobem řídit, ovlivňovat, vstupovat do procesů, a jsou tady právníci, erudovaní, špičkoví právníci, kteří mě okamžitě vyvedou z tohoto dojmu. Prostě takto by to nemělo v demokratické společnosti býti. A já v tuto chvíli znova opakuji, pokud to takhle je, tak potom to řízení, ať máme s tím jaké zkušenosti, a věřte, že já mám bohaté zkušenosti s Policií České republiky jako starosta - 36 trestních oznámení na sobě mám! Takže jenom abychom si dokázali představit, a také prostě nebrečím a neříkám, že ministr to na mě posílá, ať už to byly jakékoliv politické strany za těch deset let, co dělám starostu. Prostě to tak není. Já pevně věřím ve stát a věřím v tuto chvíli v systém.

Takže jenom poprosím, při každé příležitosti zde nepřítomného pana předsedu Hamáčka budu prostě hájit. Předpokládám, že vyvolám tím zase řadu dalších technických, ale takový už jsem já. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová, poté paní poslankyně Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já musím reagovat na pana kolegu Birkeho, protože on je poměrně nový člen výboru pro bezpečnost. Na minulém jednání jsme ho zvolili dokonce místopředsedou, takže neví, že jsme tuhle záležitost na výboru pro bezpečnost projednávali, protože jsme tam projednávali zprávu o extremismu, kde skutečně mohu potvrdit slova předsedy výboru pro bezpečnost pana Kotena, tam tato zcela nevhodná připomínka v nevhodném čase byla. A možná bych doporučila panu Birkemu, aby se zeptal pana Hamáčka, jak na to tehdy na výboru pro bezpečnost pan ministr reagoval. Pan ministr uznal, že to je chyba, že to tam je, stejně tak jako to uznali jeho kolegové, a ta debata tam probíhala velmi vyhroceně. Byla tam - teď jsme si to oživili s panem místopředsedou Maškem, vzali jsme si zápis - byla tam právě diskuze i s předkladatelem toho návrhu, tedy s ministrem vnitra a s jeho kolegy, konkrétně s panem ředitelem odboru Bačkovským, kteří uznali, že skutečně v tom rozsahu, jak to tam bylo, to tam být nemělo. Takže když už tady pana ministra hájíte, tak se ho zkuste zeptat, jak to tam proběhlo? Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím, abychom se oslovovali mým prostřednictvím, a paní poslankyně Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu reagovat na pana poslance Birkeho. Ono tady bylo několikrát zmiňováno, že moji předřečníci chtějí, aby ministr vnitra ovlivňoval policii. Já si myslím, že vy to trošku převracíte. To, co je tady kritizováno, je to, že Ministerstvo vnitra ve svých čtvrtletních zprávách o extremismu uvádí osoby, jejichž případy se nacházejí v přípravném řízení a nebyly soudem shledány vinnými, tudíž podle našeho práva jsou stále nevinné, pokud tady platí presumpce neviny. A to ministerstvo řídí ministr Hamáček, který je členem ČSSD. To je tady kritizováno. Nikdo tady po panu ministrovi nechce, aby ovlivňoval policii, ale pan ministr tady vlastně připouští, že soudy tady nemají žádnou váhu. On tady rozhoduje o tom, jestli je někdo vinen, nebo není, on zodpovídá za to ministerstvo, to ministerstvo vydává ty zprávy. Takže bohužel proto je tady kritizovaný váš ministr. On mohl dneska přijít, mě to docela i mrzí, a mohl vystoupit a reagovat na ty připomínky, které tady dneska zazněly. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Birke je přihlášen s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Já na to musím reagovat samozřejmě. Nechci tady rozvíjet nějakou další polemiku a nechci zdržovat dalších devět řečníků, především hlavně z řad SPD. To bych nechtěl a omlouvám se. Ne, to je v pořádku a je to vaše právo a já bych nedělal nic jiného, kdyby chtěli mého kolegu vydat, asi bych vystupoval na jeho obhajobu. Myslím, že je to v pořádku, to vůbec neříkám jako pod pás, ani náhodou.

Děkuji mockrát paní kolegyni, paní starostce, která mně doporučuje abych - Černochové, omlouvám se paní kolegyni poslankyni - která mi doporučuje, abych mluvil s panem ministrem. Tak já s ním samozřejmě mluvím. Je pravda, že jsem nový, dokonce jste mě zvolili místopředsedou. Děkuji mockrát, že jste i vy mě volila tím místopředsedou, nesmírně si toho vážím. Tak pro mě to není nějaká výhra, nicméně po sedmi letech mám nějakou funkci. Jenom chci říci v této ctěné Sněmovně, na druhou stranu pravda je ta, přiznám se, jsem tam nový, nováček, dělám chyby, a když udělám chybu, tak se za ni omluvím.

Co ale tady říkám, mně vadí prostě ta - omlouvám se za ten výraz a teď znova říkám, omlouvám se za ten výraz - prostě máme tady Hamáčka, tak ho prostě natřeme a nějakým způsobem... Neřeším to - a teď samozřejmě vím, že zase budete vystupovat a tak dále - já neřeším, jestli jsou nějaké zprávy, nerozumím tomu, nejsem erudovaný k této věci. Jenom podotýkám, že v momentě, když hájím prostě svého šéfa, tak myslím, že je to v pořádku, to je celé. A tak jako hájíte vy svoji kolegyni, já jen hájím svého předsedu. To je prostě erudované, to je jednoduché, jako jedna a jedna jsou dvě. To je celé. V momentě, pokud budete při dalším vystupování vystupovat v neprospěch pana předsedy, budu znova vystupovat ve prospěch pana předsedy. To je celé, myslím, že to se ode mě očekává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se s faktickou poznámkou z místa hlásí pan poslanec Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat prostřednictvím vás k Honzovi Birkemu. Honza uvedl, že tady vystupují hlavně členové SPD při obhajobě Karly Maříkové, při obhajobě toho, že vlastně my neobhajujeme Karlu Maříkovou, ale svobodu slova. A protože jsme kamarádi, a myslím, že stále ještě jsme - Honzo, já kdyby byl kdokoliv tady obviněn, nejenom z SPD, ale kdyby to byl člen sociální demokracie a byl by obviněn ve stejném duchu, já bych také vystoupil. A bil bych se do posledního dechu za každého z vás tady, kdyby nám někdo chtěl brát svobodu, svobodu slova. To není za Karlu Maříkovou, já tady budu teď vystupovat pro svobodu slova. To je ten útok, který se tady děje. Jestli by to byl komunista, nebo sociální demokrat, nebo z ANO, nebo z jakéhokoliv jiného hnutí, vystoupil bych a hájil bych ho před kýmkoliv. A to je ta podstata té věci. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Birke.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji moc za slovo. Doufám, že budu vystupovat už naposledy, nechci vyvolávat ani emoce a nechci vyvolávat ani nějakou další technickou.

Prostřednictvím předsedajícího panu kolegovi Foldynovi. Já všechno, co jste řekl, vám podepíšu. Podepíšu, Jardo, to, co jste tady řekl, souhlasím s vámi. Ať je to ten, nebo ten, pokud je ohrožen na svých právech nebo na své svobodě, tak mi věřte, že já budu vystupovat stejně. O tom není spor.

Opakuji, nedělám nic jiného, proč tady vystupuji, že hájím svého šéfa, to je celé. Nezpochybňuji - a to jsem řekl a nedělal bych nic jiného, kdyby u mého kolegy tady byla otázka vydání, nebo jakéhokoliv kdyby měl na svých právech, tak bych vystupoval stejně. Myslím, že to je jasné, a já také nikoho za to neodsuzuji, vůbec ne. Jenom hájím svého šéfa. Nic víc, nic míň. Myslím, že to se ode mě očekává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A než dám slovo další řečnici, tak vás seznámím s omluvenkou. Pan předseda Vondráček se nám omlouvá z dnešního jednání pléna od 17.30 a také zítra do 12. hodiny. Nyní prosím paní poslankyni Jarošovou, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Právě projednáváme vydání k trestnímu stíhání kolegyni a poslankyni SPD Karlu Maříkovou za to, že se svobodně vyjádřila, za to, že využila své právo na svobodu slova, která je každému zaručena Ústavou. Svoboda slova definuje úroveň a kvalitu demokracie a musí platit v každém případě, a tedy i tehdy, když se nehodí těm, kteří jsou právě u moci.

Karla Maříková nazvala věci pravým jménem a za to má být potrestána. Je dehonestována za slova, kterými jen varovala před nebezpečím, které hrozí z nelegální migrace, za slova, pod která by se podepsala většina našeho národa. Chcete snad odsoudit převážnou část národa pro podobný názor? Nebo vám bude příště stačit jenom Karla pro výstrahu, abychom si dali pozor na to, co říkáme? Pokud by za svá slova měla být dokonce odsouzena, pak je naše demokracie jen parodií a svoboda slova frází, kterou nemůže nikdo brát vážně. V takovém případě už nemůže být řeči ani o nějaké demokracii, o lidských právech a rozdílných názorech. Jediné, co zbude, bude už jen nová diktatura té jediné a mocnými přijatelné pravdy.

A protože s tím nesouhlasím a protože ctím svobodu slova a ctím demokracii, stojím za kolegyní Karlou Maříkovou. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Foldyna, připraví se paní poslankyně Hyťhová. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moji kolegové a kolegyně, mluvím vlastně k vám, ale současně mluvím k občanům, ale také mluvím k těm, co za celou kauzou stojí. Nejsem naivní, že to je náhoda. Nejsem naivní, protože vím, že existují i další velmi podobné kauzy a určitě tady o nich budu mluvit. Tohle chcete, abychom drželi hubu a krok? Teď mluvím k těm, kteří za tím stojí, za tím omezováním svobody. Abychom mlčeli, abychom lež prohlásili za pravdu a pravdu za zločin? S kolika lidmi tady člověk mluví na chodbě a mluví úplně stejně jako ta Maříková. Jen ta Maříková si jako chlap dovolila to napsat na Facebook. Nepodělala se a napsala to, co si myslí většina národa a hodně z vás politiků, napsala prostě na Facebook. Není to nic překvapujícího.

Pravda, pravda se přece nedá porazit tím, že někdo má sílu a někoho obviní. My jsme se z historie poučili, stokrát jsme to viděli. I Mussolini si myslel, že má pravdu, a skončil za nohy hlavou dolu. I Urválek si myslel, že má pravdu, a poslal na šibenici Horákovou. A všichni víte, jak to dopadlo. Pravda prostě není o tom, že ji přetlačíme zákonem. To se přece takhle nedá trestat někoho za to, jak přemýšlí.

Tady jsme se začali zabývat formou a pojmem předsudečná nenávist. Co to je za blbost? Přátelé, co to znamená, ta předsudečná nenávist? To znamená, vy - nebo budeme obviňováni a budeme obviňovat lidi za to, co si myslí? Pojďme ho obvinit za to, že někoho vyzývá k nějaké nenávisti z hlediska rasy, náboženství. Tomu rozumím, na to všechno máme paragrafy. Ale žádná předsudečná nenávist není.

Nezneužívejme policii. Já si nesmírně vážím práce našich policistů. Víte, že se jim to nechce dělat, tyhle politické nesmysly? Oni to neřeknou otevřeně, oni taky nemůžou, ale mají toho plný zuby. My jsme tady na čtyři roky. Oni tam budou dvacet let, nebo třicet let budou dělat svoji práci, ti policisté. Já je vyzývám: Hoďte jim to na hlavu těm politikům, nebojte se! My si váš vážíme, my víme, že s tím také nesouhlasíte! Celá řada soudců i státních zástupců toho má plný zuby, že se tady vymýšlí takovéhle pseudokauzy! Pseudokauzy, o kterých se pravda, pravda se prohlašuje za zločin. To už tady všechno bylo. Všechno tady bylo.

Vy se nebojíte? Vy, co za tím stojíte, že jednou vy budete tady se zpovídat národu za to, co jste dělali? Ne Maříková. Maříková jenom řekla to, co si většina lidí myslí. My jsme biologicky úplně stejní lidé jako ti, kteří žijí v Africe. Ano, jsme úplně stejní lidé. Ale kulturně, společensky a nábožensky jsme úplně jiní! To potvrzují miliony mrtvých našich předků, kteří bojovali za to, abychom my v Evropě a v křesťanském světě mohli žít, tak jak žijeme. (Hovoří stále velmi hlasitě, důrazně.)

O to tady jde! O to a o nic jiného. My nezpochybňujeme právo Afričanů na jejich život v Africe. Nevměšujme se do toho. Nevměšujme se jim do života. A tady není Mogadišo, to je Somálsko. A já se nechci plést Somálcům do toho, jak mají žít. Somálec ví nejlépe, jak má žít on. Maďar zase nejlépe, jak má žít Maďar. Snažme se pochopit a snažme se být stejní. Proč bychom se do toho vměšovali? Ale někdo jiný si myslí, že když k nám implantuje ty Somálce, ty Afghánce a já nevím, koho všechno, tak že naředí naši kulturu.

No vždyť o to bojovali u té Vídně naši předkové. Umírali na těch válečných polí, abychom vy a my mohli žít tak, jak žijeme! Aby naše kultura byla zachována. Aby židovství a křesťanství v Evropě bylo tím nosným náboženstvím. A my tu budeme soudit Maříkovou za to, že si to dovolila říct nahlas, neřkuli napsat.

Přátelé, mně je z toho smutno. Před třiceti lety jsem si myslel, že to skončilo. Neskončilo to. Nacisti, komunisti, a teď tady přichází nějací neoliberálové, víceméně neomarxisti nebo blázni, kteří znovu rozpoutávají tenhleten boj, rozdělují národ na to či ono. Lítá tady fašista sem, fašista tam! Nacista sem, nacista tam! Že se nestydíte před těmi miliony těch mrtvých z Mauthausenu a z těch front, kteří za to bojovali! Vždyť je to všechno úplně jinak. Je tady jenom a jenom zájem globálního kapitálu, aby prosperoval, aby měl nemyslící masu, a my tomu podléháme.

Nevydám Karlu Maříkovou! Nevydám nikoho z vás, kdo máte nějaký názor. Můžete ho mít byť jiný, byť jiný, ale je to názor, a to je ta svoboda. Svoboda, to nejcennější, co jsme kdy mohli získat. A proto vám děkuji za to, když se postavíte k tomu, že tu Karlu Maříkovou dneska nevydáte. To je ten dílčí kousek z té mozaiky svobody. Děkuju vám. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Máme zde faktické poznámky. Jako první bude reagovat pan poslanec Dolínek, poté pan poslanec Válek. Tak s faktickou poznámkou pan poslanec Dolínek. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu fakticky. Čím víc budeme křičet, tím víc je nepřesvědčíme. Já si myslím, že by bylo dobré jít k věcnosti a konzistenci projevu a ne ke zvyšování hlasu a překřikování, protože ono k ničemu v zásadě to překřikování nevede. To je první věc.

Druhá věc. Já myslím, že dnes je opravdu smutný den parlamentní demokracie. A teď nemyslím kvůli paní Maříkové, ale kvůli pojmům, kterých jsme bohužel dneska svědky od prohlášení paní kolegyně Černochové, byť můžu mít pochopení, proč se rozzlobila. Já myslím, že mediálně jasně vysvětlila už od neděle, proč má svůj postoj, a nemusím s ním souhlasit, ale respektuji ten postoj. Ale už od toho rána je to velmi nešťastné. A vlastně my dnes jenom hledáme, řada mých kolegů, nebo vy hledáte, jak to ještě přebít peprnějším výrazem z této oblasti. Já myslím, že ta oblast byla opravdu v dějinách lidstva velmi temná. Ta oblast si nezaslouží, aby byla připomínána po stránce těch pojmů, které zaznívají. Zaslouží si to, co připomněla paní poslankyně. Zaslouží si i to, co připomněl zde kolega Foldyna, ty oběti. Ale ne ty tvůrce, ne ty násilníky, ne to zlo, které tady bylo. Já bych vás chtěl všechny požádat, zkuste ze svých projevů to odstranit. Ono se to totiž stává potom živnou půdou pro jiné lidi, kteří se potom na tom rádi budou vozit, rádi to budou používat. Pak budou oni vyprávět na svých schůzkách a setkáních, že to přesně zaznívá ve Sněmovně, tak proč oni by to nemohli také takto různě říkat. Zkusme se prosím vrátit k meritu věci. Každý budeme nějak hlasovat. Ale nemyslím, že to je namístě.

A za druhé. Mně se rozhodně výrok paní kolegyně nelíbil, jak ho použila. Já si myslím, že přirovnávat žijící osoby k invazivním rostlinám je nechutné. Ale to si musí určitě ona vyřídit s tím, kdo ji kde podporuje, volí, to asi si nebude vyřizovat se mnou, a o tom je asi také nějaká demokracie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Válek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Tak já jak to vidím, my už se dneska k něčemu jinšímu nedostaneme. Já jsem myslel, že budeme hlasovat během pěti minut, v podstatě tak jako vždycky poslance nevydáme, a tím to skončí, protože to je zřejmě zvyk, který tady panuje dlouhodobě, a já to nezpochybňuji. Takhle jsem to dostal, takhle s tím pokračuji, vždycky to vysvětlím svým spolupracovníkům a kolegům, proč jsme poslance nevydali.

Nicméně rozumím tomu, že bychom neměli tady vystupovat a zbytečně to hrotit a zbytečně zneužívat nějakého takového tématu, kdy někdo zažaluje někoho za to, co řekl. No tak ho zažaloval. My se rozhodneme, jestli ho vydáme, nebo nevydáme. Měli bychom opravdu všechny spojovat. A prostřednictvím pana předsedajícího naprosto souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Foldyna, že bychom neměli rozdělovat, ale spojovat. A jeho opravdu pěkný, hlubokými intelektuálními myšlenkami nabitý projev, který byl konzistentní, atypicky státnicky spojující projev napříč politickým spektrem, byl důkazem toho, jak se spojovat má. Moc děkuji. Opravdu dobrý.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní jsme vyčerpali faktické poznámky, takže prosím paní poslankyni, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Kobza.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Tak dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych se tady chtěla ještě vyjádřit prostřednictvím pana předsedajícího k tomu, co tady říkal přede mnou pan Dolínek. Já mám také názor, že bychom samozřejmě tyto věci neměli připomínat, nebo resp. spíše dneska, jak tady probíhá schůze, tak se mi to vůbec nelíbí. Ale na druhou stranu je zase dobré si říci, co se stalo, a vyvarovat se toho, aby se to nedělo. A právě já se obávám, že ten bod, který tady dneska projednáváme, že se to trošku vrací právě do té historie.

Já bych se tady chtěla právě vyjádřit jako nejmladší poslankyně Parlamentu ČR, jelikož tedy mluvím jako opravdu mladý člověk, který ani nezažil žádnou světovou válku, ani tehdejší režim KSČ, a zkrátka jsem nezažila ani fašismus, jak se tady dneska nazýváme, a ani vládu jedné strany, kde byly také názory lidí určovány nebo spíše směřovány ústředním výborem. To všechno se stalo. Já jsem z toho nic nezažila. A upřímně jsem za to ráda, že žiji v demokratickém státě, v demokratické době a mám právo říct, co si myslím. A stejně tak, jako jsou demokratické volby v této zemi, což je podle mě základní prvek demokracie, tam si také všichni demokraticky zvolíme, koho chceme volit atd., tak si myslím, že je také část demokracie říct si, co si myslíme. A to paní poslankyně Karla Maříková udělala a nemyslím si, že by za to bylo vhodné ji za to stíhat. Nebo resp. to bychom tady mohli stíhat asi už v rámci dnešního dne čtvrtku Sněmovny, protože výrazy, které tady dneska padají, tak já opravdu, mně zůstává rozum stát.

Takže jsem ráda, že jsem tyto režimy tehdejší nezažila, a doufám, že ani nezažiji a že se toho vyvarujeme a nebude toto směřovat za ty roky znovu k takovýmto tendencím, protože nechci, aby to moje budoucí děti zažily, anebo to zažil kdokoliv, kdo díky bohu to nemusel zažít.

Takže prosím, hlasujme proti vydání Karly Maříkové, stejně tak jako to udělám dneska já. A tímto bych jí chtěla vyjádřit samozřejmě podporu, protože je to hodná holka. A věřím, že tím se ta kauza dneska uzavře. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Kobza, připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás ještě přeruším a vyzvu sněmovnu ke klidu. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Dámy a pánové, dobrý den. Já se nebudu trefovat do nepřítomných ministrů ani jinak tady rozviřovat vodu. Já bych se spíše chtěl vrátit k meritu věci, o kterém tady mluvil kolega Foldyna.

Když jsem v září v roce 2018 pořádal seminář s názvem Svoboda slova a právo občana na pravdu, který vyvolal poměrně velkou mediální pozornost, tak mě nenapadlo, že za rok a půl tady vlastně budeme diskutovat velmi vážně o tom, jakým způsobem právě tato svoboda slova je ohrožena.

Přiznejme si, že žádná diktatura v lidských dějinách nikdy nepřišla ve svých začátcích s tím, že by hlásala "jsem tu, abych vás obrala o vaše svobody, abych vás zotročila, abych vás utlačovala". Takto diktatury nepřicházejí. Přicházejí s tím, že lidem nabízejí dobro.

My se pomalu dostáváme do stadia - abych citoval Jana Wericha v jedné předscéně, když říkal: Na tomto místě může každý říkat, co chce. A Horníček se ho ptal: Opravdu? Werich říká: Ovšem. Ovšem na vlastní riziko.

Takže i dnes můžeme říkat, co chceme, ovšem na vlastní riziko, protože výklady předsudečné nenávisti, a můžeme říci, že i to slovo nenávist začíná nabírat dva směry. Jedno je nenávist povolená, doporučená, propagovaná, můžeme říci protežovaná, vůči prezidentovi, vůči SPD, vůči Rusku nebo Číně, a pak je samozřejmě nenávist, která je stíhaná, a to je vlastně nenávist proti jakémukoliv názoru, který by zpochybňoval vůdčí roli a nezpochybnitelnou pravdivost Evropské unie a veškerých nesmyslů, které z ní lezou.

Já si myslím, že George Orwell musí rotovat v hrobě jako vrtule, protože kdyby byl tady mezi námi, tak by určitě křičel nahlas, říkal by: "Proboha, lidi, já jsem svůj román 1984 psal jako varování, ne jako návod!"

Musíme si uvědomit, že to, co tady řešíme, opravdu není jenom poměrně banální případ kolegyně Maříkové. My tady řešíme kruciální principiální otázku, že dochází k velkému útoku na svobodu slova. Dochází k ostrakizaci. Víte dobře, koneckonců pan kolega Birke to tady přiznal, že dostáváme všichni řadu hanlivých mailů z různých anonymních adres a podobně. Já jsem dalek toho naivního názoru, abych si myslel, že se jedná o náhodu. Já jsem hluboce přesvědčen, že se jedná o systémový útok na svobodu našeho slova a na svobodu projevu.

Takže z toho důvodu myslím, že ten případ Karly Maříkové je velmi varující. Upozorňuje na toto nebezpečí. My skutečně - ať už je mezi námi shoda, že Karlu nevydáme, protože to pak už bychom mohli vydat opravdu každého, a navíc to obvinění je nesmyslné, protože víme dobře, že výrazů, které jdou s tou protežovanou nenávistí, které jsou daleko horší, daleko brutálnější, vulgárnější, jsou stovky, a těm lidem se nic neděje, ty nikdo nestíhá, nikdo je nežaluje. Takže musíme skutečně mít na zřeteli, a týká se to nás všech napříč politickým spektrem, že pokud si necháme ukrást svobodu slova, která je mimochodem, to tady ještě dnes nezaznělo, zaručená českou Ústavou, pokud si necháme pošlapat naše ústavní práva, tak potom si musíme přiznat, že jako strážci demokracie, což tady jako zákonodárci všichni jsme, jsme fatálně selhali.

Takže já vyslovuji podporu Karle Maříkové, ale především vyslovuji podporu svobodě slova a svobodě názorů a tomu, že občan má právo na pravdu, aby ji slyšel z médií navzdory všem instrukcím Evropské unie o tom, jak se má veřejnost informovat a co se má informovat a co ne.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jako další vystoupí v rozpravě pan poslanec Pávek. Připraví se pan poslanec Rozner. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, mě určitě nebude nikdo tady podezírat z konverze programu SPD, ale jako člověk, který je velmi citlivý na jakýkoliv útlak, jakoukoliv formu nesvobody, opatření, která směřují k tomu, aby nesvoboda byla znovu nosným programem státu, tak se jí chci zastat. Navíc jsem tedy četl ten výrok. Podle mého názoru vůbec nesplňuje parametry jakéhokoliv trestného činu. To je úplně mimo jakoukoliv pochybnost. Na hraně odpůrců bych byl ochoten připustit nevkusnost takového výroku, ale nikdy, nikdy ne trestnost.

Za druhé bych chtěl říci, že mě zaujala ta zpráva policie, jak tady byla citována, že vlastně přitěžující okolností má být to, že je Karla Maříková politik. Milé kolegyně a milí kolegové, víte, já si myslím, že politici jsou v podstatě špičkou pyramidy, která má povinnost prezentovat a formulovat názory, které slyší dole ve společnosti. A je pochopitelné, že ta společnost, tak jak je různorodá, zastává různorodé názory a pohledy na jednotlivá témata, tak i my reprezentujeme - my jsme v podstatě pouze reprezentanti těchto názorů, těchto postojů, protože jsme těmi lidmi voleni. To znamená, je naší povinností tyto názory tady odprezentovat. Proto máme imunitu na svobodu slova. A musíme trvat na tom, aby tato svoboda zůstala zachována, protože když umlčíme politiky, tak umlčíme národ. A je mi úplně jedno, jestli se ztotožňuji s názory jednotlivých frakcí, stran nebo jednotlivců. Jde o to, že nesmí být dotčena svoboda projevu, svoboda slova.

Řekl bych, že v tomto případě, když to trošku odlehčím, tak se pan státní zástupce jen špatně vyspal a nepochopil, o co tady jde. Domnívám se, že by bylo možná i vhodné iniciovat z tohoto místa přezkoumání jeho postupu nadřízeným orgánem, protože vyvodit z toho citátu, který Karla Maříková uvedla na Facebooku, trestní stíhání, je prostě neuvěřitelná věc. Pro mě neuvěřitelná a nemožná. Takže samozřejmě pokud Karla sama nepožádá o vydání, tak budu hlasovat proti jejímu vydání. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou, v tuto chvíli jedinou faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já navážu na svého předřečníka a využiji toho, že mezi námi sedí paní ministryně spravedlnosti, protože to, co tady kolega řekl, je pravda. A já bych chtěla poukázat i na jednu disproporci, která tady existuje, protože my jako politici na druhou stranu musíme snášet cokoli a orgán činný v trestním řízení řekne "vy jste politici, vy to musíte snést, protože jste veřejně činné osoby". Takže na jednu stranu máme méně práv a na druhou stranu máme mít více práv? Jak to tedy je?

Tady bych byla skutečně ráda, aby Ministerstvo spravedlnosti - byť chápu všechny ty souvislosti s vlivem či nevlivem na státní zastupitelství - bylo jakýmsi moderátorem té debaty, aby se tedy rozhodli pro jednu cestu, ale tu drželi, aby se nám pak nestalo, že někdo nám politikům chce řezat hlavy, chce nás věšet. Je prokazatelné, kdo to dělá, je tam IP adresa, dohledatelná, ale policejní orgán nám pak řekne: Vy jste veřejný činitel, vy to musíte snést. To se mi nelíbí.

Ani já nebudu hlasovat pro vydání paní Maříkové, a to z tohohle důvodu, protože v tom skutečně nespatřuji spravedlivé posuzování de facto jedné věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Rozner, připraví se pan poslanec Jelínek. Máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Rozner: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, mandátový a imunitní výbor Sněmovny jednomyslně konstatoval, že nedoporučuje vydání kolegyně Maříkové k trestnímu stíhání. Osobně si myslím, že nelze zůstat u tohoto konstatování. Pan prezident České republiky řekl, že hnutí SPD není extremistické, ale je hnutím s radikálním programem. Uvádím to proto, že kolegyně Maříková není šetřena policií pro porušení zákona. Je šetřena z politických důvodů. Předsudečná nenávist není žádným termínem, který zná trestní řád. Je to pouze záminka k politickému zastrašování lidí s politickými názory, které jsou za přípustnou politickou linií. Ta je dnes stanovována a určována budovateli EU. Je stanovena výběrově. Kritické až nenávistné projevy k Rusku, Číně, prezidentu Trumpovi nebo křesťanským hodnotám jsou povoleny. Migrace má plnou ochranu a podporu EU, je samozřejmě pod plnou ochranou před kritikou. Tam ohrožujete budovatelské úsilí elit EU, které z Evropy chtějí udělat jednotný stát s unifikovaným obyvatelstvem. Vytváří nového Evropana místo evropských národů.

Náš program je radikální v tom, že chceme zůstat Čechy, Moravany, Slezany a dalšími, kteří v této zemi žijeme, a chceme si o této zemi rozhodovat. Zájmům elit Evropské unie samozřejmě slouží ti, kteří píší nesmyslné zprávy o extremismu, kde je záměrem uvádět hnutí SPD. Zájmům elit Evropské unie slouží každý, kdo šetří neexistující trestný čin zvaný předsudečná nenávist.

Dnes nehájíme kolegyni Maříkovou ani hnutí SPD. Dnes tady hájíme svobodu slova a demokracii. Dnes to bude SPD, zítra někdo další. Dnes bráníme nás všechny, kteří chápou, co je demokracie, odmítají dát náhubek politické korektnosti a kriminalizovat politické soupeře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak a nyní pan poslanec Jelínek, poté pan poslanec Podal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes je výročí 78 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V kontrastu k hrdinnému činu Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v těchto dnech vydavatelství Naše vojsko vydalo kalendář s portréty nacistických pohlavárů ve formátu vhodném na zarámování. V tomto případě bych automaticky očekával aktivitu orgánů činných v trestním řízení pro čin propagace nacismu. Ale nic se neděje. V současné době, kdy sociální inženýrství ve společnosti spěje k vytvoření sterilní společnosti bez vlastního názoru, která bezmyšlenkovitě papouškuje komentáře zpráv od odborníků ve sdělovacích prostředcích, se takové excesy stávají normou.

Ústavní pořádek České republiky tvoří mimo jiné Ústava našeho státu jako nejvyšší právní norma právního řádu, která je právním výrazem existence státu, a Listina základních práv a svobod. V této listině je oddíl druhý, který popisuje politická práva. V čl. 17 se hovoří v odstavci 1: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Za druhé, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Za třetí, cenzura je nepřípustná.

Nyní si připomeňme výrok kolegyně Maříkové: Je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území EU. Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území EU. - Pokud si tento výrok představíme s otazníkem na konci věty, pochopíme kouzlo českého jazyka, když si připomeneme výrok, krátkou větičku: popravit ne, propustit. Stačí, když dáte čárku trošku jinam a význam je úplně jiný.

Trestní zákoník obsahuje trestné činy narušující soužití lidí. V dokumentu od policie je vyjádřeno podezření z přečinu podněcování k nenávisti. Zase sáhneme trošku do nějakých naučných análů a zjistíme, že nenávist je dlouhodobá intenzivní emoce zaměřená proti určitému objektu. Opravdu neshledávám naplnění této definice v uvedeném výroku. Stíhání chápu jako pokus o zastrašení dalších lidí s vlasteneckými názory.

Celý klub SPD stojí za Karlou Maříkovou. Znakem každé totality je konec svobody veřejně vyjadřovat své názory. Nejde jen o migranty, ale o svobodu, která odlišuje totalitu od demokracie. Jde jednoznačně o snahu o potlačení svobody slova a jednalo by se o nebezpečný precedens do budoucna. Nelze se zbavit dojmu, že jde o politický proces na objednávku. Jsem spolu s celým SPD proti vydání kolegyně poslankyně Karly Maříkové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Podal, připraví se paní poslankyně Válková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedající. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, já se pokusím vrátit věci tam, kam patří, a to k lidskému rozměru naší kolegyně Maříkové. Máme společnou kancelář, takže mám možnost ji sledovat dennodenně. Je to citlivá ženská, která nemyslí jenom na sebe. Já mám svoji krásnou vzpomínku na to - i když ona zas tak krásná nebyla - kdy mě odoperovali žlučník a lékař mi řekl: Máš tam někoho ve Sněmovně? Protože druhý den po operaci jsem rovnou šel do Sněmovny, bylo to potřeba, měl jsem hlasovat. Říkal: Máš tam někoho, kdo by se tě ujal, kdo ti tu ránu bude čistit, kdo ti ji bude obvazovat? Říkám: No nevím, zeptám se. Karla se sama nabídla a můžu říct, že mě vytáhla z nejhoršího. Takže za to já jsem Karle vděčný. Ale slyším od ní, jak se nestarala jenom o mě, stará se o lidi v jejím kraji, stará se o zvířata. Už pověstné jsou její husičky, má je pojmenované, chodí to za ní jako psi.

Takže já bych to chtěl všechno vrátit k tomu, že to není zlá ženská, která by tady vystupovala proti lidem, která by načuchla nějakými ideologiemi, ale je to úplně normální citlivá mladá ženská, které já si vážím, fandím jí. A vydávat ji, no to bych před sebou musel plivnout. Já vám děkuji. (Výkřiky a potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A nyní paní poslankyně Válková, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo. Já poprosím sněmovnu o klid po tomto emotivním projevu.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych se k tomu také chtěla vyjádřit. Myslím, že mě nikdo nepodezírá z toho, že bych byla nějak laděná směrem proti přijímání třeba dětí z destinací, kde měly smůlu, že se narodily. Byla jsem ta, která psala dopis po návštěvě těch detenčních center, takhle to je příhodné říci, na území Řecka na podzim roku 2019, ministrů vnitra, ministrů zahraničních věcí panu premiérovi a upozorňovala jsem, že by bylo dobré jako symbolické gesto, čili víc než symbolické to není, přijmout padesát dětí. Byli tam i některé paní poslankyně, vaším prostřednictvím, Jarošová, se kterou máme velmi dobré kolegiální vztahy, nicméně je jiného názoru. Takže v tomto ohledu jsem konzistentní a myslím si, že ta humanitární pomoc a princip solidarity nás zavazuje více, než si většina z nás chce uvědomit.

Na druhé straně trestní právo - a že ho přednáším hodně dlouho a stále ho mám velmi ráda - je o tom, že to je nejzazší prostředek, který v právu vůbec máme k dispozici. Proto platí prastará zásada, která říká, ekonomie trestní represe - tam, kde není nutné ji použít, ji nepoužijeme. A co nám říká ten náš případ, který teď řešíme? Podle mého přesvědčení jde o posouzení míry společenské škodlivosti tak, jak to vyžaduje § 12 trestního zákoníku, který nám ukládá, abychom byli vždycky velmi obezřetní tam, kde se pohybuje na té samé hranici. Není to tento případ?

Když jsem si přečetla poprvé to, co paní poslankyně Maříková publikovala na svém soukromém facebookovém účtu, tak jsem si řekla, že to je opravdu hloupé přirovnání, nevhodný výrok. A zase, milá paní poslankyně, musím říci, že já jsem se těch nevhodných výroků v minulosti, někdy s fatálními důsledky pro moji politickou kariéru, už dopustila také. A víckrát. Taky jsem stála tady, jak paní poslankyně Černochová dopoledne připomněla, a omlouvala jsem se za ně. Čili v tomto ohledu vím, že člověk někdy, když je rádoby vtipný nebo unavený nebo chce použít hezkou nadsázku, řekne něco, co v politickém prostoru zarezonuje jinak, než jak si představoval.

A já si osobně nemyslím, že jste chtěla někoho urazit. Já si myslím, že to byla hloupá nadsázka, příměr, symbolika a že jste ve skutečnosti nechtěla ani nikoho vyhubit, ani zabránit drastickými opatřeními nebo vyzývat, podněcovat k tomu, aby se sem nedostalo třeba ani jedno dítě, ani jeden dospělý, ani jeden migrant, protože by mohli zamořit naši Českou republiku. To si nemyslím. A právě když to promítnu do tohoto kontextu, jak trestní právo a jeho principy ukládají, tak se mi zdá, že to není zralé na trestní represi.

Kdo to ale může posoudit? Profesorka trestního práva? Možná když zadá takovou otázku v rámci zkušebního testu nebo bude zkoušet u státnic a bude si říkat, tenhle člověk je mezi jedničkou, dvojkou, zkusím ho na tomhle. Už z toho samého vidíte, že je možný dvojí výklad, respektive výklad restriktivní a extenzivní. A ten, kdo to opravdu může a musí posoudit, jsou orgány činné v trestním řízení. Nicméně vy jste politička a my máme tu výsadu, to privilegium, posoudit takové jednání politickou optikou. A já vám, milá paní kolegyně, chci sdělit, že já bych nerada na to užívala trestní právo pro váš případ, proto také nebudu hlasovat pro vaše vydání, protože bych tím z vás udělala politickou oběť. A to se mně nechce, protože nesdílím vaše politické názory v tomto směru a nikdy je sdílet nebudu.

Na druhé straně plýtvání trestní represe na případy, jako je váš, považuji za vysoce nebezpečné a opravdu by mohlo dojít k tomu, že by se nám trestní represe zpolitizovala.

A to, co tady řekl pan poslanec Ondráček, to mě také velmi samozřejmě mrzí. Protože on kritizuje trestní justici, respektive říká, že také mu to vadí, ale z těch jeho slov a kontextu vyplývá, že tomu věří, že v České republice lze trestní stíhání objednat. Odvolává se i na paní ministryni Benešovou. Můžete si myslet, že jsem velmi naivní. Já stále doufám, že je to možné jenom v těch kruzích, o kterých hovoříme jako o organizované kriminalitě, nebo kruhy, ve kterých se nikdo z nás nepohybuje. Takže já si nemyslím, že by až na absolutní výjimky bylo možné v České republice si objednat trestní stíhání. A ty výjimky bychom neměli považovat za pravidlo.

Únik informací, já sama jsem opravdu tohle pocítila také na vlastní kůži, je jedna z nejnebezpečnějších zbraní, které používá také ta druhá strana, v tomto případě politici, kteří zneužijí svého postavení a navážou třeba kontakty s novináři a novináři zase s někým, kdo se chce blýsknout, a nebudu už radši říkat, v jakém slova smyslu slova, a ta informace je puštěna. Těch případů tady bylo tolik, že se mi ani nechce na všechny poukazovat. Ale to s tímhle případem nemá tolik moc společného.

My tedy nerozhodujeme o kvalitní, méně kvalitní anebo velmi nekvalitní práci policistů nebo jiných, kteří se pohybují v oblasti trestní justice, ale o tom, jestli naše kolegyně překročila pomyslnou hranici trestního práva a je namístě ji vydat orgánům činným v trestním řízení. Já si tím jista nejsem, ale jsem si jista tím, že pokud ji vydáme, riskujeme, že bude zproštěna a stane se z ní oběť. Politická oběť. Protože se řekne, že ona byla trestně, ona byla kriminalizovaná za svůj politický názor. A právě proto, až budeme všichni hlasovat, bychom si měli uvědomit, že hlasujeme politicky, a zvážit, zda zvedneme skutečně tu ruku pro vydání, nebo ne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Foldyna se hlásí s faktickou poznámkou z místa. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já bych chtěl k tomu, co řekla paní kolegyně Válková, říct jednu poznámku, paradoxně v tom problému tu pozitivní. Nedávno jsem sledoval vývoj na Slovensku a jeden poslanec ze slovenského parlamentu byl obviněn. U nich je trošičku jiný zákon. Dokonce z ústavy ho zbavili mandátu za nějaké velmi podobné výroky. Byl odsouzen k pokutě deset tisíc eur. Zaplatil deset tisíc eur, tím pádem byl naplněn ten trest. Kandidoval v dalších volbách z posledního místa dané kandidátky. S šedesáti tisíci hlasy postoupil do parlamentu. Karle Maříkové blahopřeji. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Ondráček se také hlásí s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Já jsem slyšel vystoupení paní profesorky Válkové a ta zmínila, jestli tomu v podstatě věříme, jestli se dá objednat trestní stíhání. Víte, já jsem tady také stál a také jste rozhodovali o mém vydání za verbální trestný čin. Ano, věřím. Protože to, co jsem slyšel o tom, co je smyslem mého trestního stíhání, tak smyslem je zavřít mi hubu. Takhle to mělo být řešeno. Jestli vám to přijde normální, mně tedy ne. A dostali jsme se do velmi složité situace. Je tady řada poslanců, kteří by možná mohli vyprávět. Jak jsem zmínil ve svém vystoupení, pojďme se nad tím zamyslet, kam jsme to dospěli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A nyní paní poslankyně Šafránková. Připraví se pan poslanec Rozvoral. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jedním z nejvýznamnějších filozofů liberalismu a moderních dějin vůbec byl bezesporu anglický myslitel, ekonom a politik John Stuart Mill. I přesto, že mým bytostným přesvědčením je ideový a politický konzervatismus, připomeňme si zde ve chvíli, kdy máme rozhodovat o vydání mojí kolegyně z SPD paní Karly Maříkové k trestnímu stíhání za vyslovený názor, některé teze z jeho díla o svobodě. Z díla, které je jedním ze základních myšlenkových pilířů konceptu svobodné a demokratické společnosti západního typu. A zamysleme se nad nimi. Stojí to za to.

V kapitole o svobodě smýšlení a diskuse Mill zastává stanovisko, že člověk ve skutečně svobodné společnosti by měl mít právo vyjádřit jakýkoli názor a každému takovému názoru by měl být dán prostor na rovnou diskusi. Mill tuto myšlenku obhajuje následujícími argumenty - cituji:

Za prvé. Pokud bychom nepřipustili k debatě nějaký názor, je možné, že bychom tím umlčeli pravdivou myšlenku. Vzhledem k našim přirozeně omezeným rozumovým schopnostem si nemůžeme být stoprocentně jisti pravdivostí názorů. - Mill říká: Nikdy nemůžeme s jistotou vědět, že názor, který se snažíme potlačit, je nepravdivý.

Za druhé. I kdyby umlčený názor byl nepravdivý jako celek, mohl by, jak se podle Milla navíc často stává, obsahovat alespoň zrnko pravdy. A vzhledem k tomu, že převládající názory skoro nikdy nejsou úplně pravdivé, tak jedinou možností, jak docílit toho, aby pravda vyšla na světlo, je podrobit tento názor diskusi s názorem protichůdným.

Za třetí. I pokud by přijatý názor byl pravdivý, tak dokud není napadán a podrobován diskusi, tak hrozí, že bude jeho zastánci přijímán jen jako předsudek nebo dogma. - Konec citace.

Společnost tak může mít tendenci ostrakizovat názorové menšiny a odrazovat je od jejich vlastního rozvoje, protože toto dogma získá sílu něčeho již prověřeného, a tedy neomylného, což vede k tomu, že společnost nebude zohledňovat potenciální slabiny daného názoru. Toto vše platí o to víc ve chvíli, kdy nějaký nepohodlný názor nejen cenzurujeme, ale kdy ho dokonce chceme trestně sankcionovat, protože v dikci jednoho staršího bonmotu o svobodě projevu můžeme hovořit pouze tam a pouze tehdy, je-li následována i svobodou po projevu.

Dámy a pánové, o svobodě včetně svobody slova nestačí pouze čas od času teoretizovat. Je třeba se za ni postavit v konkrétních případech, v situacích, kdy o ni skutečně jde a kdy jde o svobodu konkrétních lidí, v tomto případě mé kolegyně Karly Maříkové. Proto ji podporuji a budu hlasovat proti jejímu vydání k trestnímu stíhání jen za to, že uplatila své ústavně garantované právo na svobodu slova.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A nyní pan poslanec Rozvoral, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Pardon, pardon, paní poslankyně Černochová se přihlásila před delší dobou k faktické poznámce. Omlouvám se.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já se také omlouvám. Nemohla jsem odolat, musím reagovat na paní poslankyni Válkovou. Protože já bych také chtěla věřit té krásné představě, kterou ona tady zmínila, ale bohužel v Poslanecké sněmovně jsme obě už nějaký čas, takže jsme tady zažily různé kauzy, zažily jsme tady různé obhajoby při žádostech o vydání. A já si tedy dovolím paní profesorce Válkové oponovat a připomenout tady dvě kauzy, které si myslím, že i ona sama uzná, že musely být na politickou objednávku, protože jinak si nedokážu vysvětlit ten další průběh.

Jednou kauzou bylo vydávání pana tehdejšího primátora Bohuslava Svobody, kdy poprvé paní Válková hlasovala pro vydání, podruhé hlasovala proti vydání, dokonce se kolegovi Svobodovi tady omlouvala, že poprvé naivně hlasovala pro, ale že vlastně když pak zjistila, že to politická kauza je, tak že podruhé chybu nezopakuje.

Druhý případ, který bych tady zmínila, je případ pana poslance Růžičky, kdy jsem tady i já vystupovala na jeho obhajobu a kdy skutečně to konání zejména státního zastupitelství bylo naprosto nestandardní a naprosto skandální.

Takže promiňte, mám sloní paměť a musela jsem to paní kolegyni Válkové připomenout a byla bych ráda, kdyby nám tady řekla, že se mýlila. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosil bych, abychom se oslovovali mým prostřednictvím, i když ta debata probíhá poměrně civilizovaně. A paní poslankyně Válková se hlásí o slovo s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Tak já jsem byla vyzvána, ale ráda. V tom prvním případě to velice dobře potvrzuji, i ten popsaný průběh, také jsem se učila, bylo to první období a věřte, že jsem na ten případ nezapomněla, milá paní kolegyně.

Ale v tom druhém případě já bych neřekla, že šlo o politizovanou akci. Jako členka mandátového a imunitního výboru si troufnu říci, že to byla velmi špatná práce státního zastupitelství, mladé státní zástupkyně. Já jsem jí i kladla různé otázky, odpovědi byly hrozné, nic neříkající. Nemůžu jít do detailů, protože samozřejmě všichni víme, že je to neveřejné jednání. Ale mě jen přesvědčil ten průběh o tom, že tam nejsou lidé, kteří mají dostatečnou odbornou vybavenost na to, aby takové případy posuzovali. Jiná otázka zůstává, a v tom vám dávám za pravdu, zda ten dozor nadřízeného státního zástupce byl takový, jaký měl být. A tam možná zůstává prostor i pro úvahy, které jste tady naznačila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak děkuji. A pan poslanec Růžička se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Dobrý den. Já bych jenom upřesnil paní profesorku Válkovou. Tak ano, paní státní zástupkyně ten náš proces udělala tak, jak udělala, a za odměnu byla povýšená a dělá vedoucí státní zástupkyni v Lounech. Takže... Děkuji. (Ozývá se smích i potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Rozvoral a připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Máte slovo, ale možná vás ještě chvilku přeruším a požádám sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávanému bodu, kterým je žádost Policie České republiky o vydání poslankyně Karly Maříkové k trestnímu stíhání kvůli jejímu výroku o imigrantech na Facebooku. Něco z toho už tady zaznělo, ale opakování je matka moudrosti.

V žádosti se uvádí, že Policie České republiky zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejích práv a svobod proti poslankyni SPD Karle Maříkové pro její výrok, který doslovně zněl - cituji: Je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území EU. Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území EU. - Konec citátu.

V hnutí SPD nahlížíme na tuto policejní žádost jako na faktický pokus o kriminalizaci veřejně vyřčených protiimigračních postojů a pevně stojíme za následným vyjádřením naší poslankyně, která celou záležitost o vydání k trestnímu stíhání okomentovala slovy, že v příspěvku, za který ji Policie České republiky chce trestně stíhat, se ničeho špatného nedopustila, nikoho k ničemu nevyzývala a ani nikoho nenabádala k žádným útokům. Jednalo se tedy o svobodné vyjádření jejího protiimigračního názoru a její výroky v této souvislosti jsou v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Snahu stíhat Karlu Maříkovou za protiimigrační výroky chápeme jako pokus o politickou kriminalizaci celého hnutí SPD a za snahu potírat svobodu slova. Kriminalizace naší poslankyně za její výrok o nekompatibilitě životního stylu většiny imigrantů z Afriky a Středního východu s hodnotami a společenskými normami domácích evropských společností je krajně nespravedlivá a naznačuje mnohé o vlivu mocenských probruselských elit. Stíhání chápeme i jako pokus o zastrašení našich slušných lidí s vlasteneckými názory. Celá věc je pouze politickou kauzou, která je namířena proti našemu hnutí, a mám k tomu celou řadu argumentů, proč to tak je.

Tím prvním je to, že oznámení na prošetření uvedeného výroku naší poslankyně podal komunální politik. Dále bez ohledu na to, aniž byla poslankyni Maříkové prokázána nějaká trestná činnost, byla v souvislosti s jejím výrokem vláčena ve zprávě Ministerstva vnitra o extremismu, což je nepřijatelné, jelikož se jedná o živý spis. Z tohoto důvodu bylo také podáno trestní oznámení, a to jak na Policii České republiky, tak také na samotné Ministerstvo vnitra. (V sále je obrovský hluk!)

Dalšími argumenty, které potvrzují zpolitizování celé věci, jsou některá stejná, podobná nebo opravdu neakceptovatelná vyjádření ve veřejném prostoru, o která se policie ani Ministerstvo vnitra nezajímají a nikoho za ně netrestají. Jako příklad stejných nebo podobných uvedu čtyři.

Novinář, publicista a spisovatel Jiří X. Doležal dne 26. 9. 2016 na webu Reflex napsal článek s názvem Invazivní druhy hubíme, invazivní národy vítáme. V článku se mimo jiné uvádí - cituji: "Moderní ekologie, věda o fungování složitých biologických systémů, se velmi nekompromisně staví k zavlečeným, nejlépe pak horečně se množícím invazivním druhům. Lidé vystupující proti invazivním lidským populacím jsou však nazýváni fašisty. Když však máme posuzovat ne šíření medvídka mývala, ale nepůvodních a silně socio-kulturně odlišných populací našeho vlastního druhu, rozuměj lidí ze zásadně odlišných kultur, zapomínáme na ekologii a jako výraz naší dobroty zavádíme vítací politiku, přestože s ní většina Evropanů nesouhlasí, přestože jsou muslimští imigranti z kmenové společnosti schopni rozvrátit náš společenský ekosystém, přestože věda prokázala, že stěhování velkých populací mimo původní výskyt vždy nové místo výskytu poškodí, my vítáme. Sice už méně srdečně než loni, ale paní Merkelová je pořád přesvědčena, že to zvládne." Konec citátu.

Jaroslav Šesták, vysokoškolský pedagog v oblasti fyziky a čestný občan Prahy 5, napsal článek s názvem Migrace: invazivní druhy, který byl dne 11. srpna 2017 uveřejněn na webu Neviditelný pes, ve kterém mimo jiné uvádí - cituji: "Evropu možná zahubí právě její blahobytná tolerance, svobodomyslnost a přemíra demokracie vůči invazivní politice jiných kultur vítaných jako demografická podpora. To všechno může znamenat zrod skutečné příčiny rozkladu našeho starobylého řádu, zdroj úpadku a degenerace dlouholetých vztahů. Bude to jako živná půda pro rozšiřování invazivních druhů, které v budoucnu bude nejen obtížné, ale i nadmíru nákladné vykořenit či alespoň zneutralizovat. Připomeňme si případ bolševníku." Konec citátu.

O starostce Prahy 8 za ODS Vladimíře Ludkové se dne 30. 7. 2014 na webu Blesk psalo v článku s názvem Starostka zakázala muslimský hřbitov, kde přirovnala muslimy k jezinkám z pohádky O Smolíčkovi pacholíčkovi s tím, že se obává rozmachu muslimské kultury a společnosti v Praze.

A na konec jsem si nechal místostarostu městské části Brno-Bohunice za ČSSD Milana Hrdličku, který napsal v říjnu 2017 do obecních novin s názvem Naše Bohunice sloupek, kdy muslimské imigranty přirovnal ke slimákům s tímto zněním - cituji: "Slimák se nezastaví před ničím. Není pro něj překážkou žádná hranice, žádná vzdálenost ani lokalita, ze které se k nám přesouvá. Je schopen přilézt po svých, autem, lodí, vlakem, je prostě schopen se k nám dostat veškerými možnými cestami. Musí se dostat do té země zaslíbené, kde je dostatek potravy a kde se bude přiživovat na práci ostatních. Možná má v sobě zakódováno, že jednoho dne se vše otočí a oni se stanou těmi pány světa." Konec citátu.

Obrázek, zda je celá kauza poslankyně Maříkové zpolitizovaná, o čemž já jsem přesvědčen, si po těchto všech příkladech udělejte sami.

Z politického pohledu je na celé věci ještě také zarážející to, jak bylo promyšlené zavedení pojmu "předsudečná nenávist". Tento pojem, jak ho chápe Ministerstvo vnitra, je vysvětlen ve Zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2018. Ministerstvo vnitra svým definováním tohoto pojmu chtělo dát orgánům činným v trestním řízení nástroj k tomu, aby mohlo řešit i případy, ve kterých by se možná dal spatřit projev extremismu. Zde spatřuji velké riziko možného zneužití, tak jak se to stalo právě v tomto případě poslankyně Maříkové.

Závěrem mi dovolte sdělit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k žádosti Policie České republiky k vydání poslankyně Karly Maříkové k trestnímu stíhání. Na základě výše popsaných skutečností a toho, že se jednalo o svobodný projev poslance na sociální síti, na což mimo jiné poukazovala drtivá většina kolegů napříč politickým spektrem na jednání mandátového a imunitního výboru, doporučil jsem poslaneckému klubu SPD hlasovat proti vydání poslankyně Maříkové k trestnímu stíhání a stejně tak jsem hlasoval i na mandátovém a imunitním výboru.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: A nyní paní poslankyně Gajdůšková a jako poslední je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Klaus. (Hluk v sále trvá.) Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, milá vládo, byla jsem přihlášena původně s faktickou poznámkou, když jste se tady pouštěli, nebo někteří se pouštěli do ministra vnitra, ale mí vzácní kolegové ze sociální demokracie to zvládli vehementněji, než bych asi udělala já, takže jsem se stáhla s faktickou poznámkou. Ale přesto si dovolím v této chvíli v řádném vystoupení učinit tři poznámky.

Ta první. Připomínám, a již to tu několikrát zaznělo, že o vydání žádá Policie České republiky, nikoliv ministr vnitra. A jak znám pana ministra vnitra Jana Hamáčka s jeho politickými zkušenostmi, tak věřte tomu, že kdyby i mohl do toho vstoupit, tak nepřipustí, abychom SPD vytvářeli takový prostor, jakým se právě této politické straně vytvořil tím dnešním jednáním. A Jarda Foldyna má pravdu, že paní kolegyni Maříkové můžeme pogratulovat k velkému zviditelnění. Prostě žádá policie, funguje policie pod dohledem státního zastupitelství. Takže já se ještě jednou ohrazuji proti tomu, aby to bylo spojováno s osobou ministra vnitra a se sociální demokracií zvláště.

Poznámka číslo 2. Obracím se na ty, kteří tak velmi a velmi lehce používají nálepky fašismus, nacismus, označují takhle kolegy, kolegyně. Prosím, nezlehčujte utrpení a oběti těch 80 milionů lidí v obou světových válkách. Je to příliš vážné na to, abychom na to zapomněli a tak lehkovážně tyto termíny používali. A k tomu dodám ještě jedno, protože zde ty vazby také zazněly. Byla to evropská integrace, je to Evropská unie, která odkaz právě těch 80 milionů mrtvých v nejefektivnějším mírovém projektu naplnila. Více jak tři generace lidí na tomto kontinentu žijí v míru díky spolupráci států v Evropě, díky tomu, že Francie, Německo a další zakládající státy evropské integrace se dokázaly domluvit, dokázaly nastavit pravidla spolupráce. I naše vysoká životní úroveň je dána tím, že fungujeme v rámci půlmiliardového volného trhu se svobodami, které k tomu patří.

A to je třetí poznámka. Byla zde řeč o svobodě slova, o svobodě, která nám všem určitě je tou jednou ze základních hodnot v demokratickém státě, ve kterém žijeme a chceme dále žít. Ale právě proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem vždycky hlasovala pro vydání kteréhokoli člena Parlamentu, ať to bylo v Senátu, ať to bylo zde v Poslanecké sněmovně, ať ten důvod byl jakýkoli. Protože jestli říkáme, že hrozí nějaké nebezpečí pro občany, omezení jejich svobody, v omezení svobody slova, či jinak, tak jsme to my, kteří se máme tomuto nebezpečí vystavit, protože na nás je vidět. A na nás je vidět, jestli skutečně se něco takového může dít, nebo nemůže dít. Řadový občan imunitu nemá. Neschovávejme se za ni ani my.

Budu proto hlasovat pro vydání, tak jako jsem to dělala vždycky. Protože my jsme ti, kteří máme jít s kůží na trh, ať už je to z jakéhokoli důvodu. Já jsem přesvědčena o tom, že jsme v právním státě a že se ukáže, kde je pravda, že orgány činné v trestním řízení budou pracovat tak, jak pracovat mají, a ten výsledek bude určitě zřejmý, ať už bude jakýkoli. Děkuji vám za pochopení a za pozornost. (Tleská poslanec Veselý.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní jsou zde dvě faktické poznámky - jako první paní poslankyně Maříková, poté paní poslankyně Hyťhová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si reagovat na svou předřečnici paní poslankyni Gajdůškovou. Vy jste mi tady gratulovala ke zviditelnění. Já jsem ve svém projevu říkala, že za to zviditelnění vděčím Ministerstvu vnitra, které vede váš ministr, pan ministr Hamáček. Po jeho zprávách o extremismu, kde mě uvedl, se média o ten případ začala zajímat. Takže děkovat a gratulovat byste měla jemu.

Vy tady kritizujete to, že moji kolegové napříč politickým spektrem kritizují tu žádost policie o vydání. Víte, oni tady nenamítají to, a já jsem to říkala i vašemu kolegovi panu poslanci Birkemu, že by pan ministr Hamáček měl snad ovlivňovat policii. Tady je kritizováno to, že Ministerstvo vnitra uvedlo ve svých zprávách o extremismu mou osobu ve chvíli, kdy se případ nacházel teprve v přípravném řízení. A v tomto státě, předpokládám, jsme demokratická země, stále platí presumpce neviny. A to ministerstvo vede váš ministr, ministr Hamáček za ČSSD. To je tady kritizováno. To, že Ministerstvo vnitra uvádí ve svých zprávách osoby a subjekty, které nebyly soudně shledány vinny z nějakého činu, a to ministerstvo, které to uvádí, vede váš ministr, ministr Hamáček. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně. A pan poslanec Foldyna se hlásí z místa s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na paní poslankyni Gajdůškovou, protože rozumím tomu na jednu stranu, že tady hájíte svého pana ministra. Je to váš kolega. Nic proti tomu nemám. Na druhou stranu na základě pololetní zprávy o extremismu Ministerstva vnitra byl zahájen tento kolotoč, který dneska tady řešíme. Takže na základě této zprávy Ministerstva vnitra bylo protiprávně uvedeno jméno paní poslankyně Karly Maříkové i přesto, že je nevinná. A jak tady zmínila, platí presumpce neviny. Takže neříkejte prosím tady... Rozumím tomu, že za tím nestojí určitě sám pan Hamáček, ten to tam určitě nenapsal. Ale stojí za tím jeho ministerstvo. A v té zprávě to takhle zkrátka je uvedené. Takže tady prosím nemanipulujte s fakty. To je prostě fakt. Dohledejte si to. Děkuju. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Souhlasím s jednou věcí s paní kolegyní Gajdůškovou. Já také budu vydávat poslance v případě, že se bude týkat trestné činnosti, majetkové trestné činnosti, násilné trestné činnosti. Ale my tady nerozhodujeme o ničem jiném než o svobodě slova a o demokracii. To se snad tady ještě nestalo, za existenci nové České republiky za posledních 30 let jsme nikdy nerozhodovali o poslanci, o jeho vydání na základě toho, že vlastně mu bereme svobodu slova a politický názor. Kdybychom tady rozhodovali o jakékoli trestní kauze ve věci násilné či majetkové, vůbec tady nebudu vystupovat, i když často to může být zmanipulované. Ale to se ukáže v průběhu toho řízení. Od toho ta policie a státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti je. Ale tady se rozhoduje o politické věci. A to je významně neférová věc. A to si myslím, abychom si všichni uvědomili. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Bojko bude hlasovat s náhradní kartou číslo 22.

A já zvu pana poslance Klause, který je v tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážení kolegové, nechtěl jsem se vyjadřovat, ale některá vystoupení mě trošku pobídla. Paní poslankyně Gajdůšková, vaším prostřednictvím, jste žena, tak nebudu útočit příliš tvrdě a osobně, ale já vám srdečně přeji, až jednou nebudete vládní poslankyně, aby vám někdo neříkal, že vám gratuluje ke zviditelnění, když jste trestně stíhán. Vládní poslankyně, která se vysmívá opoziční paní poslankyni, sestřičce někde z Ostrova nad Ohří. To mi přijde z lidského hlediska velice smutné. A proto jsem se chtěl takto paní kolegyně zastat. To skutečně nebylo namístě.

Druhá věc. Naše paní poslankyně Majerová už stanovisko Trikolóry řekla. Budeme hlasovat proti vydání, to je jasné.

Velice pregnantně kolega Pávek ukázal to meritum věci. Byť všichni, na to nemusíme být právníci, to vidíme jasně, tady se neustále řeší, jestli kamzíci patří do Tater, nebo ne, jestli jsou původní, nepůvodní, jestli medvěda máme znova vysadit v Krkonoších, abychom se měli čeho děsit, až půjdeme na houby. A ruku v ruce s tím se samozřejmě vyrojily vtipy nebo tvrzení o tom, že samozřejmě i lidé jsou také živočišný druh, tak jestli se to týká i lidí. Je toho plný internet. Ve vyjádření paní poslankyně Maříkové nebyla jakákoli nenávist, výzva ke genocidě, nic takového. Bylo to upozornění na tento fakt. A všichni, kdo jste trošku slušní lidé, cítíte, že tady nebylo nic za hranou ani lidské slušnosti, natož trestněprávní zodpovědnosti.

A teď k meritu věci. Tato debata, prosím vás pěkně, nemá velkého smyslu, protože jak tak slyším své kolegy, my paní poslankyni nevydáme. Ale co to znamená? Znamená to, že za rok a čtvrt, až znova bude zdravotní sestřičkou v Ostrově nad Ohří, stíhaná bude. Voda se zavře. Možná i její mateřské hnutí už tady bude řešit nějaké jiné aktuální politické boje. Takže tohleto uděláme? Anebo řekneme, co to tedy je, vládo? Tak jednejte! Jsme stát policejních plukovníků? Nebo jsme stát, který se opírá o demokracii, poslance a vládu na věci exekutivní?

Takže já krom toho, že budu hlasovat proti vydání paní poslankyně Maříkové, tak si taky dovoluji načíst doprovodné usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby řešila útoky policejních a vyšetřujících složek na svobodu slova a nutné vysvětlení, a sice ve prospěch svobody slova." To je konec toho návrhu. Protože my tady naopak vidíme, jak ministerstvo zakládá nové a nové útvary, vyčleňuje na to peníze, které právě mají šmírovat a sledovat ty různé Karly Maříkové, které jsou ještě tou sestřičkou.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl požádat o předání návrhu zpravodaji a případně jeho přednesení i v podrobné rozpravě. Nyní jsou zde dvě faktické poznámky přihlášené elektronicky - pan poslanec Španěl, paní poslankyně Gajdůšková, pak pan předseda Chvojka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Španěl: (Poslanec stojí za řečnickým pultem se zalepenou pusou a v ruce drží papír s textem TOTO CHCETE ???, který ukazuje na všechny strany.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, běží vám čas. (Ohlasy v sále. Tleskají poslanci z SPD.)

 

Poslanec Lubomír Španěl: Já tohle nechci. Jen závěrem. My hájíme nejen Karlu Maříkovou. My hájíme samotný princip demokracie a jen upozorňujeme na to, že tady skutečně někdo šlápl do velkého... do velké hromady trusu. (Smích v sále.) Tahle debata nešla zkrátit. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní paní poslankyně Gajdůšková s faktickou poznámkou. Poté pan poslanec Chvojka.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Jenom opravdu rychle. Mrzí mě, jestli to, co jsem řekla o paní poslankyni Maříkové, bylo vnímáno jako výsměch. V žádném případě. Zopakovala jsem to, co řekl její ctěný pan kolega Jarda Foldyna, a v žádném případě jsem to tak nemyslela. A omlouvám se, jestli to tak bylo pochopeno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jenom bych chtěl upozornit, že na řečnickém pultu zůstala rekvizita, resp. rouška. Tak prosím pana poslance Španěla, aby nám tady netrousil infekční věci.

A nyní pan poslanec Chvojka a pak s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já mám v zásadě poznámky dvě. Ta první se týká - chci reagovat na svého bývalého kolegu, nebo stále kolegu, ale bývalého kolegu z klubu pana Jaroslava Foldynu prostřednictvím vás, pane místopředsedo. No samozřejmě že v rámci trestního práva jsou trestné činy a patří do trestního práva činy, které můžete páchat slovem, jsou to verbální trestné činy. A myslím si, že mají své místo v trestním řádu nejenom České republiky, ale i jiných demokratických právních států. Jsou to trestné činy hanobení národa, rasy či etnické nebo jiné skupiny osob a další. To znamená, tyto trestné činy mají své místo a nemá cenu se tady bavit o tom, že to tady ještě nikdy nebylo za těch 30 let. Já si skoro myslím, že jo. Prostě máte trestné činy různého charakteru a tohle je právě jeden z těch trestných činů, tzn. verbální trestný čin. Ale to je jenom poznámka spíše akademického charakteru.

Ale potom jsem se chtěl zeptat, protože nevím, jestli jsem to zaslechl, nebyl jsem tady celou dobu, prostřednictvím pana místopředsedy, jestli paní kolegyně Maříková, a já nikomu nepřeju nic zlého a už vůbec ne trestní stíhání, to nepřeju vůbec nikomu, ani svému úhlavnímu nepříteli, chce být vydána, nebo nechce být vydána. Protože máme tady dva druhy (upozornění na čas) dejme tomu postupu, co se týče vydání nebo nevydání. (Předsedající Hanzel: Čas na faktickou poznámku!) Hlásil jsem se s přednostním právem!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jestli jste s přednostním právem, já jsem teď převzal řízení, takže dobrý podvečer a prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Můžu pokračovat?

Máme tady dva různé postoje nebo dvě různé možnosti toho, jak pokračovat. To znamená, máme tady příklad paní předsedkyně senátorského klubu ANO, která byla přistižena pod vlivem alkoholu, když jela v autě. Řekla si: Chci být vydána. Chci, abyste mě vyšetřovali. Pak jsme tady měli různé jiné podezřelé, kteří prostě řekli: Chci být vydána, protože si myslím, že nakonec policie, státní zástupci či ve finále soud rozhodnou a ukážou, že já jsem nevinná, a nakonec ty orgány budou za ty, co budou za ty špatné a neprofesionální. To znamená, to je první přístup, který je prostě legitimní a který zvolilo mnoho poslanců. Řekli: Já se nechci schovávat za imunitu, chci být prostě vydána, vydán, protože ukáže se, že mám pravdu, že se stala chyba na straně orgánů činných v trestním řízení. A potom ony mají máslo na hlavě. Orgány činné v trestním řízení. A že těch másel na hlavě už byla spousta. Já jsem velmi kritický k některým postupům policie a státních zástupců.

A pak je tady ta druhá možnost, to znamená, já prostě být vydána, vydán nechci, protože - z jakého důvodu. A já bych chtěl vědět, paní poslankyně, jestli se můžu na vás takhle obrátit prostřednictvím pana místopředsedy, jaká je vaše pozice. Myslím si, že ještě nezazněla. Jak to vidíte sama z titulu toho, jestli chcete být vydána, nebo ne? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji ještě jednou a hezký podvečer, vážené kolegyně a vážení kolegové. Zrekapituluji situaci. Jsme v obecné rozpravě. S faktickými poznámkami mám přihlášené tři poslance. Pana poslance Miroslava Kalouska, pana poslance Josefa Hájka a paní poslankyni Karlu Maříkovou a s přednostním právem pak pana poslance Radima Fialu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom velmi stručnou reakci na paní poslankyni Gajdůškovou. Já nemám důvod pochybovat, že jste se nijak nechtěla své kolegyně dotknout. Chtěl jsem ale zareagovat na jinou věc. Říkala jste, že budete hlasovat pro vydání jako vždycky, protože poslanci nejsou jiní lidé než ti ostatní. To máte nepochybně pravdu. Kdyby šlo o trestný čin majetkové povahy nebo násilné povahy, tak bych vůbec neváhal. Ale tohle si dovolím říct, a jsem o tom hluboce přesvědčen, že kdyby paní poslankyně Maříková nebyla poslankyní, kdyby byla zdravotní sestrou v Ostrově nad Ohří, tak by vůbec nikoho nenapadlo zahájit trestní úkony a začít ji stíhat. A ten výrok, který mně se může líbit, nebo nemusí, to teď nehodnotím, ale já bych ho třeba neřekl, ale v životě by mě nenapadlo, že to může být trestný čin! A to opravdu napadlo někoho jenom proto, že paní poslankyně je poslankyní. A imunita jako instrument je tady právě proto, aby poslance chránila před podobnými excesy orgánů činných v trestním řízení. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Josef Hájek s faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tu druhé volební období a také se časem učím. V prvním volebním období jsem jako takový ten naivní nadšený poslanec, který šel do toho po hlavě, budu poctivý, slušný atd., jsem vydal paní Zuzanu Kailovou, poslankyni z ČSSD. Před třemi dny jsem od paní Zuzany dostal zprávu, že po šesti letech byla osvobozena. Já jí to ze srdce přeji. A já jsem si od té doby uvědomil, že máme tady odpovědnost. Odpovědnost skutečně se zamyslet nad tím, jestli toho člověka vydáme, nevydáme. Já jsem se potom opakovaně paní Zuzaně omluvil, protože z mé strany to bylo pochybení.

A navazuji tady na slova pana Kalouska, který toto řekl jasně. Kdyby Zuzana Kailová zůstala někde na kraji nebo na obci, tak by vydaná nebyla, a když se stala poslankyní, tak vydána byla. Takže z mého pohledu, já slečnu Karlu znám, určitě ji nevydám. A jsem také předseda česko-polské grupy bilateralnej a v téhle souvislosti bych chtěl poděkovat našim polským přátelům, že pod vedením Jana Sobieského III. v roce 1683 porazili Turky u Vídně, a kdyby nebylo jeho pomoci, tak dneska tady nediskutujeme. Děkuju. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu reagovat na dotaz pana předsedy Chvojky. Vy jste právník, tak to určitě víte, ale já to tady holt zopakuji i pro veřejnost, která to určitě poslouchá, že pokud vydaná nebudu, tak trestní stíhání samozřejmě pokračuje po skončení mého mandátu. Řekla jsem na konci svého projevu, dala jsem najevo, že hlasování o mém vydání nechám na vás, a řeknu tady proč. Protože si myslím, že je důležité, aby veřejnost viděla, jestli její zástupci v parlamentu ctí svobodu slova. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Mám pocit, že dneska nám to nějak fakt nejde moc, od začátku. Nejdřív ráno ztratíme hodinu a čtvrt tím, že diskutujeme o něčem, co pak slavně pevně zařadíme. A teď tady tři hodiny debatujeme o něčem, o čem víme, že stejně paní poslankyni nevydáme. Protože je to prostě hloupost od začátku do konce. Já jsem tady taky nový poslanec, umím odlišit situaci, když nějaký politik jede v podnapilém stavu, spáchá nehodu, tak ho vydám. Když se kriminalizuje komunální politik, jak se to dotklo pana docenta Svobody nebo mého kolegy Růžičky, tak jsem ho nevydal a nevydal bych ho. A když je to nějaké sdělení názoru, tak bych ho nevydal. Budiž důkazem, že mandátový výbor, jak jsem se ujistil, jednomyslně hlasoval proti. To znamená, my tady tři hodiny, místo abychom snižovali daně a usnadňovali výstavbu liniových staveb, tak debatujeme o něčem, co je jasné. Prostě že poslankyni nevydáme. A každé další potom vystoupení obhajující tuhle absurditu zase přihlásí dalších pět lidí, takže to pak nakonec nestihneme.

Tak vás poprosím, pojďme to směřovat k závěru, hlasovat. Máme tam důležité body. Tohle je přece jasné úplně od začátku, jak se to projeví tím hlasováním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Radim Fiala. Ne, stahuje to. Pan poslanec Chvojka se hlásil s přednostním právem, takže prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Já už dneska naposledy. Já jsem tu svoji otázku myslel v dobrém, protože já jsem si právě vzpomněl na již zmiňovanou kolegyni, mou bývalou, Zuzku Kailovou, která byla dobrou poslankyní, a ona tím, že byla nevydána, si vlastně to celé martyrium prodloužila o tři roky nebo o tři a půl roku. Vlastně až teprve teď dva roky, dva a půl roku po volbách byla očištěna. To znamená, tohle může čekat teoreticky vás, že vy budete žít mediálně s tím, že nejste vydána, že až skončí volební období, budete čelit nějakému trestnímu stíhání, které je podle mě na vodě, to říkám jako právník s čistou myslí, anebo prostě se necháte vydat a za půl roku budete mít hotovo. Tam směřovala moje otázka. Já říkám, že nevydání nemusí být vždy pro toho poslance výhodné. Tak to myslím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. (Hlásí se mpř. Okamura.) Pane místopředsedo, s faktickou poznámkou? (Ano.) Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, no, vám tedy pěkně otrnulo v ČSSD! (Smích.) Takže vy ze situace, kdy váš ministr vnitra Hamáček, který je odpovědný za policii, takže to je člověk, který je odpovědný za to, že ničím nevinnou poslankyni Karlu Maříkovou nechá jeho ministerstvo uvádět do zprávy o extremismu, člověk, který mlčí k tomu jako předseda ČSSD, jako politik nedokáže tady říct to, co tady řekli v podstatě všichni, co tady vystupovali na mikrofon, že s tím nesouhlasí, s tímhle, co se tady děje, tak vy ještě přecházíte do útoku! Tady předseda klubu ČSSD Chvojka ještě útočí na naši poslankyni Karlu Maříkovou! (Smích poslanců ČSSD.) Ještě ji tady vyslýchá, ještě ji tady radí dokonce. Vy jí tady ještě radíte, co má dělat a co ji čeká. Jako vy byste se měl ptát hlavně vašeho ministra, proč ministr Hamáček uvádí naši poslankyni Karlu Maříkovou do zprávy u extremismu za to, že odsuzuje nelegální migraci a islamizaci. To by měl vysvětlit pan ministr Hamáček, to bychom všichni rádi slyšeli. Proč ministr Hamáček tady představil během své činnosti nový pojem předsudečná nenávist. To zajímá veřejnost, proč tady zavádí takovéhle pojmy, a to byste měl vysvětlovat! A tam byste se měli ptát. Takže opravdu ta drzost ČSSD, že ještě tady úplně to přetáčíte jiným směrem, to já opravdu nestačím zírat. Strana, která má stíhané politiky, strana, která má dokonce zavřené politiky v kriminále za korupci, tak vy ještě tady radíte naší poslankyni Karle Maříkové, která je tady, má být trestně stíhána kvůli správným výrokům, ještě co má dělat! Proberte se už konečně! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přátelé, v tuto chvíli registruji sedm faktických poznámek. (Smích.) Takže jsme se posunuli o velký kus dál a první je paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. I já jsem se hlásila k reakci na pana předsedu klubu ČSSD Chvojku. Prostřednictvím pana místopředsedy pane kolego, dobrá rada nad zlato, ale vzpomeňte si, zmíním tady jedno jméno a tím jménem je jméno paní Vlasty Parkanové. Byla vydána. Devět let je popotahována po soudech a dodnes nebylo rozhodnuto. Takže vaše možná dobře míněná rada skutečně v tomto ohledu nepadla na úrodnou půdu, protože to není záruka vůbec ničeho, kdyby Poslanecká sněmovna dneska paní Maříkovou vydala.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je paní poslankyně Jana Levová a připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla pana předsedy Chvojky zeptat na to, jak vlastně radil naší paní poslankyni, nebo - no, radil naší paní poslankyni, že vlastně k tomu stíhání zřejmě ani nedojde po skončení mandátu. Já jsem se chtěla tedy zeptat, abyste nám přišel sem vysvětlit, z jakého důvodu se tedy objevila ve zprávě o extremismu. To by mě zajímalo. Mohl byste mi to přijít vysvětlit? Děkuji. Prostřednictvím předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Pan poslanec Ondřej Profant, připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Opravdu jsem nechtěl vystupovat a opravdu jsem připraven nehlasovat pro vydání paní Maříkové, nicméně to, co tu předvádí kolegové z SPD a zvlášť jejich pan předseda, je otřesné a opravdu to, že je někdo uveden ve zprávě o extremismu, nemá nic společného s trestním stíháním ani s ničím takovým. Ta zpráva hovoří o nějakých společenských jevech a nemusí to vůbec znamenat, že je ten člověk stíhán, odsouzen nebo cokoliv takového. Extremismus samozřejmě má mnoho různých podob, ne všechny jsou postiženy zákonem. Prosím, neslučujme tyto věci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan místopředseda Vojtěch Filip. Poprosím o klid v jednacím sále, ať nemusím přerušovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, mně se málokdy stává, že souhlasím s Miroslavem Kalouskem, ale tady jsem mu musel dát za pravdu, protože když jde o čistou verbálku, to znamená verbální trestný čin, tak se rozlišuje jeho intenzita. A já si myslím, že tady neposuzujeme místo soudu něco, tady se vyjadřujeme k tomu, jestli poslanec má právo hovořit bez trestního stíhání jenom tady od tohoto pultu, nebo i kdekoliv venku. A já jsem přesvědčen, že to právo máme jak tady, tak ale i při setkáních s občany, a já jsem přesvědčen, že tato debata je už nadbytečná. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Veselý, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu jenom stručně reagovat na pana předsedu Okamuru. On nám předvedl, jak si SPD představuje tu svobodu slova. Když my řekneme cokoliv, je to naše svaté právo. A vy? Mně (nesroz.) říká, nelíbí, že se nestydíte, měl byste mlčet! Takhle vypadá svoboda slova SPD! Svoboda slova podle SPD je mluvit to, co se jim líbí, ale ostatní ať mlčí. To je svoboda slova podle pana předsedy Okamury!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím panu předsedovi Tomio Okamurovi, hnutí SPD sdělit a veřejnosti také, že žádný poslanecký klub ČSSD-KDU neexistuje. Ano, existují tady dvě demokratické strany - sociální demokracie a KDU-ČSL. Jak vidíte, jsme na opačných stranách této Sněmovny. Sice sociální demokracie má nějaké své historické zkušenosti se slučovacími sjezdy, ale nic takového se nechystá a byla to skutečně mýlka. Ano? Děkuji. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Poprosím o klid v sále. Přečtu dvě omluvy - pana poslance Lubomíra Volného, který se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a paní poslankyně Markéty Pekarové Adamové z jednání dnes od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Chci jenom říct, že původně jsem se chtěl při hlasování o vydání zdržet, protože mám za to, že obvinění je přehnané, ale po té demagogii, co tu předvádějí členové SPD, kdy házejí skupiny lidí do jednoho pytle a tvrdí, že ponižování skupiny lidí je vlastně normální, budu muset hlasovat pro vydání. Nevím, jestli znáte případ genocidy ve Rwandě, ale tam také nazývali určitou skupinu lidí šváby, a pak to stálo téměř milion lidí život v následné genocidě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Miroslav Kalousek a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Když už se tady navzájem zdržujeme, tak neodolám, abychom připomněl panu poslanci Výbornému, že i KDU-ČSL má zkušenosti se slučovacími sjezdy. (Smích.) Vy si to, pane kolego, asi už nepamatujete, ale já jsem byl delegátem slučovacího sjezdu Československé strany lidové Josefa Luxe, která se sloučila s Křesťansko-demokratickou unií Jindřicha Kabáta a vzniklo KDU-ČSL. (Smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou z místa je přihlášen pan poslanec Lukáš Bartoň, prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Na mandátovém a imunitním výboru jsme toto projednávali dlouho, takže jsem nečekal, že tady bude tolikahodinová rozprava k tomuto. Dlouho jsem neviděl vystoupit tolik poslanců SPD. Nicméně jak už vyplynulo z hlasování mandátového výboru, i Piráti hlasovali pro nevydání, což neznamená, že se s daným výrokem ztotožňujeme. Ten považuji za hloupý, možná stejně jako nápad za to paní poslankyni stíhat. Toto jsem tlumočil i poslaneckému klubu Pirátů s doporučením nevydat. Nicméně ta debata, její průběh a dané výroky očividně mnoho mých kolegů přesvědčily o opaku, takže neplatí to, že mluvím za celý klub Pirátů, už mluvím jenom za určitou část. A z celé té debaty bych také rád řekl, že bylo to právě přání paní poslankyně Maříkové na mandátovém a imunitním výboru pro to, aby měla imunitu, aby byla trestně stíhána až po skončení mandátu. Takže tomuto vyhovujeme - tedy pouze část - a proto i já jsem připraven hlasovat pro nevydání.

Trochu bych se ještě ohradil k jejímu úvodnímu výroku, stejně jako jsme se zde i ohrazovali vůči výroku paní ministryně Schillerové. Tak bych poprosil, neurážejme poslance, byť čteme e-maily či jiné komentáře, které nám přišly. To, co vy jste tady přečetla o poslancích SPD, to já bych si tady na mikrofon nikdy nedovolil říct. Prosím nedělejme to. Jste to vy prostřednictvím pana předsedajícího, kdo sem tento výrok přinesl. Nevím, nakolik to zlidoví, a nechtěl bych, aby tady zazníval dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám jednu faktickou poznámku a to je paní poslankyně Karla Maříková. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já zareaguji na svého předřečníka, který se tady vyjádřil k mému postoji o vydání na imunitním a mandátovém výboru. Tady totiž nezazněla ta část, kdy já jsem řekla, že nechci využívat té mediální popularity, jak tady řekla paní poslankyně Gajdůšková. Ano, já se neschovávám za imunitu, protože to trestní stíhání pokračuje po skončení mého mandátu. A také jsem upozornila na to, že opravdu ten případ je díky těm zprávám o extremismu natolik zmedializovaný, že se obávám toho, že by opravdu vznikl nebezpečný precedens, podle kterého by se jednou mohlo soudit nejen vás za výroky, ale i veřejnost. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. (O slovo se hlásí poslanec Marian Bojko.) Pan poslanec Marian Bojko. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Takže ještě jednou dobrý den, vážení kolegové, vážení páni poslanci, poslankyně. Já bych chtěl přednést stanovisko nás tří nezařazených poslanců z hnutí Jednotných. Kdybych já byl v pozici paní poslankyně Maříkové, tak bych se také rozhodně nenechal vydat, protože při současném stavu naší justice, ani náhodou. Já vám jenom přečtu něco, co určitě všichni znáte. Je to prohlášení politika z takzvané Demokratické strany, který za tohle prohlášení dostal - bylo to uznáno jenom jako přestupek. A tady máme vydávat - pak si to můžete posoudit v tom kontextu, co vám přečtu.

Martin Lang: "Zeman je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini. Člověka, který nedrží dohody a smlouvy, jistě lze nazvat proradným prasetem a slušní lidé se takové morální zrůdě vyhýbají. Adolf Hitler takovou morální zrůdou byl. Nedodržoval žádné dohody a smlouvy. Český stát, který uzavře smlouvu a poté zneužije Parlament, aby smlouvu porušil, klesl na úroveň proradného prasete. Poslanci, kteří zvedli své ničemné pazoury pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí, jsou smradlavá proradná prasata, nejsou to lidé a je dovoleno je zabíjet. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že takové zrůdy je nutné pozabíjet, aby svou morální zrůdností nenakazili zbytek národa. Debilní senilní bolševik Zeman se rozhodl zákon podepsat a je ho potřeba zabít, též ideálně takovou zrůdu podřezat jako přestárlou svini a nechat vykrvit a poté spálit.

Morálním zrůdám je třeba vyhlásil boj na život a na smrt. Není možné dále tolerovat ničemnosti hloupých a všehoschopných zvířat. Nejde o peníze církvím, jde o to, že svým proradným chováním prasata, včetně prezidenta, legitimovala porušování dohod a smluv mezi lidmi. Prezident státu dává příklad lidem, že je normální a úplně přirozené poté, co je plněno jednou stranou, jednostranně nerespektovat závazek. Je to stejné, jako když dělník nedostane do rukou mzdu nebo živnostník nedostane zaplaceno. Pokud se nelze dovolat jinak práva, je nutné takové zlo vybíjet, je nutné nositelům takového zla uřezávat hlavy a pálit sračky, co od nich zbudou."

Takže to je prohlášení místostarosty pražské organizace. Nebudu je jmenovat, vy určitě víte které. A jestliže za tohle ten člověk dostal přestupek a my za to, co tady bylo x-krát vyřčeno, budeme soudit paní poslankyni Maříkovou, tak já bych se tedy do rukou těchto soudů určitě vydat nechtěl. Takže stanovisko nás je jednoznačné. Karlu Maříkovou nevydat a chápu naprosto její rozhodnutí. To bych deklaroval panu Chvojkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, a přestože se jednalo o citaci, tak bych přece jenom apeloval na to, abychom nedělali reklamu těmto pisatelům různých štvavých zpráv a vyjadřovali se pokud možno v této síni slušným způsobem. Byť, jak znova říkám, vím, že se jedná o citaci, kterou jste přednesl.

S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, já jsem se přihlásil - vy jste to do jisté míry řekl sám. Ale já myslím, že bez ohledu na to, že se jedná o citaci, máte prostě takovýto projev ve Sněmovně zastavit. Není možné se schovávat za citace a říkat tady takovéto nehoráznosti. Jestli je někdo napíše na nějaký Facebook, je jiná věc. Ale já myslím, že prostě fakt v té Sněmovně to znít nesmí, a jestli to připustíme, tak to půjde dolů a dolů a dolů. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Souhlasím s tímto názorem. Myslím, že jsem na to reagoval nějakým způsobem, a do budoucna bychom opravdu neměli přistoupit na to, že budeme tady poslouchat byť citaci v takovémto znění.

Nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy, ani s faktickou poznámkou. V tuto chvíli končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Poslanec Grospič: Ano.) Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Já jenom velice stručně, vážené kolegyně, vážení kolegové. To jednání mandátového a imunitního výboru nevyplynulo samo o sobě, protože sem přišla prostě žádost Krajského ředitelství Policie České republiky Karlovarského kraje. A myslím si, že ta diskuze, kterou jsme si tady dnes prošli, samozřejmě odrážela v menším to jednání i na mandátovém výboru. A koneckonců i ten výsledek jednání mandátového a imunitního výboru, kdy všichni přítomní toho jednání dospěli ke shodě, tedy k závěru, že verbální věci tohoto typu, které zde zazněly, by neměly být předmětem, který se stane momentem, kdy budou posuzováni jednotliví poslanci a bude zasahováno vlastně do svobody projevu slova a vyjadřování svých názorů.

Mandátový a imunitní výbor dospěl ke svému konsenzu, který vám bude tlumočen panem zpravodajem. Doporučuje nepřistoupit na žádost Policie České republiky a nevydat paní poslankyni Karlu Maříkovou k trestnímu stíhání. Koneckonců, přesto tam zaznělo také o uvážlivosti výroků a o jejich přiměřenosti, ale převládl tento jednoznačný názor a je potřeba myslím v duchu i těch předřečníků, kteří tady hovořili přede mnou, říci, že to je zohlednění vlastně toho, co od samého počátku převládlo i na jednání mandátového a imunitního výboru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan zpravodaj - závěrečné slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Tak já jenom vás seznámím s návrhem usnesení, o kterém budeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, já jsem ještě... Já bych v tuto chvíli otevřel podrobnou rozpravu. Pan poslanec Klaus měl návrh, ke kterému by se měl přihlásit v podrobné rozpravě. Hlásí se? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Ano, já se přihlašuji ke svému doprovodnému usnesení, čili myslím, je to jediná cesta, jak něco pozitivního z té šestihodinové debaty učinit, aby skutečně vláda nějakým způsobem jako výkonná moc konala, aby k takovýmto věcem v České republice nedocházelo. Takže já se přihlašuji k tomu, co jsem tady načetl.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Prosím, pana zpravodaje, aby nás seznámil s návrhem usnesení a postupu, jak budeme hlasovat.

 

Poslanec Milan Feranec: Takže ještě jednou. Teď už v pořádku. Takže návrh usnesení Poslanecké sněmovny, o kterém budeme hlasovat o vydání. Ten zní: "Poslanecká sněmovna podle článku 27 odst. 4 zákona 1/1993 Sb., Ústava ČR, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové, nar. 19. března 1981, která se měla dopustit přečinu hanobení národnostní a etnické (nesroz.) skupiny a podněcování k nenávisti vůči skupině."

To usnesení je obsažené v materiálu, který máte na stole, usnesení mandátového a imunitního výboru 131. A vedle toho jenom připomínám už poněkolikáté, že mandátový a imunitní výbor nedoporučil přijetí toho usnesení, a dodávám, v tomto volebním období poprvé jednohlasně.

A potom po rozhodnutí budeme asi hlasovat o doprovodném usnesení, které navrhl poslanec Václav Klaus, a to usnesení zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby řešila útoky policejních a vyšetřovacích složek na svobodu slova, a sice ve prospěch svobody slova." To je návrh usnesení podaný poslancem Klausem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Slyším žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji, přihlaste se prosím svými hlasovacími kartami.

Pan poslanec Miroslav Kalousek se hlásí s přednostním právem k proceduře.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se hlásím k proceduře. Nechci to komplikovat, ale přece jenom předpokládám, že my nepřijmeme usnesení, aspoň z té rozpravy. A pokud nepřijmeme usnesení, tak nemůžeme hlasovat o doprovodném usnesení. (Námitky z lavic.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: My přijmeme usnesení o tom, že nevydáváme paní poslankyni. (Námitky z lavic.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ne, pane místopředsedo, v tom je ten fór. My nepřijmeme usnesení. Tím, že nepřijmeme usnesení, tak nevydáme. A protože... A usnesení a doprovodné usnesení se hlasuje pouze k usnesení, které bylo přijato. Jestliže žádné usnesení nepřijmeme, tak nemůžeme hlasovat o návrhu doprovodného usnesení. Jsem si tím absolutně jist.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: No já si myslím... po takové miniporadě, kterou jsme tady měli, že pravděpodobně to tak bude, jak pan poslanec Kalousek řekl. To znamená, že my nepřijmeme opravdu usnesení, a tím pádem nemůžeme přijmout doprovodná usnesení k nepřijatému usnesení, logicky.

Prosím... Ano, vy můžete. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Jako asi z hlediska formálně právního by to tak mohlo být. Mimochodem ale my tady projednáváme dvě hodiny. Výsledkem bude rozhodnutí. Ano, nepřijmeme usnesení o vydání. Ale já jsem pochopil, že pan poslanec Klaus tady v rámci toho žádá, kdyby trošku navíc plus nějaké usnesení, kde vyzývá vládu. Je to otázka sporná. Můžeme o tom nakonec rozhodnout v hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. V tuto chvíli vedeme debatu o proceduře. Byl přihlášen pan poslanec Radim Fiala, pak pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já, i když nepřijmeme to usnesení, které navrhuje imunitní i mandátový výbor, jsem přesvědčen, že můžeme přijmout doprovodné usnesení k bodu 375 projednávanému v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan místopředseda Filip. Jestli... Pardon. Jo, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Je naším zvykem přijímat jako doprovodná usnesení, ale tohle není podle § 63 odst. 6 písm. a) a další doprovodné usnesení, ale je to návrh eventuálně dodatečný nebo podmíněný, čili minimálně eventuální, resp. dodatečné usnesení k tomu bodu, který jsme otevřeli. Takže to je možné 63 odst. 6. Ano, k bodu 375 je dodatečný návrh, který tady přednesl Václav Klaus, a my ho můžeme hlasovat, přestože nepřijmeme usnesení o tom, že vydáváme. Není doprovodné. Je to ten postup podle § 63 odst. 6.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tomu by tak bylo, kdyby to tak pan poslanec formuloval v podrobné rozpravě. Ale on v podrobné rozpravě navrhl doprovodné usnesení, o kterém se hlasovat nedá. Ale dost toho kočkování, rozhodněme v hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Já bych si vzal pauzu do 18.10 a my se tady poradíme, jakým způsobem budeme postupovat.

 

(Jednání přerušeno v 18.07 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 18.10 hodin. Já se omlouvám za to, že jsem vyhlásil tříminutovou pauzu, ale přece jenom jsem chtěl předejít tomu, abychom postupovali nesprávným způsobem. Navrhuji postup, abychom hlasovali o návrhu usnesení. Poté co přijmeme nebo nepřijmeme usnesení, budeme hlasovat o návrhu usnesení jako event. dodatečném usnesení k bodu číslo 375 podle § 63 odst. 6 písm. a). Je s tím takto souhlas? Já bych nechal tuto proceduru odhlasovat.

 

Kdo je pro takhle navrženou proceduru? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 55, přihlášeno 165 poslankyň a poslanců, pro 128, proti byli 3, zdrželo se 34. Návrh byl takto přijat.

 

Budeme hlasovat o usnesení mandátového a imunitního výboru, které máte všichni před sebou na svých lavicích.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 56, přihlášeno 165 poslankyň a poslanců, pro 6, proti 137. Návrh byl zamítnut.

 

V tuto chvíli bychom hlasovali o návrhu usnesení k bodu číslo 375, které navrhl pan poslanec Klaus a které přečetl pan zpravodaj. Víme, o čem hlasujeme.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 57, přihlášeno 164 poslankyň a poslanců, pro 44, proti 9. Návrh byl zamítnut.

 

V tuto chvíli jsme se vypořádali s bodem číslo 375.

 

Přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.