Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

76.
Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších
předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
/sněmovní tisk 866/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím paní ministryni, aby se ujala slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související předpisy.

V posledních letech došlo k výraznému navýšení cen nemovitých věcí. Strmý růst cen je jedním z důvodů, který vedl ke ztížení dostupnosti bydlení. Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií způsobenou šířením koronaviru a musí se vypořádat s dopady tohoto viru na společnost, je nutné na tuto situaci zareagovat.

Návrh spočívá ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zároveň v navazujících úpravách zákona o daních z příjmů, v důsledku čehož dojde ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému. Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny. Zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí představuje další vynaložení značné finanční částky, řádově jde o desítky až stovky tisíc korun navíc, které by jinak mohly být investovány do oprav a rekonstrukcí nemovitých věcí, zařízení domácností a dalších záležitostí spojených s pořízením nemovitých věcí.

Jako přínos zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se tedy předpokládá růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů, což povede k oživení trhu s nemovitými věcmi a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Dalším přínosem zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je snížení administrativních nákladů spojených se správou této daně, a to zejména pro daňové poplatníky. K úspoře však dojde i na straně státu, kdy již nebude nutné tisknout formuláře daňového přiznání, investovat do technické podpory správy daně z nabytí nemovitých věcí.

V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se rovněž navrhuje několik úprav v zákoně o daních z příjmů. Primárním důvodem pro navržené změny v zákoně o daních z příjmů ve spojení se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je odstranit z daňového systému několik nesourodých prvků, které jsou vzájemně protichůdné. Jelikož poplatníkům nyní zůstanou k dispozici volné finanční prostředky původně určené k uhrazení daně z nabytí nemovitých věcí, nebude tak již potřeba tuto částku kompenzovat prostřednictvím odpočtu úroků z úvěru na zajištění bytové potřeby od základu daně z příjmů. Tento odpočet navíc dlouhodobě podporoval pouze poplatníky, kteří pro pořízení vlastního bydlení využili dluhového financování. Představoval tedy nesystémovou výjimku. Naopak ti, kteří například dostali peníze od rodičů, takový odpočet uplatnit nemohli. Navržená změna se však bude týkat až poplatníků - a tady prosím pozor - kteří si bytovou potřebu obstarají od 1. ledna 2022. Na staré úvěrové vztahy, včetně jejich refinancování, se tedy použije dosavadní právní úprava.

Další změnou související zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je prodloužení tzv. časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nepořizovaných pro účely vlastního bydlení, a to z dosavadních pěti na deset let. V zásadě se tak odnímá větší část daňové výhody, kterou mají v tuto chvíli investoři, kteří investují do nemovitých věcí, čímž se na trhu s nemovitými věcmi vytvoří větší prostor pro pořizování vlastního bydlení a přispěje se k omezení spekulativního pořizování nemovitých věcí. Tato změna se však nedotkne - a zase pozor - osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající bydliště, nebo když poplatník takovou nemovitou věc nepořízenou pro účely vlastního bydlení prodá a koupí jinou nemovitou věc, ve které bude bydlet. Prodloužený časový test se uplatní až na nemovité věci nabyté od 1. ledna 2021. Staré nemovité věci tak budou nadále osvobozeny podle původních podmínek, čili časovým testem pěti let.

Ještě chci připomenout, že pokud v nemovitosti má poplatník bydliště, tak zůstává ten časový test pouze dva roky, na tom se nic nebude měnit. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně a ministři, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložil svoji zprávu zpravodaje ohledně návrhu zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Ono hodně už tady řekla paní ministryně. Omlouvám se, pokud se budu opakovat.

Zhruba řečeno, v návrhu zákona jde o řešení několika základních problémů, a to zejména o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a o zrušení odpočtu úroků z hypoték na vlastní bydlení. Vládní návrh zákona ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019, to znamená, vklad do katastru byl učiněn v prosinci 2019 nebo později.

Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení, a to zpětně na deset let, tak jak říkala paní ministryně. Prodloužení časového testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu roku 2021. Cíl je jednoznačný - omezit prostor pro spekulaci na realitním trhu.

Druhá změna se týká zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabude nemovitost nejpozději v prosinci roku 2021. To znamená, že pro nemovitosti nabyté období od prosince 2019 do prosince 2021 platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Cílem opatření je povzbudit trh s nemovitostmi negativně ovlivněný koronavirovou krizí a podpořit dostupnost vlastního bydlení. Cílem návrhu zákona z dlouhodobého hlediska je zlepšit dostupnost bydlení ve vlastním pro mladé lidi, kterým v okamžiku po nákupu domu či bytu zbude víc peněz v hotovosti.

Vzhledem k navrhovanému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ztratí mnohá ustanovení zákona o daních z příjmů, na která se návrh odkazuje, svůj význam a účinek, čímž se stanou obsoletními. Proto, tak jak říkala paní ministryně, je potřeba příslušné části zákona vypustit.

Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií způsobenou šířením viru SARS-Covid, musíme se vypořádat s dopady tohoto viru na společnost, tak tento návrh zákona je také reakcí na tuto situaci.

Předpokládaným přínosem zrušení daně má být zejména růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Současně se sníží administrativní náročnost správy daně pro poplatníky, kterým odpadne povinnost podávat daňové přiznání nebo nutnost vynakládat finanční prostředky za odbornou pomoc ve věci podání přiznání dani z nabytí nemovitých věcí, případně vedení daňového řízení. Navíc nabyvatele nemovité věci nebude zatěžovat další povinnost, a to jak po stránce finanční, tak po stránce časové, kterou je přiložení znaleckého posudku vypracovaného akreditovaným znalcem v případech stanovených zákonným opatřením. K úspoře dojde i na straně státu, kde již nebude potřeba tisknout formuláře daňového přiznání a investovat do technické podpory státu daně z nabytí nemovitých věcí, tak jak tady hovořila paní ministryně.

Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku o výnos ve výši 10,6 mld. korun a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. korun. Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňovaných odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši asi 5 mld. Předložený návrh zákona je pragmatickým řešením, na kterém vydělá každý.

Závěrem bych se potom, až bude prostor, tak bych s dovolením se přihlásil ke zkrácení lhůty na vypořádání tohoto zákona mezi prvním a druhým čtením. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Raisovi. Otevírám rozpravu. První do rozpravy je přihlášen pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Martínek. Z místa je přihlášen pan poslanec Karel Krejza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já začnu poděkováním, milé kolegyně, milí kolegové, za to, že jste podpořili můj návrh na změnu programu, protože po vystoupení paní ministryně a pana zpravodaje, toho času mnoho nezbývá. Naštěstí jsme odhlasovali, že v tomto bodě budeme pokračovat odpoledne. Takže bych chtěl začít tímto poděkováním.

Nicméně chtěl bych vám připomenout několik dat. 23. leden 2018, 8. březen 2019, 8. březen 2019, 24. září 2019, 6. listopadu 2019. Čtyři data v tomto volebním období, kdy jsme tady hlasovali o zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jinak v předchozím období to bylo poprvé v dubnu 2015. Tyto čtyři dny v tomto volebním období jsou data, kdy jsme tady přímo z úst paní ministryně slyšeli nesouhlasné stanovisko k návrhům na zrušení daně. Jsou to také dny, kdy tady v diskuzi vládní poslanci bojovali jako lvi za zachování této daně, ale stačí si přečíst stenoprotokoly z diskuzí, které se tady vedly, nebo si například přečíst stanovisko vlády k návrhu, ke sněmovnímu tisku 20 - jedno z prvních, které jsme podávali. To je z dnešního pohledu zajímavé čtení.

A já to říkám proto, že já jsem skutečně rád a oceňuji, že paní ministryně, vláda, vládní strany změnily názor a předložily samy návrh na zrušení této nespravedlivé, nelogické a absurdní daně. Z mého pohledu je pikantní, že paní ministryně používá při obhajobě toho návrhu - i dnes jsme to slyšeli - vlastně stejné argumenty, které my jsme tady říkali od začátku. Jen mě mrzí, že skutečně třeba jedno z toho hlasování již v minulosti nebylo úspěšné. (V sále je hluk a neklid.)

V některých věcech se stále lišíme a na tom je vidět rozdílnost přístupu k bydlení. A já považuji za velmi důležité to, co vám chci říci, takže bych poprosil o možná větší pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče, máte pravdu. Dámy a pánové, prosím o klid, ať můžeme vyslechnout vystoupení pana poslance Munzara. Prosím, pokračujte.

Poslanec Vojtěch Munzar: Protože na tomto návrhu je skutečně vidět ta rozdílnost přístupu k bydlení. Pro vládu je to víceméně technická a daňová záležitost, kde já postrádám skutečně tu hlubší ideu podpory bydlení. Naopak my vlastnické bydlení považujeme za velmi důležitou hodnotu. My totiž chceme, aby další, i další generace našich občanů bydlela ve svém. My chceme, aby se tato generace postavila na vlastní nohy a zajistila bydlení sobě a svým potomkům. A zároveň forma vlastnického bydlení je i forma určitého majetkového zabezpečení. A to je ona občanská zodpovědnost, kterou by stát měl podporovat a vytvářet podmínky.

Na první pohled se může zdát, že se vláda konečně k takové podpoře střední třídy přihlásila. Ale na pohled druhý tomu tak úplně není, paní ministryně. Vláda sice chce udělat krok vpřed, ale zároveň dělá krok vzad, a tím vlastně přešlapuje na místě. Ten krok vzad je zrušení daňových odpočtů úroku z hypoték. Na jednu stranu stát přestává trestat pořízení vlastnického bydlení, protože pro mě daň z nabytí nemovitosti byla trestem za pořízení vlastnického bydlení, ale na druhou stranu ruší tuto daňovou podporu pořizování vlastnického bydlení, de facto jedinou faktickou podporu bydlení, kterou občané mají.

Dopad tohoto zrušení pocítí nabyvatelé nových nemovitostí, které jsou dnes od daně osvobozeny, ale podpora odpočtů hypoték tam je. V době nedostatečné nabídky bytů jsou to třeba pro ně horší daňové pobídky pro pořizování nemovitostí. Z mého pohledu to tak vypadá, že zrušení daně si tím lidé zaplatí. Fakticky se totiž bavíme o tom, že pro ty, kdo financují koupi hypotékou, tak místo jednorázové velké daňové zátěže se jim tam daňová zátěž rozloží v čase díky tomu, že už si nebudou moct odpočítat hypotéky. Já říkám tady, paní ministryně, je to o něco lepší, neříkám, že levnější pro ně, ale je to o něco lepší, protože nebudou muset mít našetřeno spoluúčast na daň. Ale právě na tom je vidět ten rozdíl toho našeho přístupu. Vy rozkládáte daňovou zátěž v čase, my bychom chtěli, aby pořízení bydlení bylo levnější a naši občané nebyli tak daňově zatíženi.

Dalším krokem vzad je to prodloužení daňového testu z pěti na deset let. Paní ministryně říká, že se tím zamezí spekulacím, a tím se vlastně rozhýbe trh. To je, dámy a pánové, ekonomicky absurdní zdůvodnění, které je naprosto nepravdivé. Už někdy někdo viděl nějaký trh, který se rozhýbal větší regulací nebo vyšším zdaněním? To je skutečně absurdní. Při prodloužení daňového testu totiž, paní ministryně, dojde k tomu, že si investoři, o kterých jste tady mluvila, byty budou nechávat ve vlastnictví o to déle. A ti, kteří dnes už obratem byty nakoupí a ihned je prodají, tak si daň z příjmů už do ceny započítávají. K žádnému rozpohybování trhu s byty v konečném důsledku nedojde. Nedotkne se to tedy těch, na které to zvýšení daňového testu míří.

Ale představte si, paní ministryně, takovou situaci, že někdo vlastní jeden takový byt, bere to jako zabezpečení na stáří nebo pro budoucí děti nebo něco podobného, platí za něj hypotéku, vlastní ho sedm let, plánuje rodinu například, ale najednou přijde taková krize, kterou jsme teď zažili. Nebude mít příjem a bude muset ten byt prodat. Tak na takového člověka dopadne to zvýšení daňového testu. Nikoliv na ekonomicky silné subjekty, které to mají jako hlavní zdroj příjmů a skutečně si jenom prodlouží ten čas držby nemovitosti.

Já musím říci, že mě mrzí, že ten dobrý návrh na zrušení daně z nemovitosti, se kterým souhlasíme - samozřejmě, protože jsme s ním přišli několikrát - se komplikuje těmito dodatky. Je škoda, že to nemůže být jednoduché a v tom přítmí se schovávají návrhy, které mohou i v očích veřejnosti tento návrh devalvovat.

My přijdeme v dalších čteních s návrhy, jak se s tímto vypořádat, které budou mířit na tyto dva doplňky tohoto návrhu, o kterých jsem teď mluvil. Protože cílem toho návrhu, tím principiálním cílem, by měla být podpora silné střední třídy, která vlastní své domy. O tom třeba já sním, když náhodou spím, abychom měli společnost, ve které lidé budou vlastnit své domovy. Ne o přehazování daní z jedné hromádky na jinou.

Ale přes svá kritická slova k těm dalším částem návrhu bych chtěl poděkovat vůbec za předložení, za gros celého vašeho návrhu, a to je to zrušení daně z nabytí nemovitosti. A jak říkám, my v dalších čteních přijdeme s návrhy, které budou mířit na ty dva doplňky, které se nám nelíbí. Já bych chtěl poděkovat na závěr své řeči i občanům, protože veřejné mínění, a myslím si, že v tomto případě zejména veřejné mínění, přispělo ke změně postoje vlády. Držme si palce, ať to konečně vyjde.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Munzarovi. Seznámím vás s omluvou. V době od 12 do 12.30 se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg.

Protože budu tento bod muset vzápětí přerušit a protože se někteří poslanci přihlásili z místa, tak jenom shrnu, jak budeme pokračovat. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jan Hrnčíř a také pan zpravodaj Karel Rais. S přednostním právem je přihlášen místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Do rozpravy je písemně přihlášen pan poslanec Tomáš Martínek a z místa pan poslanec Karel Krejza.

Nyní přerušuji projednávání tohoto bodu v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny a budeme se věnovat napevno zařazeným volebním bodům.

První bod, který budeme projednávat, je

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.