Středa 13. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
1.
Vládní návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli
jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
v roce 2020 a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 860/ - zkrácené jednání
Před projednáváním návrhu zákona bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. K tomuto otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení. Nikoho nevidím, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 860, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 11. Přihlášeno je v tuto chvíli 108 poslanců, pro 101, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní tedy přistoupíme k projednávání tohoto bodu. Já ho otevírám. Jenom poznámka. Stále se nacházíme ve stavu legislativní nouze a zkráceném jednání. Mám za to, že stále platí gentlemanská dohoda o tom, že nebudou uplatňovány faktické poznámky. Já jsem ještě s dotazem obeslal předsedy jednotlivých poslaneckých klubů. Ne všichni mi odpověděli, nicméně neobdržel jsem také žádné veto nebo námitku vůči tomuto postupu. Předpokládám tedy, že tato dohoda i nadále trvá a faktické poznámky nebudou na základě naší dohody uplatňovány.
Předložený návrh nám uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. Své kolegy a kolegyně poprosím o klid v sále a prosím, abyste si případné rozhovory přenesli do předsálí. Děkuji. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona byl vypracován s cílem řešit situaci zaměstnavatelů, u kterých v této souvislosti došlo ke značnému propadu obchodní činnosti a kteří jsou vystaveni riziku vysokých ekonomických ztrát. Vláda již přijala řadu opatření s cílem likviditu postižených subjektů podpořit, zejména formou poskytnutí úvěrů s garancí státu, nebo také zejména program Antivirus, který kompenzuje část vyplacených náhrad mezd. Proto ale navrhujeme jako další opatření, aby se jako podpora zaměstnavatelů umožnilo zaměstnavatelům odložit platby pojistného na sociální zabezpečení, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na příslušný účet okresní správy sociálního zabezpečení. Navržená právní úprava se týká pojistného stanoveného v sazbě 24,8 % hrubé mzdy za měsíce květen, červen, červenec tohoto roku a lhůta pro úhradu tohoto pojistného je stanovena nejpozději do 20. října. Pokud k doplacení dlužného pojistného dojde v takto stanovené lhůtě, tedy do 20. října tohoto roku, zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu pojistného jen 20 % penále, které je stanoveno v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení, což odpovídá navýšení o úrok přibližně ve výši 4 % p. a. Jinými slovy, namísto penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den by penále za prodlení činilo jen 0,01 % za každý kalendářní den částky, tzn. pětinu.
Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavateli se nenavrhuje úplné zrušení placení penále, ale jeho podstatné snížení, jak jsem právě uvedla. Pokud bych to měla shrnout jednou větou, jedná se za účelem posílení likvidity firem o rychlou výhodnou půjčku ze strany státu bez jakékoliv administrativní zátěže. Zachována však zůstává povinnost zaměstnavatele srazit zaměstnanci z jeho vyměřovacího základu pojistné a odvést jako plátce toto pojistné stanovené v sazbě 6,5 % hrubé mzdy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, opět na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnavatel do této lhůty, tzn. do 20. října, toto pojistné neuhradí, je povinen zaplatit penále ve standardní výši, tzn. již zmiňovaných 0,05 % dlužné částky denně, která odpovídá přibližně 18procentní roční úrokové míře.
S cílem zjednodušit administrativní postupy související s placením pojistného a předkládáním přehledů o výši a platbě pojistného jsou dále navrhovány dvě dílčí změny.
Ta jedna se týká zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat přehled o pojistném výlučně elektronicky, což zejména umožní České správě sociálního zabezpečení mít údaje od zaměstnavatele k dispozici v co nejkratším čase. Zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných v papírové podobě je administrativně náročné, na tom se asi shodneme, a dosavadní praxe ukazuje, že elektronický způsob podávání dokumentů od zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení během posledních několika let prakticky samovolně a na bázi dobrovolnosti v naprosté většině již nahradil klasickou papírovou formu. V souvislosti s eNeschopenkou, kterou jsme v rekordním čase zavedli k 1. lednu tohoto roku - a myslím, že se velmi v té koronakrizi osvědčila - je již pro všechny zaměstnavatele stanovena povinnost předkládat podklady pro výpočet nemocenského výlučně elektronicky, takže nyní zaváděná elektronická forma přehledů by neměla působit zaměstnavatelům žádné problémy.
Dále se navrhuje zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti na okresní správě sociálního zabezpečení. Zabezpečování plateb v hotovosti na okresní správě je náročné na lidské zdroje a bezpečnostní opatření, a tím značně nákladné, neefektivní a navíc v podobě epidemie vysoce rizikovou aktivitou z pohledu možného přenosu nákazy onemocnění COVID-19. Ráda bych zmínila, že v této souvislosti je podáván pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který velmi podporujeme, a pevně doufáme, že tato dvě zjednodušení a řekněme elektronizace budou zavedeny do našeho systému trvale.
Co se týká dopadů návrhu zákona na státní rozpočet, očekává se, že navrhované opatření nebude mít žádný vliv na příjmy z pojistného, neboť samotné pojistné bude zaplaceno později než ve stanoveném termínu, ale stále v roce 2020. Negativní dopad navrhovaného opatření se projeví v případech, kdy zaměstnavatelé neplatili pojistné řádně v příjmech z penále, jehož výše je snížena o 80 %. Výpadek tohoto příjmu ale nepřevýší jednotky milionů korun měsíčně. Nicméně s ohledem na specifickou situaci není možné dopředu odhadovat případné chování zaměstnavatelů při schopnosti plnění povinnosti placení pojistného bez navrhovaného opatření a také při jeho realizaci. To považujeme za důležité zmínit.
Účinnost zákona se navrhuje z důvodu časové naléhavosti dnem vyhlášení u těch ustanovení, která se týkají odložení splatnosti, a u ostatních ustanovení se předpokládá účinnost 1. června 2020.
V této souvislosti bych kromě svého stanoviska k pozměňovacím návrhům paní poslankyně Aulické Jírovcové ráda uvedla, že k tomuto návrhu zákona byl také uplatněn koaliční pozměňovací návrh k takzvanému ošetřovnému. Víte, že tu několik týdnů diskutujeme, a minulý týden se nepovedlo přijat pozměňovací návrh, který by upravil podmínky nároku na ošetřovné pro děti v mateřských školkách nebo školách v měsíci květnu a červnu. Nicméně tento pozměňovací návrh, který je předložen vládními poslanci, upravuje, nebo sjednocuje postup nároku na ošetřovné u všech zařízení pro děti do 13 let, protože asi víte, že první a druhý stupeň mají jiné režimy, školky, dětské skupiny taky jiné režimy, to znamená školní a předškolní děti. Chceme umožnit rodičům nadále čerpat ošetřovné, pokud dítě neumístí z vážných důvodů, a ty definujeme zejména jako možnost ohrožení zdraví dítěte nebo zdraví jiných členů domácnosti v důsledku výskytu koronaviru. Jako další důvod k neumístění dítěte v zařízení předškolním nebo školním, a tím pádem z toho plynoucí nárok na ošetřovné, stanovujeme provozní důvody na straně školy nebo jiného zařízení, například z důvodu kapacity. Může se stát, že dítě nebude přijato do školky nebo do školy z různých důvodů, proto se domníváme, že by i v těchto situacích nárok na ošetřovné ve výši 80 % měl platit. Pak tu máme ještě vyjmenované jiné vážné důvody na straně rodiče, například nemožnost skloubit omezenou školní docházku, například tři hodiny denně, se zaměstnáním, kde standardní pracovní doba je osm hodin denně. Důvody uvede rodič, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, na předepsaném tiskopise vydaném Českou správou sociálního zabezpečení v rámci měsíčního výkazu čerpání ošetřovného, a pak za těchto podmínek, dojde-li ke schválení, bude umožněno čerpat právě za těchto podmínek, jsou to ty tři hlavní okruhy, ošetřovné zpětně od 1. května do konce června, jak máme platný mimořádný zákon ohledně vyššího ošetřovného.
Asi nemusím zmiňovat, že tento koaliční pozměňovací návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí také podporuje. Osobně jej velmi podporuji a budu velmi ráda, když bude přijat.
Třetí věc, kterou bych ráda v této souvislosti zmínila, tak na úrovni koaliční rady finišujeme takzvaný program Antivirus C, který by měl být určen k podpoře firem, které se snaží fungovat a rozjely svůj provoz. Chtěli bychom, aby tato podpora byla maximálně administrativně nenáročná, to znamená, že v tuhle chvíli pracujeme s návrhem, že by ta podpora měla být vyplácena přes automatické odpuštění záloh na sociální pojištění. A pevně doufám, že v příštích dnech vláda tento návrh zákona, protože by se opět jednalo o změnu zákona, schválí a vyšle do této ctěné Sněmovny.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a prosím o vaši podporu a schválení zákona ve zkráceném jednání. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jan Bauer, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi zkráceně několik poznámek v rámci zpravodajské zprávy. Chtěl bych říci, že 4. 5. byla zveřejněna původní verze zákona připravená Ministerstvem práce a sociálních věcí, která původně měla dvě části. První část se týkala odložení plateb se sníženým penále, navrhovala umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného, přičemž zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu jen 20 % penále, což odpovídá navýšení přibližně 4 % p. a. Navržená úprava se týká pojistného splatného do 20. června 2020, do 20. července 2020 a do 20. července. (?) Pak tam byla druhá část v té původní verzi ze 4. 5., která se týkala snížení odvodů. Znamenalo to - pro zaměstnavatele, u kterých objektivně propad tržeb překročil stanovenou hranici, se navrhovala podpora formou slevy na pojistném na měsíce červen, červenec a srpen roku 2020. Základní podmínkou je meziroční pokles tržeb ve stanoveném rozsahu, bezdlužnost zaměstnavatele v oblasti pojistného na sociální zabezpečení.
V této důvodové zprávě pak bylo samozřejmě mnoho řádek o tom, jak se české firmy v rámci krize dostávají do obrovských ekonomických problémů a že je třeba, a vláda je připravena, těmto firmám pomoci. 7. 5. letošního roku, což znamená minulý týden, zasedla vláda a schválila návrh zákona bez té druhé části, kterou dneska máte všichni k dispozici. To znamená v praxi, že ze zákona vypadla ta hlavní avizovaná pomoc, což je snížení sociálních odvodů, a zůstala pouze část o odložení plateb a snížení penále. Chtěl bych říci v rámci zpravodajské zprávy, že proti této verzi se ohradila Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých a středních podniků a také Komora daňových poradců.
Dnes projednal aktuální vládní verzi výbor pro sociální politiku. Ten doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem souhlas ve znění přijatého pozměňovacího návrhu s tím, že se tímto návrhem na odložení odvodů prodlouží lhůta z října do listopadu 2020.
V neposlední řadě bych chtěl říct, že momentálně je v systému načteno asi šestnáct pozměňovacích návrhů. Samozřejmě se to číslo ještě během obecné rozpravy může navýšit.
Já bych teď jenom v krátkosti zopakoval usnesení dnešní 50. schůze výboru pro sociální politiku. Má několik částí.
Výbor pro sociální politiku
I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 21.00 hodin dnešního dne;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona o snížení penále ve znění našeho usnesení, kde je ta drobná změna týkající se z října na listopad letošního roku;
V. a v neposlední řadě zmocňuje zpravodaje, což jsem tímto vykonal.
Vážený pane předsedo, děkuji za slovo v rámci mé zpravodajské zprávy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Mám zde tři přihlášky s přednostním právem. Nejprve pan místopředseda Okamura, poté pan předseda Jurečka a poté paní předsedkyně Pekarová Adamová. Poté bychom hlasovali o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. S procedurálním návrhem jsem zaregistroval pana poslance Kubíčka. Nejdřív jedno přednostní právo. Prosím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hned první návrh zákona na dnešní schůzi Sněmovny mi přichystal velmi nemilé překvapení. Vláda nazývá v uvozovkách pomocí firmám a zaměstnancům postiženým nouzovým stavem to, že zaměstnavatelům sníží penále na 20 % při pozdním zaplacení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na sociální pojištění. A mluvím o tom, že to má být pomoc pro firmy postižené propadem příjmů v rámci nouzového stavu. To se mi snad jen zdá? Ale nezdá. Je to skutečně vládní návrh zákona, který tady máme před sebou. Čili vláda přijme v rámci boje s koronavirem opatření, následně mají firmy logicky propady tržeb, a místo aby jim vláda pomohla udržet pracovní místa, tak je za to ještě potrestá penále. To je fakt neuvěřitelné. Správné by přece bylo penále odpustit úplně, nebo odpustit platbu pojistného během nouzového stavu. To by byla skutečná pomoc.
Tento vládní návrh je bohužel další typickou ukázkou odtrženosti vládních elit od praktických problémů lidí, v tomto případě firem a zaměstnanců. A je to také ukázka neschopnosti a neochoty firmám a lidem v krizi skutečně pomáhat. Když jsem o tomto návrhu vlády slyšel nejprve z médií, kde to s velkou pompou prezentovala, tak jsem si původně myslel, že vláda sníží či odpustí penále všem dlužníkům, protože pokuty od státu za sociální a zdravotní pojištění srážejí už dlouhá léta živnostníky, malé firmy do dluhových pastí, protože firma, která má potíže a nemůže třeba kvůli druhotné platební neschopnosti zaplatit pojistné, dostane ještě penále, které po nějakém čase často překračuje samotnou dlužnou částku. Samozřejmě problémem je, že stát vybírá a vymáhá DPH od těch živnostníků a podnikatelů, kteří nedostali za fakturu zaplaceno, takže se i stát, tedy vláda, podílí na tom, že uvrhuje poctivé podnikatele do druhotné platební neschopnosti.
Zde připomenu, že naše hnutí SPD již několik let prosazuje, aby se DPH platilo pouze ze skutečně zaplacených faktur. Vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM ale tento náš zcela logický návrh neustále odmítá a trestá tak poctivé podnikatele.
Znovu říkám, že dluhy se platit mají. Ale to, o čem já tady v nouzovém stavu hovořím, je to penále. Pořád si říkám, kdy konečně vládě svitne a uvědomí si, že živnostníci, malé a střední firmy jsou páteří ekonomiky, která při pádu velkých firem podrží ekonomiku a zaměstnanost. Čekám ale bohužel marně. A ještě jednou, opravdu nerozumím tomu, proč tady dnes vláda předkládá takový polovičatý zákon, když to ve skutečnosti v podstatě pomoc firmám a zaměstnancům v udržení zaměstnanosti není. Takže státní zákazy dostanou firmu do potíží a vláda jim milostivě dá pouze nižší pokutu za to, že nemohou platit kvůli státním příkazům? Znovu opakuji, že by tady mělo být přece automatické, že stát by v těchto momentech neměl vybírat vůbec žádné penále. Druhá věc je, že v rámci pomoci nastartovat ekonomiku by naopak měl udělat amnestii pro živnostníky, malé a střední firmy plošněji za minulé roky, třeba jen pro ty, kdo do daného termínu svůj dluh vůči státu zaplatí. Dluhy se platit musí, o tom žádná, to tady říkám od začátku. Ale penále by šlo v krizi odpustit. Věřte mi, vážené ministryně a ministři, že tohle by byla skutečná motivace pro živnostníky a firmy, aby své dluhy zaplatili, a bylo by to oboustranně výhodné.
Rád bych při této příležitosti vyzval vládu, aby urychlila slibovanou pomoc občanům, zaměstnancům, podnikatelům a drobným živnostníkům, kteří byli opatřeními ze strany vlády nejvíce dotčeni. Já nijak nerozporuji oprávněnost těch opatření, zvláště hovořím o úvodu té pandemie koronaviru, ta přísná opatření podporovala i SPD a díky tomu jsme to ostatně v České republice celkem dobře zvládli.
Ale zpátky k těm opatřením. Dám zcela konkrétní příklad. Firmy se nechaly obalamutit slibem vlády, že po dramatickém poklesu tržeb nepropustí zaměstnance výměnou za to, že jim vláda přispěje na mzdy. Máme květen, a vláda hnutí ANO, ČSSD a KSČM nebyla schopna v rámci takzvaného programu Antivirus poslat firmám peníze za zaměstnance na začátku května, v první polovině května, ještě ani za březen. A teď musí přitom firmy vyplatit mzdy i za duben. Firmám hrozí krachy a insolvence jen za to, že naletěly na sliby premiére Babiše a neposlaly zaměstnance na pracák. Přitom peníze v rozpočtu jsou. I díky hlasům poslanců SPD má vláda 260 mld. korun navíc na pomoc lidem a firmám postiženým nouzovým stavem. Nezlobte se na mě, ale považuji to za velký podraz ze strany vlády na zaměstnavatele a zaměstnance. Pro dobrotu na žebrotu. Tak proč vláda zaměstnavatelům a zaměstnancům s velkou mediální pompou slibovala, že podpoří mzdy výměnou za to, že nebudou zaměstnanci propouštěni? To je pro SPD zcela nepřijatelné jednání.
Ale pojďme zpátky k dnešnímu návrhu. Vláda navrhuje, aby se přehledy na Českou správu sociálního zabezpečení dávaly pouze elektronicky. Normální člověk by řekl, že elektronická komunikace je v 21. století automatická a měli bychom být pro, protože jde o něco, co mělo být už dávno. Jenže opět tu máme, bohužel, ukázku naprosté neschopnosti a neznalosti praxe. Okresní správy sociálního zabezpečení přehledy o příjmech a výdajích mají. Kdykoliv si na ně mohou sáhnout v databázi finančních úřadů a také to dělají. Přehledy se podávají papírově vlastně jen proto, že podle zákona je musíte osobně podepsat. Pokud už originální podpis být nemusí, nebere mi rozum, proč vlastně ten přehled, který už je založený na finančních úřadech, nebere sociálka odtamtud, ale ten samý papír musí posílat poplatník dvojmo.
Vážená vládo, co takhle využít krize a naučit vaše úřady spolu komunikovat, sdílet data a přestat obtěžovat poplatníky, kteří stát živí? Když necháte občany místo papírování pracovat, bude víc peněz i pro stát. To zbytečné papírování je všude. Denně tisíce lidí přepisují auta a na úřadě jsou hodinové fronty. Proč? V čase elektronického registru stále musí jak občan, tak úředník naprosto zbytečně vypisovat čtyřstranné archy a ty potom ještě přepsat do elektronického systému a papíry se založí. To skutečně rozum nebere, když by přitom stačilo, aby občan přišel s kupní smlouvou, s technickými průkazy a úředník pouze nová data zapsal do registru bez nutnosti, aby je duplikoval na papírový formulář. Doba úřadování by se zkrátila a bylo by mimo jiné třeba i méně úředníků na stejnou agendu.
Tady se ale na konkrétních příkladech dostáváme k podstatě věci, k tomu, jak lehce bychom mohli pomoci ekonomice bez miliardových dotací miliardářům. Stačí používat selský rozum, potlačit na minimum byrokracii a méně sdírat ty, kdo na tuhle zemi vydělávají peníze, a samozřejmě ušetřit práci také úředníkům, a tím omezit výdaje státu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, ne nesmyslné nedosažitelné půjčky, které přihrají peníze ze státem dotovaných úroků komerčním bankám a nadnárodním korporacím, ale tady v konkrétním zjednodušení a zlevnění života malým a středním firmám a živnostníkům spočívá skutečná pomoc. Profitovat z toho budou i zaměstnanci. Zamyslete se nad tím, zda chcete opravdu pomáhat, a říkám to vládě, a pokud ano, komu. Pokud běžným lidem a českým firmám, pak cesta vede právě tudy, jak navrhuji. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já na úvod chci poděkovat za tento zákon, protože jej považuji za velmi důležitý nástroj, jak v tento okamžik pomoci v České republice firmám, které zaměstnávají statisíce lidí, aby dokázaly přežít, aby dokázaly udržet pracovní místa, aby lidé měli práci, aby domácnosti měly příjmy atd. a udrželi si střechu nad hlavou.
Na úvod mi dovolte, než začnu představovat návrhy za KDU-ČSL, abych ještě stručně navázal na paní ministryni a na to zmiňované ošetřovné, o kterém ona mluvila. My jsme podobný návrh tady před měsícem a půl jako KDU-ČSL navrhovali, aby i po otevření škol a školek ještě měli po nějakou dobu rodiče, pokud se rozhodnou z vážných důvodů, ať už například proto, že třeba mají doma ve společné domácnosti člověka se sníženou imunitou, například třeba po operaci, transplantaci apod., aby se mohli rozhodnout, že dítě nepošlou ještě do školky nebo do školky, a aby jim ošetřovné zůstalo zachováno ve výši 80 %. Přijde mi to racionální. Bavili jsme se o tom tady minulý týden. Přiznám se, nechápu postupy, jak tady bylo prezentováno dopoledne, že poslanci - někteří - tady chtějí to ošetřovné snížit apod. Nechápu, proč bychom měli trestat tyto rodiče, protože si myslím, že normální rodič po dvou měsících se těší na to, až děti do školky půjdou, oni půjdou do práce a dokážou si také fyzicky i mentálně odpočinout od této náročné doby, kdy musí doma nejenom vychovávat, hlídat, ale také učit, a pro mnoho z nich je to velmi náročné. Takže my tento návrh určitě jsme připraveni za klub KDU-ČSL podpořit i v duchu toho, že jsme to v minulosti sami navrhovali.
Teď mi dovolte k tomuto konkrétnímu legislativnímu návrhu... (Odmlka pro hluk v sále.) Děkuji.
Dovolte mi, abych řekl, jaké konkrétní pozměňovací návrhy KDU-ČSL v této oblasti navrhuje. Musím říci, že jsem také vnímal při koncipování našich pozměňovacích návrhů poznatky z praxe od firem, od zaměstnavatelů, od Hospodářské komory a od dalších nevládních organizací, a proto jsem si dovolil navrhnout to, aby ten původní vládní návrh, který umožňoval odklad plateb sociálního pojištění za zaměstnance do 20. října, tak aby byl prodloužen alespoň o měsíc. Je to každopádně dobrý měsíc, do 20. listopadu. Je to zhruba těch 32 mld. korun, které měsíčně si mohou firmy podržet déle v rámci cash flow. Takže navrhuji to prodloužení a jsem rád, že dnes, pokud mám správné informace, také výbor tento pozměňovací návrh přijal a podpoří jej.
Dále navrhuji také to, abychom nedělali jenom pořád ty odklady, protože ta vládní pomoc zatím se ve většině případů skládá buďto z příslibů, záruk na komerční úvěry. To znamená, to není přímá pomoc podnikatelům. To je jasný vzkaz: podnikateli, máš problém, běž, půjč si a my té komerční bance poskytneme záruku a ta komerční banka ti možná dá ten úvěr, abys to zvládl. A proto si dovolím navrhnout to, abychom firmám, které jsou postiženy, v současné situaci část těchto odvodů na sociálním za jejich zaměstnance mohli odpustit. To znamená, navrhuji v pozměňovacím návrhu to, abychom za měsíc květen a červen u všech zaměstnavatelů v České republice odpustili 20 % odvodu na sociální pojištění a u těch zaměstnavatelů, kteří byli krizí zasaženi, aby za květen a červen to dělalo 80 % odpuštění těchto odvodů a za měsíce červen a srpen, kdy se z té krize ještě budou zmátořovat, a ještě mnohem déle, aby to bylo 40 %. Zároveň dávám v tom pozměňovacím návrhu do zákona zmocnění, aby s ohledem na ten vývoj situace případně vláda mohla tato opatření prodloužit.
Takže to je další konkrétní krok, jak ponechat finanční prostředky u firem, aby ty firmy nemusely propouštět. Už za duben máme velmi vážné varovné signály - 54 tisíc nových nezaměstnaných není legrace. Já vím, že ta čísla, když se to hodnotí optikou z 3 % na 3,4 %, zatím třeba ještě u některých lidí nevzbuzují obavy, ale já z toho mám opravdu velký strach. A zatím většina zaměstnavatelů se chovala, řekněme, velmi zodpovědně, ale to prostě má své limity, a pokud nebudou mít prostředky finanční, nebude mít cash flow ta firma, tak prostě ty výpovědi bude muset začít bohužel rozdávat, i když nebude chtít.
Pak je tady velmi důležitá věc. Myslím si, že když někomu pomáhám, pomáhám v těžké situaci, v těžké době, což dnes ta těžká doba je, tak bych neměl tu pomoc úročit. Kolegyně Pavla Golasowská navrhovala úplné odpuštění tohoto úročení do 20 listopadu z částek, které ty firmy nebudou odvádět v příštích měsících, ale zaplatí je až nejpozději 20. listopadu. Já ještě dávám alternativní pozměňovací návrhy, abychom zkusili kompromisně promyslet, že bychom ten vládní návrh, který dneska říká, že to penále bude nižší o 80 %, což znamená úrokovou sazbu zhruba 4 % ročně, tak abychom ještě ve dvou alternativách posoudili a dali tu slevu řekněme z toho penále buďto na 90 %, nebo na 95 %, pokud tedy vládní koalice a paní ministryně financí asi má obavu, že by to firmy mohly plošně zneužívat. Tak dobře, ať tam je nějaké minimální úročení, ale 4 % v dnešní době mi přijde opravdu zbytečně mnoho, když se bavíme o pomoci firmám, aby dokázaly překonat tuto těžkou situaci.
Pak si dovoluji ještě také navrhnout pozměňovací návrh, který se týká odložení splatnosti DPH. Není to úplně tematicky záležitost tohoto tisku, ale jsme ve stavu legislativní nouze a já bych byl velmi rád, aby vládní koalice znovu zvážila, a my všichni poslanci v Poslanecké sněmovně, jestli by si firmy nezasloužily také pomoc tím, že by byla možnost odložit splatnost DPH podnikatelů, firem, živnostníků vůči státu až do konce tohoto roku. Byl by to druhý nástroj, který by mohl významně těmto firmám ulehčit a pomoci, a byl bych velmi rád, kdybychom zvážili tuto podporu.
Poslední návrh, který tady mám, se týká doprovodného usnesení, protože vládní opatření, které se snaží - a to si myslím, že je cesta správným směrem, byť si myslím, že ty parametry mohly být jiné - pomoci podnikatelům v tom, že jim chce pomoci uhradit část nákladů na nájemné. Je to řešeno prostřednictvím dotačního titulu Ministerstva průmyslu a obchodu, na který my legislativně jako zákonodárci nemáme přímý vliv, ale velmi bych byl rád, abychom v Poslanecké sněmovně zvážili návrh usnesení, a to usnesení je o tom aby v situaci, kdy podnikateli a tomu, který je v nájmu, se nepodaří vyjednat s majitelem nemovitosti tu slevu 30 % z nějakého důvodu, tak aby nebyl hozen přes palubu, aby vláda zvážila, že když se mu třeba podaří vyjednat slevu 20 %, aby se tedy ponížila ta podpora státu, ale aby tam nějaká podpora státu byla zachována.
Proto si dovoluji navrhnout usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu upravit parametry připravovaného dotačního programu COVID - Nájemné tak, aby příspěvek státu na nájemné byl odstupňován dle výše slevy poskytnuté pronajímatelem, a bylo ho tak možno získat i v případech, kdy pronajímatel nájemci sleví nižší částku z nájemného než předpokládaných 30 %.
Děkuji moc za všechna udržená pracovní místa, za všechny firmy při podpoře těchto návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám. Vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona, dlouho očekávaný - mělo by se říkat pomoc, ale ona to moc pomoc není, tato pomoc pro zaměstnavatele doznala na vládě takových změn, že právě se zdráhám ji pomocí ještě nazývat. A jsem docela ráda, že paní ministryně vlastně celkem přiznala, že se jedná teď už více o půjčku než samotnou přímou pomoc, po které podnikatelé, svazy, které je sdružují, Hospodářská komora a celá řada dalších, tolik volají i s ohledem na to, jaké jsou jejich dosavadní zkušenosti se všemi ostatními nástroji pomoci. Tady navrhuji tedy, abychom nazvali tento tisk číslo 860 COVID - Odvody. To by totiž bylo mnohem přesnější. Je to nový v řadě těch covidů, nový nástroj místo toho, aby to byla skutečně přímá pomoc.
Určitě i to, jak je to navrženo, může někomu pomocí být. Ale aby to byla pomoc skutečně širší a pomohla mnohem většímu spektru firem, které byly přímo zasaženy tou současnou neblahou situací, tak navrhuji, abychom tedy nikoliv jenom zmírnili penále, ale abychom úplně snížili, a to dosti výrazně samotné odvody. Pak to můžeme skutečnou pomocí nazývat.
Proto předkládám pozměňovací návrh, kde navrhuji, aby za měsíce květen, červen, červenec tohoto roku se u krizí zasažených zaměstnavatelů snížily odvody na pojistné, na sociální pojištění tedy o 80 %. Těch 20 %, která zbývají, tak už tedy jsou takovou částkou, že i pozdější penále už by většinou asi nebylo nutné. Ale pokud bude stále penále nutné, tak při pozdější platbě navrhuji, aby nebylo vůbec vlastně uplatňováno ve chvíli, kdy do 20. prosince tohoto roku bude zaměstnavatelem uhrazeno. To už je skutečná pomoc, po které všichni tak volají.
Víte, já myslím, že máme šanci tím ukázat, že chceme být vůči zaměstnavatelům skutečně fér. Oni tu pomoc potřebovali rychle, mnozí se jí doposud ještě nedočkali. Slyšíme tady bombastická čísla, víc jak jeden bilion korun lítá ve vzduchu z úst tedy jednotlivých ministrů velmi často. Ale realita těch firem je taková, že na řadu z nich se ještě nedostalo s ničím. Antivirus, jeden z těch nejlepších asi nástrojů, který je, a to uznávám, tak prostě i tak si stěžuje celá řada z nich, z těch žadatelů, že se administruje pomaleji. Slyšíme velkou stížnost ohledně ošetřovného, dneska jsme to řešili i na výboru. Stále je ještě nezanedbatelná skupina rodičů, kteří stále nedostali ještě ani za březen vyplacené ošetřovné.
Máme tady neuvěřitelný holubník kolem toho, jak to bude s ošetřovným od pondělí. My jsme dneska, máme středu, v pondělí se otvírá část škol - anebo část, školy se otvírají, ale pro část dětí se otvírá možnost jít zpátky do škol. Ale stále ještě rodiče těchto dětí, které třeba nemohou z různých důvodů jít, nevědí, jestli je stát bude dále podporovat ošetřovným, nebo ne. Ano, řeší to tady jeden pozměňovák, ale sami uznejte, že ve chvíli, kdy třeba do pátku mají dát rodiče vědět, jestli dítě pustí do školy, nebo ne, tak jako řešit to ve středu, tak to je opravdu... to nemáme slov.
V tomhle směru se tedy stát příliš nepředvedl. Budu přesná, nepředvedla se vláda. A proto má šanci svoje původní sliby skutečně uskutečnit, a tedy podporou těch pozměňovacích návrhů ukázat, že si uvědomuje, že doposud ta pomoc skutečná nebyla, nebo nebyla dostatečná.
Tady zazněl i COVID - Nájemné. To je jeden z návrhů, respektive proplácení nájmů v návrhu TOP 09 a dalších opozičních stran, který jsme opakovaně v různých kompromisních variantách tady předkládali. Nakonec z toho vzniklo něco maličko jiného, než jsme chtěli, protože naše představa byla skutečně o přímé pomoci. A vidíme, že ty podmínky jsou nastavené tak, že opět vyhoví zejména těm velkým nákupním centrům. A i jim určitě pomoci chceme, to neříkám, ale těm ostatním, kteří mají třeba jenom malý nebytový prostor pronajatý pro svůj krámek někde na náměstí menšího města, tak pro ty to příliš dobře nastavené není.
A já vím, že tady není pan ministr Havlíček a že my to tady jako zákon nemáme. Ale tohle je třeba konkrétní příklad toho, jak z těch velmi dobře zamýšlených nástrojů pomoci se nakonec stává nástroj jenom pro vyvolené. A to je vlastně znak veškeré vládou poskytované pomoci firmám. Velmi často překážky, tu a tam nějaký ten háček, velké papírování, spousta byrokracie a přehlcené úřady, které to nestíhají zařizovat.
Proto prosím z COVID - Odvody udělejme skutečně přímou pomoc. Udělejme z toho návrh, který bude tedy zohledňovat tak tíživou situaci, do jaké se dostaly firmy těmi nařízeními, která byla nutná, ale která poškodila obrovské množství z nich. A ty teď opravdu na zaplacení těch odvodů mít nebudou. A aby platily sice snížené penále, ale tím jiným způsobem si takto od státu půjčovaly, to mi přijde až za hranou, protože to vlastně jenom stát zase říká: tak my jsme si našli skulinku, jak z té pomoci udělat takovou, která nás tolik nebude stát.
Prosím pěkně, udělejme z toho přímou a efektivní pomoc pro zaměstnavatele. Alfou a omegou už několik týdnů je tady zachování pracovních míst. A ten návrh, který předkládáme, tomu skutečně pomůže mnohem lépe než samotný návrh, který vzešel z vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen zastupující předseda klubu ANO pan poslanec Kubíček, ale pokud by se to týkalo procedurálního návrhu k rozpravě, tak bych nejprve navrhoval, abychom hlasováním rozhodli o tom, jestli obecnou rozpravu povedeme.
Přivolal jsem poslankyně a poslance, kteří nejsou v sálu tak, abychom mohli hlasovat v dostatečném počtu. Věřím, že taková situace už nastala.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 12, přihlášeno 103 poslanců, pro 70, proti nikdo. Schválili jsme, že se bude konat obecná rozprava.
Nyní s přednostním právem pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak abychom neporušili tradici, já navrhuji omezení rozpravy pro jednoho poslance v obecné i podrobné rozpravě na pět minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, návrh zazněl. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami.
A zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 13, přihlášeno 79 poslanců, pro 58, proti 11. Návrh byl přijat. V rozpravě vystoupí každý poslanec jednou v rozsahu pěti minut.
Nyní s přednostním právem - otevřel jsem rozpravu. S přednostním právem je se stanoviskem klubu ODS přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátké stanovisko za poslanecký klub ODS.
Víte, já bych byl velmi rád, aby tady převládla taková poklidná atmosféra s naivní představou, že se tady pomáhá podnikatelské sféře, protože, a to je ta moje velká obava, pokud bude schválen ten vykuchaný vládní zákon, který tady předkládá paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, a nebudou přijaty nějaké jiné pozměňující návrhy, například ten komplexní, který jsme předložili za náš poslanecký klub, tak podle mého názoru to je parodie na pomoc podnikatelskému sektoru. To říkám zcela otevřeně. To je parodie na pomoc, protože tam z toho původního návrhu nezůstalo prakticky vůbec nic. A pokud bude schválena ta současná vykuchaná verze, tak to v praxi neznamená nic jiného, než že o pár měsíců umožníte zaměstnavatelům a podnikatelům, že se odloží platby na sociální pojištění placené zaměstnavatelem, těch 24 % a nějaké drobné, a těch několik měsíců se bude úrokovat přibližně 4 % per annum. To je realita, co máte tady před sebou.
Já bych chtěl připomenout, že vláda slíbila pomoc podnikatelům, kteří ze dne na den přišli opravu o tržby a někdy o veškeré příjmy. Také opakuji to, že původní návrh MPSV, a to jsme si dnes i na výboru potvrdili, byl vedle snížení penále za pozdní odvody, sociální odvody, počítáno současně s jejich snížením, pokud podnikatel prokáže stanovený propad tržeb. To byl ten původní návrh. Už v té zpravodajské důvodové zprávě jsem upozornil na to, že mně z mého pohledu z nepochopitelných důvodů se 7. května vláda však nedohodla a návrh své vlastní ministryně torpédovala. Prostě to je realita - možná, že se dnes dovíme, co se vlastně na té vládě stalo - a vyhodila ze zákona návrh na skutečnou pomoc, což je snížení odvodů, a podnikatele tímto způsobem podle mého názoru hodila přes palubu.
Já si skutečně myslím, že to je podvod na podnikatelích a na podnikatelském sektoru, protože podle těch důvodových zpráv z toho původního zákona jste si mohli přečíst, že je upřímnou snahou skutečně tomu sektoru pomoci. Myslím si, že vláda lhala, když slibovala podnikatelskému sektoru účinnou pomoc. Jsem přesvědčen, že lhala, když slibovala snížit finanční břemeno, které nesou zaměstnavatelé bez ohledu na obrovské ekonomické ztráty. A myslím si, že neříkala pravdu, když tvrdila, že chce zajistit sociální jistoty zaměstnanců, protože hrozí propouštění. Toto vše si můžete přečíst v důvodové zprávě.
Vláda zaměstnavatelům pouze předhodila ohlodanou kost. A ten finální vládní návrh je výsměchem a podle mého názoru v praxi vůbec nikomu nepomůže. Chtěl bych také podotknout, že Občanská demokratická strana doposud podporovala většinu mimořádných opatření vlády, a v tomto případě od nás naši podporu můžete očekávat velmi složitě. Proto přicházíme s vlastním návrhem, protože chceme českým firmám a zaměstnavatelům pomoci nejen slovy, ale i rozumnými opatřeními, která jim pomohou přežít v podstatě tu současnou situaci a zachovat pracovní místa. Vycházíme z návrhů podnikatelského sektoru. Já jsem se s tím netajil ani dnes na tiskové konferenci, že jsme náš návrh dávali dohromady mimo jiné s Hospodářskou komorou, s Asociací malých a středních podniků a dalšími jinými uskupeními.
Navrhujeme úplné odpuštění penále a současně stanovujeme podmínky, za nichž lze sociální odvody snížit. Všem zaměstnavatelům chceme snížit odvody o 20 % za měsíce květen a červen; pokud zaměstnavatelé naplní stanovené podmínky, jako je například zavření provozovny nebo určité procento zaměstnanců v karanténě, sníží se jim odvody za květen a červen o 80 % a v dalších dvou měsících o 40 %. Současně navrhujeme odsunutí odvodů pojistného za měsíce květen a červen do 20. prosince letošního roku a za měsíce červenec a srpen do 20. února roku 2021.
Tolik přibližně velmi zkráceně znění našeho pozměňujícího nebo komplexního pozměňujícího návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 5220, a ke kterému se v rámci podrobné rozpravy ještě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Pavla Golasowská a připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych vás seznámit se svým pozměňovacím návrhem, který se týká odpuštění penále zaměstnavatelům za platby sociálního pojištění ve výši 100 %, jak tady už o tom byla řeč, protože mi přijde neadekvátní, když vlastně vládní návrh dovoluje zaměstnavatelům odložit platby za sociální pojištění a pak je vlastně trestá penálem, byť ve výši 20 %. Takže navrhuji odpustit penále ve výši 100 %. A děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Lucie Šafránková. A pan poslanec Jan Bauer vystoupil, takže předpokládám, že nebude vystupovat. A připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila pozměňovací návrhy, které předkládám za poslanecký klub SPD k vládnímu návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavateli.
Především chceme zcela odpustit penále za dluh na sociální pojištění všem zaměstnavatelům, kteří zaplatí své povinné pojistné odvody za květen až červenec do zákonem povoleného termínu odkladu, což je 20. říjen 2020. Vláda jim na jedné straně dává tuto možnost odkladu a současně jim za to chce hned účtovat penále, byť částečně snížené, což může mnohým z nich způsobit značné problémy. V jednom našem návrhu tedy požadujeme toto penále zaměstnavatelům zcela odpustit. Ve druhém kromě tohoto odpuštění penále chceme prodloužit termín odkladu plateb pojistného za zaměstnavatele do 31. prosince 2020. Dejme našim zaměstnavatelům v dnešní těžké a krizové době delší čas na to se nadechnout a trochu vzpamatovat, zvlášť pokud se nejedná ze strany státy o žádné snížení či odpuštění plateb, ale jen o jejich odklad.
Ve třetím našem návrhu požadujeme zachování možnosti platit dluhy ze sociálního pojištění na pobočkách České správy sociálního zabezpečení i nadále v hotovosti. Vláda jim chce tuto možnost sebrat, což je další ztížení podmínek pro nejmenší podnikatele. Navíc nerozumíme tomu, proč by neměli mít lidé právo platit hotově, a hlavně právo platit v hotovosti musí zůstat zachováno, nesmí být státem omezováno nikde.
V posledním, čtvrtém návrhu variantně pak navrhujeme alespoň možnost platit sociální pojištění v hotovosti na poštách, pomocí tzv. bezplatných složenek, jako to občanům umožňuje Finanční správa u platby některých daní. Chceme tím občanům zachovat komfort výběru mezi hotovostní a bezhotovostní platbou a považujeme to za součást lidské svobody a svobodné volby.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová a připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila za poslanecký klub KSČM k tomuto vládnímu návrhu. Musím říci, že chápeme celou situaci, a víceméně jako KSČM... opravdu těžké období, a proto otevřeně říkáme, že tento vládní návrh, tak jak je napsán, podporujeme, i když se shodujeme možná s některými kolegy ze sociálního výboru, že tak jak byl předložen původně ten sněmovní tisk na vládu, byl by daleko lepší pro potřeby našich zaměstnavatelů v praxi, a víceméně teď, jaká je situace.
Každopádně si ještě dovolím předložit, nebo vás informovat a představit dva mé pozměňující návrhy. Jeden pozměňující návrh je tak trošku vlastně ten samý, nebo víceméně jenom méně upravený návrh, který předkládá kolegyně Valachová, myslím s kolegou Juchelkou, a týká se samozřejmě ošetřovného, které asi dneska je jedno z nejvíce diskutovaných témat. Jde o to, že já jsem už avizovala na výboru pro sociální politiku, že opráším, jestli možná to tak doslova mohu říci, pozměňující návrh paní kolegyně Valachové z minulého týdne, který se týkal toho, že i děti, nebo resp. rodiče, kteří mají děti v mateřských školách, po jejich otevření budou mít nárok dále na ošetřovné, pokud jejich dítě z nějakých důvodů mateřskou školu nenavštěvuje. Je to úprava, myslím si, na základě i toho, co se vlastně odehrálo od minulého týdne. A já, protože jsem vlastně do poslední chvíle nevěděla, jak dopadne nějaká koaliční dohoda na možném pozměňujícím návrhu, který nám avizovala paní ministryně na výboru pro sociální politiku, a proto jsem ho opravdu podala, protože jsem slíbila především našim voličům a občanům České republiky, že nebudeme my, kteří by nechali rodiče dětí v mateřských školách na holičkách.
Druhý pozměňující návrh je tak trošku - nechci říct přílepek, omlouvám se za to. Ale je to vlastně velká pomoc České správě sociálního zabezpečení, a především v této době, kdy opravdu ten tlak je na ně značný a zaměstnanci jsou velmi vytížení. A jedná se - paní ministryně už ho tady představila - o elektronizaci zbývajících formulářů, myslím si, že jich je zhruba asi šest, které by mohly být povinné podávat elektronickou formou od zaměstnavatelů od 1. 9. 2020. Tato povinnost už dnes běží pro zaměstnavatele u jiných formulářů. To znamená, že to není pro ně nic zásadního nebo nějak zatěžující, a my jsme přesvědčeni, že to bude jenom ku prospěchu jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych se vyjádřila k tomu, co už tady bylo avizováno, to znamená, jak by mělo vypadat ošetřovné rodičů v případě, kdy nepošlou své dítě do mateřské nebo základní školy. Avizuji, že tento pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím následně v podrobné rozpravě, podávám z pověření klubu sociální demokracie spolu s kolegou Alešem Juchelkou, který tak činí zase z pověření poslaneckého klubu hnutí ANO. Jedná se o naši společnou koaliční dohodu.
Co je naším cílem. Cílem je, abychom srovnali právní režimy v mateřské školce a v základní škole, řekněme, aby pro ně platil jednotný koronarežim až případně do 30. června. A za druhé, abychom přesně zákonem popsali důvody, které rodiče mohou mít k tomu své dítě do mateřské nebo základní školy, které se nyní postupně otevírají, neposlat. Protože je to věc, která zajímá nejenom všechny poslance a poslankyně, ale také širokou veřejnost a především rodiče, tak si dovolím ten pozměňovací návrh v této části přečíst.
To znamená, že zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo školy neumístí s ohledem na možnost jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jak SARS- CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů. A nyní jsme tyto jiné vážné důvody rozepsali. Za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS- CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole, tak jak již avizovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Tento postup zesoulaďuje tedy návod a jasně stanovuje pro rodiče, jakým způsobem nadále mohou pokračovat. Dalších změn není třeba. To znamená, i nadále rodiče budou pobírat v takovém případě 80 % vyměřovacího základu a ta nejzazší hranice je tedy 30. červen.
Děkuji vám za pozornost a samozřejmě i za podporu tohoto společného pozměňovacího návrhu za klub sociální demokracie a klub hnutí ANO, tedy za mne a za Aleše Juchelku. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych za klub Pirátů jenom chtěla stručně uvést, že jsme rádi, že konečně bude řešení ošetřovného. Podpořili jsme to i minulý týden ve Sněmovně jako jaksi takoví osamělí mohykáni. Jenom bych chtěla poprosit - když se nějaká věc dotýká tisíců zřizovatelů, ať už škol, nebo školek, a desetitisíců rodičů, možná i statisíců, tak je fakt šílené, když se dozvědí řešení výsledné podmínky toho, kdy budou mít nárok, vlastně dva dny předtím, než musí finálně říci to stanovisko, jestli to dítě do školy půjde, nebo ne. Toho stresu, co jste měli, předpokládám, i vy, nejenom já, v e-mailových schránkách a v ostatních inboxech, bylo hodně, a kolik muselo být stresu, co ty rodiny zažívaly.
Takže já to nechci prodlužovat, chci, abychom to co nejdříve odhlasovali. Ale opravdu považujeme za ostudu zejména tedy pana premiéra, že nedokázal zařídit, aby se ta ministerstva shodla včas, že pan premiér nedokázal tu jasnou informaci dát rodinám před týdnem, před dvěma týdny.
A co se týče toho nosiče, této ve skutečnosti pro veřejnost důležitější věci, já bych jenom ráda okomentovala, že to snížení penále z pojistného nám za poslanecký klub Pirátů smysl rozhodně dává. Podpoříme některé z nahraných pozměňovacích návrhů. Ale celkově jenom chceme varovat před tím, že kdyby se úplně plošně odpustilo úplně celé pojistné a mohlo by se doplatit až později, tak by to mohlo způsobit poměrně závažný výpadek v cash flow, výpadek, který by ten stát mohl pocítit. To by nám nepřišlo úplně zodpovědné. Takže proto nějaké to drobné penále za rozumný kompromis považujeme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová, zatím poslední přihlášená v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já řekla pár slov jako stanovisko klubu STAN k tomuto návrhu. Musím říci, že na první pohled se zdá být rozumné, že se odloží platby na sociální pojištění. Ovšem na pohled druhý už to tak výhodné není. Myslím si - a jsme přesvědčeni o tom, že si firmy utáhnou pouze smyčku, protože ty platby se odkládají na podzim. A tam bych se chtěla zeptat paní ministryně, co tedy bude dál.
Samozřejmě co je tedy absolutně zbytečné, je ono penále, které bude vyměřeno, i když snížené. A samozřejmě v současné krizi v tomto ohledu postihovat podnikatele penalizací je absolutně nemyslitelné, nekonstruktivní. A když už tedy odklad plateb, tak by smysl dával bezúročný úvěr, nikoliv ona penalizace. Také ta lhůta je velmi krátká. Samozřejmě podpoříme její prodloužení.
Myslím si, že odklad plateb jako takový určitě pomůže podnikatelům nebo firmám pouze na krátkou dobu. Pokud víme, tak snížení odvodů na sociální zabezpečení v tom původním vládním návrhu bylo a na vládě to vypadlo. Tak to je opravdu velká škoda, pokud se tak nestalo. Čili pokud chce vláda skutečně pomáhat podnikatelům rychle a efektivně a chce, aby se zachovala pracovní místa, tak bychom předpokládali, že ta rychlost bude ve snížení odvodu na sociální zabezpečení dočasně, a v tomto duchu také podpoříme pozměňovací návrh klubu ODS, respektive pana poslance Bauera.
Pak bych ještě měla jenom takový krátký dotaz, který se netýká tedy tohoto návrhu, ale my jsme navrhovali usnesení v oblasti kompenzačního bonusu, který by nějakým způsobem vláda upravila, a srovnala je pro ta malá eseróčka na úroveň OSVČ, protože ta malá eseróčka jsou vlastně takové převlečené OSVČ. A pokud je chceme dostat na stejnou úroveň, tak zda paní ministryně neuvažuje také odpustit platby sociálního zabezpečení pro tyto malé, aby se dostaly právě na úroveň OSVČ, aby to bylo opravdu spravedlivé. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy se ještě přihlásila s přednostním právem paní ministryně Maláčová a dále se hlásí z místa pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já ještě jednou zopakuji pro jistotu, protože si myslím, že to zapadlo v tom mém úvodním slově, jak je celá ta pomoc s pomocí odkladu nebo odpuštění plateb sociálního pojištění myšlena.
Toto je část A, kdy pomáháme firmám, které mají problém s likviditou, ale nebyly koronakrizí tolik zasaženy, tak jim pomáháme a umožňujeme odložit platby sociálního pojištění. Ten čtyřprocentní úrok, 4 % p. a., to znamená 1 % čtvrtletně, a to už je velmi nízká částka, je tam proto, aby firmy, které nemají problémy s likviditou, si ty platby jen tak neodložily jenom proto, že jim to stát umožňuje.
Víte, že se tady bavíme o měsíčních částkách ve výši více než 30 mld. korun, což jsou platby za sociální pojištění pro firmy ve mzdové sféře. A takovéto vysoké částky, pokud bychom tam nedali ten úrok a odkladu by využily všechny firmy, protože by to bylo velmi výhodné, i když nejsou zasaženy koronakrizí, by pak samozřejmě měl dopad na státní rozpočet. Samozřejmě by to bylo jenom posunuto v čase, ale přesto bychom si takto podsekli příjmy státního rozpočtu. Proto 1 % na čtvrt roku, je to velmi nízká sazba a firmám, které nemají tak velké a hluboké potíže, pomůže. Říkám to úplně otevřeně, je to výhodná půjčka na několik měsíců.
Pak ale přijde část B, kterou jsem zmínila, a tam bychom chtěli nastartovat program Antivirus, kdy pomocí - jsme ve fázi vyjednávání - odpuštění odvodů na sociální pojištění pro firmy, které byly výrazně zasaženy, pomůžeme právě těm, kteří jsou na tom nejhůře.
To znamená, je potřeba to vnímat v kontextu. Toto je část první, část druhá přijde v příštích dnech a ten úrok je tam proto, abychom si nepodsekli cash flow státu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Jan Skopeček a připraví se pan poslanec Válek. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já nebudu opakovat argumenty, které tady zazněly, byť si rovněž myslím, že o žádnou skutečnou pomoc nejde, že to je spíše ze strany vlády, ze strany paní ministryně, taková hra, takové předstírání toho, že chtějí pomoci, ale ta pomoc tam ve skutečnosti není, protože ten problém se odsouvá pouze v čase. Skutečná pomoc trhu práce v České republice, který samozřejmě bude ve stále větší tenzi, by byla, pokud bychom snížili u nás v rámci vyspělých zemí OECD téměř rekordně vysoké odvody za práci, které platí zejména zaměstnavatelé za své zaměstnance. V tom podílu toho, co platí zaměstnavatel za zaměstnance, jsme skutečně na špici vyspělých zemí a samozřejmě to způsobuje problémy zejména v krizových dobách.
Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Já mám dvě poznámky. Chtěl bych se zeptat, proč se podnikatelům bere možnost volby ve dvou aspektech, a sice v možnosti platit v hotovosti sociální pojištění a pak se přinucují podnikatelé, aby přehledy plateb posílali na správy sociálního pojištění elektronicky. Já si myslím, že pokud vláda přichází se zákonem, u kterého - a já říkám předvádí, předstírá pomoc, tak proč jsou v něm ustanovení, která berou podnikatelům svobodu volby. Rozumím tomu, že bezhotovostní platby sociálního pojištění se dějí většinově, že jen málokdo využívá plateb v hotovosti, ale kdo jiný než státní instituce by měl mít povinnost přijímat i českým státem emitovanou hotovostní platbu, hotovostní peníze. Já to skutečně nepovažuji za normální, tento paragraf se tam propašoval a jeho ambicí samozřejmě je, aby platil na věčné časy.
Nerozumím tomu. Jestli už stát přestává brát hotovost jako prostředek platby, tak ať sem vláda přijde s tím, že uzákoňuje pouze bezhotovostní ekonomiku, že chce zrušit hotovost, ale dělat to takto pokoutně v uvozovkách, těmito dílčími zákony, mi nepřijde fér. Přiznejte, že nemáte rádi hotovost, že ji chcete zrušit, z jakých důvodů a nedávejte, to takto pokoutně do zákonů.
Na základě toho předkládám pozměňující návrh, který zaručí podnikatelům, aby mohli zaplatit sociální pojištění i v hotovosti, byť rozumím tomu, že to bude velmi minimální počet lidí.
Další věc. Stát, který není schopen léta digitalizovat svoji agendu, tak naopak nutí občany a podnikatele, aby se správou komunikovali pouze elektronicky. Rozumím tomu, že by to měl být cíl, že by měla být snaha motivovat lidi, aby neposílali na úřady papíry, ale aby komunikovali elektronicky, ale pokud někdo z jakéhokoliv důvodu elektronicky komunikovat nechce, tak opět by mu měla být nechána svoboda volby, aby se rozhodl, že místo počítače a místo elektronické komunikace využije klasický formulář.
Takže nejde o žádnou pomoc, naopak, v tom zákoně je skryta ta věc, že se podnikatelům bere svoboda volby. Tak to nazývejme pravými jmény a neříkejme, že pomáháme podnikatelům.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Vlastimil Válek, v tuto chvíli poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem rád, že se podařilo nějakým způsobem vyřešit aspoň zčásti, nebo z velké části, OČR, a mám dotaz, resp. mi není jasná jedna věc. Byť pan ministr Plaga řekl na zdravotním výboru, že on nikdy školky nezavřel, uniká mi tedy, kdo je tedy zavřel. Nicméně ty školky reálně byly zavřené na mnoha místech už v dubnu. A já si teď nejsem jistý, jestli rodiče, kteří se tím pádem starali v dubnu o děti, které chodily do školek, anebo prostě do školek nemohly v dubnu chodit, jestli dosáhnou za duben na OČR, nebo nedosáhnou. Jenom jsem chtěl poprosit paní ministryni o informaci, protože vím, že zpětně jsme to teď schválili od května, to jsem si ověřoval, ale já teď jak se ztrácím trošičku, jak se tady střídáme - vláda se nestřídá, ta sem nechodí vůbec, protože se bojí covidu, tomu rozumím, já být ve věku pana premiéra, bojím se taky, ale přesto bych chtěl jenom ověřit, jestli opravdu je to tak, že v dubnu to takhle bude. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně se přihlásila do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Velmi ráda zodpovím. Ona ta novela, kterou jsme schválili před třemi týdny a která navyšovala ošetřovné na 80 % po dobu mimořádných opatření a nouzového stavu, vlastně zavedla to, že i když školky zavřel zřizovatel, tak platí nárok na ošetřovné. To je jedna věc. Takže rodiče, kteří mají dítě nejenom v mateřské školce, ale i v jiném předškolním zařízení, které bylo zavřeno zřizovatelem po dobu nouzového stavu, resp. mimořádného opatření, mají nárok na ošetřovné ve výši 80 %. My jsme vlastně na dobu těch mimořádných opatření všechna OČR navýšili na 80 % zpětně k 1. dubnu do 30. 6. a co teď vlastně dělá ten pozměňovací návrh - tak protože zřizovatelé různě v různých režimech školky otevírají, tak jsme sladili ten režim pro základní školy i s mateřskými školkami.
Takže dostáváme to na jednu kolej, děláme stejný režim pro všechny a dáváme tam vážné důvody, které specifikujeme v tom pozměňovacím návrhu, proč by měl nárok na ošetřovné trvat. Jsou to zejména ty zdravotní důvody, potom to, že se třeba dítě nevejde do školky z kapacitních důvodů, nebo do školy, to se může také stát, nebo že se prostě například pracovní doba nekryje s dobou, kdy je dítě umístěno do školního nebo předškolního zařízení. To je smyslem toho pozměňovacího návrhu.
Pak bych ještě, jestli dovolíte, reagovala na pana poslance Skopečka ohledně plateb v hotovosti. Uvedu některá čísla. Česká správa sociálního zabezpečení platí za svozy v hotovosti zhruba 6 milionů korun ročně. Nicméně k tomu je potřeba připočítat ještě personálně další náklady ve výši 30 milionů korun ročně. To znamená, že celkově nás to stojí 36 milionů, ale na pojistném v hotovosti vybereme 800 milionů korun ročně. To znamená, že to je extrémně drahé a téměř, jak už ta čísla dokládají, 800 milionů versus tuším půl miliardy, vlastně už to téměř není využíváno. Proto elektronizujeme, nebo dáváme možnost posílat to bezhotovostně.
Druhá věc - kritika na elektronizaci. Já jsem ministryní práce a sociálních věcí rok a tři čtvrtě a myslím si, že za MPSV hovoří dva úspěšné elektronické projekty. Prvním byla eNeschopenka, ten návrh zákona byl schválen v červnu. K 1. lednu tohoto roku jsme zavedli eNeschopenku, je to vnímáno jako velmi úspěšný projekt, který se extrémně osvědčil v době koronakrize, a všichni to velmi kvitují. Každý dnes uznává, že eNeschopenka nám velmi ulehčila práci.
A druhá věc, a to je pochvala, kterou jsme dostali od všech zaměstnavatelských svazů, elektronický formulář pro program Antivirus je považován za jeden z nejúspěšnějších, nejjednodušších projektů eGovernmentu, protože je to velmi jednoduchý, velmi srozumitelný formulář, který pomáhá firmám zachovat pracovní místa a tu pochvalu na něj, i když jsme jej vypracovali během několika málo dní, zhotovili během několika málo dní, jsme dostali opravdu ze všech koutů. To znamená, že na MPSV pod mým vedením se nám podařilo jen za poslední půlrok realizovat dva velmi úspěšné projekty elektronizace státní správy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Paní ministryně nemá, pan zpravodaj také ne. Otevírám podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě jako první vystoupí paní poslankyně Golasowská, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych se přihlásit nejenom ke svému pozměňovacímu návrhu, ale také k pozměňovacím návrhům kolegy Mariana Jurečky. Všechny pozměňovací návrhy byly náležitě okomentovány v obecné rozpravě. První pozměňovací návrh se týká odpuštění penále ve výši 100 %, je pod sněmovním dokumentem číslo 5223. Další pozměňovací návrh se týká posunutí termínu splatnosti, je pod sněmovním dokumentem číslo 5234. Další pozměňovací návrh se týká odpuštění části pojistného a je pod sněmovním dokumentem číslo 5235. Další pozměňovací návrh se týká odpuštění penále ve výši 90 % a je pod číslem sněmovního dokumentu 5236. Další pozměňovací návrh se týká také odpuštění penále, a to ve výši 95 %, a je pod číslem sněmovního dokumentu 5237. A poslední pozměňovací návrhu se týká odkladu plateb DPH a je pod číslem sněmovního dokumentu 5264.
A ještě bych se chtěla přihlásit k usnesení, které tady v obecné rozpravě načetl kolega Marian Jurečka. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych se také ráda přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. První pozměňovací návrh je pod číslem sněmovního dokumentu 5219 a týká se úplného odpuštění penále z plateb sociálního pojištění zaměstnavatelům, pokud vše uhradí do 31. 12. 2020. Druhý pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 5217 se také týká úplného odpuštění penále z plateb sociálního pojištění zaměstnavatelům, pokud vše uhradí do 20. října 2020. Třetím pozměňovacím návrhem, který je pod číslem sněmovního dokumentu 5227, je zrušení paragrafu, který občanům odebírá možnost platit dluhy ze sociálního pojištění na pobočkách České správy sociálního zabezpečení v hotovosti. A posledním pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 5221 je ponechání možnosti platit dluhy ze sociálního pojištění v hotovosti, ale nikoli na pobočkách České správy sociálního zabezpečení, ale na poštách formou bezplatných složenek. Prosím vás tímto o jejich podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bauer v podrobné rozpravě, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Pane místopředsedo, milé dámy a pánové, já bych se chtěl tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, nebo komplexnímu pozměňovacímu návrhu vloženému do systému pod číslem 5220. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Aulická Jírovcová, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já se dovolím také přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to je jeden pod sněmovním tiskem 5257 a druhý pod sněmovním tiskem 5259. Odůvodnění obou pozměňovacích návrhů zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Martínek. Máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 5256 Kateřiny Valachové a Aleše Juchelky. Odůvodnila jsem ho podrobně v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou předloženy a načteny do systému. Chtěl bych je jenom krátce odůvodnit.
Jeden z nich, číslo sněmovního dokumentu 5262, je pozměňovací návrh, který předkladatel - příslušné OSSZ požaduje přehled o výši vyměřovacího základu výlučně elektronicky. Tento pozměňovací návrh to ruší, a to z toho důvodu, že hlavním argumentem předkladatele je administrativní náročnost zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných ve fyzické, tedy papírové podobě. Dle důvodové zprávy obdržela ČSSZ v roce 2019 elektronicky téměř 2,8 mil. přehledů o výši pojistného, což představuje více než 80 % celkového množství. Necelých 20 % zaměstnavatelů podávajících přehled o výši vyměřovacího základu fyzicky papírově bude nuceno takřka okamžitě podávat elektronicky. Podporujeme digitalizaci, ale nemyslím si, že tento pozměňovací návrh je vhodné projednávat v tuto chvíli v legislativní nouzi.
Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu SD 5263, kdy předkladatel v návrhu nově ruší možnost úhrady pojistného na OSSZ v hotovosti. Hlavními argumenty předkladatele jsou rizikovost výběru pojistného v době epidemie, nákladovost a neefektivita. Dle důvodové zprávy se ročně na pokladnách přijme pojistné ve výši okolo 850 mil. korun, což představuje méně než dvě promile zaplaceného pojistného. Zastáváme názor, že každý by si měl svobodně zvolit, jakým způsobem uskuteční transakci úhrady pojistného.
Dále předkládám doprovodné usnesení, které je předloženo jako sněmovní dokument 5265, a to: Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu, že daňové zatížení práce včetně povinných odvodů je v České republice velmi vysoké. V období ekonomického propadu tato skutečnost vede k vyšší nezaměstnanosti a vytlačování zaměstnanců do šedé ekonomiky. Za druhé, vyzývá vládu, aby připravila opatření v oblasti daňové politiky včetně politiky povinných odvodů, kterými by vysoké zdanění práce zmírnila, a předešla tak vyšší nezaměstnanosti a dalším strukturálním problémům.
Na závěr předkládám ještě jeden pozměňovací návrh pod číslem SD 5270, který vychází z pozměňovacího návrhu pana poslance Jurečky. Snižuje tedy, stejně jako v tomto pozměňovacím návrhu, penále o 90 % s tím, že na rozdíl od daného pozměňovacího návrhu ponechává možnost odpuštění penále do výše 1 000 korun drobnějším plátcům.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Pekarová Adamová a potom pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, já budu velice stručná. Přihlašuji se tímto ke sněmovnímu tisku (dokumentu) 5247, k pozměňovacímu návrhu, který jsem tady už během předchozí rozpravy odůvodnila. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček, poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovací návrh pod číslem 5267. To by mělo zachovat možnost platby pojistného jak hotovostně, tak i bezhotovostně. Jestliže koruny české jsou ze zákona určené jako zákonné platidlo, tak nerozumím tomu, proč by státní úřad neměl přijímat hotovost. To, že to má své náklady, mně přijde jako neuvěřitelný argument. Ať se paní ministryně zamyslí, jestli nejde při svozu těch peněz nějakým způsobem ušetřit, ale jako argument to určitě sloužit nemůže, protože prostě české platidlo mají určitě státní úřady přijímat.
A další pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, je pozměňovací návrh pod číslem 5268, a to je ta snaha zachovat podnikatelům svobodu volby v tom, jestli budou posílat podání elektronicky, nebo v papírové formě. Podporuji digitalizaci, ale neměla by být činěna násilím a ta svoboda volby by měla zůstat.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Není. Nyní jsme v takovéto situaci. Pro to, abychom mohli zahájit třetí čtení tohoto návrhu a byly zpracovány a písemně předloženy pozměňovací návrhy, je potřeba minimálně pětačtyřiceti minut. Dalšími body se nemůžeme zabývat, protože příslušní ministři jsou na jednání v Senátu, takže nemám jinou možnost, po předběžné dohodě s předsedy poslaneckých klubů, než přerušit jednání Poslanecké sněmovny do 18.15 hodin. Tedy přerušuji jednání, v 18.15 hodin budeme pokračovat.
(Jednání bylo přerušeno v 17.31 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 18.15 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní ministryně, žádného ministra, pána, tady nevidím. Takže budeme pokračovat. Jsme v situaci, kdy podle zákona o jednacím řádu § 99 odst. 7 může ve zkráceném jednání po druhém čtení hned následovat jednání o třetím čtení návrhu. (Hovor mimo mikrofon.) A paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je u stolku zpravodajů. Ptám se, jestli je k dispozici zpravodaj, pan poslanec Jan Bauer. Ten bude přítomen až v 18.30 hodin. Ne, je tady, pan zpravodaj je tady. (Hovor mimo mikrofon.) Aha, tak dobře. Tak do legislativních zpracování pozměňovacích návrhů, informuje pan zpravodaj, v 18.30 hodin. Takže já ještě jednou přeruším schůzi do 18.30 hodin. Ano? Sejdeme se v 18.30 hodin, abychom měli připraveny všechny pozměňovací návrhy z legislativy. Vyhlašuji přestávku.
(Jednání přerušeno v 18.16 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 18.30 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní ministryně, budeme pokračovat. Skončila přestávka na zpracování legislativních návrhů pozměňovacích, které byly předloženy ve druhém čtení. A my budeme tedy pokračovat ve čtení třetím. (Předsedající dostává informaci mimo mikrofon.) Pravda je, že pozměňovací návrhy jsou zpracovány, ale nejsou ještě namnoženy pro jednotlivé poslance. Tak ještě posečkáme.
Já rozumím tomu, že odhad náročnosti se nám nepodařil. (Kratičká odmlka.) A protože nemám žádný signál, jak dlouho to může trvat, tak se poradím s předsedy poslaneckých klubů, abychom dali dohromady nějaký čas, ve kterém bychom mohli začít. Požádám tedy ještě předsedy poslaneckých klubů, aby se ke mně dostavili na chviličku. (Krátká porada mimo mikrofon.)
Tak. Po poradě s předsedy poslaneckých klubů můžeme pokračovat s tím, že mezitím vám budou rozdány materiály, zpravodaj bude číst ty pozměňovací návrhy, respektive odkazovat na přesné číslo toho sněmovního dokumentu, který je poznamenán v systému, a ze systému můžete ten pozměňovací návrh rozeznat.
Požádám tedy pana zpravodaje, aby spolu se mnou sledoval rozpravu ve třetím čtení, kterou zahajuji, a konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Rozpravu končím. A ptám se na závěrečná slova ve třetím čtení. Není tomu tak. Můžeme tedy přejít k pozměňovacím návrhům. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Takže vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nechci omlouvat, protože to určitě a priori není můj problém, ale je tady velké zdržení. Obecně si fakt myslím, že v takovémhle presu časovém prostě by se zákony schvalovat neměly, to říkám opravdu na rovinu. A nějakým způsobem to připravené je, tak jsem vás chtěl všechny moc poprosit včetně řídícího této schůze, abychom dávali pozor, jestli hlasujeme za prvé správně, a za druhé, jestli se o všem, co bylo načteno, následně tedy hlasovalo. Ale je to opravdu na hraně. A chtěl jsem tím i poděkovat legislativnímu odboru, který asi věci, které připravují čtrnáct dní, dneska dělali tedy během tři čtvrtě hodiny.
Já bych si dovolil navrhnout následující proceduru, jak bychom o ní hlasovali. Jenom dopředu avizuji, že to, co je označeno pod písmenem A - to jsme si narychlo tedy poznamenali, je výborová záležitost. Pozměňující návrhy pod písmenem B jsou paní kolegyně Golasowské. Pod C paní kolegyně Šafránkové, pod D poslanec Bauer, pod E paní poslankyně Aulická Jírovcová, pod F paní poslankyně Valachová, pod G pan poslanec Martínek a pod písmenem H paní poslankyně Pekarová Adamová a konečně pod písmenem I je pan poslanec Skopeček.
Chtěl bych vás informovat, že celkově bylo načteno, jestli jsme správně počítali, 22 pozměňujících návrhů s tím, že máme k dispozici dvě doprovodná usnesení ze strany pana poslance Martínka a pana poslance Jurečky.
Takže já bych si asi, pane místopředsedo, dovolil teď přečíst návrh na tu proceduru. (Mpř. Filip: Ano.) Je to tedy dlouhé. Mám to přečíst všechno? Asi jo, co nám zbývá.
1. bychom hlasovali o usnesení A, což je výborové. Bude-li přijato, je nehlasovatelné C1, C2, D, B1, B4, H, G3 a B5. Nebude-li přijato, budeme hlasovat následně o C1, které bude-li přijato, je nehlasovatelné C2, D, B1, B4, H, G3 a B5. Následně budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem C2. Ten pokud bude přijat, je nehlasovatelný D, B1, B4, H, G3 a B5;
4. bude-li přijato hlasování pod písmenem D, je nehlasovatelné B1, B4, H, G3 a B5;
5. budeme hlasovat o B1, které bude-li přijato, je nehlasovatelné B4, H, G3, B5;
6. budeme hlasovat o B4, bude-li přijato, je nehlasovatelné H, G3 a B5;
7. budeme hlasovat o návrhu pod písmenem B, který bude-li přijat, je nehlasovatelný G3 a B5;
8. budeme hlasovat o G3, bude-li přijato, je nehlasovatelné B5;
9. hlasujeme o B5
10. B3;
11. B6;
12. C4, bude-li přijato C4, je nehlasovatelné C3;
13. hlasujeme o C3;
14. F, bude-li přijato, je nehlasovatelné E1
15. E1;
16. E2;
17. hlasování o G1, bude-li přijato, je nehlasovatelné I2;
18. I2;
19. G2, bude-li přijato, je nehlasovatelné I1;
20. I1;
21. konečně o návrhu jako celku, s tím, že resp. na závěr budeme hlasovat o těch dvou doprovodných usneseních, tak jak jsem o nich hlasoval (?).
Takže jestli se v tom, milé dámy a pánové, dobře orientujete, což nebude jednoduché, to říkám na rovinu, protože to je opravdu mimořádně narychlo, tak bychom se, pane místopředsedo, mohli vypořádat s touto procedurou hlasování, následně přikročit...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, to je ta správná otázka. Má někdo protinávrh k proceduře, proti návrhu pana zpravodaje? Myslím, že to je logicky složené včetně těch kolizí o hlasování.
Pokud se nikdo nehlásí, o proceduře dám hlasovat v hlasování číslo 14, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s procedurou navrženou zpravodajem. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 14 z přítomných 108 pro 106, proti nikdo. Procedura byla schválena.
Můžeme tedy, pane zpravodaji, začít s usnesením výboru.
Poslanec Jan Bauer: Výborně. Takže milé dámy a pánové, nejprve bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem pod písmenem A, což jsem avizoval, což je návrh, který vychází z výboru. Chtěl bych k tomu říci, že tento návrh je totožný s B2, a pokud toto A bude přijato, je nehlasovatelné C1, C2, D, B1, B4, H, G3 a B5. Takže prosím, pane místopředsedo, můžeme zahájit hlasování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.) Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci na základě požadavku z pléna. Máme tedy dostatek času si promyslet pozměňovací návrh výboru s nesouhlasným stanoviskem paní ministryně. Počet přihlášených je, myslím, stabilní.
Zahájil jsem hlasování číslo 15. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 15. Z přítomných 105, pro 50, proti 27. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Následně hlasujeme podle procedury. Pokud A nebylo přijato, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu označeném pod písmenem C1. Céčka jsou pozměňovací návrhy paní poslankyně Šafránkové. A já vám jenom zkráceně řeknu, o čem tento návrh je. Je to úplné odpuštění penále. Můžeme začít hlasovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 16. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 16. Z přítomných 107, pro 37, proti 2. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Následně bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem označeném pod písmenem C2. Bude-li přijat, je nehlasovatelné D, B1, B2, B4, H, G3 a B5. Takže hlasujeme nyní o C2. Jenom pro vaši informaci, o čem hlasujeme. Je to pozměňovací návrh paní poslankyně Šafránkové - úplné odpuštění penále plus prodloužení období na doplacení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 17. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 17. Z přítomných 107, pro 37, proti 1. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Následně bychom se za čtvrté vypořádali s pozměňovacím návrhem pod písmenem D, což je můj poslanecký návrh. Jenom zkráceně, jedná se o snížení sociálních odvodů a odpuštění všech penále.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 18. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 18. Z přítomných 107, pro 48, proti 1. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Následně bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem pod písmenem B1. Jedná se o návrh paní poslankyně Golasowské. Jestli správně koukám, o čem zkráceně tento návrh je, jedná se o úplně zrušení penále. Nevidím paní poslankyni. Je to tak? Ano.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 19. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 19. Z přítomných 107, pro 37, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Dalším hlasováním bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem pod písmenem B4. Je to tedy pozměňovací návrh, který byl načten panem kolegou Jurečkou, ale přihlásila se k němu paní poslankyně Golasowská. A čtyřka je - jestli se nemýlím, pardon... (Hledá v podkladech.) Snížení penále.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 20. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 20. Z přítomných 107, pro 39, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Za sedmé se vypořádáme s pozměňovacím návrhem pod písmenem H, což je paní poslankyně Pekarová Adamová. Jenom zkráceně, o čem ten návrh je. Snížení vyměřovacího základu za měsíce květen 2020 až červenec 2020 o 80 %.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 21. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 21. Z přítomných 107, pro 48, proti 4. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Další hlasování bude o pozměňovacím návrhu pod písmenem G3. Bude-li přijat, je nehlasovatelné B5. Pod písmenem G jsou pozměňovací návrhy pana poslance Martínka a tento návrh se týká - pan poslanec Martínek mě hlídá - zachování plateb v hotovosti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Zpravodaj žádá o strpení.) Pardon, tak ještě pan zpravodaj.
Poslanec Jan Bauer: (Konzultace mimo mikrofon.) Takže se omlouvám, to je pozměňovací PN 5270, snižuje penále o 90 %.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 22. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 22. Z přítomných 107, pro 49, proti 5. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Dále bychom se za deváté vypořádali s pozměňovacím návrhem pod písmenem B5. Jsou to návrhy podané paní poslankyní Golasowskou. V tomto případě je to návrh na snížení penále o 95 %.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 23. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 23. Z přítomných 107, pro 37, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Za desáté budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B3, opět paní poslankyně Golasowská. V tomto případě se jedná o odstupňování snížení odvodů podobně jako u poslaneckého návrhu Občanské demokratické strany až do prosince 2020.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 24. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 24. Z přítomných 107, pro 48, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Další hlasování je číslo jedenáct. Budeme se vypořádávat s pozměňovacím návrhem B6, opět paní poslankyně Golasowská. V tomto případě se jedná o odklad termínu splatnosti DPH.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 25. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 25. Z přítomných 108, pro 47, proti 2. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Dalším hlasováním se vypořádáme s pozměňujícím návrhem pod písmenem C4. Jedná se o pozměňující návrhy paní poslankyně Šafránkové. C4 je zavedení bezplatné složenky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, stanovisko? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 26 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 26, přítomných 108, 46 pro, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Další hlasování je o C3, opět paní poslankyně Šafránková. Jedná se o možnost platby v hotovosti, zkráceně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 27. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 27, 108 přítomných, 46 pro, proti nikdo. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Dalším hlasováním se vypořádáme s pozměňujícím návrhem pod písmenem F, kde je evidována paní poslankyně Valachová. Jenom zkráceně - týká se to ošetřovného a je to - paní poslankyně mě poslouchá - narovnání podmínek v mateřských školách a základních školách.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 28. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 28, 107 přítomných, 98 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Jan Bauer: Tady, pane místopředsedo, jsem vás chtěl jenom upozornit, že jsem avizoval, že bude-li přijato F, je nehlasovatelné E1, takže tím pádem patnáctku škrtáme a můžeme pokračovat hlasováním o E2. Pod písmenem E jsou poslanecké návrhy paní poslankyně Aulické. Tento pozměňující návrh E2 upravuje podmínky pro uznání ošetřovného a elektronizaci.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko, paní ministryně? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 29. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 29, z přítomných 108 pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Dále bychom se vypořádali s pozměňujícím návrhem pod písmenem G1. Návrhy G jsou od pana poslance Martínka. Zde se jedná o zachování písemného předkládání dokladů, jestli to říkám zkráceně správně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Paní ministryně, stanovisko? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 30. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 30, 108 přítomných, 48 pro, proti 1. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Další bude hlasování o pozměňujícím návrhu pod písmenem I2. Návrhy pod písmenem I jsou pana poslance Jana Skopečka. Zkráceně, tento návrh ponechává možnost podávat dokumentaci v klasické podobě, nejen elektronické.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 31. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 31, 107 přítomných, 50 pro, 2 proti. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jan Bauer: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu G2, to je pozměňující návrh pana poslance Martínka. Zde upozorňuji, že bude-li přijat, je nehlasovatelné I1. Takže G2 jen zkráceně, o čem je - zachování plateb v hotovosti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 32. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 32, 107 přítomných, 49 pro, 1 proti. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Dalším hlasováním bychom se vypořádali s pozměňujícím návrhem pod písmenem I1. Návrhy pod písmenem I jsou pozměňující návrhy pana poslance Skopečka, zkráceně řečeno, tento návrh se týká ponechání možnosti platby v hotovosti.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 33 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 33, 107 přítomných, 49 pro, proti 1. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Jan Bauer: Pane místopředsedo, to bylo dvacáté hlasování, jak jsme si schválili proceduru. Mám takový nepříjemný pocit a samozřejmě se zeptám kolegů v sále, že jsme tím vyčerpali všechny návrhy pozměňující, ale je asi slušností se zeptat, jestli...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se zeptám, pane zpravodaji, jestli jsou všichni předkladatelé pozměňovacích návrhů přesvědčeni, že o jejich návrhu bylo jednáno. Paní poslankyně Richterová se hlásí. Máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jenom k tomu hlasování, vlastně klíčovému, k tomu ošetřovnému, jsem chtěla na záznam říci, že vzhledem k tomu, jak tady vlastně my jsme neměli vytištěnou proceduru před sebou atd., tak jsme jako poslanci Pirátů - nebudu používat tu obezličku, kdy člověk říká, že chtěl hlasovat jinak, prostě jsme se nestihli zorientovat v tom, jak to bylo načtené. Chtěli jsme hlasovat všichni pro a zdrželi jsme se u toho hlasování 28, pozměňovací návrh F, paní Valachová a pan Juchelka, takže jsme rádi, že to prošlo, chtěli jsme být pro.
Chtěla jsem příště apelovat, to je fakt binec, takové hlasování tímto způsobem, s těmi 22 návrhy tímto způsobem, abychom příště opravdu si počkali pár minut a vytiskli si to všechny kluby. Nešlo se v tom zorientovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě jednou se ptám, jsou všichni předkladatelé pozměňovacích návrhů přesvědčeni, že o jejich návrhu bylo hlasováno. Je tomu tak. V tom případě byly prohlasovány všechny pozměňovací návrhy. Budeme hlasovat o návrhu jako celku.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 860, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Hlásí se předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Máme za dvě minuty sedm hodin a myslím si, že bychom si měli odhlasovat, abychom všechno stihli, i jednání po 19. hodině. Takže já bych prosím navrhoval jménem poslaneckých klubů ČSSD a hnutí ANO, abychom jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích dnes po 19. hodině a v rámci prevence i po 21. hodině. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. (K mikrofonu přistupuje poslankyně Černochová.) Máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Pan Stanjura se omlouval, takže jsem tady s přednostním právem a navrhuji jinou proceduru. Navrhuji, aby se hlasovalo odděleně o prodloužení do 21 hodin a druhé hlasování od 21 hodin do půlnoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Souhlasím. Nyní tedy budeme hlasovat o 19. hodině v hlasování číslo 34. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 34 z přítomných 107 pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní hlasování po 21. hodině v hlasování číslo 35, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 35 z přítomných 107 pro 59, proti 15. I tento návrh byl přijat.
Nyní se tedy vrátíme do bodu číslo 1. Ptám se, jestli je třeba číst znovu návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Raději ho přečtu: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 860, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování číslo 36 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 36 ze 107 přítomných pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, děkuji panu zpravodaji. A budeme nyní hlasovat o doprovodných usneseních. To jsme dřív udělat nemohli, protože nejdřív musel být schválen zákon. Pane zpravodaji, prosím, doprovodná usnesení.
Poslanec Jan Bauer: Milé dámy a pánové, máme tady načtená dvě doprovodná usnesení. Jedno přednesl pan poslanec Jurečka, přihlásila se k němu paní poslankyně Pavla Golasowská. Druhé přednesl pan poslanec Tomáš Martínek, je zavedeno v systému pod číslem 5265. Já nevím, kolegyně a kolegové, jestli ta usnesení máte před sebou. (Předsedající: Už jsou před námi, už je mají všichni.) Jsou rozdána, takže o nich podle mě v tom pořadí paní poslankyně Golasowská, pan poslanec Martínek můžeme nechat hlasovat a je na vás, pane místopředsedo, jestli je chcete ještě jednou přečíst. Já si myslím, že to je skoro zbytečné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já myslím, že teď už na tom nikdo netrvá, když jsou rozdány materiály, a můžeme tedy hlasovat o návrhu paní poslankyně Golasowské, o doprovodném usnesení.
Zahájil jsem hlasování číslo 37 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 37 z přítomných 107 pro 48, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.
Nyní ten druhý návrh, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Bauer: Ano, takže se jedná o návrh pana poslance Tomáše Martínka v systému pod číslem 5265. Opět pokud tento návrh a jeho znění máte k dispozici, tak si myslím, že o něm můžeme nechat hlasovat, aniž bychom celé to usnesení četli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 38, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 38 ze 107 přítomných pro 47, proti 1. Návrh nebyl přijat.
Mohu tak ukončit bod číslo 1. Ještě jednou děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod.
Nyní se tedy musíme vypořádat s tím, že máme před sebou bod číslo 2, a prosil bych zástupce hnutí ANO, pana předsedu klubu, jestli by mi zjistil, jak je na tom paní ministryně. (Hlas ze sálu: Dobře!) Omlouvám se paní místopředsedkyni vlády, že jsem ji přehlédl, to je můj nedostatek, já jsem ji neviděl v lavici vlády, a můžeme tedy pokračovat bodem číslo 2.
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.