(19.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
To je ten jeden provaz, pane poslanče Staňku prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem tedy, když jsem poslouchal váš projev, pane poslanče, omlouvám se, nechtěl jsem k vám vůbec mluvit, ale musím, vy jste tady asi na těch schůzích nebyl, já jsem to nekontroloval. 30 zákonů předložila vláda ve stavu legislativní nouze. A my jsme taková hrdá a kritická, i když konstruktivní opozice. Pane poslanče Staňku, jestlipak víte, kolik z těch 30 zákonů aktivně podpořila ODS, když jsme tak nenávistní a destruktivní? Tak já bych řekl, pokud by to mělo odpovídat těm vašim slovům, tak jeden. Nebo nic. Nebo dva. Bylo jich 24. Dvakrát jsme se zdrželi u státního rozpočtu s tím, že jsem opakovaně v rozpravě říkal paní ministryni, že prostě nejsme schopni kvalifikovaně posoudit to číslo díky tomu, že je málo dat. Hlasovali jsme proti těm nájmům ať už bytů, nebo nebytů, protože jste jenom ten problém přesunuli z jedné skupiny občanů na druhou skupinu u bytů a u nebytů z jedné skupiny podnikatelů na druhou. Nepodpořili jsme zákon o rozpočtové odpovědnosti, který podle mě nepatřil do stavu legislativní nouze, a ten šestý už nevím. Ale 24 zákonů z 30 jsme podpořili. Tomu říkáte nenávistná opozice? Já tomu vůbec nerozumím. Já jsem někde už napsal, když jsem byl kritizován za to, že si dovolím mít kritický přístup k některým vládním krokům. Pane poslanče, já mám roušku, podívejte se, ale to není roubík. Vy byste mi nejraději nasadil roubík a to je úplně něco jiného.
Takže klíčové otázky zůstávají. Kdo vymyslel právní fintu? Kdo to na tu vládu přinesl? Jaký byl důvod změny režimu? Můžou si tady říkat starostové z kterékoli strany své pozitivní zkušenosti, ale postupovali jste podle krizového zákona, ne, páni starostové? Nenapadlo vás přemýšlet, jak to obejít a dělat to nějak jinak. Ani vteřinu vás to nenapadlo. Mnozí členové vlády včetně ministra zdravotnictví říkají: to je něco nečekaného, nebyli jsme na to připraveni. To je pravda, ale legislativa na to byla připravena. Můžeme se bavit, jestli to nebude potřeba, až skončí pandemie, možná nějak novelizovat, to já nevím. Ale bránili jste se nouzovému stavu, bránili jste se zřízení Ústředního krizového štábu, pak jste udělali tu právní fintu, a najednou Ministerstvo zdravotnictví vládlo této zemi, Ministerstvo zdravotnictví omezovalo práva a svobody občanů. A co dělali ostatní ministři? Hrdinně to vzali na vědomí. Hrdinně. Co to je? To je zbabělost té vlády. Já to vůbec nechápu. Takže bych poprosil pana ministra zdravotnictví, aby nám odpověděl, kdo to vymyslel, proč to vymyslel, jaké byly důvody a jaké z toho vyvodí důsledky.
Já jsem dneska konstatoval, já bych řekl, že smutným hrdinou posledních týdnů je pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Selhal zcela manažersky. 28. ledna na žádost pana docenta Svobody řekl "máme všechno zabezpečené, máme všeho dost", aby pak v únoru publikoval článek, kde vlastně to samé napsal. Potom dlouhodobě lhal premiérovi a ostatním členům vlády, že mají všechno. To bych mu i odpustil, to říkám za sebe. Ale lhal veřejnosti a lhal zdravotníkům. Máme všeho dost. Vzpomeňte si, tiskovka 14. března, kdy říká Andrej Babiš, který podle mě měl informace od ministra zdravotnictví: Všechno máme. A pokud náhodou někdo něco nemá, já mu to tam dovezu. A o dva dny později řekl ministr zdravotnictví, že mu chybí milion respirátorů. A 14. března říkal premiér, který měl podle mě informaci od vás, pane ministře zdravotnictví - všechno máme.
Druhá věc, je to speciální bod, ty podivné nákupy ve stavu nouze. Stačí porovnat ochotu, se kterou zveřejňovalo smlouvy Ministerstvo vnitra, a neochotu, se kterou nezveřejňovalo ty smlouvy dlouho Ministerstvo zdravotnictví. Pak když to zveřejnilo to zdravotnictví, už jsme pochopili, proč to tak bylo. Když si porovnáte ty ceny, tak vidíte, kdo nakupoval dobře a kdo nakupoval za nehorázné ceny od nehorázných firem. A co na to pan ministr zdravotnictví? - To mě nezajímá, hlavně že jsem nakoupil. - A když jsme navrhli doprovodné usnesení, podle mě zcela neškodné, které vlastně jenom dublovalo zákon, to si řekněme, aby ministerstva ty smlouvy hned zveřejnila, jak hlasoval pan poslanec Adam Vojtěch? Myslíte, že to podpořil? Nepodpořil. Jak jste hlasovali vy, kolegové z vládní většiny? Myslíte, že jste to podpořili? Tak já vám to připomenu, nepodpořili jste to. Vám je to asi jedno. Firma, která měla obrat 100 tisíc, majitel 18 exekucí, dostane zakázku za 300 milionů. No to je sen. To by chtěl každý poctivý živnostník, který má malý obrat, aby z ničeho nic stát u něj udělal za 300 milionů objednávku. Ale to se v reálném životě prostě nestane, to by byly pohádky pro dospělé nebo Večerníček, to je v jinou dobu a na jiném programu.
A třetí věc, když budeme hodnotit smutného hrdinu dnešních dnů, tak ministr zdravotnictví vehnal vládu do stavu, kdy soud musel rozhodnout, že vláda jednala nezákonně. A nelžete, když říkáte, že vám ten soud dal za pravdu. Nic takového tam není. Stejně jako u toho Ústavního soudu. (Ministr zdravotnictví hovoří mimo mikrofon.) Jasně, tak pan ministr zdravotnictví, právník, na mě pokřikuje věci typu, citovala je tady úplně přesně paní poslankyně Černochová, a dal mu za pravdu ten soud. No tak dneska je středa a je sedm hodin ráno. To je úplně stejná pravda, jako kdybych to teď tady řekl, pane ministře. (Ministr zdravotnictví opět mimo mikrofon.) No to je věcně. Co to je věcně? Vy jste jednal nezákonně, ale věcně správně? Nechápete, možná jsou česky ty dvě věty, ale sémanticky to prostě nesedí? Vůbec to nesedí. Ale jak říkal pan ministr zdravotnictví, my jsme jedineční v Evropě. No to jsme. Neznám jinou vládu, která jednala nezákonně, bohužel.
Takže očekávám, že vládní hnutí ANO pod tíhou sice žádných argumentů, ale silného vystoupení pana ministra zdravotnictví bude podporovat pouze prodloužení nouzového do 25. května, protože jak říkal pan ministr, všechny ostatní návrhy nemají odborné zázemí, to znamená, odborné zázemí nemá ani návrh komunistů.
A končím už jenom smutným povzdechem na adresu hnutí ANO a sociální demokracie. Opravdu musí v České republice třicet let po roce 1989 o omezení ústavních svobod rozhodovat komunisté? Mohli jste si vybrat někoho jiného. (Velký potlesk zprava.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak v tuto chvíli měl jsem avizováno, že pan poslanec Kupka chce načítat usnesení, od pana místopředsedy, s přednostním právem ještě pan Jurečka. Pan předseda Jurečka, pardon.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já budu velmi stručný. Já bych jenom poprosil, jestli by pan ministr zdravotnictví mohl zareagovat a vystoupit, protože nejenom předřečník, ale vícero poslanců dnes zmiňovalo otázku na to zveřejnění dat, anonymizovaných dat pro týmy expertů, které by s těmito daty rády pracovaly. A to souvisí také i s tím, jestli by pan ministr mohl vysvětlit, proč ekonom Daniel Münich byl vykázán panem náměstkem Prymulou z toho jednání, protože pokud v tisku čtu, že to bylo proto, že kladl nepříjemné otázky, já myslím, že je potřeba, aby v každém týmu byli lidé, kteří mají kritické myšlení a umějí klást otázky, které jsou třeba i nepříjemné, ale pokud mají své ratio, opodstatnění, a mohou pomoci v dané situaci, tak je to namístě.
Takže pane ministře, prosím pěkně, vysvětlete nejenom nám poslancům, ale mnoho lidí se mě na to ptá, v debatách na sociálních sítích by rádi věděli, proč se takovýto krok stal a proč pan náměstek Prymula toto učinil. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Teď si nejsem jistý, nemám spočítané počty vystoupení (k mikrofonu jde poslanec Výborný). Tak prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji pěkně. Já bych to ještě doplnil, než sem k pultu pan ministr přijde. Vy jste tady, myslím, pane ministře nebyl, vrátím se k těm školám. 25. května otevřete plovárny, bazény, kina, a děti do školy nemůžou. Jestli i tuto otázku byste dokázal zodpovědět. Jestli tedy skutečně to má nějakou vnitřní logiku, nebo jakým způsobem si to nařízení Ministerstva zdravotnictví, nikoliv Ministerstva školství, vyložit. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji. Pan ministr chce vystoupit, prosím. Pan ministr zdravotnictví. ***