(18.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Podle informací od členů vlády, kterým jsem si takhle postěžoval, že ten materiál je mizerný, tak mi řekli no jo, to chystalo zdravotnictví. Proto mluvím k vám, pane ministře. (Otáčí se na ministra Vojtěcha.) Já jsem nevěděl, že to chystalo zdravotnictví, dokud mi to neřekli vaši kolegové z vlády. Takže materiál je úplně mizerný. Končí veškeré predikce dnem 30. dubna. Co tady máte o 25. květnu? Nic! Vůbec nic.
Poslední strana je ten harmonogram uvolňování. Ano, tady je 25. květen. A na první pohled bychom mohli říct výborně, máme plán. A když se na to podíváte, je to asi logické, že to nemůže být úplně výčtově, že tam není úplně všechno, ale mělo by to mít ambici mít úplně všechno. Tak minulé pondělí mohly probíhat svatby do deseti lidí za specificky hygienických podmínek. To se nemění ani do 25. května. To znamená svatba do deseti lidí. A jak říkal váš náměstek, fotograf se nepočítá, takže s fotografem jedenáct A současně od včerejška platí bohoslužby do patnácti osob. Představme si svatbu v kostele. Kolik tam může být, pokud je ta mše součástí obřadu, kolik tam může být lidí? Deset podle rozhodnutí z 20. dubna, nebo patnáct podle rozhodnutí z 27. dubna? Nevíme. Vy to možná víte, ale nám jste to neřekl.
Restaurace, hospody, bufety mohou být od 11. května otevřeny s prodejem přes výdejní okénko v rámci venkovních zahrádek. Slíbil jsem opavským provozovatelům těchto restaurací, že se zeptám. Někteří mají zahrádku před restaurací a někteří mají zahrádku za restaurací. A oni nevědí. Mohou otevřít, nebo ne? Dneska některá dáma z vašeho týmu, nevím která, omlouvám se, řekla, my na to myslíme, oznámíme to čtyři dny předem. 7. května asi, nebo 8. května. To není normální. Tak mi řekněte, pane ministře zdravotnictví, jaký je rozdíl, jestli mám zahrádku před, nebo za. Mohou používat hosté sociální zařízení té restaurace, nebo budeme mít na náměstích Toi Toi, nebo jinou firmu, ať nepropaguji jednu. Necháme tam navézt ty přenosné toalety, jako by to byla stavba? Co to má za logiku? Přes výdejní okénko, ale bez obsluhy. To znamená, všichni půjdou do té fronty k tomu okénku. Ale jestli budou moct používat toalety, to už tady prostě nepíšete.
Holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a tak dále od 11. května. Nikdo neví, v jakém režimu. Musí mít ta křesla dva metry od sebe? Nebo vyžaduju jenom jedno křeslo? Nebo jak to bude? To není žádný plán. Nevíme vůbec nic, kromě toho, že se to pořád mění. Myslím, že je vrcholem - mluvila o tom paní poslankyně Černochová - že v deset večer oznámíte, že od půlnoci platí parkovací zóny. No to je bomba! To jste uvolnili ten život! Starostové fakt nemají co dělat, čekají vaše nekonečné tiskovky, aby se v deset večer dozvěděli, že za dvě hodiny to má začít fungovat. Nechápu, kdo na ty nápady chodí.
Takže v tom materiálu, který chystalo Ministerstvo zdravotnictví, kterým vláda chce prodloužit stav nouze do 25. května, vlastně není nic, abychom to mohli objektivně posoudit. Já bych očekával, že ten materiál bude obsahovat seznam dosud platných opatření vlády. Pane ministře zdravotnictví, kolik jich je? Byl byste tak hodný, až skončím, přišel na mikrofon a řekl, kolik těch opatření vláda přijala? A já jsem myslel, že budou ta opatření a bude tam například: povinnost nošení roušky - k tomu vysvětlení, k tomu není potřeba nouzový stav. To si myslím, že je pravda. Sociální distanc dva metry - k tomu není potřeba nouzový stav.
Zavřené školy... Kde je ministr školství jen tak mimochodem celý den? (Reakce z pléna.) Jsou zavřené školy a mám pocit, že někde zavřeli i ministra školství. (Pobavení v sále.) Protože sem vůbec nechodí. A problém je vážný. Mluvila o něm paní poslankyně Němcová. Celému jednomu, resp. třem ročníkům jste sebrali jednu šanci dostat se na vysněnou školu. Není k tomu žádný důvod. Ani zdravotní, ani ekonomický. A ministr školství je někde zavřený. Asi dobrovolně. On říkal, že on ty školy otevře, ale nemusí se do nich chodit. Tomu taky nerozumím. Co já, já už do školy nechodím. Ale nerozumějí tomu ani učitelé, pedagogové, ani ti žáci, ani rodiče. Očekával jsem, že v tak vážném případě tady ministr školství bude, protože jeho resort přijal mimořádně mnoho restriktivních opatření. A nemůžeme s ním debatovat, když tady není. Tak já nevím. Chápu, kdyby byl ve Sněmovně, v nějaké kanceláři to poslouchal, nemusel by tady na místě, tomu já rozumím. Ale na ty otázky, které zahájil pan poslanec Zahradník a celé odpoledne se tady vinou, nikdo neodpovídá. A že tam je zmatek! A že rodiče ani pedagogové nevědí, jak to bude, je prostě pravda. A hlavně odebrání té druhé možnosti, aby se to dítě případně vylepšilo, dostalo se na vysněnou střední školu, to je jak obětování jednoho ročníku. Možná to nejsou miliony lidí, ale odhadem je to sto tisíc rodin, ať už v pátých, sedmých, nebo devátých třídách. To nemluvím o maturitě a podobných problémech.
Režim na hranicích bych očekával, že v tom materiálu bude popsaný - jaký režim vláda chce, jestli k tomu potřebuje nouzový stav, nebo nepotřebuje. Je to v tom materiálu? Není, pane ministře vnitra! Bohužel, není to tam. Já tomu nerozumím. Ptají se mě rodiny, a například pan ministr vnitra mi opravdu poradil na konkrétní dotaz konkrétní rodiny, jak to udělat. Ale je logické, že nemůže se každý občan zeptat přímo ministra vnitra. Nemá na to kapacitu pan ministr, aby odpovídal. Přeshraniční styk. V Moravskoslezském kraji majetky, tři kilometry, vidím na ně, nemůžu tam, mám tam rodinu. Nikdo neví, jak to bude.
Lidi jsou disciplinovaní. Chtějí dodržovat i dobrovolně to, co po nich vláda chce. Ale oni vlastně nevědí. A pak mají strach, protože nechtějí páchat přestupky, nechtějí být označováni za ty, kteří neposlouchají vládu. Ono vlastně ta rouška je taky takový symbol disciplíny, když to takhle vezmeme. Všimněte si, že některé jiné vlády daly doporučení a občané to poslouchají. Naši vládu ani nenapadlo, že by něco doporučila. Taková nedůvěra k lidem. Myslím, že naprostá většina lidí by pochopila i doporučení vlády, pokud by bylo odborně zdůvodněno. Ještě k tomu chceme ty pokuty, jo, pane ministře, abych nešetřil to vnitro. Nedůvěřujeme těm občanům.
Dostávám se k ekonomickým opatřením. Paní ministryně financí opakovaně používá astronomickou částku 1,2 bilionu na napumpování do ekonomiky. A jak ona oblíbeně říká, že někdo míchá hrušky a jablka, tak tady k tomu přimíchává ještě jahody, třešně a všechno ostatní ovoce, na které si vzpomenete, možná i nějakou mrkev. Zkusme se podívat na jednotlivá opatření, která vláda přijala, a mnohá z nich jsme podpořili, a zkusme si je charakterizovat, co to vlastně znamená, zda je to podpora podnikání, nebo něco jiného, a jaké jsou náklady.
Bezesporu co je podpora - začínám pozitivně - co je podpora živnostníkům, je odpuštění zdravotního a sociálního pojištění na šest měsíců. To je skutečná podpora. Budu vycházet z čísel, která dala vláda, zhruba 8,2 miliardy zdravotního pojištění a 15,1 miliardy sociálního pojištění. Je to v těch tiscích, které jsme projednávali. Bezesporu říkám ano, to je pomoc OSVČ ve výši 23 miliard. A je to dobře. A za to vládu chválím. To je skutečná úleva.
Pak máme ošetřovné, jednak řešeno zákonem a jednak nařízením vlády přes MPO. Ošetřovné je přece sociální dávka. To je sociální dávka. Je logické, že to vláda navrhla a Sněmovna schválila. Jsou zavřené školy a někdo se musí o ty děti starat. Můžeme se přít o parametr, jestli 60, nebo 80 procent, to sem nepatří. Je to dobře, že to bylo schváleno. Nakonec i opozice podpořila i ten návrh, který nevycházel z jejích představ. Lépe 60 procent než nic. Lépe 80 procent od 1. dubna než 80 procent vůbec. Ale je to sociální dávka. ***