(11.40 hodin)
(pokračuje Jurečka)
My jsme tady za KDU-ČSL předkládali spoustu návrhů ještě na konci března. Návrh na zvýšení ošetřovného na 80 %. Dávali jsme návrhy, které pamatovaly na lidi, kteří byli na dohodách, na malá eseróčka, na pendlery. Dali jsme zde návrhy na to, aby se platilo DPH pouze z těch faktur, které jsou zaplaceny. Dávali jsme návrhy na odložení platby DPH až o rok, aniž by se to těm podnikatelům úročilo těmi 8 procenty, kterými se to úročí dnes. A mnoho dalších návrhů, které, musím říct, že mě mrzí, že neprošly. A byť se k nim vláda postupně vrací, tak jsem za to rád, ale je zbytečná časová prodleva.
Navíc mnoho podnikatelů také říká zatím z toho máme pocit, z těch opatření, že je to taková odložená podzimní insolvence. Když se podíváme do jiných států, tak tam jsou přímé konkrétní pomoci, nevratné dotace, které ti podnikatelé dostávají velmi rychle a operativně. Dnes to vypadá, když paní ministryně financí hovoří, tak říká: je tady 1,2 bilionu korun pomoci, které vláda nabízí podnikatelskému sektoru. Ale je nutno to přeložit do češtiny. Většina této částky 1,2 bilionu korun příslibů, garancí na úvěry. Jinými slovy, ten stát říká: u většiny opatření, milý podnikateli, máš problém, byls zavřen, tvoje činnost nemohla fungovat, běž si do komerční banky půjčit. Ale zapomíná na to, že třeba mnoho podnikatelů, kteří investovali a mají vysoké odpisy, tak mají problém, že třeba i ty komerční banky s těmi zárukami jim některým nebudou chtít půjčit. Zmíním konkrétně zemědělce, kteří nakupovali zemědělskou půdu, tak ti budou mít velký problém, aby případně takovéto úvěry i s tou státní garancí vůbec získali.
Musím říci, že když jsem si pročítal materiál na dnešní schůzi, tak tam byly zhruba tři stránky zdůvodnění, proč máme prodloužit stav nouze do 25. května. Pak tam byla dlouhá prezentace, za kterou děkuji, která vlastně ukazovala, že s pandemií Covidu Česká republika bojuje velmi dobře a v posledních dnech, řekněme minimálně deseti dnech, je tady velmi pozitivní vývoj. Děkuji za to, že tady pan ministr vnitra Hamáček vystoupil a ve svém vystoupení řekl spoustu dalších argumentů, které bych očekával, že budou v té důvodové zprávě k tomuto bodu, která nám byla rozeslána.
Musím ale říct, že když se podíváme na ten vládní harmonogram a plán, o kterém se tak často hovoří, tak on dělá opatření ve čtyřech krocích: 20. dubna, 27. dubna, 11. května a 25. května. První dva kroky jdou za sebou po týdnu, druhé dva kroky až po 14 dnech. Před týdnem, ve středu, jsme byli tady svědky ve Sněmovně, kdy zástupci vlády i zástupci koaličních poslanců nám říkali, že není možné zrychlit ta rozvolňující opatření, a ani ne do 24 hodin jednala vláda, která zásadním způsobem přesypala strategii toho rozvolňování. A to je samozřejmě pro mnoho lidí, kteří jsou závislí na tom, aby se naplánovalo, jakým způsobem začnou fungovat při tom rozvolňování, také nepříjemné, když se to dělá takto překotně. Byl bych rád, aby vláda zvážila, jestli třeba některá tato opatření parametricky nelze upravit a udělat třeba i dříve.
Zároveň ale v tom plánu, který je představován, je mnoho činností, oborů, o kterých tam není vůbec žádná zmínka a jenom je tam poznámka, že o těch se bude jednat jindy, později, a tak dále. Ale třeba provozovatelé letních areálů, kempů, kulturních akcí mají velké otazníky, které prostě potřebují vyřešit ideálně už v tomto časovém období. Otázka třeba i letních táborů někomu může přijít banální. Ale přiznám se, že když vláda říká ústy ministra zdravotnictví, že letní tábory asi až od srpna, a já o víkendu slyším pana premiéra v rádiu, jak říká "ale já bych si přál, aby to bylo od července", tak já, který jsem třeba deset let dětské tábory dělal, po pravdě musím říct, že jsem z toho dost zmatený. A nezávidím dnešním organizátorům a i těm rodičům, kteří si plánují - a jejich zaměstnavatelům - dovolené a podobně. Tak prosím pěkně, zkusme pamatovat i na tyto obory, i tyto činnosti, které se dotýkají tisíců lidí v této zemi.
My za KDU-ČSL budeme navrhovat a budeme podporovat prodloužení toho stavu nouze o deset dnů. O deset dnů z několika důvodů. Ano, vnímáme to rozhodnutí Městského soudu, který jasně deklaroval a řekl, že nerozporuje nutnost vlády udělat zásadní kroky pro ochranu zdraví a obyvatel této země, ale že je potřeba, aby se tyto kroky dělaly v souladu s platnou legislativou a platnými zákony. A já jsem si vědom toho, že kdyby od 1. května skončil stav nouze, tak by to byl problém pro mnoho oborů i pro některé fungování v rámci řízení státu. Musíme si uvědomit, že je potřeba, aby tady byl taky pozvolný přechod v oblasti krizového zásobování zdravotními pomůckami. Je potřeba, aby ty subjekty, které to dnes mají zajištěno centrálně, zase najely na ty své standardní nákupy. Je potřeba se pobavit o tom, jaké další legislativní kroky je potřeba zrealizovat pro další efektivní fungování tohoto státu.
Ale musím říct, že je pro nás důležité, a budu to navrhovat jako doprovodné usnesení, aby když prodloužíme stav nouze po 1. květnu dále - uvidíme, která varianta projde, vypadá to, že asi nakonec je tady koaliční většina díky změně názoru komunistů pro 25. květen - ale aby od 1. května se zdravotní pomůcky nakupovaly podle zákona o veřejných zakázkách. Protože těch otazníků, které kolem těch nákupů jsou - a bavíme se o částce, která by se měla blížit k 13 miliardám korun - tak ty otazníky jsou opravdu poměrně velmi vážné.
Je také potřeba vytvořit prostor, aby vláda komunikovala s našimi sousedy i v rámci Evropské unie pro koordinaci těch kroků při rozvolňování hranic. Netýká se to jenom pendlerů, netýká se to jenom pracovní síly, ale také konkrétních rodin a jejich příběhů. Na česko-slovenském pomezí dostávám denně příběhy o tom, jaké problémy to způsobuje v rodinném soužití, třeba v péči o rodiče, prarodiče a podobně.
Je také důležité, aby stát řekl jasně, jak to bude fungovat v oblasti školství. Musím říci, že ten návrh zatím působí dojmem, že prostě školy budou sloužit jako hlídání dětí, ale ti rodiče, respektive ti učitelé, kteří tam budou ty děti hlídat, budou dál učit zbytek třídy na dálku. Tak to mně řada pedagogů říká, že to je pro ně logicky nepochopitelný model, ale i funkčně si neumím představit, jak tohle budou zvládat v situaci, kdy třeba ještě mají doma děti, které také musí případně doučovat a jsou třeba na druhých stupních. Takže bych chtěl poprosit, aby toto vláda nějak precizovala a zkonkretizovala.
A také jednu důležitou prosbu tady mám. Je důležité, aby vláda a Bezpečnostní rada státu definovaly, jaké budou zásoby ochranných zdravotních pomůcek ve Správě státních hmotných rezerv. Protože jestliže tady ukončíme to centrální zásobování, tak nějaká část zboží poputuje ještě k těm poskytovatelům zdravotní či sociální péče a nějaká část zboží asi zůstane ve skladech státních hmotných rezerv. A může přijít v příštích měsících na podzim a v budoucnu třeba druhá vlna a já bych byl rád, aby tento stát byl daleko na tu situaci lépe připraven. To znamená, aby vláda redefinovala množství strategických zásob ochranných pomůcek, dezinfekcí a věcí, které jsou spojené s pandemií, tak, abychom příště byli připraveni daleko lépe. A teď už je ten čas, aby to vláda udělala.
A také bych v závěru chtěl ještě apelovat, aby případně pan premiér a členové vlády začali s námi, s opozicí, komunikovat. Ano, proběhla dvě setkání s panem premiérem a členy vlády se zástupci všech stran tady v Poslanecké sněmovně. A bylo by dobré se k tomu vrátit, protože máme za sebou jenom první poločas. Tato země bude potřebovat rychlá, efektivní opatření pro to, aby se z té krize dostala, aby mohla fungovat společnost, ekonomika a struktury našeho státu.
A je potřeba, jak jsem říkal, doplnit ten program rozvolňování i o ty obory, na které se tam zatím nepamatuje, ukončit pokud možno jejich nejistotu. Dořešit kompenzační podpůrné programy pro ty skupiny obyvatel, podnikatelů, které zatím tím sítem propadají, protože i za tím jsou statisíce pracovních míst, která jsou opravdu reálně v ohrožení. Připravit masivní investiční program, jakým způsobem bude stát ve svých investicích, případně v podpoře krajů a obcí podporovat to, abychom tady dokázali konkrétními investičními pobídkami podporovat pracovní místa a rozvoj našich firem. A velmi apeluji také na to, komunikovat a jednat v rámci EU o těch opatřeních, která mohou být ku společnému prospěchu.***