(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nejprve si řekněme, proč vlastně máme na stole tento jednací bod a tuto žádost vlády a proč se tu scházíme, proč se tu scházíme zcela neplánovaně. Je to proto, že v těchto dnech a v těchto hodinách vládní chaos, přezíravost a permanentní zmatek vyústily do mimořádně skandální situace. Soud závazně konstatoval, že vláda České republiky omezila práva občanů způsobem, který byl nezákonný. Ano, to je neobvyklý a velmi smutný okamžik v našich polistopadových dějinách. Vláda jednala protiprávně při tak zásadní věci, jako je zásah do základních a ústavních práv občanů. To, že byly důvody pro restriktivní opatření - opakuji, to, že byly důvody pro restriktivní opatření, to je zřejmé. Taky jsme to nikdy nezpochybňovali. Ale způsob, jakým k nim vláda přistoupila, je nebezpečný, a jak konstatoval i soud, tak je tento způsob také nepřijatelný.
Můžeme si říci, že okolnosti byly neobvyklé. Ano, to je výmluva, která se teď používá na všechno. Okolnosti byly neobvyklé. Ale tak to nebylo a tak to taky není. Nešlo o nedbalost, nešlo o nevědomost, které by se vláda dopustila ve spěchu. Vláda byla upozorněna, že dělá problematické rozhodnutí. Osobně jsem se na setkání, videokonferenci s panem premiérem a dalšími členy vlády ptal na důvody, proč se přešlo od rozhodování podle zákona o krizovém řízení k rozhodování podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Žádné odpovědi, žádných důvodů jsem se nedočkal. Nešlo tedy o časovou tíseň. Vláda mohla pokračovat a postupovat podle zákona, a sama si zvolila tento postup, postup, který se jasně ukázal jako protizákonný. Připomínám, že vláda nemusela, nebyla v žádné zoufalé situaci ani v žádné tísni. Za poslední dva měsíce, když se podíváte zpátky, tak dostala od Sněmovny podporu. Vláda dostala podporu napříč politickým spektrem pro všechno, co bylo nezbytné, co bylo urgentní. A vždy, když o to vláda požádala, tak se Poslanecká sněmovna sešla prakticky okamžitě. Klidně mohu konstatovat, že za posledních 30 let neměla žádná vláda, žádná vláda takto konstruktivní a takto nápomocnou opozici jako za poslední dva měsíce. Nikdy žádná vláda.
A co udělala vláda? Když premiérovi oznámili rozhodnutí soudu, které vládu usvědčovalo z nezákonného rozhodnutí, tak se po třech týdnech dostavil na vládní tiskovou konferenci, aby nadával opozici, nadával v podstatě komunistickým slovníkem, aby útočil a vymýšlel si věci, které nejsou pravdivé, což je dneska jeho pracovní metoda. Dnes jsme tady slyšeli něco jiného. Dnes jsme slyšeli poděkování, konstruktivní přístup. Je to jako ten pověstný Jekyll-Hyde. Prostě pan premiér, když něco zrovna potřebuje, tak se tváří konstruktivně, ale jakmile to dostane, tak ukáže svou pravou tvář. A taky, abych nezapomněl, nešlo jenom o kritiku opozice. Pan premiér obvinil celou ústavní instituci, Senát České republiky.
A k tomu nám teď vláda do Sněmovny poslala žádost o prodloužení nouzového stavu, v jehož zdůvodnění - a dobře si to přečtěte - vláda dokonce zpochybňuje rozhodnutí soudu. Ale podívejme se na to samotné zdůvodnění, podívejme se na to odůvodnění, které nám vláda tady předkládá. Najdete tam hlavně obecné pojmy, najdete tam různé úřednické, řekl bych pseudobyrokratické formulace. Návrh se zdůvodňuje slovy nebo pojmy, výrazy jako klíčová opatření, některá opatření, ale nenajdete tam jedno jediné konkrétní opatření, kvůli kterému vláda žádá o prodloužení nouzového stavu. Je to absolutně nekonkrétní. A pokud se tady vláda opírá o nějaké vládní dokumenty, analýzy, říká, že se o ně opírá, tak bych považoval za správné, aby byly k žádosti předloženy. Abychom znali ta data, ty konkrétní věci, podle kterých se tedy rozhoduje.
My tady, dámy a pánové, rozhodujeme o naprosto zásadní věci. My tady nerozhodujeme o ničem menším, než je pravomoc vlády omezit práva a svobody občanů. A v takové situaci musíme být maximálně obezřetní a musíme pro to mít dobré důvody.
V odůvodnění žádosti o prodloužení nouzového stavu najdete informace o tom, jaký druh testování se rozbíhá a že věci jdou dobře, najdete tam všechno možné, jen aby tam něco bylo, ale nenajdete tam nic z toho, co by odpovídalo závažnosti toho, o čem se bavíme. Nenajdete tam nic z toho, co jsme požadovali, aby v žádosti o prodloužení nouzového stavu bylo, co požaduje veřejnost. Nenajdete tam nic z toho, co by tu situaci vyjasnilo. A nenajdete tam nic, co odpovídá závažnosti toho, o čem zde dnes máme rozhodnout. O nouzovém stavu, který vládě uděluje výjimečné kompetence, které vláda může použít k omezení práv a svobod občanů.
Není tam nic o nějakém jasném plánu, není tam nic o nějakém přesném harmonogramu, kdy a co vláda omezí, na základě jakých kritérií, na základě jakých podmínek. Není tam plán toho, kdy a co přesně začne vláda vracet do normálu, za jakých přesně daných okolností, nejsou tam žádné konkrétní závazky, které by tam každý rozumný člověk podle mě čekal a na které se veřejnost ptá. Není tam z toho nic. Je to - omlouvám se, ale nevím, jak to jinak nazvat - je to byrokratické čtení podprůměrné úrovně, a ještě ne ani nějak rozumně poskládané.
Vláda nám tady tím dává najevo, že nouzový stav se v jejím chápání stal jakousi administrativní pomůckou, aby vládu nikdo neotravoval otázkami, výčitkami, kritikou a oprávněnými požadavky. Snaží se tady vyvolat dojem, že toto máme považovat za normální, že toto je normální. Ale toto normální není. To, co se děje, prostě normální není. Rozhodnutí se tady mění v řádu hodin, a ještě navíc jsou souběžně vykládána různě jednotlivými členy vlády. Ani jednotný výklad těch rozhodnutí veřejnost nedostane k dispozici. Neexistují žádná kritéria, žádná pravidla, nic. Vláda se zaklíná epidemiology, ale epidemiologové tvrdí, že doporučovali něco jiného, než co rozhodla vláda. A tak jsme svědky nekonečné smrště rozhodnutí, tiskovek, aby na dalších tiskovkách byla představena další rozhodnutí a opravena ta původní rozhodnutí. Nikdo už neví, co bylo otevřeno, za jakých podmínek to bylo otevřeno, kam se smí jet, kdy bude škola, na co má kdo nárok. Je to taková jakási zběsilá vládní PR jízda, zběsilá vládní PR jízda, která má spoustu karambolů, ale svědci těch karambolů jsou vyzýváni, okřikováni a umravňováni, aby mlčeli, aby na to nepoukazovali.
Vláda nepostupuje v těchto dnech dobře. Jedná amatérsky, chaoticky. Horší to už být nemůže. Společnost neuklidňuje, uvádí ve zmatek, posiluje u jedněch obavy a u druhých lehkomyslnost. Dělá si, co chce, a myslí si, že kvůli obavám z pandemie jí u lidí všechno projde. A zatím do jisté míry bohužel ano. Ale vrcholem toho je, že jedná protiprávně. To prý není podstatné, hlavně že jsme jednali správně. Ale to není pravda, to podstatné je. Nejenže vláda jedná protiprávně, ale ještě není schopna ani dostatečné reflexe takové závažné chyby. A ten postup je z tohoto hlediska naprosto nepřijatelný.
A mohl bych se ještě k tomu všemu ptát: Na základě čeho tedy vlastně vláda rozhoduje? Na základě čeho se přijímají opatření? Na základě čeho se uvolňují ta přijatá opatření? Už i epidemiologové, kteří radí vládě, nad tím zvedají obočí. A kde jsou nějaká data? Voláme po nich všichni. Kde jsou nějaká kritéria? Jak to dopadlo s plošným testováním? Jak to dopadlo s chytrou karanténou, o kterých jste vždycky říkali, že to jsou základní podmínky pro uvolňování a podle toho, jak dopadnou, se budete rozhodovat? Kde ta data máme k dispozici? ***