(16.50 hodin)
(pokračuje Richterová)
A ještě mám jednu otázku k té koordinaci. Zase z pohledu fungování je potřeba se ptát, jak to má domluvené MPSV s Ministerstvem školství, jestli prostě bude oficiálně obnovena povinná školní docházka, nebo jestli se nebude jednat o to oficiální nové otevření škol. A tahle koordinace právě kvůli možnosti žádat o ošetřovné je nám, myslím, velké části Sněmovny nejasná. A právě na to bychom asi všichni chtěli odpovědi. (Hluk v sále.)
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím o větší klid. A omlouvám se panu předsedovi Jurečkovi, že jsem ho minul s přednostním právem. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Bělobrádek, kterého jsme předtím přeskočili. Prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se, ale jsem z toho poněkud zmaten. A poprosil bych, zda mi někdo může odpovědět na otázku od voličů, protože se doslechli, že ten případ, že žijí v domácnosti s někým, kdo je riziková osoba, to znamená v jedné domácnosti s prarodiči, tak že se někde dočetli, že do školky, pokud to dítě nepošlou z důvodu, aby neohrozili prarodiče, tak že mají podepsat nějaké čestné prohlášení a že nepřijdou o ošetřovné. Já jak tomu tady rozumím, tak to tak není. A prostě jak se otevřou školky, tak i tito lidé, kteří by z těchto důvodů, aby ochránili ve společné domácnosti rizikovou osobu, tak prostě přijdou o ošetřovné. Jestli to tak je, nebo není, protože ten dotaz je zcela konkrétní. A pokud tomu tak není, tak jen dávám tedy na vědomí, že pro tyto lidi to bude opravdu velký problém, protože budou před dvěma variantami: buď přijdou o ošetřovné, anebo mohou vystavit samozřejmě určitému riziku členy ve společné domácnosti, kteří jsou rizikoví, ať už senioři, nebo imunosuprimovaní a podobně.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Bendl. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Pokusím se panu kolegovi Bělobrádkovi vlastně odpovědět prostřednictvím pana předsedajícího. Tady nemáme ani ministryni, která předkládá tento návrh zákona, dokonce ani jejího zastupujícího předkladatele, který tady není, a jistí tady vládu akorát paní ministryně financí. Není tady ani ministr školství, který sem chodí jenom tak, jako když náhodou sem trefí. Fakt je, že je to pravda prostě.
Při debatě na sociálním výboru nebyla schopná paní ministryně na tyhlety otázky odpovědět. Když neodpoví ani poslancům, co si s tím mají ti lidé jako počít? Výsledek je, že spíš mají spoléhat na tu horší variantu, to znamená, když někdo tu školku otevře, což strašně pomůže lidem, kteří nemají hlídání a už jsou úplně beznadějní, dostávám informace, jsem fakt v beznadějné situaci, protože už mají jít do práce, a teď nevědí, co s tím. Tak když se tam někdo ocitne, že je některé z těch dětí nemocné, tak musí jít k doktorovi a jít na řádnou nemocenskou. Ten systém to umí. A měli by jít tudy jako za normálního stavu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan poslanec předseda Jurečka, kterého jsem předtím přeskočil. Stále jsme v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Jak jsme se tady dopoledne s paní kolegyní poslankyní Valachovou neshodli u tématu maturity z matematiky, tak přiznávám se, že teď, když jsem měl možnost si přečíst její pozměňovací návrh, přečíst si to odůvodnění, kde první věta reaguje opravdu na to, co tady teď zaznívá, že vlastně nejsou ty věci vyjasněny, není úplně vyjasněný ani postup a strategie otevírání a rozvolňování opatření, která se budou dotýkat školských zařízení, tak mi prostě dává logiku dát tady prostor rodičům, kteří opravdu z vážných důvodů se rozhodnou dítě ponechat doma, což samozřejmě pro ně ponese určité nároky a náklady z hlediska výuky atd. Ale pokud ti rodiče se takhle rozhodnou třeba z důvodu toho, že mají doma strach o osobu blízkou, která je ve společné domácnosti, aby třeba například nedošlo k ohrožení zdraví toho člověka, tak mi dává logiku dát nějakou garanci a svobodu rodičům v tom rozhodnutí, aby to ošetřovné tady bylo do konce června, aby toho mohli využít.
Teď promluvím zase z druhé strany jako táta pěti dětí. Na rovinu říkám, že prostě po téhle době, když to pozoruji doma, tak budeme velmi rádi, až ty děti budou moci jít do školy. Neznám moc rodičů, kteří by se těšili na to, že v okamžiku, kdy se ta opatření rozvolní, by chtěli mít jak kvočna ta kuřata pod sebou. Ti lidé si potřebují odpočinout a většina z nich se těší do návratu do zaměstnání. Tohle je reálný stav.
Ale je tady asi nějaká skupina, myslím si, že to bude opravdu velmi malá skupina rodičů, která má nějaké určité objektivní důvody a má obavu a má strach. A myslím, že tomu bychom měli rozumět a vyjít tomu vstříc. Já chápu, co tady zaznívá, a já za poslední dva a půl roku z opozice to slyším velmi často - je to přílepek, není to legislativně úplně dobré a podobně. Ale tentokrát ti lidé, kteří se na nás dívají, a rodiče, kteří k tomuhle vzhlížejí, si myslím, že mají oprávněné obavy. A měli bychom se snažit, pokud to aspoň trochu jde a je vůle, vyjít tomu vstříc.
Takže za sebe - tento návrh, byť to třeba není úplně k ideálnímu sněmovnímu tisku a legislativní předloze, jsem připraven podpořit z těch důvodů, které jsem tady zdůvodnil a které jsou částečně popsány v tom odůvodnění. Nebude to brzdit otevírání školek. Rozhodnutí samospráv to nebude omezovat. Nebude to mít nějaké jiné dopady na otevírání prvních a druhých stupňů. Ale je to prostě určitá pojistka a určitá garance pro ty rodiče, kteří mají vážnou obavu a mají k tomu vážný důvod. Není to to, že by ti rodiče byli vesele, rádi do konce června doma na osmdesátiprocentní ošetřovačce. Přiznám se, takového rodiče já tedy neznám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pokud se nikdo další do rozpravy v tuto chvíli nehlásí, tak mám za to, že již všichni vystoupili. A pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, nejdříve ze strany navrhovatele. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo v obecné rozpravě? Pokud je tomu tak, tak prosím.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuju. Řeknu jen tolik, že téma, kterého jsem se ujal, se poměrně rozrostlo během té debaty. Já tady mohu pouze říci, že to, co jsem si projednal a co jsem tady tlumočil, to bylo souhlasné stanovisko k panu poslanci Výbornému a tomu jeho prodloužení na tři měsíce. Já nedokážu odpovědět na otázku pana poslance Nachera, jestli ty tři měsíce je dost. To je pro mě příliš obtížné. Ale minimálně teď to prodloužení na tři měsíce tady podpořit můžu. To si myslím celkem jednoznačně a je to i po dohodě s ministryní práce a sociálních věcí.
Ta druhá debata, která se tady rozvinula, tak v té se necítím, že bych měl mandát Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale protože jsem člen vlády, tak si k tomu dovolím říct svoje stanovisko.
Já jsem se shodou okolností dneska nacházel na debatě s epidemiology - teď to říkám za sebe, neříkám to skoro za žádný resort, říkám to za sebe, jenom že mám na to názor. Účastnil jsem se debaty s epidemiology, kteří mi řekli, že když se odhlédne od toho případu v Británii, tak jejich zjištění dneska jsou taková, že epidemie se mezi dětmi šíří minimálně, a dokonce docházejí k názoru, že i to riziko přenosu epidemie z dětí na rodiče je poměrně velice nízké. Takže ty obavy, které tady byly, že děti budou roznášet ty nemoci mezi rodiče, se jim nepotvrzují. Říkám vám to. Samozřejmě berte to s rezervou, protože to by vám museli říct spíš ti odborníci samotní. Ale i proto se vám přiznám, proto jsem tady s tím konfrontován jako s novým tématem, na které jsem nebyl připraven, že mně dneska nepřipadá šťastné, a je mi líto, že jsem tady ve sporu s kolegyní, prodlužovat ošetřovné takto paušálně až do konce června, protože i já jsem pro to, abychom tu situaci v zemi uklidňovali, normalizovali a abychom se tedy snažili vracet lidi do normálu, třeba i do práce a podobně. A teď tady tento krok mi připadá, že je proti směru informací, které máme, které jsme si řekli, že skutečně budeme zítra na vládě diskutovat, protože i z toho, co slyšíte ode mě, tak je vidět, že ta situace není tak jednoznačná. A mně to připadá, že opravdu vyžaduje debatu. ***