(15.50 hodin)
(pokračuje Benda)
A tady ta znění tak, jak je máme předložena, podle mě fakt přinášejí více komplikací než užitku. Hlavně není vůbec jasné, kdo za jakých okolností (rozhodne) o tom, že taková schůze formou videokonference proběhne. Já jsem zažil jednu schůzi zahraničního výboru a musím ocenit Ondřeje Veselého, že se mu to fakt podařilo celkem odřídit, ale to byla jednoduchá schůze. Jakákoliv složitější schůze bude prostě jako téměř neřešitelná. A kdo o tom má rozhodnout? Ta ustanovení schůze výboru lze uskutečnit pouze tehdy, rozhodne-li o tom předseda výboru, nebo požádají-li o to aspoň dvě pětiny členů výboru. Tak může si to rozhodnout předseda výboru kdykoliv? Když požádají dvě pětiny, znamená to automat, že ten předseda musí rozhodnout, nebo nemusí rozhodnout? Nebo je to fakt jenom na něm?
Tohle si myslím, že jsou věci, které jsou tam velmi nebezpečné. Navíc je tam zase takové to oblíbené jen ve zvlášť odůvodněných nezbytných případech, například stavy nouze. Dobře, ale tím se vlastně říká, může se i někdy jindy. Může se i někdy jindy, nemusí to být jenom ve stavech nouze. Na těch nejbližších 14 dní to opravdu nepotřebujeme. Je to naprosto zbytné. Kdyby měl stav nouze být znovu vyhlašován někdy v létě nebo na podzim, pak si myslím, že je dobře, aby se nad tím fakt sešel ještě nějaký orgán Sněmovny a zamyslel se nad tím, jak ta pravidla budou zajišťována, jak bude zajišťována v tomto případě ochrana menšin. Ono je to opravdu takové jednoduché říct, tak se videokonferenčně... Je tam podmínka v bodě 5 - lze tehdy, jestliže všichni členové výboru mají k dispozici prostředky podle bodu 1. To asi každý máme počítač. Ale znamená to nutně, že jsme v tu chvíli na připojení? Mohu protestovat proti konání takového orgánu jenom proto, že jsem například na špatném signálu? Pan kolega Michálek ani paní kolegyně Válková tady nejsou, ale zažili jsme jednání podvýboru pro elektronizaci justice, kde to fakt bylo téměř na hranici, protože paní kolegyně Válková tak průběžně vypadávala, vracela se, vypadávala a vracela se. To jsou všechno problémy, které podle mě jsou velmi obtížně řešitelné.
To samé v bodě 9. Osoba účastnící se videokonference je povinna zajistit, aby se jednání neveřejné videokonference nebo její části neúčastnily jiné než oprávněné osoby a aby jednání videokonference nebylo těmto jiným osobám přístupné. To také není tak úplně triviální, zejména budeme-li zavřeni ve svých bytech. Já třeba nemám klíč od svého pokoje, abych se tam zamkl a aby mi tam děti náhodou neprošly. (Pobavení.) Nevím, jak to mám udělat. To jsou taková zbožná přání, která si myslím, že jsou v realitě velmi složitá.
To samé - předseda výboru má sledovat, kdo je přítomen. Předseda výboru se může pokoušet sledovat, kdo je přítomen, pokud tam náhodou jsou ta okénka v té aplikaci, ale předseda výboru je občas neschopen říci, kdo je přítomen fyzicky na výboru, protože lidé odcházejí a přicházejí.
Já bych fakt poprosil, abychom to raději přerušili a přikázali někomu. Já souhlasím s tím, že se pan předseda pokusil v nějaké situaci, ale už také před nějakým časem, kdy to vypadalo vážněji, a myslím si, že na tento stav legislativní nouze to nepotřebujeme. Na to, abychom projednávali body, které přináší vláda ve stavu legislativní nouze, je to naopak vysoce nebezpečné. Vysoce nebezpečné, aby si předsedové výborů rozhodovali o tom, který výbor bude veřejný a který výbor bude osobní a který výbor bude jenom prostřednictvím vzdáleného přístupu. A na to, aby to byla nějaká dlouhodobější úprava, která by to třeba měla umožňovat do budoucna, mi připadá ten materiál jako příliš syrový.
Takže já bych se fakt klonil k tomu, abychom přerušili projednávání tohoto bodu, případně přikázali nějakému orgánu Sněmovny, ať už organizačnímu výboru, nebo ústavně-právnímu výboru, protože si myslím, že na tuto chvíli to nepotřebujeme a že jsme se tady zatím dokázali shodnout. Svědectvím toho je i dnešní den, kdy nás tady prostě sedí sto, což je také přece nenormální stav, a neupravovali jsme kvůli tomu jednací řád, že všichni ti, co tady nejsou, jsou omluveni a že to pokládáme za normální, že jsou omluveni, a že prostě jsme se jenom dohodli, abychom neohrožovali Sněmovnu jako celek, že vždycky ta druhá stovka musí být ještě k dispozici, kdyby v té první stovce náhodou nějaká choroba propukla. Takže raději to přerušme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, jak to mám teď chápat? Je to procedurální návrh na přerušení, nebo dáme prostor panu předsedovi? (Posl. Benda gestem vyzývá předsedu Vondráčka k vystoupení.) Protože pak byste musel říct dokdy, ale dáme prostor panu předsedovi Sněmovny. Prosím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych možná dodal, zaplať pánbůh, že tedy nejsme v takové nouzové situaci, že bychom to opravdu museli přijímat. Teď by to v podstatě realizovaly možná ty výbory v příštím týdnu, ale ony se stejně sejdou, si myslím, možná v normální formě. Takže ten materiál by měl být opravdu spíš do budoucna, pro futuro, a já nemám problém s tím, aby se ten proces přesunul někam na výbor, aby ta diskuze pokračovala. Tak já bych se připojil ke kolegovi Bendovi a navrhuji procesně přerušit tento bod do projednání - no, když se nabídl ústavně-právní výbor, tak do projednání ústavně-právním výborem. (Smích v plénu.) Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já zagonguji, protože o tom bychom měli hlasovat. Budeme hlasovat o tom, je to procedurální návrh pana poslance Marka Bendy, který ovšem upřesnil předseda Sněmovny Radek Vondráček, že přerušíme projednávání tohoto návrhu do projednání v ústavně-právním výboru. Mám tady žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a všichni se znovu přihlaste hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 197 přihlášeno 98 poslanců, pro 97, proti žádný. Návrh byl přijat a přerušuji projednávání tohoto tisku do projednání ústavně-právním výborem.
Nyní tedy otevřeme další bod a jedná se o
374.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění
dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
/sněmovní tisk 851/ - zkrácené jednání
Bod byl přerušen před vystoupením zástupce navrhovatele, což měla být sice paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ale mám tady žádost od vlády a v zastoupení uvede pan ministr kultury Lubomír Zaorálek. Takže pane ministře, máte slovo. Prosím.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, ještě jednou tedy k tomuto bodu, ke kterému jsem ještě nestihl vystoupit před obědem, a tentokrát bych ho tedy už snad mohl uvést. Opět se jedná o bod, ve kterém mě požádala o zastoupení paní ministryně Jana Maláčová vzhledem ke své dnešní indispozici.
Takže já tedy bych představil vládní návrh zákona, který se týká zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jedná se o takovou skulinu, nebo problém, který se objevil už v souvislosti s dřívějším návrhem zákona, a tento návrh je právě reakcí na zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na osoby účastnící se soudního řízení, na poškozené, oběti trestných činů a na právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, který nabyl účinnosti dne 24. dubna 2020. Podle tohoto zákona se k věřitelskému insolvenčnímu návrhu, který je podán v období od 24. dubna do 31. srpna 2020, nepřihlíží. Právě to, že se nepřihlíží, má zásadní dopad do oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a toto omezení účinku onoho věřitelského insolvenčního návrhu fakticky zamezuje tomu, aby byly uspokojeny dlužné mzdové nároky zaměstnanců ze strany Úřadu práce České republiky. ***