(15.10 hodin)
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo. K zákoníku práce máme za klub Pirátů jeden pozměňovací návrh, který se týká automatické valorizace minimální mzdy. Jde o téma, které samozřejmě není jenom naše, je tady dlouhodobě diskutované. A jak už bylo řečeno, víme, že je nějaká dohoda, že toto nyní vládní koalice podpořit nechce. Přitom ale zrovna teď je ten čas, kdy by automatická valorizace minimální mzdy mohla dát potřebnou stabilitu a jistotu a předejít možným handrkováním v příštích letech, která vzhledem k tomu, co se dělo v těch dvou letech minulých, je jinak možné očekávat.
Konkrétní pozměňovací návrh je nahraný v systému, probírali jsme ho i na výboru a já bych jenom chtěla shrnout, že považujeme za nezodpovědné vůči všem aktérům pracovního trhu, když se v naší zemi o minimální mzdě rozhodne někdy i v prosinci a potom se to navýšení v té minimální i navazující mzdě zaručené odehraje už v lednu následujícího roku. S tímhle se nesmírně těžko plánuje. My bychom byli pro postup, který známe i z jiných zákonů, kdy se řídíme ukazateli za minulé období, třeba za konec toho předcházejícího roku, a byli bychom pro zejména z důvodu předvídatelnosti a stability. Je mi líto, že na tomhle nebyla shoda mezi důležitými sociálními partnery. A je mi líto, že cirkus okolo toho, kdo o kolik zvýší minimální mzdu, bude patrně pokračovat.
Konkrétně ten náš návrh předpokládal nárůst, který by se počítal jako 0,46násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. A to je ta hlavní věc, kterou bychom si přáli - aby vzrostla jistota, stabilita jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. A druhá věc, že by to zvýšilo, domníváme se, kulturu naší politické diskuse, protože místo debat o zvyšování cifer, konkrétních čísel, bychom se mohli věnovat debatám o systémových a strategických změnách.
Druhá věc, kterou řeknu, už bude jenom poznámka, a sice poznámka k § 320, který se navrhuje novelizovat tak, aby se tam vložilo nové písmeno b) týkající se opatření v oblasti prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. A chci jenom vyzdvihnout, že v naší zemi, byť zaměstnavatelé odvádějí příspěvky na bezpečnost práce, není jasné, kam potom ty peníze jdou, resp. je to tak, že se rozpustí v rozpočtu. Takže vítám, že by se nyní mělo jasněji alokovat to, co zaměstnavatelé odvedli za své lidi na oblast prevence pracovních úrazů, na oblast prevence nemocí z povolání, a do budoucna bych si přála ještě, aby se zvýšila i rehabilitační složka, kterou náš stát moc neumí. Aby k prevenci přibyla ještě takto hrazená rehabilitace.
To je oblast, které se budu do budoucna také věnovat, ale jako to hlavní jsem před vás předstoupila s pozměňovacím návrhem na automatickou valorizaci minimální mzdy, ať se vyhneme dlouhým a bohužel podle mého názoru akorát nejistotu přinášejícím debatám v budoucnu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se mi z místa ještě přihlásil pan poslanec Josef Hájek do obecné rozpravy. Zatím poslední přihláška. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, budu stručný. Trošku navážu na slova kolegy Kaňkovského, který vás tady seznamoval s důvody, proč chceme strčit prstíček do té Pandořiny skříňky zákoníku práce. Sice byla nějaká dohoda, ale skutečně my se touto problematikou zabýváme už několik let.
Pan kolega Kaňkovský hovořil, že se jedná o nějakých 15 tisíc osob, které dostávají tuto náhradu na ztrátě výdělku. A mezi nimi jsou 4 tisíce bývalých horníků, takže určitě tady zastupující ministr tuhle problematiku také zná, protože je z našeho regionu. A tito horníci, bývalí horníci, samozřejmě řeší řadu problémů. Pan kolega Kaňkovský neměl prostor zmínit všechny, ale my jsme spolu řešili problematiku zdravotních kontrol, kdy tito horníci byli nuceni každým rokem chodit na preventivní prohlídky, a v případě, že jim zjistili, že mají vysoký tlak nebo cukrovku, tak jim ty renty chtěli vzít. To znamená, horníci se báli, toho samozřejmě, vy jdete k lékaři, já mám taky syndrom bílého pláště, když vidím doktora, tak mám hned tlak 160 na 100, takže to je přirozená reakce. A to jsme nějakým způsobem pořešili s Ministerstvem průmyslu a obchodu, že dneska už tito lidé chodí co dva roky. A pan kolega Kaňkovský tohle dál řeší s lékaři, aby ty tabulky a vyjmenované obecné choroby se trošičku - nechci říci slovo rozmělnily, ale aby se bral ohled na to, že dneska i s cukrovkou máme špičkové sportovce, že už je to choroba, která se dá celkem relativně dobře léčit.
Co se týče těch horníků, je tady jedna zásadní věc, a to taková, že horník rentista může být na úřadu práce de facto do svých 65 let. V 65 letech mu ta náhrada končí a měl by odejít do starobního důchodu. Ale do toho starobního důchodu neodejde, pokud nemá v dnešní době odpracováno 35 let. To znamená, ten člověk sice řekne "já nedožiju", ale zaplaťpánbůh řada horníků dožije a potom spadá do sociální sítě.
To znamená, já jsem hledal společně s nimi takový instrument, který by těm horníkům umožnil pracovat. A oni chtějí pracovat. A byla ta situace, abych dal na nějakém příkladu, horník měl rentu 30 tisíc, šel dělat řidiče, vydělával 20 tisíc. Bohužel přišla krize, dali ho na úřad práce, on si našel nové místo, ale za 14 tisíc. No a oni mu nedávali doplatek 30 tisíc minus 14, ale dávali mu doplatek 30 tisíc minus 20 tisíc, to znamená ten výdělek, který si vydělával na tom bývalém pracovišti, než nastoupil na úřad práce. A samozřejmě tito lidé to berou jako nespravedlnost, protože on za to nemůže. On nemůže za to, že byl propuštěn, že se dostal na úřad práce. A pak má dvě možnosti, a to buď být na úřadu práce, kde mu strhávají minimální mzdu a má tu jistotu, strhávají minimální mzdu. Ale co my jsme udělali? My jsme udělali to, což je ten pozitivní krok, že jsme za dvě volební období minimální mzdu zvedli z 8 tisíc na dnešních 14 600. To znamená, my jsme těmhle lidem, sice malé skupině, jsme jim v uvozovkách uškodili, protože když si spočtete rozdíl 6 600 krát 12 měsíců, už se dostáváme na částku nějakých 60 tisíc, samozřejmě ty náhrady jsou také valorizovány, ale berte to, že hovořím tady jenom v číslech.
My jsme se tuhle problematiku snažili řešit již v minulém období. Řešili jsme to v rámci novely zákona 181/2018, který měl řešit to, že horníkům nebo rentistům budeme strhávat rentu ve výši prvního nástupu, resp. ve výši minimální mzdy platné v době, kdy oni vstoupili na úřad práce. Samozřejmě pojišťovny si to vysvětlily po svém, a vlastně de facto se to týká jenom těch horníků, kteří celý život byli na úřadu práce. To my jsme ani takhle motivovat nechtěli.
Takže já už nechci nějak dál zdržovat. Každopádně ještě potom v mezidobí mezi druhým a třetím čtením se budu snažit prodiskutovat s vašimi zástupci z jednotlivých klubů, protože je to skutečně nepolitické téma, týká se to obecně 15 tisíc lidí, ale zejména těch 4 tisíc horníků, kteří měli ty výdělky vyšší. A náš cíl a naše snaha je skutečně tyto lidi dostat na trh práce, tak aby mohli pracovat, tak aby splnili kritéria starobního důchodu a aby byli platnými členy naší společnosti. Děkuji. ***