(12.30 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Co nám tam chybí, jsou některé skupiny, které podle nás nejsou zahrnuty v programech státní podpory, a myslíme si, že by zahrnuty být měly. Z tohoto důvodu předkládám velmi kompromisní pozměňovací návrh na podporu aspoň části dohodářů. Předkládám ho spolu se zástupci všech opozičních stran. Jde o návrh, který dává kompenzační bonus ve výši 350 korun za den dohodářům, kteří měli dohodu o pracovní činnosti nad 3 tisíce, případně dohodu o provedení práce nad 10 tisíc korun, to znamená o jejich dohodách existují záznamy, to znamená, je možné to zdokladovat. Maximální výše toho bonusu kromě těch 350 korun na den je zastropována výší jejich dohod za první čtvrtletí tohoto roku. To znamená, bude se to týkat lidí, kteří leden, únor, březen dostávali peníze a v důsledku krize o ně přišli. Přistoupili jsme na náročný kompromis, ale smířili jsme se s tím, a to, aby se to vztahovalo jenom na lidi, kteří mají tu dohodu nyní přerušenou, to znamená, není z ní čerpáno. Víme, že z toho bohužel nějací lidé vypadli, pokud dostali výpověď úplně z té dohody, ale v rámci nějaké snadnější administrovatelnosti a v rámci toho, aby byl ten návrh aspoň trochu průchozí, jsme vyšli vstříc a skutečně jsme to omezili jen na ty, kteří mají tu dohodu nyní přerušenou, resp. nedostávají zadanou práci. Velmi prosím o podporu tohoto návrhu, který by vyřešil aspoň zčásti jednu významnou skupinu chudých pracujících, kteří dnes nedostávají žádnou státní podporu.
Druhá sada problémů je v tom, jak jsou dnes pojaty souběhy. Bohužel ten návrh zákona o kompenzačním bonusu v původní verzi, jak prošla Sněmovnou, zcela vyloučil souběhy mezi OSVČ a zaměstnáním. Vedlo to k řadě nešťastných situací, kdy lidé, co mají malý zaměstnanecký úvazek, přišli o jakoukoli státní podporu. Z toho důvodu navrhujeme několik kompromisních variant, které stručně odůvodním.
První je poměrně široký návrh, aby bylo možné kombinovat nebo čerpat bonus v případě, že berete na zaměstnanecký poměr méně než minimální mzdu, případně máte méně než půlúvazek, případně pracujete jenom podle těch výše zmíněných dohod, a potom samozřejmě pokud jste pěstoun nebo dobrovolný pečovatel. Kromě toho jsem to předložil ještě spolu s kolegy v upravených variantách, které se se týkají pouze dohodářů a pěstounů a pečovatelů, a poté pouze pěstounů a pečovatelů.
U této skupiny se ještě zastavím. Hlavní argument Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí pro úplné zrušení těch souběhů byl, že pro zaměstnance je tady Antivirus. Já si myslím, že ten argument úplně nefunguje, protože je řada případů, kdy ten minimální zaměstnanecký poměr nebyl nijak zasažen tou krizí, ale ten dominantní příjem ze živnosti zasažen byl, takže tito lidé přišli o drtivou většinu svého příjmu a nedostávají žádnou státní podporu. Ale když už přistoupíme na tenhle argument, že pro zaměstnance je tady jiná podpora, podpora v nezaměstnanosti atd., tak skutečně nechápu, proč jsou vyčleněni pěstouni a dobrovolní ošetřovatelé, kteří udělali jedinou chybu, že jsou účastni na nemocenském pojištění, ale přitom normálně jinak můžou fungovat jako OSVČ. Důchodci také dostávají kompenzační bonus, když k tomu podnikají, a nevidím důvod, proč k pěstounům přistupovat jinak. Takže prosím aspoň o tu minimalistickou verzi, o její podporu, aby skutečně pěstouni nebyli zcela absurdně vyloučeni z té podpory.
Děkuji za podporu těchto návrhů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se, prosím, ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě má paní ministryně. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji za věcnou debatu. Už jsme si ji odehráli částečně v pondělí s některými zástupci a já jsem za ni ráda, protože skutečně teď je důležité, abychom tuto minoritnější skupinu - víte, že jsme nejdřív řešili ty majoritní skupiny. A já děkuji i za to poděkování Finanční správě, myslím, že si to opravdu zaslouží, protože v době, kdy vrací vratky na daních z příjmů a řeší spoustu dalších věcí, tak zvládají velmi dobře i tuto agendu. I proto jsem se ujala dobrovolně na základě žádosti všech zástupců komor a svazů, aby i tento bonus pro s. r. o. procesovala Finanční správa, a připravilo novelu zákona Ministerstvo financí, aby to fungovalo stejně dobře.
Odpovím na některé vaše připomínky. První byl pan předseda Bartošek, problematika RUD. No, je to kompenzační bonus, což je terminus technicus, který daně už znají. Je spravován podle daňového řádu a dnes kromě daně z nemovitých věcí, které jsou stoprocentně příjmem obcí, tak v podstatě všechny daně jsou sdílené a nejde to jinak udělat než prostě z nějakého účtu. Já vím, dobře, máte pravdu. A v tuto chvíli jsme to takto nastavili. Já bych si jen dovolila připomenout jednu věc, a mluvili jsme o tom i v Senátu, že například - pár čísel: daňové příjmy obcí vzrostly za posledních pět let ze 170 mld. v roce 2014 na 245 mld. v roce 2019, což je nárůst o 44 %. V tomto období došlo dvakrát k mimořádnému navýšení daňových příjmů obcí, a to v roce 2017 o 2,1 mld., v roce 2018 o (nesroz.) mld., v obou případech vlivem navýšení podílu obcí na DPH změnou zákona i tím, že se velmi dobře vybíraly daně. Obce vykazují od roku 2012 kladné saldo v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v roce 2019 vykázaly druhé nejvyšší za uvedené období, a to 25,5 mld. Kumulativní saldo za posledních pět let dosáhlo výše 149 mld. To se projevilo i v průběžném zůstatku na účtech obcí, jenom obcí, který je 215 mld.
Tento pozitivní vývoj má vliv i na zadluženost, která od roku 2013 klesá, a nebýt současné situace, tento trend by dozajista pokračoval. Mezi roky 2013 a 2018 obce snížily svůj dluh o 23,6 mld., což je cca o 26 %. V roce 2019 mírně stoupl, ale platí, že více než 50 % obcí do této doby hospodařilo zcela bez dluhu.
Ještě poslední větu. Ministerstvo financí a následně Finanční správa při vyhodnocení fiskálního pravidla doposud nemusely přistoupit k tomu, že by některé z obcí byla dočasně zadržena část daňových příjmů, čili v podstatě my počítáme i s tímto propadem, protože propad samozřejmě bude jak v oblasti státního rozpočtu, tak v oblasti veřejných rozpočtů, zhruba na sdílených daních asi něco málo přes 10 %, ale podle naší stress analýzy i kdyby to bylo 15 %, tak to obce bez vážných problémů zvládnou, aniž by si musely brát nové úvěry. O tom jsme debatovali a já si myslím, že jak OSVČ, tak s. r. o. platily daně v minulosti a podílely se na veřejných rozpočtech a patří pod tyto... myslím si, že jsou nás všech. Tak bych to řekla zjednodušeně.
Další, co tady zaznělo, jsou dohodáři. Já prosím vás nezpochybňuji - a znovu to budu opakovat a opakuji - já nezpochybňuji nutnost podpory této minoritní skupině a opakuji jasná fakta. Pokud jsou to dohodáři do 10 tisíc korun a vedle toho OSVČ, tak podle jasné metodiky Finanční správy, je to na jejích stránkách, dosáhnou na Pětadvacítku, resp. kompenzační bonus. Pokud jsou to čistí dohodáři do 10 tisíc, není o nich žádná evidence a není jiné cesty, než jak tady před časem řekla ministryně práce a sociálních věcí, než to řešit prostřednictvím hmotné nouze. Pokud jsou to dohodáři nad 10 tisíc korun, kteří platí odvody, tak v tuto chvíli evidenci má Česká správa sociálního zabezpečení a jediná možná cesta je dotační program, o kterém také paní ministryně mluvila, že ho připravuje. Protože Finanční správa nemá žádnou evidenci. Musela by si vyžádat evidenci z České správy sociálního zabezpečení a celý proces by se prodlužoval. To je jediný důvod, proč nebudu souhlasit s tímto pozměňovacím návrhem. ***