(10.00 hodin)
(pokračuje Baxa)
Tím třetím důvodem je důvod takový, že volba mezi povinnou maturitou z matematiky a cizím jazykem by měla vlastně odrážet to, jaké jsou preference jednotlivých studentů, kteří chtějí maturovat. Každý podle svého zaměření bude říkat, že je jeden předmět matematika, nebo druhý předmět cizí jazyk stejně důležitý, tak aby tam byly buď oba, nebo jeden z nich. Já jsem ale přesvědčen o tom, že za stávajícího systému prostě studenti mají právo si vybrat pro svoje budoucí profesní zaměření, zejména pro svoje budoucí vysokoškolské studium, zda chtějí maturovat z matematiky, nebo z cizího jazyka.
Jako dlouholetý gymnaziální učitel, byť ne ani matematiky, ani cizího jazyka, ale geografie a historie, také vím, že výuka těchto předmětů samozřejmě během celého studia běží. Někde se ta diskuse takovým jako zvláštním způsobem stáčí k tomu, že pokud by neměla být povinná maturita z matematiky, tak to dehonestuje výuku matematiky jako takovou. Na různých typech škol se samozřejmě ten předmět učí v různé míře, ale alespoň já ze své gymnaziální zkušenosti vím, že výuka matematiky během jednotlivých ročníků studia probíhá velmi intenzivně. Je to jeden z klíčových předmětů bez ohledu na to, jestli je, nebo není zakončen povinnou maturitou. Takže zde rozhodně souhlasím třeba s panem profesorem Raisem v tom, že výuka matematiky je důležitá, ale dodávám k tomu, že opravdu probíhá.
Dalším faktem, který podle mě hraje velmi důležitou roli, je to, že pokud bude přijata vládní verze školského zákona, to znamená, zůstane zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou, tak otevře prostor k tomu, aby mohla být zahájena nějaká, řekněme, dlouhodobější diskuse o tom, co by vlastně měla obsahovat maturitní zkouška, jaký by měl být její smysl, jak by měla být upravena. Tady si dovolím spíš pragmatický komentář, protože podle mého názoru ve chvíli, kdy by byla schválena povinná maturita z matematiky, respektive kdyby se nepodařilo její zavedení nějakým způsobem odložit, tak bude velmi obtížné do toho systému jakýmkoliv způsobem zasahovat. A já jsem přesvědčen o tom, že potřebujeme revizi státní maturity z matematiky. Názory odborníků poukazují na to, že vlastně za těch x let, co existuje státní maturita z matematiky, nebylo nikdy provedeno relevantní vyhodnocení jejích dopadů, to znamená, co se zlepšilo ve školství tím, že je státní maturita, jaké dovednosti, znalosti, předpoklady pro studium se tím posílily. A tahle evaluace, která se jinak běžně dělá v různých oborech ve společnosti, by tady měla proběhnout rozhodně taky. A zatím neproběhla. Ale ve chvíli, jak říkám, kdy by povinná maturita z matematiky zavedena byla, tak si myslím, že už by se to jenom velmi obtížně měnilo.
Je to vlastně série argumentů, proti kterým lze samozřejmě vznést nějaké protiargumenty. Ale chci dodat jednu důležitou věc. Zatímco zachování stávajícího stavu, to znamená to, že existuje volba mezi povinnou maturitou z matematiky a cizím jazykem, nic podle mého názoru nepoškozuje, dává to reálný prostor studentům k tomu si vybrat podle svého profesního zaměření nebo budoucího vysokoškolského studia, jakou cestou se vydají, a tedy jaký předmět si u maturity zvolí, tak zavedení povinné maturity z matematiky, a tedy tří povinných maturitních předmětů, prostě části studentů bude komplikovat jejich budoucí uplatnění, jejich budoucí profesní život, jejich budoucí volby. A jsem přesvědčen o tom, že takto bychom určitě rozhodovat neměli.
Chtěl bych se tedy také připojit k návrhu, abychom toto řešení podpořili. Nechci své vystoupení v tomto ohledu využívat k tomu, abych komentoval to současné dění. Je ale už zapotřebí, aby se jasně rozhodlo, v jakém termínu se bude maturovat, což se týká těch současných studentů a samozřejmě od dalšího roku, z čeho budou maturovat ti, kteří to velice toužebně očekávají. Musím říct, že diskuse o tomto zákoně vzbudila mezi studenty veliký zájem o dění v Poslanecké sněmovně. To samo o sobě je velmi správné. A myslím si, že ti středoškoláci mají právo očekávat to, že dnes finálně rozhodneme a že bude prostě zřejmé, co je v následujících letech čeká. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Valachová.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, já musím říct, že jsem poměrně překvapená tou debatou na Poslanecké sněmovně, která tady už trvá od podzimu, kdy se nabízí kolegům a kolegyním, poslancům a poslankyním, kteří tady nebyli při schvalování stávající formy maturitní zkoušky v roce 2016, to, že se tady zřejmě, tak to vypadá z těch příspěvků, nevedla žádná debata o tom, jak má maturitní zkouška vypadat. Prostě žádná, takhle se to tady líčí. To je ale lež. Ta debata se tady vedla, byla velmi důkladná skrze výbory, byla odborná, byla politická a hlavně byla veřejná. Debata o tom, jak má maturitní zkouška vypadat, se vedla veřejně, odborně a politicky nejméně od roku 2014 do roku 2016, to znamená dva a půl roku.
To, co je nyní součástí školského zákona, to znamená, že naši maturanti mají na konci střední školy osvědčit své znalosti z českého jazyka jako mateřského jazyka, z cizího jazyka a matematiky, je jenom odraz odborného názoru, že na konci středoškolského vzdělávání máme ukázat a má být ověřeno, že máme nějakou úroveň matematické gramotnosti, čtenářské gramotnosti a potom kompetenci se dorozumět v globalizovaném světě. A že všechny tyto tři znalosti a kompetence mají stejnou váhu; mají stejnou váhu, protože nevíme, kam nás v budoucnu v rámci vzdělávacích cest nebo pracovních a profesních cest osud zavane. A je odborná shoda, to není žádná politika, že všechny tři kompetence a znalosti jsou stejně důležité - stejně důležité, to je v zákoně. Debata o nějaké povinné nebo nepovinné matematice je absolutně lživá.
Co se tedy týká té odbornosti a politické a veřejné debaty, to, že to tak má být, aktuálně vyplývá, stále vyplývá, tím víc to samozřejmě vyplývalo v roce 2016, ale i nyní, ze stálé platné a nezměněné strategie vzdělávací politiky 2020. A co dím, dokonce to vyplývá i z dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, který jsme, vážené kolegyně a kolegové, obdrželi v srpnu minulého roku. Co se stalo na podzim, jsem pořád na plénu Sněmovny neslyšela, to by mě vlastně nejvíc zajímalo, že od této cesty ustupujeme.
Co se týká pozměňovacího návrhu Vondrák, Rais, Valachová, ten neříká nic revolučního. On jenom říká: pokračujme v této transparentně vydiskutované, veřejně vydiskutované, odborně a politicky vydiskutované cestě a v souladu s tím, co předložil ministr školství vládě ještě v červenci minulého roku. Ano, udělejme si o to kousíček větší čas, protože některé věci se zpozdily, a navrhujeme tedy, ať tohoto cíle dosáhneme za dva roky, to znamená je to v plném souladu s oficiálními vládními dokumenty na základě veřejné, transparentní, politické a odborné debaty. ***