(9.40 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Dominik Feri.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, pojďme ukončit nejistotu a pojďme zrušit povinnou maturitu z matematiky.
Víte, já si myslím, že jsem asi poslední z vás, který maturitu skládal. Já jsem maturoval v roce 2015 a mám ještě v živé paměti středoškolskou výuku, to, jak jsme k tomu jako studenti přistupovali, to, jak k výuce přistupovali vyučující - měl jsem velmi dobré vyučující - a taky stres před maturitou a vůbec celkový dojem z maturity.
Na střední škole jsem měl matematiku velmi rád, byť jsem z ní nematuroval. Moje láska byl a stále je dějepis a historie. Ale kdybych měl vytvořit nějakou paralelu z pozice člověka, který ze střední školy není zas tak dlouho venku, a měl bych vytvořit třeba návrh, který by zaváděl povinnou maturitu z dějepisu, tak bych tak neučinil. A byl bych proti ní. A to z několika důvodů. Ten první je nějaká osobní filozofie a vlastní pohled na svět. To znamená, mít možnost žít život podle svého a brát se za své vlastní štěstí a činit vlastní rozhodnutí, za které nesu vlastní odpovědnost. To znamená, nedělat z mladých lidí hlupáky, dát jim možnost rozhodnout se pro volbu budoucího povolání a studia, které tomu předchází, a neříkat jim jasně: budeš maturovat tu z dějepisu, tu z matematiky. Jistě, dá se namítnout, že takovýto pohled by mohl zrelativizovat význam jakéhokoliv maturitního předmětu. Ať si každý přece maturuje, z čeho chce, vždyť není potřeba čeština! Ale tak to není míněno. Jistě nějaký základ z toho, co je skutečně důležité, býti musí.
A tím se dostávám k tomu dalšímu důvodu. Jako kdyby snad zkouška v závěru byla tím cílem. Ale zkouška v závěru nemá být cílem vzdělávání. Cílem vzděláváním má být ta samotná cesta, vklad do života. A během rozpravy - nejsem člen školského výboru, ale sledoval jsem celospolečenskou debatu - opakovaně zazníval argument: vždyť přece maturita z matematiky není nic složitého, vždyť je to naprosto banální. A to necítíte, že tento argument je naprosto nepřesvědčivý? Že budeme vytvářet zkoušku, která nemá dostatečnou úroveň, jenom proto, abychom si řekli "no něco vědí"? Neměla by naše aktivita směřovat spíše k tomu, aby ty čtyři roky tady nebyly vniveč? Aby ty čtyři roky byly s matematikou, která ty studenty baví? S učiteli, které baví matematiku vyučovat novými způsoby, atraktivně.
Dámy a pánové, já věřím, že tu převládne tento přístup, přístup možnosti volby s ohledem na budoucí povolání, a že se rozhodneme povinnou maturitu z matematiky učit. A to bude to A. A to B bude, že jako Poslanecká sněmovna i jako poslanci, kteří nejsou ve školském výboru, poskytneme veškerou součinnost a podporu panu ministrovi, ředitelům škol, učitelům a studentům, aby je matematika bavila. Protože jakkoli se může zdát, že tu stojíme na odlišných pozicích a zastáváme odlišné názory, tak myslím, že nám všem jde především o to, aby si studenti z té matematiky něco odnesli. A ten prostředek podle mého názoru a podle mého náhledu na svět by měl být v té výuce, aby byla zajímavá, atraktivní a přínosná, a nikoli v nějaké zglajchšaltované zkoušce na konci, která nepřinese žádného výsledku.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím pana poslance Karla Raise. Připraví se paní poslankyně Hyťhová.
Poslanec Karel Rais: Přeji vám všem dobrý den. Já bych se vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsem tam dal s kolegy, to znamená, vyjádřil bych se k tomu, co už tady zaznívalo: maturitní zkouška z matematiky.
Jednak bych chtěl říct, že v podstatě asi patrně v každém poslaneckém klubu jsou různé názory a že to není politická záležitost, ale že je to spíš věcná, odborná, kdy prostě jedna skupina je pro matematiku a druhá je víceméně proti povinné matematice. Čili je to záležitost, kterou jsme tady řešili v roce 2016, kdy došlo k jakémusi rozumnému kompromisu, kdy byly vyjmuty některé obory z oblasti kultury, sociálních věcí a zdravotnictví a ty vyhláškou, myslím, vlády, mám pocit, byly z toho vyjmuty. To podle mne bylo rozumné.
Teď se ta situace vyhrotila, že buď někdo, je tady skupina lidí, která je pro, a druhá skupina, která je proti. Já se domnívám, že těch důvodů, proč je ten strach, a podle mne je naprosto neopodstatněný, je několik. Jednak, že ty zkoušky - říká se, že 21 % žadatelů v podstatě propadá. Ono je to dané tím, že můžeme udělat, vymyslet testy, kdy propadne 100 %, můžeme vymyslet testy, kdy propadne nula. To je akorát o tom, co dělají ti úředníci, co vytvářejí centrální testy z matematiky. A o tom jsem mluvil ve druhém čtení. Tam podle mne to je jedna z těch chyb. Druhá z těch chyb je samozřejmě kapacita, která je věnovaná matematice. Tři hodiny týdně není nic moc a samozřejmě to odpovídá potom tomu, že ti lidé mají s tím problém.
Také bych chtěl říct, že to, co jsem tady říkal minule, že v podstatě zas je potřeba se na to dívat objektivně. A jistým druhem objektivních testů jsou testy PISA, a když se podívám na hodnocení PISA, tak si myslím, že tam není vidět žádný výrazný propad.
Tady je dost často argument, že musíme změnit metodiku výuky matematiky. Je potřeba si uvědomit, že od roku 2016 jsme v podstatě měli možnost tu matematiku změnit zejména jako úředníci, zejména metodici výuky. Že ji nezměnili, to je výsledek. A pak ten argument, že dva roky je málo na tu změnu. No to není o dvou letech, na která je ten odklad, to je od roku 2016, čili o čtyřech letech, co prostě dělali ti lidé, kteří mají na starost matematiku.
Chtěl bych zdůraznit, že matematika je svým způsobem komunikační jazyk a je to komunikační jazyk mezi techniky. Čili to je potom naprosto stejné jako pro někoho, pro překladatele angličtina třeba. Tak to jsou taky komunikační jazyky jako čeština, angličtina, o tom nikdo nepochybuje. To stejné je pro ty techniky. Čili teď to chceme budovat, tady slyším dost často zejména třeba od pana ministra Havlíčka snahu, že je cíl vybudovat Country for Future, že chceme vybudovat průmysl, který bude založený na zvýšené přidané hodnotě pomocí umělé inteligence, pomocí moderních technologií. To jsou všecko věci, kde ten zájem je stejný. A potřebujeme k tomu kvalitní nejenom vysokoškoláky, ale i kvalitní středoškoláky. A toto si myslím, že jsou odborné důvody, proč by měla být matematika.
Politický důvod je - část z nás tady byla v roce 2016 a hlasovali jsme pro ten zákon a v tom zákoně bylo zdůvodnění, samozřejmě. A tady si dovolím citovat to zdůvodnění, které podle mne je stále aktuální, kdy se říká: "Nedostatečný důraz na matematické vzdělání v průběhu plnění povinné školní docházky i v rámci výuky ve středních školách, jeho nízká efektivita a zároveň velmi kolísavá úroveň matematické gramotnosti absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou, a proto je toto v posledních letech předmětem kritiky jak pedagogů vysokých škol zejména technického směru, tak taky přírodovědeckého a ekonomického zaměření, tak zástupců podnikatelských a zaměstnaneckých svazů, zejména Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a dalších." Na tom se absolutně nic nezměnilo. To můžu jako emeritní rektor potvrdit, protože když studenti přijdou do škol, tak je prostě potřeba udělat různé doškolovací kurzy, abychom vůbec srovnali tu úroveň matematiky. ***