(17.50 hodin)
(pokračuje Hyťhová)
Proto navrhujeme přeformulování odstavce 8 v § 5 tohoto návrhu zákona. Nyní odhlížím od jeho nesprávného očíslování ze strany předkladatele, což lze jako legislativně technickou chybu napravit. Navrhujeme tedy v tomto odstavci jasnou formulaci a oddělení dvou důvodů ukončení takzvané ochranné doby pro pořadatele, kdy poté vzniká povinnost uhradit zákazníkovi vstupné. Prvním důvodem by bylo, že pořadatel nevydal zákazníkovi poukaz na náhradní akci do jednoho měsíce od podání jeho žádosti. Druhým pak skutečnost, že pořadatel neinformoval zákazníka do šesti měsíců od vydání tohoto poukazu o typu a datu náhradní kulturní akce, která se musí konat nejpozději do 31. října 2021. Původní znění návrhu zákona totiž obsahuje formulaci "nenabídl zákazníkovi náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu", což jednoznačně umožňuje zákazníkům požadovat, aby jim byla nabídnuta náhradní kulturní akce ještě v době výrazně před ukončením ochranné doby.
Například pokud by byl poukaz vydán 1. července 2020, opravňovalo by to zákazníka trvat na nabídce náhradní akce, která by se musela uskutečnit nejpozději do 31. prosince 2020, což je z mnoha důvodů pro valnou většinu kulturních akcí nemožné kvůli jejich sezónnímu charakteru - jedná se například o letní venkovní festivaly a podobně - anebo s ohledem na dobu nutnou k zajištění organizace této náhradní akce. Pokud by tedy pořadatel v šestiměsíčním termínu od vydání poukazu takovou akci nenabídl, respektive by ji neuspořádal, byl by zákazník oprávněn žádat vrácení vstupného. To by bylo pro většinu pořadatelů naprosto likvidační, jelikož nyní nedisponují a minimálně do příštího roku disponovat nebudou potřebnými finančními prostředky. Takový postup by tedy vedl nejspíše k úpadkům mnoha pořadatelů kulturních akcí a ve svých důsledcích by nepřinesl nic dobrého ani zákazníkům. Ztratili by totiž šanci jak na návštěvu náhradní akce, tak i na navrácení vstupného.
Náš návrh tedy přináší do vymezených nároků, práv a povinností pořadatelů kulturních akcí a jejich zákazníkům jednoznačnost, jasnost a je v souladu s hlavními záměry a cíli vládního návrhu zákona. K tomuto návrhu se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Martin Baxa, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych využil tohoto prostoru v ne úplně dlouhé délce nejprve k určitému komentáři, který se týká vládních opatření v oblasti kultury, a potom k několika poznámkám k tomu návrhu jako samotnému.
Já si, pane ministře, cením toho, že jste vlastně už 9. dubna předložil na jednání vlády návrh, který se týká částečné kompenzace aktivit v oblasti kultury v důsledku koronavirové epidemie. Myslím si, že to bylo velmi očekávané a velmi vítané, ale chtěl bych také říct, že si myslím, že to opatření se v kontextu těch dalších týdnů jeví jako nedostatečné - jednak v té sumě jako takové. Vy jste, pane ministře, členem vládní koalice, členem vlády, který velice často hovoří o tom, že je správné, že se takto masivně zvyšují státní výdaje, že se mění zákon o státním rozpočtu, takže velmi výrazně narůstá státní deficit. Dnes už se blížíme ke 300 miliardám korun. Tak mě trochu překvapuje, že sám netlačíte na to, aby se tento obrovský balík, vůči kterému my jako pravicová opozice máme různé výhrady, z vašeho pohledu nevyužil více pro oblast kultury. Protože si opravdu myslím, že by to bylo velmi zapotřebí a že ta jedna miliarda je suma, která je prostě nedostatečná.
Vy jste vlastně v tom vašem návrhu pokryl některé oblasti, ať už je to kompenzace regionálních kulturních institucí, to jako primátor Plzně samozřejmě vítám. Určitě bylo správné zvýšení více než 400milionové v tom dotačním programu na živou kulturu. A je samozřejmé, že jste musel kompenzovat výpadky příjmů ve vašich příspěvkových organizacích. Ale myslím si, že některé části kulturního segmentu jsou stále nedostatečně pokryté.
Já jsem vám adresoval dopis, kde jsem vás vyzval k tomu, abyste se zabýval situací na knižním trhu, která je velice neutěšená. Navrhl jsem, a chtěl bych to tady zopakovat, aby vláda vyčlenila jednorázově 500 milionů korun na podporu knižního trhu pro letošní rok, která by umožňovala kompenzovat ztráty v tom řetězci nakladatelů, distributorů i knihkupců. I když už jsou knihkupectví otevřena, tak za velmi přísných epidemiologických - nebo údajně epidemiologických - podmínek. Ten trh je velmi zasažen a myslím si, že pro naši zemi, kde knižní kultura hraje tak důležitou roli, je to velké riziko. Takže bych chtěl zopakovat tuto svou výzvu směrem k vám, aby vláda vyčlenila 500 milionů korun jako jednorázovou podporu do oblasti knižního trhu. A určitě existují způsoby, jak těchto 500 milionů korun distribuovat ve prospěch aktérů, kteří se na tomto trhu pohybují. V tom vašem opatření, které jste vládě navrhl a které vláda schválila, je, nemýlím-li se, 20 milionů korun na dotace v oblasti knižní kultury a to je rozhodně málo. Takže to je jeden segment.
Další segment, kterým jsme byli osloveni, je otázka filmového průmyslu, filmových pobídek, audiovize. Tam si myslím, že jsou také velké rezervy v tom, jak tuto oblast podpořit. A obecně jsem přesvědčený o tom, že tím, jak je zřejmé, jakým způsobem vládní opatření dopadnou na kulturní aktivity, tak ty ztráty budou určitě narůstat. Chápu, že není úplně snadné ta opatření v poměrně rychlém čase dělat, nicméně řada vládních opatření se vyznačuje velikým zmatkem, překotností, častými chybami.
Myslím si, že do této kategorie třeba patří zveřejnění podmínek na provoz divadel. Myslím si, že divadla, která fungují, nebo alespoň ta, která fungují na pravidelné předplatné, nemůžou vůbec reálně využít toho, aby bylo při těch jednotlivých představeních maximálně sto diváků přítomno, nebo celkové sto lidí přítomno v té divadelní budově. A již jsem zaregistroval, že řada divadelních institucí v tuto chvíli oznámila, že nebude vlastně dokončovat letošní divadelní sezónu a nebude pokračovat v divadelní produkci do konce června prostě proto, že ta opatření jsou příliš striktní a v realitě vlastně neumožňují dobré fungování kulturních institucí jako takových. Takže tam, si myslím, rozhodně bude zapotřebí vládní podporu zvýšit.
Já na to apeluji v tom kontextu, že kulturní instituce v této těžké době mohou být někdy vnímány jako cosi, co je na vedlejší koleji. Ale chtěl bych s plnou vážností říci, že oblast kultury je nejenom důležitá sama o sobě ve smyslu hodnot kulturních, duchovních, které jsou s kulturou a uměním tradičně spojovány a které by měly být hájeny v každé době, ale také - a to si myslím, že v české diskuzi o kultuře často chybí - představuje oblast kultury významný ekonomický sektor. A mluvíme-li o vládních kompenzacích v této oblasti směřovaných do různých částí ekonomiky, tak ani kultura by neměla zůstat v této věci oslyšena.
Takže moje druhá výzva směřuje k tomu, abyste, pane ministře, usiloval jako politik, který vítá ty obrovské nárůsty vládních výdajů, o to, aby alespoň nějaká, byť třeba malá, část, směřovala do kultury jako takové.
A nyní k tomu vlastnímu návrhu zákona o podpoře kulturních akcí. Vy jste, pane ministře, říkal, že je to vlastně zákon o festivalech, ale určitě by bylo dobré říci, že to vlastní znění toho zákona takové není. Je tam v tom § 2 napsáno, že tento zákon se použije na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 31. října 2020. Ten záběr je tedy mnohem širší. Netýká se pouze festivalů samotných, ale opravdu velké škály akcí, kdy - a k tomu směřuje moje první otázka: Jakým způsobem bude tento zákon, bude-li v této podobě nakonec schválen, aplikován? To znamená, co bude onou kulturní akcí, která se bude konat v termínu do 31. října 2020? Na jaký veškerý typ těchto akcí se to bude vztahovat? Protože znovu říkám, vy jste mluvil o festivalech, ale předpokládám, že do stejného modelu třeba patří také velké zahraniční jednorázové koncerty, které se tady budou konat. ***