(15.00 hodin)
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, na minulé schůzi jsem k tomuto návrhu zákona dávala návrh na zamítnutí, ten bohužel neprošel.
Shodnu se tady s paní senátorkou, že tento zákon je naprosto nadbytečný. Zákon navrhuje, aby poskytovatel zdravotních služeb lůžkové péče mohl v základním pracovněprávním vztahu zaměstnat k výkonu zdravotnického povolání lékaře pod odborným dohledem osobu, jež získala odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, aniž by měla uznanou odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Toto v praxi už funguje. Osoba, jež získá odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, musí už nyní pracovat pod odborným dohledem.
Za neúspěchem složení aprobační zkoušky je v mnoha případech rozdílná úroveň vzdělání v jednotlivých zemích nebo neznalost českého jazyka, nebo dokonce obojí. Na tento problém dokonce upozorňuje dlouhodobě už i Česká lékařská komora. Nikdo z nás by si nepřál být ošetřován osobou, která není odborně způsobilá, a co navíc, s pacientem se třeba ani nedomluví. Osobou říkám záměrně, jelikož nejde o kvalifikovaného lékaře.
Je-li pravda, jak na minulé schůzi zaznělo, že tento zákon je připraven pro osoby, které své vzdělání získaly mimo země Evropské unie a v současné době pracují pod odborným dohledem, ale vzhledem k nouzovému stavu nemohou složit v řádném termínu zkoušku a znamenalo by to právě pro ně návrat do vlasti, tak potom nechápu, proč nebyl podpořen pozměňovací návrh pana poslance Válka, který definoval, že tato osoba musí prokázat, že je přihlášena k aprobační zkoušce. Pak by mi tyto argumenty, které tady zazněly, samozřejmě přišly logické. Ale přijímat zahraniční lékaře jen z personální nouze, když stejně budou muset pracovat pod odborným dohledem, nic neřeší. Spíš naopak zatíží práci lékařů, protože bude muset ještě nad touto osobou dohlížet další odborný dozor. Naši studenti medicíny také nemohou pracovat jako kvalifikovaní lékaři, ale mohou dělat jinou zdravotnickou práci. Tak proč by měli mít zahraniční lékaři bez odborné způsobilosti tady výjimku?
Chápu tu argumentaci pana poslance Kasala, která tady minule zazněla, ale v zákoně postrádám právě tu konkretizaci, kterou řešil zmíněný pozměňovací návrh pana poslance Válka, a v této formě mi ten zákon přijde velmi obecný a nemohu ho podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Bohuslava Svobodu a připraví se pak poslanec Petr Třešňák. Pane poslanče, vašich pět minut. Prosím máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, tento zákon kromě toho, že je podle mého názoru neakceptovatelný, je skutečně zákonodárný paskvil. On pracuje s pojmy, které neexistují, a říká věci, které nejsou pravda. Za prvé není pravda to, že valná většina primářů žádá, aby se toto povolilo. To pravda skutečně není, spíše naopak. A za druhé, každý cizinec, který vystudoval mimo Evropskou unii, může u nás pracovat. Podmínku to má jednu, musí předložit diplom z lékařské fakulty, který mu uzná některá naše univerzita, kterákoliv. A když má uznaný ten diplom, pak může žádat o to, aby někde nastoupil.
Já jsem byl po léta děkanem a proděkanem, tak vím, co to znamená. My jsme měli uchazeče, kteří předložili diplom, ke kterému se ta univerzita nehlásila. Měli jsme uchazeče, o kterých ona řekla, že u ní nikdy nestudovali. Měli jsme uchazeče, kdy jsme si vyžádali curriculum, co se tam učí na té fakultě, a zjistili jsme, že vůbec ne medicína. Že například nemají chirurgy a jiné chirurgické obory prostě proto, že je nějaký institut, který vychovává takové speciální felčary. A to je obrovský problém a to tento zákon neřeší. Říká: každého vezmeme. A my garantujeme to, že lékař, který pracuje v Česku, je lékař, který odpovídá svou kvalifikací tomu, co požaduje celá Evropa. Proto také naši lékaři mohou volně odcházet do zahraničí a nemusí dělat žádné další zkoušky.
Dále ten zákon říká, že tedy pracovat může. Naši studenti, naši absolventi, kteří nastoupí, musí pracovat a po nějaké době složit takzvaný kmen, kde získají vyšší kvalifikaci, a ten rozdíl po kmeni a před kmenem je jenom v tom, jaký rozsah činností můžou dělat. Ty činnosti jsou definované, je definována i doba toho vzdělávání a je definováno to, jak se to vzdělání získalo. Tady není nic. Tady my ho přijmeme a od začátku může dělat cokoliv?
Když hovoříme o tom, že to je potřeba z důvodu covidové infekce - víte, co potřebují nemocnice? Potřebují lidi, kteří budou dělat triáž. To znamená, vybírat ty, kteří se mají vyšetřit a kteří mají jít na infekční oddělení nebo na normální. Triáž neuděláte, když neumíte jazyk, tak se s těmi lidmi nedomluvíte. Já to moc dobře vím, když jsem začínal v Itálii, jaká je to práce domluvit se s pacientem. A musí také něco vědět o té medicíně, aby věděli, proč ho nemůžou pustit na normální oddělení.
To nemá vůbec nic společného s tím, jestli to oddělení potřebuje nějaké lidi. To jsou lidi, kteří jsou navíc proto, že je covidová infekce. Všichni ti, kteří chtějí pracovat, by pracovat mohli, jenom by se museli podrobit tomu, že po nějaké době budou skládat kmen a pak budou dělat atestační zkoušku. A to oni nechtějí! Tady je to verbis expressis napsáno, že jsou to lidé, kteří o tu zkoušku požádali a z nějakých důvodů ji neudělali. A já se ptám proč. (Hovoří velmi důrazně, emotivně.) Nedomluvili se, neumějí česky? Nebo byli tak špatní, že to nedokázali? Že ty vědomosti neměli? Když pojedete do Ameriky, budete skládat celou medicínu znova, než vám ji povolí. A my tady pustíme lidi, o kterých ani nevíme, jestli tu kvalifikaci mají, protože jediné, co jsme řekli, že mají odpovídající vzdělání. Jak to zjišťujete, pane ministře? Jak to zjišťujete, že ho mají? Nikde to není.
Zavádíte nový pojem, který neexistoval a kterému říkáte "odborné vedení". To je zcela v rozporu s tím, co je v našem zákoně. Ten lékař, který pracuje, pracuje buď pod odborným dohledem, nebo dozorem. To je pojem, který definuje to, co musíte dělat, kdy tam musíte být. Ale odborný dohled, co to je? Musím tam být přítomen na tom pracovišti, když na někoho dohlížím, nebo můžu být doma v posteli? Odborný dohled je pojem naprosto vágní a matoucí a není akceptovatelný.
Samozřejmě, ten problém já chápu, ale znovu říkám, každý, kdo chce, může nastoupit, ať je z mimo Evropské unie. Ale musí se podřídit tomu, že si musí to vzdělání doplňovat. A já jenom mohu všem svým pacientům slíbit, že na klinice, kterou mám tu čest vést, nikdy nebude lékař, který bude odmítat se vzdělávat! Celoživotní vzdělávání je nejdůležitější podmínka lékařského povolání! (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Třešňák a zatím se jako poslední připraví pan poslanec Vlastimil Válek. Pane poslanče, prosím máte svých pět minut.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Tento návrh jsme zde dlouze diskutovali, už když byl zde poprvé ve Sněmovně, takže dnes se to pokusím skutečně vzít jenom stručně.
Vlastně už tehdy zde bylo mnoho poslanců, dokonce z vládních lavic, kteří upozorňovali na tu jeho nekoncepčnost. A já sám jsem zde načítal ještě doprovodné usnesení, které by usnadnilo administrativu spojenou se vzděláváním i mladým českým lékařům, byť tedy v trochu jiném kontextu, tedy nejen z těch třetích zemí, jako původně předkládaný návrh. A vlastně jsme zde byli dokonce i svědky takové názorové přestřelky mezi poslanci z vládních lavic. A snad se nebude kolega Brázdil zlobit, když teď ocituji ten jeho příměr, který zde minule použil, tedy k tomu pilotovi ultralightu, kterého by přece také nenechali létat s velkým boeingem. A byť to možná byl celkem i hezký příměr, tak jsem očekával nějaký detailnější popis toho konkrétního stavu, jestli ten boeing stojí na zemi, jestli letí, nebo padá. A možná je jedno, jestli tím příměrem budeme poukazovat na jednotlivé poskytovatele zdravotnické péče, nebo tím budeme myslet celé české zdravotnictví. Tu odpověď vlastně mělo dát ministerstvo, a my pak můžeme podle toho akčně jednat a případně i schválit legislativu, která to bude zachraňovat.
Omlouvám se za zobecnění té debaty, ale mám dojem, že minule jsme ta konkrétní čísla neslyšeli. Tedy kolika lékařů bez aprobací se to týká, kolika poskytovatelů by se taková změna týkala a podobně. A ač ty důvody jsou částečně v této krizi pochopitelné, tak personální situaci některých poskytovatelů skutečně nemůžeme řešit znásilněním zákona 95, a proto se ani nedivím Senátu, že to zamítl. ***