(11.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
K dočasnosti opatření. Já nesouhlasím s panem senátorem v žádném případě, protože Evropská komise rozvolnila dočasně fiskální rámec, aby mohlo dojít přechodně k odchylce od střednědobého rozpočtového cíle. Ale následná konsolidace, jak jsem uvedla, je již formou plně v souladu s evropskými pravidly. Nebo se snad někdo domnívá, že oddálíme strukturální zlom, další rok následně opět provedeme fatální škrt? Jak bychom to měli udělat? A nedotkne se to úrovně v této zemi? Nedotkne se to důchodů? Co to slibujete, pane poslanče Skopečku? Jak by se to nemohlo dotknout důchodů? A kdyby se jich to nedotklo, tak by se to dotklo valorizace. Vzpomeňme si, nechci vám připomínat prostě, co se stalo před deseti lety. Tehdy se konsolidovalo 110 mld. Teď bychom konsolidovali 150 mld. Tak prosím, buďte korektní. (V sále je silný hluk.)
Já bych chtěla ještě říct k tomu střednědobému, proč se týká problém, netýká jen letošního roku. České fiskální pravidlo je velmi tvrdé. Jeho únikové klauzule jsou přísné a vztaženy jsou pouze na rok, kdy dojde k nepříznivé situaci. Ministerstvo financí pod vedením dnešního premiéra, tehdy ministra financí Andreje Babiše, to takhle nechtělo. Poslalo do Poslanecké sněmovny závodního koně. Takového, jakého mají ve všech zemích EU. Nechala jsem si od stálého zastoupení zpracovat benchmark. Němci to mají tak, už v březnu rozvolnili své národní fiskální pravidlo, nastavili si konsolidaci na dvacet let a začnou v roce 2023. My říkáme, nastavíme to od příštího roku na sedm let, abychom se dostali ke stejnému strukturálnímu saldu, jako jsme měli před nástupem pandemie. To znamená, to je ten základní problém. Protože my jsme se dostali do naprosto bezprecedentní situace. A ten závodní kůň, kterého tam Andrej Babiš poslal, tak z Poslanecké sněmovny, tak jak jsem řekla v Senátu, vyšel velbloud. Velbloud, díky kterému jsme byli papežštější než papež.
Proto jsme tam, kde jsme. Proto potřebujeme rozvolnit prostě toto strukturální saldo. Protože tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení. Protože to, že jsme vypnuli většinu ekonomiky, bylo proto, abychom ochránili zdraví obyvatel.
Takže nelze očekávat, že umíme se vrátit příští rok na stejnou úroveň. Nelze to očekávat. Nebo jak se domníváte, že by tento schodek, za který budeme hlasovat dnes nebo zítra, já nevím, jak to je na programu, o novele státního rozpočtu se schodkem 300 mld. Máme 200 mld. Jak by se to mohlo nepromítnout do rozpočtu roku 2021 a následně dalších rozpočtových rámců?
Dále není pravda, že zákonný limit jsme prolomili před recesí. Zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle z minus 1 % HDP na 0,75 nastává až pro rok 2020. Nikoliv pro rok 2019. Já mám tady tabulky od roku 2007, mohu vám ta strukturální salda přečíst. V roce 2019 platil střednědobý rozpočtový cíl minus 1 % HDP, který jsme dosáhli. Zde bych ráda upozornila na to, že ta jednorázová opatření samozřejmě se nám promítají až v roce 2020.
Padlo tady také, že Národní rozpočtová rada má posuzovat jednorázová přechodná opatření. Ano, ale nemůže je v žádném případě vetovat. A já si názoru Národní rozpočtové rady vždycky vážila.
Je také pravda, že nadměrné rozvolnění fiskálních pravidel by mohlo poškodit rating ČR. Proto také nastavujeme důvěryhodnou a zákonem danou jasnou strategii konsolidace. A opravdu se domníváme, že pokud se proškrtáme ke druhé recesi, tak budou chybět prostředky, protože propadnou příjmy a zvýší se sociální dávky? Tak zůstane rating? To se domníváme? Že když to uděláme tak, jak vy navrhujete, tak nám rating ratingových agentur zůstane? No já vám říkám, nezůstane. Prostě nezůstane.
K dluhu. Jasně. Zadlužení ČR nemůže být stejné, jako mají vyspělé ekonomiky. Ale zadlužení 42 %, které předpokládáme po zvýšení tohoto schodku, opět připomínám, že toto je očekávaný vrchol zadlužení, vrchol. Není v kontextu hloubky pandemie ani v mezinárodním kontextu nic dramatického, co by otřáslo trhy. Uvědomme si, že my jsme začínali makroekonomickou situací, kdy dluh státního rozpočtu byl 29 % HDP a na veřejných rozpočtech něco přes 30 % HDP a bylo to třetí nejnižší zadlužení v EU. Takže porovnejte si ta čísla, která tady máme.
A já říkám, že to nejde udělat bez zásahu do tohoto zákona. Bohužel ne. Bohužel ne. Protože ten zákon vyšel z této Poslanecké sněmovny, nebo respektive z té předcházející, v jiném volebním období, prostě v jiné struktuře, než ho tam Ministerstvo financí tehdy poslalo a než odpovídalo všem zemím EU, tak jak to oni mají nastaveno ve svých národních legislativách.
Co se týče krátkodobosti stimulace, tady si dovolím opět nesouhlasit s paní docentkou Zamrazilovou. Protože si nemyslím, že to takto můžeme chápat, jak ona říká. Ta je měřena rozvolněním strukturálního salda. To ale pro rok 2020 a návrhem vyššího strukturálního salda i pro rok 2021 znamená, že stimulace probíhá tento rok a příští rok. A navrhujeme, opět navrhuji, opět říkám, zcela transparentně a jasně definovanou konsolidaci. Opakuji, že minimálně o 30 mld. ročně. To bych chtěla ještě připomenout.
Já bych paní poslankyni Kovářové, tady jsem si udělala poznámku. Prostředky v přímé souvislosti s pandemií pominuly nutnost doplnit rezervy v systému zdravotnictví příští rok. A vsadím se, že všichni tady pro ten zákon zvednete ruku, který předloží někdy na programu, myslím, že dnes, pan ministr zdravotnictví. Jsou a budou vynakládány právě letos. Je to přes 20 mld., nějakých 21 nebo 22 mld. Čili to, co opakovaně uvádím ve svých úvodních slovech, je bezprecedentní propad příjmů. Opět opakuji, únikové klauzule ani jednorázová a přechodná opatření nelze na to vztahovat. Jde o právně teoretický problém. Takže de facto nejde ani tak o výdaje nové jako o udržení těch výdajů stávajících.
Já bych ráda ještě přece jenom připomněla, už se pokusím stručně, že ten zákon, o kterém se dnes bavíme, obsahuje fiskální pravidlo založené na strukturálním saldu, tedy na saldu veřejných financí očištěných od vlivu hospodářského cyklu a jednorázová a přechodná opatření. A z hodnoty tohoto salda jsou pak stanoveny závazné výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy. Čili v odvozených mantinelech se následně vláda musí držet i při sestavování návrhu státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu. To znamená, že to uváděné stanovisko Národní rozpočtové rady říká, že současné znění zákona svým jednoprocentním limitem strukturálního deficitu fiskální prostor vlády neomezuje, protože zákon obsahuje dva instituty, jednorázová a přechodná opatření a takzvané únikové klauzule.
Bohužel ani jednu možnost nelze použít. Nedají se využít radou doporučované únikové klauzule, protože jsou uvedeny v § 10 odstavec 4 a týkají se pouze aktuálního roku. O tom je to celé. Že prostě mohou být využity pouze v tom aktuálním roce. My skutečně můžeme mít, jak řekl pan exministr Kalousek, v roce 2020 třeba 500 mld. schodek. Můžeme, ale nemůžeme podle stávajícího zákona to promítnout do roku 2021. Jak to tak asi máme udělat? Jak to asi tak máme udělat? To je o tom celé. O tom celé, jak. No jedině tak, že bychom seškrtali. Seškrtali, tu zkušenost tady už máme. Anebo navýšili daně. Chceme to? Já si myslím, že to nechceme.
Takže v podstatě ten nouzový stav a hospodářský pokles nejsou očekávány v příštím roce. Já předpokládám, že nikdo tady, věříme pevně tomu, že nic takového v příštím roce nebude. Což potvrdil jak výbor rozpočtové prognózy, tak jako Mezinárodní měnový fond. To znamená, že obě tyto instituce neočekávají, že by k poklesu ekonomiky mělo dojít v příštím roce.
Ano, máte pravdu, pane předsedo Kalousku, že v roce 2021 odhaduje makroekonomickou predikci Ministerstvo financí asi 3,1 %. Ale jdeme ze sklepa. Kdyby to bylo 3,1 a byl růst 2,1 v roce 2020, no tak to bych se zaradovala. Já jako první, jako ministryně financí. Ale jestliže máme teď odhad minus 5,6 % HDP, plus minus se shodujeme s Mezinárodním měnovým fondem, který říká pro ČR asi minus 6,5 % HDP, to je plus minus stejné, tak jdeme ze sklepa. Vy to dobře víte. Ze sklepa. Takže ta základna je někde úplně dole. Takže 3,1 určitě není žádná radostná zpráva, když půjdeme z takovýchto podmínek.***