(10.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli jsou zde stále tři přednostní práva. Jenom přečtu několik omluv. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová z pracovních důvodů z dnešního jednání, omlouvá se pan ministr Tomáš Petříček od 10.15 do 11 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní ministryně Marie Benešová z celého jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní pan předseda Jurečka, poté pan předseda Bartošek, poté pan ministr Zaorálek. Tři přednostní práva. Poté pan místopředseda Skopeček - také přednostní právo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si na jedné straně vážím toho, že pan ministr Zaorálek tady vystoupil a vrhl se do tématu, které nesouvisí přímo s jeho rezortem, ale myslím si, že důležité, že členové vlády kromě paní ministryně financí také reagují, protože to téma je opravdu velmi důležité. Já souhlasím s tím, co on tady říkal ve vztahu k tomu, že dneska opravdu urgentně chybí firmám, živnostníkům, ekonomice likvidita, cash prostě. A to je i reakce vlastně na to, co dneska, poslední dva týdny úpěnlivě firmy ve zpětné vazbě říkají. Dosavadní opatření prostě nejsou dostatečně rychlá, tak jak bylo avizováno a jak vidíme v jiných zemích, jako je Německo, Anglie, Kanada apod.
A souhlasím plně s tím, že kdyby sem vláda přišla a řekla, že má cílená, rychlá, efektivní opatření, jak okamžitě k těm lidem v řádu dnů i tou formou on-line jako v Německu, kdy pošlou formulář a do dvou dnů mají peníze na účtu, pomoci české ekonomice, tak takovéto zvýšení schodku KDU-ČSL určitě podpoří. Ale nemohu s ním souhlasit v tom, že vlastně Česká republika není zadlužena a že vlastně dluhy nejsou problém, jak to tady v tom vyznělo, byť chápu, že jsme ve výjimečné situaci, která tady od druhé světové války a od krize z 30. let nebyla. Tomu rozumím.
Ale připomněl bych vlastně, proč celý tento zákon a Národní rozpočtová rada vznikla, a vrátím se do roku 2012. Já jsem se teď díval přes Google, když v tu dobu byla ČSSD v opozici, na vyjádření zástupců ČSSD k tehdejší Nečasově vládě. A s dovolením třeba přečtu tady jednu část, kterou tehdy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka říkal: ODS podle Sobotky předala před čtyřmi lety kraje ČSSD se zadlužením ve výši 14 mld. korun. To se zvýšilo za poslední krajské vedení o 7,7 mld. korun, které se událo i vlivem recese a rozsáhlých vládních škrtů, jež pro kraje znamenaly několikamiliardové výpadky. Tedy shrnuto a podtrženo, oranžové kraje sice zvýšily zadlužení krajů o 7 mld., zato Nečasova vláda dokázala za stejnou dobu nasekat vládní dluh za půl bilionu korun atd. Tedy v tu dobu vláda nebo představitelé sociální demokracie kritizovali vládu za zvyšování dluhu v době krize, nebo těsně pokrizové. Když vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vznikla, tak řekla: chceme těmto věcem dát pravidla. Proto vznikla Národní rozpočtová rada a legislativní jasné orámování této rady.
A mě mrzí, že tady evidentně asi členové vlády udělali tu chybu, že si nepozvali zástupce Národní rozpočtové rady na jednání vlády, že si nepřečetli stanoviska, která k tomuto legislativnímu návrhu Národní rozpočtová rada vydala. A já si dovolím tady odcitovat dva stručné odstavce z dopisu, který jsme dostali všichni jako poslanci:
Národní rozpočtová rada souhlasí s tím, že si stávající situace žádá mimořádná opatření jak co do rozsahu, tak co do rychlosti jejich přijímání. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra fiskální stimulace ekonomiky budou nutná i v roce následujícím, nicméně současné znění zákona v tomto případě svým jednoprocentním limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje. Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla jednoprocentním limitem vázána.
Na prvním místě je nutné zmínit institut jednorázových a přechodných opatření, která jsou při stanovování výdajových rámců zohledňována. Znamená to, že pokud vláda potřebuje v určitém časově ohraničeném období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů, např. slevy na pojistné, či zvýšením výdajů, např. časově omezený dávkový program pro firmy, OSVČ, může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem. Stejně je tomu při aplikaci takzvaných únikových ustanovení. Jedná se například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.
Tady je odpověď! Tady je odpověď na vaše vystoupení, že pokud vláda chce, potřebuje udělat rychlá, efektivní, masivní opatření v letošním, příštím roce, ohraničí to, řekne, toto jsou opatření, která teď, v tento okamžik, poskytujeme, to je ta velká likvidita, o které vy jste hovořil, tak to může vláda udělat. Nepotřebujeme k tomu rozvolňovat tato pravidla.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Marian Jurečka. Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v jednotlivých vystoupeních s přednostním právem. Nyní pan předseda Jan Bartošek, poté pan ministr Zaorálek a poté místopředseda klubu Skopeček. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Za mě jenom krátce. Vypadá to, že situace je vážná, protože ministr Zaorálek nás vyzývá k modlení, což je jasný signál toho, že se tomu máme věnovat. (Pobavení.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo rychlé. Děkuji. Nyní ministr kultury vlády České republiky Lubomír Zaorálek s přednostním právem. Ještě, pane ministře, než vám dám slovo, požádám sněmovnu o klid a debaty, které se netýkají bodu...
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já jenom pro přesnost připomenu dvě věci. Za prvé, já jsem reagoval ve svém vystoupení na vystoupení pana poslance Bartoška. Ten nemluvil o otázkách a nebezpečích strukturálního deficitu, ale varoval před zadlužováním země, které nedopustí. Na to jsem reagoval.
A pak na pana poslance Skopečka bych chtěl zareagovat tím, že když mluvíme o celkovém zadlužení země, tak ta čísla jsou, pokud vím, v případě České republiky 29 a 30 %. To bylo ještě před virovou krizí. A tohle zadlužení České republiky je, snad to řeknu přesně, asi třetí nejmenší v EU v současné době. Třetí nejmenší. Itálie, která je v daleko vážnější situaci, má 180 % dluh vůči hrubému domácímu produktu. To znamená, porovnejte si ten prostor, ten polštář, který má Česká republika k fiskálním stimulům, vůči zemím, které dneska některé dávají víc, i když de facto žádný takový prostor nemají. Takže opakuji, a to je dost důležité, aby tady bylo: Česká republika 29-30 %, třetí nejnižší zadlužení v EU.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Skopeček s přednostním právem, poté pan poslanec Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se pokusím shrnout pár argumentů, proč klub ODS tento zákon nemůže podpořit. Budu se snažit být stručný, koneckonců ten pregnantní výklad paní docentky byl natolik kvalitní, že další argumenty nemá smysl tady snášet.
Nicméně my ten zákon nepodpoříme z jednoho prostého argumentu. Ten hlavní argument je, že podobná pravidla rozpočtové odpovědnosti se dělají na univerzálním principu, to znamená, že nemají platit jen na období ekonomického růstu nebo dobrého ekonomického počasí. Rozpočtová pravidla byla konstruována po té poslední ekonomické krizi právě proto, až přijde další ekonomická krize, aby nehrozilo, že se dostanou veřejné finance do neudržitelného stavu.
Další argument je ten, že nemá smysl rozpočtová pravidla rozvolňovat na tak dlouhou dobu. Paní ministryně včera argumentovala, že možná přijde ještě s další novelou státního rozpočtu, protože neví, jak se situace bude vyvíjet, a tady u té novely chce bianko šek do roku 2027. Tím myslím dokládá, že s námi nejedná fér. U jednoho zákona o rozpočtu na letošní rok argumentuje, že neví, jak to dneska dopadne, že neví, jak se bude ekonomika vyvíjet v následujících letech a že zkrátka není možné říct konečné číslo, že není dneska možné dělat úspory, protože musíme jednat rychle a postupnými kroky. U státního rozpočtu platí jeden typ argumentace, u zákona o rozpočtové odpovědnosti tento argument neplatí a paní ministryně ho chce rozvolnit do roku 2027, přestože u státního rozpočtu tvrdí, že ty predikce jsou předčasné.***