(10.10 hodin)
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Za mě jenom krátkou poznámku k projednávanému návrhu zákona. Dneska se máme vyjádřit ve stavu legislativní nouze, ve zkráceném jednání projednat vládní návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Dovolte, abych zde shrnul chronologicky známá data, myslím, že je důležité je zopakovat. Je to v podstatě podklad pro představu nás i široké veřejnosti, jak se tato vláda v situaci chová, jak reaguje a především jak spolupracuje s adekvátními kompetentními institucemi.
Tedy: 1. 3. byl v České republice zaznamenán první případ koronaviru. 12. 3. vláda vyhlásila nouzový stav. 19. 3. byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny vyhlášen stav legislativní nouze. 7. 4. jsme zde ve Sněmovně rozhodli o prodloužení nouzového stavu do 30. 4., ale již 1. 4. paní ministryně financí předložila vládě návrh novely zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti. Tentýž den vláda tento návrh novely schválila včetně žádosti o jeho projednání ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Následoval proces, který známe. Ve Sněmovně byl zákon přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který jej sice doporučil ke schválení, byl ovšem doprovázen oponentní zprávou. Přesto byl, řekněme, na sílu ve Sněmovně 8. 4. schválen. V Senátu byl tisk přikázán výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právnímu výboru. Oba výbory doporučily návrh novely zamítnout a stejný výsledek přineslo i jednání v Senátu. Myslím si, že velmi vypovídající je hlasování, které proběhlo, kdy proti zamítnutí byli pouze 3 senátoři, 4 se zdrželi, ale 40 přítomných senátorů tento návrh zamítlo. Nu, dneska máme tuto novelu zpět.
Všichni jsme obdrželi mailem stanovisko Národní rozpočtové rady. To obsahuje nejenom právní analýzu, jejímž nejdůležitějším závěrem je, že podobná novela není absolutně nutná a jejím přijetím hrozí, že dnes umožníme bezprecedentní rozvolnění pravidel rozpočtové zodpovědnosti, čímž, stručně řečeno, vystavíme současné vládě bianko šek na dalších sedm let a zvýšíme riziko nesmírného zadlužení státu. Všechny tyto materiály jsem pečlivě prostudoval. Tyto materiály nám doručila paní docentka Zamrazilová a vypracovali právníci a odborníci z Národní rozpočtové rady.
Myslím si, že jsme všichni ve shodě, že je nutné efektivně a co nejrychleji pomoci všem postiženým koronavirovou krizí. Jsme si také vědomi, že pro státní rozpočet bude představovat nemalé náklady a že je také nutné přemýšlet právě v duchu rozpočtové odpovědnosti o budoucnosti, jaká opatření budeme zavádět. Čemu ale nerozumím, je, proč se tak děje právě cestou takto koncipované novely, a ekonomicky nejsou ani relevantní argumenty Ministerstva financí, že to bez novely nejde. Jde, a dokonce by nás případné přijetí této novely mohlo v budoucnu dovést do ekonomicky velmi složitých situací. Zbytečné zadlužování české ekonomiky, zhoršování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zvýšení tzv. rizikové prémie České republiky na zahraničních trzích atd. Tak vyznívají i závěry paní docentky Zamrazilové, která se za Národní rozpočtovou radu odmítavě vyjádřila k argumentu Ministerstva financí, že bez této novely zákona nemůže sestavit státní rozpočet na příští rok 2021. Podle právního výkladu a odborného stanoviska Národní rozpočtové rady státní rozpočet pro příští rok sestavit lze, a to i na základě stávajícího zákona.
Pro mne ovšem jsou důležité tyto tři otázky, které vyplývají z odborných expertiz, a na jejich odpověď si rád počkám: Jaký je skutečný důvod, proč potřebujeme novelu tohoto zákona, a ještě navíc v kontextu skutečnosti, kdy jsme necelý rok a půl do parlamentních voleb? Za druhé, proč Ministerstvo financí na přípravě této novely nespolupracovalo s odpovědnými odborníky a institucemi, jako je např. Národní rozpočtová rada? - Tady jenom pod čarou chci říct, že Národní rozpočtová rada se o této novele dozvěděla z médií. - A za třetí, proč se odborníci Ministerstva financí nechovají tak, jak by jim mělo být vlastní, jako správný hospodář, tedy odpovědný hospodář? Protože to vypadá, že zde se jednalo o politické zadání.
Za KDU-ČSL mohu říct, že tento ekonomický hazard nepodpoříme. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Zaorálek.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jenom bych chtěl zareagovat na to, co jsem tady slyšel. To je něco, co jsem už ve Sněmovně slyšel v minulosti, to hřímání na téma, jak musíme zabránit katastrofálnímu zadlužování této země. Je to něco, co dokonce v této zemi zní už od času Gustáva Husáka, který také říkával: my komunisté tuto zemi zadlužit nikdy nedovolíme. A už od času Gustáva Husáka se to stalo velice oblíbeným motivem, který se tady často vrací.
Takže skutečně naše země zadlužená samozřejmě není, protože v atmosféře, kdy se tato pochodeň přebírá pravidelně, je to podle mě skoro nemožné a neučiní to asi nikdy žádná vláda ani žádná politická strana. Ale rád bych vám jenom nabídl - protože jsem byl vždycky skeptikem k takovým vestavěným automatům do ekonomiky, jako jsou dluhové brzdy nebo jako jsou ústavní pravidla pro nezadlužování státu, protože všechna tato opatření většinou nedokážou počítat s takovými situacemi, kdy dochází k mimořádným krizím a kdy je potřeba reagovat rychle a úplně jinak, než velí tady toto robotické uvažování, které tady často představuje politická pravice v této zemi.
Já bych vás rád upozornil, že v současné době, když se podíváte, co dělají ty nejsilnější ekonomiky světa, tak jenom vám připomenu, že Spojené státy v této chvíli spouštějí fiskální stimuly na úrovni 6,9 % HDP. A to není všechno. V této chvíli připravují další balíček fiskálních stimulů, takže to zadlužení, chcete-li, tím fiskálním stimulem ještě zvýší, protože k těm 6,9 % přidají další. Japonsko používá fiskální stimul na úrovni 10 % HDP. A v odborných článcích se dneska píše o tom, že Evropa zřejmě zaspí i tuhle příležitost dostat se z recese, protože úroveň fiskálních stimulů v Evropě je opět jako před deseti lety výrazně nižší než např. ve Spojených státech. Nejvíc tady dává Německo 4,4 %, ostatní evropské státy, Francie apod. maximálně přes 1 %. A už dneska se píše o tom, že právě tyto velice nízké fiskální stimuly budou mít na svědomí to, že Evropa se z této recese bude dostávat stejně špatně a stejně obtížně jako z té krize, která byla před deseti lety. A možná si vzpomenete, že ten důvod, proč se Amerika dostala z minulé recese daleko rychleji než Evropa, byly právě masivní fiskální stimuly, které dokázaly z té recese Ameriku zvednout a dokázaly tu ekonomiku oživit.
Já bych vám rád řekl takový obraz. V situacích, jako je tato recese, je ta logika trochu jiná než křičet proti zadlužení. Je to asi taková logika, když přijde takováhle situace, jako když jste třeba na svahu jako lyžař a když máte za úkol projet třeba prudký svah, a vy místo toho, abyste se předklonil dopředu, tak ze strachu ze zadlužení se zakloníte dozadu. Pak zaručeně spadnete. V takové situaci, jako je ta recese, se naopak člověk musí přizpůsobit té situaci a musí tu rychlost tomu přizpůsobit. A tahle typicky česká obava je to zaklonění se lyžaře dozadu, která pak vede k tomu, že ten lyžař spadne. To je jen obrazem toho, v jaké situaci se nacházíme.
A já bych rád řekl, protože když tady křičíte, že se bojíte zadlužení - my se přece musíme bát něčeho úplně jiného. Já bych tady rád citoval Martina Wolfa, kterého rád čtu. Martin Wolf řekl asi před dvěma dny tuto větu: Jestli nedokážeme z téhle zdravotní krize, epidemiologické krize tedy, virové, jestli nedokážeme rozhýbat ekonomiky do konce června, tak hrozíme devastací, která se bude rovnat tomu, co bylo v Evropě v roce 1930. Takže modleme se, abychom skutečně byli schopni se z té zdravotní krize dostat, protože pak snad máme nástroje, jak obnovit ten růst. Když ale budeme pro to něco dělat! Ne když tady budeme volat, že teď se nesmíme zadlužit. ***