Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

373.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb.,
o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními
v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
/sněmovní tisk 850/ - zkrácené jednání

Teď musíme rozhodnout, zda podle § 99 odst. 5 trvají podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Ptám se, jestli jsou přihlášky do rozpravy ke zkrácenému jednání. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme tedy rozhodovat. Předtím vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O tom, že trvají podmínky, rozhodneme v usnesení, které přednesu.

 

"Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 850, ve zkráceném jednání.

Zahájil jsem hlasování 191 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 191, 86 přítomných, 86 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Jsou tedy splněny podmínky pro to, abychom projednávali tisk (správně bod) 373 v zkráceném jednání.

 

Předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den. Odhlasovali jsme zkrácené jednání a já prosím, aby předložený návrh uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně uvést návrh zákona, kterým se mění zákon o kompenzačním bonusu. Cílem předloženého návrhu zákona je rozšířit okruh osob, které mají na kompenzační bonus nárok, o společníky vybraných společností s ručením omezeným. Naším záměrem je zmírnit dopady současných omezení hospodářské činnosti související s koronavirem na osoby, které podnikají v rámci malých společností s ručením omezením a jejichž činnost se v praxi často nijak neodlišuje od samostatné výdělečné činnosti. Tyto osoby nemají podle stávajících pravidel na kompenzační bonus nárok, což nyní navržená novela mění. Jedná se o další krok postupného zajišťování podpory dalším skupinám podnikatelů.

Kompenzační bonus byl v první fázi zacílen na jednoznačně definovaný a početný okruh osob samostatně výdělečně činných. V druhé fázi došlo k prodloužení časového období, za které je bonus poskytován, a nyní přichází na řadu jeho poskytnutí společníkům vybraných společností s ručením omezeným. V jejich případě vyžaduje toto poskytování větší adresnost a přesnější zacílení. Předložený návrh proto vymezuje některé nové podmínky, které mají zajistit, aby pomoc směřovala především na případy malých a aktivních společností s ručením omezeným, jejichž ekonomická činnost se materiálně blíží samostatné výdělečné činnosti.

Nárok na kompenzační bonus vznikne vždy společníku - fyzické osobě. To vylučuje možnost zneužití v podobě neoprávněného čerpání bonusu právnickou osobou, která by byla následně zrušena. Další podmínkou je omezení počtu společníků na maximálně dva, popřípadě platí, že všichni společníci musí být členy jedné rodiny. Návrh zákona vymezuje časový, příjmový a rezidenční test zajišťující, že se bude jednat o společnost s určitou historií a ekonomickou aktivitou navázanou na Českou republiku. Zároveň nebude možné, aby šlo o společnost v ekonomických či jiných problémech, tedy o společnost v úpadku nebo v likvidaci, či o nespolehlivého plátce podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Stávající výše kompenzačního bonusu a bonusové období zůstávají zachovány. Kompenzační bonus bude i nadále vyplácen finančními úřady a bude zachován současný jednoduchý a flexibilní procesní model, který se již v praxi osvědčil.

Zmíněná nutnost stanovit v případě společníků společnosti s ručením omezeným některé další podmínky zřejmě povede v praxi k určitému prodloužení času nutného pro zpracování jednotlivých žádostí. Uvedený posun by neměl být příliš dramatický.

Na přípravě tohoto návrhu se tak jako v případě kompenzačního bonusu podíleli zástupci Komory daňových poradců, jmenovitě bych ráda poděkovala vedoucímu sekce metodiky správy daní panu Ing. Hajduškovi, ale také Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky a Hospodářské komory. Dovoluji si vás požádat o podporu této novely zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Rozpočtový výbor, kterému byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, přijal usnesení, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 850/1. Prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru poslance Kamala Farhana, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jelikož paní ministryně uvedla velmi podrobně tento návrh zákona, já bych jenom ve stručnosti se krátce zmínil o tomto návrhu. Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, byl přiznán tzv. kompenzační bonus osobám samostatně výdělečně činným. Stávající podoba kompenzačního bonusu nicméně nedopadá na společníky malých společností s ručením omezeným založených za účelem zisku, ačkoliv se jejich činnost v praxi často materiálně příliš neodlišuje od samostatné výdělečné činnosti.

S ohledem na tuto skutečnost, že stávající podoba neumožňuje společníkům těchto společností s ručením omezeným kompenzační bonus poskytnout, navrhuje se rozšířit zmírňování dopadů omezení hospodářské činnosti související s koronavirem také na uvedené osoby, a to cestou novelizace zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. To jenom stručně.

A nyní bych si vám dovolil přednést návrh usnesení rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor zasedl včera k tomuto tisku a nyní bych přednesl usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Jedná se o sněmovní tisk 850, který byl projednán ve stavu legislativní nouze.

Po úvodním slově ministryně financí a zpravodajské zprávě poslance Farhana a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání ukončila nejpozději do 24 hodin dne 6. května 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020, o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 850, vyslovila souhlas bez připomínek. - Tady včera na rozpočtovém výboru nebyly ještě žádné pozměňovací návrhy předloženy, takže to tam není okomentováno, ale kolegové ať už z rozpočtového výboru, nebo jiní avizovali, že předloží své pozměňovací návrhy zde na plénu, a já předpokládám, že tedy s nimi budeme dnes seznámeni.

V. Zmocňuje mě jako zpravodaje výboru, abych s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušně legislativně technické úpravy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Teď rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Rozhodneme tedy hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 192. Přihlášeno 92 poslanců, pro 66, proti nikdo. Obecnou rozpravu povedeme.

 

Jako tradičně se přihlásil pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako tradičně, dovoluji si navrhnout omezení času pro vystoupení poslance v obecné i podrobné rozpravě na pět minut.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, zazněl procedurální návrh. Já o tomto návrhu dám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 193 přihlášeno 92 poslanců, pro 43, proti 6. Návrh nebyl přijat. Rozprava bude pokračovat neomezeně.

 

První do obecné rozpravy se s přednostním právem přihlášen pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Návrh tohoto zákona je jistě chvályhodný a zaslouží si podporu, každopádně mám zde jeden dotaz, který je věcný. V zákoně o kompenzačním bonusu je ustanovení § 6 odst. 2, které říká: "Kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti." Když jsem ten materiál studoval, tak jsem dlouho nebyl schopen zjistit, jaký je význam tohoto ustanovení. Smyslem kompenzačního bonusu totiž není snižovat daň z příjmů, kterou daný člověk zaplatí, a v podstatě to ani dané ustanovení neříká. Odpověď jsem našel až v zákoně o rozpočtovém určení daní. Ten totiž určuje, že krajům náleží 8,92 % a obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně nebo ze záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zároveň říká, že celostátním hrubým výnosem daně jsou peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně snížené o vrácené prostředky.

Když to tedy shrnu, tak ustanovení § 6 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu říká, že jde o vratku daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Je-li tedy vratkou, snižuje se i balík peněz označený jako daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který se pak má dělit mezi stát, kraje a obce. Nepřímo tedy náklady na výplatu kompenzačního bonusu ponesou i obce a kraje, neboť se jim tím sníží o příslušnou poměrnou část jejich příjem z této daně. Nejde tedy o výplatu čistě ze státního rozpočtu, ale bude mít za následek snížení příjmů rozpočtů obcí a krajů.

S tím se nedokážu identifikovat, protože nevidím důvod, proč by měly být tímto způsobem kráceny rozpočty obcí a krajů a tímto způsobem kraje a obce trestány za to, že v předchozích letech dobře hospodařily a našetřily si určitou rezervu, kterou nyní jsou rozhodnuty použít. Z toho důvodu jsem připravil pozměňovací návrh, který je velmi jednoduchý, a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Řeknu to velmi jednoduše. V § 6 se mění odst. 2, který nově zní, že kompenzační bonus je příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že takto konstruovaný zákon a tento způsob podpory je férovější než to, jaký v současné době předkládá vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Dominik Feri, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Pan poslanec tady přede mnou komentuje úplně cokoliv, co udělám nebo řeknu, pane předsedající. Je to velmi milé přivítání. Teď mě zkritizoval, že jsem šel moc pomalu. Omlouvám se, zrychlím.

Vážené kolegyně, vážení kolegové a vážená paní ministryně, délka mého vystoupení bude úměrná rychlosti mé chůze a zároveň také rozsahu mého pozměňovacího návrhu. Já v tom návrhu měním jedno slovo. Děkuji paní ministryni, že předložila tento návrh. Nemusím tu říkat, že jako opozice kritizujeme, kdy to teprve přišlo, že nejdřív se měli podporovat ti malí, posléze ti velcí, ale smířili jsme se s tím, že se prostě na to muselo počkat. A co navrhuji, tak změnit počet společníků, resp. restrikci na vznik nároku na tento kompenzační bonus ze dvou na tři.

Ono totiž když se řekne tři společníci u eseróčka, jako by to snad znamenalo, že ta společnost s ručeným omezeným musí být střední, velká nebo krizí méně postižená, nebo že si snad sáhla na nějaký jiný vládou připravený program, ale nemusí tomu tak nezbytně být. A mně začaly chodit maily, které přesně na toto poukazují. Například: Jsme malé eseróčko, podnikáme v cestovním ruchu, jsme tři společníci, jeden společník není aktivní, chceme nějakou pomoc. Myslíme si, že bychom na ni měli mít nějaký nárok. Ale dikcí tohoto návrhu nárok nevzniká. A proto jednoduchá změna ze dvou na tři společníky. Jistě lze namítat, vždyť přece se rozšíří velmi okruh těch oprávněných osob, oprávněných subjektů. Ano, ale věřím, že ten prospěch pro ty, kteří tu pomoc skutečně potřebují, bude dobrý, vhodný a nezatíží to státní rozpočet, věřím, víc, než by bylo nutné.

Takže tento pozměňovací návrh načtu posléze v podrobné rozpravě a žádám vás o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda řekla, že hnutí SPD dlouhodobě podporuje živnostníky, malé a střední podnikatele a rodinné firmy a jsme rádi, že vláda předložila návrh, který SPD dlouhodobě prosazuje. Dovolte mi, abych jenom krátce představila dva pozměňovací návrhy, které za SPD předkládám.

Prvním z nich chceme upravit maximální počet společníků společností s ručeným omezeným, kdy pro každého jednoho z nich vzniká nárok na čerpání tohoto kompenzačního bonusu. Chceme tedy tento počet zvýšit ze dvou na tři, aby tento nárok měli i společníci tříčlenných eseróček.

A náš druhý pozměňovací návrh se týká definice tzv. jedné rodiny, protože tento přístup, který vláda ukazuje ve svém návrhu, absolutně nesouvisí s občanským zákoníkem, který precizně definuje zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, což je jeden ze základních kodexů českého práva. Není tedy důvod, aby speciální a navíc časově ohraničená novela jiného zákona tyto základní právní termíny do značné míry bourala. Proto navrhuji právě ve shodě s občanským zákoníkem a také v zájmu podpory širší a vícegenerační rodiny a malých rodinných firem v této nelehké době za členy jedné rodiny i pro účely tohoto zákona a pro účely nároku na kompenzační bonus pro společníky společností s ručením omezeným považovat osoby příbuzné v linii přímé, v linii nepřímé a na základě tzv. švagrovství dle občanského zákoníku, a dále pochopitelně taktéž sourozence, manžele, popř. partnery dle zákona upravujícího registrované partnerství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová bude další vystupující v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, dovolte, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona a představila také naše pozměňovací návrhy včetně jednoho usnesení.

Na úvod mi dovolte říci, že vítáme tento návrh, který se týká v uvozovkách malých eseróček a rodinných firem, které sice jsou eseróčky, ale můžeme je označit za, jak je v důvodové zprávě uvedeno, nebo paní ministryně říkala, převlečené OSVČ, čili a la OSVČ. A myslím, že to v minulých týdnech na plénu zaznívalo mnohokrát, že právě z tohoto návrhu zákona vypadla právě malá eseróčka. Čili sice se zpožděním, ale vítáme takovýto návrh.

První pozměňovací návrh se týká ne přímo těch eseróček, ale týká se těch, na které kompenzační bonus zatím nedopadá, a to jsou ti, kteří pracují, mají zaměstnání, mají pracovní poměr jako svoji hlavní činnost a OSVČ jako činnost vedlejší. Ke zmírnění došlo v posledním návrhu pomocí pozměňovacího návrhu, kdy kompenzační bonus budou moci dostávat ti, kteří jako hlavní pracovní poměr mají jako hlavní činnost a jsou pedagogové. Každopádně pořád - a myslím, že každý z nás dostává řadu e-mailů, kdy těch případů, kdy na pracovní poměr je nižší výdělek a na vedlejší činnost na OSVČ je výrazně větší příjem, tak těchto skupin je pořád stále ještě hodně. Proto si dovoluji opět podat pozměňovací návrh, který právě míří na tyto osoby, tyto občany. Pozměňovací návrh podávám společně s kolegou Ferjenčíkem a s paní poslankyní Krutákovou.

Domnívám se, že je to nápad dobrý. Vzhledem k tomu, že těch lidí může být například z oblasti sportu, z oblasti akademické sféry a podobně, že je potřeba nezapomínat právě na tyto skupiny obyvatel. Mohou se totiž tím, že nezapadají do tohoto kompenzačního bonusu, dostat do vážných finančních problémů, jelikož jejich příjem se výrazně sníží pouze na příjem ze zaměstnání, který bývá dost často nižší v těchto případech. Takže budu ráda, kolegové a kolegyně, když tento návrh podpoříte. Anebo pokud by to bylo možné, že třeba vláda po nějaké době ještě zváží takovýto návrh a předloží ho ve Sněmovně.

Samozřejmě se připojíme k pozměňovacímu - a připojili jsme se k pozměňovacímu návrhu, který předkládáme společně s kolegy, hlavní předkladatel je pan poslanec Ferjenčík, a týká se dohodářů, tedy těch, kteří pracují na DPP a DPČ.

A nyní tedy pozměňovací návrh, který se týká právě těch společností s ručením omezeným. Je to podobný návrh, který předkládala kolegyně Šafránková, a rozšiřuje subjekt kompenzačního bonusu mezi společníky, kteří jsou zahrnuti, jsou i členové jedné rodiny. A v následujících ustanoveních zákona je uvedeno, kdo se za členy rodiny považuje. V definici jsou obsaženy pouze příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Sami předkladatelé, tedy Ministerstvo financí, poté v důvodové zprávě připouští, že se jedná o užší definici, než která je obsažena v jiných právních předpisech. Výše uvedená definice člena jedné rodiny se zdá být velmi úzká v tomto případě a zcela opomíjející další příslušníky rodiny, jak je obecně vnímáme, a předkladatel zákona toto pojetí nikterak neodůvodňuje. Navíc občanský zákoník obsahuje v § 700 definici pojmu "rodinný závod". Pojem "rodinný závod", tímto pojmem se také inspirovali předkladatelé pozměňovacího návrhu, tedy my, kteří návrh zákona navrhují upravit tak, aby se za člena jedné rodiny považoval například i bratranec či osoby sešvagřené. Mohou existovat případy, kdy jsou společníky společnosti i příbuzní, kteří by nespadali do definice uvedené ve vládním návrhu zákona.

Možná na tomto místě bych se ráda zeptala paní ministryně, zda za členy jedné rodiny nepovažuje například bratrance nebo švagry, což v takovýchto případech u společností, o kterých tady mluvíme, se může stát. Takže také prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který vidíme jako velmi logický.

Posledním dokumentem není pozměňovací návrh, ale jedná se spíše o návrh pro paní ministryni, pro Ministerstvo financí a vládu, zda by nezvážily ještě nějaké úpravy, které se právě týkají těchto malých rodinných společností s ručením omezeným, a následně v podrobné rozpravě načtu usnesení.

My samozřejmě vítáme snahu Ministerstva financí právě řešit situaci společností s ručením omezeným, které mají nejvýše dva společníky, anebo společníky jsou členové jedné rodiny. Nicméně existuje mnoho těchto společností, u kterých je společník zároveň i jejich zaměstnancem, tedy sami za sebe hradí pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální pojištění. Vzhledem k povaze těchto společností, jak mimo jiné uvádí i Ministerstvo financí, tedy předkladatel, se de facto jedná o v uvozovkách převlečené OSVČ, a tudíž by se i na tyto společnosti měly vztahovat úlevy v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. Tyto společnosti, které jsou zároveň subjekty kompenzačního bonusu, v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření nemohou vykonávat svoji činnost, a proto u nich dochází k citelnému výpadku příjmů. Na druhé straně stále vyplácejí mzdu, ze které odvádějí zákonem stanovené pojistné. A vzhledem k tomu, že tyto společníci nedosáhnou na podporu v rámci programu Antivirus, dochází k diskriminaci těchto společností.

Z důvodu rozsahu časového období od představení návrhu zákona a jeho projednáním nebylo možné předložit výše uvedené návrhy v legislativní podobě, a proto tedy navrhujeme usnesení, které uleví vládě vypracovat návrh takového zákona. Návrh zákona by měl sjednocovat odpuštění plateb na pojistné u OSVČ a zaměstnanců v malých s. r. o., tedy těch, kteří jsou vlastně společníky. Právě proto, že jsou označována jako převlečená OSVČ, tak by bylo dobré, aby ty poměry se vyrovnaly a došlo k odstranění výše uvedené nerovnosti. Myslím si, že tím, že dáváme návrh usnesení, tak předpokládáme, že by zde mohl být nějaký časový prostor, aby Ministerstvo financí či vláda zvážily, zda takovýto návrh nepodpoří nebo nevypracují.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Ferjenčík, který je zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já velmi vítám tento návrh. V opozici jsme po podpoře drobných eseróček volali už docela dlouhou dobu, takže jsem rád, že nám vláda vyšla vstříc, a souhlasíme s tím zvoleným řešením. Myslíme si, že kompenzační bonus je lepší cesta než dotační program. Je to administrativně jednodušší. Musím pochválit Ministerstvo financí a Finanční správu, že skutečně kompenzační bonus je nejlépe fungující z těch programů podpory lidem v rámci koronavirové krize. A za tohle si ministerstvo zaslouží pochvalu. Takže jsem rád, že to vláda předložila, a plně podporujeme tu část, co se týče větší podpory pro společníky s. r. o.

Co nám tam chybí, jsou některé skupiny, které podle nás nejsou zahrnuty v programech státní podpory, a myslíme si, že by zahrnuty být měly. Z tohoto důvodu předkládám velmi kompromisní pozměňovací návrh na podporu aspoň části dohodářů. Předkládám ho spolu se zástupci všech opozičních stran. Jde o návrh, který dává kompenzační bonus ve výši 350 korun za den dohodářům, kteří měli dohodu o pracovní činnosti nad 3 tisíce, případně dohodu o provedení práce nad 10 tisíc korun, to znamená o jejich dohodách existují záznamy, to znamená, je možné to zdokladovat. Maximální výše toho bonusu kromě těch 350 korun na den je zastropována výší jejich dohod za první čtvrtletí tohoto roku. To znamená, bude se to týkat lidí, kteří leden, únor, březen dostávali peníze a v důsledku krize o ně přišli. Přistoupili jsme na náročný kompromis, ale smířili jsme se s tím, a to, aby se to vztahovalo jenom na lidi, kteří mají tu dohodu nyní přerušenou, to znamená, není z ní čerpáno. Víme, že z toho bohužel nějací lidé vypadli, pokud dostali výpověď úplně z té dohody, ale v rámci nějaké snadnější administrovatelnosti a v rámci toho, aby byl ten návrh aspoň trochu průchozí, jsme vyšli vstříc a skutečně jsme to omezili jen na ty, kteří mají tu dohodu nyní přerušenou, resp. nedostávají zadanou práci. Velmi prosím o podporu tohoto návrhu, který by vyřešil aspoň zčásti jednu významnou skupinu chudých pracujících, kteří dnes nedostávají žádnou státní podporu.

Druhá sada problémů je v tom, jak jsou dnes pojaty souběhy. Bohužel ten návrh zákona o kompenzačním bonusu v původní verzi, jak prošla Sněmovnou, zcela vyloučil souběhy mezi OSVČ a zaměstnáním. Vedlo to k řadě nešťastných situací, kdy lidé, co mají malý zaměstnanecký úvazek, přišli o jakoukoli státní podporu. Z toho důvodu navrhujeme několik kompromisních variant, které stručně odůvodním.

První je poměrně široký návrh, aby bylo možné kombinovat nebo čerpat bonus v případě, že berete na zaměstnanecký poměr méně než minimální mzdu, případně máte méně než půlúvazek, případně pracujete jenom podle těch výše zmíněných dohod, a potom samozřejmě pokud jste pěstoun nebo dobrovolný pečovatel. Kromě toho jsem to předložil ještě spolu s kolegy v upravených variantách, které se se týkají pouze dohodářů a pěstounů a pečovatelů, a poté pouze pěstounů a pečovatelů.

U této skupiny se ještě zastavím. Hlavní argument Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí pro úplné zrušení těch souběhů byl, že pro zaměstnance je tady Antivirus. Já si myslím, že ten argument úplně nefunguje, protože je řada případů, kdy ten minimální zaměstnanecký poměr nebyl nijak zasažen tou krizí, ale ten dominantní příjem ze živnosti zasažen byl, takže tito lidé přišli o drtivou většinu svého příjmu a nedostávají žádnou státní podporu. Ale když už přistoupíme na tenhle argument, že pro zaměstnance je tady jiná podpora, podpora v nezaměstnanosti atd., tak skutečně nechápu, proč jsou vyčleněni pěstouni a dobrovolní ošetřovatelé, kteří udělali jedinou chybu, že jsou účastni na nemocenském pojištění, ale přitom normálně jinak můžou fungovat jako OSVČ. Důchodci také dostávají kompenzační bonus, když k tomu podnikají, a nevidím důvod, proč k pěstounům přistupovat jinak. Takže prosím aspoň o tu minimalistickou verzi, o její podporu, aby skutečně pěstouni nebyli zcela absurdně vyloučeni z té podpory.

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se, prosím, ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě má paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji za věcnou debatu. Už jsme si ji odehráli částečně v pondělí s některými zástupci a já jsem za ni ráda, protože skutečně teď je důležité, abychom tuto minoritnější skupinu - víte, že jsme nejdřív řešili ty majoritní skupiny. A já děkuji i za to poděkování Finanční správě, myslím, že si to opravdu zaslouží, protože v době, kdy vrací vratky na daních z příjmů a řeší spoustu dalších věcí, tak zvládají velmi dobře i tuto agendu. I proto jsem se ujala dobrovolně na základě žádosti všech zástupců komor a svazů, aby i tento bonus pro s. r. o. procesovala Finanční správa, a připravilo novelu zákona Ministerstvo financí, aby to fungovalo stejně dobře.

Odpovím na některé vaše připomínky. První byl pan předseda Bartošek, problematika RUD. No, je to kompenzační bonus, což je terminus technicus, který daně už znají. Je spravován podle daňového řádu a dnes kromě daně z nemovitých věcí, které jsou stoprocentně příjmem obcí, tak v podstatě všechny daně jsou sdílené a nejde to jinak udělat než prostě z nějakého účtu. Já vím, dobře, máte pravdu. A v tuto chvíli jsme to takto nastavili. Já bych si jen dovolila připomenout jednu věc, a mluvili jsme o tom i v Senátu, že například - pár čísel: daňové příjmy obcí vzrostly za posledních pět let ze 170 mld. v roce 2014 na 245 mld. v roce 2019, což je nárůst o 44 %. V tomto období došlo dvakrát k mimořádnému navýšení daňových příjmů obcí, a to v roce 2017 o 2,1 mld., v roce 2018 o (nesroz.) mld., v obou případech vlivem navýšení podílu obcí na DPH změnou zákona i tím, že se velmi dobře vybíraly daně. Obce vykazují od roku 2012 kladné saldo v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v roce 2019 vykázaly druhé nejvyšší za uvedené období, a to 25,5 mld. Kumulativní saldo za posledních pět let dosáhlo výše 149 mld. To se projevilo i v průběžném zůstatku na účtech obcí, jenom obcí, který je 215 mld.

Tento pozitivní vývoj má vliv i na zadluženost, která od roku 2013 klesá, a nebýt současné situace, tento trend by dozajista pokračoval. Mezi roky 2013 a 2018 obce snížily svůj dluh o 23,6 mld., což je cca o 26 %. V roce 2019 mírně stoupl, ale platí, že více než 50 % obcí do této doby hospodařilo zcela bez dluhu.

Ještě poslední větu. Ministerstvo financí a následně Finanční správa při vyhodnocení fiskálního pravidla doposud nemusely přistoupit k tomu, že by některé z obcí byla dočasně zadržena část daňových příjmů, čili v podstatě my počítáme i s tímto propadem, protože propad samozřejmě bude jak v oblasti státního rozpočtu, tak v oblasti veřejných rozpočtů, zhruba na sdílených daních asi něco málo přes 10 %, ale podle naší stress analýzy i kdyby to bylo 15 %, tak to obce bez vážných problémů zvládnou, aniž by si musely brát nové úvěry. O tom jsme debatovali a já si myslím, že jak OSVČ, tak s. r. o. platily daně v minulosti a podílely se na veřejných rozpočtech a patří pod tyto... myslím si, že jsou nás všech. Tak bych to řekla zjednodušeně.

Další, co tady zaznělo, jsou dohodáři. Já prosím vás nezpochybňuji - a znovu to budu opakovat a opakuji - já nezpochybňuji nutnost podpory této minoritní skupině a opakuji jasná fakta. Pokud jsou to dohodáři do 10 tisíc korun a vedle toho OSVČ, tak podle jasné metodiky Finanční správy, je to na jejích stránkách, dosáhnou na Pětadvacítku, resp. kompenzační bonus. Pokud jsou to čistí dohodáři do 10 tisíc, není o nich žádná evidence a není jiné cesty, než jak tady před časem řekla ministryně práce a sociálních věcí, než to řešit prostřednictvím hmotné nouze. Pokud jsou to dohodáři nad 10 tisíc korun, kteří platí odvody, tak v tuto chvíli evidenci má Česká správa sociálního zabezpečení a jediná možná cesta je dotační program, o kterém také paní ministryně mluvila, že ho připravuje. Protože Finanční správa nemá žádnou evidenci. Musela by si vyžádat evidenci z České správy sociálního zabezpečení a celý proces by se prodlužoval. To je jediný důvod, proč nebudu souhlasit s tímto pozměňovacím návrhem.

Stejně tak, debatovali jsme o tom tady včera, oblast pěstounů. To není nic proti pěstounům, jejich práce si nesmírně vážíme. Ale kompenzační bonus je veden tou filozofií, a to je právě i to jeho... v tom je právě i ta podstata, proč je tak jednoduše spravovatelný a proč tak dobře funguje, jak oceňuje i opozice. A to je v tom, že právě není zatěžován žádným prověřováním. Žádnou kontrolou ex ante. Čestné prohlášení, odesílají se peníze, pokud samozřejmě jsou tam všechny náležitosti v čestném prohlášení. A kontrola je teoreticky možná ex post. A proto byly vyloučeny i jakékoli souběhy se všemi vztahy právními, které jsou postaveny na pracovněprávní bázi, protože máme problematiku Antiviru, anebo na bázi OSVČ.

Co se týče OSVČ, to se protne Finanční správě, protože ten bonus těch malých eseróček se bude vyplácet na tu fyzickou osobu, čili pod rodným číslem, takže tam se to uvidí, nikoliv tomu eseróčku. A pěstoun v podstatě má, já jsem si to nechala poslat z MPSV, on má konkrétní odměnu, ta nebyla v žádném případě nějak krácena. Ta odměna je odvislá od počtu dětí. Samozřejmě pak jsou tam další náklady na potřebu dítěte. Takže to není nic proti pěstounům, je to obecný princip postavený na nemocenském pojištění a vlastně jaksi...

A to, abychom dosáhli toho, že jedna osoba nebude pobírat z těch programů více. Samozřejmě víte, že ta neslučitelnost neplatí u ošetřovného, to může být slučitelné. Takže to byl ten jediný důvod. Aby tam byly ty nepatrné pracovněprávní vztahy do 3 tisíc, případně dohodáři do 10 tisíc, ale další neslučitelnost.

Namítnete mně, a už jsem to zaslechla, myslím, že na rozpočtovém výboru, že tam máme dneska ty pedagogy. Ale ti pedagogové samozřejmě budou znamenat, že pokud si to vyplní, že je pedagog, tak ty peníze dostane a ta kontrola je možná. V tuto chvíli možná není, protože Finanční správa neví, kdo je či není pedagog. Takže to jsou jediné důvody.

K těm bratrancům paní poslankyně Kovářové bych jenom řekla, že pokud to budou chtít dva společníci, ta jedna varianta, a budou bratranci, tak nechť jsou. Ale jinak pro účely těch rodinných firem je tam speciální definice oddiskutovaná, jako že to byla osoba blízká, je to část § 22 odst. 1 občanského zákoníku, jako manžel, registrovaný partner, děti, rodiče. Takže takto jsme to omezili. Čili jsme se v té druhé skupině dostali z těch původně zamýšlených jednočlenných eseróček, jsme tam u dvou. U té druhé skupiny to může být x osob, tam jsme to neomezovali. A tam jenom vyplní v tom čestném prohlášení, že jméno, rodné číslo, bydliště a ten příbuzenský poměr, a nebude se to kontrolovat samozřejmě ex ante, ale bude se to kontrolovat případně až ex post. Ani neočekáváme, že by těch rodinných firem bylo nějaké velké množství. A pak to dostane každý ten společník.

Ještě tady někdo mluvil o tom pojištění, myslím, že pan poslanec Ferjenčík. Společníci sami o sobě žádné pojistné neplatí, jenom bych chtěla připomenout. Pojištění jsou jednatelé, nikoli společníci. My to máme postaveno na společnících.

A už asi je to všechno, co tady bylo řečeno. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje? Nemá zájem. Takže otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se s přednostním právem hlásí pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já v krátkosti zareaguji na některé pasáže vystoupení paní ministryně, zejména co se týče rozpočtů měst a obcí.

S tím, co paní ministryně říkala, s těmi čísly, se nedá nic jiného než souhlasit. Nicméně dáváme opakovaně vládě ke zvážení jednu věc. Myslíme si, že ekonomika bude potřebovat další impulsy, a nám přijde rozumné, aby ty impulsy šly z obecní úrovně. My navrhujeme, aby vláda například z vládní rozpočtové rezervy vyčlenila částku cca 10,5 mld. korun, rozdělila mezi obce jednoduchým klíčem, na každého občana tisíc korun. To je částka, kterou si každý občan v té své obci umí představit. A dá se to vyúčtovat úplně jednoduše jako například náklady na volby, jak účtují obce. To znamená, obec, která bude mít 600 obyvatel, by dostala 600 tisíc. Zastupitelstvo rozhodne, jak je použije v rámci pomoci. Je velmi pravděpodobné, že takové zakázky malého rozsahu dostanou místní lokální firmy, které to budou potřebovat jako sůl. No a to zastupitelstvo vyúčtuje státu velmi jednoduše typu 600 tisíc, za 300 tisíc jsme opravili hasičskou zbrojnici a za 300 tisíc jsme opravili dva chodníky, nebo dva kousky chodníku ve své obci. Myslím si, že by to hrozně pomohlo. Jednak by to krylo ten výpadek obcí, ten bezesporu bude, a díky tomu, že bude výpadek i ve státním rozpočtu z daňových příjmů. Za druhé by to byla věc jednorázová, nezatěžovala by rozpočtové určení daní do příštích let a byla by velmi užitečná.

Myslíme si, že takových projektů je připravena celá řada. Já osobně jsem inicioval, a děkuji kolegům z Poslanecké sněmovny, kteří jsou se mnou členy Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. My jsme vyhodnocovali ty dotační tituly, které fond vypisuje každý rok. Je tam zhruba (za?) 500 milionů žádostí, které splnily veškeré náležitosti, jsou připraveny, jenom tam je nedostatek finančních zdrojů. Musím říct, že jednomyslně všech pět členů dozorčí rady doporučilo výboru státního fondu, aby se ta půlmiliarda uvolnila a opět aby ty peníze doputovaly do měst a obcí na cyklostezky, bezpečné chodníky, osvětlení přechodu, opravily se všechny projekty, které jsou připraveny a které splnily veškeré předpoklady. Pak je tam samozřejmě skupina projektů, která neuspěla z různých důvodů, o těch nemluvíme. Ty prostě nesplnily požadavky ať už technické, legislativní a podobně.

A stejně tak si myslím, že v rámci pomoci těm veřejným rozpočtům například krajů by bylo dobré, kdyby i letos vláda uvolnila ty 4 miliardy na silnice II. a III. třídy. Pokud to bude víc, jak jsem slyšel, že vláda by mohla i víc, tak to bude jenom dobře. Opět to jsou peníze na projekty, které jsou v zásadě připravené. Nebudou to žádné gigantické projekty. A opět je vysoká pravděpodobnost toho, že to budou vykonávat menší lokální firmy. Já myslím, že to by byla ta pravá pomoc v příštích měsících, kdy zejména ty menší firmy budou mít skutečně problém s náplní své zakázkové činnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu reagovat na pana předsedu Stanjuru. Bezesporu je pravda, že investice budou teď to, co bude motorem ekonomiky. A určitě by to měly být investice i z místních rozpočtů. Ta investiční aktivita v minulých letech, a to se trošku podepsalo, řekněme si to upřímně, i na těch skvělých výsledcích, nejen ten příjem daňový, ale i ta malá investiční aktivita, poměrně malá. Já teď nemám číslo u obcí, ale u krajů v průměru to bylo necelých 60 %. To znamená, že naopak my nabádáme k větší investiční aktivitě a počítáme s tím.

Paní ministryně Dostálová nechala teď zpracovat vůbec obce, přehled připravených projektů pod stavebním povolením, kde skutečně mohou kopnout. A budeme to podporovat celou řadou dotačních programů, protože toto je velmi důležité, a budeme jednat velice brzy na vládě o přesunu peněz z EU fondů, protože Evropská komise uvolnila možnost dočerpání z těch jednotlivých operačních programů podle potřeb jednotlivých zemí. A my chceme skutečně jednat o podpoře především investičních akcí a akcí i na území ze strany municipalit.

Co se týče podpory silnic II. a III. třídy, říkám to dobře, II. a III. třídy, tak tam počítáme s využitím částky. Paní ministryně Dostálová má připraveno asi 4 miliardy, nebo něco přes čtyři miliardy, možná to říkám nepřesně, z evropských peněz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jenom krátká reakce. Ono někdy rozdíl mezi investicí a opravou majetku je velmi tenký. Je to velmi často na posouzení auditora nebo účetního. Takže já bych se přimlouval, aby ten program byl jednoduchý, aby byl nárokový. Říkám, peníze na hlavu je to nejjednodušší, to stát umí rychle vyplatit. A podle mě by to mělo být nejenom na investice, ale i na údržbu majetku. Protože pokud uděláte nějakou technickou úpravu, jak jsem říkal, například ty hasičské zbrojnice, někdo to posoudí jako investici a někdo jako opravu. Takže abychom nemluvili pouze o investicích, ale také o údržbě či opravě. Protože to si myslím, že jsou přesně ty peníze, to nejsou žádné projedené peníze, to jsou peníze, které hmatatelně... A říkám, ta výhoda je, že v každé obci bude vědět každý člověk, kolika penězi vláda pomohla konkrétnímu zastupitelstvu, a může si zkontrolovat těch 500, 600, možná milion korun u obce, která má tisíc obyvatel, využili ve prospěch svých občanů a které firmy ty malé zakázky dostaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Dominik Feri, k podrobné rozpravě se připraví paní poslankyně Šafránková. Máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Hlásím se ke sněmovnímu dokumentu číslo 5129. Jedná se o rozšíření kompenzačního bonusu na společnosti se třemi společníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych se chtěla přihlásit ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je pod sněmovním dokumentem 5132 a upravuje maximální počet společníků eseróček ze dvou na tři, pokud se nejedná o rodinnou firmu.

A druhý pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem 5133, který navrhuje rozšířit definici podoby jedné rodiny pro účely tohoto zákona a rozsah jejích členů, kteří mají nárok na kompenzační bonus, u eseróček s více než dvěma společníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 5170 a týká se rozšíření definice rodiny.

Druhým pozměňovacím návrhem, ke kterému se přihlašuji, a podávám ho společně s kolegou Ferjenčíkem a paní poslankyní Krutákovou, je sněmovní dokument 5140. Jedná se o rozšíření subjektu kompenzačního bonusu, kdy pracovní poměr je jako hlavní činnost a OSVČ jako činnost vedlejší.

Pak se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5188, což je usnesení, kterým Poslanecká sněmovna ukládá vládě České republiky, aby Poslanecké sněmovně předložila do 20. 5. 2020 návrh zákona, kterým se obdobně, jako je tomu dočasně u osob samostatně výdělečně činných, upraví povinnost hradit pojistné na veřejné zdravotním pojištění, pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnanců, kteří jsou zároveň subjektem kompenzačního bonusu, a tak dále. Čili sněmovní dokument 5188.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a potom tedy pan předseda Bartošek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5190. To je ten kompromisní návrh na kompenzační bonus pro část lidí, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

Dovolím si tady upřesnit. Paní ministryně bohužel často hovoří o tom, že je to pro lidi, co mají příjem nad deset tisíc korun. Ale u dohody o pracovní činnosti je to příjem nad tři tisíce korun. Je spousta lidí, co vypomáhali v restauracích. A první věc, co udělal ten hospodskej, když vláda zavřela krám, tak bylo to, že vyházel ty lidi na dohodě o pracovní činnosti, respektive přestal jim zadávat práci, a ti lidé pak z té dohody nemají žádný příjem. A udělali jsme maximum ústupků, co se dalo, aby nám to ještě dávalo smysl. To znamená, je tam nižší částka. To znamená, oproti pětistovce je tam 350 korun na den. Jsou tam jenom dohodáři, kteří odváděli pojistné. To znamená DPP nad deset tisíc, DPČ nad tři tisíce. Je tam podmínka, že ta dohoda musí být nadále platná.

Chápu, že by to zatížilo trochu úřady práce, kdyby to bylo i pro ty výpovědi. Trochu mě to mrzí, ale byl to kompromis, na který jsme byli ochotni přistoupit. To znamená, lidi, kterým ten hostinskej řekl "teď vám nezadám práci, ale až skončí krize, tak můžete nastoupit", to dostanou. Ostatní holt budou muset žádat o příspěvek v nezaměstnanosti. A především je to zastropované na úrovni toho, co vydělali za ty první tři měsíce. Nevím, kam dál se dá v tom kompromisu jít. A prostě se prosím domluvte, které ministerstvo to tedy zadministruje. My si myslíme, že Finanční správa to zvládne, má na to lidi. To bude prostě deset žádostí na jednoho pracovníka, kdyby zažádali úplně všichni, a já si spíš myslím, že to bude jedna žádost na pracovníka. A tady skutečně apeluji na zdravý rozum, aby tahle skupina, která jako první dostala výpověď v té krizi, dostala alespoň nějakou státní podporu.

A zbytek už se nebudu zdržovat, jenom ještě zmíním ty pěstouny. 5191 načítám. Tam jde o to, že přece tady se nebavíme o tom, že by dostal někdo kompenzační bonus za to, že je pěstoun. Bavíme se o tom, že když je někdo současně pěstoun a bere cca deset tisíc korun od státu a k tomu se živí jako OSVČ, což je naprosto normální a děje se to. Na nás se obracejí lidé, kteří přesně tohle dělají. Pěstoun přece není zaměstnání. To je státní podpora na to, aby se člověk staral o cizí dítě, ale není to zaměstnání v drtivé většině případů. Tak takový člověk, když se živí jako OSVČ, aby řádně uživil svoji rodinu, tak za to, že je pěstoun, ho stát potrestá, že nedostane vůbec žádný bonus. Vždyť je to úplně na hlavu, aby lidi, kteří pro stát dělají nějakou službu, za trest nedostali od státu podporu. Takže tolik k pěstounům.

Pak tam dáváme ještě tedy umožnění souběhu dohod a OSVČ. To je taky velká skupina lidí, co mají dohody a živnostenský list a dneska nedostávají nic jenom proto, že si drze dovolili pracovat legálně.

A poslední je širší návrh, který umožňuje souběhy i se zaměstnáním do minimální mzdy nebo do půlky úvazku. Děkuji za podporu těchto návrhů. A ještě čísla - 5193 a 5196.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Jan Bartošek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Jak jsem uvedl v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 5189. Zopakuji pouze to, že podporujeme tyto kompenzační bonusy, akorát nechceme, aby tím byly trestány rozpočty obcí a krajů, protože ty by pak následně musely snižovat například investiční akce, kterými mohou podpořit místní firmy. Proto navrhujeme, aby kompenzační bonus byl hrazen ze státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Nemá ani pan zpravodaj, ani paní místopředsedkyně vlády. Takže končím druhé čtení tohoto návrhu a ke třetímu čtení se vrátíme poté, co se vyrovnáme s dalšími body ve zkráceném jednání.

 

A před polední přestávkou ještě otevřu projednávání bodu číslo 374. Jde o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.