Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 829/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. (Hluk v sále neutichá.)

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych nyní předložil ještě mnohem důležitější zákon, než byl ten předchozí. Je to skutečně zásadní novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která byla operativně připravena v souvislosti s aktuální situací, pokud jde o systém veřejného zdravotního pojištění a financování zdravotní péče v České republice.

Cílem tohoto materiálu je zajistit finanční prostředky pro provedení co nejrychlejšího stabilizačního opatření pro zajištění financování zdravotnictví a udržení dostupnosti a kvality zdravotních služeb na dosavadní úrovni. (Ministr se odmlčel vzhledem k velkému hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan ministr mohl vyjádřit. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Jde o reakci na dopady související s šířením onemocnění COVID-19.

Již v letošním roce dojde k významnému propadu příjmů v systému veřejného zdravotního pojištění v odhadované výši zhruba 40 až 50 mld. korun. Tento propad je dán samozřejmě třemi hlavními faktory, jednak výpadkem za zálohové platby OSVČ, jednak náklady, které jsou spojeny s řešením COVID-19 v rámci poskytovatelů zdravotní péče, a rovněž samozřejmě vůbec otázkou výpadku příjmů systému v souvislosti se zpomalením ekonomiky.

I přes dosavadní rezervy na účtech zdravotních pojišťoven může dojít k vyčerpání systému již v letošním roce, a velmi pravděpodobně by tomu tak bylo. Důsledkem by potom bylo nedostatečné financování poskytovatelů zdravotních služeb a snížení dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že zdravotnictví bude nezbytné financovat i v následujících letech, což bude v případě vyčerpání zůstatku na účtech zdravotních pojišťoven a očekávaného pokračování ekonomické krize vysoce obtížné.

Přicházím tedy proto s vládním návrhem zvýšit měsíčně o 500 korun platbu státu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc, a to s účinností od 1. června letošního roku. Zároveň se dále navrhuje od 1. ledna 2021, tedy od příštího roku, navýšení této platby o dalších 200 korun.

Navýšení platby za takzvané státní pojištěnce je za současné situace vhodným nástrojem, neboť umožňuje rychlou alokaci finančních prostředků do oblasti financování zdravotnictví. Dodatečné finanční prostředky budou nadále využity především na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020, to znamená tak, aby úhrady nebyly jakkoliv kráceny v tomto roce a byly dodrženy veškeré dohody pro letošní rok, dále mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením onemocnění COVID-19, které se vztahují prakticky na všechny segmenty poskytovatelů zdravotních služeb, dále pak na navýšení úhrad pro rok 2021 aspoň pro ty segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce zasaženy dopady mimořádných opatřeních.

O úhradách pro rok 2021 probíhá právě nyní dohodovací řízení, a je tedy nutné, abychom znali přesně zdroje, se kterými můžeme pracovat, a samozřejmě zdravotní pojišťovny ve spolupráci s poskytovateli zdravotní péče. Také je důležité zajistit motivaci poskytovatelů zdravotních služeb, aby se snažili dosavadní výpadky v poskytování zdravotních služeb ještě do konce roku 2020 dohnat tak, aby nebyla ohrožena jejich dostupnost a čekací doby nebyly prodlouženy na neúměrně vysokou dobu. A rovněž počítáme nadále, a tato finanční alokace nám to umožní, s plošným zavedením nového systému CZ-DRG, známe ho jako DRG Restart, a tím zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči tak, aby byla zajištěna finanční stabilita nemocnic, jejichž současně nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG Restart.

Očekává se, že v roce 2020 budou při odhadovaném počtu státních pojištěnců zhruba 6 mil. činit dodatečné výdaje státního rozpočtu zhruba něco málo přes 20 mld. korun oproti původnímu předpokladu. V příštím roce bude oproti současnému stavu, pokud by nedošlo k vůbec žádnému navýšení plateb za státní pojištěnce, činit navýšení této platby zhruba 50 mld. korun.

Jde bezesporu o největší nárůst plateb za státní pojištěnce v historii České republiky, ale myslím si, že zejména v této době je to zcela namístě, tak abychom zachovali skutečně rozvoj českého zdravotnictví, abychom zachovali růst úhrad i v následujícím roce a samozřejmě abychom zachovali kvalitu a dostupnost péče.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte tedy, abych vás požádal o schválení, podporu tohoto vládního návrhu zákona, který je nezbytný k zajištění financování českého zdravotnictví v době nastávající ekonomické krize. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Výbor pro zdravotnictví, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 829/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro zdravotnictví poslankyně Věra Adámková a informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro zdravotnictví projednal tento návrh zákona 21. dubna. Musím říci, že diskuze byla velmi bohatá, a chápeme, že tady dochází ke zvýšení platby za státního pojištěnce o více než 65 %, což je grandiózní a vlastně zatím toto nebylo nikdy provedeno. Na druhou stranu už jenom zmínka o tomto zákonu vnesla do zdravotnictví klid, protože zdravotnická zařízení vidí, že je o ně postaráno a že se jimi vláda zabývá. Takže za to samozřejmě děkujeme a je to dobře.

Domnívám se, že pan ministr uvedl ten zákon velmi obšírně a podrobně, takže asi není třeba, abych to znovu opakovala, a seznámím vás se závěry, které výbor pro zdravotnictví přijal.

Takže po úvodním slově náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu pana náměstka Policara a mé zpravodajské zprávě výbor pro zdravotnictví

I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava k návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla i podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání o návrhu zákona ukončila nejpozději do čtvrtka 23. dubna do 18 hodin;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 829.

Poté výbor pro zdravotnictví přijal ještě následující usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby platba zdravotního pojištění za státní pojištěnce byla alespoň ve výši platby z vyměřovacího základu z minimální mzdy.

Pozměňovací návrhy nebyly dodány výboru a nebyly ani, pokud vím, do této chvíle načteny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Poprosím o větší klid v sále a zároveň si vás dovolím asi poprvé v této schůzi všechny pozdravit.

Padl návrh, resp. výbor navrhuje, aby obecná rozprava byla. Pokud nikdo nemá jiný návrh nebo netrvá na tom, abychom prováděli hlasování, tak já v tuto chvíli obecnou rozpravu otevírám. Máme několik přihlášených do obecné rozpravy. Jako první je přihlášen pan poslanec Třešňák. (O slovo žádá posl. Kubíček.) Já jsem neviděl, já se omlouvám. Procedurální návrh, tak to je faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já zase navrhuji, aby vystoupení poslance bylo omezeno na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je procedurální návrh, tedy omezení doby pro řečníka na pět minut. Já svolám kolegy do sálu. V souladu s dohodou, která dříve padla, dám trošku více času na to, aby se mohli shromáždit případně. Vypadá to, že jsme všichni. Je zde žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami. Až se nám počet přihlášených ustálí a dosáhneme kvora, což se již stalo - konečně nějací příchozí, tak můžeme hlasovat.

 

Pro ty, kteří právě přicházejí, zopakuji, o čem budeme hlasovat. Zazněl návrh na zkrácení řečnické doby v obecné rozpravě, nebo v obou rozpravách, předpokládám, na pět minut.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 64 je přihlášeno 86 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 7, takže řečnickou dobu jsme zkrátili.

 

A nyní má tedy slovo pan poslanec Třešňák. A já poprosím o větší klid v sále! Zejména v prostoru před řečnickým pultem. Není nás zde mnoho, tak by to mohlo probíhat v klidu. Prosím. (Hluk v sále trvá.)

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Ještě jednou pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Navýšení plateb za státní pojištěnce je vlastně mnohokrát diskutované téma na půdě Sněmovny, a to i v období před touto krizí, ale o samotném navýšení úhrad za státní pojištěnce a dofinancování zdravotnictví zde v tuto chvíli mluvit nechci, ačkoliv to beru za naprosto důležité pro zachování kvality zdravotnictví a dostupnosti péče.

Pane předsedající, ještě prosím, jestli by s tím nešlo něco udělat...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, pane poslanče. Poprosím o větší klid v sále. Chápu, že už jsme tady dlouho, a poprosím ty, kteří projednávají případně něco jiného než současný tisk, aby tak činili mimo jednací sál, ideálně dále od kuloárů, ať se sem nenese ten ruch i z chodby. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Budu pokračovat. Pokud jde tedy o platby za státní pojištěnce, tak mnohem raději bych samozřejmě viděl jako vhodnější použití nějakého vzorce pro spravedlivý výpočet než takovouto fixní částku. Nicméně rád bych zde zmínil opět značně velkou skupinu obyvatel, kterou jsou osoby bez zdanitelných příjmů, a následně v podrobné rozpravě načetl pozměňovací návrh, který rozšiřuje předkládaný návrh o skupinu bez zdanitelných příjmů. Do této skupiny patří mezi jinými i nezaměstnané osoby, které nejsou v evidenci na úřadu práce, studenti nad 26 let či osoby, které pracují na dohodu o provedení práce, ale jejichž příjmy nejsou vyšší než hraniční částka 10 tisíc. Tyto osoby v souvislosti s koronavirovou krizí považujeme za zvláště ohrožené nemožností přivýdělku a typicky to jsou, jak jsem zmínil, starší studenti, navrátilci ze zahraničí, skromní dohodáři anebo i autoři pracující na smlouvu o dílo, ale také třeba i skupina matek starších dětí, co jim platí pojistné manžel. I tam lze předpokládat snížení příjmů v rámci celé rodiny.

Detailněji bych to rozvedl například u těch navrátilců. Pokud se jedná například o dlouhodobý pobyt v cizině, kdy se člověk odhlásí z pojišťovny v České republice, jde do zahraničí, například pokud jde na nějakou dobrovolnickou činnost, musí odjet minimálně na šest měsíců, vyplnit formulář a zařídit si cestovní pojištění do zahraničí na celou dobu. Problém nastává tehdy, kdyby se člověk vrátil dříve, což se stávalo teď v souvislosti s koronavirovou krizí, a musel doplatit zpětně pojistné za všechny měsíce, co byl v zahraničí. Jakožto osoba bez zdanitelných příjmů tedy každý měsíc musel zaplatit zálohy ve výši 1 971 korun, což v případ návratu po pěti měsících, nikoliv šesti měsících, dělá necelých 10 tisíc. A právě tento pozměňovací návrh by měl tyto nespravedlivosti redukovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za nevyužití času. Než dám slovo dalšímu řečníkovi, tak mám dvě organizační sdělení. Za prvé sděluji, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů poslanci, kteří nejsou přítomni při projednávání následujících bodů, tedy bodu tři až sedm, bodu 363 a bodu 364, se budou považovat za omluvené, protože máme tu dohodu na redukci počtu.

A dále bych chtěl sdělit, že je dohoda na tom, že u těch následujících zákonů i u tohoto zákona v legislativní nouzi nejdřív provedeme druhá čtení, pak ten bod vždycky přerušíme a pak provedeme všechna třetí čtení. Děkuji za pozornost.

Jako další je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Gajdůšková, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně, je klid.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, v úvodu svého vystoupení chci opět složit poklonu a poděkovat všem zdravotníkům za jejich obětavost a statečnost. Je na nás, abychom jim zajistili podmínky, aby mohli svou práci, to je léčit a starat se o pacienty s vysokou profesionalitou, tak jak to většina z nich umí a chce, abychom jim ty podmínky zajistili. Přimlouvám se proto, v této chvíli se obracím na pana ministra, aby byl vyslyšen požadavek odborů na navýšení, na poskytnutí té jednorázové odměny pro zdravotníky v první linii. Jsem přesvědčena o tom, že si to zaslouží a že to tak vnímá i naše veřejnost.

Vítám tento návrh zákona, který Ministerstvo zdravotnictví konečně vyslyšelo, požadavek i krizového štábu nemocnic již z minulého roku. Tento krizový štáb sdružuje především odboráře, ale i Asociaci českých a moravských nemocnic, Svaz pacientů a další. Ministerstvo tedy vyslyšelo návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce a dnes nám ho předkládá a já za to děkuji.

Víme, že jeho motivem je nyní nutnost vyplnit výpadek příjmů ve zdravotním pojištění kvůli odpuštění odvodů zdravotního pojištění u OSVČ, který, jenom toto dělá 8 mld. korun, a samozřejmě náklady spojené s pandemií. Nicméně cesta je to správná a sociální demokracie vždycky požadavky na navýšení plateb za státní pojištěnce podporovala, stála za nimi, a také, pokud to měla v rukou, to dělala, navyšovala tyto platby. Chceme-li, aby zdravotníci mohli pracovat v pohodě, lidé s kvalifikací, a to je vysokou kvalifikací, nám neutíkali a pacienti měli garantovanou moderní dostupnou zdravotní péči i nadále, musíme se brzy dostat na průměr EU, to znamená, do zdravotnictví směřovat zhruba 9 % HDP. Pro srovnání, v roce 2019 Česká republika dávala do zdravotnictví 6,8 % HDP.

Další kroky k řešení té situace tedy jsou odvinout platby za státní pojištěnce od minimální mzdy a k této výši také nastavit valorizační mechanismus. Platba za státní pojištěnce by měla být nadále srovnatelná s odvody, které dávají osoby bez zdanitelných příjmů, které odvádějí 1 971 korun nyní. I to navýšení, které dneska schválíme, činí za státní pojištěnce, jestli jsem to dobře vyčetla 1 707 korun. Vidíte, že tam je ještě rezerva. Tedy to je první předpoklad pro srovnání mezd a platů ve zdravotnických zařízeních, vyřešení následné péče a zajištění dostupnosti péče včetně pohotovostních služeb a další.

Závěrem tedy ještě jednou. Chci poděkovat Ministerstvu zdravotnictví, panu ministrovi za návrh navýšení plateb nyní. Musíme se ale dál bavit o vazbě jejich výše na minimální mzdu včetně zakotvení její valorizace. To budeme dále jako sociální demokracie prosazovat. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A jako další je přihlášena paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se vyjádřila k návrhu tohoto zákona. Minulou středu pan premiér prostřednictvím televizní obrazovky vyslal signál panu ministrovi zdravotnictví a paní ministryni Schillerové, že bude požadovat navýšení plateb státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění. Letos bude potřebovat 20 mld., příští rok to bude činit přes 500 mld. A zdá se, že v uvozovkách rozkaz pana premiéra byl vyslyšen, a také zároveň mi dovolte konstatovat, že tento rozkaz byl správný. Zdravotnictví potřebuje peníze jako sůl. Zvýšení plateb za státního pojištěnce vidíme jako rychlý způsob, jak do zdravotního systému dostat poměrně jednoduše větší množství peněz.

Stát platí pojistné za 6 mil. Čechů, tedy za tři pětiny všech účastníků veřejného zdravotního pojištění. V roce 2019 stát vyplatil pojišťovnám za své pojištěnce skoro 72 mld. korun, což činí zhruba z celkových příjmů zdravotních pojišťoven 22 %. Z toho tedy vyplývá, že platba za státního pojištěnce je výrazně nižší než částky, které do zdravotnictví platí ekonomicky aktivní lidé. Pro srovnání, letos platí stát za svého pojištěnce 1 067 korun měsíčně. Zaměstnanec s průměrnou mzdou společně se svým zaměstnavatelem odvedou do zdravotnictví každý měsíc 4 607 korun. Minimální odvod OSVČ činí 2 350 korun měsíčně. Z toho pohledu se tedy ukazuje, že české zdravotnictví je obrovsky závislé na ekonomickém cyklu. Jakmile se ekonomice nedaří a poroste-li počet nezaměstnaných, pak samozřejmě jsou velké výpadky v oblastech příjmů zdravotnictví. Pokud bude v rámci koronavirové krize, nebo dojde-li k růstu počtu nezaměstnaných, pak samozřejmě pojišťovny přijdou o významnou část svých příjmů. Proto si myslíme, že to navrhované zvýšení plateb za státního pojištěnce o 500 korun od druhé poloviny letošního roku by mělo aspoň částečně snížit právě tento výpadek.

Dovolte, abych také se vyjádřila k tomu, jakým způsobem budeme se stavět k tomuto návrhu zákona. Jsme přesvědčeni o tom, že je lepší v současné době navýšit platby za státní pojištěnce a stabilizovat tak zdravotní pojišťovny než přímo miliardami dotovat přímo řízené organizace, jako jsou fakultní nemocnice, kraje a jejich zařízení s rizikem, že se dotace částečně ztratí či budou (nebudou?) směřovat tam, co podpořit chceme. Navýšení platby za státní pojištěnce je z našeho pohledu správným krokem, a proto tento návrh klub STAN podpoří, protože zdravotnictví potřebuje finanční prostředky jako sůl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vystupuji se stanoviskem klubu KDU-ČSL k tomuto sněmovnímu tisku. Tento tisk pojednává vlastně o dvou krocích, je to navýšení plateb za státní pojištěnce od poloviny tohoto roku, resp. od června, a dále pak od 1. 1. 2021. Klub KDU-ČSL volal po navýšení plateb za státní pojištěnce v souvislosti s pandemií koronaviru už v březnu tohoto roku, konkrétně to bylo 24. března, zde na plénu Poslanecké sněmovny, a dále pak jsme 7. 4. přímo vyzvali vládu, aby pracovala a připravila návrh navýšení plateb za státní pojištěnce minimálně o 500 korun. Já jsem rád, že vláda tento krok udělala, že připravila návrh, který dnes můžeme projednat, a klub KDU-ČSL jej podpoří. Vidíme ho jako zásadní ve stabilizaci financování zdravotní péče, která bude postižena výpadkem plateb ve veřejném zdravotním pojištění. A jak už tady řekl pan ministr, ty odhady, střízlivé odhady, jsou, že již letos vypadne 40 mld. korun. Máme zde sice nějaké finance na rezervních fondech zdravotních pojišťoven, ale jsme přesvědčeni o tom, že tyto peníze na dofinancování zdravotní péče stačit nebudou.

Já bych ještě k tomuto návrhu, který podpoříme v hlasování, dodal ten druhý potřebný krok, který v té stabilizační fázi, kterou je potřeba, abychom udělali směrem k zajištění financování zdravotní péče nejenom po zbytek tohoto roku, ale i v roce příštím, dodal ten druhý proces, který nás čeká, a to je kompenzační mechanismus za výpadek poskytované péče ve zdravotnických zařízeních. Týká se to zejména nemocnic, ale týká se to samozřejmě i ambulantních specialistů a částečně i praktických lékařů. Bavili jsme se o tom včera na zdravotním výboru.

Vláda nám představila nějaký plán, jakým způsobem ty kompenzační mechanismy chystá. Je potřeba si uvědomit, že zdravotnická zařízení jsou v tuto chvíli postižena jednak výpadkem péče v důsledku preventivních opatření zaměřených na boj s koronavirovou nákazou, a tím druhým dopadem budou zvýšené náklady, protože boj s koronavirem i těm nemocnicím generuje další náklady, které budou muset nemocnice pokrýt, a netýká se to teď jenom té akutní fáze, ale bude se to týkat zvýšeného hygienicko-epidemiologického režimu i v těch následujících měsících. Jsou tam částečně i náklady na testování, které není úplně v celku pokryto z nákladů zdravotních pojišťoven. Takže abychom toto byli schopni zajistit a aby nemocnice se nepropadly z hlediska svého financování, tak je potřeba najít kompenzační mechanismy. A já v tuto chvíli chci jenom apelovat na pana ministra zdravotnictví a na vládu, aby ta kompenzační opatření byla připravena velmi citlivě, protože samozřejmě i dopady do jednotlivých segmentů zdravotní péče nejsou úplně jednotné. Některé segmenty byly postiženy více, nebo jsou postiženy více, některé méně. Takže budu rád, když se o tom budeme moci pobavit následně i na zdravotním výboru a případně na další schůzi Poslanecké sněmovny.

Takže závěrem - klub KDU-ČSL vítá tento návrh, podpoří ho ve svém hlasování a netrpělivě čekáme i na přípravu kompenzačních mechanismů, které budou také velmi důležité pro stabilizaci financování českého zdravotnictví.

Je potřeba si uvědomit, a mluvila tady o tom paní kolegyně Gajdůšková, samozřejmě čekají na to zdravotníci, protože pracovat ve finanční nejistotě jsme si už mnohokrát v českém zdravotnictví zažili. Je to práce velmi složitá, když musíte uvažovat o tom, jestli některé péče nebudete moci pacientovi v čase, kdy to potřebuje, provést. Nejdůležitější je to samozřejmě pro samotné pacienty, kteří čekají na péči, kterou potřebují, a čekají na ni v tom rozsahu, v jakém ji potřebují.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Aulickou. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za poslanecký klub KSČM si dovolím vystoupit já.

Na začátek musím říci - no pane ministře, co vám na to mám říct? (Smích v sále.) Vy jste tady 4. března vlastně na návrh paní poslankyně za hnutí ANO zamítli náš návrh, který hovořil, na automatickou valorizaci právě toho pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které se mělo vypočítávat z 25 průměrné mzdy (?), což by samozřejmě přineslo další rok až zhruba 14 miliard. No, jediný argument, který pan ministr zdravotnictví aspoň mně osobně sdělil, byl, že nejsou finance. My jsme to možná mohli pochopit, samozřejmě je teď jiná situace, každopádně tak trošku, a nezlobte se na mě, bereme i ten váš návrh jako píárové opatření v době krize a v době této situace.

Všichni víme a chápeme, že ty dopady do zdravotnictví jsou opravdu značné, ale je to samozřejmě odůvodněno i v důvodové zprávě a všichni, nebo téměř všichni o tom hovoříte, že se bavíme zhruba o propadu 40 miliard. Každopádně nás velice mrzí, že i ten náš návrh, který si myslíme, že přinášel především systémové řešení, to znamená předvídatelnost a systémovost, do této oblasti, byl zamítnut jenom z jednoho důvodu - nejsou finance. Nyní naopak říkáme, že budeme přidávat ještě daleko více, což my samozřejmě chápeme a víme, že to nyní potřeba je, že nikdo samozřejmě nemohl očekávat tuto situaci, ale velice nás mrzí přístup, který opravdu za hnutí ANO pojali toho 4. března, resp. v průběhu projednávání toho našeho poslaneckého návrhu.

Já musím říci, že tento návrh samozřejmě podpoříme, ale nemohla jsem si odpustit tuto poznámku, protože si opravdu myslíme, že to bylo systémové, i do budoucna to přinášelo spoustu opatření, která nyní touto jednotnou částkou, resp. dvěma částkami nejsme schopni zabezpečit. A je to opět cesta volby přidání té jednotné částky, to znamená ne té automatizace a toho valorizačního mechanismu, o které se v Poslanecké sněmovně snažíme dlouhodobě. Všichni víme, že potřeba do zdravotnictví finance dodat je nutná, my s tím souhlasíme, podporujeme to. Každopádně věřím tomu, že pokud i my znovu přijdeme s tou automatickou valorizací, už ten jediný důvod, chybějící finance, nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Válek, poté paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil navázat. Prostřednictvím pana předsedajícího bych paní poslankyni řekl, že vím, co na to mám říci. Že jsem křesťan a vím, že nad nikým se nemá lámat hůl, tím pádem ani nad ministrem zdravotnictví. Moje maminka nade mnou také neláme hůl, sem tam ji o mě přerazí, můj šéf nade mnou nikdy nezlomil hůl, můj nejlepší spolupracovník a ten, který mě drží nad vodou, docent Mechl, taky nade mnou neláme hůl, a tak já také nad nikým nelámu hůl. A nelámu ji, i když jsem se opakovaně snažil navýšit rozpočet za státní pojištěnce a nesetkalo se to s úspěchem při schvalování rozpočtu. Měli jsme návrhy, podpořil jsem prostřednictvím pana předsedajícího váš pozměňovací návrh, a proto jsem rád, že konečně jsme se dostali tady k tomuto a schvalujeme navýšení úhrady za státní pojištěnce. Já za to velmi děkuji, ať už to prosadil, kdo to prosadil, protože podstatný je ten výsledek, a ne kdo to prosadil.

Nicméně si dovolím poznámku. Neměli bychom usnout na vavřínech a měli bychom se opravdu zamyslet nad tím, a měli bychom opravdu nějak systematicky vyřešit, když jsme se teď tedy shodli napříč politickým spektrem, že peníze za státní pojištěnce se musí navýšit, že to je ta správná cesta, nebo jedna z těch správných cest, a to, přiznejme si, bylo před půl rokem nemyslitelné, na tom jsme se nebyli schopni shodnout, tak teď, když jsme se na tom shodli, tak bychom se teď měli pobavit o tom, a já tímto pana ministra vyzývám, aby se nad tím intenzivně zamyslel a zkusil takový návrh předložit, ať to není opoziční návrh, nebo koaliční, ať je to ministerský návrh, jak systémově navyšovat úhradu za státní pojištěnce, tak aby to bylo provázáno s nějakou složkou, která se hýbe - průměrná mzda, minimální mzda, cokoli.

Zdravotní výbor sice ne jednomyslně, ale většinou hlasů doporučuje Ministerstvu zdravotnictví, schválil můj doporučující návrh, aby Ministerstvo zdravotnictví například zvážilo, zda neprovázat úhradu za státní pojištěnce s úhradou, která se platí z minimální mzdy. Ale to třeba není úplně nejlepší parametr.

A proč bych za toto velmi plédoval? Dopoledne v diskusích - kterým jsem nerozuměl, a o to s větším zájmem jsem je poslouchal - se tady přeli odborníci a lidi, kterých si vážím, napříč politickým spektrem, o tom, jestli v příštím roce to bude ekonomicky úplně tragédie, nebo to naopak bude úplně v pohodě, nebo to bude stejné jako v letošním roce, a de facto se odvolávali na mezinárodní autority, které v tom mají zhruba stejně jasno, jako mají epidemiologové jasno v tom, co bude s covidem, a jako mají jasno v tom, jestli se může člověk doma nechat ostříhat, nebo ne. Ale shodli se na tom, že nemůžeme nic predikovat.

Proto si myslím, že by ta úhrada za státní pojištěnce měla být s něčím provázaná, a mám prostou selskou logickou úvahu, byť selské logické úvahy nemám vždycky rád: Pokud se budou platy zvyšovat, pokud nebude nezaměstnanost, nebude tolik státních pojištěnců a bude větší odvod do zdravotního pojištění. Naopak, pokud bude růst počet státních pojištěnců, bude se zvyšovat nezaměstnanost, nebudou stoupat platy, budeme muset nějakým způsobem dále zvyšovat úhradu za státní pojištěnce nebo debatovat o připojištění nebo debatovat o zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Jediné z toho, co jsem ochoten připustit, je zvýšení úhrad za státní pojištěnce. Proto by to neměla být fixní částka for ever, ale měla by to být částka, která bude s něčím provázaná tak, aby se měnila podle ekonomické situace české společnosti a podle potřeb zdravotnictví.

Pane ministře, moc vás prosím, zamyslete se nad tím. Děkuji.

A jinak samozřejmě klub TOP 09, byť oslaben a v polovičním složení, plně podporuje a děkuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Richterová, která je v tuto chvíli poslední přihlášenou do obecné rozpravy. Nicméně vidím, že pan poslanec Stanjura se hlásí. Takže paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já jdu argumentačně podpořit pozměňovací návrh týkající se osob bez zdanitelných příjmů, který bude načten v podrobné rozpravě. Je to podnět z terénu, podnět týkající se 60 tisíc lidí, kteří jsou takzvaní samoplátci zdravotního pojištění. Je to prostě od sociálních pracovníků a takových lidí žijících skromně, živících se typicky brigádami, těmi malými dohodami, žijících opravdu za malé peníze. A právě proto pro ně 1 900 korun, které měsíčně odvádějí na zdravotní pojištění, je teď v době krize, kdy je pro některé z nich obtížné sehnat brigádu, problém.

Mluvím o tom proto, že stejně z této osoby (skupiny) se také typicky rekrutují lidé, kteří se dostanou do exekucí kvůli neplacení zdravotního pojištění. Vsadím se, že Ministerstvo zdravotnictví o tomto ví. A když jsme byli štědří a plošně jsme pomohli živnostníkům, plošně živnostníci nemusí platit zdravotní pojištění, tak na stejnou dobu navrhujeme, aby osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou třeba starší studenti, třeba v pátém ročníku studia, když jsou nad 26 let, nebo ti, kteří se kvůli koronaviru vrátili ze zahraničí, o tom mluvil právě kolega Petr Třešňák, kteří si musí doplácet, pokud tam byli pouze pět měsíců, nebo právě ti okrajoví umělci, autoři pracující nárazově, třeba takoví, co dvakrát ročně vystavují, prodají pár obrazů - prostě je to celkem zhruba 60 tisíc osob. Jsou tam také samozřejmě typicky i nějaké ženy, maminky starších dětí, které už by zase neměly nárok na to, aby jim odvody hradil úřad práce, které se zase rozhodly spíše být doma. Prostě těmto osobám navrhujeme stejně jako živnostníkům naprosto stejně dát ty jakési prázdniny od plateb zdravotního pojištění.

Je nám jasné, že nic není zadarmo. Ale ony exekuce pro celou společnost také nejsou zadarmo. A ten hlavní argument je, že už nyní je vysoký podíl osob bez zdanitelných příjmů, které se dostanou do exekucí kvůli neplacení zdravotního pojištění. Takže navrhujeme, aby v této době, v této obtížné době, osoby bez zdanitelných příjmů neměly tu povinnost, kterou teď už také nemají ti živnostníci, a nemusely hradit každý měsíc 1 971 korun. Je to jednoduchý pozměňovací návrh, kde se doplňuje jediný odstavec, který zní: Osoby bez zdanitelných příjmů dle § 3b nejsou povinny platit pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020.

Vzhledem k ekonomickým nákladům celé té krize, vzhledem k tomu, že teď opravdu jde o desítky a desítky a desítky miliard, tak ano, bude s tím spojený nějaký náklad v řádu desítek milionů pro stát navíc, o které prostě neodvedou ty zdravotní platby, ale současně se jiné desítky milionů podle našeho soudu ušetří na vymáhání skrze exekuce a na vedlejších nákladech státu na přechodu lidí do dalšího a dalšího segmentu šedé ekonomiky.

Ještě jednou shrnuji, máme podněty od lidí, co se vrátili z ciziny a nyní, pokud toto nepřijmeme, budou muset doplácet zdravotní pojištění, když se vrátili po méně než šesti měsících. Podnět je od studentů vysokých škol, kteří jsou trošku starší a živili se prostě přivýdělky při studiu. Podněty od právě různých, jak jsem řekla, takových okrajovějších, menších umělců, lidí žijících skromně, lidí žijících za minimální náklady, kteří prostě byli samoplátci zdravotního pojištění, a teď jim zmizely jejich dlouhodobě fungující možnosti přivýdělků a brigád.

Prosím o zvážení tohoto návrhu, byť vím, že je to na poslední chvíli, ale už jsme toho schválili hodně na poslední chvíli a zrovna tohle si myslím, že by pro společnost jako celek dávalo smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy ty přihlášky z místa. Jako první pan předseda Stanjura, poté pan předseda Kalousek. Já se zeptám, jestli budete uplatňovat přednostní právo, nebo mám pustit stopky. (Poslanec Stanjura: Jak chcete.) Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom zareaguji na paní poslankyni Richterovou. My ten pozměňovací návrh podpoříme, je rozumný. Jenom ta poslední poznámka, pokud mě paměť neklame, je to 28. zákon v legislativní nouzi od 24. března. Tak abychom věděli, že to sekáme jako cvičky. A velmi často chybujeme, což je logické v tak kvapném režimu. My ten zákon podpoříme, ale chci říct tři poznámky.

Za prvé, my jsme vědomě rozhodnutím, změnou zákona snížili příjmy zdravotního pojištění u živnostníků. Zhruba 9 miliard, někdo říká 9,5, 9 až 10 miliard. My jsme v té době navrhovali, abychom to automaticky kompenzovali ze státních peněz, ať už já, nebo návrh pana poslance Válka a pana poslance Kalouska. Tak pan ministr řekl nesouhlas. To jenom abychom věděli, že velmi často funguje ne to, co je obsahem toho návrhu, ale kdo je navrhovatelem té změny.

Druhá věc, která mě zarazila, ale vycházím pouze z veřejných zdrojů a pan ministr mě možná opraví, nebo ne. Já parafrázuji, neříkám to přesně, pan premiér někdy minulý týden říkal: Tak jsem se celý jeden den věnoval zdravotnictví a navrhl zvýšení platby u státního zaměstnance (pojištěnce?) o 500 pro letošní rok a 700 na příští rok. Ministryně Schillerová a ministr Adam to ještě nevědí. No to mně nepřipadá, že takhle se mají připravovat zákony. Celý jeden den pan premiér se tomu věnoval a vymyslel to číslo.

Já za nás říkám, že to číslo pro letošní rok je v zásadě správně, ale nevím, proč 23. dubna řešíme čísla pro rok 2021, když vlastně nevíme, jaké budou dopady i v oblasti zdravotního pojištění. To budeme vědět možná v srpnu, možná v září mnohem přesněji než dnes. Takže minimálně v té části příštího roku je to pouze PR bez jakéhokoliv zdůvodnění. Možná je ta částka dobře, možná je příliš vysoká, možná je příliš nízká. Já myslím, že nikdo z nás v této chvíli - asi kromě pana premiéra a těch, kteří potom jako slepě za ním jdou - není schopen tu částku obhájit, proč je to tolik, proč to není o něco méně nebo o něco více.

A já zrovna říkám poctivě, že nevíme, co bude stačit. Souvisí to s tím, co tady říkal pan poslanec Válek. Nevíme, jaká bude zaměstnanost, nevíme, jaké budou platy. Takže proč řešíme rok 2021 teď ve stavu legislativní nouze? (Obrací se ke stolku zpravodajů.) Pane ministře, kdybyste mi na to mohl odpovědět. Kromě toho, že pan premiér se celý den tomu věnoval.

Vzpomeňme si na naši debatu na konci loňského roku, jestli je třeba odebírat z rezerv zdravotních pojišťoven. Vy jste přece tvrdil, že ano. Je to tak, je to tak. (Námitka od stolku zpravodajů.) Tak vaše vláda, pardon. Ano, vy jste byl proti, ale vaše vláda jako celek většinově byla pro. A myslím, že máte pravdu, omlouvám se. Ale neprosadil jste ten svůj názor. Jak by se nám dneska hodily. To je jen takový povzdech, to nemá žádnou souvislost. Nebo jak říká pan premiér, není žádný souvis s tímto sněmovním tiskem.

Takže ta moje otázka zní, a není nijak útočná: Jak jste přišli na tu částku pro příští rok? A jste si jistí, že je ta částka dobře? Za ten letošní rok si myslím, že při znalostech dnešních je ta částka přibližně dobře. Navíc říkám, minimálně 10 miliard jsme odebrali my rozhodnutím Sněmovny a Senátu. Takže minimálně polovina z toho navýšení je vědomě a jenom vykrývá to, co jsme my sami rozhodli. A nereaguji tím pádem, jenom padesát procent reagují na tu pandemii jako takovou. Těch padesát procent je reakce na legislativní krok ne vlády, ale Parlamentu ČR jako celku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan předseda Kalousek se přihlásil z místa a to je v tuto chvíli poslední přihláška. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen takovou velmi krátkou připomínku časového úseku, který není delší než rok. Je tomu právě rok - byl to březen 2019 - kdy jsem v televizní diskuzi oponoval paní ministryni Schillerové s jejím šíleným nápadem zrušit platby za státní pojištěnce. Jsou tomu čtyři týdny, konkrétně tedy 24. března, kdy jsme navrhovali zvýšit platby za státní pojištěnce a vláda to zamítla. Dnes vláda zvyšuje platby za státní pojištěnce. To vše během jednoho jediného roku. Člověka uklidní, když v tom má vláda jasno a má koncepci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška do obecné rozpravy. Takže pokud se nikdo další nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr má zájem. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu debatu a taktéž za všeobecnou podporu toho návrhu zákona. Myslím si, že je to naprosto vitální nejenom pro tento rok, ale právě i pro ten rok příští. Já tady odpovídám, proč je to důležité o tom rozhodnout dnes. Protože právě probíhá v této chvíli do června dohadovací řízení o úhradách pro příští rok, které musí být tedy dokončeno do června, tak aby na základě toho mohla být vytvořena úhradová vyhláška.

Je jasné, že pokud jsme dneska v nejistotě o výši zdrojů pro příští rok v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, tak není o čem jednat. Zdravotní pojišťovny v takovém případě by musely všem poskytovatelům nabídnout v zásadě nulový nárůst úhrad. Pravděpodobně by možná došlo i ke snížení a to jsme nechtěli dovolit. Já si myslím, že musíme zajistit nějaký stabilní růst ve zdravotnictví, postupný. Ona i takto to nebude nějaká obrovská party. Bavíme se v rámci úhrad o nárůstu někde kolem 3 procent. Ale je to nějaký nárůst do budoucna, který nám zkrátka dává teď možnost toto rozhodnout, a dává tedy možnost se dohodnout mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami v právě probíhajícím dohadovacím řízení. A samozřejmě nevíme úplně přesně, jaké ty parametry budou, jaká bude nezaměstnanost, jaký bude počet státních pojištěnců. Takže je jasné, že je tam jistá míra nejistoty. Ale ta míra nejistoty by byla mnohem větší, pokud bychom toto nepřijali, a v zásadě by tedy nebylo vůbec o čem jednat v rámci tedy dohadovacího řízení mezi pojišťovnami a jednotlivými segmenty. Takže proto je nutné to připravit dnes, respektive schválit dnes, tak abychom postavili celou tu věc trošku víc najisto.

Pokud jde o OBZP, já s tím návrhem nemohu souhlasit. Myslím si, že ten návrh systém připraví zhruba o miliardu korun, a to bude tak jediný jeho přínos. Ti lidé, o kterých se bavíme, tak se samozřejmě můžeme bavit o nějakých teoretických případech spíše jedinců. Ale často jsou to chroničtí neplatiči, často jsou to pronajímatelé, rentiéři, kteří platí takovýto minimální odvod na pojistném. Vůbec nevím, co to má úplně společného s krizí. Skutečně si myslím, že u OBZP těch lidí, kteří jsou skutečně postiženi krizí, je minimum. Jsou to lidé, kteří většinou jsou doma, a skutečně se to nedá srovnávat s OSVČ, s lidmi, kteří byli skutečně postiženi krizí, tím, že museli zavřít svoji živnost, byli omezeni v rámci svého podnikání. U osob bez zdanitelných příjmů to tak skutečně není. Ano, mohou být některé případy, ale nemyslím si, že je to skutečně na to, abychom takto dělali zásek do systému, který bude minimálně jedna miliarda, možná i více.

Takže já skutečně tento návrh nepodpořím, nemyslím si, že je to namístě. My nemáme nějaké signály o tom, že by to byli lidé, kteří by, jak tady bylo řečeno, byly proti nim vedeny exekuce a tak dále. Jsou to často skutečně třeba i pronajímatelé, rentiéři, kteří se takto živí. Takže já si nemyslím, že to je na místě, a nemyslím si, že toto je spojeno jakkoliv s krizí. Takže za mě skutečně tento návrh podpořit nemohu a požádám vás, abyste schválili a podpořili tedy návrh zákona tak, jak byl předložen, protože si myslím, že ten návrh skutečně v tom znění a ve výši nárůstu odvodů za státní pojištěnce zajistí nejenom stabilitu v tomto roce, ale zejména stabilní růst i v roce příštím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan předseda Stanjura se hlásí s přednostním právem teď k odpovědi? (Ano.) Zpravodajka má zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Nemá, takže v tom případě pan předseda Stanjura a pak budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tisíc devět set sedmdesát - zaokrouhleno dva tisíce měsíčně, krát šest, dvanáct tisíc, krát 60 tisíc obyvatel, (nesroz.), kterých se to týká, je 720 milionů. To není miliarda anebo víc. To za prvé.

Za druhé, mně se nechce věřit, a neznám statistiku, že v České republice žije 59 tisíc rentiérů, kteří mají jenom nohy nahoře a platí minimální zdravotní pojištění. Z čeho, pane ministře, vycházíte, že to jsou rentiéři? Tady byly konkrétní případy, které uváděla paní poslankyně Richterová. Já souhlasím s tím, že jsou to velmi často lidé, kteří žijí velmi skromně s malými příjmy, a vy to otočíte, že jsou to rentiéři, ti nejbohatší, kteří nepotřebují žádnou úlevu v těchto měsících.

Tak ale fakt 12 tisíc krát 60 tisíc je 720 milionů. To není víc než miliarda, ale není to ani jedna miliarda. Neříkám, že to jsou malé peníze, ale v tom - a říkám, je to 28. zákon, co schvalujeme - to jsou malé peníze. To je taková částka v příjmu třeba státního rozpočtu - já vím, že to není příjem státního rozpočtu - která se nedá ani prognózovat procentuálně. Ani to vlastně není zajímavá částka v rámci celkových příjmů veřejného zdravotního pojištění, když to spočítáme procentuálně, co to je. Tak já nevidím důvod, proč zrovna tyhlety lidi označovat za rentiéry a za ty, kteří si žádnou pomoc nezaslouží.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr chce vystoupit s odpovědí? (Ano.) Je to samozřejmě možné, tím otevřeme rozpravu. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Já nevím, kde se vzalo 60 tisíc lidí. Těch lidí je přes 250 tisíc. Tak jenom ať se bavíme skutečně reálně. Takovou informaci alespoň mám od svých kolegů z Ministerstva zdravotnictví, že to skutečně je těch 250 tisíc, ne 60 tisíc. Ale já si skutečně nemyslím, že toto jsou lidé, kteří jsou přímo postiženi krizí. Zkrátka ta struktura těch lidí je různá. Uznávám, že tam mohou být někteří jedinci, kteří jsou nějakým způsobem postiženi. V takovém případě ale se oni mohou přihlásit i na úřad práce, mohou se z nich stát státní pojištěnci, ale nemyslím si, že musíme v rámci této skupiny osob menšině lidí odpouštět ty pojistné odvody všem. Zkrátka si nemyslím, že to je v tomto směru systémové, a nemohu s tím souhlasit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr svým vystoupením znovu otevřel obecnou rozpravu. Zaznamenal jsem nějaké přihlášky - paní poslankyně Richterové, pak pana poslance Ferjenčíka... pan poslanec Ferjenčík, prosím. Samozřejmě pět minut.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jen stručně reagovat na pana ministra. Tam je přece podstatné to, že ti lidé jsou teď tlačeni k tomu, aby šli na živnostenský úřad, otevřeli si živnost, a tím získali ten bonus. Jediné, co to znamená, je, že je donutíme zaplatit tisícikorunový poplatek, aby dostali nějakých deset tisíc státní podpory. Vždyť to je celé úplně na hlavu. Pojďme jim dát stejnou podporu jako živnostníkům. Proč bychom se na ty, co jsou na tom hůř, měli vykašlat a podporovat jenom ty, co jsou na tom o něco líp, typicky? Mně to skutečně přijde na hlavu postavené.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud se... paní poslankyně Richterová ještě. Prosím. (V sále je velmi hlučno.)

 

Poslankyně Olga Richterová: Opravdu stručně. Jde mi čistě o to, že přijímáme plošná opatření, a když máme skupinu, kde velká část těch lidí je velmi chudých, a když to řeknu, administrativně opravdu ne zdatných, tak ta část z nich, co si to úředně nevyřídí, tak tam velká část půjde do exekucí kvůli zdravotnímu pojištění. Je to ta typická skupina samoplátci, kde je to těžko vymahatelné, to zdravotní pojištění. To říkají čísla zdravotních pojišťoven.

Potom tam bude část lidí, co jsou zdatní, a to jsou určitě ti, o kterých hovořil pan ministr, a sice pronajímatelé bytů a ti, co prostě teďka udělali živnosťák, mají živnosťák, mají všechno odpuštěné a jsou úplně v klidu. Neumím si představit člověka, který by zvládl pronajímat jeden dva byty a nezvládl by si zařídit živnostenský list, a tím si zařídit odpuštění zdravotního pojištění.

Takže tím eliminujeme tuhle obavu a logicky nám pak zbývá otázka, jestli není namístě to všem zjednodušit. Živnostenským úřadům, že snížíme nápor těch, co nepotřebují živnostenský list pro výkon své ne úplně moc placené, ale přece je živící práce - a to byl třeba příklad těch různých nárazových výdělků umělců, člověka, co půl roku něco vyřezává, dělá nějaké plastiky a obrazy, pak to nárazově prodá. To je typický příklad někoho, kdo vyžije s málem. A takovíhle lidé se mně ozvali, ozvali se mně ti navrátilci ze zahraničí, takže ti si teď půjdou zařizovat živnosťák. OK. Jestli to chceme, bude to tak.

Předložili jsme vám to ke zvážení, je to na úvaze Sněmovny. Nedává nám smysl na tuto skupinu zapomenout, když prostě ti zdatní z nich, ti administrativně zdatní, si zařídí živnostenský list za tisícikorunu a ušetří jedenáct tisíc, to mají čistej účet. A ti méně zdatní, tak část z nich půjde do exekucí a část z nich půjde do velkých problémů. Takhle to je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se znovu musím zeptat, jestli jsou ještě nějaké přihlášky do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Stejně tak se musím zeptat, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě, ale není tomu tak. V tom případě otevírám podrobnou rozpravu, do které mám jedinou přihlášku, a to je pan poslanec Třešňák. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Já se přihlásím k pozměňovacímu návrhu 5024, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Dále jsem k němu již nechtěl příliš vystupovat, pouze zareagovat na pana ministra, což už tedy udělal pan Stanjura a mí straničtí kolegové. Tak jenom znovu krátce ten argument.

Skutečně mezi těmi 60 tisíci plátci určitě není 60 tisíc rentiérů a vlastníků nemovitostí, kteří je pronajímají. Ty modelové příklady jsou uvedeny i v důvodové zprávě a je jich značný počet. Těch, kteří nejsou v takové situaci a skutečně se buď dostanou třeba do exekucí anebo skončí na těch živnostenských úřadech a ten systém takovýmto způsobem zatíží. Ale nebudu to dál rozebírat, padlo to v debatě přede mnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška v podrobné rozpravě, takže pokud se do podrobné rozpravy již nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Pokud tomu tak není, tak podle dohody v tuto chvíli končím druhé čtení a přerušuji projednávání tohoto tisku a bodu do projednání bodu 7 v druhém čtení. Děkuji.

 

Otevírám bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.