Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

10.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 580/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 580/6. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Tomáše Goláně a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Tak paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, s ohledem na to, že obsah návrhu zákona jsem zde již několikrát podrobně představila a proběhla zde i podrobná diskuse o jednotlivých tématech, dovolím si v současné chvíli spíše připomenout a zdůraznit ta opatření, která mají potenciál pomoci ve stávající nelehké situaci.

Současné události ukazují, jak důležitá je možnost elektronické komunikace s úřady, ale zároveň ukazují, že ne každý je k takové komunikaci plně vybaven. Tím narážím zejména na to, že ne každý má zřízenou datovou schránku nebo vlastní uznávaný elektronický podpis, a i když je schopen daňové přiznání zpracovat na počítači a odeslat správci daně, nemá dle současné právní úpravy možnost toto své podání autorizovat dálkově.

Součástí navrhovaných změn je vedle vytvoření legislativních předpokladů pro realizaci portálu MOJE daně též rozšíření způsobů, jimiž lze potvrdit, že podání odeslala skutečně osoba v něm uvedená. Rozšíří se také okruh informací, které si bude moci jednotlivec opatřit z domova prostřednictvím internetu bez nutnosti navštívit úřad. V rámci úpravy kontrolních postupů je díky navrženým změnám otevřen prostor pro distanční komunikaci. Daňová kontrola tak bude moci v řadě případů probíhat i na dálku bez nutnosti osobní návštěvy úřadu nebo úředníka. Současně platí, že při hledání optimální formy komunikace se bude přihlížet k preferencím kontrolované osoby. Současná úprava naopak nutí správce daně, aby si k provedení některých úkonů zajistil osobní účast daňového subjektu.

Výrazné snížení úroku z prodlení a úroku z posečkané částky považuji za velmi důležitý signál pro všechny, kteří se dostanou v důsledku stávající krize do situace, kdy nebudou moci splácet své nedoplatky. Ne každý totiž bude splňovat podmínky pro úplné prominutí úroku, neboť nedokáže naplnit stanovená kritéria zajišťující, aby nedocházelo k nedovolené veřejné podpoře. Snížení úroku naopak představuje plošné a trvale pozitivní opatření. Současně dochází k významnému zvýšení limitu pro vznik úroku, a to z 200 korun na 1 000 korun, což se projeví tak, že se pro malé a střední subjekty významně zvýší tolerance pro prodlení s platbou daně. Platí, že čím menší je daň, tím větší je tolerance. Příklady na jednotlivých číslech jsem tu již několikrát ukazovala a najdete je i v důvodové zprávě. Domnívám se, že tuto změnu v současné tíživé situaci ocení řada subjektů, a to zejména těch nejmenších.

Pro ty, kteří mají zadržované nadměrné odpočty na dani z přidané hodnoty z důvodu zahájení kontrolního postupu, bude vítaným opatřením zavedení zálohy na daňový odpočet umožňující vyplacení nesporné části nárokované částky ještě před skončením tohoto kontrolního postupu. To si ovšem vyžádá prodloužení lhůty pro vyhledávací činnost správce daně o 15 dní, neboť správce daně bude muset nově při zpracování každého uplatněného nároku posoudit nejen to, zda je uplatněná částka sporná, nebo nesporná, ale též v jakém rozsahu by mohl určit výši případné zálohy. Výsledek takového posouzení pak musí sdělit daňovému subjektu při zahájení kontrolního postupu, což je pro ty z vás, kteří v minulosti tvrdili opak, výslovně uvedeno v § 174 odst. 3 daňového řádu. Chápu nicméně, že toto prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu může nelibě vnímat ta část plátců daně z přidané hodnoty, kteří se zadržováním svých nadměrných odpočtů nemívají problém a nevěří tomu, že prodloužení doby pro vyhledávací činnost povede ke zvýšení kvality kontrolní činnosti.

V rámci projednání návrhu zákona v Senátu byl při vědomí stávající nelehké situace proto načten pozměňovací návrh připravený ve spolupráci s Ministerstvem financí odsouvající účinnost těchto ustanovení, která se týkají zavedení zálohy na daňový odpočet, a s tím související prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu, avšak tento návrh bohužel nezískal podporu. Senát místo toho navrhl pozměňovací návrhy do značné míry opakující dřívější neúspěšné pozměňovací návrhy uplatněné již v Poslanecké sněmovně, případně přišel s dalšími tématy prezentovanými jako legislativně technické úpravy a opravy, zatímco se jedná o ryze věcné změny popírající smysl některých vládou navržených opatření. Asi nejvíce viditelnou změnou je úprava negující prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu, která je navíc učiněna tím nejméně vhodným legislativním způsobem, neboť neúměrně zkrátí i lhůty pro vrácení přeplatků na jiných daních, čímž se stanou prakticky nesplnitelnými.

Vzhledem k tomu, že Senát nepodpořil mnou iniciovaný návrh na dočasné odložení účinnosti ustanovení týkající se zálohy na daňový odpočet a s tím související faktické prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty, rozhodla jsem se obdobného výsledku dosáhnout cestou zvláštního zákona předloženého ve stavu legislativní nouze. V pondělí 20. dubna 2020 byl proto vládou schválen návrh zákona o správě daňového odpočtu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru a následně předložen Poslanecké sněmovně. Cílem je posunout faktickou účinnost uvedených dvou změn na 1. leden 2021.

Ačkoli se pozměňovací návrhy Senátu v této fázi posuzují jako jeden celek, nemohla bych s jednotlivými změnami souhlasit, ani kdyby byly uplatněny izolovaně. Prosím vás proto o odmítnutí Senátem navržených změn a o schválení návrhu zákona v tom znění, které už bylo jednou schváleno touto Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní prosím, aby se slova ujal senátor Tomáš Goláň. Tak pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Tomáš Goláň: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jedná se o velmi odbornou novelu a velmi rozsáhlou novelu daňového řádu. Proto vás prosím, abyste uvážili, jakým způsobem se k tomu budete stavět zejména v situaci, kdy se nacházíme v jakési hospodářské krizi a kdy tlak na podnikatele je obrovský, jak psychický, tak finanční.

Souhlasím se vším, co tady paní ministryně řekla. Samozřejmě všechny věci, které tady jmenovala, jsou posunem dopředu, jsou výbornou věcí, která podnikatelům může samozřejmě pomoci. Ale změny, které Senát přijal, jsou jakousi jistotou do budoucna.

Když se bavíme o prodloužení o 15 dnů lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu, musíme si uvědomit, že od roku 1993 nám stačila 30denní lhůta na prověřování nadměrného odpočtu. V době, kdy máme instrumenty, jako je kontrolní hlášení, kdy všechna podání jsou podávána elektronicky, najednou zcela účelově tuhle lhůtu prodlužujeme o 15 dnů. Není k tomu žádný důvod, žádný racionální důvod, který by tohle ospravedlnil. Zvláště za situace, kdy podnikatelé čekají na každou korunu, prodlužovat vrácení nadměrného odpočtu o 15 dnů mi připadá jako docela nesystémové a jistým způsobem nemorální.

V rámci novely daňového řádu, která přišla do Senátu, došlo k úpravě stávající právní normy takovým způsobem, který je často v rozporu s recentní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Jedná se například o situaci, kdy nebude přihlíženo k přeplatkům na účtu po tu dobu, než bude ukončena kontrola. Jako příklad uvedu, že prochází vlastně firma kontrolou, nějakým způsobem ta firma má strach, že bude úročena úrokem z prodlení, proto - aniž ještě je kontrola ukončena - zaplatí tu případnou budoucí částku na účet správce daně.

Doposud Nejvyšší správní soud jasně říkal, že po tu dobu musí být přihlíženo k tomu, že tam je zaplaceno, že ty peníze má ve své dispozici správce daně, a proto je nelze úročit. Novelou daňového řádu, která nám byla předložena do Senátu, je toto neúročení odstraněno, to znamená, že správce daně může mít i tři roky případnou doměřenou částku na svém účtu, a přesto k tomuto přeplatku nepřihlíží a začne se k němu přihlížet až v okamžiku, kdy bude daň doměřena.

Takových ustanovení je tam více. Je tam i ustanovení, které vlastně bylo od roku 1993 i v původním zákoně o správně daní a poplatků, a to byla situace, kdy pokud správce daně neoprávněně provedl exekuci, musel platit tomu poškozenému daňovému subjektu částku úroku prodlení ve dvojnásobné výši. To bylo i v daňovém řádu vlastně do té novely, kterou jste nám do Senátu předložili. Jeden z pozměňovacích návrhů právě tuto situaci napravuje a nechává hodnotu toho úroku v dvojnásobné výši, tak jak tomu bylo doposud.

Další situací, kterou jsme se zabývali v Senátu, je jakýsi princip předvídatelnosti práva. V případě elektronických podání všechna ministerstva, všechny zákony mají strukturu a formát elektronických podání danou zákonem tak, jak to vyžaduje Ústavní soud. To znamená, že případně když podáváte elektronicky, je vše dáno vyhláškou. Tuto situaci napravuje i legislativně i vlastně tento pozměňovací návrh, který říká, že v případě povinného elektronického podání je nutno, aby vyhláškou stanovilo Ministerstvo financí strukturu a formát. Jedná se o to, aby nemohla být tahle věc, ta struktura a formát, měněna jenom nějakým opatřením Ministerstva financí, které se zveřejní na stránkách, ale aby musela projít legislativním procesem. Tím je zachována jakási jistota těch daňových poplatníků. Ono si řeknete, je to formální záležitost, ale musíme si uvědomit, že pokud daň z přidané hodnoty není podána v předepsané struktuře a formátu, takové podání se považuje za neplatné, se všemi účinky, se všemi pokutami a se všemi úroky z prodlení za to pozdní podání.

Vidíte, že to jsou vlastně věci, které nemají žádný dopad na státní rozpočet a žádným způsobem se nesnaží ulevit daňovým poplatníkům, nejdou proti účelu a smyslu té právní úpravy, ale jdou prostě pro poplatníky směrem právní jistoty a směrem určitých mezí, které tady byly i dříve nastaveny.

Jedna z věcí, která byla v zákonech původní od roku 1993 a v daňovém řádu i do roku 2015, je určitý strop pro úročení úroku z prodlení. Zvláště za situace, kdy dneska se budou dostávat ti poplatníci do situace, kdy jim bude úrok z prodlení počítán, je nutné, aby byl zastropován tak, jak to bylo v minulosti. Vždycky v daňovém řádu bylo - a bylo to výsledkem konsenzu všech politických stran, když se daňový řád v roce 2008 přijímal - že úročíme případné nedoplatek pouze po dobu pěti let. Pouze po dobu pěti let. A dneska v situaci, kdy se to v roce 2015 odstranilo, úročíme případné nedoplatky naprosto bez jakéhokoliv omezení, to znamená, navždy.

Když se podíváme prakticky, na koho to dopadá, ti největší podvodníci mají eseróčka, která jsou psána na bílé koně, a těch se vlastně opravdu ty nedoplatky nedotknou. Ale já znám situace, kdy se to dotýká manželek, kdy manžel byl podnikatel, utekl a ty manželky to doplácejí, a dříve se vždycky dostaly do situace, že za pět let se to úročení zastavilo, a teď se to úročení nezastaví. Ony to doplácejí celý život. A takovýmto způsobem si myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, co tady bylo dříve.

Jedná se v tom pozměňovacím návrhu o další jakési právní jistoty pro poplatníky v případě kontrol. V případě, že výsledek kontroly - to všichni víme, co je, prostě kontrolní úřad dospěje k nějakému závěru - je sdělován ústně daňovému subjektu, v té současné úpravě, která přišla k nám do Senátu, nedostane lhůtu tento poplatník k vyjádření, pokud si o to nepožádá. To si myslím, že je úplně obrácená situace. Ten poplatník by měl dostat automaticky patnáctidenní lhůtu k vyjádření, pokud se té lhůty sám dobrovolně nevzdá. Ale dneska ten zákon, tak jak jste nám ho poslali do Senátu, zbavuje možnosti patnáctidenní lhůty k vyjádření se k výsledku kontrolních zjištění. Ten výsledek kontrolního zjištění je velice, velice důležitá materie, protože tam je poslední okamžik, kdy poplatník může nějakým způsobem tento výsledek zvrátit a může nějakým způsobem navrhovat další svědky, další důkazní prostředky a jiné listiny, které by svědčily v jeho prospěch. A pokud tu lhůtu nedostane automaticky, tak v tom případě je zbaven procesní ochrany, což je protiústavní.

Já jsem tady shrnul všechny ty nejdůležitější body. Já se ještě podívám, jestli jsem na něco nezapomněl, ale myslím si, že když vám to takhle říkám, tak jsem shrnul všechny body, není tam nic, co by státu bránilo ve výkonu finanční správy, ve výkonu kontroly a ve výkonu dohledu. Není tam nic, co by poplatníky znevýhodňovalo, a nemá to žádný dopad na státní rozpočet. Proto vás prosím, abyste se nad tímto pozměňovacím návrhem, který přišel ze Senátu, zamysleli a zkusili i v kontextu této situace pro něj hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži, zdali se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajka garančního výboru, což byl rozpočtový výbor. Nechcete, paní poslankyně, Miloslava Vostrá. Takže já otevírám rozpravu a s přednostním právem mám tady písemnou přihlášku předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu velmi stručný. Týká se to samozřejmě toho stěžejního problému, onoho prodloužení z třiceti na pětačtyřicet dnů. Pokud bychom to schválili v onom původním vládním návrhu, tak jdeme přímo proti všem vládním opatřením na podporu podnikání a poskytnutí likvidity těžce zkoušenému podnikatelskému sektoru. A to samozřejmě čím menší subjekt, tím hůře bude tuto prodlevu v cash flow snášet z těch třicet na pětačtyřicet dní. Je tu 24 miliard. To jsou opravdu nemalé peníze pro plátce DPH. 24 miliard, o kterých bude časově vylepšeno cash flow státu a zhoršeno cash flow plátců DPH. To je státu, nejenom státu, ale veřejných rozpočtů, protože DPH je sdílená daň.

Druhý argument, který tady již mnohokrát zazněl, a já bych ho opět rád připomněl. Paní ministryně argumentuje, že je to nezbytná podmínka související s vratkou za nadměrné odpočty. Ale prosím pěkně, ta vratka za nadměrné odpočty se stanovuje v rámci kontrolní činnosti. Té kontrolní činnosti předchází vyhledávací, nebo chcete-li, prověřovací činnost, na tu je těch třicet dní, ale v rámci té kontrolní nebo vyhledávací činnosti se ta vratka nestanovuje, ta se začne stanovovat, až když uplyne ta prověřovací lhůta, a teprve poté v rámci kontrolní činnosti, kde už není uveden žádný termín, orgán, finanční úřad stanoví tu vratku. Jinými slovy - a to se týká zhruba tak pěti procent, ta činnost, nutno říct, že se zlepšila, to znamená těm, kterým je zadržena DPH, tak se týká zhruba tak pěti procent, a my budeme těm pětadevadesáti procentům prodlužovat naprosto nesmyslně lhůtu o patnáct dnů, abychom potom těm pěti procentům mohli stanovovat ty vratky.

Ale to neděláme v rámci té vyhledávací činnosti, pro kterou chce paní ministryně tu lhůtu o patnáct dní prodloužit. Ten argument ve vší úctě je scestný! Ta vratka se stanovuje v rámci kontrolní činnosti a tam žádný termín není. Termín je na vyhledávací činnost a tam nepřibývá žádný úkon navíc díky vratce. Proto znovu prosím paní ministryni, aby jaksi uznala, že ta argumentace, kterou jí vybavil její aparát, prostě není pravdivá. Já chápu, že aparátu by se líbilo mít na to o 50 % více času, ale že v okamžiku digitalizace, v okamžiku existence kontrolního hlášení pro to není sebemenší důvod. A újma, která tím bude způsobena malým a středním podnikatelům, plátcům DPH, je opravdu nemalá. Prosím tedy o podporu senátního návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tento tisk umožňuje vládě udělat opatření, které by skutečně zvrátilo velkou chybu ve vztahu ke cash flow firem, která se stala v tom původním návrhu. Místo toho, abychom šli cestou nezadržování hotovosti firmám, místo toho, abychom je maximálně podpořili, tak tady dochází k tomu, že se jednorázově o 24 miliard korun zhorší finanční bilance firem, kterým úřady o 15 dnů navrch zadrží peníze. To prostě v této situaci totální hospodářské krize absolutně nedává žádný smysl. Vláda dělá nějaký hot fix šitý horkou jehlou, který má platit ale jenom do konce tohoto roku.

Tak já bych navrhoval, ať si vláda vezme inspiraci z toho následujícího tisku, který předkládá, který my tedy velmi kritizujeme, ale je tam jeden aspekt, který vláda tam sama dělá, a tady je to v naprostém rozporu. U rozpočtové odpovědnosti vláda, říká, bude to trvat sedm let, než se z toho Česká republika zotaví, a tady u toho tisku říká: No, teď se s vámi nebudeme bavit. Sice máte pravdu, senátní řešení je lepší, ale my si to prosadíme na sílu, protože máme víc hlasů než vy, a mezitím navrhneme nějaké krátkodobé řešení, které ale není na sedm let, které je do konce tohoto roku.

Já si myslím, že toto je velmi hloupý a krátkozraký přístup. Pojďme schválit senátní verzi, uznejme, že občas se stane, že člověk něco nedomyslí a udělá chybu. V té krizi vláda řadu věcí byla ochotna přehodnotit, byla ochotna zvednout bonus pro OSVČ, byla ochotna odložit EET, tak pojďme udělat tento rozumný krok i u této senátní vratky, pojďme podpořit to, ať DPH se vrací po stejné době jako dosud a neprotahuje se to o 15 dnů. Neberme firmám 24 miliard v době, kdy to nejvíce potřebují! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara, zatím poslední přihláška. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, vážená vládo, vážení posluchači. Já jsem tady vystupoval několikrát. V rámci projednávané novely daňového řádu jsme to projednávali před Senátem a já jsem rád, že Senát přijal několik pozměňovacích návrhů, které jsou obdobné s těmi, které jsem předkládal.

Musím říct, že i před touto krizí, která je způsobena epidemií, ještě v době, kdy ekonomika rostla, tak i tento návrh i v té době byl výrazným zásahem do podnikatelského prostředí, do ekonomického zdraví firem a ukazovalo se na tom, že model jednání a chování této vlády vůči živnostníkům, vůči podnikatelům, vůči lidem, kteří jsou nezávislí, kteří se snaží postarat sami o sebe, kteří naplňují státní rozpočet, kteří přispívají k našemu hospodářství, byl tento přístup této vlády k nim velmi macešský, protože kromě těch dalších věcí, o kterých mluvil tady pan senátor Goláň, tak zadržování peněz podnikatelů o 15 dnů déle na účtech státu byla vlastně bezúročná půjčka těchto podnikatelů státu a povinná z hlediska zákona. Nyní tady už kolegové říkali, že k tomu není žádný pragmatický důvod. Od roku 1993 máme tady 30 dnů na vrácení nadměrných odpočtů DPH. Stačilo nám dodneška 30 dnů. A v době, kdy se přijímala další administrativní opatření a další administrativní zátěže typu kontrolních hlášení, zde bylo opakovaně argumentováno, že třeba kontrolní hlášení bude tím nástrojem, který pomůže státu, aby zrychlil svou administrativu, že to bude snížení administrativní zátěže na straně státu, že to povede ke zrychlení procesů, zjednodušení párování, a takto nám to tady bylo argumentováno. Kdežto opak se ukazuje pravdou. Máme kontrolní hlášení, máme zvýšenou administrativní zátěž pro podnikatele, a navíc stát přichází s tím, aby si zadržoval o 15 dnů déle finanční prostředky podnikatelů na svých účtech.

Na jednu stranu musel až soud dotlačit Ministerstvo financí, aby začalo vracet neprávem dlouho zadržované peníze z nesporných částí DPH. Několikrát jsme to tady otvírali, přesto se muselo čekat na tuto novelu. A přesto, že soud několikrát rozhodl, Finanční správa v rozporu s Ústavním soudem nezačala takto zadržované peníze vracet, a to dokonce na přímý pokyn Ministerstva financí. Výsledkem byla tato novela, která podle ministerstva má vést k vrácení takových prostředků. Takže jakoby na jednu stranu se vrátí do jedné kapsy podnikatelům část neoprávněně zadržených prostředků z vratek DPH, a hned Ministerstvo financí z druhé kapsy chce vytáhnout všem podnikatelům peníze, protože si je bude chtít nechávat, o 15 dní déle zadržovat na svých účtech. To je obrovský zásah do finančních toků a do finančního řízení nejenom těch malých a středních podniků, ale také velkých firem. Tady pan Ferjenčík říká, že je to pouze ve jménu 24 miliard korun, a já s ním velmi souhlasím, protože zejména ti malí žijí od faktury k faktuře a nemají mnohdy dostatek svých prostředků a budou si třeba muset brát vlastní úvěry, protože si u nich stát zařídil bezplatný a bezúročný kontokorent.

A já musím k tomu poznamenat ještě jednu věc. Dneska už nejsme v situaci, kdy se tato novela tady projednávala v době ekonomického růstu. Dneska jsme v situaci skutečně ekonomické krize, kdy vláda jako vypnutím tlačítka vypnula podnikání mnohým podnikatelům. Mnozí podnikatelé a firmy mají utlumené příjmy, mají problém s finančními toky, mají problém se zaplacením svých závazků a svých úhrad. A na jednu stranu jsme tady už minulou schůzi navrhovali paní ministryni a Ministerstvu financí, aby zachovaly co nejvíce finančních prostředků na účtech podnikatelů a firem, a to tím, že by odložily splatnost DPH alespoň z nezaplacených faktur. Paní ministryně se k tomu bohužel nepostavila čelem a tento náš návrh minule neprošel. A dneska tady máme projednávat úplně opačný model, v dnešní situaci, kdy firmy potřebují peníze, a nejenom dneska v době nouzového stavu, ale ono bude nějakou dobu, dámy a pánové, trvat, než se vrátíme do nějakého normálního stavu ekonomiky. A v takovém případě si zachovávat finanční prostředky na státu a nenechat těm podnikatelům a déle jim je zadržovat, to je skutečně macešský přístup.

Proto velmi vítám tento návrh, který přišel ze Senátu, a já doufám, paní ministryně, že možná vy nezměníte názor, ale vaši kolegové z vašeho poslaneckého klubu někteří ano, protože opravdu dneska na to není čas, abychom tady rozhodovali o tom, že stát si bude zadržovat o 15 dnů déle finanční prostředky. Nejenom 30 dnů, ale dnů 45.

Takže dámy a pánové, já bych vám chtěl poděkovat za pozornost. A doufám, že se k tomu zachováte... Paní ministryně na mě mluví, omlouvám se. Takže doufám, že se postavíte k tomu čelem a zavnímáte problémy našich podnikatelů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já přečtu... Tak předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce vystoupit.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se moc omlouvám, ale vznesl bych prosbu, jestli by bylo možné tento tisk projednat i po 19. hodině. To znamená, aby Sněmovna mohla jednat i po 19. hodině, procedurálně i meritorně jednat a hlasovat. Pouze do projednání tohoto tisku, jestli by na to byla vůle ve Sněmovně. Jsem si vědom toho, že je svolán samozřejmě rozpočtový výbor na 19. hodinu. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak máme na to opravdu pár sekund. Tak víme, o čem budeme hlasovat.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Ještě není 19.01 hodin, takže je to platné.

Takže hlasování číslo 48, přihlášeno 184 poslanců, pro 118, proti 14. Návrh byl přijat. Takže doprojednáme tento bod.

 

Tak já teď přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Radek Koten se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 18 hodin do konce z pracovních důvodů.

Takže jsme stále v obecné rozpravě. Tak prosím, pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, jenom velmi krátce bych chtěl zmínit i nějaká ta pozitiva z té části, které se týkají především datových schránek, elektronizace, digitalizace. Konkrétně jsem rád, že ministerstvo přijalo můj návrh na prodloužení lhůty pro daňové přiznání, což jistě ocení mnoho lidí již příští rok už jen kvůli tomu, že je současná koronavirová krize, která bude znesnadňovat podat včasné přiznání nebo standardní přiznání do tří měsíců. Nyní bude ta lhůta prodloužena pro elektronické daňové přiznání o měsíc. Stejně tak odpadají některé nové povinnosti u datové schránky, například všechno vyřizovat povinně přes datovou schránku. Což jsou věci, které možná někoho odrazovaly od toho si datovou schránku zřídit. A za sebe jsem rád, že do budoucna budeme moci nabídnout lidem něco doopravdy skutečně atraktivního, tak aby si ty datové schránky zřídili a komunikovali se státem online elektronicky, což v době koronavirové nákazy je velice důležité, minimalizovat ten kontakt s veřejnou správou fyzicky. A pomůže to do budoucna i státnímu rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu po sále, zdali ještě chce někdo vystoupit v rozpravě. Nikoho nevidím, takže rozpravu končím.

Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně, pan senátor? Máte zájem o závěrečná slova? Takže paní ministryně, vy máte zájem? Nebo dáte přednost panu senátorovi? Tak pan senátor má zájem. Já se ptám jenom paní ministryně, jestli má také zájem. Takže po panu senátorovi. Takže pan senátor Tomáš Goláň má slovo. Má závěrečné slovo. Tak prosím.

 

Senátor Tomáš Goláň: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vám chtěl říct, že z těch dvanácti bodů toho pozměňovacího návrhu je devět mých. A já nejsem vůbec politicky angažovaný a prosím vás, abyste tady odložili to politikum. Protože jsem nezávislý a jsem hlavně jako odborník. I když vás to asi rozesmálo, tak prostě ty věci jsou odborné.

A dneska vidíme dole prostě, že jsou statisíce lidí v problémech a čekají na nějaký vzkaz, na nějaké světlo na konci tunelu. A já vás prosím, abyste jim to světlo v podobě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu dali a ten vzkaz dolů lidem poslali, že na ně myslíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní má závěrečné slovo paní ministryně Alena Schillerová. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já budu také velice stručná, protože já jsem všechny ty argumenty, které tady zaznívaly, tak jsem x-krát na ně reagovala, x-krát jsem je vysvětlovala.

Je to technická debata. Konkrétně jenom řeknu jediné. Kdyby se přijala senátní verze, bude to chaos. Bude to obrovské riziko, které ponese Ministerstvo financí, potažmo naše vláda. Je to legislativní základ projektu Moje daně, online finanční úřad, je to elektronizace, digitalizace. Teď ukázala tato krize, jak je to velmi důležité. Takže tolik bych řekla na úvod.

Prostě my jsme tady debatovali velice dlouho o tom, že prostě nemůže být ta lhůta zkrácena, pokud má být vracen odpočet formou zálohy. Já jsem si uvědomila, já jsem to navrhovala i v Senátu, á jsem říkala: pojďme to posunout tu účinnost. A to nebyla ještě krize. Pojďme to posunout, vzdejte se tady těch technických, a viděla jsem jeden bod za druhým v Senátu, a vysvětlovala jsem, proč je to prostě nemožné, proč je to rizikové a chaotické. Samozřejmě mohla bych teď jet znovu. A vysvětlovala jsem, proč není možné to dodržet. Že prostě toto je minimální lhůta, pokud má správce daně provést jedno párování, druhé párování a vracet prostě ten zálohový odpočet.

A vysvětlovala jsem jednu věc. Díky kontrolnímu hlášení, díky kontrolnímu hlášení se objem zadržovaných odpočtů za doby, kdy byl pan exministr ministrem, snížil z nějakých sedmi osmi miliard ročně, meziročně, na 0,8 miliardy, nebo 0,7. Prostě plus minus. A my díky zálohovým odpočtům chceme to dostat do reálu. A skutečně by Finanční správa prověřovala jenom podezřelé faktury, podezřelé transakce. Ale protože mezitím vznikla pandemie, vznikla tato krize, tak naše vláda projednala v pondělí na vládě ustanovení, novelu daňového řádu, která odloží účinnost tohoto zálohového odpočtu až na rok 2021. Protože si uvědomujeme, že prostě obětujeme ty zálohy v tuto chvíli, ale nechceme tam ten jednorázový cash flow efekt pro plátce daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem se hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek. Pane poslanče, máte slovo. Prosím. (V sále je hlučno.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Paní ministryně, promiňte, ale já pociťuji mírné zoufalství. Vy neustále tu lhůtu propojujete se zálohou na vratku z nadměrného odpočtu. Prosím pěkně, vzhledem k tomu, že ta záloha se stanovuje až v rámci kontrolní činnosti, buďte tak velmi laskavá, teď nám pojďte říct jeden jediný úkon, který musí nastat navíc v rámci vyhledávací a prověřovací činnosti, abyste na to potřebovali o padesát procent víc času. Protože to, co říkáte, je pravda, ale vztahuje se až na tu činnost, která se bude dít až po těch... Protože kdyby to bylo tak, jak nám tvrdíte, tak by muselo platit, že 45. den je vyplacena ta záloha. A to není pravda. Až ten 45. den finanční úřad začne tu zálohu vyměřovat. Řekněte nám, jeden jediný úkon, který v rámci prověřovací činnosti v souvislosti se zálohami přibude Finanční správě navíc v rámci prověřovací činnosti, nikoli v rámci kontroly.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vidím, že již nikdo nemá zájem vystoupit ani s přednostním právem. Tak pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom konstatuji, že na tuto kruciální otázku není paní ministryně schopna odpovědět. Protože tam prostě žádný jiný úkon navíc není!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Žádný zájem o vystoupení není, takže přistoupíme k hlasování. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odstavec 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké... Tak, s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já bych se chtěl vrátit k tomu návrhu, který přednesl pan předseda Faltýnek. Nebyl hlasovatelný, tak jak ho přednesl. Takže to hlasování je vlastně nulitní. (Hovor mimo mikrofon ohledně hlasování.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak abychom se vyhnuli zpochybnění toho hlasování, tak já přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny a uvidíme se zítra v 9 hodin.

 

(Jednání ukončeno v 19.09 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.