(20.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy je jako další přihlášen pan poslanec Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já tento materiál vítám. Asi před třemi týdny jsem vyzýval, aby vláda k tomuto kroku přistoupila, protože ta obecná výzva, ten apel na celospolečenskou zodpovědnost, se u těch bank nesetkal úplně s aplikací a s plným pochopením. Takže je evidentní, že tady musí přijít prostě zákonná úprava. Nicméně tehdy jsem také vyzýval k tomu, aby se také jednalo o otázce dividend bankovního sektoru, případně aby vláda jednala i s velkými firmami o tom, aby měly nějakou motivaci ponechat dividendu v České republice, alespoň ty největší podniky, které mají své matky v zahraničí, a aby měly motivaci tyto finanční prostředky tady reinvestovat v České republice. Takže bych byl rád, aby i na tyto věci se dostalo.
Nicméně mi dovolte stručně okomentovat pozměňovací návrh, který jsem předložil. Myslím si, že těch pozměňovacích návrhů v tomto duchu je tady vlastně vícero. Já jsem hledal nějakou kompromisní cestu, aby v období toho nesplácení tří nebo šesti měsíců byla možnost, aby neběžel ten standardní sjednaný úrok, ale aby tady byla určitá solidarita, řekl bych poměr fifty fifty, kdy prostě ta sjednaná úroková sazby by byla poloviční pro toho klienta, avšak nejvýše do těch osmi procentních bodů oproti reposazbě ČNB, tak jak to uvádí ten vládní materiál. To znamená, abychom ještě o polovinu snížili oproti vládnímu návrhu to úrokové zatížení v době, kdy se dlužník rozhodne využít ten prostor pro to, aby tři nebo šest měsíců nesplácel, protože prostě potřebuje řešit jiné záležitosti. Přijde mi to rozumné, přijde mi to spravedlivé. Myslím si, že bankovní sektor v České republice takovou míru solidarity bez problémů zvládne. Děkuji za podporu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan předseda Bartošek do obecné rozpravy.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. V krátkosti představím pozměňovací návrh, který jsem načetl do systému. Jedná se o to, že máme za sebou několik let, která byla skutečně, co se týče bank, "tučná". Banky vydělávaly a měly poměrně vysoké zisky. Za zhruba posledních deset let vydělaly něco přes 750 miliard. To nejsou malé peníze. A já jsem přesvědčen, že banky by si měly vážit svých klientů nejen v době, kdy se daří, ale naopak, kdy se nedaří, tak by měly jít klientům vstříc a naproti. Jedná se o to, že je velmi důležité, aby si banky svoje klienty udržely, aby ti klienti mohli fungovat dál. Protože k čemu bankám bude, když jejich klienti zkrachují?
Z toho důvodu navrhuji, aby veškeré smlouvy podepsané před 26. 3., veškeré půjčky byly úročeny pouze sazbou ve výši reposazby vyhlášené Českou národní bankou. Jedná se o to, že to není období, které je nekonečné, je přechodné. A jsem přesvědčen, že toto je náklad, který by banky mohly nést. Protože, jak říkám, za posledních deset let bankovní sektor vydělal hodně a tohle by mohla být jeho společenská zodpovědnost vůči této republice a klientům. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě někdo má zájem o vystoupení k obecné rozpravě k tomuto bodu? Paní ministryně, prosím máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Budu jenom stručně reagovat na to, co tady zaznělo a k čemu jsem se nevyjádřila.
Dividendy, pane předsedo Jurečko. Pan guvernér vyzval banky, aby nevyváděly dividendy za rok 2019 ke svým matkám. Už se k tomu připojila Česká spořitelna veřejně, Komerční banka a Moneta Money Bank, jestli to říkám správně. Předpokládám, že se připojí další. Protože tady my nemáme žádný zákonný nástroj, jak jim to zakázat jako exekutiva. Ale vyzval je k tomu guvernér a myslím si, že ty banky se k tomu připojí. Tři největší už se k tomu připojily.
Pak tady zaznělo to, co navrhuje pan předseda Bartošek. Pane předsedo, to prostě nejde. My jsme to udělat chtěli. Jsou tady obrovská rizika. My jsme čekali s tím návrhem, než jsme to dali na vládu, na jednání Evropské bankovní autority se všemi zástupci centrálních bank, kde tématem toho jednání bylo doporučení zemím, které chtějí jít cestou moratoria. A to doporučení znělo jednoznačně: úroky nechte ve výši tak, jak byly nasmlouvány. Čili je tam silné doporučení. Pokud bychom proti němu vystoupili a udělali to, tak zcela určitě nám bude tížit to, že vydala ta Evropská bankovní autorita - pro bankovní úvěry tedy, zdůrazňuji - vydala toto doporučení a myslím, že by nás to velmi oslabilo při případných arbitrážních řízeních. Proto jsme se nakonec rozhodli po tomto jednání, že zastropujeme jenom spotřebitelské úvěry, kde de facto - tak jak jsme zjišťovali, pokud spotřebitelské úvěry poskytuje bankovní sektor, tak průměrný úrok je 8,4 %, pokud to poskytuje nebankovní sektor, je to 15, 20, 25, 40 až 45 % - tak tam jsme řekli, že po dobu toho moratoria zastropováváme repo +8, což OR je teď 9 % a odpovídá to úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
Proto vám vysvětluji, my bychom to rádi udělali na všechny. A byl takový náš původní úmysl. My jsme to všechno velice pečlivě konzultovali s Českou národní bankou, která je vlastně orgánem dohledu, a proto jsme toto opravdu si netroufli riskovat. A žádná okolní země, která zatím přistupuje k moratoriu - my to pečlivě sledujeme - Maďarsko, Slovensko to teď projednává a další země, žádná to neudělala, že by prostě zastropovala smluvní úrok bankovního úvěru. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Bartošek. Stále se pohybujeme v obecné rozpravě.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Za mě jenom krátká reakce. Sama jste to řekla. Já to vnímám pouze jako doporučení, to znamená, je možné zachovat autoritu národního státu. A pro mě je skutečně velice těžko akceptovatelné, když podnikatelé budou nést náklady a bankovní sektor zůstane se svými zisky a víceméně bude jediný, kdo na této krizi vydělá. To je pro mě těžko akceptovatelné, ať už se jedná o banky, nebo nebankovní sektor. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je ještě zájem ve vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Paní zpravodajka? (Ne.) Nemá zájem. Paní navrhovatelka? (Ne.) Také ne. Otevírám podrobnou rozpravu. Zopakuji, že je omezená řečnická doba jednoho poslance na jedno vystoupení na pět minut. A jako první je přihlášena paní poslankyně Kořanová.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Tímto se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 4732. Je velmi jednoduchý, týká se § 3 odst. 7 a jde o vyškrtnutí písmena k). Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další je do podrobné rozpravy přihlášena paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Věra Kovářová: Tímto bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 4781, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Juříček.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, ještě jednou, dámy a pánové. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4785, který specifikuje právě, že už to není šest plus šest měsíců, ale je to tedy maximálně těch šest měsíců. Textace je docela jasná, takže v tomhle směru splatné během ochranné doby po jejím skončení právní účinky takové dohody vztahují se k peněžitým dluhům splatným před začátkem ochranné doby zůstávají nedotčeny. Takže to je tento první dokument.
Druhý dokument je 4786, který je v podstatě v rozporu s tím, co říkala kolegyně Kořanová, ale ta specifikace je právě, že se to omezí jenom právě na ty úvěry mimo podnikatele, kteří si udělali úvěry na nemovitosti jako developeři a ta obchodní centra, kteří ti podnikatelé prostřednictvím těch bank si udělali ty finanční deriváty. ***