(12.20 hodin)
(pokračuje Toman)
S ohledem na rozsah kalamity, který jsem tady popsal, jsme přistoupili k mimořádnému kroku. Na pozemcích, na kterých populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti, mohou inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nařídit povrchovou aplikaci rodenticidu na hubení hrabošů. Já chci jenom říct, že ne plošnou, ale povrchovou, prosím pěkně, což je rozdíl. A chci zdůraznit, že s ohledem na mírnou zimu, narůstající stavy populace hraboše a případná zdravotní rizika pro obyvatele jde o nezbytná opatření. Podrobnosti povolení a postupu pro zemědělce jsou zveřejněny na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na webu. Samozřejmě tento postup byl konzultován jak s Ministerstvem zdravotnictví, tak s Ministerstvem životního prostředí. Do včerejška ÚKZÚZ dostal 262 podnětů na selektivní povrchovou aplikaci na 76 tisících hektarech. Monitoring byl dokončen u 92 šetření, kalamitní výskyt byl potvrzen v rámci 90 šetření, což představuje výměru 24, necelých 25 tisíc hektarů. Celkem bylo předáno 26 oznámení o zahájení správního řízení. A tady znovu chci říct, že nejde o plošnou aplikaci, ale o selektivní povrchovou aplikaci na přesně určených pozemcích. Situaci na konkrétním pozemku vždy posoudí inspektoři přímo v terénu. Součástí každého povolení jsou i podmínky minimalizace dopadu aplikace na necílové organismy.
Ministerstvo zemědělství také podporuje snahu o využívání podpovrchových aplikátorů u rodenticidů a informuje odbornou zemědělskou veřejnost ohledně možného použití řádkového aplikátoru granulí. Současně také nelze zapomínat na realizaci náhrad škod za požadovanou restrikci vzniklou v důsledku ochrany zvláště chráněných živočichů v souvislosti s dodržováním zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V těchto místech zemědělci nemohou realizovat běžná opatření a osvědčenou zemědělskou praxi, která zahrnuje i možnost aplikovat přípravek na ochranu rostlin, který je proti přemnoženému hraboši polnímu v dané situaci vhodný a možný. A v těchto místech také náleží zemědělcům kompenzace.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si vám dovolím poděkovat za pozornost. Chci poděkovat za spolupráci a jsem vám plně k dispozici. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní s přednostním právem - přeji hezké poledne - s přednostním právem se hlásí předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové. I já děkuji panu ministrovi za velmi obsáhlý a podrobný výklad té problematiky včetně řešení. Myslím si, že to je právě to, proč jsme si vyžádali, aby se tady ta problematika projednávala. Máme připravená různá řešení, různé návrhy usnesení. Nicméně je tady ještě jeden bod, a to bod následující, bod 250. Já si v této chvíli, i na základě mě předběžné určité dohody, dovoluji navrhnout sloučení rozpravy k bodu 246 a 250. Děkuji. Zároveň se do té rozpravy jako první s přednostním právem hlásím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, já dodám, že zároveň máte zájem být zpravodajem. Takže tady to mám poznamenáno. Já teď svolám poslance na hlasování, protože si odsouhlasíme, zdali souhlasíme se sloučenou rozpravou. Už jsem zagongoval. Mezitím přečtu omluvy. Pan poslanec Jan Pošvář se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr vnitra Jan Hamáček se omlouvá z odpoledního jednání ze zdravotních důvodů a předseda Sněmovny Radek Vondráček se omlouvá od 11 do 13 hodin z rodinných důvodů.
Takže je žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o návrhu předsedy klubu KSČM na sloučení rozpravy u bodů 246 a 250.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 56, přihlášeno 95 poslanců, pro 94, proti nikdo. Rozprava byla sloučena.
Takže budeme pokračovat ještě v bodě 246, kde nám schází ještě vystoupení navrhovatele tohoto bodu, což je pan poslanec Petr Bendl. Takže já vás požádám, abyste vystoupil za navrhovatele. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já chci poděkovat Poslanecké sněmovně a pánům ministrům za to, že máme tento bod na jednání pléna, neboť ta situace je vážná. Ti z vás, kteří pocházejí z regionů nejvíce postižených škůdci, a teď nemyslím jenom kůrovce, mi můžete potvrdit, že ten pohled na krajinu je tristní a že my se tím zabývat zcela určitě máme.
V minulosti byl pro každého hospodáře a vlastníka lesa les jakousi bankou, plnil nejenom funkce pohledu životního prostředí a pohledu údržby krajiny, ale zejména i ty funkce ekonomické. V podstatě každý vlastník lesa v minulosti měl jakousi banku, finanční zdroj, kterým mohl financovat v okamžiku, kdy peníze došly, tak případným prodejem dřeva mohl dofinancovávat své hospodářské ekonomické potřeby. Dnes vlastnit les je v podstatě za trest. Protože ta situace je opravdu, řeknu, téměř katastrofální a pravděpodobně bude ještě mnohem hůř. Pan ministr životního prostředí se vyjádřil nedávno k tomu, že čeká, že kůrovec bude řádit ještě tak tři až pět let, což je zhruba tak doba, než sežere úplně všechno, skoro bych řekl, nebo významnou část vůbec lesního porostu v ČR.
My bychom se měli zabývat nejenom tou situací, která teď nastala, to znamená tím, jakým způsobem zajistit kapacitní personální zajištění likvidace kůrovcového dřeva, zpracovatelské kapacity a vůbec technické zvládnutí té situace, skladovací kapacity a všechny ty podrobnosti, o kterých zde mluvil ministr životního prostředí. To si myslím, že se relativně daří, byť to není jednoduché, když navíc musíme počítat s tím, že toto množství práce tady bude na relativně krátkou dobu, že to bude na tři až pět let tedy, předpokládáme. Pak ty kapacity zase spadnou dolů a pro nás se stane dříví v ČR mnohem nedostatkovějším zbožím, než je dnes. To je myslím každému jasné. A že přijdou i časy z pohledu potřeby dřeva, které budou mnohonásobně složitější.
Primární je v tuto chvíli rychlost zásahu tam, kde to je ještě potřeba. Myslím si, že bylo dobře, že se rozhodlo, že už kůrovcem sežraný les nemá smysl kácet, že se musíme věnovat v rámci kapacit, které máme, zejména těm místům, kde k těm ohrožením dochází, kde ten kůrovec se vlamuje, a tak aby se dělala lesnická opatření, aby se dále nemnožil, i když mám pocit, že to v řadě případů bude boj marný, neboť kůrovci, resp. lesu se nedostává toho, co je potřeba, a to je voda.
Voda se stává, nebo už je obrovským problémem, byť to v situaci, kdy teď dva nebo tři dny pršelo, tak jsme všichni měli pocit - a zaplať pánbůh za ten déšť -, že vlastně se skoro nic neděje, ale opak je pravdou. Ta situace je horší, než jsme ji kdy my, co tady teď žijeme, pamatovali. Myslím si, že budeme opravdu vzpomínat na časy, kdy jsme v lednu, v únoru chodili bruslit, kdy nám naši tátové vždycky polévali část třeba někde plochy, kde bychom si mohli zabruslit. Tahle doba je zjevně pryč. Musím připomenout, že třeba poslední dva měsíce, leden, únor, byl čtyři stupně nadnormální. ***