(12.00 hodin)
(pokračuje Toman)
Toto opatření bylo na základě průběžného monitoringu vývoje kalamity 30. srpna novelizováno. Ve vazbě na postupující kalamitu došlo k úpravě vymezení katastrálních území a současně došlo k uvolnění pravidel pro používání reprodukčního materiálu lesních dřevin k zalesňování. Pro zalesňování je nově s výjimkou smrku ztepilého možno využít reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky. Monitoring kalamity bude probíhat i v letošním roce, kdy předpokládáme ještě další tři aktualizace během vegetační sezóny. A pokud jde o vyhodnocení úspěšnosti zavedených opatření, tak v případě státního podniku Lesy České republiky došlo na základě tohoto ustanovení k odložení těžby nejméně 2,5 milionu kubíků kůrovcem opuštěných souší, což nám umožnilo vytěžit odpovídající množství aktuálně napadaného dřeva. Funkčnost opatření zajištění dostatku reprodukčního materiálu je průběžně monitorována.
Druhá novela lesního zákona byla přijata pod číslem 314/2019 Sb. s účinností od 29. 11. 2019. Tato novela přináší možnosti rychlejšího a snazšího boje s kůrovcovou kalamitou. Mimo jiné umožní vlastníkům lesa čerpat příspěvky na jejich obnovu. Novela počítá s tím, že opatření na podporu boje s kůrovcem budou moci nově stanovit jak Ministerstvo zemědělství, tak krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Ministerstvo má podle této předlohy možnost, stejně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy omezit z důvodu bezpečnosti návštěvníkům lesa vstup do lesů. Samozřejmě omezeno bude také odvážení těžebních zbytků tam, kde lesy nemají dostatek živin. A novela rovněž dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu.
Prvního ledna loňského roku nabyla účinnosti připravovaná vyhláška č. 298 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, která nově upravuje zejména aspekty obnovy lesa v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami a probíhající kůrovcovou kalamitou. Hlavní přínosy vyhlášky jsou zejména zásadní rozšíření spektra stanoviště vhodných druhů hlavních melioračních a zpevňujících dřevin určených k zalesnění a umožnění dočasné obnovy rozsáhlých kalamitních ploch pomocí takzvaných přípravných dřevin.
Co se týká sadebního materiálu, tak s probíhající kalamitou souvisí i otázka zalesnění vzniklých holin. V roce 2018 byla úroda pro sběry semen, zvláště listnatých dřevin, velmi příznivá. To znamená, když řeknu příklad, tak u buku lesního bylo v roce 2018 sebráno trojnásobné množství, než je průměrná roční potřeba, a u dubů se jednalo o šestinásobek průměrné roční potřeby. Výrazně se také zvýšil podíl sběru semen ostatních listnatých dřevin, jako jsou javory, lípy, olše a tak dále. U těchto dřevin byly sběry zvýšeny z dříve sbíraných desítek kilogramů na stovky až tisíce kilogramů. Bohužel v loňském roce byl rok neúrody, a to zejména u dubu a u buku. Přesto jsme vyvinuli maximální snahu o sběr těchto dřevin včetně sběru ostatních dřevin, které mohou být alternativní náhražkou dubu a buku. Ze sběrů semen všech dřevin bylo možno potenciálně vypěstovat více jak 360 milionů sazenic, což odpovídá zalesnění řádově 66 tisíc hektarů při průměrném počtu 5 500 kusů sazenic na hektar. Ze sběrů 2019 je potenciální množství sazenic okolo 120 milionů kusů.
V této souvislosti bych velmi rád zdůraznil, že převážná část dosud realizovaných opatření jak legislativních, tak finančních má za cíl podpořit zalesňování vzniklých holin umělou obnovou.
Často diskutovanou otázkou v poslední době je otázka zastoupení smrku. Tady si dovolím připomenout, a považuji to za nutné, že změna druhové skladby směřující ke snižování zastoupení smrku v porostech není samozřejmě řešením z roku na rok. Výše obnovy představuje v průměru 26 tisíc hektarů ročně a z toho umělá obnova představuje 84 % a přirozená 16 %. V rámci umělé obnovy se zvyšuje podíl listnatých dřevin. V roce 2018 jsme již překročili 45 % oproti roku 2000, kdy to bylo řádově 35 %. Musím ale také říci, že i nadále bude mít smrk své zastoupení, ale ve stále se snižujícím podílu, a to například jako takzvaná přípravná dřevina pro obnovu kalamitních ploch. Státní podnik Lesy České republiky hodlá zvyšovat přirozenou obnovu, aby do roku 2024 představovala 40 %, ale především z lesnicko-ekologických důvodů.
Co se týká finanční podpory, tak v návaznosti na zmiňovanou novelu lesního zákona, to znamená zákon č. 314/2019 Sb., jsme spustili ke konci roku 2019 příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Příjem žádostí probíhal do 28. 2. 2020. Nestátní vlastníci lesů mají možnost v rámci tohoto titulu obdržet příspěvek na správu svého majetku za účelem plnění celospolečenských funkcí lesů v době, kdy příjmy z prodeje dříví a velmi obtížná situace na trhu je příčinou problémů s ekonomickou životaschopností lesních majetků. Zatím jsme vyplatili řádově 1,1 miliardy korun ze schválených 2,5 miliardy. Celkově bylo přijato 6 500 žádostí ve výši 2,8 miliardy. Obdobná podpora jako za rok 2019 se připravuje i pro rok 2020. A samozřejmě že vzhledem k pokračující kůrovcové kalamitě, zvyšujícímu se objemu nahodilých těžeb a prohlubující se krizi na trhu s dřívím to bude představovat výrazně vyšší nároky na státní rozpočet než v loňském roce a bude to ve výši miliard korun. Přesnější odhad, předpokládáme, bude k dispozici v dubnu tohoto roku.
Samozřejmě že mezi další úspěšná a fungující opatření lze řadit finanční podporu nestátních vlastníků lesa v rámci podpor na hospodaření v lesích. Poskytují se zejména na obnovu lesních porostů, to znamená přirozené zmlazení i výsadby, zajištění a výchovu lesních porostů, šetrné technologie pro hospodaření lesa a tak dále. V roce 2019 bylo vyplaceno 1,15 miliardy, což je o 400 milionů více než v roce 2018, a připravuje se nařízení novely vlády, kterou se od 1. 7. výrazně navýší příspěvek na péči o nově založené porosty.
Co se týká strategických dokumentů, tak státní podnik Lesy České republiky na základě zadání Ministerstva zemědělství jako zakladatele připravil a dozorčí rada schválila novou Strategii rozvoje podniku Lesy České republiky na období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2024, která reaguje na aktuální kalamitní situaci. Klíčovou částí nové strategie je její kapitola zabývající se obchodním modelem. Smluvní jednotky jsou nově rozděleny na kalamitní, postkalamitní a nekalamitní - s rozdílným přístupem k zadávání veřejné zakázky. Dále dochází k rozšíření území stávajících lesních závodů, v rámci kterých jsou pěstební a těžební činnosti vykonávány vlastními zaměstnanci. Jenom pro představu, je to rozšíření z 80 tisíc hektarů na prakticky 140 tisíc hektarů v letošním roce. Cílem nově nastaveného obchodního modelu je mimo jiné zajistit od roku 2020 přímý prodej dříví v režii státního podniku minimálně v objemu 2 miliony kubíků ročně.
Jsem velmi rád, že uvedené změny korespondují i s kontrolním zjištěním NKÚ provedeným v druhém pololetí 2019, které uvádí - teď budu citovat: "Lesy České republiky zareagovaly na extrémní zvýšení nahodilých těžeb v roce 2019 změnou obchodních modelů, resp. rozšířením obchodního modelu OM na lesních správách v kalamitním stavu. Lesy České republiky nárůstem vlastních kapacit na lesních závodech umožňujících rychlou reakci v případě neočekávaných kalamitních situací mimo vlastní území a plnění referenční funkce ve vztahu k cenám lesnických činností i k cenám dříví umožní rychlejší a objektivnější postup při řešení kalamitních situací."
S předloženým návrhem tvorby hospodářského výsledku souvisí také předpoklad nulového odvodu finančních prostředků do fondu zakladatele. Trend propadu realizovaných cen z prodeje dříví vyplývá mimo jiné i z oficiálních výstupů Českého statistické úřadu, kdy například u nestátních vlastníků byl propad cen u smrkové kulatiny, kam se řadí kůrovcové dříví určené ještě k pilařskému zpracování z 1 700 Kč/m3 v roce 2015 na 834 Kč/m3 ve třetím kvartálu loňského roku. A podobný propad zaznamenala také vláknina, kdy zhruba ve stejném období z 1 000 Kč/m3 to kleslo až ke 400 Kč/m3.
V únoru vláda České republiky také schválila Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Jejím cílem je mimo jiné vytvořit podmínky pro vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace, s ohledem na probíhající klimatickou změnu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce. Nosným tématem koncepce je samozřejmě adaptace lesů a hospodaření v lesích na měnící se podmínky prostředí. Jde o to nerezignovat na současný nepříznivý vývoj a aktivně usilovat o obnovu různorodých lesů odolných k projevům změn klimatu a schopných zadržovat vodu. Současně je ambicí zachovat konkurenceschopnost lesních majetků a udržet navazující dřevozpracující průmysl.***