Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

Sloučená rozprava k bodům 246 a 250

Přerušeno bylo 5. 3. Jak jsem už avizoval, je sloučená rozprava. Do všeobecné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo. Opět poprosím kolegyně a kolegy o klid v sále. Jestliže si máte co říct, zkuste to v předsálí. Děkuji. Zvláště to platí pro ty, kteří stojí přímo u řečnického pultu.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. K panu ministrovi vnitra bych se teď nepřibližoval (směje se), abychom ještě něco nechytili. Mám na mysli koronavirus, pane ministře, ale to nic.

Děkuji za slovo. Já bych chtěl dokončit svoje vystoupení, které jsem předtím předeslal. Chci poděkovat pánům ministrům za to, že integrovali do svého návrhu usnesení i jeden z mých návrhů, který se týká analýzy opatření proti snižování odparu vody v území za účelem zadržování vody v krajině. Jediné, o co bych poprosil, jestli je možné v tom návrhu škrtnout, že se ta analýza nebude dělat jenom u lesních pozemků, ale aby se udělala obecně, neboť téma zadržení vody v krajině s tím souvisí, abychom se nevěnovali pouze lesním pozemkům, ale věnovali se i pozemkům - trvalý travní porost apod., pole zorané, nezorané, sklizené, nesklizené apod., tudíž v bodě 3 odst. 5 aby zmizelo slovo "lesní půdy". Stačí jenom "výparu vody z půdy na kalamitních holinách za účelem zadržování vody" v termínu do 30. 6. (Hluk v sále trvá.)

A potom ještě v tom bodě -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opakovaně vás prosím o klid. Své debaty přeneste do předsálí a umožněte vystoupení svému kolegovi. Děkuji.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji mnohokrát za ztišení. Já opravdu už nebudu příliš dlouhý.

V tom bodě 2 odst. 3, kde žádáme Ministerstvo zemědělství o vytvoření nezbytných podmínek pro vlastníky a správce lesů pro účinnou ochranu - v návrhu je "lesů proti kůrovci a pro úspěšnou obnovu nových odolnějších lesů". Tam bych doporučoval, aby místo "lesů proti kůrovci" bylo obecně "proti škůdcům", protože nás netrápí jenom kůrovec, ale také minimálně bekyně velkohlavá, takže bude-li tam pouze "proti škůdcům", budeme tomu, myslím, rozumět všichni.

Já jsem ještě předem informoval pana ministra o svém druhém návrhu. Já jej přečtu: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra zemědělství, aby při povinnosti vlastníků lesů postižených kůrovcem znovu vysazovat les zohlednil fakt, že na území České republiky jsou lokality, kde dlouhodobě nespadne potřebné množství srážek, a naděje, že se stromy dožijí dospělého věku, se tak výrazně snižuje.

My máme k dispozici poměrně podrobné informace o tom, jak jsme na tom se srážkami v jednotlivých částech České republiky. Vzhledem k tomu, že také známe, kolik srážek potřebuje les k tomu, aby byl životaschopný, pak bych byl prostě nerad, abychom nařizovali vlastníkům legislativně povinnost vysázet znovu les tam, kde nemá šanci na život. To budou zbytečně promrhané peníze, které bychom měli spíše investovat k jiným opatřením v těch územích, kde se les už nemůže v podstatě díky klimatickým změnám, teplotám, které máme, a množství srážek, které v těch lokalitách ročně spadnou, udržet. To je jediné, o co bych poprosil. Já bych potom v podrobné rozpravě ten pozměňovací návrh načetl.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Je zde faktická poznámka pana poslance Profanta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já bych opravdu jenom krátkou faktickou pro svého předřečníka. Jedním z velkých problémů je, že právě hydrometeorologický úřad data o srážkách zatajuje a znepřístupňuje občanům a zemědělcům. Vím, že je teď v běhu novela, která to má změnit, ale myslím si, že strašně důležité téma je, aby takováto data byla přístupná všem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Martinů.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den. Vážení a milí kolegové, já bych velice rád upozornil a podtrhl bych slova pana Petra Bendla o tom, že je fatální problém naší země ve výparu. Za poslední roky jsme zvedli výpar až na 80 % z celkové hodnoty napršených srážek. A to si myslím, že je klíčová věc. My ztrácíme 80 % vody výparem. Nám už ani tolik vody neodtéká, ale opakuji, hlavní problém je celkový výpar. Samozřejmě to souvisí s tím oteplením, se zvyšující se teplotou a samozřejmě se vším. A ty lesy - chtěl bych upozornit, že skutečně slova Petra Bendla jsou velice aktuální. My jsme sázeli lesy za 200 roků na statisících hektarech, kde ty lesy, hlavně smrky, nemají vodu. A voda a teplota jsou hlavní důvody, proč dneska čelíme tak obrovskému rozpadu lesů. Takže na to jsem chtěl upozornit. Děkuji moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den.

Já jsem v tomto volebním období už dvakrát navrhoval usnesení, kterým bychom jako Poslanecká sněmovna vyzvali Ministerstvo zemědělství k tomu, ať důkladně zanalyzuje data z dálkového průzkumu země, z lesních a hospodářských evidencí a vlastně všechny informace, které Ministerstvo zemědělství k té kůrovcové kalamitě a obecně k lesnímu hospodářství má. Dneska to usnesení budu načítat, nebo navrhovat, potřetí. Nebudu s ním teď v obecné rozpravě zdržovat, protože je poměrně dlouhé, načtu ho v té podrobné, a chtěl bych vás poprosit o jeho podporu. Mám pro to minimálně dva velmi dobré důvody.

Ten první důvod je důvod principiální. Myslím si, že by bylo velmi vhodné, abychom konečně začali říkat občanům této země pravdu. A když se podíváte na to, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství informuje někdy, řekněme, od roku 2016 o vývoji kůrovcové kalamity, tak se objevuje celá řada pochyb. Já ve stručnosti provedu takový drobný chronologický řez.

Srpen 2016 - naše lesy jsou v nejlepším stavu za posledních 250 let.

Srpen 2017 - je problém, budeme muset vypovědět, nebo nechat dodavatele, těžaře, kteří těží pro Lesy ČR, nechat vypovědět smlouvy, aby náhodou nezbankrotovali, což se potom taky koncem roku 2017 stalo. Ty škody podle odhadů šly do miliard - a to bylo rok po tom, co naše lesy byly v nejlepším stavu za posledních 250 let.

Duben 2018 - ano, kalamita je, ale může za ni klimatická změna, rozhodně to neznamená, že by kdokoli pochybil. 11. května 2018 - za všechno může teď už bývalý generální ředitel pan dr. Szórád.

A takhle bych mohl jít dál i ohledně informací, které se týkaly toho, kdy vlastně ministerstvo vědělo, že bude problém. Nakonec se ukázalo koncem roku 2018, že skutečně už v roce 2013 bylo velké množství informací, že minimálně v lesních správách Šternberk a Bruntál ten průšvih je, a je velký.

Takže já si myslím, že vzhledem k tomu, že se bavíme o jedné šestině rozlohy této země ve správě státního podniku, resp. o jedné třetině této země, pokud budu brát lesy jako celek, tak si myslím, že by bylo skutečně vhodné začít našim občanům říkat pravdu. A to usnesení, resp. to, co bychom v tom usnesení, pokud ho přijmeme, po ministerstvu požadovali, je něco, co by skutečně pomohlo té informovanosti, protože bychom viděli, kde ta kalamita vznikla, kdy vznikla, jak se šířila a z jakých důvodů to celé bylo. Myslím si, že to je mimořádně důležité.

A druhá věc, a ta je možná, nebo zcela jistě ještě důležitější, a to je to, že pokud chceme nějakým způsobem měnit ten systém státní správy lesů, ochrany lesů, ale i měnit přístup Ministerstva zemědělství jako zakladatele státního podniku, tak přece musíme vědět, co se stalo. Když půjdete k lékaři, tak ten vás taky nebude léčit, pokud nezjistí, co se vám stalo, jaké máte nějaké rodinné předpoklady atd. Takže já si myslím, že je skutečně potřeba říct, co se přesně v těch lesích stalo, proč se to stalo. A není to nějaká snaha o to, že by nějaký Holomčík chtěl vidět krev nebo padat hlavy. Je to prostě o tom, že potřebujeme informace pro to, abychom mohli činit kvalifikovaná rozhodnutí, my zde tady, zejména ta, které se týkají novel lesního zákona, mysliveckého zákona, státního rozpočtu a dalších věcí. A těch problémů, které před námi jsou, je skutečně mnoho, ať už se budeme bavit o nějaké liberalizaci a zakotvení přírodě bližších způsobů hospodaření v lesním zákoně, teď nás čeká myslivecký zákon, což bude velká hitparáda. To, co se teď děje, já považuji za výsměch zemědělcům, lesníkům i ochráncům přírody. Samozřejmě se budeme muset podívat na to, jak podpořit školství v lesnictví, ať už to střední, nebo to vysoké.

A další věc, a tím bych to s dovolením zakončil. Teď v médiích zarezonovalo, že státní podnik je miliardu korun ve ztrátě a vlastně pokrývá to kontokorentem. Já to do značné míry chápu, ta situace je skutečně složitá. Nezávidím panu řediteli tu situaci, jakou musí řešit. Ale já bych chtěl, abychom se nějakým způsobem bavili o tom, jak česká vláda přistupovala ke státnímu podniku od toho roku 2013, nebo 2012, kdy se z rezerv, rezervních fondů vytahalo přes 30 miliard do státního rozpočtu, a to včetně čtyřmiliardového fondu, rezervního fondu na pěstební práce. To, že to začalo v době krize, kdy ministr financí potřeboval nějakým způsobem zlepšovat rozpočet, k tomu člověk může mít pochybnosti, ale je to pochopitelné. Ale že se to dělo v době hospodářského růstu, kdy rozhodně nebyl důvod, nebyl ospravedlnitelný důvod, to já považuji za velkou chybu. Navíc byla řada indikátorů - ať už to, co se v těch lesích děje, ať už vývoj kalamitních těžeb - že se schyluje k velkému průšvihu. A já si teď v posledních dnech s právníky kladu otázku, jestli náhodou tady ten přístup nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinností při správě cizího majetku.

Tím bych to zakončil a chtěl bych ještě jednou požádat o podporu usnesení, které rozdám i předsedům klubů, a načtu je v podrobné rozpravě. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Pan kolega Holomčík navrhuje hledat pachatele. V podstatě provést forenzní audit toho, co se v těch lesích dělalo, pomocí fotografií a pomocí analýzy toho, jakým způsobem se chovali lesáci v okamžiku, kdy se ten kůrovec objevoval, asi není nic jiného, než že se snažíme dopídit toho, kdo to zavinil. Nicméně já podtrhuji, že to zavinil především fakt, že není voda, že ten les byl natolik oslaben, natolik neschopen se bránit kůrovci, že mu nakonec podlehl a bude podléhat ještě minimálně tři až pět let.

Jenom pro ty z vás, kteří to možná ani nevíte - já jsem to taky donedávna nevěděl - před těmi 250 lety nebo někdy kolem roku 1750 bylo na území České republiky něco málo více než 1 milion hektarů lesů a dnes je na území České republiky registrovaných 2,6 milionu hektarů, přičemž to je to oficiální číslo. Neoficiální je zcela určitě větší než 3 miliony hektarů. Takže my máme za posledních 250 let na území České republiky, a v tom s vámi souhlasím, a říkal to tady i kolega Martinů, že jsme někdy zcela neuváženě vysázeli lesy tam, kde v podstatě v minulosti, a ne zrovna krátké, nikdy nebyly. Nicméně nemá smysl dneska vinit ty, kteří to před těmi 100, 150 nebo možná 70 lety učinili. My se teď musíme především dívat do budoucna a hledat řešení, jak zamezit těm škodám, které v podstatě nedostatek vody způsobuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Holomčík, poté pan poslanec Juránek.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil lehce polemizovat s panem kolegou Bendlem. Mně skutečně nejde o to za každou cenu na někoho ukázat, najít viníka a někoho někde nějak vláčet. Mně jde o to, abychom si přesně popsali, co se v těch lesích stalo. Protože ten problém - ano, samozřejmě sucho je velký problém, nedostatek vody je velký problém, ale přece ten základní problém, který se stal, je to, že my jsme lesníkům, na které se často ukazuje, že oni jsou ti škůdci, že oni za to můžou, tak přece ten systém lesníkům vyrval ten les z rukou. To je to. My máme hospodářský les, který by podle všech zvyklostí měl nějakým způsobem obhospodařovat, a o tom, co se v tom lese děje, rozhodovat lesník, který je k tomu vzdělán, který má nějaké zkušenosti, který prostě ví a zná ten les. Ale ten systém, tak jak je teď postavený, těm lidem v tom lese vytrhává kontrolu nad lesem z rukou. To je ten základní problém. A já věřím tomu, že pokud se skutečně zodpovědně postavíme k té forenzní analýze, tak se nám to ukáže a my si konečně budeme moci říct ano, pojďme dělat všechno pro to, aby se naše lesy vrátily do rukou lesníků. O nic jiného mi nejde. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Juránek, faktická poznámka.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já si dovolím zareagovat na své dva předřečníky prostřednictvím předsedajícího, tak jak je to pravidlem. A chci říci, že jsem z lesnické rodiny. Odnepaměti, co dohledám ve svém rodokmenu, jsme se touto záležitostí, tedy ochranou lesa, zabývali, sázením lesa. Chci říci, že nemůžeme mluvit o krátkodobých věcech, co se stalo v roce 2016. To, co se děje v lese, je od té nejmenší sazeničky po ten největší strom a to se děje v období 120 let. To je první věc.

A druhá věc. Máme jeden nástroj, na základě kterého jsme schopni věci analyzovat, co se stalo v kterémkoliv místě v lesích v České republice, a to je desetiletý lesní hospodářský plán. A já vás ujišťuji o tom, že je zapotřebí se zamyslet nad tím, co se dělo v poslední době. Nedomnívám se, že je k tomu třeba forenzní audit, ale myslím si, že je to velmi snadno zmapovatelné na základě všech těch kroků, které byly učiněny. A já za největší chybu považuji to, že speciálně u Lesů České republiky jsme se dopracovali k tomu, že hajný přestal být ochráncem lesa, člověkem, který se o něj stará, a stal se zadavatelem výběrových řízení. Myslím, že nad tím je třeba se zamyslet a že teď není třeba se předhánět v těch věcech, které zde jsou. Analýza se musí provést. V těch nejbližších letech stejně ten kůrovec ještě bude stále vyhrávat a my víme, že v příštích desetiletích budeme muset sázet, budeme muset udělat ty nové hospodářské plány a budeme muset na nich pracovat. Prosím abychom to směřovali tímto směrem, myslím, že se v konečné fázi shodneme a že to nějakým způsobem nasměrujeme. Je to velký úkol pro pana ministra a pro lesy jako celek.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Pan předseda Kováčik, faktická poznámka.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, ta debata se vede šířeji, vede se po příčinách. Dovolím si také se přičinit svou poznámkou, ke které mě inspiroval pan kolega Holomčík - kdo vyrval lesníkům les z rukou. I pan kolega Juránek, který přesně trefně řekl, že z ochránce lesa v osobě lesníka se stává pouhý zadavatel veřejné zakázky. Je třeba si ale říci, kde jsou skutečné kořeny převážné většiny problémů dlouhodobě. Ty jsou ve špatné transformaci tehdy Československých státních lesů, v tom, že bylo odděleno vlastnictví, a řekněme, taková ta vlastnická správa, která byla svěřena Lesům České republiky, státnímu podniku, posléze, a o činnostech, kde ty činnosti byly svěřeny soukromé sféře, akciovým společnostem. Což není žádný problém až do toho okamžiku, kdy se právě tomu lesníkovi ten les tímto způsobem vzal z ruky.

Myslím si, že celá ta léta tento model funguje s určitými problémy. Vzpomeňte si jenom na desítky a desítky pochybností a problémů při tom, jestli ta zakázka na pěstební a těžební činnost byla vydána správně, jestli nedocházelo k nějakým machinacím, čachrům a tak podobě, jestli je správně na odvozním místě, nebo na pni, nebo na skládce, nebo jak prodávat to dřevo. A to je ten prvopočáteční problém, kdy se ten lesník místo toho, aby byl denně v lese a sledoval mimo jiné i jeho zdravotní stav, prostě zabýval těmito problémy.

Čili je třeba jít ke skutečnému kořeni a ten návrat toho lesa do rukou lesníka je třeba řešit i třeba možná pootočením tohoto modelu oddělení vlastnictví od činností. Mluvím tedy o lese ve vlastnictví státu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane předsedo. Děkuji. Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Balcarová. Je omluvena, takže další na řadě je pan poslanec Jan Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych se také rád vyjádřil k téhle tematice, protože k tomu vždycky vystupuji a snažím se své názory sdělovat.

My se dnes potýkáme s epidemií a s porozuměním a s ulehčením sledujeme kroky vlády, které učinila. Také se odborníci ptají, kdo byl ten nultý pacient, kde vlastně ta epidemie vznikla. My tady v tom tématu, o kterém teď mluvíme, také máme co činit s epidemií, jenom ji nazýváme kalamita. A také bychom si možná mohli klást otázku na ten původ té epidemie, na původ té kůrovcové kalamity, kde to vlastně vzniklo.

Já bohužel musím říci a zopakovat, že vlastně taková první masivní kůrovcová kalamita byla v té novodobé době, kterou tedy sledujeme, kam se díváme a pomíjíme-li ty historické důvody, které zmiňovali kolegové z těch, řekněme, minulých staletí - tak to byl rok 2007, orkán Kyrill, ponechání padlého dřeva v prvních a druhých zónách bez asanace. Tehdy ministrem, který o tom rozhodl, byl ministr životního prostředí Bursík. A z toho tehdy vznikla kůrovcová kalamita. Tehdy jsme proti tomu velmi protestovali. Obě krajské samosprávy - jihočeská i plzeňská - proti tomu konaly mnoho různých kroků a protestů. Ale tehdy byl názor ten, že kůrovec je součástí přírody a ta příroda si s tím bude umět poradit, že si s ním poradí, že je třeba ho nechat být a v té divočině, která se tehdy na Šumavě začínala - hlavně tedy ideologicky - rodit, bude hrát svoje místo vedle stromů, zvířátek, veverek, srnců, tak taky bude tady součástí té přírody kůrovec.

Samozřejmě že část těch kůrovcových stromů na Šumavě se vytěžila. Mimo jiné taky proto, aby se zabránilo proniknutí té kalamity do sousedních porostů našich sousedů v Bavorsku, ale hlavně v Rakousku, kde jsou ty lesy, s kterými sousedí národní park, lesy soukromé, lesy hospodářské. Patří tedy z větší části klášteru ve Schläglu. A přesto se ta kalamita začala šířit.

Vím, že ti, kteří zastávají tu teorii divočiny na Šumavě, by mě teď nejraději ukřičeli, budou mne kritizovat. Pokud se někdo seznámí s mým vystoupením, budou říkat, že kůrovec uletí pár metrů. Není tomu tak. Kůrovec jednak může letět větší počet metrů a kilometrů, ale také se kůrovec bohužel převáží při různých přesunech dřeva nedostatečně asanovaného, které se vozí na různá místa České republiky.

Ta situace na Šumavě nakonec vyvrcholila v to, že pan ministr Brabec odvolal ředitele. Tehdy jsem na to upozorňoval, a kůrovcová kalamita v lesích hospodářských, která pak následovala, měla za následek odvolání ředitele Szóráda, který byl odvolán za to, že s kůrovcem dostatečně nebojoval. Ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek byl odvolán v roce 2014 za to právě, že se s kůrovcem snažil důsledně bojovat.

Mohlo by se zdát, že to, co říkám, že ta odlesněná Šumava se suchými stromy nemá žádný vliv. Ale není tomu tak. Já tady mám údaje z meteostanice ve Lhenicích, z pošumavského městečka, které ukazují, jak dramaticky klesá objem srážek od roku 2007, kdy bylo 627 mm, až k roku 2013, kdy bylo 450 mm, až k roku loňskému, kdy ten srážkový úhrn činí 361 mm. Je to dramatické a myslím, že má smysl se zabývat tím, že na to má vliv ta Šumava odlesněná vlivem kůrovcové kalamity.

Co budoucnost? Co nás čeká v budoucnosti? Letecké průzkumy z konce loňského roku ukazují, že v našich lesích je napadeno kůrovcem 150 milionů stromů. To je obrovské množství. Musíme tomu prostě nějak čelit. Já jsem se tázal pana ministra zemědělství, zdali zvažuje použití nějakých metod krizového řízení, tak jako samozřejmě čekáme, že metody krizového řízení jsou použity při té epidemii dotýkající se lidí. Samozřejmě, koho by napadlo, že se budeme bránit tomu metody krizového řízení používat. Ale tady ne, tady to možné není. Stav nouze použít nelze, byť já si myslím, že by to možné mělo být, že by v těch krajích, kde ta kalamita v daný čas graduje, by mohl být vyhlášen stav nouze, který by mohla vláda případně po 30 dnech prodloužit. Ten by umožnil velké zrychlení těch kroků k sanaci a likvidaci kůrovce právě bez těch naprosto fatálně složitých výběrových řízení, která jsou jednou z příčin. A tady musím souhlasit s kolegou Holomčíkem i s kolegou Kováčikem, že ta situace má svůj původ v tom oddělení správy a vlastnictví, to, myslím, v těch 90. letech byla velká chyba.

Dámy a pánové, já si tedy myslím, že skutečně ty prostředky krizového řízení by bylo možné použít, jen chtít a najít k tomu odvahu a vůli.

Já bych chtěl zmínit ještě jednu věc. Teď se často objevuje otázka, co s tou dřevní hmotou, která se objevuje. Zčásti jsme pomohli těm správcům lesa tím, že jsme jim jaksi uvolnili ruce v možnosti zasahovat tam, kde ten kůrovec je ještě velmi živý a nebezpečný, a ty kůrovcové souše, ze kterých ten kůrovec vylétl a které jej už neprodukují, ponechat v lese. Ale prostě to je dřevní hmota, co s tím budeme dělat. Vývoz je samozřejmě něco, co se vymyká zdravému rozumu, vozit to dříví do Číny. To je, já nevím, z nějaké báje, z nějaké bajky. Čili hledat metody, jakým způsobem to dřevo využít.

Já jsem kdysi pořádal seminář o decentralizované energetice tady ve Sněmovně, ukládání energie do baterií, vodíkové články a biomasa. Měli jsme tady tři témata. Jak to tak bývá, tak se z toho urodilo jenom málo, jenom zlomek. A zrovna ta biomasa - tehdy ti lidé, kteří se účastnili toho semináře, v těch projektech pokračují, vyvíjejí metody na spalování dřeva pyrolýzou. Česká lesnická univerzita tyto věci řeší. Měli bychom se možná na tyto věci podívat a zkusit najít možnosti, jak využívat ten nadbytek dřevní hmoty i pro jeho energetické využití.

Dámy a pánové, já si myslím, že situace v oblasti kůrovce je v tuto chvíli vážná, a mám obavu, že bude v následujících letech ještě horší. Navíc meteorologické podmínky jsou bohužel pro budoucí generaci kůrovce příznivé, teplá zima, jestli bude zase takové léto, jako jsme zažili loni, tak je možné se nadít, že skutečně 150 milionů stromů padne.

Tady někdo zmínil hledání viníka. Já bych samozřejmě nechtěl a nebudu hledat viníka. Jenom bych byl rád, abychom si uvědomili, že není dobře říkat, že viníkem té kalamity jsou čeští lesníci, kteří v nejlepší víře hospodařili po staletí tady u nás a stali se stavem, který opravdu má oprávněnou úctu. Já bych chtěl připomenout, že tím viníkem není ani smrk, který podle názoru některých, asi zřejmě správních, byl vysazován na místech, kde nejsou pro jeho pěstování dobré podmínky. Ale prostě smrk nemůžeme úplně vymazat ze skladby našich lesů mimo jiné také pro jeho velikou ekonomickou významnost jako dřeva pro stavění. Zatím se bohužel bez něj nedokážeme obejít. Proto bych se přimlouval za to, abychom vrátili české lesy do rukou českých lesníků, abychom jim a jejich zkušenostem věřili a pokud možno se snažili eliminovat takové ty ekologistické náhledy, které by nejradši divočinu udělaly nejenom ze Šumavy, ale i z ostatních lesů v České republice.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Můj předřečník hovořil o tom, že tady chce definovat nultého pacienta, a hledal analogii v té současné situaci šíření infekce a v té situaci šíření kůrovce. Já jsem přesvědčena, že to definoval špatně. A to proto, že my nemůžeme hledat, kde byl ten první strom v té situaci, ale musíme ty věci vnímat v souvislostech. A tady bylo jasně řečeno, že naprosto přímou souvislostí je i nedostatek vody. To, že máme nedostatek vody, nás vede k tomu, že nám tady umírají stromy včetně těch smrků a kůrovce, ale umírají nám ve velkém i borovice.

A podívejme se na to trochu šířeji, dámy a pánové. Tím důvodem je klimatická změna. Tím důvodem, proč když jedeme autem, už nevidíme to množství much, které máme na předním sedadle, a další věci, které se odehrávají. Tím důvodem, proč byly požáry v Austrálii, tím je klimatická změna, kterou s mým politováním kolega naprosto nepřipouští. A tím důvodem je naše neodpovědné chování. Neodpovědné chování ke stvoření, které s pokorou máme přijmout a dobře se o něj starat. Ano, je to klimatická změna, jsou to emise CO2. To je to naše neodpovědné chování, které vede i k těmto důsledkům, jako je rozšíření kůrovce, jako je to, že vidíme, že vymírají živočišné druhy, že se mění příroda okolo nás a dochází k těm změnám tak nesmírně rychle. A tak jsem chtěla poprosit přistupujme ke stvoření s pokorou. Přistupujme s pokorou i k té situaci, která se týká nové infekce, a chovejme se odpovědně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, já jsem již ve svém vystoupení řekl, že čekám kritiku za své názory a jsem schopen jim čelit. Jenom jsem tak úplně nečekal, že to bude takhle hned vzápětí.

Já trvám na tom, že musíme hledat příčinu a že Šumava je tím nultým pacientem. A ta nezodpovědnost, o které paní kolegyně hovořila, tu je možno najít v jednání pana ministra Bursíka v roce 2007, se kterou nechal ležet padlé dříví po orkánu Kyrill, a tím nechal rozběhnout kůrovcovou kalamitu. Já jsem se s ním tehdy sešel. Dodnes si pamatuji zablesknutí v jeho očích, když si uvědomil, že vlastně ta kalamita mu pomůže v prosazení bezzásahových zón a jejich rozšíření v Národním parku Šumava a že vlastně nebude muset zase tolik nic dělat a bude moci tu divočinu na Šumavě mít.

Není prostě možné jedním hlasem, jedněmi ústy říkat, že kůrovec je součást přírody, že si s ním příroda poradí a že jej musíme nechat, a na druhé straně nemůžeme říkat, že kůrovec je veřejný nepřítel číslo jedna a že je nezbytné s ním všemi prostředky bojovat. Tohle možné není, to je rozkol v myšlení, který možná taky má za důsledek tu situaci, která je v myšlení těch lesníků, kteří slyší na jednu stranu "kůrovec je součást přírody", na druhou stranu mají pořád zakódováno "kůrovec je váš prokurátor", jak to kdysi říkal jeden z profesorů lesnické školy v Písku. Oni nevědí, nebo nevěděli, co si mají myslet. Báli se, když budou razantně zasahovat, že budou káráni, že nepostupují v souladu s přírodou. Zároveň se samozřejmě bojí nenásledovat prastarého vzoru svých předků proti kůrovci zasahovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Daniel Pawlas od 9.00 do 12.00 hodin z důvodu návštěvy lékaře, omlouvá se pan poslanec Aleš Juchelka do 11.50 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Eva Fialová mezi 14.30 a 16.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Karel Krejza z důvodu nemoci po celý dnešní jednací den.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, já jsem se přihlásil s přednostním právem, protože bych za dvě minuty nestačil reagovat na to demagogické vystoupení paní kolegyně Langšádlové, se kterým zásadně nesouhlasím, protože i k té klimatické změně samozřejmě došlo konáním lidí, a předřečník pan kolega Jan Zahradník moc dobře ví, o čem mluvíme, když mluvíme o Šumavě. Proč jsme se snažili o zákon o Národním parku Šumava? Jestli si někdo neuvědomuje, to neřešení a přivazování se ke stromům, aby nemohli lesníci odstranit ty kůrovcem napadené stromy, znamenalo odlesnění Šumavy, snížení vody nebo zásob vody v Šumavě. Teplota povrchu na té odlesněné části dosahuje přes 40 °C, kdežto v té zalesněné části nedosahuje ani 20 stupňů na zemi. Jaký je odpar? Uvědomujeme si tedy, co se stalo? To je nejen rozšíření toho lýkožrouta smrkového, ale je to samozřejmě dopad ekonomický, ekologický a katastrofální pro občana. A jestli to nebudeme řešit, nebudeme dělat zásahy, které - ten příměr já považuji za správný, který použil kolega Zahradník, protože to je opravdu nemoc. To je taková nákaza, která se šíří českou krajinou.

Dříve jsme měli dvě třetiny svého území zalesněny, a zdravými lesy. Podívejme se na ty lesy dnes, ať už je to na Vysočině, ať už je to na Šumavě. A když se podíváte na ten postup kůrovce, z jedné strany ze Šumavy, z druhé strany z Vysočiny, tak Jihočeský kraj je sevřený v tuhle chvíli. Když jedete po dálnici D3, tak vidíte přesně, jak vypadá Mojský les. Ten je celý suchý. A dřív to bylo krásné místo, kam chodili občané Českých Budějovic a okolí na procházku, protože to bylo, promiňte mi, z centra města pouhé čtyři kilometry.

Takže ona ta klimatická změna má základ v činnosti člověka. Nemůžeme se na ni vymlouvat. To není nic objektivního. To je vlastně subjektivní zavinění těch, kteří nedbají na to, jak se má o les pečovat, a prosazují zájmy, které nesouvisí s tím, abychom udrželi naše bohatství lesů. A když se podívám na to, že se mají postavit nové vodní nádrže, ať už v Krkonoších, nebo na Šumavě, tak zase slyším, že to je betonová lobby. Přece kdo se podívá na ten samotný projekt, tak vidí, že to nejsou žádné betonové nádrže, které budou zabírat velká území, ale že to budou přehrady malé, menší hráze v místech původních vodních děl.

Podle expertů hrozí sucho České republice právě proto, že na horních tocích je málo té vody, že když tomu nepomůžeme, když nevybudujeme ta zádržná zařízení, tak ta voda bude dál vysychat a na dolních tocích těch řek bude ještě méně vody. My se potýkáme v Děčíně, jestli vůbec můžeme vyrobené lodě poslat po Labi k moři a převézt je, ty u nás vyrobené. Proč? Protože není voda. A ta voda není, protože na horních tocích řek chybí ta prameniště, chybí ta místa, kde se voda dlouho dobu držela a odtékala odsud. A jestliže se odpaří a neodteče, tak to samozřejmě má dopad na celou republiku. A jsem přesvědčen o tom, že jestli to budeme stavět na Modravě nebo v Peci pod Sněžkou, tak je to pořád významné pro nás pro všechny.

A řekněme si na rovinu, není možné chránit stejným způsobem Národní park Šumava, Národní park Podyjí. Buďme rádi, že Národní park Podyjí postupně od roku 1995 vykoupil, ať už od soukromníků, od obcí, tu lesní půdu, pozemky, a že 95 procent je ve vlastnictví Národního parku Podyjí a může spravovat ten národní park. To já považuji za správný postup. Takhle se to má dělat.

Něco jiného je na Šumavě, kde je ten park několikanásobně (větší) a my nejsme schopni bez specifického zákona řešit ochranu jak toho vlastnictví obcí, tak státu, tak ale ani fyzických osob, protože ta ochrana, zprůměrovaná na zákon č. 114, tedy o ochraně přírody a krajiny, prostě na tak velké území nesedí. A poměr mezi plánem péče a hospodářským lesnickým plánem není dodnes vyřešen. My si prostě nemůžeme dovolit na Šumavě - a to vám řekne každý, ať je malý, nebo velký, ať je to lesník, nebo jenom obyvatel Šumavy, a jestli je v té nebo oné politické straně, je nepodstatné. Podstatné je, že Národní park Šumava nemůže mít 50 procent území v ochraně v první zóně a nebude se tam nic dělat. To prostě není možné už z těch přírodních podmínek.

A jestli se tím nebudeme zabývat jako úplným specifikem, jako, promiňte mi, tím přírodním pokladem, ale pokladem, který vybudovali lidé. Tam se pět set let hospodařilo na těch územích. Pět se let! A jestli mluví někdo o zaniklých obcích nebo jestli mluví o tom nebo o onom, je evidentní, že to hospodaření bylo sekerou, pěstování a ten les rostl. A to je realita.

A říct, že si neuvědomujeme klimatickou změnu. Tak si řekněme, jestli k ní přispíváme, nebo nepřispíváme, jestli jsme ochotni, nebo nejsme ochotni udělat ten řez, že teď je potřeba řešit, v době, kdy se těží, je potřeba řešit ten problém. Máme následky dalších dvou orkánů a musíme je vyřešit. Ano, ale teď máme před sebou přece období, kdy kromě řešení následku toho orkánu budeme muset přeci najít prostředky, najít síly, i fyzické síly, na to, aby se znovu vysadily stromy. A to je přeci smysl tohoto bodu. To není otázka nějaké politické pře. To je otázka, jestli dáme za pravdu těm, kteří říkají, že si příroda pomůže sama, když to není pravda, anebo si pomůže za sto let, anebo jestli budeme jako naši předkové pomáhat té přírodě, abychom ji udrželi nejen pro příští generace, i pro přespříští, a že z toho tady nebude pustina.

Tak prosím vás, nějaké výmluvy na klimatickou změnu, nezlobte se na mě, to je něco, co nemohu přijmout. A já tyhle obecné, promiňte mi, kecy, omlouvám se za ten výraz, těžko poslouchám. Já jsem normálně klidný člověk, ale tohle mě přivádí v úžas, že tohle někdo vůbec může říct! A říkám to tady zcela na rovinu: Já jsem o Národním parku Šumava jednal s mnoha ministry životního prostředí a musím říct, že jediný, který opravdu byl ochoten pro to něco udělat, byl Miloš Kužvart, který s námi jezdil na expertní porady, a postupně jsme krok za krokem dělali návrh zákona, který mohl v roce 1999, 2000 připravit něco, co už dnes mohlo 20 let fungovat. Ale všichni ostatní se na to dívali z pohledu aktivistů, nikoliv z pohledu vývoje přírody a krajiny. A to mi vadí! To mi vadí. A musím souhlasit s kolegou Zahradníkem, že jestli tomu dal někdo korunu, tak to byl bývalý ministr Bursík, který zničil, na co sáhl! Děkuju vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Langšádlová. Poté pan poslanec Martinů.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo prostřednictvím pana předsedy, to není fér, to, co jste mi řekl. Já jsem nehovořila demagogicky, snažila jsem se jenom to, co se odehrává v našich lesích, dát do širší souvislosti. Naprosto nezpochybňuji to, abychom se poučili z chyb, které se udělaly, abychom tam udělali opatření na zadržování vody, ale podstata problému neleží jenom v šíření kůrovce, ale i v tom, že se nám snižuje třeba hladina podzemní vody, a i to výrazně přispívá k vymírání našich lesů. A tak prosím vezměme v úvahu, že na to má vliv i snížení srážek a že to opravdu - a vy jste to tady řekl několikrát - klimatická změna má základ v činnosti člověka. Ano, má. A jedním z dopadů je opravdu méně vody. Na to člověk nemusí být klimatolog, aby když se podívá na letošní zimu a zimy předchozí, vnímal i za našeho krátkého života, že tady velká změna je. A to riziko, že k této změně přispívá výrazně člověk, tady je. A je naší zodpovědností, abychom samozřejmě přizpůsobili své chování té nové situaci třeba právě tím zadržováním vody, ale současně se podívali na podstatu. To znamená, když pan kolega Zahradník hovořil o tom, že máme najít pacienta číslo nula, tak se podívejme na tu podstatu. My opravdu činností člověka výrazně dneska zhoršujeme stav přírody a na to opravdu člověk nemusí být zoolog. Podívejte se na ta data, kolik mizí živočišných druhů, jak se mění krajina u nás a jaké všechny dopady to má.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Martinů, faktická poznámka.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych rád upozornil na skutečnost, že za posledních šest roků od roku 2014 nám v Česku nenapršelo 100 % vody dlouhodobého průměru. A podívejme se na teploty! Nejteplejší dva roky - rok 2018 a 2019 s teplotou 9,6 a 9,5 stupně jsou nejteplejší roky v historii Česka. A když se podíváme do 90. let a kolem roku 2000, tak tam byly běžně teploty 6,5 stupně. My jsme o tři stupně zvýšili teplotu! S tím úbytkem vody to je naprosto fatální problém. A je to všechno o vodě. A hmyz? Podle posledních výzkumů v Německu a v Evropě nám za posledních 10, 20 roků ubylo 70 % hmyzu. Je to skutečně všechno o vodě! Vodu jsme sto roků vyháněli, meliorace, regulace, intenzivní průmyslové zemědělství. A lesy? Prosím vás, já jsem tady slyšel prve, že byly dvě třetiny České republiky zarostlé lesem. Podle všech dostupných informací a podle informací Českých lesů z roku 2017 se tvrdí, že současná výměra lesů je největší v historii České republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. To byly faktické poznámky a na řadu se dostává ve všeobecné rozpravě pan poslanec Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, k té diskusi, k technickým poznámkám bych doplnil asi tolik. Myslím si, že všichni vlastníci lesů, ti soukromí, se chovají ke svému majetku v pokoře a v úctě, ale samozřejmě že jsme tady měli i významné omezení s tím, jak ke kůrovcové kalamitě přistupovat. A největší problém byl určitě u velkých vlastníků, kterými jsou Lesy ČR a Vojenské lesy a statky. Takže já si myslím, že tím, že jsme opravili ať už poslaneckou novelou, nebo vládní novelou lesní zákon, tak jsme se vydali správnou cestou a umožnili jsme i těmto velkým vlastníkům konat tak, jak byli dříve ti vzpomínaní staří lesní hospodáři zvykli. Tak to jenom nějaká reakce na to, že se vlastníci nechovají slušně, nebo s pokorou. Myslím si, že všichni, kteří ten les mají, a já to vidím kolem sebe na Vysočině, se s pokorou k lesu určitě chovají, aby nevznikaly další významné ztráty.

A když už jsem začal s Vysočinou, tak situace tam není dobrá a předpoklad je, že ani samozřejmě v budoucnu to nebude nikterak lepší, a jsou tam dvě varianty. Ta optimistická řeší, že se tam bude těžit až 28 milionů krychlových metrů dřeva. A ta pesimistická, tam je i 40 milionů kubíků. Takže všechno je to jeden- až jedenapůlnásobek skutečnosti roku 2019. A ten byl oproti průměru dvojnásobek toho, co jsme byli zvyklí na Vysočině těžit. Tak to je k Vysočině.

A teď bych se chtěl vyjádřit k tomu, co tady zmínil pan ministr. Určitě velký dík za to, že dochází k pravidelnému měsíčnímu hlášení ze strany ministerstva pro odbornou veřejnost, a nejenom lesnickou. Určitě stojí za to zmínit, že v roce 2018 a v roce 2019 bylo v podstatě dáno na obnovu lesa více než 2 miliardy korun. Že PGRLF vyčlenil 300 milionů na investiční úvěry pro nákup lesní a školkařské techniky. A co si myslím, že je dobře, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá v souvislosti s kůrovcovou kalamitou podpořit i obnovu komunikací, které jsou poničené anebo poškozené v souvislosti s těžbou a s dopravou kůrovcového dřeva.

O co bych chtěl požádat, tak určitě je to o vyšší součinnost a snahu navýšit kapitolu Ministerstva zemědělství o další finanční prostředky nad rámec rozpočtu, který byl schválen, a větší součinnost ať už Ministerstva životního prostředí, anebo i Ministerstva pro místní rozvoj, popř. Ministerstva dopravy.

A poslední věc, kde bych chtěl požádat o jistou pomoc Ministerstvo zemědělství, je ve věci dočasných skládek kůrovcového dřeva. Protože kontrolní orgány, Státní zemědělský intervenční fond postupuje poměrně razantně při kontrolách a při snaze zajistit pravdivý stav tam, kde lesníci nebo vlastníci lesů ukládají dočasně dřevo, tak tato místa musí být v rámci LPIS označena a jsou o to kráceny dotační podpory. Tak vzhledem k tomu, že ty záležitosti určitě budou pokračovat i nadále, bych z tohoto místa chtěl požádat ministerstvo o nápravu v této věci a podporu těch společností, které někdy, aniž by třeba věděly, že tam ta dočasná skládka je udělána, jsou kráceny a jsou poškozovány.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Zdeněk Podal.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedo. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, možná si někteří z vás vzpomenete, před dvěma lety jsem si sám projel severní Moravu, kde jsem viděl, jak nastupuje kůrovcová kalamita, o čemž jsem zpravil jak Sněmovnu, tak podvýbor pro lesní hospodářství. Situace se mi zdála katastrofální a předpokládal jsem, že se bude šířit celou republikou. Ale nechci být dneska ten, který bude říkat já jsem to věděl. Samozřejmě tuhle kalamitu nikdo nepředpokládal, ale máme ji tady. Další, o co jsem žádal na podnět lesníků, ti lesníci říkali: My jsme odborníci, dejte nám, co potřebujeme. Dejte nám peníze, dejte nám techniku a připravte zákony tak, abychom mohli tuto kalamitu zvládnout. To jsem pochopil, že je jako to nejdůležitější.

Nebudu se zabývat čísly, to všichni známe, jak široká je tato kalamita. V roce 2019 - jenom namátkou - 11 065 milionů m3 kůrovcového dřeva. To byly Lesy České republiky. Spíš bych se obrátil do budoucnosti. Je to něco podobného jako koronavir. Nikdo nám nepomůže. Musíme si pomoct sami. V tuto chvíli bychom měli zahodit stranická trička, a proto bych si dovolil načíst ještě část.

Kůrovcová kalamita je dána změnou klimatu a také nevhodnou skladbou našich lesů. Letošní rok tuto situaci ještě daleko zhorší. Sucho se projevuje již od ledna, a tím bude rozsah kalamity v lesích gradovat. Krizový stav je již nyní v sedmi krajích.

Chci ale všechny ubezpečit, že zemědělský výbor, Ministerstvo zemědělství a podvýbor pro lesní hospodářství - mimochodem zasedá 31. března v Hradci Králové za účasti lesních odborníků - dělají vše pro to, aby našim lesníkům pomohli kalamitu zvládnout. Napříč politickými stranami je snaha pomáhat celou situaci zvládnout. Dokonce i Čína dodržela dané slovo v minulém roce a odkupuje značnou část kůrovcového dřeva.

Závěrem chci všem politikům poděkovat za projevené úsilí při likvidaci této kalamity. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. A do rozpravy je přihlášen pan poslanec Juránek.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolím si vás všechny oslovit a chci vám říct něco, co skutečně provází můj život i život mé rodiny v minulých staletích, a chci to zasadit do současného kontextu. Chci říci - lesníci a klimatická změna.

Víte, jedno staré přísloví říká, že je lepší zapálit svíčku než nadávat na tmu. A já za sebe a za lesníky chci říct, že je lepší zasadit jeden strom než nadávat na kůrovce. A hledat současně - a to už přidávám za to mnou pozměněné přísloví - hledat současně věci směrem do minulosti, aniž se z nich poučím.

To, co vám chci říct, je taková ta výpověď těch, kteří mlčí. Protože jak chcete mluvit plamenně o věcech, které se odehrávají v lese přibližně sto let? Jak chcete ze dne na den něco v tom lese změnit? Ve skutečnosti to vůbec není možné. Ty kroky, které dnes uděláme i v rámci naší Poslanecké sněmovny, i to, k čemu vyzveme ministerstvo, je vlastně záležitost, které se nikdo z nás, kdo je tady v Poslanecké sněmovně, nedožije, těch výsledků. My dokonce můžeme říct, že u mnoha věcí ani nebudeme tušit, kam ta rozhodnutí povedou. A nebude to tušit ani ministr zemědělství, ani další ministři zemědělství, které ještě zažijeme. A nebude to tušit ani ředitel Lesů České republiky. Proto je strašně důležité se i jenom podívat na to, že to směrování je dáno nejkratší možnou lhůtou, a to je deset let. A proto bych velkou pozornost věnoval tomu, co uděláme v těch nejbližších deseti letech, a nechal bych to v prvním místě na těch lesnících, na těch odbornících, kteří jsou ve světě velmi ceněni.

Teď bych to rozdělil při pohledu na to, co se lesníkům povedlo u nás a co se jim povedlo ve světě. A budu se snažit tak, abyste se mohli jít podívat přímo tam, pokud se rozhodnete, že se o tom budete chtít přesvědčit, co se tam děje.

V tuto chvíli mluvíme o Šumavě a o tom, aby se svěřila lesníkům. Já vám chci uvést konkrétní příklad, abyste se podívali, jak v minulém století vypadaly Krušné hory a co s nimi udělali naši lesníci. Prosím vás, on to nikdo nezdůrazňuje, že to udělali naši lesníci. A běžte se tam prosím podívat a podívejte se, jak Krušné hory vypadají teď, a podívejte se do historie. Dá se to vyhledat, naštěstí teď už i pomocí Googlu, jak šeredně vypadaly Krušné hory předtím, než je dostali do ruky lesníci. To je to, co máme hned tady za rohem. A prosím o stejné řešení. Tehdy bylo zapotřebí svěřit to odborníkům, lesníkům, tehdy z Mendelovy lesnické univerzity, a bylo zapotřebí, aby se vytvořil i krizový stav a aby se krizovým způsobem tady tato oblast řešila. To se přimlouvám i za tu situaci, která nastává nyní u nás v České republice.

A teď prosím bych se chtěl podívat do světa, a to na prvním místě tím, čím zasahujeme do klimatické změny jako lesníci. A chci zdůraznit, že jsou u toho čeští lesníci. Pro některé, kteří tam jsou, chci říct čeští a moravští lesníci. Ale to není podstatné. To podstatné je, že jestliže chceme změnit klima téhle země, potřebujeme něco udělat s amazonskými pralesy. Jediná úspěšná expedice, která tam funguje, je expedice od nás z České republiky. Na hranicích Peru a Brazílie sází už druhou desítku let stromy, které tam patří, které tam rostou, a ovlivňují tím klima celé Země. Když se na to podíváte, tak skutečně jsou dvoje plíce na světě. Je to zjednodušené, ale jedny plíce jsou v Amazonii a druhé jsou na Sibiři. A je potřeba oběma dvěma věnovat patřičnou pozornost. Chci říct a znovu zdůraznit, že jsou to čeští lesníci, kteří jediní jsou úspěšní v rámci expedic, které se tam snaží zachránit deštné pralesy v Amazonii.

Druhá věc. Chci se zmínit o tom, že je řada zemí, ve kterých naši lesníci uspěli a zachránili je. A chci se jenom zmínit o člověku, který svým celoživotním dílem zachránil lesy v Banátu v Rumunsku, aby těsně před svou smrtí dostal nejvyšší rumunské vyznamenání.

To, co lesníci dokážou, je i ta věc, že ukazují, které věci mají dlouhodobou platnost a které krátkodobou. A tady se budeme bavit o tom, že jsou zde naplánovány vodní nádrže, aby se vybudovaly. A já říkám ano, ať se vybudují. Ale z hlediska toho, o čem tady mluvím, o tom stoletém cyklu, tak upozorňuji na to, že to je velmi malé a krátkodobé opatření. A znovu vám teď řeknu, abyste se přišli podívat, co je to dlouhodobé opatření.

To dlouhodobé opatření se povedlo udělat v Bretani. Tam to tedy nebyli čeští lesníci, ale když se podíváte na Bretaň, která byla vlastně holinou, která je srovnatelná v současné době se Šumavou, tak se podívejte, co tam udělalo vysazování lesů, a také jakých lesů, které tam jsou vysazeny, a kdo z vás se bude chtít o tom přesvědčit, skutečně naplánujte si týden v Bretani, která není zrovna turisticky hojně navštěvovaným regionem, ale je to region, který zachránili lesníci. Je to mimochodem popsáno i v nádherné knize, která je o skutečnosti, a ta se jmenuje Muž, který sázel stromy. Když si to přečtete a pojedete se podívat do té Bretaně, tak to bude také dobrým návodem, jak dlouhodobě řešit tu situaci u nás. A já ale zdůrazňuji, dlouhodobě, tak, že se toho nedožijeme.

A já chápu, že pro nás pro všechny je důležité, jak dopadnou nejbližší volby, a v posledních letech jsou volby každý rok a to je ta nevýhoda lesníků. To je ta nevýhoda lesníků, protože když jim to svěříte, tak za dobu své politické kariéry uvidíte velmi málo, a to jen když ta kariéra bude velmi dlouhá. Určitě ne za jedno volební období. Nejste schopni zhodnotit, jestli se ta situace podařila, nebo nepodařila. Proto je třeba k tomu přistupovat i s určitou mírou důvěry v ty, kteří tomu rozumějí a jsou tělem i duší i srdcem lesníci.

Já to znovu zopakuji. Prosím, zkusme dělat i ty malé kroky, které nebudou vidět, kterých se dožijí možná naši vnuci a vnučky, možná ani ti ne, zkusme doopravdy dělat krok za krokem, prostě sázet pokaždé aspoň ten jeden strom podle toho, jak každý z nás může, a zkusme ty věci posunout. Ale vždycky se na to dívejme s tím pohledem deseti let, o kterých můžeme něco teď v tuto chvíli rozhodnout, ale také pohledem těch sta let, kterých se žádný z nás nedožije.

Prosím tedy ještě jednou a na závěr, abychom si všichni vzali k srdci to přísloví, že je lepší zasadit jeden strom než nadávat na kůrovce a přijmout jedno smysluplné usnesení než mlčet. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a je zde jedna faktická poznámka. Reagovat chce pan poslanec Holík.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a vážení kolegové, já si dovolím zareagovat na slova svého předřečníka Juránka. Myslím si, že jeho slova by měla být zasazena do zlata, protože opravdu tady z jedné strany likvidujeme deštné pralesy a z druhé strany my jsme dneska lesníky, které on tady chválí, a já za ním stojím plně, my jsme je degradovali z té pozice lesníka do pozice úředníka. V minulosti se o všechny lesy starala, nebo byla organizace Československé státní lesy a ti lidé opravdu s tím lesem žili. V současné době se část tohoto rozprodala akciovkám, kterým nezáleží na tom rostlinném pokrytí našeho povrchu země, ale záleží na zisku. Takže ještě jednou, pane Juránku, já vám moc děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: To byla faktická poznámka a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já bych to nezvládl v technické, protože bych chtěl reagovat na některé své ctěné kolegy, tak ještě jednou v obecné rozpravě. Pokusil bych se jednak vyjádřit vděčnost za to, že se o této problematice můžeme na plénu Poslanecké sněmovny takto bavit.

Myslím si, že Česká republika, vyjma koronaviru, ze kterého máme asi všichni už kopřivku, dneska nemá většího problému než skutečnost, že trpíme nedostatkem vody, byť to v těchto deštivých dnech, které teď zažíváme, není příliš vidět, ale zmiňovala to řada předřečníků, že s podzemní vodou jsme na tom špatně, takže jsem opravdu rád, že o tom můžeme mluvit a že si tady můžeme vyměnit názory na to, jak tu věc vidíme, jak ji cítíme a co případně bychom mohli nebo kam směřovat naše úsilí v jednotlivých legislativních opatřeních, která nás čekají. Brzy budeme projednávat zákon o vodách a věřím, že přijdou další legislativní opatření, stavební zákon a další legislativa, která může pomoci s nakládáním s vodou v území, a budeme-li brát zřetel na fakt, že vody máme málo, pak učiníme něco pro budoucí generace.

Pan kolega Juránek tady zcela správně říkal, že už se nedožijeme výsledku našeho chování, dožijí se jej pravděpodobně generace, které, věřím, přijdou po nás, stejně tak jako dnešní generace úplně nemůže za to, jak ta situace dnes vypadá. V duchu téhle argumentace chci říct, že vlastně i kdybychom tisíckrát chválili naše lesníky v tuhle chvíli, tak i oni nakládají s lesem, který byl založen kdysi dávno, a byť existují výjimky, kde bych třeba některé jednotlivce vytahal za uši, tak si také myslím, že naši lesníci se o les starají správně. Proto se mě trošku dotklo i to, co tady řekla paní kolegyně Langšádlová, vážená paní kolegyně, kterou mám rád, známe se spoustu let. To její napadení kolegy Zahradníka nebylo úplně fér, protože já to zažíval, tu dobu. Myslím si, že čas ukázal, že jsme přírodu poničili natolik, že si sama často už pomoct nemůže, a že my musíme najít nástroje, jak té přírodě pomoct. Tehdy samosprávy, a já u toho byl poměrně nablízko, velmi volaly po tom - jak komunální úroveň, tak ta regionální - aby k pomoci lesu došlo, abychom kůrovce zastavovali, a nebylo to volání vyslyšeno. Zažil jsem ho na řadě úrovní i tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to byla chyba, a je to jedna z chyb, ze kterých bychom se měli poučit, že zkrátka tam, kde si příroda pomoct nemůže, měli bychom zasáhnout my, abychom té rovnováze uvnitř přírody napomohli, neboť se velmi podílíme na tom, že příroda v rovnováze bohužel není.

Stávající situace se tvořila opravdu velmi dlouhou dobu a jenom připomenu ta čísla, protože někdy až teprve stokrát opakovaná pravda se stane pravdou. To, co tady říkal pan předseda KSČM, že jsme tady vždycky ty lesy měli, tak já znovu připomenu ta fakta, která jsou dohledatelná, a nikdo nepřišel s ničím lepším, že v roce 1750 jsme tady měli milion hektarů lesů a v roce 2000 máme registrováno 2,6 milionu hektarů, a to není vše, protože něco nemá kategorii lesa, ale jsou to zarostlá území, takže se zcela bezpečně pohybujeme nad 3 miliony hektarů. My jsme byli v minulosti, v dávné minulosti, zemí blat, močálů apod., tady nebyly všude lesy, a je třeba se na tu historii také podívat z tohoto pohledu. A v té historii se stalo, že jsme vysázeli - ale já bych to nevyčítal těm předkům, oni zkrátka sázeli smrky proto, a už to tady zmiňoval i pan kolega Zahradník, že smrkové dřevo je klíčové pro stavebnictví jako takové, je to důležitý stavební materiál, a tak byla snaha hospodařit, protože platilo v minulosti, že kdo měl les, měl finanční zdroje, se kterými si mohl pomoct v případě, že ten hospodář najednou měl nějakou finanční krizi nebo chtěl investovat, pak z toho lesa vytěžil dřevo, získal finance a byl součástí rozvoje jeho třeba společnosti, firmy apod.

Ta situace je dneska zásadně jiná. Dneska mít les je téměř za trest. Každý, kdo les má, ví, že vlastně na něm nevydělá. A je naší povinností jako společnosti a nás jako Poslanecké sněmovny udělat maximum pro to, abychom tam, kde ten les má šanci na život, abychom do toho pomohli investovat z prostředků daňových poplatníků a pomohli jim. To, s čím nechci polemizovat, co říkal pan kolega Juránek. Ano, vysázet stromy je správně, ale já k tomu dodávám - tam, kde mají šanci na život. A my bychom to měli vědět. Naši předci vysázeli, dali nám jistý dar, že vysázeli ve špatné druhové skladbě monokultury na místech, kde dneska nemají šanci na život. A my se nemůžeme bavit jenom o tom, dneska už to není jenom debata, kolik dalších nových rybníků a vodních nádrží uděláme. Protože všichni víme, nebo předpokládám, že všichni víme, že rybník se naplní z vody z okolního území. V případě, že v okolním území půda tu vodu nezachytí, tak můžeme dělat tisíc rybníků, když nebude šance, aby je to území naplnilo, ty rybníky, pak jsme zase promrhali nějaký čas.

Proto volám po debatě na téma odpar. On to tady částečně říkal pan kolega Martinů... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych rád, aby kolega Bendl mohl v klidu dokončit svůj projev. Zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Tak vás žádám, abyste v důstojném prostředí ho nechali jeho vystoupení dokončit. Pokud ještě diskutujete jiné téma, tak prosím v předsálí. Ještě chviličku počkejte. Věřím, že kolegové budou nejen s vámi solidární.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. Velmi děkuji. Pro mě je tohle důležité téma. Chápu, že třeba to někoho nemusí úplně zajímat, ale já tím žiju dlouhé měsíce, možná roky už, tou situací, a není mi to lhostejné, proto děkuji za případný klid ve sněmovně.

My jsme... někdo tady říkal velmi správně, že je potřeba se vždycky poučit - mám pocit, že to říkala paní kolegyně Langšádlová, ale myslím, že to svým způsobem řekli i všichni ostatní -, identifikovat ty chyby a pokusit se, protože to budou ne desítky, ale tisíce různých opatření, která budeme muset v tom území udělat, abychom vrátili vodu do krajiny. To zcela je pravda. Za chvilku budeme projednávat vládní návrh zákona týkající se pozemkových úprav. Ty já mimochodem považuji za jedno z klíčových opatření, která by stát měl dělat, aby pozemkové úpravy běžely a fungovaly, aby se jim Ministerstvo zemědělství věnovalo minimálně tak intenzivně jako doposud, ale spíše více, a aby Ministerstvo životního prostředí chápalo pozemkové úpravy jako jeden z nástrojů, jak pomoci nejenom tomu hospodaření uvnitř toho území, ale jak pomoci i krajině k tomu, aby mohla lépe fungovat a aby mohla lépe žít.

Protože ty chyby, které jsme v minulosti udělali - já je možná zopakuji, protože jsem je tady říkal při svém prvním vystoupení minulý týden, když jsme ten bod otevřeli, jako člověk, který navrhoval tento bod na jednání Poslanecké sněmovny, že jsme vyháněli vodu z krajiny opravdu velmi dlouhou dobu. Může za to intenzivní zemědělství, meliorace, které jsme udělali, odkanalizování, vybudování jednotných kanalizací, které vlastně svedly vodu, dešťovku, z území rovnou do potoků a řek, aniž bychom měli šanci je v tom území zadržet, v dobré víře čistit odpadní vody, ale stáhli jsme tam i tu dešťovku, a to se ukazuje jako opatření, které příliš moudré nebylo. Nezabývali jsme se např. antierozními opatřeními při hospodaření zemědělců na těch velkých plochách, takže dneska ta zejména větrná eroze za ty desítky let svého působení způsobila, že často hospodaříme na holinách. Může za to i systém hnojení atd. atd. Ono by se o tom dalo mluvit hodiny a hodiny. Sázeli jsme nevhodnou strukturu lesů. Proto také vím, že to lesáci už dneska významně mění. Mění tento přístup Ministerstvo zemědělství, je to tak správně. Nicméně znovu volám po tom, abychom zvažovali, kde ty lesy znovu vysázet, aby měly šanci na život jako takový.

Poslední věc. Muž, který sázel stromy, Jean Giono - jestli to čtu správně, nebo jestli si to pamatuji, jedna z mých asi nejoblíbenějších knížek, ke které se často vracím. Můžeme se v tom hodně poučit. Nicméně pořád zůstává to - sázejme stromy tam, kde mají šanci na život, a dělejme to v pokoře. Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, jestli jsem třeba některé zdržoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní pan poslanec Martinů s faktickou poznámkou. A to je zatím poslední přihláška v obecné rozpravě. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Vážení kolegové, dovolte mi ještě pár čísel kolem smrků. V roce 1750 jsme měli 1 milion 100 tisíc hektarů lesa a z toho bylo pouze 11 % smrků, to je zhruba nějakých 100, 120 tisíc. Nyní máme oficiálně 2 miliony 670 tisíc hektarů lesa a z toho je 52 % smrků, to znamená zhruba 1,5 milionu. Desetkrát tolik. Desetkrát tolik máme smrků za nějakých 250 let. Podle všech výzkumů, které byly provedeny a na které jsme zapomněli, se ví, že osmdesátiletý smrkový porost, aby byl vitální, aby fungoval, aby ochlazoval ovzduší, vyžaduje 600 až 700 milimetrů vody s tím, že pochopitelně jak se otepluje, tak té vody je víc a víc. Takže poslouchejte: osmdesátiletý smrkový porost vyžaduje 600 až 700 milimetrů vody, a nám v 80 % našeho Česka, českého území, naprší kolem 500, 600 milimetrů vody, když prší stoprocentně.

A dále se už dneska ví, nebo mnozí to vědí, kteří to chtějí vědět, že korunami stromů včetně smrků nepropadne až 40 % celoročních srážek. Až 40 % celoročních srážek nepropadne. Zkusme si udělat takovou sumární bilanci. Takže smrky vyžadují 600 milimetrů vody, možná 700. Nám prší na mnoha místech 500 milimetrů, z toho nám 40 %, 200 milimetrů, nepropadne na zem, to zůstává na těch jehlicích a je to za pár hodin ve výparu, takže dopadá pouze 60 %, 300 milimetrů, a smrky vyžadují 600 až 700. A my také ale potřebujeme vodu pro spodní vody, pro prameny, pro potůčky, pro odtok.

Já nevím, ale já bych chtěl poprosit pány ministry, jestli by tohleto - já jsem obyčejný člověk, ale mně tady něco logicky nesedí, protože tady něco logicky nesedí. To prostě nedává zdravý rozum. 600 milimetrů, 500 milimetrů prší, 40 % milimetrů zůstává na jehlicích. A my se divíme, že máme krajinu bez vody? A to už nechci opakovat (upozornění na čas) ty další věci... Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Než se zeptám na závěrečná slova - pan ministr má zájem a zpravodaj také.

Kateřina Valachová má náhradní kartu číslo 16.

Než dám panu ministrovi slovo, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny: od 14.30 do 16 z pracovních důvodů pan poslanec Stanislav Grospič, ve dnech 11. až 13. 3. se omlouvá ze zdravotních důvodů Karel Schwarzenberg, Marek Výborný od 9.20 do 11.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Ožanová mezi 10.45 až 12. hodinou z pracovních důvodů a Ondřej Benešík 11. března od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Nyní závěrečné slovo ministra zemědělství Miroslava Tomana. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Takže vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jenom, jestli dovolíte velmi stručně. V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří se o tuto problematiku zajímají, protože opravdu situace v lesích, a nejenom v lesích, i v zemědělství, je velmi složitá z důvodu škůdců, a to není jenom kůrovec, bekyně velkohlavá anebo hraboš a další věci. Takže chci poděkovat všem napříč politickým spektrem, že se o to zajímáte, i za ta vystoupení, která tady byla.

Jenom pár věcí. Co se týká váženého pana poslance Holomčíka. Vážený pane poslanče, to se opakuje neustále dokola. Já se omlouvám, ale my jsme ty důvody, které se staly, jak jsem řekl ve své zprávě, spoustu věcí vám poslali. Já nebudu hledat viníka. Já se nebudu vracet deset, patnáct, sto let zpátky. Pro mě je daleko podstatnější faktická operativní ekonomická pomoc lesům jako takovým, nestátním vlastníkům, zajištění podmínek pro budoucí lesy, tak aby naše generace lesy tady měly. Je to pro mě podstatnější než se neustále vracet a hledat nějakého viníka. My víme, co to způsobilo, ale nemyslím si, že se tím chceme zabývat neustále dokola. Jsem připraven se na to s vámi sejít.

Co se týká nové strategie -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás ještě přeruším a požádám sněmovnu o klid. Kolegové a kolegyně, já vás opravdu důrazně žádám o to, abyste se ztišili. Pokud diskutujete jiné téma než je předmětem tohoto bodu, tak zásadně v předsálí!

Prosím, pokračujte, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. To, že došlo možná k pochybení v minulosti atd., asi ano, já tady nebudu řešit transformaci Lesů České republiky třicet let zpátky. Já to už dneska nevyřeším. Já jenom chci říci, že jsme přijali novou strategii Lesů České republiky. Když se podíváte na množství vysoutěžených jednotek, za jaké ceny to děláme, kolik těžíme kůrovcového dřeva, jaký tam je nárůst, všechna čísla jsem řekl při svém vystoupení. Já tady jenom znovu zdůrazňuji, že my zvyšujeme řádově z 80 tisíc hektarů přímo řízených závodů až na 130 tisíc. Budeme obchodovat teď momentálně nárůst o 25 % dříví více vlastního. To všechno se projeví na zisku podniku. A zakládáme něco pro budoucnost, tak aby lesy a lesníci nebyli pouze vypisovateli zakázek. Máme mnoho programů. Víte, že máme program Vracíme stromy lesům, Různorodost lesů atd., o všem jsem mluvil. Zároveň připravujeme další věci. Chceme pro lesníky vybudovat další hájenky atd., to znamená, chceme lesníky vrátit do lesa. Zdůrazňuji, že my zvyšujeme prodej lesa z roku na rok vlastní činností o 25 %.

Vážený pan poslanec Zahradník tady zmínil zákon o krizovém řízení. My se na tom shodujeme. Já jenom chci říci, že ten zákon o krizovém řízení je nastaven na krátkodobé pohromy, jako je povodeň, vichřice, ale není to nastaveno na kalamitu typu kůrovec. My ta krizová opatření po novele lesního zákona, kdy jsem tady děkoval Poslanecké sněmovně, že poslaneckým návrhem jsme mohli změnit lesní zákon, mohli jsme dělat opatření obecné povahy, to jsou ty rajonizace a další věci, takže my to řešíme vlastně i díky vám prostřednictvím opatření obecné povahy. A co se týká odbytu dřeva, tak my ten odbyt dřeva řešíme, pan poslanec Podal to tady říkal, do Číny jsme prostřednictvím různých firem více než milion kubíků dřeva vyexpedovali atd. Bavíme se s Ministerstvem průmyslu a obchodu o energetickém využití nejen kalamitního dřeva, ať to je pro lokální výrobu tepla, nebo pro další výrobky.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, ještě jednou chci poděkovat a věřím, že se na to téma budeme potkávat vícekrát, a zároveň bych chtěl říci, že jsem se domluvil s kolegy v průběhu dnešního jednání, že uspořádáme seminář na to, co zaznělo od kolegy Bendla, co se týká výparu lesa, výměry lesa, co s tím budeme dělat do budoucna a jak s tím budeme pracovat, jaký to má vliv na krajinu. Takže tady říkám na mikrofon, uděláme k tomu odborný seminář, abychom tyto věci probrali. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje a přejdeme k podrobné rozpravě. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já bych jenom rád shrnul, že v obecné rozpravě vystoupilo osm poslanců a poslankyň, dále vystoupilo deset poslanců a poslankyň s faktickými poznámkami.

Připomenu historicky, že při projednávání první části těchto témat ve sloučené rozpravě jsem avizoval a také rozdal návrh usnesení, který předkládám já. V podrobné rozpravě, do které se tímto hlásím jako zpravodaj s přednostním právem, upravím ještě tento návrh a podrobně vás s ním seznámím. Jenom říkám, že v té minulé části jsme ten návrh ještě obohatili o návrh pana kolegy Bendla, který dnes podává další návrh, který, jak jsme se dohodli, také do tohoto návrhu zahrneme.

Dále mám avizován návrh usnesení od pana kolegy Holomčíka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za závěrečné slovo. Otevírám podrobnou rozpravu. Pan zpravodaj už naznačil, že chce využít svého přednostního práva zpravodaje a přednese návrh usnesení. Připraví se kolega Holomčík a poté pan kolega Bendl. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Paní a pánové, tento návrh usnesení má celkem čtyři části.

V té první části Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády České republiky o posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství nad rámec schváleného státního rozpočtu na rok 2020 o dodatečné finanční prostředky účelově vázané na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity v lesích a na podporu následné obnovy lesů.

Ve druhé části žádá Poslanecká sněmovna Ministerstvo zemědělství

1. o předložení materiálu pro jednání vlády, který bude kvantifikovat potřebu dodatečných finančních prostředků podle bodu I tohoto usnesení, a to v časové návaznosti na sumarizaci potřebných údajů za rok 2019;

2. o koordinaci spolupráce s dotčenými ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy při řešení problematiky aktuální kůrovcové kalamity v lesích na území České republiky;

3. o vytváření nezbytných podmínek pro vlastníky a správce lesů pro účinnou ochranu lesů proti škůdcům - tam je, prosím pěkně, změna oproti původnímu návrhu, který jsem vám rozdal do klubů při minulém projednávání, kde monotematický kůrovec byl nahrazen slovem polytematickým, tedy škůdci, protože se mluví i o dalších škůdcích, jmenovitě například o bekyni velkohlavé - a pro úspěšnou obnovu nových, odolnějších lesů;

4. žádáme Ministerstvo zemědělství o vytvoření legislativních podmínek pro vlastníky a správce lesů, které zohlední dopady objektivní změny přírodních podmínek na jejich zákonné povinnosti při obnově lesa;

5. vkládáme nový návrh pana kolegy Bendla, kdy žádáme Ministerstvo zemědělství, aby při povinnosti vlastníků lesů postižených kůrovcem znovu vysazovat les zohlednilo fakt, že na území České republiky jsou lokality, kde dlouhodobě nespadne potřebné množství srážek, a naděje, že se stromy dožijí dospělého věku, se tak výrazně snižuje, a žádáme ministra zemědělství o zpracování analýzy opatření proti snižování odparu vody z území za účelem zadržování vody v krajině v termínu do 30. 6. letošního roku.

To je ale, prosím pěkně, návrh, který se opakuje, a já si osvojuji spíše do části III, kde Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí

1. o zpracování analýzy možných opatření proti snižování výparu vody z půdy - nikoli pouze z lesní půdy, ale z půdy - na kalamitních holinách za účelem zadržování vody v lese v termínu do 30. 6. letošního roku.

A konečně čtvrtá část, tedy IV, Poslanecká sněmovně žádá Ministerstvo životního prostředí o součinnost při vytváření podmínek pro efektivní ochranu lesů před škůdci, a to v rámci působení orgánů státní správy na úseku ochrany přírody a jejich rozhodovací praxe.

Tolik, paní a pánové, návrh usnesení, které předkládám a který je spolu s panem poslancem Bendlem i konzultován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Radek Holomčík v podrobné rozpravě. Opět sněmovnu chci upozornit na to, že je potřeba tady vytvořit prostředí, kdy ten, kterému bylo uděleno slovo, může v dostatečně důstojném prostředí přednést návrh. Navíc jde o návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já vám děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi načíst avizované usnesení. Ještě předtím, než ho načtu, tak bych rád doplnil odůvodnění v reakci na to, co tady říkal pan ministr zemědělství.

Mně - a opakuji to - nejde o hledání viníků. Mně jde o to, že z celé řady zdrojů máme prostě informace o tom, že došlo k projevům nějaké nedokonalosti ve státní správě lesů, v ochraně lesů atd. A neříkají to jenom ekoteroristé, jak se říká, ale máme tady zprávu NKÚ, máme tady zprávu z provedené kontroly, kterou dělala Česká inspekce životního prostředí ve druhé polovině roku 2017 - a reakce nula.

Když jsme tady začínali tohle volební období, tak jsme slibovali, že budeme práci tady dělat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A já bych prostě chtěl jenom informace, které mi ukážou - buď řeknou Holomčík se plete, všechno je v pohodě, státní správa lesů funguje, Ministerstvo zemědělství funguje ve vztahu ke státnímu podniku skvěle, a já se s velkou radostí omluvím za to, co jsem tady kdy řekl, a budu v klidu spát, protože budu vědět, že ministerstvo dělá všechno, co lze dělat. Anebo to tak nebude. Já to nevím. Ale jediné, co chci, jsou prostě informace, informace, které bych očekával, že někdo, kdo vykonává svoji práci s péčí řádného hospodáře, prostě automaticky musí mít. Nemáme je. Takže já si dovolím načíst to svoje usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. žádá Ministerstvo zemědělství o

1. provedení forenzní analýzy vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity v čase na majetcích státu na Moravě a ve Slezsku, a to od roku 2012 a s využitím ortofotomap, údajů lesní hospodářské evidence, údajů o provedených obranných a ochranných opatřeních proti kůrovcům, údajů o způsobu prodeje napadeného dříví (resp. napadených porostů), údajů o smluvních partnerech Lesů ČR, kteří toto dříví těžili a od Lesů ČR nakupovali, a konečně i s využitím údajů o smluvních pokutách za nedodržování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa proti kůrovci udělených podnikem Lesy ČR;

2. analýzu nákladů spojených s potřebným rozšířením počtu lesních závodů, resp. s navýšením vlastních těžebních a odvozních, popř. i skladovacích kapacit využitelných v boji s kůrovcovou kalamitou;

3. provedení analýzy sociálních, ekologických a ekonomických dopadů realizace tzv. Dřevěné knihy a navazující Koncepce strategického rozvoje Lesů ČR pro léta 2015-2019, zejména pak dopadů v kalamitou postižených oblastech, a o předložení výsledků této analýzy;

4. provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví v lesních porostech na kalamitních lesních správách Lesů ČR a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence Lesů ČR, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o porostních zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012;

5. provedení inventury výsledků vědy a výzkumu financovaných z Grantové služby Lesů ČR ve vazbě zavádění těchto ověřených poznatků do provozní praxe v lesích ve správě Lesů ČR od roku 2012.

(Technická poznámka pro paní stenografku - poté co toto usnesení načtu, tak vám ho dám vytištěné.)

Dále

II. žádá Ministerstvo obrany o

1. provedení a výsledky forenzní analýzy vzniku primárních ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity v čase na divizi Vojenských lesů a statků ČR, státní podnik, Lipník nad Bečvou, a to od roku 2012 a s využitím ortofotomap, údajů lesní hospodářské evidence, údajů o provedených obranných a ochranných opatřeních proti kůrovcům, údajů o způsobu prodeje napadeného dříví (resp. napadených porostů), údajů o smluvních partnerech Vojenských lesů a statků, kteří toto dříví těžili a odváželi, a konečně i údajů o případných smluvních pokutách za nedodržování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa proti kůrovci udělených podnikem jeho smluvním partnerům;

2. analýzu ekologických a ekonomických dopadů změny obchodní strategie Vojenských lesů a statků v oblasti divize Lipník nad Bečvou, která byla oznámena v prosinci 2014, přičemž zásadně navýšila objem dříví prodávaného prostřednictvím elektronických a prezenčních aukcí dřeva, resp. aukcí "na stojato", ve spolupráci s podnikem Lesy ČR;

3. provedení inventury aktuálního stavu zásob dříví lesních porostů na kalamitních lesních správách divize VLS Lipník nad Bečvou a o vyhodnocení výsledků této inventury ve vztahu k údajům lesní hospodářské evidence, resp. k údajům o provedených těžbách a k údajům o zásobách dříví dle lesních hospodářských plánů platných v období od roku 2012;

III. žádá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo obrany o předložení v bodech I a II požadovaných dokumentů a výsledků Poslanecké sněmovně do 31. srpna 2020;

IV. žádá předsedu vlády o revizi stávajících obchodních modelů společnosti Lesy České republiky, státní podnik, a Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik, a o informování Poslanecké sněmovny do 21. srpna roku 2020."

To je všechno, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan poslanec Petr Bendl v podrobné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem trpělivě poslouchal pana zpravodaje a on oba mé návrhy zakomponoval do toho celkového návrhu usnesení, takže nemám, co bych k tomu dodal, jenom že to podporuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V tom případě se ptám, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě. Není tomu tak. Můžeme tedy skončit sloučenou rozpravu, jak všeobecnou, tak podrobnou, a přistoupíme k hlasování o jednotlivých bodech.

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.