Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

258.
Ústní interpelace

Nejdříve, než vyvolám prvního interpelujícího podle vylosovaného pořadí, mi dovolte, abych konstatoval omluvy z dnešního odpoledního jednání, a to paní poslankyně Andrey Brzobohaté na celé odpolední jednání, paní poslankyně Věry Adámkové mezi 15. a 17. hodinou a od 15.30 do konce jednacího dne pan poslanec Strýček se omlouvá a od 12.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jan Čižinský. To jsou tedy omluvy.

A nyní přistoupíme k prvnímu interpelujícímu, a je to... Ještě konstatuji, že interpelace na předsedu vlády skončí v 16 hodin. Od 16 hodin potom do konce jednacího dne máme interpelace na ostatní členy vlády. Poslední interpelaci samozřejmě jako vždy spustíme v 17.55. Znovu opakuji, že v nepřítomnosti ministra poslanec interpelaci přečte a dostane odpověď do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu, ale omluvy vám byly už konstatovány, tak snad s tím všichni počítáte.

Prvním interpelujícím v ústních interpelacích na předsedu vlády je pan poslanec Jaroslav Holík, a to ve věci udržení vody v krajině. Pane poslanče, máte své dvě minuty na interpelaci.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, při schvalování státního rozpočtu, které bylo zhruba před čtvrt rokem, státního rozpočtu na rok 2020, jsem ve svém pozměňovacím návrhu žádal, abyste z kapitoly 322, to je podpora obnovitelných zdrojů, kde je současně asi 27 mld., přesunulo 200 mil. do kapitoly 315, to je životní prostředí, a konkrétně do části udržení vody v krajině. Tyto prostředky jsem uvažoval, aby se použily na tvorbu drobných vodních děl, konkrétně rybníčků, mokřadů, meandrů, výsadbu remízků nebo na obnovu půdy po vysychajících plochách v lesích, které jsou zničené kůrovcem. Tento návrh byl bohužel vládní koalicí zamítnut. Beru, že rok 2019 byl trošičku na vláhu příznivější, ale letošní zima ukazuje, že se bude opakovat rok 2016, 2017, 2018. A já se ptám: Co s tímto stavem, kdy nám ta krajina vysychá, co s tímto chce vláda dělat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za vaše vyjádření. A pan předseda vlády má na odpověď podle zákona o jednacím řádu pět minut. Konstatuji tento článek jednacího řádu. A pan premiér má slovo. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Zadržení vody v krajině v rámci Green Deal je pro nás priorita. A samozřejmě vláda vnímá nutnost většího zadržování vody v krajině, stejně jak ochrany půdy před erozí. Tuto potřebu považujeme za velice významnou a vláda jí věnuje systematickou pozornost. Vláda připravila na toto téma mimo jiné řadu strategických i legislativních materiálů. Ze strategických dokumentů, ve kterých tato témata figurují, považuji za důležité vyzdvihnout státní politiku životního prostředí a strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, neboť obě témata velice úzce souvisejí jak s ochranou životního prostředí, tak i se zranitelností vůči změně klimatu, a potřeba adaptovat se na tuto změnu tak, aby byly její nepříznivé projevy co nejvíce zmírněny. Na změnu klimatu reagovala vláda ČR schválením tzv. národní adaptační strategie v říjnu 2015 a následně implementačního dokumentu v lednu 2017, kterým je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

Oba dokumenty představují soubor adaptačních opatření, která mají za cíl snížit zranitelnost České republiky vůči změně klimatu, včetně projevů dlouhodobého sucha a nedostatku vody, ale také povodní, vydatných srážek, extrémně vysokých teplot a požárů vegetace. Mezi vládní adaptační opatření, která cílí na větší zadržení vody v krajině a ochranu půdy před erozí patří například omezení eroze zemědělské půdy, realizace komplexních pozemkových úprav s ohledem na zvýšení retenční kapacity krajiny, realizace opatření pro zadržení vody v lesích, minimalizace technického odvodnění lesních pozemků využitím přirozených a přírodě blízkých postupů, šetrné hospodaření se srážkovými vodami, podpora infiltrace povrchové vody do vod podzemních, revitalizace vodních toků a niv a podpora samovolné renaturace, preventivní ochrana vodních zdrojů včetně chráněných oblastí přirozené akumulace vod.

Klíčová je rychlá realizace nezbytných opatření v krajině. Z operačního programu Životní prostředí je podporována realizace potřebných projektů na zlepšení stavu české krajiny, jako je relativizace toků, budování tůní a mokřadů, rybníků, výsadba remízků a další zeleně. Tyto projekty jsou podporovány také ze zdrojů státního rozpočtu v Programu péče o krajinu. V podprogramu PPK(B), který slouží širokému okruhu žadatelů včetně měst a obcí, místních spolků, neziskových organizací, fyzických a právnických osob, Ministerstvo životního prostředí oproti loňskému roku zdvojnásobilo alokovanou částku, a to na celkových 80 mil. Celkově už bylo z evropských a národních zdrojů podpořeno od roku 2014 více než 6,5 tis. projektů za 4,6 mld. korun.

Ministerstvo životního prostředí bude nově financovat také adaptační projekty Státního pozemkové úřadu. V rámci Programu rozvoje venkova v gesci Ministerstva zemědělství se již prostředky vyčerpaly, takže Ministerstvo životního prostředí umožní čerpání ze svých programů. Pozemkový úřad disponuje řadou připravených projektů v hodnotě až 1,5 mld. korun. Zadržení vody v krajině podporujeme také prostřednictvím iniciativy Sázíme budoucnost, která má za cíl vysadit 10 mil. stromů v české krajině v nejbližších pěti letech. Za loňský rok bylo i s významnou podporou Ministerstva životního prostředí vysázeno 580 tis. stromů.

Při zvyšování retenční schopnosti vody v krajině vláda podnikla řadu dalších kroků. Ministerstvo zemědělství snížilo velikost půdních bloků na 30 hektarů, zpřísnilo protierozní podmínky v rámci standardu dobrého zemědělského stavu půdy, kdy novým vymezením erozně ohrožených ploch zvýšilo ochranu na 25 % orné půdy. Zlepšení zemědělského hospodaření je jedním z principiálních cílů při přípravě nového Programu rozvoje venkova. Ministerstvo životního prostředí pak diskutuje s agrárním sektorem vhodná opatření v rámci přípravy tzv. protierozní vyhlášky s cílem předcházet vzniku erozních událostí.

Takže ještě jednou. Voda, disponibilita vody pro občany, zadržování vody v krajině je prioritou naší vlády a navyšujeme peníze do těchto cílů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo vlády, že jste dodržel čas k odpovědi. Nyní ještě pokud se kolega Holík hlásí k doplňující otázce. Prosím. Je tomu tak. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, vaše odpověď mě neuspokojila. Děláte si legraci? Navýšení 80 mil. při současném suchu je z mého hlediska hodně, ale hodně málo. Já jsem chtěl ten přesun z té kapitoly 322 - 200 mil., což není ani procento z toho, co dáváte na obnovitelné zdroje energie.

Znovu opakuji: Potřebuje tato země obnovitelné zdroje, nebo vodu? Takže se ptám ještě jednou: Co s tímto vláda hodlá dělat? Já sám jsem se výsadby nových stromů aktivně zúčastnil, a nejenom já, ale řada mých kolegů z SPD.

Ještě jednou: Co je pro naši republiku důležitější? Podpora solárních baronů, nebo voda?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k doplňující otázce. Pane předsedo, máte možnost reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Podpora solárních baronů - to si musíte stěžovat u Topolánka, u ODS. Ti nám to tady připravili, a proto každý rok musíme dát 30 mld. na soláry.

To, co jsem citoval, to je jeden z programů. Takže já bych vás, pane poslanče, poprosil, kdybyste věnovat čas, tady je ministr životního prostředí, jsou vedle něj dvě volné židle, tak si k němu přisedněte a on vám ještě dá lepší detaily. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k odpovědi na doplňující otázku. Budeme pokračovat. Tím jsme vyčerpali interpelaci pana kolegy Holíka. Další interpelující je paní poslankyně Olga Richterová, která interpeluje pana předsedu vlády ve věci invalidé bez průkazu ZTP a jejich potřebné benefity. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Vážený pane předsedo vlády, jde o problematiku, které se věnuji od minulého roku. Psala jsem vám kvůli tomu podrobnou písemnou interpelaci, bohužel od té doby nebylo možné s vámi tuto věc probrat podrobně, takže aspoň stručně tady.

Invalidní důchodci u nás, byť jsou plně uznáni, že jsou plně invalidní, mají třetí stupeň invalidity, tak zdaleka ne všichni mají takzvanou průkazku zdravotně a tělesně postiženého. A ti, kteří tu průkazku nemají, a jsou to desetitisíce osob, dnes nemají slevy na jízdném. Takže ty takzvané plošné slevy na jízdném se nedotýkají této velmi potřebné skupiny - průměrný invalidní důchod třetího stupně je o 1 500 korun nižší než průměrný důchod starobní.

Mě jenom zajímá, kdy to vyřešíte, kdy této skupině, která v minulosti slevy na železnici měla, to se u nás umělo, má je od Dopravního podniku města Prahy, tady mám výňatek z pražského ceníku, kde nárok na zvýhodněné jízdné může uplatnit poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a celá republika se tváří, že tady prostřednictvím vaší vlády, pane premiére, má slevy na jízdné, ale přitom pro tyto potřebné lidi v invalidním důchodu je nemá.

Dostala jsem takovou tu obecnou odpověď - analyzujeme možná řešení, která by problémy odstranila. Ale třeba Slovensko to prostě zavedlo. Slovensko pro tuto skupinu lidí v invalidním důchodu, plně invalidních, slevy či bezplatné jízdné - ale to tady nenavrhujeme - má. Takže se jenom ptám, kdy toto hodláte vyřešit. Jde o vládní nařízení o cenách a ve finále to je vaše zodpovědnost jako toho, kdo toto opatření neustále prezentuje. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času. Na otázku pan předseda vlády odpoví ve svém časovém limitu pěti minut. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobré ráno. Tedy ráno... (Směje se.) Já jsem myslel na to ráno, paní poslankyně. Já bych vás chtěl oslovit, vy jste tady jediná za Piráty. A já jsem byl ráno na Karlštejně. - Ještě jeden pán je tu. - A váš kolega zase tady dělal skandál, že jsem tady neni. Víte, ten Karlštejn my jsme začali rekonstruovat. Tak, jak jsme rekonstruovali muzeum a Státní operu a Invalidovnu a Císařské lázně, a vy jste ráno říkali, že tady mám být. A proč? No protože jste mi poslali 21 interpelací s jednou otázkou. 21 interpelací piráti - a tady, daňoví poplatníci, dobře poslouchejte teď. 21 pirátů mi napsalo dotaz: Přijdete někdy? A to je interpelace. A já jsem na to odpověděl: Mohu vám k tomu sdělit, že v roce 2020 na interpelacích se určitě potkáme. Tak jsme se potkali teďka.

Takže já bych chtěl jenom říct, že písemné interpelace je absolutní nesmysl. Vy z toho tady děláte show. Já jsem to užitečně strávil, protože ten Karlštejn, vy ho budete otevírat, váš premiér Bartoš a DPH z příjmů Ferjenčík, ministr financí, 2022 si tam střihnete pásku, ale všichni si vzpomenou, že to byl Babiš, který dal ty peníze na Národní muzeum, Státní operu, Invalidovnu a Císařské lázně, ČVUT atd.

A další interpelace, aby to všichni věděli, je, že - ptá se mě pan Michálek: jaký máte program? To je interpelace, prosím vás, poslouchejte dobře. Jaký máte program? A já mu píšu: Mohu vám sdělit, že pracuji od rána do večera, takže já vstanu o půl páté, umyji se, potom cvičím od půl šesté, v půl sedmé jedu do práce, v sedm jsem v práci, makám osmnáctky, řeším koronavirus od rána do večera teďka. Takže to jsou ty vaše interpelace. Z toho vy děláte skandál.

Tady pan poslanec Michálek říká, že Havlíček má být premiér. Fajn, já s tím problém nemám. Já jen chci vysvětlit lidem, když vy mě napadáte, že nechodím do práce, ty písemné interpelace, já jsem vám odpověděl, ale jen chci, aby všichni lidi věděli, že na co se mě ptáte. Kdy přijdu. A když chcete se mnou mluvit, tak přijďte. Já vám dám mobil. Bartoš ho má, teďka mi píše, abychom se setkali s Nacherem na exekuce. Já s tím problém nemám.

Takže prosím vás, jako, já bych byl velice rád, pozdravujte vaše kolegy, 21 interpelací "přijdete někdy do práce?". Já chodím do práce od rána do večera. To vy ještě spíte všichni. Jo? Takže buďte tak hodná, pozdravujte kolegy.

A už skutečně já nebudu chodit na ty písemné interpelace, už jsem vám to jasně řekl. Já vám navrhuji, přesuňme písemné interpelace na odpoledne, abych nemusel ztrácet tady dvě hodiny času. Víte, kolik je to, dvě hodiny času? Pro mě to je osm schůzek. A udělejme interpelace na premiéra 14.30 až 16 plus 30 minut, takže 14.30 až 16.30, a 30 minut vám budu odpovídat, že - jestli přijdu. No tak jsem tady. Chodím, teďka si dám záležet, mě to baví, ty ústní interpelace, takže vy tady děláte show, že jsem nebyl v práci. Já jsem byl v práci. A já za sebou i zanechám věci, a když budete ve vládě, tak budete stříhat ty pásky v rámci národního investičního plánu.

To, na co se mě ptáte, už jsme přece vám na to odpověděli. Jo? A ty slevy pro ty důchodce, samozřejmě bychom rádi to dali pro všechny, ale já vám to tady můžu znovu přečíst, vy to dobře víte, jo. Takže je úplně jasné, že vy potřebujete ty interpelace, abyste se mohli zviditelňovat, ale přijďte si normálně popovídat. Zeptejte se, paní Kovářová udělala supershow, zavolala Českou televizi, nevím, jak to dělá, nafilmovali, přišla s takovou maketou mateřské školky za mnou na úřad, nafotila se, dělala tu krajskou kampaň, no, a byla i v televizi. Tak přijďte i vy. Možná Česká televize, ona to umí dobře, zeptejte se, jak to dělá s tou Českou televizí, dokonce to vysílala i ta Fridrichová, to víte, co to je, to je ta antibabiš stošedesátosmička, tam to bylo, a v Týden v politice to bylo. Ještě potom nás Česká televize tajně nahrála, jak jsem se bavil se Schillerovou.

Takže já říkám, já vás rád uvítám. Já vás považuji za seriózní poslankyni, vystupujete velice slušně. Rád to s vámi proberu, určitě i v sociálu, se domluvíme. A vy dobře víte, že tu průkazku, máme problém v rámci Evropské unie. Ano? Že by to bylo v rozporu s právem Evropské unie. - Není to tak? No dobře, tak přijeďte se za mnou podívat tedy na vládu. Jo? Ne tady. Pojďte ke mně -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, vyčerpal jste čas na odpověď na tu otázku. (Dobře.) Paní kolegyně Richterová se hlásí s doplňující otázkou, tak jí hned udělím slovo. Prosím, máte minutu.

 

Poslankyně Olga Richterová: Takže za prvé - nebylo mně absolutně odpovězeno.

Za druhé - právě proto, že ty věci jsou komplikované, jsou písemné interpelace, aby bylo možné se o tom pobavit podrobněji. Je naprosto nepřípustné nabízet nějaké soukromé schůzky, když tady na to je proces, je tady na to postup, ve kterém to můžeme společně vyřešit. A odpovědi, které říkají "nyní analyzujeme možná řešení", ignorují to, že na Slovensku, které je součástí Evropské unie, ty průkazy možné jsou, že v Praze také slevy pro invalidy třetího stupně máme. Odpověď, ve které je napsáno "v tuto chvíli není možné předjímat, kdy se podaří provést rozšíření okruhu osob, není možné předjímat, analyzujeme" - to všechno poté, co už tady rok ty slevy jsou, rok na ten problém lidé s invaliditou upozorňují, a vy jste, pane premiére, vůbec nic neudělal, jen tady neodpovídáte na moje věcné dotazy. Tváříte se, jak jste vstřícný, ale místo toho ignorujete svoji práci, a tou je odpovídat na nepříjemné dotazy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, upozorňuji vás, že pan předseda vlády může mluvit k čemukoliv, protože má přednostní právo. Já ho nemohu přerušit, samozřejmě jenom v případě, že by tady byl velký hluk. Takže já samozřejmě respektuji vaši doplňující otázku a pan předseda vlády vám odpoví.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem vám odpovídal na ty ranní písemné interpelace, když jste mě kritizovali. Je tady 26 písemných interpelací. Z toho je 19, kdy se mě ptáte, jestli přijdu do práce. Chodím každý den. A potom se mě Michálek ptá, jaký mám program. Chcete ho vědět? Včera jsem ještě v 11 hodin s Vojtěchem seděl v Průhonicích a řešili jsme koronavir. V 11 večer!

A co se týká té slevy, prosím vás, tak já vám to tu přečtu znovu. A dejte mi kuchařku, co jsem udělal špatně. Já nevím, co jsem udělal špatně. My jsme dali slevy lidem. I tu DPH, co tady potom paní Kovářová prosadila, tak ta skončila u přepravců, ne u lidí, když už jsme u toho. Takže vám to tu přečtu:

Předně je potřeba říci, že prokázání nároku na slevu ze stany cestujících musí být jednoduché, rychlé a především jednoznačné. Jde o to, že každý řidič autobusu nebo průvodčí ve vlaku musí umět ihned bezpečně určit, zda cestující má, nebo nemá nárok na slevu. Nyní poskytované slevy využívají děti, studenti, senioři na základě existujících standardních dokladů a průkazů. Invalidní důchodci takový průkaz nemají. Nejdříve ho tedy musí někdo vytvořit, dotčeným osobám vydat a následně průběžně prolongovat na základě výsledků kontrolních lékařských prohlídek. Velký problém je ale v tom, že jako členský stát Evropské unie máme povinnost za stejných podmínek přepravit všechny občany členských států a také dalších ekonomicky přidružených zemí. Kdo a na základě jakých dokladů bude vydávat průkazy těmto lidem, prosím vás? Odpovězte nám. Mají ostatní státy zaveden analogický institut, jako je naše invalidita 3. stupně? Nemají, dobře to víte. Bude potřeba úředně ověřený překlad dané listiny? Tak já vás budu interpelovat, tady mám interpelaci, já vám pošlu dopis. Já se vás zeptám, když nechcete ku mně přijít. Dozvíme se z ní vše potřebné, jako například časové omezení, přiznání invalidního důchodu? Na všechny tyto otázky a řadu dalších bude potřeba nalézt odpověď ještě předtím, než bude rozhodnuto rozšíření slevy na tuto skupinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Pane předsedo vlády, skončil čas na tuto odpověď. (Dobře.) Nezbývá nic jiného, než vás přerušit a pokračovat s další interpelací, a to je interpelující poslanec Jan Zahradník ve věci Zelená dohoda pro Evropu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane premiére, někdy byste možná přece jenom na ty písemné interpelace mohl přijít, že by vám to někdy mohlo být ku prospěchu. Dneska jsem se tady obešel bez vás. Svoji reakci na odpověď, kterou vaši úředníci na moji písemnou interpelaci ve věci energetické bezpečnosti dali, mimochodem byla možná tak tři minus, taková lepší čtyřka, ta odpověď. Tak byste možná některé věci mohl se zaujetím vyslechnout. Ale teď k věci.

Dne 11. prosince 2019 vydala Evropská komise sdělení, které se jmenuje Zelená dohoda pro Evropu. Je to podle slov paní předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové jeden z hlavních dokumentů, kterými se bude Komise v následujícím období zabývat. Ta Zelená dohoda pro Evropu, to je velmi, řekl bych, pro nás nebezpečný materiál, pro nás jako pro zemi, která má velký průmysl, jejíž energetika je založena zčásti na uhelných zdrojích, zčásti na jaderné energetice, jako zemi, která má potíže s kůrovcem. Budou vydávat následně, a už to začalo, klimatické zákony, které by měly realizovat tu obecnou Zelenou dohodu.

Můj dotaz na vás, pane premiére, je, jaký je názor váš osobně, jaký je názor vaší vlády na tuto Zelenou dohodu pro Evropu a jakým způsobem tedy budete do našeho právního řádu zapojovat ty klimatické zákony, které paní předsedkyně Komise nyní bude jako její mluvčí, jako její předsedkyně předkládat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce pro interpelaci. Pan předseda vlády odpoví na tuto konkrétní otázku. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak z těch 26 písemných interpelací, a znovu jenom říkám, že když je písemná interpelace, odpovím písemně, nechápu, proč se to mění na ústní. Já jsem vám na to odpověděl. Myslím, že pokud budete tolerantní, tak to můžeme vyřídit v rámci ústních interpelací. A energetická bezpečnost... my vás určitě rádi s panem Havlíčkem a s panem Mílem přivítáme na Úřadu vlády a všechno vám řekneme. Je to naše priorita. Bojuju za jádro. Takže nevím, v čem jste nebyl spokojen, ale pokud vám jde o věc, tak určitě rádi vám to osobně vysvětlíme.

Co se týká toho Green Dealu, to je dneska Evropský parlament, promigrační, zelený, když Evropa má dost starostí jiných. A ta migrace - došlo na naše slova. V4 jasně řekla, že máme chránit hranici a zabránit ilegální migraci, tak konečně to i v Řecku realizují.

Tak Česká republika ke sdělení European Green Deal přijala rámcovou pozici, která byla vypracována ve spolupráci s hospodářskými a sociálními partnery a schválena vládou dne 24. února 2020 a následně postoupena oběma komorám, které si ji vyžádaly.

Cílem European Green Deal je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V závěrech prosincové Evropské rady se Česká republika přihlásila k závazku klimatické neutrality potom, co jsme to v červnu odmítli. A slíbili nám, ten Transition Fund, že seženou peníze, a nesehnali, a ještě navíc nám to chtějí vzít z koheze, tak jsme jasně řekli, že pro Českou republiku je zásadní, aby cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 byl legislativně zakotven na úrovni Evropské unie, a nikoliv na úrovni jednotlivých členských států, protože samozřejmě když Francie má 75 % jádra, Švédsko a Slováci taky za chvíli, tak každá ta země má jinou pozici.

Česká republika je odhodlána napomoci dosažení do roku 2050 klimaticky neutrální Evropské unie, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. V závěrech Evropské rady byla reflektována možnost využití jaderné energetiky jako možné strategie k dosažení klimatické neutrality. První iniciativa European Green Deal byla předložena již včera, takzvaný Climate Law, evropský právní rámec pro klima. Předmětem tohoto právního rámce pro klima je také cesta k dosažení cíle do roku 2050. Komise na základě komplexního posouzení dopadů navrhne nový cíl Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jakmile bude posouzení dopadů dokončeno, právní rámec pro klima se novelizuje. Komise navrhuje do června 2021 přezkoumat všechny relevantní související politické nástroje a v případě potřeby navrhnout jejich revizi, aby se umožnilo dodatečné snížení emisí do roku 2030.

Komise navrhuje stanovit v celé Evropské unii pro období 2030 až 2050 trajektorii snižování emisí skleníkových plynů, aby bylo možné měřit dosažený pokrok a zajistit veřejným orgánům, podnikům a občanům předvídatelnost. Komise do září 2023 a poté každých pět let chce posoudit soulad unijních a vnitrostátních opatření s cílem dosáhnout klimatické neutrality a trajektorie na období 2030 až 2050. Komise by mohla být zplnomocněna vydávat doporučení členským státům, jejichž počínání nebude v souladu se snahou dosáhnout klimatické neutrality. Členské státy by pak byly povinny taková doporučení náležitě zohlednit, v opačném případě budou muset objasnit důvody svého konání. Komise může také přezkoumat, zda jsou trajektorie a opatření na území celé Unie přiměřené. Členské státy budou rovněž muset vypracovat a provádět adaptační strategie s cílem posílit odolnost a snížit míru zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu.

Toto je návrh nařízení Evropské komise, o jehož celkové podobě a obsahu budou v následujících týdnech rozhodovat Rada Evropské unie společně s Evropským parlamentem. Jelikož návrh vyšel včera, Česká republika zahajuje přípravu pozice v těchto okamžicích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, musím vás přerušit. Budete muset využít té druhé minuty po doplňující otázce kolegy Zahradníka, který se k ní chystá. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Já se chystám k nějakému doplnění. To je pořád dokola. Vy jste se, pane premiére, vyjádřil 11. ledna v Právu velmi razantně. Řekl jste, že si žádné zelené nesmysly od Komise nenecháte předepisovat a že se klidně ve věci toho New Green Dealu budete s Komisí soudit. Což je docela odvážný postup. Budete-li to chtít realizovat, budete potřebovat podporu nejenom vašich věrných tady v koalici, nebo i podporu tamhle KSČM, ale i celé Sněmovny. Takže byste se možná měl i k těm lidem, kteří myslí podobně jako vy v této věci, tak byste se s nimi možná měl radit a mluvit.

Takže můj návrh je ten, pojďme tedy zkusit najít nějakou shodu na tom, jak kriticky a opravdu odpovědně z hlediska naší země, z hlediska našich národních zájmů, k té Zelené dohodě přistoupit. Nenechat si opravdu od Komise žádné zelené nesmysly nechat vnucovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Na doplňující otázku pan předseda vlády odpoví. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě souhlasím, ale vy jste zapomněl, že se změnila jedna věc. A já jsem na té Evropské radě až do dvou ráno bojoval, aby nám napsali do conclusions jádro. Nechtěli to napsat. Já jsem seděl vedle rakouské premiérky - ano, ještě tam nebyl Kurz - a nikdo mě nechtěl podpořit. Ale jelikož máme tu blokaci, no tak nakonec jsem to prosadil. Poprvé v historii je v conclusions, v závěrech Evropské rady, jádro. Já jsem se jich ptal, jestli to slovo pro ně je - nevím, jak už to říct, jo. A nebyla to jednotka a prosadil jsem to a o to nám šlo. Takže prosadili jsme jádro, je to tam, nechtěli to, nikdy to tam nebylo, a prosadili jsme ten Just Transition Fund. Ale tam samozřejmě to dopadlo tak, že teď nám říkají, že ty peníze - původně nám říkali, že tam... ale to nebylo, že my chceme peníze na výstavbu jádra, to si samozřejmě ČEZ jako investor vyřeší.

Takže já s vámi souhlasím, že nemůžeme být totální fanatici Green Dealu a vlastně mít jenom elektroauta, a jak to dopadne se soláry, nebo ta hysterie, biopaliva kdysi dávno, a tak dále.

Takže my samozřejmě budeme čekat, jak dopadnou ty výsledky, protože Evropská komise má zveřejnit v létě 2020 dopady navýšení cíle do roku 2030. A Česká republika nepodporuje navýšení redukčního cíle EU do roku 2030 nad rámec stávajících 40 %, ano? Takže my plníme ty klimaticko-energetické cíle do roku 2020 a samozřejmě chceme uplatňovat princip technologické neutrality. A určitě jsou tam iniciativy, které se týkají biodiverzity, nulového znečištění, mobility průmyslu a tak dále. Takže my především myslíme na naše hospodářství, na naše firmy, ale samozřejmě -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, skončil čas pro doplňující odpověď. Děkuji panu poslanci Zahradníkovi i panu premiérovi. A ještě než předám řízení schůze, konstatuji omluvu došlou předsedovi Sněmovny, a to od pana poslance Martina Jiránka.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Dobré odpoledne. Pokračujeme interpelací pana poslance Romana Kubíčka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Dobré odpoledne, vážený pane premiére. V únoru letošního roku měla být spuštěna změna financování regionálního školství. Nový systém má kombinovat prvky nákladového a výkonového financování. Měly by se vyrovnat mezikrajové rozdíly ve financování škol, objem prostředků by měl být lépe předvídatelný. Rozpis rozpočtu má nyní provádět přímo Ministerstvo školství a mládeže, nikoliv krajské úřady prostřednictvím krajských normativů. Při rozdělování peněz by se měla zohlednit velikostní a oborová struktura škol v krajích, finanční náročnost podpůrných opatření a rozdílná platová úroveň pedagogů. Také se očekává zlepšení v případě nepedagogických zaměstnanců.

Byly však obavy, že se to v ohlášeném termínu, to znamená v tom únoru 2020, nestihne. Školské odbory dokonce pochybovaly, že na školy doputují nadstandardní složky platu. Můžete nám sdělit, jaký je skutečný stav k dnešnímu dni? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím pana předsedu vlády o reakci. (Předseda vlády hledá připravený materiál k této interpelaci.)

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Nenašel jsem ten můj správný podklad, ale to nevadí. Chtěl bych říct, že - a to je vlastně můj příběh s paní poslankyní Kovářovou. Když jsem ještě v listopadu 2013 byl členem rozpočtového výboru, přišla za mnou, abychom změnili 300 milionů ze zemědělství do školství, protože nejsou peníze. A nebudu jmenovat toho ministra financí, který na to nedával peníze. Tak samozřejmě my jsme měli obrovský problém ve školské infrastruktuře. Obrovský problém. A ten problém je v tom, že zkrátka je dramatický nárůst obyvatel ve středních Čechách hlavně.

Proto když jsem nastoupil do funkce, tak jsem zavedl program na školy, který vlastně jsem se dozvěděl od paní poslankyně, a za ten čas, co jsem byl ministr - paní poslankyně byla tedy starostka v Chýni, tam tehdá nebylo nic - tak jsme například nainvestovali asi 300 milionů do té obce, do školy, mají tam fantastickou sportovní halu, (nesroz.) tělocvična. A celkově za ta léta 2014 až 2019 jsme nainvestovali do základních škol, když se to vezme celkově, a do dětských skupin a mateřských škol celkem 27,3 miliardy korun. Ano, 27,3 miliardy korun. A to byly skutečně programy pro obce, které vlastně vytvořily tisíce, tisíce nových míst.

MŠMT například má program 133310 - Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky. Celková alokace je 1 800 milionů a v rámci šesti výzev bylo zrealizováno 149 akcí. To znamená, že stav dotace ke konci roku byl 1 586 milionů, ano. A v podstatě tady v rámci toho programu vznikne 114 nových tříd mateřských škol s kapacitou pro 2 614 dětí, 149 nových učeben základních škol pro 3 636 žáků základních škol. Takže to je jeden program.

Druhý program 133330 - Podpora vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí, takzvaný prstenec 1. Jeho správcem je MŠMT. To znamená realizace 2016 až 2023. Tak tam je alokace 1 661 milionů a realizováno pět akcí, stav dotace 612 647 tisíc a vznikne 115 nových kmenových učeben pro 3 410 žáků.

O tom, co jste říkal o té změně financování regionálního školství, tak došlo k dokončení příprav faktického startu zásadní reformy financování regionálního školství územních samosprávných celků, která zajistí transparentnější, předvídatelnější a spravedlivější rozdělování finančních prostředků státního rozpočtu v této oblasti na činnost jednotlivých škol a podporu nezbytné kvalitativní změny celé vzdělávací soustavy.

Ministerstvo školství zveřejnilo 24. ledna 2020 částky pro jednotlivé školy v novém financování. Údaje byly zveřejněny na webu MŠMT, každá škola je také našla v elektronickém systému pro sběr dat. Ze zveřejněných údajů na webu MŠMT si může každý zjistit, jaká částka byla ministerstvem ze státního rozpočtu přidělená, jednotlivé školy a školní družiny, kolik z této částky připadá na platy pedagogů a kolik na platy ostatních zaměstnanců školy, jaká částka připadá na nadtarifní složku platu pedagogů, neplatí pro základní umělecké školy a vyšší odborné školy, kolik pracovních míst je možné z těchto prostředků hradit. Zveřejněné údaje se týkají všech mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a základních uměleckých škol a také pedagogické práce ve školních družinách zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Na přelomu března a dubna se pak školy dozví částku na činnost školských zařízení, mezi které patří zejména školní jídelny, školní kluby, střediska volného času a podobně, neboť prostředky na tyto činnosti byly rozdělené na příslušný krajský úřad prostřednictvím krajských normativů. Pro lepší informovanost škol a úředníků v regionálním -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Pan poslanec evidentně má zájem položit doplňující otázku.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji. Jenom ještě aby to pan premiér mohl dokončit. Pane premiére, jenom ta otázka ještě na konci, jestli byste mi odpověděl, jestli máte nějaký feedback zpátky od těch školských odborů, které se obávaly toho, že to nebude připraveno.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych ještě dokončil - feedback je dobrý. Samozřejmě vždycky jsou obavy, ale já myslím, že se nepotvrdily.

Takže pro lepší informovanost škol a úředníků v regionech ministerstvo zároveň připravilo řadu metodických materiálů, principy změny financování, regionální školství a způsob výpočtu jednotlivých parametrů rozpisu. Tyto metodické materiály jsou zveřejněny na webu. Pro dotazování škol byl zároveň zřízen informační mail: reforma@mšmt.cz. Pro školy a úředníky také MŠMT uspořádalo desítky seminářů po celé republice, kterých se zúčastnilo více než devět tisíc lidí. Další semináře se nyní konají pro úředníky obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, na kterých byli tito úředníci seznámeni s principy rozpisu rozpočtu a úkoly, které je v nejbližší době čekají. Následovat bude na jaře další kolo seminářů pro ředitele škol, aby si mohli dobře připravit organizaci výuky nového školního roku.

Ministerstvo celkem do oblasti regionální školství zřizovaného územními samosprávnými celky rozepsalo 147,96 miliardy korun, z toho 82,5 % ze strany ministerstva je určeno jednotlivým školám a 16,1 miliardy je rozepsáno krajským úřadům prostřednictvím republikových (?)normativů. Z výše uvedených 122 miliard je na platy vyčleněno 88,3 miliardy pro více než 193 tisíc zaměstnanců. V lednu 2019 bylo normativním rozpisem včetně prostředků na podpůrná opatření rozepsáno 127,44 miliardy, to znamená o 20,5 miliardy méně. Reforma financování je pro rok 2020 dostatečně finančně zajištěna. Za tímto účelem se podařilo pro rok 2020 vytvořit v rozpočtu kapitoly MŠMT tyto dodatečné zdroje: oblast pedagogické práce celkem 3,8 miliardy, zajištění překryvu učitelek mateřských škol a prodloužení doby provozu mateřských škol, zvýšení kvality vzdělávání díky prostoru danému PHmax, zvýšení rozsahu pedagogické práce základních škol a středních, oblast nepedagogické práce... (Předsedající: Váš čas, pane premiére.) ... 1 miliarda korun a zvýšení počtu nepedagogických zaměstnanců.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Václav Votava, kterému dávám slovo, aby přednesl svoji interpelaci.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, pane premiére, koaliční vláda ANO a sociální demokracie schválila a v listopadu loňského roku předložila Sněmovně zákon, jehož předmětem je zdanění poskytování vybraných digitálních služeb, které jsou realizovány na území České republiky. Je to reakce na neustále se opakující a nikdy nekončící debatu v rámci Evropské unie a OECD, jež se nemohou na společném postupu dlouhodobě shodnout. Proto jsme i my, stejně jako například Francie, Itálie, Rakousko či Velká Británie, přistoupili k řešení na národní úrovni. A musím říci, že toto řešení já osobně podporuji, podporuji digitální zdanění.

Vláda se shodla na společném postupu a sazbu daně stanovila na úrovni 7 %, což by podle propočtu Ministerstva financí mělo státnímu rozpočtu přinést v letošním roce výnos zhruba 1,5 miliardy korun a v dalších letech by se pak měl roční výnos pohybovat okolo 4 miliard. Paní ministryně Schillerová tyto výnosy zapracovala také do státního rozpočtu na letošní rok, a je třeba si i říci, že přes opakované upozornění sociální demokracie, že rozpočet by neměl být stavěn na příjmech ze zákonů, které neprošly legislativním procesem. To pravda je, určitě. V médiích nyní zaznělo vyjádření paní ministryně, a to bez projednání v koalici, což bych očekával, že bude chtít z této sazby slevit či navrhnout oddálení účinnosti zákona. Předpokládám, že je to v reakci na výhrůžky velvyslance USA pana Kinga.

Pane premiére, rád bych se zeptal na váš postoj k této věci. Souhlasíte osobně s návrhy prezentovanými paní ministryní? Poslanci rozpočtového výboru obdrželi od velvyslance Spojených států výhrůžný dopis. Domnívám se, že zde dochází k určitému vměšování do záležitostí České republiky jako suverénního státu. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Jak se na to díváte? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak děkuji za slovo. No, my samozřejmě máme v plánu to projednat na koalici. Bohužel byly už asi dva termíny nebo tři termíny koalice a vždycky z nějakých důvodů byly prázdniny, nepřítomnost lidí. Měli jsme 3. února mít koalici, myslím 19. února, teď vlastně zase koronavirus, jsme to zrušili. Takže určitě to koaličně projednáme.

Je pravda, že ta daň z digitálních služeb, já jsem toho názoru, že pokud tady firmy podnikají a mají sídlo mimo Evropskou unii, tak by měly být zdaněny. A samozřejmě u těchto globálních firem to řešila, anebo se snažila řešit Evropská unie. Hlavně to byla iniciativa Francie, my jsme to podporovali, a nakonec bohužel tedy v rámci Evropské unie nedošlo k dohodě a potom to začaly jednotlivé státy řešit individuálně a samozřejmě i následně byly zaznamenány různé reakce. U nás Ministerstvo financí navrhlo relativně v porovnání s jinými státy vysokou daň 7 % a samozřejmě ještě před námi de facto navrhla Francie daň, a tam samozřejmě byly reakce oficiální, byly různé, řekněme, nechci říct výhrůžné, ale ta reakce americké strany ze strany prezidenta Trumpa byla velice negativní. Potom došlo k nějakému jednání a nakonec Francie víceméně řekla, že tedy se to bude řešit na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD.

Ten návrh samozřejmě není definitivní a může se změnit v rámci legislativního procesu. My jsme zaznamenali různé návrhy na snížení té sazby na 5 nebo 3 %. Španělsko zavedlo myslím 3 %, Rakousko, pokud si pamatuji, a nevím tedy přesně, také. A samozřejmě znovu opakuji, že to bude předmětem jednání vládní koalice. Ale z časových důvodů k tomu nedošlo.

To zdanění digitálních služeb - samozřejmě se jedná o záležitost, která vyžaduje mezinárodní koordinaci a mezinárodní řešení a Ministerstvo financí dlouhodobě preferuje mezinárodní řešení a samozřejmě jsme si vědomi i možné hrozby zavedení odvetných opatření ze strany Spojených států. Je pravda, že velvyslanec Spojených států vyvíjí v tomto směru aktivitu, a nejen on, ale i Hospodářská komora, která má obavy z toho, že zkrátka naši investoři nebo dodavatelé - a americký trh nebo trh Spojených států je pro nás důležitý a firmy jako Zbrojovka Uherský Brod nebo LINET nebo skupina KKCG, tak samozřejmě mají významné investice. A došlo samozřejmě teď k různým výzvám vůči nám, abychom to přehodnotili. No a samozřejmě je potřeba celkově vnímat i pozici našich podnikatelů, exportérů a vývozců, protože by nás to samozřejmě mohlo poškodit.

Takže my v tomhle směru to projednáme koaličně. Musíme ještě zjistit pozice v rámci našich partnerů, v rámci Evropské unie. Ministerstvo financí vede jednání se zástupci Evropské komise za účelem koordinace a je pravda, že nebyla nalezena shoda na společném postupu. Takže návrh zákona primárně vychází z návrhu evropské směrnice, byl projednáván v Evropské unii, ale ta shoda tam není, je tam potřeba jednomyslnost. A samozřejmě některé státy, tyto firmy tam i sídlí, takže my se musíme podívat, jakým způsobem postupuje Francie, Rakousko, Maďarsko. Vedou o tom debaty, mají tam návrhy a my samozřejmě preferujeme řešení na mezinárodní úrovni. Ale my jsme čekali nějaké celosvětové řešení na úrovni OECD. My tam aktivně vystupujeme, ale doposud zkrátka není v tom jasno. Takže -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Je tomu tak.

 

Poslanec Václav Votava: V tom dopise pan velvyslanec píše, že ty firmy, které podnikají, velké korporace, na digitálním trhu, jsou diskriminovány tím, že se přijme ta daň. Já si to nemyslím. Myslím si, že jsou naopak diskriminovány české firmy, které působí na našem trhu a které odvádějí také daně. Takže je poctivé, aby i tyto firmy, byť mají samozřejmě domicil v Americe, tak aby tady platily přiměřenou daň.

Chci se ještě zeptat - bude tam výpadek v rozpočtu. Ten výpadek nahradíte jak? Teď je to 1,5 miliardy, příští rok by mohl být čtyři, pokud se nedomluvíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já samozřejmě s vámi souhlasím, ale je potřeba říct, že to je daň z obratu. Takže to není klasická korporátní daň. Takže já s vámi souhlasím, že mají tady platit daně a že jsou to samozřejmě ty firmy jako Google, Facebook a tyhle velké firmy. Takže proto je škoda, že, a my to budeme znovu iniciovat, že to má řešit Evropská unie. Takže já s vámi souhlasím, že by měly platit daň. Otázka je výše. My jsme navrhli nejvyšší. Španělsko zavedlo 3 %. Takže já předpokládám, že se o tom budeme bavit na koalici. A samozřejmě co se týká výpadku, já zatím ten výpadek nevidím. Ale je potřeba samozřejmě potom i vidět dopad na ty naše firmy, které mají tam export. Takže aby se nám nestalo to, že to zavedeme, a my to chceme, ale potom Spojené státy budou reagovat, že nedovolí našim firmám tam exportovat, a potom přijdeme o peníze u našich firem. Takže je potřeba, já si myslím, i o tom mluvit s Hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu, budeme mít tripartitu. Ale já určitě budu rád, když náš koaliční partner nám k tomu dá, protože je to určité riziko, a já s vámi souhlasím a říkám vám, pojďme se bavit o té výši. Protože 7 % je nejvyšší návrh asi celosvětově. Ale principiálně souhlasím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Valentovi, který už je u mikrofonu. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, důvodem k odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka byl dle vašeho oficiálního vyjádření fakt, že manažersky nezvládl projekt elektronických dálničních známek. Dnes ale pan Kremlík v rozhovorech naznačuje, že jedním z důvodů jeho odvolání mohlo být i to, že jste přímo zasahoval do řízení Českých drah tím, že jste mj. úkoloval šéfa tohoto podniku a jeho to jako ministra dopravy tzv. štvalo. Dopravní expert a bývalý předseda dozorčí rady Českých drah Petr Moos říká, že pokud by to byla pravda, šlo by o velice nestandardní situaci a střet zájmů. Ani mně nejde do hlavy, z jakého titulu byste mohl vy České dráhy řídit. Je přece z logiky věci nesmyslné, a osobně se domnívám, že i nezákonné, abyste o chodu a personální politice Českých drah rozhodoval vy a resortní ministr dopravy potom nesl pouze odpovědnost.

Pan Kremlík také údajně nesouhlasil s některými personálními nominacemi a to, že některé takovéto osoby potom pronikly do Českých drah, bylo pro něj nepřijatelné. Mělo se jednat např. o člověka, který disponuje napojením na jednoho z pražských lobbistů, což vám bylo osobně sděleno stejně jako místopředsedovi vlády Havlíčkovi i s podnětem, aby toto bylo prověřeno, s tím, zda nedochází v této souvislosti k nějakým negativním jevům.

Ptám se: Bylo toto tedy skutečně prověřeno? A zejména na to, zda skutečně nějakým způsobem zasahujete jako předseda vlády do chodu a personální politiky v akciové společnosti České dráhy. Vaši odpověď samozřejmě z velké části tuším, jde mi jen o to, aby zde zazněla jasně a zřetelně na mikrofon. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem s panem Kremlíkem spolupracoval na Ministerstvu financí. On byl vlastně pravá ruka paní Arajmu na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. A pan Kremlík teď dává strašně moc rozhovorů. Já bych vám doporučoval ho sledovat na sociálních sítích, já to jen slyším, myslím, že si potřebuje odpočinout, že je asi přepracovaný.

A samozřejmě je to nesmysl. Já neřídím České dráhy. Nikdy jsem je neřídil. Ale s dovolením, přece se můžu zeptat, když se na mě obracejí občané nebo firmy, když něco nefunguje. A to se můžu zeptat i na Českou poštu nebo zítra ráno v 7 hodin jdu na ŘSD a strávím tam dvě hodiny. A proč bych to nemohl dělat?

A střet zájmů - to je samozřejmě nesmysl. Takže České dráhy byly vždycky předmětem, že si tradiční strany tam rozdělovaly ta místa, vždycky tam byli nějací poslanci, teď tam nejsou. A já nevím, generální ředitel Českých drah, jestli je to nominace pana Kremlíka. Nebo pan Kremlík si tam dal pana Kysilku. Pan Kysilka je dneska šéf dozorčí rady. Pan Kysilka byl v České exportní bance. Renomovaný bankéř, takže můžete se ho zeptat, rozhodně do toho nezasahuju. Je to nesmysl.

Pana Kremlíka jsem odvolal z toho důvodu, že jsem se dozvěděl z médií o té zakázce na elektronický prodej dálničních známek za 401 milionů. A okamžitě začala kritika. Já jsem vůbec o ní nevěděl, nikdo nás neinformoval, vláda o tom nevěděla. Já jsem čekal, že pan ministr, bývalý ministr, okamžitě odvolá pana, i ty podřízené, jeho náměstka, kterého jsem vyzval, ale který tam měl nějaký vztah, nebo tu paní, která měla taky nějaký vztah. Nebo šéfku IT, která tam dala zakázku za dva miliony manželovi, kterého nakonec nám někdo dopravil jako experta. No, takže to neudělal a já jsem ho několikrát k tomu vyzval, aby zkrátka tu zakázku zrušil. A on to odmítal. Takže proto nakonec tím, že vlastně si to dostatečně neprověřil, tu zakázku, tak to dopadlo, jak to dopadlo.

Mně je to líto. Pan Kremlík pro mě byl dobrý úředník, který na ÚZSVM vždycky mi dal odpověď, rychle, fungovali jsme. Nikdy nebyl politik, je to státní úředník, je tam dlouho ve státní správě a v podstatě fungoval manažersky dobře, vůči němu nemám žádné výčitky. Ale zkrátka nebylo možné, nebylo možné, když ze všech stran byla ta zakázka oprávněně kritizována, a on místo toho, aby vyměnil úředníky, i když to je těžké, pod státní službou, ale měl to udělat, tak zkrátka s tou zakázkou souhlasil. A potom jsme vypadali jak pitomci, když tady někdo organizoval hackathon

Dneska je ta zakázka, pokud vím, znovu vypsaná a vyjde to na 128 milionů. Takže 400, 128, takže ušetříme 273 miliony. Ušetříme. A bylo to jasné, protože neměl být ani call centrum, ani ten e-shop v režimu, a to jsme ještě zabránili další zakázce vlastně na ta distribuční místa. Takže jednoznačně úředníci pochybili a pan ministr místo toho, aby je popravil, tak je kryl. A potom jsem to musel udělat, protože zkrátka už to bylo neudržitelné.

Takže já se divím, že dává tolik rozhovorů ke všemu možnému, píše knížky, zpívá a nevím, co všechno dělá, ale říkám vám, že to je nesmysl. A České dráhy nechci řídit, nikdy jsem neřídil. Já se samozřejmě starám o ty státní podniky, protože já jsem dal na Ministerstvu financí ty podniky do pořádku. Když se z letiště ukradly 4 miliardy za pozemky, když tam generál dostal 300 milionů odměnu, ano, a když samozřejmě si z toho dělali byznys naši předchůdci, tak dneska ty státní firmy jako Mero, Čepro, letiště nám dávají miliardové dividendy. A máme plno podniků, které nejsou v dobrém stavu, jako Česká pošta, a ty České dráhy taky určitě mají - kolik desítek miliard v Českých dráhách se rozkradlo v minulosti? Proč se o to nezajímáte?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázka. Je tomu tak.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď. Já jenom abyste si nemyslel, pane premiére, že vařím z vody, tak vám to upřesním. Premiér Andrej Babiš přímo úkoloval šéfa Českých drah, říká v obsáhlém rozhovoru pro Radiožurnál exministr dopravy Vladimír Kremlík za ANO. Co to znamená? Odpovídá pan Kremlík: To znamená, že jsem byl informován generálním ředitelem drah Václavem Nebeským o situaci vždy až ex post. Tedy to nebylo tak, že já bych přímo České dráhy řídil, což mě jako ministra dopravy štvalo, protože ministerstvo řídí dráhy a ministr je má řídit. Radiožurnál: Nám ale pořád nejde do hlavy, z jakého titulu premiér této země řídí České dráhy. Pan Kremlík odpovídá: To není otázka na mě, nezlobte se.

Takže já jsem pouze se vás zeptal, protože ta otázka je na vás, tak jsem se zeptal vás. Nic víc, nic míň.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou. Pan Kremlík už není za ANO. On obsadil ministerský post za ANO. Nikdy v ANO nebyl, on skončil, my s ním nemáme nic společného. On má různá vyjádření ke všem možným záležitostem, vy to dobře víte. Já jenom apeluji na to, že generální ředitel Nebeský je bývalý náměstek paní ministryně Dostálové. Je to specialista na digitalizaci, na IT, ano, a já jsem ho taky přizval na konzultaci ohledně digitalizace a rekodifikace stavebního práva, takže nevím, proč bych to nemohl udělat. A já tady nebudu dělat nějaké konfrontace. Já myslím, že těch věcí, které odzněly od pana Kremlíka, je strašně moc, které se ukázaly, že jsou zmatečné.

A samozřejmě dneska kyperská firma Seznam Zprávy, které majitel tady neplatí daně, ale zaparkoval si to na Kypr, no tak si ho zprivatizovala, a ten kvaziúplatek já jsem se dozvěděl z médií. A potom se mě ptal ten známý reportér, který dostal paní Jourovou na základě lží do vězení, jestli jsem podal trestní oznámení. No on měl podat! Ale on ho nepodal! Tak místo toho, aby kontaktoval policii, tak si hrál na kovboje. On si to tak dělá, ten Seznam Zprávy. To jdou do Švýcarska, poruší švýcarské zákony, natáčej mého syna, lžou od rána do večera, stále, ano?, i na základě různých informací od pana Kremlíka. A do Špindlu, proč tam nezavolali tu policii? A podal ten reportér trestní oznámení na ten kvaziúplatek?

Takže prosím vás, těch nesmyslů, které jsou v prostoru, teďka je strašně moc. A já vám znovu říkám, že České dráhy neřídím -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. (Předseda vlády pokračuje: a České dráhy byly rozkradeny.) Pane předsedo, váš čas. (Předseda vlády: A desítky miliard pozemků šly pryč.) Děkuji vám za odpověď. Musíme pokračovat. (Předseda vlády: Zkuste se o to zajímat, já na to nemám čas.) Děkuji. (Předseda vlády: A kdybych měl čas, tak se budu o to zajímat.) Děkuji vám.

Budeme pokračovat další interpelací. Jako další byl vylosován pan poslanec Josef Kott. Poprosím, aby přednesl svoji interpelaci opatření vlády proti suchu.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, dnes jsme měli možnost vyslechnout zprávy ke kůrovcové kalamitě od ministra zemědělství i od ministra životního prostředí a s tím úzce souvisí problematika sucha. V posledních několika letech se stalo téměř pravidlem, že Českou republiku postihují mimořádně teplá a suchá léta, při kterých trpí nejenom příroda, ale které ohrožují i zásobování řady obcí pitnou vodou a působí vážné škody českým zemědělcům. Bohužel dosavadní neobvykle mírný průběh zimy s minimem sněhových srážek napovídá, že i letos můžeme pravděpodobně očekávat značné sucho a všeobecný nedostatek vody.

Chtěl bych vám proto položit otázku, jaká opatření vláda v boji proti suchu již nyní podniká a na kterých se hodlá realizovat v nejbližší době. Je totiž více než zřejmé, že právě sucho představuje jeden z největších problémů, se kterým se naše země již potýká a určitě se i v nejbližších budoucích letech potýkat bude. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. Děkuji za dotaz. Sucho je důsledkem klimatické změny. My jsme si toho vědomi. Máme tu národní koalici boje proti suchu. Já myslím, že tandem ministr Brabec a Toman funguje velice dobře. My samozřejmě ten problém toho sucha, to řešení, už trvá, to sucho trvá už několik posledních let a je to jedna z klíčových priorit naší vlády.

Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu přes srážkově vydatný únor, kdy napršel a nasněžil asi dvojnásobek dlouhodobého normálu, přetrvává místy nasycení půdy do 50 procent využitelné vodní kapacity a především stav podzemních vod zůstává na velké části území podnormální a silně podnormální. Zatím to tedy vypadá, že ani v letošním roce sucho nemusí skončit, a proto vláda a především ministerstva životního prostředí a zemědělství ve svém úsilí nepoleví ani letos. Zajištění dostatku pitné vody pro občany, větší zadržení vody v krajině je totiž nejvyšším veřejným zájmem naší země. Klíčové jsou rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt, takže nové zdroje pitné vody v obcích v podobě vrtů nebo jejich posílení, tůně, mokřady, rybníky, malé vodní nádrže, to jsou projekty, které udržují vodu v krajině a plní podzemní zdroje.

Tyto projekty podporuje Ministerstvo životního prostředí z evropských i národních zdrojů. Nový nebo kvalitnější zdroj pitné vody tak získalo 450 obcí, které získaly podporu ve výši 500 milionů korun. V letošním roce by Ministerstvo životního prostředí chtělo podpořit až 200 dalších žádostí za 250 milionů korun. Z evropských prostředků je podporována také dostavba vodovodních sítí a přivaděčů pitné vody. Pokračuje skvělý program Dešťovka zaměřený na podporu hospodaření s dešťovou vodou, určený jak pro obce, tak pro fyzické osoby. V Dešťovce pro fyzické osoby bylo ve dvou výzvách s celkovou alokací 540 milionů korun schváleno více než 6,5 tisíce projektů za cca 277 milionů korun. V Dešťovce pro obce evidujeme 44 schválených projektů s celkovou dotací 136 milionů korun. V obou programech příjem žádostí ale probíhá a finance jsou zajištěny.

Ze strany Ministerstva životního prostředí jsou podporovány i tisíce dalších opatření proti suchu. Jen v roce 2019 to bylo 6 574 projektů s podporou ve výši 4,5 miliardy korun. S podporou budeme pokračovat i letos a realizace opatření proti suchu je jednou z priorit připraveného nového operačního programu životního prostředí.

Na sucho musíme reagovat také změnou legislativy a jsem rád, že Poslanecká sněmovna již projednává novelu vodního zákona připravenou ministerstvy zemědělství a životního prostředí, která umožní státu operativně reagovat na nebezpečí sucha včetně zvýšení potřebných kompetencí. Jednou z novelou navrhovaných změn je mimo jiné posílení kompetence vodoprávních úřadů, aby mohly v nezbytných a odůvodněných případech v reakci na sucho upravit platná povolení nakládání s vodami. Doufám, že novela vodního zákona bude brzy schválena, aby mohla být účinná od příštího roku.

Řadu opatření realizuje také Ministerstvo zemědělství. Intenzivně je připravována nádrž Vlachovice na Zlínsku, probíhají výkupy pozemků a příprava územního rozhodnutí. V regionu Rakovnicka a Žatecka se rozbíhá příprava přehradních nádrží Kryry, Senomaty, Šanov a převod vody z Ohře, která by vyřešila nedostatek vody v této oblasti srážkového stínu. Povodí Moravy připravuje také budoucí zvýšení hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. S větší intenzitou se musíme zaměřit také na propojování vodárenských soustav.

Za účelem koordinace kroků státu v boji proti suchu byla ministrem Brabcem v srpnu 2018 založena Národní koalice pro boj se suchem. Pan ministr Brabec mě informoval, že hodlá iniciovat její brzké svolání, abychom tak mohli vyhodnotit plnění stanovených úkolů a určit priority dalšího postupu pro letošní rok. Jednání národní koalice se osobně zúčastňuji. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi. Ptám se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec Josef Kott: Já bych si dovolil ještě doplňující otázku, o čem jste tady, pane premiére, mluvil. Vzhledem k tomu, že dochází k razantnímu snížení hladiny spodních vod v České republice, určitě bude velice důležité maximální využití povrchových vod vodních nádrží, které primárně slouží pro zadržení vody, a tím vlastně potom k využití pro pitné účely. Jedním z největších vodních děl je Želivka, kde jste samozřejmě byl. Zde probíhá tříletý projekt pozitivní motivace zemědělských podniků, které hospodaří v ochranných pásmech. Je zapotřebí říct, že dostávají 50 milionů ročně na to, aby tam hospodařily šetrněji. Takže má otázka zní, jestli vláda je připravena řešit takovéto podpory i jinde v rámci České republiky, tak jak jste hovořil, že se budou další vodní nádrže stavět.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já neznám detail, ale myslím, že pan ministr Toman se tím zabývá. My jsme to navštívili, my jsme mluvili s poškozenými firmami, takže já předpokládám, že k tomu bude stejný přístup. A možná bude lepší ještě na to interpelovat pana ministra Tomana. Ale pokud já vím, tak to připravuje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další byl vylosován pan poslanec Radek Koten a přednese svoji interpelaci na předsedu vlády - téma světový pohár.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, pravidelně sleduji vývoj situace ohledně právě započatého Světového poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě a sleduji především argumenty, které jsou snášeny jak pro, tak proti divácké účasti na těchto závodech. Tímto se nyní ale zabývat nechci, protože je již zjevně rozhodnuto.

Vzhledem k tomu, že ale řada místních podnikatelů a živnostníků utrpí tímto rozhodnutím dosti významné škody, zajímá mě, jak pokročily vaše úvahy o termínech a způsobu náhrad těchto škod ze strany státu. Protože pro město velikosti Nového Města na Moravě je rozhodnutí o vyloučení divácké účasti velmi zásadní a je citlivě vnímáno, přimlouvám se, aby stát vyřešil otázku náhrad ve lhůtě co nejkratší a v maximálním možném rozsahu. Prosím vás proto o odpověď na moji interpelaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Prosím vás, ten koronavir. Věřte mi, že my ho řešíme. A nebylo to jednoduché rozhodnutí. A nebylo to jenom naše rozhodnutí. Je tady hlavní hygienička České republiky, nezávislá, epidemiolog, skutečný odborník, náměstek ministra zdravotnictví pan Prymula. A já na tom závodě jsem byl několikrát. A je to skvělý závod. Uvažoval jsem, že tam půjdu, ale bohužel, bohužel to riziko bylo skutečně obrovské. Tady ve Sněmovně byla velká debata, my jsme spíš mysleli, že opozice bude uklidňovat lidi, a ne že nám tady bude klást neuvěřitelné dotazy, proč neřešíme metro a takové nesmysly.

Prosím vás, já bych chtěl říct zásadní věc. My musíme zabránit, aby se ten koronavir, který dneska máme, řekněme, ve třech nebo čtyřech skupinách, nerozšířil nekontrolovaně do celé země. Dneska samozřejmě shodou okolností 68letý německý turista, který byl na Mistrovství světa v biatlonu v Anterselvě jako divák, se se skupinou 46 návštěvníků účastnil mistrovství světa v biatlonu, kam denně dojížděl kyvadlovou dopravou. A bylo tam 20 tisíc diváků. No tak si představte, že by ten biatlon byl, a teď tam někdo bude a dojde k nějakému přenosu. Protože proč my jsme nepřistoupili k zákazu dalších akcí? Protože k žádnému přenosu v rámci České republiky mezi českými občany nedošlo. Teď vidím tady informaci, že i to italské dítě dneska, které bylo hospitalizováno na Karláku, nemá koronavir, pozitivní je ale otec, oba jsou na Bulovce. Takže to dítě nemohlo infikovat na Karláku nikoho, to jsou stále dezinformace. Chvála bohu ty děti, kde původně bylo, že se zavře škola, tak se ukázalo jako negativní. Takže my máme tady tři nějaké skupiny, tři rodiny byly na lyžích, tam jsou vlastně dneska tři infikovaní, máme tady tu studentku americkou, která šla z Budapešti do Prahy, do Brna.

Airbnb. Jako když čtu ty dotazy těch lidí, že proč Airbnb. No protože my neznáme majitele těch bytů. My jsme vyzvali hoteliéry, majitele ubytoven, recepční, ředitele hotelů: dávejte pozor, kdo tam přijde, ptejte se, kde byli. Jo? Protože v momentě, kdy by se stalo, že vám v hotelu zjistí pozitivní nález, no tak ten hotel jde do karantény a máte po kšeftě. Však to je logické. Já to nechápu, skutečně, když jde o zdraví našich lidí, proč tady se hledá stále nějaké problém a otázky. A proč jste nezakázali veškeré akce? No protože nebyl přenos. Ale to riziko toho biatlonu bylo obrovské. Obrovské. Takže ten závod bude bez diváků.

Včera bylo jednání mezi šéfem biatlonu Hamzou a Plagou, stát tam taky něco přispívá, takže to řešíme. Samozřejmě organizátoři vrátí za vstupenky občanům a my samozřejmě se budeme snažit, i když ze zákona... Co říká zákon? A ministr zdravotnictví rozhodl na základě zákona o ochraně veřejného zdraví - platí, že náklady vzniklé plněním povinností o ochraně veřejného zdraví nese osoba, které povinnost je uložena. Jo? Ale my říkáme ne, my to chceme řešit. Je to mimořádná situace, je to důležité. Je důležité, aby zkrátka ten vir u nás nebyl nekontrolovaně, protože potom je to fakt problém, jak je to v jiných zemích. Podívejte se na ta čísla, jak je to v těch velkých zemích. Itálie 3 089, Německo 350, Francie 285, Španělsko 250. Všechno to roste.

Samozřejmě teď se naši budou vracet z Itálie, z dovolených. A my stále apelujeme: hygiena -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Váš čas uplynul. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, třeba bude možné ještě ty informace doplnit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Pane premiére, děkuji za odpověď. Já samozřejmě chápu všechny důvody, které k těmto opatřením vedly, a dovoluji si tvrdit, že to bylo velmi prozíravé řešení, protože pokud vidíme, kolik lidí jezdí z těch oblastí Itálie a jaké tam je obrovské nebezpečí, tak samozřejmě na tomto závodě, kde by mohlo být až 100 tisíc lidí během tří čtyř dnů, tak to by bylo opravdu velké riziko.

Nicméně jedná se hlavně o to, že ekonomicky budou postiženi ti podnikatelé, kteří jsou na závod navázáni a kteří samozřejmě mají určitě nakoupené nějaké zásoby, které samozřejmě teď nemohou zpracovat, vznikla jim s tím nějaká škoda. Tak právě ta otázka směřovala spíše do tohoto prostoru, aby ti podnikatelé měli alespoň nějakou jistotu, že stát, i když to bylo samozřejmě nevyhnutelné, tak zda se o ně nějakým způsobem bude schopen postarat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane poslanče, děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jasně. Já tomu rozumím. Nechci tady slibovat nic závazně. Ale určitě... Zítra máme jednání s hejtmany, přijde pan hejtman Běhounek, který taky na to přispívá jako kraj. Já se ho na to zeptám. Zeptáme se pana Hamzy, jak to tam je. Samozřejmě ti organizátoři dostanou peníze za vysílací práva a tak dále. Ale určitě je tam ta ztráta, takže prioritně budeme řešit je. Ale určitě si necháme předložit nějaké další věci. Ale je to samozřejmě jako složité. Ale uvidíme, v jakém je to rozsahu a co vlastně pro tyto podnikatele můžeme udělat. Takže vás budu informovat, když budeme mít informace.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. A jako další svoji interpelaci přednese paní poslankyně Jarošová.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji. Vážený pane premiére, mám dotaz stran Lužické nemocnice v Rumburku, která je, jak jistě víte, v problémech. Toto zdravotnické zařízení zajišťuje zdravotní péči pro zhruba 55 tisíc pacientů a stoprocentním vlastníkem nemocnice je město Rumburk. Bohužel momentálně je nemocnice v insolvenci a do konkurzu přihlásilo své pohledávky na 90 subjektů v celkové výši okolo 89 milionů korun. Nemocnice se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Jeden z důvodů může být i možnost pracovat v lépe placeném blízkém Německu, a díky tomu chyběl nemocnici potřebný počet výkonů, za které by obdržela platby od pojišťoven. Ale problémem bylo asi i špatné hospodaření.

Dnes je situace taková, že se pozastavuje, nebo pozastavil od 1. února 2020 provoz interního a chirurgického oddělení, chirurgické ambulance, a omezuje se interní ambulance. Proběhlo i několik jednání s Krajskou zdravotní, která by mohla Lužickou nemocnici převzít a začlenit ji do sítě svých zařízení poskytující v Ústeckém kraji zdravotní péči. Ta to však logicky podmiňuje tím, že město Rumburk jako stoprocentní vlastník nemocnici oddluží. A zde je kámen úrazu. Pokud nedojde k pomoci s oddlužením ze strany státu, neboť město Rumburk to patrně neudělá, pak se nepodaří zdravotní péči v Lužické nemocnici zachovat a 55 tisíc občanů zůstane bez zdravotní péče. Nemocnice bez pomoci a bez zásahu státu pomalu a jistě končí a občané a zbylý personál žijí a pracují v nejistotě.

Pane premiére, je nějaká možnost, že by vláda pomohla nemocnici s oddlužením, a tím ji pomohla zachovat? Nebo jakákoli jiná pomoc ze strany vlády s převodem pod Krajskou zdravotní?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já samozřejmě ten problém znám. Já jsem tu nemocnici navštívil. Ten problém je samozřejmě i v tom, jak máme ty nemocnice strukturované. Máme tady systém pod ministrem zdravotnictví - to jsou ty fakultní, těch 16 páteřních. A máme krajské, máme 13 krajů, protože kraj Praha de facto nemá žádnou nemocnici. Má akorát na Bulovce nějaké majetky a myslím, že u Františka je malinká nemocnice. A v tom je ten problém, že samozřejmě kromě toho mají ještě města. A samozřejmě tím, že dostávají peníze na péči a připravujeme ten systém DRG, aby se to narovnalo, protože ty velké dostávají víc za stejnou operaci, tak vznikají problémy.

Samozřejmě já i ministr zdravotnictví považujeme zachování akutní lůžkové péče v Rumburku za velmi důležité. A již v minulém roce se nám podařilo prostřednictvím zdravotních pojišťoven zvýšit platby za poskytované zdravotní služby. Zároveň nám bylo opakovaně ze strany Ústeckého kraje, jeho dceřiné společnosti Krajská zdravotní, přislíbeno převzetí nemocnice v Rumburku. Nevím, jestli to víte, ale přímo na Úřadě vlády jsem organizoval setkání. Byl tam radní z kraje, byl tam starosta, byl tam náměstek VZP, byl tam ministr zdravotnictví. Všichni jsme se jasně domluvili a odcházeli jsme z toho jednání, že město oddluží nemocnici a že následně to převezme, VZP tam dá zkrátka takové peníze, a to chtěli mít záruku, aby nemocnice byla funkční. A já chápu, že je to samozřejmě velká oblast, že zdravotní péče v té oblasti není dostatečná. Ano, je tam problém, že zdravotníci pracují v Německu. Ano. A to nám bylo přislíbeno. A zkrátka město Rumburk nedodrželo tu dohodu. A všichni jsme se domluvili. A taky kraj, ten radní místo toho, aby okamžitě telefonovali, tak ten šéf byl někde na dovolené. My jsme si udělali čas s ministrem zdravotnictví, a v podstatě žádná akce.

A potom bohužel došlo k tomu, že zkrátka ta nemocnice nedodržela tu dohodu a nemocnice se ocitla v insolvenci. Ano. Takže podle posledních zpráv ta insolvenční správkyně se rozhodla přistoupit ke zpeněžení konkurzní podstaty za velmi lukrativních podmínek pro případného nového poskytovatele a za vyvolávací cenu 63 milionů korun nabyvatel získá potřebné budovy a vybavení. A velkou výhodou je, že k novému poskytovateli může přejít i současně vysoce kvalifikovaný a spolehlivý lékařský a nelékařský personál. Zároveň je garantováno zachování velkorysých úhrad a smluvních vztahů včetně finanční podpory urgentní péče a bonifikace zdravotních služeb v poskytovaných oblastech s omezením dostupnosti.

Já nevím, jak se jmenuje ten náměstek z VZP, ale já jsem tam seděl a on to slíbil. Všichni jsme byli domluveni. A my samozřejmě apelujeme, tedy já ne, ale asi ministr, nebo kdo sedí v orgánech, já nevím, aby... My musíme udržet tu nemocnici za každou cenu v chodu. Takže chci jenom zdůraznit, že ten nabyvatel získá aktiva. Tedy samozřejmě celý nabývaný majetek je očištěný od veškerých dosavadních dluhů. Takže získá aktiva. Nejsou tam žádné dluhy. Ano?

Podání obálek s nabídkou musí být realizováno do 30. dubna 2020. A já doufám a pevně věřím v moudré a zodpovědné rozhodnutí krajského zastupitelstva spočívající v podání odpovídající nabídky. My nemůžeme tomu kraji nic přikázat. My jenom říkáme, že pokud máme takový složitý systém sítě nemocnic, tak bychom měli mít jenom dva. Jeden je Ministerstvo zdravotnictví a druhý je kraje. To znamená, že například Litoměřice by si měly koupit Krajská zdravotní a i Rumburk. A samozřejmě i v Plzni máme... (Pane předsedo, děkuji.) ... a všechny ty městské -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Upozorňuji, že podle § 111 může být poslední dotaz na pana předsedu vlády vznesen do 16.00. Paní poslankyně, to stihnete, ale už asi nedostanete odpověď.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já chci jenom poděkovat za odpověď. Jsem ráda, že vládě není osud téhle nemocnice lhostejný, a pevně doufám v brzké a kladné vyřešení tohoto problému, protože proti téhle nemocnici hraje čas. Vezměte si, že lidé z tohoto kraje to mají všude daleko z téhle oblasti. Dojezdy jsou 30-40 kilometrů a je to opravdu problém a je nutné to zachovat, nějakým způsobem to udělat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Uplynul již čas - je 16.00 hodin. Já vám všem děkuji a nyní budeme pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády.

Poprosím pana poslance Jakuba Jandu, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dle údajů Českého statistického úřadu zabírají v současné době 8 milionů metrů čtverečních moderní průmyslové haly a sklady. Za poslední dekádu jde zhruba o dvojnásobný nárůst zabrané plochy. Další 4 miliony metrů čtverečních navíc chtějí podle odhadů investoři v příštích pěti letech zastavět, a to primárně na zemědělské půdě. Tyto sklady zabírají místo plochám, které můžou být použity jako zemědělská pole a dokážou zadržet tisíce litrů vody, konkrétně 3,5 metru krychlového vody na jeden hektar. Zemědělská území jsou však pro stavbu skladů a hal používána i přesto, že developeři mají k dispozici desítky a možná i stovky brownfieldů, jejichž využití podporuje i vaše ministerstvo nemalými financemi v dotačních titulech.

Proto se vás, pane ministře, ptám, jak chcete dosáhnout toho, aby se průmyslové sklady stavěly na místech, která jsou k tomu primárně určena, tedy v brownfieldech, a zda máte ještě nějaký jiný nástroj kromě dotací, který by tomuto trendu betonizace dokázal zabránit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré odpoledne. A já nyní vyzývám pana ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy zároveň Karla Havlíčka, aby zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, naše ministerstvo, a teď tím myslím Ministerstvo průmyslu a obchodu, vnímá existenci brownfieldů jako velmi závažný ekonomický, sociální i ekologický problém, ale současně jako velkou výzvu. Problém jsem to nazval proto, že regenerace všech ploch, které tedy nazýváme brownfieldem, je nesmírně nákladná a ta revitalizace je z úhlu pohledu finančního i časového poměrně náročná, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu, a nejsme sami, toto je běžné i v jiných zemích, ať už jsou více, či méně zatíženy dotačními programy, tak podporujeme. Podporujeme je proto, aby se spojilo příjemné s užitečným, to znamená, aby brownfieldy byly využity, ad jedna, a ad dva, aby podnikatelům nebo průmyslu sloužily k seriózním záměrům. Myslím si, že se shodneme na tom, že to dává smysl.

Ten asi nejvíce používaný program je program OP PIK, který se nazývá Nemovitosti. Je to program, který podporuje modernizaci zastaralých a technicky nevyhovujících budov pro provádění různých podporovaných ekonomických činností, nebo je to i ve smyslu nahrazení různými novými budovami pro podnikání, zejména segmentu menších a středních podnikatelů. Je to velmi populární program. Pro informaci, je v něm alokováno 3,9 mld. korun pro toto období a proplaceno už je 1,95 mld. Celkem se zrealizovaly tři výzvy, které obnášely řadu konkrétních zajímavých programů, podprogramů atd., přičemž nyní probíhá příjem žádostí ve dvou specifických výzvách.

Současně s CzechInvestem jsme připravili ještě program, který se jmenuje Restart. Ten je rovněž velmi populární, zajímavý. Zúčastňují se ho malé obce, které tak mohou získat až 95 % způsobilých výdajů. Ten program Restart je vysloveně národním programem, který se nazývá doslova a do písmene Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. Jak už naznačuje ten program, tak je určen pro regiony, které jsou v těch hospodářsky problémových oblastech, konkrétně se jedná o Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. I v tomto programu byly vyhlášeny už konkrétní výzvy, konkrétně tři výzvy, a bylo vybráno 13 projektů, nyní probíhá čtvrtá výzva a předkládají se žádosti.

Problematika brownfields je poměrně rozsáhlá a je nezbytně nutné ji koordinovat napříč rezorty tak, aby nedocházelo k různým zbytečným překryvům v intervencích a aby třeba zase neunikly nějaké zajímavé problematické okruhy, a proto jsme tedy připravili i Národní strategii regenerace brownfieldů 2019 až 2024, což není jenom nějaký dokument, je to docela věcně využívaný manuál, plán, návod toho, aby se skutečně postupovalo koordinovaně, a pro tuto celkovou koncepci, nebo strategii, nebo spíš vizi jsou navržena jasná, pragmatická, uchopitelná opatření, která tedy celkem zodpovědně kombinují spolupráci dotčených institucí, včetně různých termínů plnění atd.

Pochopitelně není to jenom o dotacích nebo o podpoře, je to všeobecně o vytváření příznivého podnikatelského prostředí. To je dáno prostě všeobecně tím, aby u nás firmy měly chuť vůbec investovat, protože ten brownfield je o tom, že firma musí inovovat, musí investovat, nesmí se bát pouštět do náročných projektů, což podporujeme nikoliv dotacemi, ale to podporujeme věcně celou řadou instrumentů od nástrojů inovační podpory přes nástroje exportní podpory, což není dotační záležitost, ale je to vysloveně záležitost spojená s aktivitami CzechTradu, CzechInvestu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí v jednotlivých regionech, vytváříme ucelený systém exportní podpory, vytváříme systém investiční podpory založený na odvětvové podpoře, nikoliv podpoře teritoriální, jak tomu bylo minule. Jinými slovy, zaměřujeme se na konkrétní odvětví, která bereme od inovací přes investice až po exporty tak, aby se vytvořilo příznivé podnikatelské prostředí, a to všechno jsme ještě podtrhli docela zásadním snížením a postupným snižováním administrativy zejména u těch nejmenších podniků a případně u živnostníků, byť je pravda, že brownfieldy se netýkají vysloveně živnostníků, ale spíš středních firem a potom větších firem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a vidím, že jste měl přesně načasováno vystoupení, protože jste skvěle využil svůj čas. Takže se ptám pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Máte. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Já chci panu ministrovi poděkovat za věcnou odpověď. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přejete si reagovat ještě, pane ministře? Nepřeje.

Takže nyní dávám slovo poslanci Rakovi Kotenovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra Jana Hamáčka, který je nepřítomen. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře - nepřítomný, dámy a pánové, před pár dny se v médiích objevila zpráva o brutálním napadení muže, který se v Liberci zastal v tramvaji starší ženy s holemi. Policie žádala o pomoc s vyhledáním pachatelů, ale ve zprávě nijak nespecifikovala další upřesňující informace o pachatelích, tedy etnicitu, barvu vlasů apod. Další, již starší případ, kdy pražští kriminalisté zadrželi a obvinili dva lidi v souvislosti s pádem 54letého muže do kolejiště metra, ke kterému došlo ve stanici linky B Anděl, tedy muže, který střet s metrem nepřežil, podle svědků pachatelé do kolejiště strčili. Vzhledem k věku pachatelů ale policie odmítla případ dále komentovat. Občanství, etnicitu ani pohlaví zadržených neupřesnili. Rovněž není zatím zřejmé, z jakého trestného činu policie dvojici obvinila.

Tyto dohady a neinformování veřejnosti v zájmu politické korektnosti jenom vyvolávají spekulace, kdo je pachatelem, a dostáváme se tak k německému modelu, kde tamní ministr vnitra dokonce zapírá exponenciálně rostoucí trestnou činnost nelegálních migrantů. Pokud bude stát na straně grázlů a vrahů a nebude veřejně pravdivě informovat, obávám se, že je velmi tenká hranice k její radikalizaci.

Proč není veřejnost v těchto případech odpovídajícím způsobem informována a zamlčují se důležité skutečnosti? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A jelikož ministr vnitra Jan Hamáček není přítomen, tak vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Takže nyní dávám slovo poslanci Pavlu Jelínkovi, který byl vylosován na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, v tisku se vyjádřil bývalý člen Rady ČTÚ a exnáměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Malý, že sítě páté generace ještě nemají smysl. Tlačí je pouze dodavatelé telekomunikačních technologií a zlobbovaní politici. V současně době neexistuje žádná aplikace pro 5G sítě, která by sítě páté generace potřebovala a měla naději na nějaké masové rozšíření. Má Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracované analýzy potřeby 5G technologií a analýzu rizik spojených se zavedením uvedené technologie?

Vzhledem k neustálým kybernetickým incidentům na území našeho státu je kromě potřeby uvedené technologie ve hře i problematika kybernetické bezpečnosti. Nástup internetu věcí, který přímo navazuje na technologii 5G, která je mimochodem pro něj nutnou podmínkou, několikanásobně zvýší nebezpečí kybernetických útoků.

Je vláda připravena čelit takové výzvě, nebo má pravdu pan Malý, podle kterého jsou to politici, kteří lobbují za technologie 5G - a cituji: Udělali si z toho, z 5G sítí, všespásné řešení, které vyřeší div ne světový hladomor a nastolí mír. Politici byli ovlivněni lobbisty operátorů, kteří chtěli 5G využít k tomu, aby získali daleko víc spektra na úkor jiných hráčů, v USA třeba na úkor satelitních operátorů a v Evropě na úkor televizního vysílání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní má slovo pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pan Malý se opět mýlí. Ale není to podstatné, abych teď rozebíral jeho marketingově orientované články, které se váží ke společnosti, která zrovna měla tu smůlu, že nezískala v licenci, v aukci 5G, za kterou právě on lobboval.

Ale věcně. 5G je celosvětový fenomén, který my jsme si tady nevymysleli. To je prostě věc, která jde od Spojených států přes Asii, přes Evropu. Můžeme se bavit o tom, jestli do určité míry to 5G není trošku, řekněme, jenom marketingový brand, značka, ale to není to podstatné. To podstatné je to, že je třeba budovat vysokorychlostní infrastrukturu. A řekněme, že to je základ pro on-line služby a budování digitální ekonomiky, na které se, věřím, shodneme, že je základem pro to, ať už to budeme nazývat 4.0 ekonomika - i to se mimo jiné zpochybňuje a někdo říká, že ekonomika 4.0 nebo podnikání 4.0 je svým způsobem, není čtvrtá revoluce průmyslová, ale je to de facto pokračování té třetí, a to bychom pak mohli říct, jestli vůbec třetí průmyslová revoluce, parketing, kde je správně napsána. Je to prostě nějaká nová technologie a je třeba se těm technologiím postupně přizpůsobovat. Věc druhá je, jak je nazýváme.

To není to podstatné. Podstatné je to, že jestliže jsme to nazvali, že to jsou sítě s vysokou kapacitou, sítě páté generace, tak je třeba se připravit na to, abychom je byli schopni implementovat, abychom jimi byli schopni pokrývat území ČR, tak jako to činí všechny ostatní země, vyspělé země. A my jsme si vytyčili, že jsme zemí pro budoucnost. To není deklaratorní, to je fakt. My chceme postavit naši společnost na chytré infrastruktuře, na chytrých řešeních. Chceme ji postavit na 5G, na umělé inteligenci. Chceme ji postavit na výzkumu, na vývoji. Chceme ji postavit na tom, aby Česká republika, naše firmy byly schopny generovat přidanou hodnotu, která je základem pro ziskovost, a to je základem pro dobré mzdy, to je základem prostě pro stabilní prostředí. To, že i jsme se za posledních několik let dostali na špičku ekonomickou v oblasti Evropy, ještě neznamená, že za dalších několik let tam budeme. A budeme tam tehdy, pokud vytvoříme našim firmám dobrou základnu pro to, aby zde mohly generovat produkty s vyšší přidanou hodnotou.

My jsme přesvědčeni, že právě digitalizace a nové technologie založené v konvergenci pevných sítí a bezdrátových vysokorychlostních technologií je pro to základem. Takže i z tohohle důvodu jsme - a snažíme se být v Evropě průkopníky. Musím říct, že i Evropská komise, jakkoliv ji můžeme někdy trošku z toho byrokratického úhlu pohledu, řekněme, i lehce dehonestovat, že je někdy příliš byrokraticky a administrativně orientovaná a že to není praktické, tak v tomto případě respektuje to, že Česká republika patří mezi lídry v této oblasti. Naše strategie 5G byla velmi pozitivně přijata i ostatními zeměmi, které v této oblasti jsou velmi, velmi silné.

Musím říct, že společně s Německem jsme podepsali významnou dohodu na 5G koridor mezi Prahou a Mnichovem jakožto klíčovými městy střední Evropy, kde tepe byznys, kde dochází k velké výměně na bázi obchodního zboží, na bázi služeb, na bázi univerzitní spolupráce.

Připravili jsme koncepci založenou na chytrých městech, 5G pro pět měst. A tady zase jsme to dávali dohromady s Italy, aby to nebylo jenom o Německu. Vyšli jsme ze vzoru 5G měst... pět měst pro 5G technologie z Itálie. Je to úžasný projekt, který jim tam bezvadně funguje a je zaměřen na zrychlení dopravy. Myslím tím zrychlení komunikace v oblasti dopravy, řízení dopravy, na perfektní služby v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociálních služeb, v oblasti vzdělávání, v oblasti průmyslu. Ta města tam také začala budovat a začala vysvětlovat veřejnosti, a to si myslím, že je hodně důležité, co to vlastně 5G je. Že to není paní Columbová, že to není něco, co je něco virtuálního, co využijí možná ti velcí podnikatelé, ale že je to naprosto přirozená věc, která slouží prostě k obslužnosti malých měst, která slouží k bezpečnosti a posílení bezpečnosti obcí, posílení bezpečnosti regionů. Která slouží pro nejenom rychlou výměnu informací a zpracovávání dat, ale která slouží k tomu, že budeme mít lepší sociální péči, že budeme mít, řekněme, lepší a pohodlnější dopravu a že se budeme moci v průmyslu skutečně věnovat těm nejnáročnějším technologiím a budeme moci se zařadit do těch hodnotových řetězců, které jsou například mezi námi a německými firmami. Protože asi se shodneme na tom, že Německo je v oblasti 4.0 jedním z průkopníků nových technologií, a mimo jiné právě 5G technologie by tomu měly velmi, velmi napomoci.

Takže snad jsem to řekl dostatečně srozumitelně. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já se nyní táži pana poslance, zdali má zájem o doplňující otázku. Takže pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím. Vaše minuta.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Já děkuji za to vysvětlení. Je to celosvětový fenomén, na tom se shodneme. Podobně jako internet věcí, který v podstatě velice úzce tady s touto technologií souvisí. Nicméně posun k technologii, tedy resp. k internetu věcí, znamená, že každá ta věc bude mít nějakou svoji, byť ne vysokou, ale nízkou takovou autonomii, inteligenci a bohužel i možnost právě například útočit kyberneticky, nějakým způsobem ohrozit vlastně funkčnost třeba té 5G sítě. A jestli jsme na to připraveni. Já bych byl rád, abychom byli. Ale prostě to nebezpečí kybernetických útoků se nám rozšíří v podstatě na každý automobil, na každou ledničku, když to přeženu. Takže zdali k tomu máme opravdu sílu udržet bezpečí na této síti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, děkuji. Já jsem přesvědčený, že jsme na to připraveni, byť je třeba, a já si to uvědomuji, ale nejenom já, ale ti povolanější si uvědomují to, že 5G - obecně ty nové technologie, například ta umělá inteligence, jsou na jednu stranu obrovskou příležitostí a současně i hrozbou. To je nepochybné. A supervelmoci dneska zavádějí tyto technologie nejenom pro ekonomický růst, ale současně pro posílení bezpečnosti. Mimo jiné i proto jsme třeba v oblasti umělé inteligence vypsali téma národní, které je zaměřené právě na bezpečnost. V angličtině citizen safety and security, čili bezpečnost a ochrana obyvatel měst a institucí, firem. To je nesmírně důležité. A pokud budeme prostě držet krok s těmi nejnovějšími technologiemi, tak by nám měly sloužit právě, a čím dál tím více, i pro ochranu a na zabezpečení naší země a našich institucí.

Takže uvědomujeme si to. My nevstupujeme do těch komerčních vztahů. Úkolem státu je vybudovat základy pro to, aby se ta infrastruktura mohla vybudovat, kterou pochopitelně budují komerční firmy, komerční instituce. My pochopitelně i z úhlu pohledu bezpečnosti státu budeme velmi silně nahlížet na to, kdo a jakým způsobem to zde buduje, to musíme respektovat tato pravidla. Ale do určité míry je také třeba respektovat prostě pravidla trhu a pravidla nějaké soutěživosti.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dávám slovo paní poslankyni Karle Maříkové, která byla vylosována na čtvrtém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra Vojtěcha Adama, který je nepřítomen. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, Česká republika má další případy koronaviru. Jedním z nich je pacientka, která poté, co jí její lékař odmítl udělat testy na koronavirus, jelikož nebyla k tomuto vyšetření indikována, oslovila soukromou laboratoř, kde se potvrdilo, že má test pozitivní. Vy toto kritizujete, uvedl jste, aby se každý testoval, jak uzná za vhodné. Chápu, že laboratoř neměla potvrzení o kvalitě a takové laboratoře by neměly toto vyšetření provádět. Na druhou stranu, pokud by se pacientka poté, co jí ošetřující lékař na toto vyšetření odmítl provést test, pohybovala stále ve svém okolí, mohla by virus vesele přenášet dál. Není snad vaše kritika zastíracím manévrem selhávajícího systému, selhání lékaře a selhání všech opatření, která vaše vláda provádí? Jak budete po tomto případu vytipovávat pacienty k danému vyšetření?

Stát platí za test na koronavirus 5 tisíc korun. Test v soukromých laboratořích stojí 1 264. Jak vysvětlíte takto velkou rozdílnou cenu? Je situace skutečně tak vážná? Jelikož mnoho odborníků se už vyjádřilo, že s koronavirem se dříve či později setká každý. Dokonce kardiochirurg Jan Pirk uvedl, že by bylo nejlepší nakazit se koronavirem a získat patřičnou imunitu. (Premiér Babiš nabídl poslankyni Maříkové, že jí odpoví, aby si sedla vedle něj.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, to je oříšek. Dobře, tak si sedněte individuálně tváří v tvář. Teď jste mi dal skutečně zapeklitý dotaz. Já myslím, že to nejde, abyste odpověděl. Ale super.

Takže nicméně platí, že pan ministr Adam Vojtěch odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů, přestože pan premiér už tady sedí s paní poslankyní Maříkovou a také jí něco říká.

Posuneme se dále. Nyní dávám slovo poslanci, který byl vylosován na pátém místě. Je to poslanec Jan Zahradník a bude to interpelace na přítomného ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Nejdříve trochu politiky. Pan premiér se vyjadřuje velmi razantně k té Zelené dohodě, velmi kriticky. Přitom všech šest poslanců za ANO hlasovalo pro to usnesení Evropského parlamentu o Zelené dohodě. To za prvé.

A teď, jak se, pane ministře, díváte na problémy, které jsou v té Zelené dohodě obsažené? Třeba že pro účely směrnice o zdanění energií se zvažuje přechod od jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu, beze změny primárního práva.

Pak je tam otázka dodávek čisté, dostupné a bezpečné energie. Tam mají hrát klíčovou roli obnovitelné zdroje, podle textu především větrná energie z příbřežních mořských oblastí. Já nevím, jestli je paní komisařce známo, že my u nás žádné off shore příbřežní oblasti nemáme, leda tak na břehu Lipna nebo Orlické přehrady. Není tam ani slovo o jaderné energetice, ale také kupodivu ani slovo o fotovoltaice.

A konečně jenom na ukázku, kapitola Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství. Do roku 2030 má být zajištěna výroba oceli s nulovými emisemi uhlíku. Počítají oni s dramatickým nárůstem spotřeby elektřiny?

Pak ještě na závěr, mluví tam o jednotném trhu s druhotnými surovinami, takže to by nás mělo zajímat, než úplně schválíme ten zákon o odpadech, jak tedy nám do toho bude vstupovat Evropská komise se svými někdy velmi podivnými návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte pět minut.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji mockrát za dotaz. Green Deal a vše, co se týká Zelené dohody, je pochopitelně jedno z nejdiskutovanějších témat a já myslím, že je všeobecně známo, že Česká republika je v tom jednou z nejrazantnějších, minimálně na té úrovni Evropských rad, protože musím říci, že kdykoliv alespoň já jedu, nebo když jede pan premiér, ale i když jede třeba náš pan ministr životního prostředí, tak zachováváme racionální postoj, nenecháváme se zcela zviklat zelenými vlnami současné Evropy a snažíme se na to nahlížet z úhlu pohledu pragmatického, ale současně s jasnými ekologickými ambicemi. To znamená, my se nevzdáváme ambicí, a dokonce i rozumíme tomu, že se musíme chovat velmi střízlivě a musíme pro životní prostředí něco dělat, my jsme se i přihlásili nakonec k té ambici roku 2050, ale máme velký problém s tou ambicí v roce 2030.

Z našeho pohledu je nedělatelná. Já to říkám velmi otevřeně, protože pokud se podíváme na emise CO2, tak v rámci České republiky jsou dány ze 40 % energetikou, ze 20 % průmyslem a z 15 % dopravou, to je těch 75 % hlavních. Měli-li bychom naplnit ambice, nikoliv redukce, po předem domluvených a dlouho respektovaných 40 % do roku 2030, které plníme, a když se podíváme, tak Česká republika na rozdíl od některých jiných evropských zemí, které nás kritizují, ale toto nenaplňují, tak my je plníme, opakovaně říkám, tak jsme dokonce byli připraveni i být o něco lepší v tom roce 2030. Říkali jsme: nebude to 40, ale třeba 43, 42, 44 %. To byly některé ambice, které vycházely ze struktury hospodářství, z pragmatického úhlu pohledu. Ambice, které dnes Evropa naznačuje, že by se v roce 2030 mělo přejít na 50, ne-li 55, a dokonce padají někdy takové návrhy, že by to mělo být ještě více, tak z těch důvodů, které jsem říkal, jsou nerealizovatelné, protože zjednodušeně, my k jádru přecházíme postupně, ale ten přechod není pochopitelně okamžitý, vybudovat jaderný zdroj je otázka 15 až 20 let, to znamená, že optimistické odhady jsou někdy okolo roku 2036, což pochopitelně zdaleka převyšuje rok 2030. A dohnat to takzvanou energií založenou na obnovitelných zdrojích je nerealizovatelné čistě z toho důvodu, máme-li ještě navíc k tomu snižovat to, co řešíme i za vaší asistence v rámci uhelné komise, to znamená útlum uhlí.

To znamená, musíme se vždycky na to dívat z úhlu pohledu, že tady potřebujeme nějaký další zdroj, čili nemůžeme všechno utlumit, současně nemít ještě jádro a současně naskočit pouze na nové zelené zdroje. Notabene to, co jste zde zmiňoval, tak vítr je pro nás v podstatě nerealizovatelný, nikoliv proto, že bychom ho neměli rádi, ale Německo, které má dneska, nepletu-li se, 30 tisíc větrných elektráren, v České republice jich máme 130, tak je to dáno pochopitelně geograficky, u nás podíl větru je řádově 0,2 %. A jestliže do roku 2030 ho ztrojnásobíme, připusťme, že budeme někde na necelém 1 %. To pro celkový objem nebude mít žádný vliv.

Takže my jsme v Green Dealu na rok 2030 střízliví mimo jiné nejenom z úhlu pohledu energetiky, protože musíme zachovat soběstačnost, ale i z úhlu pohledu struktury průmyslu. My jsme druhou nejprůmyslověji orientovanou zemí v Evropě po Irsku přes hrubou přidanou hodnotu, přibližně stejně jako Německo, a opět, 25 megatun CO2, které ročně vypouštějí naše průmyslové podniky, nemůžeme prostě změnit do roku 2030 třeba na polovinu, což by tak obnášelo to, kam bychom se měli dostat s tou ambicí Green Dealu 50-55 %.

Za prvé, nemůžeme podnikům nařídit, co mají dělat, a když jim to uděláme, tak tady zlikvidujeme tuzemský průmysl. Musíme jim vytvořit prostředí pro přechod na nové technologie, což je v pořádku, a v rámci našich aktivit to činíme. Myslím si, že málokterá vláda tady spustila tolik inovativních programů a inovačních výzev pro přechod na nové technologie, ale i to trvá prostě celou řadu let.

A pak nezapomínejme na tu další oblast, a to je doprava. Prostě a jednoduše, ambice Evropy v oblasti dopravy je věc jedna, realita je věc druhá. Jestliže v České republice máme 5,5 mil. aut v naprosto drtivé většině na spalovací motory, tak nemůžeme očekávat, že do roku 2030 tady uděláme revoluci a budeme tady mít třeba 20 % aut v takzvané čisté mobilitě. Z našeho úhlu pohledu se budeme pohybovat někde okolo 3-4 %, a to si myslím, že je ještě poměrně velká ambice.

Toto všechno když sečteme, podtrhneme, tak je zřejmé, že rok 2030 - musíme stále trvat na té naší ambici někde mezi 40 až 45 % vůči Pařížské dohodě, a to je to, za čím my si stojíme a co pevně říkáme i na úrovni Evropské komise. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Toleroval jsem malé překročení času. Nyní se táži, jestli pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Má. Takže prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Ne, já nebudu dávat žádný dotaz. Jenom chci říci, že se tím bude zabývat výbor pro evropské záležitosti 18. března. Určitě tam vaši lidé přijdou a budou s námi o tom debatovat. Připravíme takové stanovisko, které by, řekněme, reflektovalo většinový názor, který na to je.

Otázkou je, zdali by nebylo dobře takhle závažný materiál, který může mít takové dopady, včetně klimatických zákonů, které se připravují, mít tady na plénu Sněmovny. To bychom možná mohli zvážit. Dohodnout se, jestli bychom nějakým usnesením nepodpořili vaši roli vyjednavače nebo pana premiéra v Evropské radě ve věci nějakého stanoviska k této Zelené dohodě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr má slovo, má zájem doplnit. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Velmi krátké doplnění. V rámci připravované národní hospodářské strategie, kterou připravujeme, tak její součástí bude i dopad Green Dealu na český průmysl, na českou energetiku. Její součástí bude i dopad Greed Dealu na český průmysl, na českou energetiku, takže během několika měsíců bychom měli mít ucelený kvalitní materiál, který popíše dopady Green Dealu na české hospodářství. Myslím si, že je to nesmírně důležitý materiál, který by měl být východiskem nejenom pro budoucí vizi našeho hospodářství, ale současně i pro to, abychom začali pracovat nad konkrétními daty, co to vlastně může pro kohokoliv z nás znamenat. Protože jedna věc jsou vize a ambice, druhá věc je, když to potom vidíme černé na bílém a vidíme, co by to znamenalo pro zaměstnanost, co by to znamenalo pro výkonnost, co by to znamenalo pro export, co by to znamenalo pro prosperitu celé země, kterou jsme si tady v posledních letech velmi náročně vybudovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení poslance Mikuláše Ferjenčíka, který je vylosován jako šestý, k přednesení ústní interpelace na ministryni Alenu Schillerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, chtěl jsem se zeptat, proč došlo ke změně struktury informování o plnění státního rozpočtu. Já jsem se díval právě na ta únorová čísla na webu Ministerstva financí. Informace, které byly poskytovány za únor 2019, byly významně podrobnější, byly tam komentáře k vývoji výběru jednotlivých daní i u daní s menším objemem, byly tam například informace o tom, jak se vyvíjelo saldo státního rozpočtu od roku 1994, nikoliv pouze od roku 2015. Celkově byl ten materiál informačně daleko bohatší. Chtěl jsem se zeptat, z jakého důvodu jste to seškrtali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, ráda vám odpovím a myslím, že zrovna u vás, u moderního člověka, najdu pochopení.

Ta tisková zpráva o pokladním plnění ve tvaru, v jakém byla ještě do konce loňského roku, de facto tam byla dlouhá, dlouhá léta. Já jsem nezjišťovala, jak moc dlouhá. A už obsahovala celou řadu balastu. Vsadím svoje boty a hned je tady klidně nechám, že to v podstatě nikdo nečetl. Zhruba od poloviny roku 2019 jsem nechala udělat takovou dvoustránku, která předcházela těm všem dalším sedmi stranám, které tam byly, a my jsme jen tak odsledovávali dobu strávenou přečtením té tiskové zprávy. Ta byla tak krátká, že rozhodně nikdo nečetl víc než ty dvě strany. A já jsem nechtěla měnit pravidla hry, uvažovala jsem o tom už několik dlouhých měsíců. Nechtěla jsem měnit strukturu jindy než od Nového roku, protože jsem si řekla, prostě něco tady jede, ať to dojede a uděláme jinou, moderní strukturu. Tu jsme udělali v lednu. Samozřejmě vyslechli jsme celou řadu kritických připomínek. Já jsem je akceptovala a ta únorová byla opravena o ty připomínky.

A jenom zcela přátelsky se ptám, co vám tam chybí? Je tam absolutně všechno, navíc součástí této tiskové zprávy jsou struktura příjmů, struktura výdajů, podrobně, a součástí je sedm příloh. Sedm příloh. Pokladní plnění za leden až únor 2020, příjmy státního rozpočtu podrobně, výdaje státního rozpočtu podrobně a ještě celostátní daňové příjmy. A cokoli by kdokoli poptával navíc, obratem dostane. Čili ta zpráva je přehledná, je moderní a obsahuje všechny nezbytné údaje. Ministerstvo financí rozhodně nemá žádný důvod cokoliv tajit na rozdíl od sedmistránkového balastu, který stejně nikdo pořádně nečetl a kam se za ta léta nabalily informace, které vůbec do pokladního plnění nepatřily. To byl jediný důvod.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Doplňující otázku? Poslanec Mikuláš Ferjenčík má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jenom k tomu, co mi vadí, že se změnilo.

Za prvé. Člověk se z té nové zprávy dozví, že výsledek hospodaření za únor 2019 byl nejhorší od roku 2015, ale nedozví se, že byl nejhorší od roku 1994. Tohle z toho zcela vypadlo, toto srovnání s dlouhodobými výsledky.

Za druhé. Co mi tam chybí, je, že zatímco v té informaci z roku 2019 byly komentáře i k výběru daní z příjmu fyzických osob vybíraných srážkou nebo placených lidmi, kteří podávají daňové přiznání, tak tady už tyto informace chybí, případně jsou omezené.

A třetí věc, podstatná část těch stránek navíc je tabulková příloha, která, ano, souhlasím, zůstala. (Upozornění na čas.) Pardon, dokončím větu. Ale vy jste tu tabulku přestali zobrazovat, předtím tam byla zobrazená, takže člověk nemusel klikat dvakrát.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně Alena Schillerová bude reagovat. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Tak v té příloze ta srážková daň. Tam jsou všechny příjmy v té tabulce, která je přílohou, a tam stačí jenom dole se posunout a rozkliknout si tu přílohu. Myslím si, že je to naprosto přehledné, že to tam dáváme od roku 2014, protože v podstatě od roku 1993 je to samozřejmě dohledatelné, není s tím žádný problém. Nakonec jste se to dozvěděli. Ale dáváme to tam z toho důvodu, aby to bylo přehledné, ale kdykoliv... víte, že tu informaci jste získal úplně jednoduše.

A to třetí, co jste se mě ptal, teď mi to vypadlo... (Poslanec Ferjenčík z pléna napovídá: Komentář.) Komentáře jsou. Máte v tiskové zprávě komentáře k příjmům, výdajům, podle mého názoru velmi podrobné. A v těch sedmi přílohách potom máte detailní.

Ale zkuste si najít tiskovou zprávu třeba za loňský listopad, prosinec. Zjistíte, a upřímně si přiznejte, četl jste ty první dvě strany, tak jako všichni. A těch dalších sedm stran příloh byl balast, který s tím prostě nesouvisel. Vytvářel se... Já jsem hledala rok, kdy vznikl tento balast, a nikdo mi to nebyl schopen říct. Prostě každý ministr si tam přidal nějaký odstavec a byl z toho akorát takový guláš. Já jsem z toho udělala moderní přehlednou zprávu. A jestli cokoliv byste zjistil, že vám chybí, kdykoliv vám to dodáme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám poslankyni Terezu Hyťhovou, která byla vylosována na sedmém místě. Přednese interpelaci na ministra zdravotnictví, který není přítomen, pan ministr Adam Vojtěch. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážený pane nepřítomný ministře, chtěla bych se zeptat, jestli vláda zajišťuje zvýšit dostupnost ochranných pomůcek. Mám tím na mysli antibakteriální gely, roušky, respirátory a jiné. Vím, že jsem četla, že toto se snažíte zajistit pro lékařské prostředí, ale pro normální běžné občany to zkrátka není k sehnání. Takže se chci zeptat, pokud se tyto pomůcky vrátí zpátky do obchodů, bude je možno zakoupit? A pokud stát nechá vyrobit nějakou zakázku, zkrátka aby každý občas si mohl toto koupit, protože například v Ústí nad Labem jsem obešla všechny drogerie a lékárny a opravdu ani v jedné neměli žádnou takovouhle pomůcku. Takže prosím, ze strany státu jestli je nějaká snaha toto zlepšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr není přítomen, proto vám, vážená paní poslankyně, odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci a dávám slovo poslankyni Monice Červíčkové, která byla vylosována na osmém místě, k přednesení ústní interpelace na nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká nezaměstnaných ve věku nad 50 let. Touto problematikou se zabývám více jak deset let, takže ji opravdu, myslím, poměrně detailně znám. Bohužel musím však konstatovat, že podíl nezaměstnaných v tomto věku se rozhodně nezmenšuje, naopak jsme svědky prakticky kontinuálního vzrůstu jejich procentuálního podílu na celkovém počtu nezaměstnaných, což je evidentní právě z oficiálních statistik Úřadu práce. Před deseti lety činil tento podíl nezaměstnaných v této kategorii zhruba 26,8 %, a dle tiskové zprávy Úřadu práce byl tento podíl v loňském roce ve výši 31,7 %. Tyto údaje ale bohužel nezobrazují skutečný, reálný podíl nezaměstnaných v tomto věku, protože je naprosto běžnou praxí, že lidé, kteří pracují ve středním a vyšším managementu, nejsou v evidenci na Úřadu práce, protože bohužel při různých výběrových řízeních je tato evidence považována za stigma. Celkový počet nezaměstnaných v tomto věku je tedy v reálu daleko vyšší.

Druhotným faktem, který potvrzuje prohlubující se problém nezaměstnaných +50, je stále se zvyšující i věkový průměr nezaměstnaných. Zhruba před deseti lety byl věkový průměr na 40 letech a v současné době jsme okolo 43 let. Ačkoliv MPSV již dlouhá léta deklaruje problematiku nezaměstnanosti padesátníků jako jednu ze svých hlavních priorit, tak bohužel i právě z těchto oficiálních statistik jasně vyplývá, že se situace nelepší, ale naopak se zhoršuje, a to i přes současný deklarovaný nedostatek pracovních sil na trhu práce.

Je tedy zřejmé, že opatření aktivní politiky zaměstnanosti, která ministerstvo používá, jsou nefunkční, a je zcela jistě namístě se začít zabývat skutečným systémovým opatřením. Snaha problém řešit formou - (Předsedající upozorňuje na čas.) Aha pardon. Takže mé dotazy.

Úřad práce ve své tiskové zprávě 21. 10. uvádí, že -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, tak to jsem... Jeden dotaz dejte. Já budu tedy velice tolerantní. Prosím.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Můj dotaz je na paní ministryni. Jaká systémová opatření MPSV v této věci plánuje? Děkuji za vstřícnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a prosím o dodržování času. Takže paní ministryně není přítomna a v souladu s jednacím řádem vám písemně odpoví do 30 dnů.

Nyní vyzývám pana poslance Ondřeje Polanského, který je vylosován na devátém místě, k interpelaci na ministra obchodu a průmyslu a dopravy Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na portále Zdopravy.cz tento týden vyšel článek, který přináší informaci o nově připravované struktuře akustického hlášení pro cestující na českých železnicích. Velmi vítám připravované zjednodušení hlášení a snížení počtu informací, které jsou dnes komfortněji dostupné jinými formami, jež dříve nebyly možné, ale nemile mne překvapila informace o zrušení lokálních znělek. Přitom lokální znělky lze považovat za prvek vnímaný kladně nejen železničními nadšenci, ale i cestující veřejností. Ještě více mne ale překvapila informace, že se tak má stát z důvodu autorských práv.

Chci se vás proto zeptat, zda se tato informace zakládá na pravdě, tedy zda Ochranný svaz autorský či některý jiný svaz žádal či žádá SŽDC o placení autorských poplatků za tyto melodie či nějakým jiným způsobem komplikuje jejich zachování. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A slovo má ministr Karel Havlíček. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Rušení lokálních znělek. Ono to možná vypadá jako bagatelní téma, ale ono to není tak úplně bagatelní. Ty znělky sehrávají poměrně významnou roli. Tady nechci poučovat, ale dokonce pokud jste sledoval, tak francouzská znělka se stala základem pro vůbec album Davida Gilmoura z Pink Floyd. A oni se dnes soudí, což je docela zajímavé, a mimo jiné to jen zpopularizovala. Ta francouzská znělka je skutečně klasika a je to do určité míry symbol, který není dán jenom tím, že chci něco říct, ale do určité míry je to i o určité tradici a o něčem, co jasně říká prostě ano, toto patří prostě k francouzským železnicím.

Nejde ale o francouzské železnice. U nás je to pod Správou železnic. To znamená, že ten krok považujeme za poměrně významný, a tím cílem je jasné zkrácení té znělky, protože celé zjednodušení toho formátu poskytování informací je poměrně důležité. Cestujícím z našeho úhlu pohledu by měly být poskytovány informace včas a skutečně pouze ty, které jsou pro ně maximálně důležité. A nepochybuji, že i vy, kolegové, kolegyně, kteří vlaky využíváte, jste zaznamenali obrovské množství informací ve všech stanicích, a že je tam de facto v přepravních špičkách takřka nepřetržitý tok znělek a hlášení, ve kterých mohou někdy podstatné informace zaniknout. Takže když se na to podíváme trošku z úhlu pohledu času, tak průměrná doba původních znělek je dnes pět až osm vteřin, což v přepravních špičkách tedy znamená v součtu opravdu nezanedbatelnou dobu, když se to sečte. Takže to je dost výrazný argument pro sjednocení do, řekněme, znělky jedna až dvě vteřiny, čili spíš jakýsi gong. To je vlastně dneska smyslem té změny.

Takže v té souvislosti mohu uvést, že vedle zkrácení a zjednodušení těch akustických informací, jak už jsem zmiňoval, jde o určitou restrukturalizaci informačního servisu. A snahou Správy železnic je rozšířit i jakýsi vizuální aspekt podávání informací například pro cestující, kteří jsou v podchodech, a podobně.

Co se týká role Ochranného svazu autorského v této věci, tak ten byl, nepletu-li se, rovněž jmenován v tom konkrétním článku. Já jsem požádal kolegy ze Správy železnic o informaci i k této části dotazu a mohu zde říci, že Ochranný svaz autorský se za tímto účelem na Správu železnic neobracel. Jedná se tak skutečně pravděpodobně o domněnky, možná spekulace diskutérů na různých internetových fórech. Ale budeme to určitě sledovat a nepovažuji to za úplně banální záležitost, jakkoliv to tak jednoduše může vypadat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži pana poslance, zdali má zájem o doplňující dotaz. (Ano.) Takže pan poslanec Ondřej Polanský. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Moc vám děkuji za odpověď. Jsem rád, že se tento aspekt vysvětlil, a je tedy zřejmé, že to Správa železnic dělá na vlastní rozhodnutí. V tom případě bych se velice přimluvil za zachování té znělky. Koneckonců na internetu je dnes už dostupná i petice, která to požaduje. Jsou tam nějaké důvody, proč by to tak mělo být. To zkrácení té znělky je dosažitelné jinými cestami, vy už jste to naznačil, a to je vlastně zjednodušení struktury té podávané informace.

Dnes žijeme vlastně v jiné době, než kdy se to hlášení vymýšlelo. Tehdy nebyly dostupné ty vizuální pomůcky, všude nebyly smartphony. Znamená to, že dnes má člověk tyto informace k dispozici úplně jinak, a to akustické hlášení by se mělo stát jakýmsi doplňkem hlášení jenom těch nejdůležitějších věcí. Osobní vlak číslo tolik a tolik má deset minut zpoždění a přijíždí na čtvrtou kolej, nebo odjede ze čtvrté koleje. To je vlastně veškerá informace, kterou člověk potřebuje bezprostředně okamžitě v té hale zaznamenat na místě, a všechno ostatní už si dohledá pomocí aplikace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, nepřejete si už reagovat? (Ne.) Takže přistoupíme k dalšímu. Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Podal, který je vylosován na desátém místě a bude interpelovat pana ministra obrany Lubomíra Metnara. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, interpeluji vás, abych se ubezpečil o tom, že se nenecháte zastrašit a budete pokračovat v modernizaci naší armády, a to tak, aby byla moderní a sebevědomá. To, že se vyrojilo plno trpaslíků a okopávají vám kotníky, svědčí v českých poměrech jen o tom, že svoji práci děláte velmi dobře. Pokud bude nadále platit, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky, což prohlásil Clausewitz, nemůžeme jako jediní na světě zahodit zbraně a doufat, že nás pánbůh ochrání. Za prvé to tento pán nikdy neudělal a za druhé to bude zase jen na vás. Děkuji vám za vaši práci a odvahu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a slovo má pan ministr obrany Lubomír Metnar. Prosím.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nestává se často, aby opoziční poslanec takto interpeloval člena vlády. Já děkuji za tu interpelaci a chtěl bych říci, že Armáda České republiky má skvělé vojáky a mým cílem je, aby měli moderní techniku.

Při mém nástupu na rezort mi pan premiér zadal jasný úkol - zlepšit obranyschopnost České republiky, a to tím, že se nám podaří obměnit zastaralou techniku často sovětského původu. Chtěl bych říct, že v minulém roce se nám opravdu podařilo na Ministerstvu obrany pořídit vojenský materiál za 43 miliard korun. Mezi ty nejzásadnější projekty patří osm kusů radiolokátorů MADR za 3,5 miliardy korun, které nahradí zastaralé, již patnáct let přesluhující sovětské radiolokační systémy. V tomto případě Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu s izraelskou vládou a zde je smluvně garantováno 30% zapojení českého průmyslu.

Dále jsme uzavřeli smlouvu s vládou Spojených států na nákup 12 vojenských vrtulníků, se společností Bell, včetně výzbroje, munice, s požadovanou výbavou, zajištěním údržby, zaškolením, výcvikem. Hodnota této zakázky je 17,5 miliardy. I zde je zapojení domácího průmyslu. Tyto zakázky jsou opravdu zásadní pro modernizaci Armády České republiky.

V současné době pracuje Ministerstvo obrany na jednotlivých krocích uzavření smlouvy na 210 kusů bojových vozidel pěchoty, 52 kusů děl ráže NATO, systémy řízení palby, tisíce nových českých ručních zbraní, přes 30 tisíc balistických vest, protiletadlový raketový komplet a další.

Na tomto místě bych rád zdůraznil jednu věc, že modernizace armády, potažmo pořizování výzbroje a výstroje bylo, je a nadále bude mou prioritou.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval také panu premiérovi za jeho podporu při naplňování závazků, které Ministerstvo obrany má. Ještě jednou děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane poslanče, máte zájem o doplňující dotaz? Nemáte zájem o doplňující dotaz.

Nyní vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, který byl vylosován na 11. místě a má interpelaci na ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Vážený pane vicepremiére, smyslem mé interpelace je se zeptat, proč se Ministerstvo průmyslu a obchodu stalo součástí boje proti hotovosti, chcete-li hotovostním platbám, a proč se MPO angažuje v zcela soukromém byznysu soukromých společností, karetních společností a bank s cílem dospět k bezhotovostní společnosti. Já tuto aktivitu považuji za nebezpečnou a za aktivitu nepříslušící státu.

Proč je to nebezpečné? Protože možnost držet hotovost a vybrat si peníze z bankovního účtu je poslední pojistkou občanů před netradičními měnovými politikami centrálních bank, zejména zápornými úrokovými sazbami. Pokud bychom ztratili možnost vybrat si hotovost a držet ji a platit s ní, tak si myslím, že dávno žijeme daleko více v éře záporných úrokových měr, než tomu je dneska. Proč je to ještě nebezpečné? Protože se tím samozřejmě zvyšuje schopnost státu a státních institucí slídit v životě občanů ve velmi citlivé oblasti toho, kde jak a za co utrácejí. Proč taková aktivita nepřísluší státu? Protože je to podle mého názoru čistý byznys soukromého charakteru karetních společností a bank. Co je státu do toho, promiňte mi, kolik je v České republice platebních terminálů? Pokud mají karetní společnosti pocit, že málo malých podnikatelů využívá platebních terminálů, ať změní svoji poplatkovou politiku a nezatahují do svých podnikatelských zájmů státní instituce, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Chci se vás tedy zeptat, jestli si uvědomujete riziko té salámové metody rušení hotovosti a salámové metody cesty k bezhotovostní společnosti s těmi riziky, o kterých jsem mluvil, proč se tomu propůjčuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a jestli podle vašeho názoru není načase vzít si příklad z Rakouska, kde garantují ústavou možnost držet hotovost a hotovostí platit. (Předsedající: Čas.) Já jsem v tomto kontextu připraven na této ústavní pojistce pracovat a chci se vás zeptat, jestli se chcete na této práci podílet.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já poprosím poslance, já jsem samozřejmě vstřícnost sama, ale prosím o dodržování času. Tak, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji moc za dotaz. Já myslím, že to nebylo úplně správně pochopeno, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu, když se podíváte, tak je ministerstvo ad jedna pro podnikatele, ale současně máme pod sebou gesci spotřebitelů. A my jsme na to nahlíželi ze všech úhlů pohledu. První, co je třeba říct, rozhodně akt toho, že chceme zvýšit počet terminálů, není a nesmí a nebude směřovat k tomu, že bychom chtěli vymýtit hotovost. To s tím vůbec nemá co do činění. Každý zákazník má právo si vybrat, a já dokonce jsem toho názoru, že pokud chce platit hotovostí, nechť platí v hotovosti. Je to čistě na jeho zvážení. Ale současně musíme vnímat i to, že celá řada zákazníků není spokojena s tím, že na místech, kde by chtěli platit kartou, a musíme to nějakým způsobem prostě umět exaktně vyjádřit, platit nemůžou. A když exaktně, tak se držme prostě nějakého všeobecného průměru.

Ten průměr v Evropské unii je takový, že je v Evropě 23 terminálů na tisíc obyvatel. V České republice jsme pod tímto průměrem. A my jsme nešli úplně jinou cestou, než jako šlo třeba Polsko. Před pár lety měli 15 terminálů na tisíc obyvatel a začala polská vláda - nikoliv podporovat, protože my nepodporujeme, že bychom někoho podporovali, dávali jsme mu nějaké peníze. My jsme pouze vytvořili prostředí pro to, aby ty firmy, které nabízejí ty terminály, tak opak ne že podporujeme, my jsme je dotlačili k tomu, že je nabídly po dobu jednoho roku podnikatelům zdarma, zcela. Zatímco jinak jim je nabízejí maximálně na jeden měsíc. A podnikatel nechť si vybere, jestli je to pro něj zajímavé, nebo není zajímavé. My jsme chtěli udělat službu pro menší a střední firmy a živnostníky, aby pokud se rozhodnou, že přejdou zcela dobrovolně a budou chtít využívat terminály, tak aby ty terminály měli v maximální možné době zdarma a za minimálních poplatků, protože ti podnikatelé, ti živnostníci tvrdí, že jednou z bariér je právě vyšší poplatek.

Takže jsme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu dali dohromady karetní společnosti, dali jsme dohromady všechny svazy, to znamená, svaz, který hájí velké firmy, Svaz průmyslu, malé firmy, Asociace malých a středních podniků, dali jsme dohromady pochopitelně ty klíčové instituce finanční a poměrně dost zásadním tlakem si myslím, že se nám podařilo vybojovat minimálně lepší podmínky, než které udělali v Polsku. A díky tomu tedy dneska je šance rozdat de facto 30 tisíc terminálů mezi podnikatele. Ti nechť se rozhodnou, jestli to chtějí, nebo nechtějí. Třeba to nebude třicet, třeba to bude deset, třeba to bude dvacet, to je věc úplně jiná. Ale v každém případě podnikatel v tuhletu chvíli ušetří, pokud se k tomu dobrovolně přihlásí. Pokud ne, tak samozřejmě jede ve svém vlastním režimu a má k tomu svůj důvod a nechť se rozhodne sám. No a spotřebitel, ten by na tom měl jedině benefitovat, protože pokud bude mít služby toho charakteru, že bude moci platit kartou v širší síti tak bude jedině spokojen. A my jenom chceme, aby ten spotřebitel měl, řekněme, servis, tak jako je v průměru Evropské unie. Čili netlačíme na pilu, je to dobrovolné, každý nechť se rozhodne. Jsou země, jako severské, kde je ten podíl výrazně větší, než je třeba ve střední Evropě. V Rakousku o tom vím, ten podíl je přibližně na úrovni České republiky. V Polsku už jsou na tom o něco lépe v počtu terminálů. Takže je to čistě na tom trhu, ať ten si rozhodne. My nikoho nepodporujeme ve smyslu toho, že bychom dávali nějakou dotaci nebo že bychom nějakým způsobem ty firmy speciálně podporovali. Naopak dotlačili jsme je do toho, aby pokud chtějí na tom trhu být, tak aby dali těm nejmenším pokud možno dobré podmínky. A to si myslím, že se podařilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, táži se pana poslance Skopečka, zdali má zájem o doplňující otázku. Má zájem. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za odpověď. Nicméně nevěřím úplně té dobrovolnosti a těm dobrým úmyslům. Koneckonců v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu po podepsání toho memoranda se píše, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno diskutovat i související legislativu. Například zákon o omezení plateb v hotovosti stanovuje limit 10,5 tisíce eur, zatímco v zemích EU jde většinou o 5 tisíc eur. Jinými slovy MPO o omezení hotovosti a jejím relativním znevýhodnění stále uvažuje.

Takže se chci vás zeptat, jestli pracujete skutečně na snížení limitu u plateb v hotovosti, což je cesta, což je útok proti hotovosti. A když jste říkal, že to má vyřešit trh. No, trh to by samozřejmě vyřešil. Trh by vyřešil to, že pokud malí podnikatelé, malí živnostníci nevyužívají terminálů, tak je to proto, a když se jich zeptáme, tak vám odpovědí, že jsou vysoké poplatky za transakce, které si od nich banky a karetní společnosti vybírají. Čili odpověď Ministerstva průmyslu na karetní společnosti, když za vámi přišla... (Předsedající: Čas.) ... měla být: milí přátelé, snižte sazby a těch... (Předsedající: Čas.) ... platebních terminálů bude více. Ale jinak do toho Ministerstvo obchodu... (Předsedající: Čas.) ... nemá vůbec co zasahovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás opravdu žádám o dodržování času, protože to není kvůli tomu, že bych vás chtěl omezovat, ale každý se jednou dostaneme jako poslední v řadě a pak se bohužel nedostane na ty poslance, kteří jsou poslední v řadě. Proto je ten časový limit. Pak tady zbytečně třeba poslanci čekají a pak se na ně nedostane.

Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Právě to jsme udělali. A to je to, že jsme těm karetním společnostem řekli, nejenom ať sníží ty sazby, ale aby daly ty terminály zdarma. A to, že se to podařilo, je jedině dobře. Opakovaně říkám, my netlačíme na to, aby se zlikvidovala hotovost. Naopak pro celou řadu firem je to dobrý nástroj. Ale stejně tak chceme, aby ty firmy, které by chtěly mít terminály, tak aby je měly za lepších podmínek, a udělali jsme k tomu první krok. A pokud ty platební společnosti budou v tomto trendu pokračovat a díky tomu se i ten stav o něco zlepší, to znamená, že jsme je dali minimálně dohromady, že jsme na to přitlačili, tak si myslím, že to je jedině dobře, protože na tom vydělá jak ten obchodník malý, tak na tom vydělá ten spotřebitel. Nic více, nic méně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá od 16.40 hodin do konce dnešního jednacího dne Poslanecké sněmovny z osobních důvodů.

A nyní vyzývám pana poslance Radka Holomčíka, aby interpeloval nepřítomného ministra zemědělství Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený omluvený pane ministře, já bych se chtěl zeptat na okolnosti odvolání ředitele Výzkumného ústavu rostlinné výroby pana doktora Jibana Kumara, ke kterému došlo před pár týdny. Rozhodně nijak nechci zpochybňovat kompetenci a pravomoc ministra odvolat ředitele jeho resortem zřizovaného výzkumného ústavu a obecně organizace, ale zrovna toto odvolání vyvolalo mezi nezanedbatelnou částí zemědělské veřejnosti poměrně bouřlivou odezvu. Další poměrně bouřlivou odezvu vyvolalo i to nahrazení, kdy místo člověka, který má celoživotní dlouholetou praxi z toho akademicko-vědeckého prostředí, ať už jako výzkumník, tak i jako akademický manažer, přišel člověk spíše z politického prostředí.

Já jsem dostal řadu dotazů, proč byl pan ředitel odvolán a proč byl nahrazen, tak jak byl nahrazen, takže bych si dovolil touto cestou požádat o tyto informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: V souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní vyzývám k interpelaci paní poslankyni Věru Kovářovou, která byla vylosována jako 13., a bude interpelovat ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v souvislosti s výběrem mýta by se hodila otázka, kde udělali úředníci na ministerstvu chybu v odhadech. Silniční síť, kde se vybírá mýto, se rozšířila o silnice I. třídy a výběr na mýtu měl přinést asi 125 mil. měsíčně. Reálně se však v lednu vybralo 71,5 mil. korun, tedy pouze 57 % plánované částky. Myslím si, že tento výsledek neodpovídá té zátěži, která mýtem byla přenesena na všechna města a obce na silnicích II. a III. tříd, kam se část kamionů přesunula, aby se vyhnuly placení mýta.

Chtěla jsem se zeptat, zda jste přesvědčen o tom, že tak slabý výnos odpovídá míře zátěže a nebezpečí, kterým jsou obyvatelé těchto měst a obcí na II. a III. třídách vystaveni, čemu přičítáte špatný odhad, protože to je téměř polovina té částky, která měla být vybrána, a jestli už máte nějaké údaje za únor a jaký je výhled a zda se domníváte, že se dosáhne té plánované částky, myslím, že to bylo 1,5 mld. korun. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, nyní má slovo pan ministr Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Já to mýto ještě hodím do kontextu s celkovým mýtem. My na mýtu očekáváme za tento rok celkem 12,5 mld. korun. Dávali jsme si tam určitou rezervu. Čili pro nás není popravdě řečeno úplně strategické těch 1,5 mld. na těch jedničkách, pro nás je důležité, aby to celkově dělalo 12,5 mld. Jenom podotknu, že v roce minulém bez těchto jedniček jsme vybrali 11 mld. a každý rok to vždycky rostlo. Takže teď je otázka, jak nám poroste, myslím dálniční mýto, jestli to opět poroste, tak pak o to méně bychom v uvozovkách mohli jakoby vybrat z těch jedniček. Já bych zatím vůbec nedělal účet bez hostinského. Těch 71 mil. by odpovídalo zatím přibližně nějaké jedné miliardě korun ročně, což by bylo, pravda, o něco míň, než je 1,5 mld., ale byl to úplně první měsíc, kdy se to testovalo, kdy vlastně celá řada vůbec ani těch přepravců, dopravců vůbec nevěděla, že to tak je, nebo že to tak bude. To znamená, ono se to nějakým způsobem teď bude postupně pravděpodobně v dalších měsících srovnávat. Nechci teď odhadovat, jestli to bude 90 mil. měsíčně, a tím pádem to bude 1,2 mld, nebo 1,3 mld. korun ročně. A myslím, že to není úplně to nejpodstatnější. Troufám si tvrdit, že těch 12,5 mld. je dosažitelných v rámci celkového čísla.

Nechci se teď vracet k tomu, proč to vůbec bylo zavedeno, a už vůbec ne alibisticky říkat: Já jsem přišel k hotové věci a teď vycházím z toho, co je. Prostě respektuji to, že silnice I. tříd, těch 800, resp. skoro 900 km je dneska zatíženo. Vnímám i to, že se odlehčilo sice určitým silnicím, ale samozřejmě někteří to zase trošku využívají nebo i zneužívají, a tím zase jakoby víc zatěžují ty dvojky a trojky. Je zase brzké dělat dneska účet. Počkejme. A já jsem se i o tom domlouval s Policií ČR, s dopravní policií, s policejním prezidentem a pochopitelně se svými kolegy na Ministerstvu dopravy, že sjedeme - mimo jiné už novým systémem hodnocení mýta - první tři měsíce. I to si myslím, že je ještě relativně málo. Lepší to bude až ty další tři měsíce. Spolu už jsme na to měli i interpelace, pokud si dobře vzpomínám.

Já to vnímám jako věc, které se musíme věnovat. I vy sama jste v té skupině, která má možnost to do určité míry ovlivnit. Musíme hledat nástroje. Pokud by některé obce skutečně byly zatíženy více, což může nastat, já to nevylučuji, tak hledat to řešení. Řešení, jakým způsobem se toho zbavit, je z mého pohledu to nejjednodušší: dát tam ceduli. Samozřejmě někdo zase může říct: policie s tím může mít určité problémy. Já jsem se o tom bavil s policejním prezidentem, s šéfem dopravní policie. Neměl by to být žádný problém. Oni chtějí jedinou věc, abychom dneska nepanikařili, že někdo přijde - v této obci je toho víc, v této míň - po jednom měsíci, po dvou. Počkejme si alespoň na ty první tři měsíce. Pak si to vyhodnotíme, i spolu si na to můžeme bez problému sednout. A ještě lépe po těch dalších třech měsících.

Druhá možnost, která je, řekněme, toho strategičtějšího charakteru, je tzv. dynamické převažování kamionů, tzn. vlastně tou elektronickou formou. Protože celá řada nákladních vozů, které jakoby sjíždějí tam, kam nemají, tak tak činí skutečně na úrovni přestupků, protože ony by měly mít nižší náklad. A tím, že se to složitě váží, nebo musí se to dělat na těch váhách, kde se odstavují, a to je samozřejmě komplikované, tak toho zneužívají. Pokud budeme mít součástí těch čidel a toho systému, který mj. teď připravujeme, i to dynamické převažování a pochopitelně nastavíme to na té silnici, což je otázka tak řádově na 100 metrech silnice 10 až 20 milionů korun investice, ale myslím si, že to stojí za to, ta investice - mimo jiné dneska už máme dvě nebo tři ty váhy, které testujeme - tak to si myslím, že je dost důležitá cesta, jakým způsobem eliminovat množství aut, která tam skutečně nemají co dělat, díky té váze. Ale určitě to budeme sledovat a myslím si, že to je celkem věcná diskuse.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně Věra Kovářová má zájem o doplňující dotaz. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jenom jsem se chtěla zeptat, jestli už máte čísla za únor. Nemáte, dobře. A potom když vás tady mám, tak jsem se chtěla zeptat: V otázkách Václava Moravce padlo téma dofinancování peněz pro kraje na silnice II. a III. tříd, které jste zmínil, že by bylo možné sehnat ještě dvě miliardy, že se o to pokusíte. Jak to vypadá? Protože jak tam pan hejtman Půta zmínil, tak je problém, na jednu stranu je dobré, když kraje ty peníze dostanou, na druhé straně pokud je dostanou pozdě, tak se pak těžko samozřejmě utrácejí. A někdy se musí pracovat v listopadu a prosinci, což není samozřejmě dobré pro kvalitu komunikací. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a pan ministr má slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já ani ze své pozice nemohu toto slibovat. Je pravda, že za těch posledních, tuším, čtyři nebo pět let se přibližně 2,5 až 4 mld. korun dávaly mj. ze SFDI na silnice II. a III. tříd. Není to úplně systémové řešení, notabene prostě kraje by měly hospodařit se svými rozpočty. Nechci zde zmiňovat tolik diskutované rozpočtové určení daní a to, o co se to zvedlo, a to, jak tomu pomohlo např. EET nebo kontrolní hlášení atd. V tuto chvíli v každém případě my o tom diskutujeme, diskutujeme s paní ministryní pro místní rozvoj, s paní ministryní financí, do jaké míry ještě by bylo třeba možné zapojit strukturální zdroje. Bude to teď diskuse v těch následujících týdnech a uvidíme, k čemu dojdeme.

V každém případě je třeba vnímat, a říkal jsem to na setkání se zástupci jednotlivých krajů, že to, že dneska dáváme do infrastruktury 106 mld. korun přes SFDI, tak pochopitelně - já vím, že to jde zejména do jedniček a do dálniční sítě v té silniční dopravě, ale to je pochopitelně taky pro kraje. To znamená, to vypadá, že si to bere ten stát. Ten stát to dává na silnice I. tříd a na dálnice, které samozřejmě jsou v těch krajích. To znamená, musíme si vždycky uvědomit to, že pokud to dáme na dvojky, trojky, tak zase o to méně budeme mít na těch jedničkách, případně na dálnicích. A já myslím, že ta klíčová zpráva je ta, že se nám podařilo SFDI navýšit na rekordní částku 106,5 mld. korun. Nikdy v historii to tak nebylo. Naposledy relativně vyšší byla někdy mezi roky 2008 až 2010, kdy se stavěly dálnice za dvojnásobek než dneska. Takže my vlastně to, co tam dáváme, máme výrazně efektivnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Olgu Richterovou, která bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Je to téma, na které mi už odpovídal váš předchůdce, s tím, že hledá řešení, a od té doby se zase mnoho měsíců nic nestalo. Jde zkrátka o to, že když Slovensko umí dát lidem, kteří mají třetí stupeň invalidního důchodu, slevy, když evropský systém toho, jak se určují lidé s invaliditou, s postižením a podobně, je roztříštěný, když to Praha umí, pražský Dopravní podnik má také slevu pro ty, kteří jsou plně invalidní, proč ve vašich takzvaných plošných slevách nepřidáte tuto ohroženou skupinu, skupinu, kterou vláda zná, když dává slevy na doplatky na léky, skupinu, která má ještě v průměru o 1 500 korun nižší důchod, než mají starobní důchodci. Mluvím zkrátka o lidech, kteří si v žádném případě nemohou plněúvazkovým, plným zaměstnáním zvýšit příjem, mají třetí, plný stupeň invalidity, a u nás v těch takzvaných plošných slevách na dopravu, těchto patrně až několik desítek tisíc osob, které jsou plně invalidní, ale nemají průkaz zdravotně a tělesně postiženého, protože nemají takovou potíž buď s pohybovým aparátem, mají jiný charakter potíží, nebo s orientací, tak těmto lidem my říkám, že to, že zdražilo jízdné, pro ně nemá být problém a že náš stát bude analyzovat, řešit a rozmýšlet se donekonečna. A mně to přijde, že by se to řešení opravdu najít mohlo, že byste to možná mohl dokázat, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já ještě tady mám jednu korekci omluvy. Paní poslankyně Alena Gajdůšková ruší dnes svoji omluvu do konce jednacího dne, protože od 17.00 hodin do konce jednacího dne je přítomna. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz, kterému rozumím, a teď nechci si tady hrát na chytrého, že rozumím úplně všemu, protože snažil jsem se v tom trošku zorientovat a najít v tom nějaké ratio a nějakou logiku. A jakkoliv to říkám nerad, tak musím říct, že ono to není úplně opravdu triviální, a budu se snažit vysvětlit proč. Protože vůbec nejde o to, že by někdo nechtěl poskytnout tu slevu. Čili rozšíření na 75 procent slevy z jízdného ve veřejné dopravě čili na občany pobírající invalidní důchod z titulu invalidity trojka skutečně stoprocentně slíbit nemohu, protože je třeba říci, že prokázání nároku na slevu ze strany cestujícího musí být jednoduché, musí to být prostě rychlé a musí to být jednoznačné. A jde o to, že tady každý řidič, v praxi si to představme, autobusu nebo průvodčí ve vlaku musí umět ihned nějakým bezpečným způsobem určit, zda ten cestující má či nemá nárok na tu slevu.

Ty současně poskytované slevy využívají děti, studenti, senioři a tak dále na základě jakýchsi standardních dokladů, průkazů typu občanky nebo doložení věku, nějaký studentský průkaz, ISIC atd. Invalidní důchodci takový průkaz nemají. Nejdříve ho tedy musí někdo vytvořit, těm dotčeným osobám ho musí vydat a následně to musí nějakým způsobem prolongovávat, a to na základě výsledku jakýchsi kontrolních lékařských prohlídek apod. Čili je třeba to vnímat i z úhlu pohledu členské země Evropské unie.

My máme povinnost za stejných podmínek přepravit úplně všechny občany všech členských států bez výjimky a také všech dalších ekonomicky přidružených zemích, nejenom tedy země Evropské unie. Kdo a na základě jakých dokladů bude tedy ty průkazy vydávat těmto lidem, to nám v tuto chvíli není jasné, jestli ostatní státy mají zaveden analogický institut, jako je naše invalidita třetího stupně, nemají tedy, některé ne. Pak bude tedy třeba úředně ověřit nějaký doklad toho, že ho má, ten doklad případně, nebo že ne. Čili to je rovněž věc, která se musela řešit, a nemáme v tuhle chvíli stoprocentně jasné jak. A do určité míry je třeba tento rozměr vnímat.

K těm argumentům, že v minulosti tato skupina měla slevu a že třeba Slovensko ji má dodnes, je nutné ještě dodat, že v případě Slovenska, tedy podle informací alespoň, které mám, se nejedná o plošné nařízení ceny jízdného garantované státem, to je důležité říct, ale je to sleva, kterou poskytuje slovenský národní železniční dopravce, a to tedy ještě pouze na některých vlacích, a podobně to je třeba v některých českých městech mimo jiné, která jste uváděla, která si sama stanovují nějaké vlastní tarifní podmínky.

Čili ta státní cenová regulace, jak vy jste ji možná navrhovala, je v tomhle ohledu méně benevolentní, to je pravda, ale vyhlášení státem nařízené slevy pro české invalidní důchodce by tedy v tuto chvíli bylo v rozporu s právem Evropské unie. Já tím nechci teď říkat všechno, co nejde. Nechci být negativistický, protože bych chtěl najít tu cestu. Berte to tak, že já to tady říkám po tom, co jsem si nastudoval, podle nějakých argumentů, se kterými dneska pracuji, ale je jenom třeba to vidět trošku vyváženě, ale prostě docela rád si na to s někým kompetentním sednu a můžeme zvážit to, jakým způsobem by se to dalo udělat, ale musíme to vnímat v nějakém širším kontextu, nejenom to, co bychom chtěli, ale i to, aby to taky fungovalo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, přejete si? Prosím. Paní poslankyně Olga Richterová má slovo na reakci. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Vážím si toho, že jste se pokusil se s tím seznámit, s tou problematikou, akorát prostě vaše ministerstvo má spoustu lidí, a já jsem také vždycky říkala, že to je prostě na Slovensku pro železnice, ale tak my také máme České dráhy. Ta předchozí sleva také byla železniční v Česku do roku 2011. Co se týče vystavování průkazů, tak tam zase se třeba v tom velkém městě, v milionové Praze, se to řeší, prostě vystavují se průkazy na základě potvrzení nebo se to vydává na základě potvrzení z České správy sociálního zabezpečení, kterou ten člověk samozřejmě občas potřebuje stejně navštívit.

Takže ta praktická řešení si myslím, že jsou, a vlastně mě překvapuje, že ačkoliv se to týká opravdu tisíců a tisíců lidí a spoustě z nich propadne ten průkaz a nestihnou ho dostat včas, protože naše lékařská posudková služba je v potížích, tak že se to ignoruje, fakt se nic nehýbe.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Já opakovaně říkám, že vám rozumím, ale ani jste nenaznačila, jakým způsobem se k tomu dobrat. Tak připusťme České dráhy. Ano, je to přepravce, není tedy samozřejmě jediný, České dráhy jsou sice státní, a víte, že to je státní podnik, ale dobře, připusťme, že přes dozorčí rady nějaké nástroje bychom byli schopni, to není záležitost Ministerstva dopravy, ale ovlivnit možná lze, ale to, že si to dávají jednotlivá města, ano, ale pak už by to mělo být plošné. Jak to budeme řešit tedy s těmi cizinci? Jak to budeme řešit tady s těmi obyvateli Evropské unie, jestli si to budou prostě překládat, jestli na to budou mít nějaký speciální doklad, který někdy při vstupu do České republiky... To prostě není ne dořešeno, ale i proto to prostě jinde v té Evropě takhle není. Ale znovu říkám, třeba se najde nějaká geniální myšlenka, jakým způsobem tohle vyřešit, mimo jiné třeba i v jiných evropských městech. Je to prostě možná k diskusi širší, možná i dokonce na Evropské unii možná, Evropské komisi, že to není jenom prostě u nás. Ale znovu říkám, nechci vypadat jako ten, který říká na všechno nejde to, nejde to, ale zatím ze všech těch dostupných informací, které máme, tak skutečně v dané chvíli to nejde. A hledejme třeba na evropské úrovni způsob, jak by se to vyřešilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Pavlu Golasowskou, která bude interpelovat nepřítomného ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, loni v říjnu jste v odpovědi na mou interpelaci k nedostatečnému a stále se snižujícímu objemu prostředků na periodická média pro národnostní menšiny za prvé uznal, že je to pravda. Jenom pro představu, oproti roku 2011 celkový objem prostředků klesl o téměř 8 milionů korun. A za druhé jste v odpovědi slíbil, že - cituji: nicméně já bych vám rád řekl, že vedu s paní ministryní financí rozhovory, které byly teď poslední, jak víte, poměrně úspěšné v tom, že jsme se dohodli, že do toho programu kulturní aktivity dostaneme nějaké další prostředky, a já bych tady z těch asi 100 milionů, které tam dostaneme, minimálně uvažoval, že bych takových 4 až 5 milionů mohl uvolnit na tento program národnostních menšin. Konec citace. Což jste pro rok 2020 splnil, za což vám děkuji, ale jsou zde ze strany menšin obavy, zda se situace pro další léta nebude opakovat a objem prostředků na média bude opět nedostatečný.

A já se vás, pane ministře, ptám, zda jste přijal nebo se chystáte přijmout rozpočtová opatření, aby objem financí pro další roky nejen neklesal, ale aby se navýšil do původní částky, z toho roku 2011, to je na celkových asi zhruba 30 milionů. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, paní poslankyně, dovolte mi připomenout, že v souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní tedy vyzývám k vystoupení pana poslance Petra Třešňáka, který byl vylosován jako šestnáctý a bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vás ve vaší nepřítomnosti krátce dotázal na vývoj situace ve Šluknovském výběžku. Když tu dnes poslanci hnutí ANO nastavili tu pochvalnou laťku, tak i já bych zde na začátek rád ocenil, že se situací zabýváte, a to i nad rámec svých kompetencí. Nicméně ten současný stav je nám všem velice dobře znám a dle všeho je i přetížena nemocnice v Děčíně a 55 tisíc lidí tak stále má zhoršený přístup k lékařské péči.

Můj dotaz tedy zní, v jaké fázi je současný stav slíbené přeshraniční spolupráce pro obyvatele Šluknovského výběžku, kolik pacientů ji využilo a jak vypadá budoucnost této spolupráce a zda lze takový precedens využít i v jiných okrajových regionech republiky, a tedy kromě spolupráce se spolkovou republikou Sasko lze nastavit i podobnou formu např. v bavorském příhraničí.

Dále ke zmíněné děčínské nemocnici, která je nyní díky uzavření několika oddělení v Rumburku tou hlavní spádovou oblastí, zda máte tedy informace o její současné vytíženosti, jak to zvládá personál a zda nedochází ke zhoršení kvality péče, a na závěr, jaké plánujete další kroky pro zajištění zdravotní péče v této oblasti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak platí, že vám, vážený pane poslanče, odpoví pan ministr v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Lukáš Kolářík a bude interpelovat ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych zde chtěl otevřít téma, které už zde bylo jednou diskutováno, a to je zpoplatnění silnic první třídy. Jedná se mi hlavně o úsek silnic I/20 a I/22, kdy Jihočeský kraj a občané tam žijící upozorňovali na to, že po zpoplatnění pouze té jedné cesty dojde k přesunu kamionové dopravy na druhou cestu. Jihočeský kraj provedl nějaká měření, na základě kterých vyplývá, že opravdu došlo k nárůstu tohoto provozu, a je to vidět i v těch dotčených obcích, např. v Katovicích, kde se tvoří fronty, že kamiony často, když se vyhýbají v těch úzkých místech, jsou až na těch náměstích. Pan radní Švec z Jihočeského kraje vám odesílal dopis, nevím, jestli už jste měl možnost se s ním seznámit, kde vás žádá o zpoplatnění té druhé cesty, resp. novelizaci vyhlášky 470, až bude, aby tam byla přidaná.

Já si myslím, že to řešení by mělo být rychlejší, tak jsem se vás chtěl zeptat, jestli plánujete a v jakém termínu novelizaci této vyhlášky. Já bych apeloval na to, aby to bylo co nejrychleji. A jestli dostojíte slibu předchozího vedení, které se zavázalo, že v případě, že dojde k nárůstu té kamionové dopravy, zpoplatníte i tu druhou cestu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Já jsem už částečně na to odpovídal před chvílí, přesto tam ještě uvedu některé konsekvence. Jedná se celkově o zpoplatnění 860 kilometrů silnic prvních tříd, což platí od ledna tohoto roku. Bylo to relativně revoluční opatření v rámci mýta, které nějakým způsobem by mělo přinést ad jedna do státního rozpočtu 1-1,5 mld., korun, ale to nebylo rozhodně tím cílem, protože to má taky nějaké náklady. Je to o tom, aby se odlehčilo určitým silnicím. A reflektujeme i to, že toho může někdo zneužívat a že potom jezdí na silnice nižších tříd, dvojky, trojky, aby se zase vyhnul tady tomu mýtu na těch jedničkách.

My se v tomhle - a teď to říkám v dobrém, neříkám to nijak provokativně - nesmíme nechat vyhecovat jednotlivými regiony, obcemi, protože rozumím tomu, že po jednom měsíci někdo má ten pocit, že to je větší provoz, někde je to objektivní, někde to není objektivní, někde to změří dobře, někde se to trochu přimyslí. To znamená, je třeba tomu teď nechat několik měsíců průběh v tom slova smyslu, že to musíme změřit. My dneska máme kvalitní mýtný systém, který tady prostě, myslím, funguje na těch nejnovějších a nejmodernějších technologiích, ad jedna se na něm šetří, nepletu-li se, 14 mld. korun v průběhu těch dalších let, ad dva je to systém, který splňuje ta nejnáročnější kritéria, a díky němu můžeme velmi dobře vše zmonitorovat, a to je to, co si musíme teď dát dohromady v těch následujících měsících. Já jsem se o tom bavil se zástupci policie, s policejním prezidentem, šéfem dopravní policie, a shodli jsme se na tom, že minimálně tři měsíce tomu nechme a vyhodnoťme si to, a pak se podívejme, co tedy skutečně v těch regionech nastává. Samozřejmě pokud by docházelo k tomu, že skutečně někdo toho zneužívá a dochází tak k přetěžování silnic nižších tříd, tak to řešit musíme.

A teď jaká jsou ta řešení. To řešení, které jste navrhoval, je podle mého názoru až to nejposlednější řešení. To bychom vlastně teď mohli zpoplatnit další, a kdybychom takhle šli dál a dál, tak za chvíli tu máme všechno zpoplatněné, což tedy si myslím, že by nebylo úplně v pořádku. Já myslím, že bychom neměli dál zatěžovat řidiče nebo prostě ty, kteří jsou postižení tím mýtem, a že by to mělo už zůstat na této cifře. Můžeme se domluvit maximálně na nějakém opravdu nepatrném - když někde uvidíme, že to skutečně nebylo třeba správně odhadnuté, což ten provoz nakonec ukáže. Ale myslím, že tak jak je to dneska nastavené, už by to principiálně v tom globálním čísle mělo zůstat.

To řešení nejjednodušší, na kterém pracujeme s policií, je takové, že se tam prostě dá cedule, že se tam nebude jezdit. To by nemělo být nic složitého. To že dneska to tak nenastává všude, není dáno tím, že by policie nechtěla tak činit, já jsem se s nimi opravdu bavil, dlouze jsem se s nimi o tom bavil, se všemi zainteresovanými, a skutečně se pouze čeká na to, aby se to prokázalo na nějakém, nechci říct modelu, ale na něčem, co je trochu uchopitelné, a to, znovu opakuji, alespoň ty tři měsíce.

Druhý nástroj, který podle našeho názoru je nástrojem budoucnosti, je jasný a věřím, že se na tom shodneme, jsou ty dynamické váhy, protože velká část těch kamionů, které přetěžují ty silnice, jsou kamiony, které tam skutečně nemají co dělat s ohledem na to, kolik váží. A protože dneska je komplikované je zvážit a ten klasický mechanický systém, kdy vlastně ten kamion odjede na odstavný pruh a tam se převažuje, je nesmírně náročný, komplikovaný, logisticky složitý, zatímco ty dynamické moderní elektronické váhy, které v podstatě tak, jak změří, jestli někdo má, či nemá zaplacené třeba viněty nebo mýto, tak současně ho převáží, což je úplně ideální nástroj. Ten nástroj se postupně musí zavádět na jednotlivé silnice. Dneska, jak už jsem zde zmiňoval, máme, tuším, dva nebo tři systémy. Obnáší to ne úplně dramatické investice, řádově 10 až 20 mil. korun, tak pokud jich začneme sázet desítky, ne-li třeba v čase ještě více, tak si myslím, že to je moderní dobrý kvalitní systém. Takže prosím jenom o trpělivost a já věřím, že během půlroku si ten systém sedne a pak se budeme moct korektně bavit nad tím, kde to je fakt přetíženo, kde to případně není, a hledat ta řešení. A řekl jsem, která by to mohla být.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já se táži pana poslance, zdali má zájem o doplňující otázku. (Má.) Takže pan poslanec Lukáš Kolářík. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za odpověď, pane ministře. Akorát se obávám, že to řešení, které jste mi tady naznačil, na základě nějakých zákazových značek, tady nebude účinné, protože tady se jedná o dvě silnice první třídy, není to, že by docházelo ke zneužívání a k přesunu dopravy na silnici druhé a třetí třídy, jsou to opravdu dvě paralelní silnice první třídy, z nichž jedna je zpoplatněna, a druhá ne, takže tam to ty zákazové značky asi úplně nevyřeší.

A dále bych chtěl ještě doplnit, že jste říkal, že to budete analyzovat, akorát že podle mých informací jste neprovedli jako ministerstvo - ne tedy vy, ale váš předchůdce - žádné to měření, takže nevím, na základě čeho to budete porovnávat, protože Jihočeský kraj to měření má, ten si to změřil vlastně ještě před zavedením toho opatření od začátku roku, a z toho jednoznačně plyne, že ten nárůst tam je, a dá se předpokládat, že bude ještě stoupat. Nicméně souhlasím s tím, že asi tři měsíce na nějaké vyhodnocení není úplně dlouhá doba, jenom prostě říkám, že ten problém tam skutečně je, ty lidi v těch regionech to tam trápí a určitě by to chtělo nějaké řešení rychlé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano. Já jsem si neuvědomil, jak jste říkal, že vám se nejednalo o ten vjezd do těch měst, ale že se vám jednalo o tu silnici. Tam to asi možná bude k diskusi. Já jsem původem z jižních Čech. To je, prosím, která silnice? (Poslanec Kolářík odpovídá mimo mikrofon.) Jo, jo. Nicméně ta druhá část toho dotazu, ta je o tom měření. Tam je třeba, aby to bylo skutečně nezávislé měření. Nepochybujeme, že když někdo změří počty těch aut, tak to je jasné, ale aby se to změřilo s nějakou dynamikou toho, co bylo v prvním měsíci, ve druhém, ve třetím, jak se to zatěžuje atd., takže to určitě dojdeme možná i po dohodě s vašimi kolegy k nějakému konsenzu. Ale v každém případě ten systém měření budeme využívat, ten mýtník tady je.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vyzývám pana poslance Petra Beitla, aby podal interpelaci na nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou, ministryni práce a sociálních věcí. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, během pondělního zásahu na ministerstvu policie zadržela náměstka ekonomické sekce a sekce pro informační technologie Jana Baláče a vedoucího oddělení bezpečnosti ICT Karla Macka. Bezpečnostní orgány si kvůli zakázce vyžádaly informace a podklady i od společnosti OKsystem. A právě OKsystem se s ministerstvem soudí, protože uspěla v první soutěži na dávkový systém, a resort pak ale od kontraktu odstoupil. Druhá soutěž skončila několikrát u antimonopolního úřadu a vedení ministerstva od loňského léta nechtělo uvést, jak přesně bude v této zakázce postupovat.

Vrchní státní zastupitelství uvedlo, že dvojice je obviněna z pletich při zadání veřejné zakázky a z přípravy zločinu zneužití pravomoci veřejné osoby. Případ se týká zakázky na informační systémy ministerstva za čtvrt miliardy korun. Právě Baláč se stal náměstkem loni v červnu, poté co byla tato pozice rok a půl neobsazena. Pozastavily se i přípravy nových systémů. Zároveň je pan Baláč členem zastupitelstva v Praze 2 a dříve byl i místopředsedou pražské ČSSD či šéfem stranické buňky v Praze 2.

Vážená paní ministryně, mám za to, že ministryně je odpovědná za obsazení klíčových personálních pozic na svém ministerstvu, zvláště když je obsazují významní členové vaší strany, tedy ČSSD. Chtěl bych se zeptat, jak vnímáte tuto odpovědnost a jak se k této situaci postavíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, v souladu s jednacím řádem vám paní ministryně odpoví do 30 dnů.

Dále bych tedy vyzval paní poslankyni Pekarovou Adamovou, aby podala interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, 12. února 2020 vyhlásil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových výběrové řízení na pronájem části objektu bývalých karlínských kasáren formou aukce s vyvolávací cenou 75 000 korun měsíčně. V současné době v prostorách provozuje společensko-kulturní pomoc nezisková organizace Pražské centrum. V roce 2017 se dohodla o pronájmu s Ministerstvem spravedlnosti, pod které tehdy areál spadal. Od té doby zainvestovala organizace do státní budovy miliony korun. Vytvořila zde například galerii, kavárnu, taneční školu, kulturní klub s barem, kino, nebo dokonce i saunu. To vše téměř v centru Prahy. Karlínská kasárna si rychle získala oblibu nejen u obyvatel Karlína a celé Prahy, ale i mezi turisty.

Jelikož Pražskému centru končila v březnu tohoto roku smlouva, začala organizace jednat o jejím prodloužení s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který objekt od Ministerstva spravedlnosti převzal. Po celoročním intenzivním jednání se Pražskému centru podařilo prodloužit smlouvu o další dva roky. Ještě ale ve stejný den, kdy si obě strany podaly ruce, vypsal úřad již zmíněné výběrové řízení na nového nájemce, které bude trvat do 12. března. Pokud úřad podepíše s vítězem smlouvu, bude muset současný provozovatel do tří měsíců objekt vyklidit a celý areál předat ve stavu, v jakém ho přebíral. Problém je však především v tom, že se stávající provozovatel nemůže do výběrového řízení přihlásit, protože nastavená pravidla mu to neumožňují. To platí i pro další případné zájemce s obdobným konceptem. Prostě pro stát jsou v tomto případě peníze na prvním místě a až poté obecná prospěšnost nebo společensko-kulturní přínos.

Vážená paní ministryně, skutečně tedy dnes už neplatí podaná ruka? Vážně stát se svými partnery vyjednává tak, že nedodržuje slovo ani pár hodin?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní má slovo ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, předsedkyně, pardon, já mám trošku jiné informace, takže vás seznámím s informacemi, které jsem dostala od Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, a jsem připravena klidně se účastnit i nějakého jednání, kde si to vyjasníme.

Úvodem bych chtěla říct, že dlouhodobým cílem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má Kasárna Karlín, jak jste správně řekla, ve svém majetku, je hledat všem nepotřebným státním nemovitostem nové majitele, kteří by pro ně našli smysluplné využití a vdechli jim nový život, a to v souladu se všemi zákonnými ustanoveními, která se týkají hospodaření se státním majetkem. To je ten právní limit, ve kterém se mohou pohybovat. V případě karlínských kasáren končila smlouva o výpůjčce původně v březnu tohoto roku, proto ÚZSVM vypsal transparentní výběrové řízení na pronájem, do kterého se může přihlásit každý včetně současných uživatelů. Přímo ze zákona jsou totiž státní instituce povinny usilovat o co nejvyšší výnos ze státního majetku. Kdybychom to neudělali, tak byste mě určitě interpelovala z podezření na korupci nebo na něco takového. Nicméně ÚZSVM současně těm současným uživatelům vstřícně nabídl, že v areálu mohou zdarma zůstat do doby, než bude vybrán nový nájemce nebo nový vlastník. Takováto byla dohoda. Takhle jsem to dostala do svých podkladů od ÚZSVM.

Hlavním důvodem, proč karlínská kasárna nemohou být zdarma vypůjčena, je také skutečnost, že v areálu kasáren je kromě jiného provozována komerční činnost, jako například kavárna, sauna i za 700 korun na hodinu, nebo bar. V takovém případě je ÚZSVM ze zákona povinen vypsat transparentní výběrové řízení na pronájem. Výpůjčka je možná pouze tehdy a pouze výjimečně - v Praze se to týká například pozemků v areálech základních či mateřských škol, tam se dělá výpůjčka. V ostatních případech je nezbytné, aby ÚZSVM postupoval transparentně formou výběrového řízení. Do něj se samozřejmě mohou přihlásit - a to opakuji - i současní provozovatelé. Cílem ÚZSVM je najít definitivního vlastníka, který by chátrající areál mohl rekonstruovat a najít pro něj nové využití. Proto jej v současné době podle zákona nabízí ostatním státním institucím. V případě, že žádná neprojeví zájem, zákon preferuje transparentní výběrové řízení nebo dražbu na prodej.

Dovoluji si vás také informovat, že karlínská kasárna byla opakovaně nabídnuta Magistrátu hlavního města Prahy, a to výměnou za pozemky v Letňanech, jak původně uvažoval pan primátor Hřib. Poprvé se tak stalo již před více než rokem. Z médií se však ÚZSVM následně dozvěděl, že Praha již nemá o karlínská kasárna zájem. Říkám, bylo to v médiích, takže nepotvrzeno. Tato nabídka ze strany státu však stále platí a stát je k dalším jednáním o případných majetkových směnách připraven.

A ještě bych ráda zdůraznila, že ÚZSVM činí v souladu se zákonem o majetku státu veškeré kroky k tomu, aby pro areál našel nového majitele a zastavil tak jeho dlouhodobé chátrání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, přejete si vystoupit? (Ano.) Tak paní poslankyně Adamová Pekarová má prostor pro reakci. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pokud by tomu skutečně bylo tak, jak říkáte, paní ministryně, tak mě to těší, že je možné, aby se přihlásil stávající provozovatel. Ale pak mi tam přijde opravdu velmi podivné to jednání ve chvíli, kdy si jeden den podají ruce se zástupci úřadu, a ten samý den je vypsáno výběrové řízení. Proč tam nedochází k souladu v tom smyslu, že dostanou už včas informace ve smyslu: teď chceme vypsat tady tuto aukci, přihlaste se do ní, uděláme tedy maximum pro to, aby to bylo provozováno ve prospěch, jak jste sama říkala, aby to vyhovělo veškerým požadavkům. Ale tady v tomhle případě tedy dochází k takovému dosti podivnému postupu, kdy na jedné straně je prodlužována smlouva, a v ten samý den je vyhlašována aukce. Přijde mi to prostě velmi nelogické. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně si přeje reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Já, paní předsedkyně, nemohu toto ani potvrdit, ani vyvrátit. Já o tomhle nejsem nijak spravena. Také to může být tvrzení proti tvrzení. Ale jsem připravena, napište mi, nebo ať se na mě obrátí ti lidé, ráda jim odpovím na tyto konkrétní dotazy, které už tedy v podkladech nemám. Ale obecně je to tak, jak jsem vám to řekla.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jiřího Miholu, který bude interpelovat ministra školství Roberta Plagu ve věci zákona o pedagogických pracovnících - kvalifikace. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v novele zákona o pedagogických pracovních je uvedeno, že nekvalifikovaný učitel si do tří let musí kvalifikaci dodělat, aspoň tedy takzvané pedagogické minimum. Chci se ale zeptat, jak je ošetřeno, když se tak nestane, když zůstane pouze u příslibu nebo když dotyčný třeba, ať už z jakéhokoli důvodu, bude střídat školy, přesunovat se ze školy na školu a vlastně tady k naplnění tohoto příslibu nedojde. Dále, jak budeme motivovat studenty, aby strávili pět let na fakultě připravující budoucí učitele, když bude možné vlastně takto se stát učitelem daleko rychleji a studovat na jiné, pro studenta třeba atraktivnější fakultě, a nad to, když vlastně ten kvalifikovaný a nekvalifikovaný učitel budou v důsledku na té škole stejně placeni? Jak bude explicitně ošetřeno, budou-li se o místo hlásit zároveň kvalifikovaný a nekvalifikovaný učitel? Kdo vlastně dostane přednost?

A na závěr. Máme k dispozici nějaké přesné analýzy, kolik nových učitelů nastoupilo v souvislosti se zvýšením platů učitelů oproti dřívějším letům? Nějaké přesnější srovnání? Máme přesné analýzy, kolik chce nastoupit do škol na místa učitelů, odborníků? A jaká jsou jejich zaměření? A úplně na závěr. Nebylo by reálnější řešení (upozornění na čas) učitelům přidat na platech, zatraktivnit takto (upozornění na čas) a umožnit třeba placené dálkové studium? (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy odpoví ministr školství Robert Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo, pět minut.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Panu poslanci děkuji za dotaz. Tak možná krátce, stručně, ale o to intenzivněji.

Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, to je ten sněmovní tisk, o kterém mluvíte, navazuje na programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu. A v této větě je obsaženo to předmostí odpovědi na vaše otázky. Vy jste se mě zeptal, jak zamezíme tomu, aby ten člověk, když to nedokončí, neputoval dál tím systémem. To, co mi tady chybí, ale je ten dlouhodobý náš spor - ten klíčový člověk v celém tom procesu je ředitel školy. Vy snad předpokládáte, že ředitelé českých škol upřednostní někoho, nebo tam budou brát někoho v situaci, kdy podotýkám, že mimořádným šetřením jsme zjistili od našich ředitelů, že je nedostatek učitelů, samozřejmě, jak jej předpokládají, nedostatek učitelů, to je odpověď na to, jestli jsou data, jsou data o tom, jaký je nedostatek. A zároveň i to, že v současné době je v některých krajích značná část, poměrně vysoká část výuky zabezpečována nekvalifikovanými učiteli. Tedy tím člověkem, který je tam na výjimku.

Není snad lepší, když ten ředitel školy je manažer, aby dostal a měl tu možnost do toho systému dostat člověka, který učit chce, dal mu uvádějícího učitele a v adaptačním období podporu na to, aby si dodělal pedagogické studium? Pokud by tam byl někdo, kdo by takhle putoval tím systémem, nedokážu si představit, že ve chvíli, kdy to bude věčný fluktuant, tak jak jste tady naznačil tu hypotézu, že ho v té třetí, čtvrté škole po sobě někdo upřednostní, když ví, že to je systém práce tohoto člověka. V případě plně kvalifikovaného, tedy absolventa pedagogické fakulty anebo fakulty vzdělávající učitele, tak i tento člověk by měl mít vždycky přednost. A přece pokud je tam nějaká přidaná hodnota, a já pevně věřím, že přidaná hodnota z našich pedagogických fakult je, tak ten ředitel si vybere toho aprobovaného člověka, který přichází z pedagogické fakulty, čímž vám odpovídám na otázku také, jak budeme motivovat studenty. Přece ten student by měl být motivován tím, že na pedagogické fakultě získává něco navíc oproti ostatním. To znamená, tu otázku položte svému děkanovi, resp. děkanům pedagogických fakult, protože přece pokud bude pedagogická fakulta a studium na ní zajímavé - a ministerstvo v tom udělalo podle mě maximum v předchozích letech tím, že do pedagogických fakult šlo 5 miliard korun přes různé projekty, kde byli příjemci na inovaci výuky, na větší propojení - tak přece mají výhodu díky tomu, a každý by měl chtít to atraktivní studium na pedagogické fakultě a nebude to chtít obcházet.

To znamená, toto je liché. Pokud pedagogická fakulta má strach, že to někdo bude obíhat, tak ten základní problém není problém státu, ale problém pedagogické fakulty, protože atraktivita toho studia asi - ale já pevně doufám, že to tak není - není příliš vysoká.

Ptal jste se, jestli cestou není zlepšit platové ohodnocení učitelů. Určitě je. Pracujeme na tom a konečně se to v posledních letech projevuje na těch skutečných penězích a na tom tempu růstu platů učitelů. Nesmí toto tempo přestat. Tam se shodneme. Přestože u tohoto konkrétního tématu se úplně neshodujeme.

Ptal jste se na konkrétní, přesná čísla - mohu vám písemně potom dodat, tady je nemám u sebe - kolik lidí přibylo v tom systému mezi jednotlivými lety, a zkusme to i rozklíčovat na úroveň detailu, kolik přišlo standardní cestou, kolik je třeba v tom systému na výjimku, pokud do této míry detailů tato čísla jsou.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Ano, prosím, vaše minuta. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Tak já děkuji za odpověď. A poprosím o ty analýzy opravdu, protože to je velmi důležité, jestli je aspoň nastartován trend s lepšími platy více. Jestli odchází více absolventů tedy do školství, aby byla tady aspoň ta naděje. A jinak, při vší úctě, pane ministře, jste hodně pracoval se slovy jako předpokládáme, doufáme, věříme atd. Já také bych chtěl předpokládat, věřit, doufat, mít naději. Ale co je psáno, to je dáno. Takže ono některé ty věci si myslím, že musí být prostě musí být ošetřené, být černé na bílém. A nic proti klíčové roli ředitelů. Ale také to není úplně všespásné.

Můžeme si položit otázku - a já věřím, že i ministři školství by měli být výborní manažeři. Jak to, že nás překvapí, že najednou chybí tisíce učitelů? To na to přišel někdo jako před týdnem, před měsícem, před rokem. To není přeci problém, který by se stal během čtrnácti dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak pane ministře, přejete si reagovat? Ano. Pan ministr školství Robert Plaga má slovo. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Budu krátce reagovat. To samozřejmě není problém, který by se tady náhodou objevil. Myslím si, že fakt se necítím provinile z toho, že jsem nechal udělat mimořádné šetření, kde jsme nechtěli pouze konkrétní daná čísla v míře detailu od těch ředitelů škol, protože samozřejmě na on-line bázi je nemáme, ale zároveň jsem je požádal o výhled těch kapacit ve vztahu k věkové struktuře na jejich konkrétní škole do budoucna. To znamená, nebylo to překvapení. Ale z toho, že jsme to všichni tak nějak tušili, když chodíme na ty školy - a vy na ně chodíte, chodí na ně další poslanci, dostane se na ně dokonce i ministr školství, tak to tam vidíte. Ti ředitelé to říkají. Ale pokud jsme chtěli sumární čísla, tak jsme se k nim dostali na základě toho mimořádného šetření. To znamená, není to žádné překvapení, ale je to kvantifikace toho, co v tom systému je dlouhodobě vidět. A snažíme se na to reagovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dávám slovo panu poslanci Karlu Raisovi, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Vážená nepřítomná paní ministryně, v oblasti informačních technologií vaše ministerstvo ústy vašich náměstků či ředitelů odborů neustále deklaruje snahu týkající se vzájemného datového propojení agend, které spadají do kompetence vámi řízeného rezortu. Nový jednotný informační systém rezortu práce a sociálních věcí bude oproti plánům o miliardu dražší. Místo 1,5 miliardy korun by měl stát bezmála 2,5 miliardy korun. Jedním z důvodů, které uvedl váš pan náměstek Baláč, je právě mnou zmiňovaný problém migrace dat. Pan náměstek doporučil zvolit nový model migrace dat.

Můj dotaz zní: Jak pokračuje řešení problému nekonzistence dat v jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, zejména problém migrace dat? Kdy byl projekt zahájen? A kdy hlavně skončí? V čem spočívá nový přístup vašich pracovníků k problému migrace dat? Viz citace pana náměstka. Klasický problém v IT propojení a spolupráce navzájem relativně samostatných databází, ve vašem případě tedy i toho informačního systému, se může stát úzkým hrdlem při zpracování sociálních dávek pomoci v hmotné nouzi a dalších subsystémů, zejména dojde-li ke změně zpracovatele po 31. 12. 2020.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: V souladu s jednacím řádem vám, vážený pane poslanče, odpoví paní ministryně do třiceti dnů písemně. Tak.

Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Petra Beitla, který byl vylosován jako 22, a interpelace bude na ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci Mezinárodní investiční banka - zrušení našeho členství. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Pěkné odpoledne. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Můj dotaz se týká posunu ve věci Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Bod týkající se ratifikace dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky ve smyslu přesunutí sídla banky z Moskvy do Budapešti byl stažen z jednání Sněmovny 17. října 2019.

Stanovisko senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomuto bodu je zamítavé, a zjednodušeně řečeno, doporučuje vládě dál nenavyšovat základní jmění Mezinárodní investiční banky a zahájit kroky k vystoupení České republiky z této instituce. Členství v Mezinárodní investiční bance nepovažuje za přínosné pro naši republiku ani Ministerstvo zahraničí. Mezinárodní investiční banka i Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci vznikly v dobách Varšavské smlouvy. Ačkoliv se situace v Evropě od těchto dob velmi zásadně změnila, Česká republika je stále jejich součástí i přesto, že se dá říci, že obě banky dnes slouží proruským zájmům a podporují zejména projekty na ruských zájmových územích. Podpora v Česku se týká rovněž zejména firem, které mají ruského majitele. Navíc přesun sídla banky do Budapešti, kde bude pod diplomatickým krytím, je více než problematický z hlediska praní špinavých peněz a špionáže.

A já se nyní ptám, proč jsme stále členy Mezinárodní investiční banky a jaké konkrétní kroky jste již v souladu s vládní politikou, postojem Ministerstva zahraničních věcí a výzvou zahraničního výboru Senátu učinili k vystoupení Česka z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má ministryně financí Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, Ministerstvo financí se od roku 2014 intenzivně zabývá otázkou členství ve všech mezinárodních finančních institucích v gesci Ministerstva financí, včetně dvou institucí bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci. Na základě analýzy včetně konzultací s Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo vyhodnoceno členství v Mezinárodní investiční bance, dále budu používat zkratku MIB, jako výhodné a přínosné.

MIB prošla od roku 2012 úspěšnou transformací. V současné době jsou v bance nastaveny moderní postupy, což potvrzují i ratingové agentury, mezinárodní rating mají s průměrem A-. Dodržuje veškeré mezinárodní sankce, včetně sankcí EU vůči Ruské federaci. Je potřeba zdůraznit, že české podniky služby této banky aktivně využívají. Od roku 2013 podpořila MIB české podniky v celkové výši 210 mil. eur. Banka nikdy neaspirovala na to stát se celosvětově významnou institucí, při podpoře a diverzifikaci českého exportu však supluje limity ČEB a EGAP.

Jako pozitivní považujeme i přesun sídla do Budapešti, jelikož bude banka povinna dodržovat nařízení EU týkající se sankcí. Rozhodně je lepší, když je na území EU. Jedná se o nařízení Rady EU č. 833 z roku 2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

V této souvislosti bych ráda doplnila, aby nedošlo k záměně, že Česká republika je kromě MIB členem i další finanční instituce bývalé RVHP, a to Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. Dále budu používat zkratku MBHS. Oproti MIB MBHS transformací neprošla a v podstatě se už léta nachází ve fázi stagnace. V této souvislosti vláda České republiky v roce 2017 diskutovala působení České republiky v této organizaci a přijala odpovídající usnesení. Jelikož se jedná o složitou mezinárodněprávní otázku a je potřeba maximálně chránit zájmy České republiky, nemůžeme v tuto chvíli sdělovat bližší informace, ale ráda bych vás ubezpečila, pane poslanče, že ve věci MBHS činí Ministerstvo financí nezbytné kroky v souladu s tímto usnesením vlády z roku 2017. Také z tohoto důvodu není otázka ukončení členství v MIB aktuální. Nejdříve musíme vyřešit otázku členství v MBHS, ale to je v tuto chvíli všechno, co vám k tomu mohu říci, protože se to všechno odehrává v režimu utajení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Nemáte. Takže já vyzývám k interpelaci pana poslance Zdeňka Podala, který bude interpelovat nepřítomného ministra Tomana. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, dovoluji si vás interpelovat na žádost Českého rybářského svazu ve věci písník Oplatil, katastrální území Staré Ždánice, Stéblová, plocha 88,8 ha. V současné době se Český rybářský svaz potýká s intenzivním tlakem ze strany majitele přilehlých pozemků písníku Oplatil pana Malého, který zpochybňuje vydaná rozhodnutí Ministerstva zemědělství při zřízení rybářského revíru č. 451033 Labe 30. Dekrety rybářského revíru jsou z roku 1958 až 2013. Pan Malý operuje tvrzením založeným na podkladě neoprávněného vydání rozhodnutí ze strany Ministerstva zemědělství a s velkou pravděpodobností má v úmyslu zřízení vlastního rybářského revíru. Žádám vás proto o prověření dané situace a případného zachování rybářského revíru č. 451033 Labe 30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže pan ministr vám odpoví písemně do třiceti dnů.

Poslední interpelace může být podána v 17.55, takže ještě vyjde na pana poslance Ondřeje Polanského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Pokusím se to zkrátit. Vážený pane ministře, od svého začátku v Poslanecké sněmovně, to je od začátku volebního období, podrobně sleduji okolnosti odstraňování billboardů u českých silnic. Se zaujetím, ale i trochu šokovaně pozoruji, jak je státní moc téměř bezzubá, pokud jde o tak běžný případ, jako je odstranění nelegální stavby. Když se to náhodou povede, billboard se na stejném místě objeví v řádu dní nebo týdnů znovu. Na toto téma jsem mnohokrát interpeloval ministra Ťoka a posléze i pana Kremlíka. Dokonce jsme zmapovali 150 nelegálních billboardů na D1 mezi Prahou a Brnem a seznam jsme předali v rámci interpelace panu ministrovi. Spočítali jsme, že jejich provozovatelé, to je na D1 mezi Prahou a Brnem, ilegálně vydělají cca 40 mil. korun za rok.

Já se tedy ptám, zda jste spokojen s tím, že v Česku působí organizace, která se živí prodejem zboží v rozporu se zákonem, a potom standardní statistické věci, které tady také řešíme od začátku, tedy kolik bylo billboardů už odstraněno a kdy očekáváte ukončení celého procesu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. K těm číslům sděluji, že z dálnic a jejich okolí bylo odstraněno už 1 151 reklamních zařízení, některá další zařízení jsou zakryta a budou teprve odstraněna. Zejména to tedy byla D1, D2, D5 a D11.

V zásadě ano, máte kus pravdy. Na druhou stranu, musíme se pohybovat v nějakém právním prostředí, a pokud k tomu není jednoznačný důvod a hrozil by tam nějaký zásadní právní střet, my to nemůžeme odstranit jenom proto, že se nám to nelíbí. To znamená, my musíme postupovat zásadně podle zákona o pozemních komunikacích a to samo o sobě v sobě má určité nezbytně nutné kroky. My to docela systematicky odstraňujeme. Musím říci, že 1 151 není úplně nejméně, když si vezmeme, v jakém stavu to bylo, nicméně je dlužno dodat, že některá reklamní zařízení nesplňují aktuální podmínky, to znamená, nejedná se o označení provozovny do vzdálenosti 200 metrů od reklamního zařízení, a jsou tedy nelegálními, čili taková se budou do budoucna složitě odstraňovat. Z toho důvodu musíme každé to reklamní zařízení, které tam je, důkladně prověřit, musíme si být jisti, že ho můžeme odstranit, a poté pochopitelně jsme schopni tak učinit.

Jinak ještě uvádím, že podle zákona o pozemních komunikacích projednává přestupky související s nelegálními reklamními zařízeními obecní úřad obce s rozšířenou působností a jenom Ministerstvo dopravy již odeslalo více jak 200 podnětů na jednotlivé obecní úřady s rozšířenou působností, a tedy zahájila se postupně celá řada přestupkových řízení. Podle našich informací pouze ve dvou případech byla uložena pokuta, což není samozřejmě nic slavného, nicméně opakovaně říkám, že činit tedy musí obecní úřady.

Děkuji vám za pozornost, myslím, že to akorát vyšlo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, ale ještě pan poslanec má prostor na doplňující dotaz a možná, když to bude krátké, ještě odpovíte.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Já ještě možná tedy využiji limitu, který máme, a zeptám se, kolik z těch 1 150 billboardů, pokud tu informaci máte, se potom po odstranění objevilo na místě znovu, protože to je jeden z vážných problémů, který se tady objevuje, že ta reklamka to vztyčí znovu a normálně to na internetu jako zboží, jako službu, prodává dále. Říkal jsem, pokud jenom na D1 za jeden rok je možno na těchto nelegálních plochách vydělat 40 mil. korun, tak na celou republiku to může být - já nevím - půl miliardy nebo ještě více. Není podle vás tento stav alarmující a není načase možná na to jít trochu ostřeji? Já nevím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, máte ještě prostor odpovědět - necelou minutu. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: To číslo, kolik se jich tam opětovně dalo, nevím. Myslím, že to bylo 150, ale nejsem si tím úplně stoprocentně jistý. Nemám to zde v podkladech uvedeno, tuším, že jsme se o tom bavili. Nic proti tomu, aby se šlo ostřeji, musíme si být jenom jisti v tom, že prostě to splňuje podmínky pro to, abychom to odstranili. Souhlasím, že pokud to bude tam, kde to bude prokazatelné, jasné, tak tam prostě musí být jasný, řekněme, důsledný postup. Neřekl bych úplně ostrý, ale důsledný, tak aby se to odstranilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací, jelikož poslední interpelace na člena vlády může být podána nejpozději v 17.55 hodin. Přeji vám hezký večer a zítra se uvidíme v 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.