Středa 4. března 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací
daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění
/sněmovní tisk 572/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený tisk zákona uvede opět místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. V návrhu zákona jsou obsaženy změny daňových zákonů v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění, ke kterým mělo původně dojít s účinností k 1. lednu 2020, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti v průběhu roku 2020 nebo 2022. V důsledku zpoždění legislativního procesu však bude nutné upravit účinnost návrhu. Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.
Novela zákona o daních z příjmu přináší sjednocení používané terminologie týkající se mezinárodních smluv a doplnění transpozice směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, tzv. směrnice ATAD.
V zákoně o dani z přidané hodnoty se jedná o povinnou implementaci unijního práva a s ní související legislativně technické úpravy. Touto implementací dochází ke zlepšení stávajícího systému daně z přidané hodnoty v oblasti intrakomunitárního dodání zboží zavedením dílčích opatření, a to zavedením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného státu, které povedou k větší právní jistotě daňových subjektů a rovněž ke zvýšení kvality a spolehlivosti údajů v systému výměny informací mezi členskými státy, což má klíčový význam při boji proti daňovým podvodům; harmonizací pravidel pro uplatňování daně z přidané hodnoty u přeshraničních dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou; a konečně harmonizací pravidel a standardizací postupů pro přeshraniční dodání zboží v rámci režimu skladů pro předem známého odběratele. Dále se jedná o úpravu zvláštního režimu pro cestovní službu a osvobození od daně při vývozu zboží v návaznosti na nedávné rozsudky Soudního dvora EU.
V zákoně o spotřebních daních dochází k implementaci unijního práva, které nově do celního území Evropské unie a území Evropské unie zahrnuje italskou obec Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano. Tato směrnice se formálně bez věcného dopadu promítá i do zákona o dani z přidané hodnoty.
V novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní se zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných informací podle tzv. směrnice DAC 6, což je novela směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh zavádí výměnu tzv. oznamovaných přeshraničních uspořádání, což jsou doporučení, návody, stanoviska a podobné dokumenty, které mají přeshraniční dopad a naplňují zákonem vymezené znaky nasvědčující, že by mohlo docházet k vyhýbání se daňovým povinnostem. Návrh představuje čistou transpozici, která v žádném případě nejde nad rámec požadavků směrnice. Směrnice sice např. umožňuje nad rámec minimálních požadavků sbírat i čistě vnitrostátní uspořádání, ale Ministerstvo financí se rozhodlo této a dalších rozšiřujících možností nevyužít.
Novela zákona o zvláštních řízeních soudních pak představuje pouze technickou novelu v návaznosti na transpozici směrnice o mechanismech řešení daňových sporů v EU. Návrh byl vypracován ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.
Dovoluji si tedy na závěr zdůraznit, že návrh zákona transponuje celkem tři směrnice, u kterých k 31. prosinci 2019 uplynula transpoziční lhůta. Zejména v případě DPH přináší nesplnění transpoziční lhůty období právní nejistoty pro daňové subjekty zapojené do přeshraničních obchodů i pro správce daně, samozřejmě. To je problematické zejména vzhledem k tomu, že daň z přidané hodnoty je vysoce harmonizována a v případě přeshraničních obchodů je nutné, aby na sebe národní úpravy navazovaly, což vzhledem k uplynulé transpoziční lhůtě tuzemská právní úprava nesplňuje. Pokud by naopak byl využit přímý účinek netransponované směrnice, mohlo by v některých případech dojít k chybnému zdanění u některých plnění. Evropská komise navíc podnikla první kroky v tzv. infringementu, avšak lze očekávat, že pokud dojde k zásadnímu posunu v legislativním procesu, nebudou vůči České republice uplatněny žádné sankce.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 572/1 a 572/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Dolejš a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji za slovo. Já myslím, že tím, že jsme ve druhém čtení a že paní ministryně poměrně zevrubně nám osvěžila, o co v tomto tisku jde, tak to nebudu prodlužovat. Jenom sdělím, že rozpočtový výbor se tomu věnoval v rámci druhého čtení. Dal dokonce kolegům z výboru šanci podat pozměňovací návrhy. Ti v této fázi tedy v rámci druhého čtení ve výboru toho nevyužili. Takže výbor 8. ledna to celé uzavřel s tím, že doporučil Sněmovně toto schválit bez pozměňovacích návrhů. Říkám v této fázi, protože sám jednu drobnost mám, ale k té se přihlásím až v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Milan Feranec. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, vážený předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, jak už zmínila paní ministryně, vzhledem k tomu, že nedošlo k účinnosti od 1. 1. 2020, já jsem ve spolupráci s Ministerstvem financí připravil pozměňovací návrh, který spočívá ve změně účinnosti zákona z 1. ledna 2020 na první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. S tím souvisí změny, krátce okomentuji.
Bod první, vypouští se přechodné ustanovení, protože už se stalo nadbytečným vzhledem k posunutí účinnosti. Bod druhý vlastně řeší nově přechodné ustanovení. Zase to souvisí s posunutím účinnosti. A bod třetí vlastně zavádí tu novou účinnost tak, jak už jsem řekl, a to je vlastně den první následujícího měsíce po vyhlášení. A důvody, proč to přijmout, nebo prosit o podporu: skutečně už jsme v prodlení s přijetím tohoto zákona a asi není vhodné, aby se prodloužil nežádoucí stav, kdy ty právní subjekty nemají právní jistotu, kdy nabude zákon účinnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali máte zájem vystoupit v obecné rozpravě. Takže pan zpravodaj, pan poslanec (Dolejš). Až v podrobné? Ano, takže se rozhlédnu, zdali někdo v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem nejprve o závěrečná slova. Pan zpravodaj? Paní ministryně? Zájem není. Tím pádem zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Mám dva přihlášené. Pan zpravodaj má přednostní právo, tak jestli, dobře, ano, pane zpravodaji, a potom se připraví pan poslanec Milan Feranec.
Poslanec Jiří Dolejš: Ano, to bude rychlé. Já kolegu Ferance určitě nezdržím. V podstatě je to něco podobného, to, co on již avizoval, to znamená, že se, nechci říct vlamuji, ale pokouším zracionalizovat tu část závěrečnou. Tedy jde o účinnost zákona. Zatímco on hovořil o tom, že jsme prošvihli už tu původně plánovanou účinnost k 1. 1. 2020, a zdůvodnil to, protože zdůvodňovat se to musí, protože si možná vzpomenete, že jsme přijali normu, kdy ty účinnosti nastavujeme od 1. 1. nebo od 1. 7., a protože tady je měsíc po, tak logicky to musíme zdůvodnit, protože ta úprava má i své přechodné ustanovení a nějakou dobu této benevolence užívat můžeme. Tím se ale dostáváme do jiných časových pásem. A ta moje úprava se týká zejména tedy fungování komanditních a veřejných obchodních společností, což je specifický problém v tom, že jednak mají nastavené daňové období odlišně a jednak je to přeci jenom kolos, který v důsledku těch úprav bude muset poměrně složitě měnit své vlastnické poměry, a tudíž potřebují to nastavit poněkud odlišně. Nebudu to rozebírat do detailu, pouze se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 4117. Tam naleznete samozřejmě ty technické detaily, ale podstatu jsem snad ozřejmil. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Milana Ferance. Nikoho dalšího přihlášeného nemám. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 4062, tak jak je vložený do systému. V podrobnostech odkazuji na písemné zdůvodnění a na zdůvodnění, které jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy tímto končím podrobnou rozpravu a končím tím pádem také druhé čtení tohoto návrhu.
Máme tady další bod a jedná se o bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.