Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

Sloučená rozprava k bodům 254 a 253

Zahajuji všeobecnou rozpravu - sloučenou - k bodům 254 a 253. Jako první je stále přihlášen pan poslanec Ondráček. S náhradní kartou číslo 18 hlasuje pan poslanec Špičák.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Kolegyně a kolegové, já bych v úvodu ­- je asi zbytečné znovu opakovat ta slova, která zde již padla, ale v úvodu bych řekl některé věci, o kterých se nezmínil ani pan ministr a v podstatě ani paní kolegyně Jana Černochová, ale zmínil je předseda Poslaneckého klubu SPD.

My zde hovoříme v tom návrhu usnesení, který jsme včera ve skupině poslanců, a jsem velmi rád, že jsme se dokázali sejít napříč všemi politickými kluby, kteří jsme tento návrh připravovali, deklarovali to, že... nebo vyzýváme vládu k tomu, aby byla připravena vyslat v případě žádosti, nebo podané žádosti Policii České republiky. My nemůžeme vyslat Armádu České republiky. Uvědomme si to, že za této situace, která teď je, nemůžeme během chvilky vyslat Armádu České republiky, protože by bylo potřeba si přečíst Ústavu České republiky a tam to máme přesně popsáno, za jakých podmínek a kdo schvaluje vyslání Armády České republiky mimo území České republiky. Takže proto říkám, že armádu vyslat nemůžeme, a je to i vzkaz občanům, kteří na sociálních sítích říkají: "Vyšlete armádu, stáhněte je z Afghánistánu, stáhněte je z Mali," já nevím, kde všude působí dneska česká armáda, "stáhněte je odtamtud a pošlete je na řecké hranice."

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení občané, ono to teď za této situace úplně nejde. Jestli jsme připraveni a ministr vnitra říká, že pokud by přišla žádost ze strany Řecka, tak že je připraven posílit naši účast Policie České republiky, a to vychází na základě toho, že bychom udělali dvoustrannou smlouvu mezi Českou republikou a Řeckem, to znamená bilaterální smlouvu.

Pan ministr řekl, že v rámci Frontexu teď v současné době u té řecké hranice působí 18 policistů a Česká republika je připravena vyslat dalších 20 policistů do Frontexu. Frontex jako takový, paní kolegyně ho tady zkritizovala, musíme si dobře načíst, co ten Frontex dělá. Frontex nesupluje pohraniční policii a není to pohraniční policie Evropské unie. Příslušníci Frontexu, kteří jsou a operují v dané oblasti, dávají informace o migračních tocích, popřípadě apelují nebo dávají ten monitoring, ale mohou to dávat pouze řecké straně, řecké vládě, nebo té vládě, kde zrovna tu činnost oni vykonávají. Ten samotný akt ochrany státních hranic je potom věcí každého samostatného státu. To znamená, Frontex se pohybuje řekněme v řeckých nebo mezinárodních vodách, je schopen zjistit, že dochází k přílivu migrantů ze strany Turecka směrem k řecké hranici, předává informaci řecké straně, ať armádě, nebo řecké policii, a ta potom v rámci svých zákonů provádí tu činnost, kterou my vidíme na základě informací ze sdělovacích prostředků. Takže Frontex, tak jak jsme ho vybavili, nebo tak jak je vybaven svými pravomocemi, tak tak i koná. Nezaměňujme Frontex s pohraniční policií nebo pohraniční stráží Evropské unie nebo členského státu.

My jediné o čem hovoříme a víme - já předpokládám, že pan ministr vnitra to nezmínil jen proto, protože se domnívá, že to víme všichni zde v Poslanecké sněmovně, ale jsou některé věci, které stojí za připomenutí. Česká republika vyslala své policisty už v minulosti právě do Řecka, ale působí i v Severní Makedonii a jinde. Ti policisté, kteří působili v Řecku, tam byli velmi dobře vnímáni jako odborníci, jako specialisté a pomáhali svým řeckým kolegům s některými, řekněme, technickými nebo evidenčními věcmi, které se týkaly toho přílivu migrantů. A když jsme včera mluvili v tom bodu 253, když jsem navrhoval ten bod, tak jsem chtěl po ministru vnitra, aby byl připraven vyslat některé kolegy, a četl jsem vám tady jeden konkrétní mail, nebo chcete-li zprávu z messengeru, od jednoho z policistů, který mě oslovil, ale těch mailů bych tady mohl číst a mohli bychom tady být do jedenácti hodin, kdy policisté sami říkají ano, my jako policisté cítíme solidaritu se svými řeckými kolegy a jsme připraveni v případě, že bude zájem, vyjet na území Řecké republiky, do Řecka, a tam svým řeckým kolegům pomoci zvládat tu krizi, která přichází, to znamená ten masivní příliv migrantů. A to může vyjít pouze ze smlouvy, která bude uzavřena mezi Českou republikou a Řeckem. Možná už taková smlouva existuje a jen by šlo o to doplnit ten početní stav. Potom bychom nepotřebovali ani Poslaneckou sněmovnu, protože to samozřejmě rozhodne vláda České republiky, a proto i ten apel byl směřován k tomu, aby pan ministr vnitra - protože vidíme, jak se ta situace velmi rychle vyvíjí. Pan prezident Turecka rozhodl, během pár hodin navezl tisíce lidí k tureckým hranicím. Státní turecká televize jasně řekla, kudy lidé mají jít, kde na ně čekají problémy, ať se vyhnou Maďarsku, ať se vyhnout České republice, popřípadě další trasy, které byly uvedeny, a můžete je i dohledat vy na sociálních sítích, protože o tom informovaly i české sdělovací prostředky. Takže poměrně rychle přivezl stovky nebo tisíce migrantů z těch zařízení, která byla zbudována na území Turecka, k hranici Turecka a Řecka v podstatě a turecká strana pomáhá těmto lidem k cestě do Evropské unie.

Teď jde o to, že ten příliv těch lidí je tak rychlý, že ta řecká strana na to nějakým způsobem musí reagovat. Reagovala velmi rychle nasazením svých sil a prostředků, to znamená nasazením řecké policie a armády, a snaží se tomu útoku ­- já tvrdím, že je to útok, ale řekněme té migrační vlně nějakým způsobem zabránit. Samozřejmě ta situace začíná být velmi kritická, a samozřejmě v těchto situacích, kdy migranti se chtějí stůj co stůj za každou cenu dostat na území Evropské unie, a k tomu je překážka turecká policie a vidíme, že používají určité formy násilí, a na druhé straně stojí řecká policie a řecká armáda, která se jim v tom snaží zabránit, ano, může dojít k určitým excesům, protože taková situace je pro každého zasahujícího policistu i pro každého zasahujícího příslušníka armády velmi psychicky vypjatá, a taková situace může nastat. Přejme si, aby taková situace nenastala, ale aby Řecko bylo schopno svými silami a prostředky ubránit vnější hranici schengenského prostoru a zabránit tomu masivnímu, neřízenému, respektive teď už řízenému přílivu migrantů do Evropské unie, a samozřejmě potom by mohlo dojít i k tomu následnému přerozdělování, o kterém my tady hovoříme, že se mu tak bráníme, a za to je potřeba vládě i poděkovat, že stále drží slovo, že ani jednoho migranta z těchto zemí my nepřijímáme a poskytujeme tu pomoc v místě konfliktu, popřípadě těch zasažených zemích.

Takže to jenom tyto základní věci. To, jaká je struktura těchto lidí, zmínil pan ministr, že se nejedná o Syřany, ale že se jedná o občany jiných států, Afghánistán, Pákistán a další. Můžete si to přečíst ve stenozáznamu, co říkal pan ministr. Ano, informace jsou od kolegů z řecké strany.

Takže celý náš apel je v tom, a k tomu se formuje i to usnesení, aby Ministerstvo vnitra, protože to bude případně smlouva mezi Českou republikou a Řeckem, aby Ministerstvo vnitra, chcete-li vláda České republiky již dnes byla schopna oslovit případné zájemce o takovouto službu v zahraničí, věděla o nich a v případě, že by řecká strana požádala, anebo jak jsme my napsali do návrhu usnesení, i naší proaktivní politikou třeba s tou řeckou stranou komunikovali, tak abychom byli v krátkém časovém horizontu, což já považuji za otázku hodin, řekněme 48 hodin, schopni zorganizovat, zformovat určitý počet policistů, kteří by odjeli pomoci svým řeckým kolegům.

Někteří budou možná diskutovat a debatovat o tom - ale vy jste se snad zbláznili, vy chcete posílat české policisty do Řecka, když se v České republice v současné době stále v médiích hovoří o tom, že Policii České republiky chybí cirka 3 tisíce lidí, tak vy ještě jste takoví hrdinové, že odešlete dalších sto, dvě stě, tři sta, nevím, o tom počtu nediskutujme, nebo i jednotky do zahraničí? Víte, já jsem si té personální situace, která je u Policie České republiky, dobře vědom. S Ministerstvem vnitra i s vedením policie o tom poměrně často diskutuji buď osobně, nebo při jednání výboru nebo podvýboru pro bezpečnost nebo podvýboru pro policii, a víme, že ta situace je velmi složitá. Ale některé věci, abychom je mohli řešit, je potom i věcí řešení zde nás v Poslanecké sněmovně.

Já jsem už třem ministrům vnitra - pan ministr Hamáček je třetí v pořadí - říkal, že by se Česká republika měla zamyslet nad tím, aby využila bývalých příslušníků Policie České republiky, popřípadě příslušníků Vězeňské služby, a vytvořila z nich obdoby, jako jsou armádní zálohy, aktivní zálohy Armády České republiky, kde by potenciál příslušníků mohl být využit při smíšených hlídkách třeba v některých oblastech, které nejsou tak zasaženy kriminalitou anebo kde není potřeba takový počet lidí. Jsou to stovky a tisíce lidí, kterým platí Česká republika finanční prostředky za jejich službu, a taková situace a i potřeba počtu lidí by mohla nastat poměrně rychle, i třeba s tím koronavirem. Když si představíte, že by onemocněl jeden příslušník Vězeňské služby, třeba řekněme ve věznici na Borech, který tam rotuje a dělá přesčasovou práci a onemocněl by touto nemocí, a měli by zůstat v karanténě všichni příslušníci, kteří s ním přišli do styku, tak může nastat kolaps českého vězeňství, protože by zůstali doma všichni příslušníci Vězeňské služby celého jednoho oddělení, kteří by tam mohli být. A vězni už v karanténě jsou, ti by asi nemoc nešířili. Ale představte si, kdyby nastala takováto situace, kdo by tam pak sloužil? Radši ani nedozírat následky, které by to mohlo mít. Ale my bohužel nemáme žádné zálohy, které bychom v případě potřeby mohli nasadit, a o tom bychom mohli diskutovat dlouho a dlouho. A já předpokládám, že to bude otázka třeba příštího týdne, kde budeme mluvit i o sněmovních tiscích 92 a 699, to jsou ty zbraně a ty další věci s tím spojené. (Poslankyně Černochová opravuje, že je to číslo 669.) Tak 669, omlouvám se. Je to zbraňová směrnice a zákon o nakládání se střelnými zbraněmi.

Takže to jenom ve zkratce. Smyslem našeho usnesení, které jsme dělali, a byl tam i zástupce SPD - není úplně nicneříkající. My jsme politici, my bohužel nemůžeme udělat nic jiného. Já, kdyby ta možnost byla a někdo řekl, jestli jsme schopni jet pomoci Řecku, tak bych řekl ano, klidně pojedu pomoct Řecku. Ale teď jsem politik a bohužel mi nic jiného nezbývá, než jenom vyzývat vládu, vyzývat Evropskou komisi a další, které jsou prostě mocí výkonnou a mohou některé věci ovlivnit. Mně se ten stav také nelíbí, je to pouze usnesení, ale když prostě neuděláme ani to usnesení, neuděláme vůbec nic. A to se mi nelíbí. Já bych byl rád, kdybychom tomu Řecku pomohli, protože v Řecku, na turecko-řecké hranici, se v současné době možná bojuje o budoucnost Evropské unie a třeba i České republiky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky a s faktickou se přihlásil i pan předseda Fiala. Nejprve tedy paní poslankyně Langšádlová, faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Veselý. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, zazněla tady spousta slov a na některá je nutné reagovat. Ano, musíme pomoct Řecku. Je to v pořádku, pomoct Řecku, a je v pořádku, že o tom dnes tady na plénu Poslanecké sněmovny diskutujeme. Není však možné o té situaci v Turecku hovořit bez souvislostí, bez souvislostí toho, co se odehrává v Sýrii, bez souvislostí toho, co se odehrává zejména v tuto chvíli na severu Sýrie, bez souvislostí těch kroků, které tam koná Rusko a Asad. Okolo 800 tisíc lidí se opět dalo do pohybu. Ano, vím, že na těch hranicích nejsou většinou Syřané, jsou to lidé z Afghánistánu, Pákistánu, ale opravdu není možné o té situaci hovořit, aniž bychom zmínili to, že v Turecku jsou v tuto chvíli 3 až 4 miliony lidí a že ta smlouva mezi Evropskou unií a Tureckem výrazně přispěla ke stabilizaci situace ve východním Středomoří. Protože my jsme tady kolikrát hovořili o tom, že máme pomáhat v blízkosti konfliktů, a tady to je situace, kdy na území Turecka jsou 3 až 4 miliony lidí, kteří uprchli z válečných oblastí, a myslím si, že není moudré napadat tu smlouvu mezi Evropskou unií a Řeckem (Tureckem).

Ty návrhy na úrovni Evropské unie byly velmi široké a nebyly to jenom kvóty. My jsme také byli jako TOP 09 proti povinným kvótám, ale byla tam celá řada návrhů, které by přispěly ke stabilizaci situace, a ke stabilizaci situace došlo. My jsme na úrovni migrace, která byla před krizí, právě díky společným krokům jak jednotlivých států, tak společným krokům Evropské unie. Není nic jiného než společné řešení, společný postup, tak abychom měli i nadále tu situaci v oblasti migrace stabilní. Prosím, nenamlouvejme si, že to mohou řešit jednotlivé státy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Veselý, faktická poznámka.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, většinou se vystupuje, když nesouhlasíme s předřečníkem, nicméně já jsem se chtěl teď vyslovit pro to, abych kolegu Ondráčka podpořil. Opravdu ti, co tvrdí, že bychom měli vyslat armádu do Řecka, to snad ani nemohou myslet vážné. V prvé řadě se podívejte opravdu do Ústavy. My tady debatujeme - a bude zajímavé sledovat, jestli ti samí, co teď říkají "pošlete armádu", nebudou proti té debatě o změně Ústavy tak, že česká vláda v určitých případech může vyslat armádu - ta debata tady probíhala a myslím, že jsou to ti samí, ti samí, kteří dneska vyzývají vyšlete, to rozporují v tu chvíli. Takže je to nemožné (nesroz.) Ústavy.

A druhá věc. Představte si, že v Německu dojdou k závěru, že nezvládáme situaci na našich hranicích třeba se Slovenskem, a pošlou nám sem jednostranně Wehrmacht a německou policii. No to bysme koukali! To bysme koukali. To přece nemyslíte vážně, to Řecko o to musí stát. A vzhledem k tomu, že nás o to ještě ani nepožádalo, ani o policisty, natož o armádu, tak my tam přece žádnou armádu ani policisty vysílat nemůžeme.

Takže tady podporuji jednoznačně pana kolegu Ondráčka a prosím, přestaňme tady házet těmito slovy, která jsou krásně populistická, ale naprosto mimo zahraničněpolitickou realitu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Já samozřejmě beru zpět to slovo armádu, chtěl jsem říct ozbrojených složek, protože je mi jasné, že to není možné. Ale ten můj příspěvek přece směřoval úplně někam jinam. Směřoval tam, že jakékoliv dohody, jakékoliv vyzývání Evropské unie - a pan kolega Ondráček prostřednictvím pana předsedajícího to potvrdil, že Frontex je jakási informační služba, která informuje migranty, kterým směrem se mají správně vydat, aby do toho Německa došli. Tak prostě to není k ničemu. To není k ničemu.

A my navrhujeme jednoznačnou věc. Navrhujeme, abychom podpořili Řecko v jejich snaze zastavit migraci, a navrhujeme, aby například naše ozbrojené složky, pokud o to Řecko požádá a pokud s nimi ta dohoda a ta smlouva bude, tak aby Česká republika jim pomohla. Protože když jim pomůže Česká republika, tak jim pomůže i mnoho dalších zemí. Ale Evropská unie a Frontex prostě nejsou řešení. A z minulosti to víme, to je empirická zkušenost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další čtyři faktické. Nejprve paní poslankyně Černochová, potom pan poslanec Benešík, poté pan ministr Hamáček.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já tady nechci tu debatu mezi námi a kolegy z SPD nějak extendovat. Ale chtěla bych jenom možná zopakovat to, co jsem už tady četla. Asi to pan předseda klubu SPD neslyšel. My tam tu policii máme. Možná bych poprosila pana Vícha, aby edukoval pana předsedu svého klubu, jaký je rozdíl mezi bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami. Je to rozdíl docela zásadní. Takže možná si pak kolega plete terminologii a měl by mu to někdo vysvětlit.

Každopádně v našem návrhu usnesení, které odsouhlasil i předseda bezpečnostního výboru ze stejné strany, tedy z SPD, pan Koten, tak apeluje na vládu České republiky, aby sama proaktivně zajišťovala urgentní potřeby zemí zasažených migrační krizí tak, aby bez prodlení mohla reagovat a vyslat na místo příslušníky Policie České republiky k zmírnění dopadů a zvládání této mimořádné situace. Dalších sedm bodů vám číst tady znova nebudu. Ale to usnesení skutečně je dílem všech kolegů. A omlouvám se tedy, nevím, s kým jiným mám jednat o usnesení než s předsedou bezpečnostního výboru za vaši stranu. Možná jsem tedy měla přijít za vámi, jestli tedy vy nenavrhnete nějaký bod, který bude silnější, než navrhujeme my. Každopádně ten návrh usnesení všichni obdrželi včera do 20.00, takže bylo celých 13 hodin času na to doplnit tam nějaké věci, které třeba někteří kolegové z příslušných klubů chtějí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Benešík, faktická poznámka. Připraví se pan ministr Hamáček.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Chtěl bych krátce reagovat. To, že Frontex je od toho, aby ukazoval cestu nelegálním migrantům do Evropy, není pravda.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr Hamáček.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já jsem chtěl reagovat na to samé. Chápu, že diskuse může být košatá, že můžeme používat různé argumenty. Ale neměli bychom lhát. A pokud tady někdo vystoupí a řekne, že Evropská unie si zřídila agenturu na to, aby ukazovala migrantům cestu do Evropy, tak vás upozorňuji, a tady jsem to řekl v tom vystoupení, my máme ve Frontexu 18 policistů. To znamená, že čeští policisté podle vás navigují migranty do Evropy? Vždyť je to nesmysl! Přečtěte si to a nestrašte lidi! Já jsem připraven odpovídat na relevantní argumenty, ale neumím reagovat na lži a polopravdy. Frontex je agentura Evropské unie, která slouží k ochraně hranic, a slouží v ní naši policisté. A pokud někdo říká, že navigují migranty do Evropy, tak lže! (Tleská poslanec Veselý a poslanci TOP 09.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Faktická poznámka, pan poslanec Ondráček, poté pan místopředseda Okamura.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Krátce k panu předsedovi poslaneckého klubu SPD. Já jsem neřekl, že oni tam navádějí, protože vy jste to zmínil, že já to tam dávám. Ne. Ten Frontex působí nějakým způsobem tam a dává informaci. Ale dává informaci řecké straně, řecké policii, nebo řeckému státu a ten už pak tu informaci předává policii, armádě. A ta potom činí ta bezpečnostní opatření. Takže já jsem neřekl, že by Frontex ukazoval cesty migrantům do Evropy.

A zkusme malinko tu debatu utišit, abychom se úplně nehádali. Myslím, že stejně všichni víme, co chceme podpořit. Respektuji právo pana kolegy na některé výhrady. Já také úplně nejsem spokojený se zahraniční politikou České republiky v některých bodech. S Evropskou unií - to bych tady mohl vyprávět celý den. Ale tady jsme došli k nějakému konsenzu, a řekněme, jsme jenom politici. Prostě my můžeme vydávat usnesení, přijímat usnesení a některé věci deklarovat. Kdybych byl policistou, tak bych se hlásil do toho, abych mohl jít pomoct svým řeckým kolegům, tak jak mě oslovují někteří policisté a říkají: my jsme připraveni odjet v případě potřeby pomoct řeckým kolegům bránit Evropskou unii, Českou republiku před touto krizí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan místopředseda Tomio Okamura. Připraví se pan poslanec Foldyna.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chtěl bych prostřednictvím předsedajícího promluvit krátce k paní poslankyni Černochové z ODS.

Prosím vás, přestaňte nás tady poučovat. Přestaňte tady SPD říkat, co my tady děláme a co ne. Váš předseda Fiala tady neustále tvrdí, a tvrdil to i tento týden, že Evropská unie je jedinou budoucností pro Českou republiku. Ta migrační politika je dílem Evropské unie, je dílem právě politiků, jako je Merkelová, Macron a další. Vy podporujete Evropskou unii s těmito politiky. A teď, když si tady v uvozovkách honíte triko, najednou jste se probrali, zatímco my v SPD upozorňujeme na hrozbu migrace a islámu už pět nebo šest let. Jsou to právě vaši politici, a progooglujte si politiky ODS, kteří říkali, že Okamura je populista, že straší, že žádná migrace nehrozí, že je to nesmysl. A teď to tady sami řešíte, když už je pozdě. A teď si tady honíte triko.

Takže přestaňte urážet SPD. My jsme naopak jako jediní na to upozorňovali. Jediní jsme vizionářsky a na základě informací říkali, že to tady hrozí - ano, paní poslankyně Černochová se teď směje -, zatímco ODS i dneska ještě říká, že politika Evropské unie je jedinou alternativou pro Českou republiku. Je dobré si to zopakovat a dobré slyšet. Takže přestaňte nás tady urážet.

Navrhuji, abychom se tady vrátili k věcné debatě. Problém je to, že my jako SPD, jak víte, jsme jako první už v neděli večer vyzvali vládu, aby vyslala pomoc Řecku. Jsem rád, že pan ministr Hamáček včera zareagoval na výzvu SPD a že řekl, že o jakési pomoci konečně uvažuje. Takže to je ten fakt. Já bych se vrátil zpátky do debaty a my bychom rádi přijali věcné usnesení.

Ale přestaňte tady teď vykládat, paní poslankyně Černochová, že vy tady něco děláte a že SPD nedělá. To jste asi zaspala opravdu dobu a asi vy sama jste pět šest let neposlouchala, nebo tady zatajujete to, že naopak my jsme byli jediní, kdo na to téma upozorňujeme. Takže znovu horuji za věcnou debatu, ať tu situaci řešíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Foldyna. Připraví se pan poslanec Bžoch.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, poslouchám tu debatu. Souhlasím s tím, abychom deklaratorně něco udělali. Ale fakticky. Víte, kdyby naši předkové takto postupovali v roce 1683 u Vídně, tak začínáme dnešní jednání modlitbou k Alláhovi. Kdyby se prostě takto deklaratorně postavili tomu, co se tady dělo před těmi 350, 380 lety, tak prostě se tu nebavíme takto. My tu pořád o něčem mluvíme. Paní Johansson, když tady byla, učitelka ze Švédska, která byla třikrát ve švédské vládě. Švédsko - to je ta země, kde se bojí lidi chodit na ulici, kde migranti z České republiky, kteří emigrovali do Švédska v roce 1970 a utekli před komunisty, utíkají teď zpátky do České republiky, protože tam nechtějí žít. Ta paní nám říká, že musíme přijmout solidaritu. Já přijímám solidaritu se všemi, co chodí do práce v Düsseldorfu, co chodí ve Švédsku do práce, s dělníky, zaměstnanci. Ale já nevím, o jaké solidaritě mám mluvit s lidmi, kteří sem nepřicházejí z důvodu válečných konfliktů, ale z ekonomických důvodů, což je velké procento těch takzvaných uprchlíků, kteří tam dneska stojí. Je jich čtyři miliony, vzkazuje nám pan Erdogan. A domníváte se, že čtyři miliony lidí nepustí ti naši policisté? Co tam mají dělat ti kluci? Stát a počkat, až je tam zašlapou do země? Nebo pošleme jim milion eur v drobných, aby je po nich házeli? Nebo fakt si myslíte, že oni potřebují milion eur? Myslíte si, že potřebuje Řecko armádu? Řecko má jednu z největších armád v Evropě.

Oni potřebují rozhodný postoj České republiky (upozornění na čas), že hranice, hranice země, o nich se nediskutuje, o nich se střílí. (Upozornění na čas.) Víte, kdo to řekl? Tomáš Garrigue Masaryk. (Upozornění na čas.) To je podstatné. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Bžoch, faktická poznámka.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Je důležité, že tu diskusi tady máme. Je to důležité téma. Migrace nás provází už několik let. Je dobré o tom mluvit. Takže je dobře, že tu jsme a že se o tom bavíme. Nicméně narážky, které jsou tady směrem k vládě nebo k Evropské unii. Naše vláda neřeší nic jiného než migraci už několik let. Neříkám, že se zabývá jenom migrací. Řeší to i Evropská unie. A to téma není jednoduché.

A k vám, pane místopředsedo Okamuro prostřednictvím pana předsedy, ano, vy v SPD děláte opravdu hodně. Děláte hodně. Hodně strašíte lidi a hodně si vymýšlíte a hodně šíříte nepravdivé informace.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, aspoň doufám. A dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Jiří Kobza. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré dopoledne. Já bych se rád vrátil z předchozí bouřlivé diskuse k meritu věci, proč jsme vlastně zde a proč tady diskutujeme. Myslím si, že v první řadě by měl zaznít dík Řecku, že konečně po nějakých čtyřech letech pod tlakem svých vlastních zoufalých občanů se řecká vláda rozhodla jednat. Není sporu o tom, že všestranná efektivní pomoc Řecku ze strany České republiky je nejen slušnost a povinnost, ale především, přiznejme si, je to náš vlastní národní český zájem. Můžeme opravdu říct, jak zde již zaznělo, že na řecko-tureckých hranicích se teď v tento moment začíná bojovat o Prahu.

A je smutné, že české vládě trvalo několik dní na rozdíl od rozhodnutí tureckého prezidenta, který od rozhodnutí ke skutku má horizont hodin, trvalo několik dní, než se nesměle a pod tlakem k této pomoci odhodlala. Přitom řecká vláda o tuto pomoc hlasitě volala už od minulého týdne, kdy o ni požádala státy Evropské unie, a v rámci této struktury požádala o aktivaci mechanismu solidarity. Řecko potřebuje cílenou a efektivní pomoc. Hlavně takovou, o jakou si Řekové řeknou. Jde o to, abychom se i my nějakým způsobem zapojili a podíleli na řešení krize, která fatálně ohrožuje Evropu i nás. Jde tedy nejenom o materiální a personální podporu, ale především o politickou podporu. Tady musí jasně zaznít, že Česká republika podporuje Řeky v jejich úsilí zastavit neřízenou migrační invazi, která teď se chystá pod taktovkou prezidenta Erdogana.

Musíme pomoci nejenom Řecku, jakkoli je v první linii této bitvy, ale musíme myslet i na další státy ohrožené migrační invazí na tzv. balkánské trase - Severní Makedonie, Bulharsko, Černá Hora, Srbsko a především Maďarsko, které izolovaně čelí ohromnému tlaku a chrání bezpečnost Evropy, zatímco se do nich trefuje kdekdo, kdo se maskuje za multikulturalistu a přítele uprchlíků, aby mohl inkasovat miliony eur z fondů Evropské unie a dělit se o ně s pašeráckými mafiemi.

Turecko provádí brutální a nelegální invazi do Sýrie. Na tuto válku potřebuje peníze. My jsme již několikrát varovali, že dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, ta zbabělá dohoda o placení výpalného vyděrači, bude platit tak dlouho, než Turecko bude potřebovat víc peněz. A potom turecké vládě, tureckému chalífovi nebude potřeba udělat nic jiného než poslat pár desítek tisíc migrantů přes řecko-tureckou hranici, aby připomněl Evropské unii, že to je on, kdo drží klíč od vrátek migrace, a ať tedy Evropská unie kouká zaplatit. Varovali jsme před tím a teď k tomu došlo. To nebylo šíření poplašných zpráv, nebylo to strašení. To bylo varování na základě faktické znalosti problematiky a situace, která tam je.

Jsme toho názoru, že toto výkupné Evropské unie by mělo rozhodně skončit nikoli v Turecku, ale naopak na podporu ochrany a obrany schengenské hranice v Řecku. A nejenom v Řecku, ale také v Bulharsku, protože tam budou ty peníze dobře investovány. Musíme také počítat s možností, že dojde k prolomení řecko-turecké hranice, protože než se Evropa rozhoupe k nějaké efektivní pomoci, je otázka, jestli Řekové sami o sobě zvládnou tuto invazi zastavit. Musíme myslet na to, že potom přijde otázka hranic druhého sledu. A to budou hranice právě na balkánské cestě. Hranice Chorvatsko, Makedonie, srbsko-maďarská. Musíme být připraveni na to, že bude zapotřebí, abychom pomohli i tam, protože když tato druhá hranice padne, pak už není nic, co by je zastavilo, než přijdou do Čech.

Takže bych si dovolil touto cestou požádat vládu, aby při diskusi řešení efektivní pomoci Řecku uvažovala také o řešení, že bude zapotřebí bránit hranice druhého sledu.

Rád bych připomněl, že to bylo SPD, které prosadilo usnesení o tom, abychom spolupracovali a poskytovali rozvojovou pomoc především zemím, které spolupracují při repatriaci nelegálních migrantů. Víte dobře, že repatriační mechanismy v rámci Dublinských dohod pracují velmi, velmi špatně. Dá se říct, že se zatím podařilo repatriovat několik desítek migrantů, protože to naráží na velmi sofistikovaný systém, kterým jsou migranti přiváženi do Evropy tak, aby nebylo jasné, ze které země překročili hranice. A samozřejmě to naráží i na odpor některých jejich zdrojových zemí, protože peníze, které tito migranti posílají domů, tvoří poměrně značný devizový příjem jejich národních rozpočtů. Myslím si, že bychom se měli vrátit k tomuto usnesení a začít skutečně pečlivě zvažovat, do kterých zemí bude tato rozvojová pomoc poskytována.

To, co tady dosud nezaznělo, je základní příčina migrace. Anebo to částečně nakousl kolega Ondráček. Protože pakliže chceme zastavit migraci, snížit tlak na řeckou hranici, v první řadě musíme zastavit financování migrace. Musíme zastavit financování migračních agentur, neziskových organizací, různých dalších celků, ať už jsou to v rámci Evropské unie, v rámci národních států, anebo soukromých subjektů, polosoukromých subjektů, protože dokud na konci té cesty migrantů budou sociální dávky v Německu, které vysoce přesahují možnosti příjmů u nich doma, tak nemáme šanci tuto migraci zastavit. A skončí to krveprolitím, protože Evropa není schopna uživit celou Afriku a celou Asii. Dokud to bude kšeft pro mafie a neziskovky a další aktivisty, samozřejmě včetně Turecka, bude migrace trvat. Zastavme peníze - zastavíme migraci!

Ještě jednou bych připomněl to výkupné Turecku. Vzhledem k tomu, jak se turecký prezident a turecká vláda chovají, určitě si myslím, že není správné v tom pokračovat nebo nabízet jim další miliardy eur, ale naopak tyto peníze skutečně použít na financování pomoci Řecku. Ať už by byla materiální, personální, jakákoliv.

Co se týče financování pomoci České republiky Řecku, myslím si, že na různých akcích, 300 milionů pro Maroko, 70 milionů na transformační spolupráci, tam je peněz dost, které jsou vynaloženy s velmi diskutabilními účelem, a můžeme je přesměrovat právě na tyto akutní záležitosti, které je zapotřebí řešit.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámka. Nejdříve pan poslanec Okamura, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych, vážené dámy a pánové, přece jenom zareagoval na pana poslance Bžocha z hnutí ANO. Pan poslanec Bžoch řekl, že hnutí SPD straší migrací. Já bych připomenul, a pan poslanec Bžoch tady asi v minulém volebním období nebyl, protože stejně jako toto volební období jsem jeho přítomnost viditelně ani nezaznamenal v sále Poslanecké sněmovny, tak chci jenom připomenut, že to bylo právě hnutí ANO, které v minulém volebním období navrhlo bezvízový styk s Tureckem. Byla to právě vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, která přišla s tím a navrhovala bezvízový styk s Tureckem. Takže to tady pan poslanec z hnutí ANO obhajuje. A bylo to právě SPD, které v minulém volebním období, a ti, co tady byli, si na to velice dobře pamatují, jsme iniciovali usnesení Poslanecké sněmovny, kterým jsme zabránili vládě, aby prosazovala a prosadila bezvízový styk s Tureckem, a toto usnesení byl přijato Poslaneckou sněmovnou. A na základě tohoto usnesení Poslanecké sněmovny, je to písemné usnesení prohlasované Sněmovnou, vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL ukončila tu diskusi nad bezvízovým stykem s Tureckem. Takže pan poslanec Bžoch říká, že hnutí SPD straší, a přitom prosazují bezvízový styk s Tureckem.

Stejně tak my jsme říkali: neplaťte to výpalné Turecku. Vloni vláda odsouhlasila 60 milionů. Vloni vláda odsouhlasila 60 milionů korun, že se pošle Turecku. Letos to má být 85 milionů korun. My jsme říkali: neplaťte to, stejně Turecko ty peníze vyinkasuje a migranty sem pošle. Opět. A pan poslanec Bžoch říká, že my jsme strašili. Takže vy s tou vaší proimigrační politikou, vy prosazujete vízový styk s Tureckem, hnutí ANO, tak samozřejmě my říkáme ne, to není správně, a budeme to říkat i nadále.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Naprosto přesné dodržení dvou minut. Děkuji. Paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Kobza, vše faktické poznámky.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Ano, my musíme kontrolovat hranici, musíme mít pod kontrolou migraci, musí se dodržovat zákony, musí se dodržovat v rámci Evropské unie i v rámci České republiky. Ale mně tady v té debatě chybí ještě jeden rozměr, a to je humanitární. A tady bylo řečeno, že ty hrozné neziskovky - a já bych chtěla vyjádřit, že si mnoha těch neziskovek, které se starají třeba o lidi v těch táborech, nesmírně vážím. Protože v jaké my jsme situaci? V oblasti Sýrie, v oblasti Idlíbu je 800 tisíc lidí, kteří tam trpí v táborech, jsou mezi nimi opravdu desetitisíce dětí, které jsou tam ve stanech, a v podobně opravdu zoufalých situacích se ocitli lidé na ostrovech. Ano, já jsem pro návratovou politiku, pro bezpečnost, to všechno, ale ten náš přístup musí mít i normálně lidský rozměr. Nám zkrátka nemůže být a nemělo by být jedno, že jsou tady statisíce lidí, kteří opravdu zoufale trpí. Určitě máte svoje děti, máte svoje vnoučata, a nemůže nám přece být jedno, že jsou tady statisíce dětí, které žijí v úplně nepřijatelných, nelidských podmínkách. A tak prosím, dejme té diskusi i tento lidský rozměr, protože jinak, prosím, nemáme právo se na žádné křesťanské hodnoty a na naše křesťanské kořeny odvolávat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Kobza, připraví se pan poslanec Bžoch.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já nebudu zdržovat. Právě mně přistálo v mailu vyjádření řecké ambasády k situaci na turecko-řecké hranici, tak jsem si myslel, že aspoň část z toho bych tady přečetl. Řecko potřebuje technickou podporu na zemi a potřebuje také politickou podporu, aby bylo schopné se srovnat s touto krizí, která je očividně manipulací Turecka. Turecko vymyslelo tuto krizi a užívá migranty k vydírání Řecka a Evropské unie. Bude to diskutováno dnes na setkání ministrů vnitra a ve čtvrtek a v pátek na zahraničních věcech. Řecko aktivovalo článek 78 odstavec 3 evropské smlouvy ohledně nebezpečné situace a uvidíme dnes, jak ministři rozhodnou ohledně naplnění tohoto závazku. Pro nás je jasné, že to není pouze migrační krize, ale je to záležitost národní bezpečnosti, a je proto důležité, aby čeští politici ukázali svou politickou solidaritu odsouzením agresivní akce Turecka a vyzvali Evropskou unii, aby využila všechny nástroje, aby přinutila Turecko dodržet své povinnosti podle smlouvy z roku 2016.

To je všechno. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu krátce dvě omluvy. Omlouvá se paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová do 14.30 hodin z pracovních důvodů, dodatečně se ještě omluvil pan poslanec František Navrkal mezi 9.00 a 9.15 z důvodu jednání zahraničního výboru.

Nyní faktická poznámka, pan poslanec Bžoch, poté paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo prostřednictvím pana předsedy, já bych se nechtěl vracet k tomu, jestli jsem tady byl, nebo nebyl, protože vy jste na mě bezprostředně nereagoval. Já jsem si tady sedl, vy jste nic neřekl, tak jsem odešel. Teď jste na mě reagoval, když už jsem tady nebyl, ale já jsem vás bedlivě poslouchal. To je ta ukázka, to, co jsem předtím říkal, že si vymýšlíte.

Za prvé, hnutí ANO nemá žádnou proimigrační politiku, ani si nedokážu představit, jak by ta politika měla vypadat, a víza, jestli to podpořili naši čtyři poslanci, že víza nebudou, tak to je hodně málo. Navíc, já si nedokážu představit, že ti migranti, o kterých vy neustále mluvíte, že mají turecké pasy a že by se jich to nějak dotklo, protože já si nemyslím, že z Turecka sem máme nějakou velkou migraci Turků. Takže ten vízový styk nebo bezvízový styk s tím vůbec, ale vůbec nesouvisí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Válková, faktická poznámka, poté pan poslanec Okamura.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Nevím, jestli to zvládnu za dvě minuty. Já to zkusím.

Jako předsedkyně petičního výboru a také zmocněnkyně vlády pro lidská práva jsem navštívila - a informovala jsem o výsledku své návštěvy jak pana ministra, tak pana ministra zahraničních věcí - na podzim 2019 Řecko v době, kdy - říká se tomu teď kurdská krize. V podstatě šlo o to, že Řecko čelilo také náporu migrantů ze strany kurdského obyvatelstva. Navštívili jsme detenční centra, respektive azylové centrum, hovořili jsme s řeckými autoritami. A oni se tenkrát na nás obraceli, a v tomhle smyslu navazuji na příspěvek paní poslankyně Langšádlové vaším prostřednictvím, pane předsedo, upozorňovali hlavně na ty humanitární důvody. A já si myslím, že bychom na ně opravdu neměli zapomenout. Teď, za půl roku, jsme byli v Chorvatsku, vrátili jsme se před týdnem a tam jsme navštívili také centrum, kde jsme se teď již setkali s těmi uprchlíky ze Sýrie, kteří přicházejí. A situace je opravdu taková, že Chorvati ji zvládají tím, že nečelí takovému obrovskému náporu, nesrovnale lépe kvalitněji i personálně i technicky než Řekové, a po těch rozhovorech, které jsme tam vedli, tak ten závěr je jednoznačný. Oni říkají, že Česká republika by se měla intenzivněji zapojit ve všech třech dimenzích. To znamená té vlastně pomoci technické, vojenské, bezpečnostní, ale i humanitární. Takže jsem toto chtěla říci. To je ten výsledek (upozornění na čas) návštěvy jak v Řecku, tak nyní, minulý týden, v Chorvatsku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Okamura, poté pan poslanec Schwarzenberg a s faktickou se hlásil pan ministr Hamáček, ale přihlášku stáhl. Takže pouze dvě faktické.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval na pana poslance Jaroslava Bžocha z hnutí ANO. Pan poslanec Jaroslav Bžoch řekl, že to, že hnutí ANO prosazovalo bezvízový styk s Tureckem, prý nemá nic společného s migrací, a ptal se mě, co to prý má společného s migrací.

Pane poslanče Bžochu prostřednictvím pana předsedajícího, už neukazujte svoji nevědomost. Takže Německo má 82 milionů obyvatel. Podle aktuálních oficiálních statistik je z toho 11 milionů cizinců a z toho je nejvíce Turků - 1 480 000. Prosím vás, já se té migraci, já se tomu problému věnuji možná více než deset let, takže prosím neříkejte, že zavedení bezvízového styku s Tureckem nemá nic společného s migrací, když nejvíce migrantů v Německu je právě z Turecka. Takže prosím vás, to už je vrchol, ty vaše amatérské argumenty! Nejste připraven, prostě nevíte, o čem mluvíte. Říkáte, že SPD straší, když říkáme, když vás kritizujeme za to, že hnutí ANO prosazovalo bezvízový styk s Tureckem. Tady vidíte, že naopak nejvíce migrantů v Německu je z Turecka, a je to dlouhodobé číslo, tak pane poslanče, já myslím, že nemusíme tady už o tom více mluvit. Jestli chcete, budeme pokračovat. Já mám čísla připravena, mám je v hlavě, jsem okamžitě schopen reagovat.

Ale víte, když už jsem u mikrofonu, já bych vám dal přece jenom dotaz, když tak rád chodíte na mikrofon a chcete se mnou diskutovat. Já bych vás tedy požádal o odpověď, proč hnutí ANO v minulém volebním období navrhovalo a prosazovalo bezvízový styk s Tureckem. Prosím o tu odpověď. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Schwarzenberg, poté se hlásil pan ministr Hamáček, poté pan poslanec Bžoch. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážená vládo, těch několik přítomných poslanců zdravím také.

Upozorňuji naši vládu, že opravdu toho času koledujeme za největší ostudu. Já bych velice doporučil, aby aspoň jeden ministr naší vlády se vydal na řecké ostrovy - Leros, Lesbos, kdekoliv, podíval se na okolnosti, ve kterých tam uprchlíci žijí, také uprchlíci na hranici Turecka k Řecku. Tu bídu, kdybyste viděli, v jakých okolnostech tam děti, ženy, starci žijí, a my tady říkáme jo, jo, pošleme nějaké částky, kdy samozřejmě ty peníze v korunách zní hezky, ale ve skutečnosti to je jenom kapka, kterou tam posíláme. Opravdu peníze v těch částkách, které by Řecko potřebovalo, samozřejmě neposíláme. Posíláme, jako kdyby byl požár někde, takové částky. Opravdovou pomoc tam neposkytujeme. Ale bráníme se, aby někdo se k nám dostal, ať to jsou děti, ať jsou to ženy. Předstíráme nebezpečí. Blbost! Všem ostatním zemím se také nic nestalo, které uprchlíky přijaly. Kriminalita není vyšší než u našich vlastních lidí. Opravdu se musím dneska za naši vládu a za její konání vůči uprchlíkům na řeckých ostrovech stydět. Já bych radši použil dokonce slovenské slovo, že se hanbím. Hanbím, je to hanba, jak se chováme. Děkuji mnohokrát.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Pan ministr Hamáček, poté pan poslanec Bžoch.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já jsem se přihlásil a nevěděl jsem, že se bude hlásit pan poslanec Bžoch, takže mým cílem není se ho tady zastávat nebo ho obhajovat, on to určitě zvládne sám, ale já se jenom chci pozastavit nad tou argumentací pana místopředsedy Okamury o tom, že nějak souvisí bezvízový styk s Tureckem s počtem Turků v Německu.

Pokud se nepletu, tak důvod příchodu turecké menšiny do Německa byl v tom, že se podíleli na poválečné obnově zničeného Německa. Protože v Německu neměli žádnou pracovní sílu, tak prostě si německé vlády v 50., 60. letech rozhodly, že tu pracovní sílu dovezou ze zahraničí, a to fakt asi nesouvisí s tím, že se v roce 2016 nebo 2017 zavedl bezvízový styk. Takže já bych prosil, aby ty argumenty aspoň dávaly nějakou logiku, nějaký smysl. Jenom upozorňuji na to, že bezvízový styk je na turistické pobyty tuším do 90 dnů, a pokud jsou zavedena víza nad 90 dnů nebo dlouhodobá víza a někdo poruší bezvízový styk a zůstane na tom místě, resp. přetáhne tu dobu na bezvízový styk, tak je klasicky klasifikován jako ilegál a deportován. Takže já prosím, nemontujme tyhle dvě věci, a rozhodně bych neříkal to, že v Německu turecká menšina vznikla na základě bezvízového styku z roku 2016.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Bžoch, poté pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Já slibuji, že jsem tady naposledy. Pan ministr mi to velmi usnadnil tím, co řekl k tomu Turecku, a já se zmíním ještě tedy o jedné věci. Když pan místopředseda Okamura říkal, že my jsme ta proimigrační strana, on asi zapomíná, že předseda vlády Andrej Babiš, to je ten, který šéfuje této vládě, řekl jasně, několikrát to řekl, že žádného ilegálního imigranta nepřijmeme. Takže já nevím, co v tom vidí jako tu legální migraci, nebo že mi chceme proimigrační politiku.

A co se týče ještě toho Turecka, jak hnutí ANO prosazovalo. Z hnutí ANO pro to hlasovali čtyři poslanci. Čtyři! Takže hnutí ANO to rozhodně neprosazovalo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Kopřiva, poté paní poslankyně Černochová.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl jenom přidat k tomu a zastat se pana ministra vnitra a pana kolegy Bžocha, že opravdu ta víza nijak nesouvisejí s momentální situací na řecko-turecké hranici. Jenom bych chtěl dodat, nebo chci potvrdit, že je pravda, že pan místopředseda Sněmovny Okamura se zabývá touto problematikou cizinců a migrantů už dlouhou dobu, protože můžeme dohledat ve veřejných záznamech, že například v roce 2011 propagovat projekt Miss expat, který má přibližovat zahraniční kultury do Česka, anebo například ve svém obchodě, kde prodává certifikované halal potraviny. Takže je určitě na to nejzvanější expert. Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Černochová - faktická poznámka.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Když už nás tady pan místopředseda Sněmovny trénuje na tom, že nemáme vystupovat, když ho chceme opravovat, tak já tedy se hlásím k tomu, že tady budu vystupovat, abych opravovala některé jeho výroky a nesmysly, které tady říká. Možná si to pan kolega Okamura neuvědomil, ale v roce 2016, tedy v tom roce, kdy se schvalovala, resp. neschvalovala díky hlasům ODS, evropská dohoda s Tureckem o zrušení víz, tak byl předsedou vlády Bohuslav Sobotka. Ne že bych tady chtěla vzývat ducha pana Sobotky, ale rozhodně tedy s tím návrhem, pane předsedo Okamuro prostřednictvím pana místopředsedy, nepřišlo ANO z logiky věci. Tak prosím, skutečně když tady vystupujete takhle razantně, zjistěte si ty informace, jinak se tady ztrapňujete!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a v tuto chvíli všechny faktické poznámky vyčerpány a s přednostním právem je přihlášen pan ministr kultury Zaorálek do rozpravy.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji vám. Přeji dobré ráno, dámy a pánové. Tak jsem neodolal, abych se nevyjádřil k té debatě, která tady probíhá. Já bych rád řekl některé věci úplně jednoznačně.

Já nevím o žádné politické straně, která by požadovala bezvízový styk s Tureckem. A myslím, že jsem byl u toho, když se jednalo. Jednalo se o to, že Turecko chtělo peníze. Vím, že chtělo, aby součástí balíčku o schengenském vízu, to je to turistické vízum na tři měsíce, k Ukrajině a Gruzii se také přidalo Turecko, ale nikdo to nechtěl. Co se týče České republiky, tak snad mohu prozradit, že ty důvody naší neochoty byly dány tím, že jsme vyhodnocovali, že Turecko není schopno zajistit ty bezpečnostní standardy, že tyto nároky na to, aby se zvládla celá ta bezvízová procedura, prostě jsme to pokládali, že Turecko to není schopno zvládnout. Dneska snad mohu říci ty argumenty.

Takže já si nepamatuji, že by tu byla jediná politická strana, která by říkala něco jiného. A opakuji, mluvím o tom, aby Turci měli tříměsíční turistické vízum, schengenské. Jenom o tom. Ale to nejenom Česko, ale pokud vím, tak si nepamatuji, že by tohle někdo prosazoval. Takže já myslím, že tu debatu můžeme skončit, protože tu nikdo takový není.

A další věc. Já jsem se chtěl vyjádřit k tomu, že my se bavíme o situaci na řecko-tureckých hranicích, ale mně tady jakoby pořád chybí, abychom si řekli, co je příčinou toho, co se odehrává na řecko-tureckých hranicích, a aspoň se podívali na příčiny toho, co se odehrává a co je vlastně příčinou toho, proč se Erdogan chová tak, jak se chová. A dovolte mi, abych řekl jenom některá fakta.

Turecko je stát, který má v této chvíli v Sýrii vojáky, má tam vojenské jednotky. Já bych chtěl říct velice jednoduše, proč je tam má. Turecko je tam má, protože tam má své zájmy. Ten zájem je, aby se zabránilo vytvoření nějaké autonomie kurdské. To je jedna věc, která by mu velice vadila, kdyby vznikla, proto tam má vojáky. A ten druhý důvod, proč má dneska Turecko vojáky v Sýrii, je ten, že chtějí zabránit tomu, aby se přelila další vlna uprchlíků ze Sýrie do Turecka.

A já bych vám rád připomněl, co se stalo nedávno. Asadova armáda podporovaná Ruskem, ruským letectvem, zahájila operaci vůči Idlíbu, v té poslední enklávě, ve které se ukryli ti rebelové, moderátní, ale džihádisté, a aby, dá se říct, obsadila to poslední místo v zemi, které ještě neovládá. Tahle operace vedla k tomu, že vznikla největší uprchlická vlna v Sýrii, největší od roku 2011 - 948 tisíc uprchlíků, takže řekněme pro zjednodušení asi milion uprchlíků, kteří se pohnuli, a kteří se pohnuli samozřejmě směrem víceméně k tureckým hranicím. Turecko ale tyto uprchlíky nepouští. V podstatě tu hranici má neprodyšně uzavřenou. Ale samozřejmě Erdogan vnímá to, že útok Asadových sil způsobil pohyb milionu uprchlíků, což je obrovská masa, a všude v zahraničí můžete číst o tom, jak to tam úděsně vypadá.

A teď co se dělo dál. Nato dal protest, Erdogan protestoval v Moskvě, protestoval proti tomu, že byly porušeny dohody ze Soči z roku 2018, kde byly stanoveny hranice, kde stojí, jak je ohraničen ten Idlíb a kam Asad nemá postupovat. Takže on protestoval proti tomu a chtěl, aby se Asadova vojska stáhla z toho území, které dobyla, a vrátila se na tu hranici vytyčenou v sočských dohodách roku 2018. Na to mu Rusové odpověděli, že to neudělají, a že to neudělají prostě proto, protože ta oblast Idlíbu, za kterou Turecko takto přebírá garanci, je ve skutečnosti ovládána džihádisty a islamisty. V tom Rusové tak úplně nelžou, protože je pravda, že časem se víceméně ty islamistické skupiny prosadily natolik, že víceméně ten prostor poměrně do značné míry kontrolují. Takže ten argument Rusů není úplně lichý. Abychom byli úplně spravedliví, tak vlastně opakuji, je to do značné míry pravda.

Ale ono to asi také není jednoduché, že jo, v tom prostoru, já nevím, tří, čtyř milionů lidí nějakým způsobem kontrolovat pořádek, když tam máte omezený kontingent vojáků. Takže Turci dostali od Rusů návrh. Ten návrh byl takový, aby 60 % toho území Idlíbu bylo ovládáno Asadem s tím, že ten zbytek si mohou ponechat Turci na kontrolu. Na to Turci odpověděli, že to naprosto nepřijímají. Prostě proto, protože řekli, že to by znamenalo, že tři miliony obyvatel toho Idlíbu by byly víceméně pod kontrolou Asada, což je podle nich nepřijatelné.

Ještě připomínám, že v těch šarvátkách, v těch střetech mezi Asadem samozřejmě a Tureckem došlo k tomu, že byly zabity desítky tureckých vojáků, což je docela významný fakt, vnitropolitický fakt pro Turecko i pro Erdogana samotného. A věc, která ho určitě musí velice mu znejisťovat situaci a činit ho velice neklidným. Této situace se pokusily využít Spojené státy americké, protože se jim rýsovala vlastně jakási kolize mezi Ruskem a Tureckem, a proto se pokusily jednat s Turky a využít té situace - my musíme mít neustále na paměti, že Turecko je náš partner v Alianci, takový partner nevypočitatelný z daných důvodů, a Američané v tom viděli šanci se s Turky do určité míry začít zase sbližovat na tomhle tématu. Nicméně myslím, že to bylo teď nedávno v Ázerbájdžánu, kde Erdogan se nechal slyšet, že všechny ty americké sliby, že jim pomohou, se nematerializovaly do ničeho konkrétního, a tím pádem jim prostě nikdo nepomůže v téhle šlamastyce. A na základě toho vlastně Turci začali znovu jednat.

A samozřejmě že máte pravdu, že nás Turci vydírají. Oni říkají neustále - podle United Nations mají na území 3,6 milionu uprchlíků, za hranicemi mají milion dalších, kteří se tam valí - a oni říkají: A kdo nám tady v tomhle co pomůže? My jim často říkáme to, co teď napsal Frankfurter Allgemeine Zeitung, který napsal, že nebudeme tahat kaštany za Turky z té kaše, kterou si tam v Sýrii upekli. Nicméně pravda je, že v této chvíli to je jediná armáda Aliance, která má své vojáky v tomto prostoru, zatímco my, jak víte, tam nemáme nikoho. A Američané se tváří, že už se v tom víceméně angažovat nechtějí. Takže to je jediná alianční armáda, která nějak v tomto prostoru, kde si rozděluje vliv tedy Rusko, Sýrie a dneska tedy Turecko. My tam v podstatě nejsme. Ten důvod, proč v celé té věci taháme za menší konec, je prostě ten, že tam nejsme. Tak rozumíte, my třeba jsme v Afghánistánu, ale tady prostě nejsme. Je to prostor, který je pro nás klíčový, protože se z něj valí uprchlíci, stejně jako Libye. Ale ani tam prostě nějak víceméně vojensky nejsme.

To si kdysi jeden ministr obrany v Itálii usmyslel, že bychom mohli dát vojáky do Libye, jestli tam chceme něco zmoci, že by potřeboval aspoň 50 tisíc. Na druhý den mu poslanci v Senátu umyli hlavu, že si to vůbec dovolil říct. Takže my tam prostě vojáky posílat nechceme. Ani do Libye, ani do Sýrie. Turecko tam vojáky má. Je tam jediné. Samozřejmě má tam své zájmy a chová se dneska jako někdo, kdo se snaží stát i regionálním hegemonem, to je všechno pravda. Jeho zájmy nejsou úplně totožné s našimi. Nicméně je to jediná země Aliance, která v této chvíli se v tomhle prostoru, který je pro nás zásadní, angažuje, jak vidíte, protože se tam hodně děje a protože se tam krájí vliv v této chvíli. Ale je to bez nás. No a Turci se vztekají. Erdogan se vzteká, že mu nejsme schopni a ochotni pomoct. Že mu občas někdo něco slibuje, ale jinak že jsou v tom sami.

V čem je problém té Erdoganovi pozice? Já vám to řeknu také velice rychle a krátce. Erdoganova opozice po něm chce protikladné věci. Na jedné straně jeho koaliční partner po něm chce, aby byl tvrdší vůči Moskvě a vůči Damašku. To znamená, má se tam zásadně angažovat. Na druhé straně veřejnost víceméně nechce, aby byli další mrtví turečtí vojáci. Takže on je vlastně víceméně také obětí naprosto protikladných požadavků. Na jedné straně neustupovat Asadovi a na druhé straně neztrácet vojáky. Jenom abyste si to představili. Je to možná luxus tady si to představovat. Ale já rozumím tomu, že Erdogan je v docela svízelné situaci, jak si to doma celé obhájí, tohle angažmá v Sýrii, které je těžké pro každého.

Mimochodem je těžké i pro Rusko, protože Putin také chce nechat hlasovat ústavu Rusům a potřebuje mít nějaký výsledek. Putin také to potřebuje dotáhnout do nějakého konce. A ani pro Putina teď není úplně jednoduché to dotáhnout do konce. Takže chápete, všichni tlačí do toho, aby měli nějaký výsledek. Erdogan ho potřebuje vykázat před svým publikem doma a je v kleštích naprosto protichůdných požadavků veřejnosti, opozice, a dokonce vlastního koaličního partnera. A Putin také nemá jednoduchou situaci.

A v čem je ta situace nebezpečná a proč to tady říkám? Protože to je na tom opravdu docela zajímavé a možná by to mělo být pro nás podstatné, že je tady něco, z čeho je strach, přátelé. Ten strach je z toho, že Turecko nás může takto zatáhnout do konfliktu s Ruskem. To vás asi leckoho napadlo, že to je to, co visí ve vzduchu. O tom se také občas píše. To znamená také, když už jsem citoval ten Frankfurter Allgemeine Zeitung, tak ten nedávno napsal: Nenechme se zatáhnout do konfliktu s Ruskem. Nenechme se zatáhnout do další války. Dokonce války, jejíhož konce nejsme schopni dohlédnout. Já to nechci přehánět, jenom vám říkám, že to je věc, která se také debatuje a je zatraceně vážná.

Na druhé straně tady dneska nechci strašit, protože všichni asi víte, nebo kdo se tím zabýváte, že vztahy mezi Ruskem a Tureckem jsou takové zvláštní, že se střídají období konfliktů, napětí, kolizí, a pak si sednou a hledají dohodu. Takže vlastně i tady si většina expertů myslí, že i v této šlamastyce, ve které se teď situace eskaluje, může dojít k diplomatické dohodě a že se Rusové s Tureckem nějak dohodnou. Je mi líto, že to jsou pouze Rusové s Tureckem, že my v tom nejsme nijak angažováni. To by se mi líbilo, ale prostě nejsme.

A pak je tu jedna věc, která je ale nebezpečná, a o té se, přátelé, také píše, a to je to, že Erdogan si možná spočítá, že si nemůže dovolit teď ustoupit a že tu situaci opravdu vyeskaluje. I to je varianta, která je na stole. Aspoň to bychom si tu měli říci. A to je nebezpečná věc. Pokud by se to stalo, tak Turecko, člen Aliance, půjde dokonce do konfliktu s Ruskem. Není to něco, co je mimo hru. Měli bychom si to uvědomit. Je to vážná a docela hrozivá možnost s důsledky, které je těžké dohlédnout.

A měli bychom si možná uvědomit ještě jednu věc, kterou jsem tady už kdysi říkal, ale já ji zopakuji dneska znovu. Turecko je členem Aliance, naší Aliance, které jsme členem my. Je možná členem nevypočitatelným, takovým, bych řekl, který nás zlobí, řečeno jemně, někdy hodně, ale je členem Aliance. A kdyby tady stál nějaký zkušený generál, nějaký, který se vyzná, tak vám řekne, že mít Turecko na své straně, nebo mít ho proti sobě je pro Evropu zcela zásadní věc. Je to zcela zásadní věc strategicky, je to zcela zásadní věc pro každého, kdo uvažuje o Evropě jako o určitém celku. Chápete? My tady mluvíme dneska o tom, jak nás Turecko štve, jak nás vydírá. Ano, doslova nás vydírá. Naprosto vědomě. To všechno je pravda. A přesto mi dovolte, abych řekl, že strategicky, geopoliticky mít Turecko na své straně, nebo proti sobě - každý vám řekne, to je pro Evropu úplně klíčová věc.

Takže jsme-li členy Aliance, bereme to vážně se všemi minusy, plusy, problémy, které nám to nese, ale samozřejmě potom s tím zásadním, že to vytváří architekturu bezpečnosti pro Českou republiku, tak mějme na paměti, že to Turecko, které nás tak štve, je významným členem, jehož chování a jehož budoucnost ovlivňuje bezpečnost Evropy. Takhle to prostě je. Taháme za kratší konec provazu, protože nejsme angažováni vojensky ani v Libyi jako Evropa, ani v Sýrii, a platíme za to, jak se někdy pateticky říká, že takhle nasazovat svoje vojáky nechceme, a veřejně to neobhájíme. Takhle to prostě vidím já. A není z toho jednoduchá cesta.

Ale jinak podporuji to, co tady dneska debatujeme, i usnesení, které bylo navrženo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. To bylo vystoupení s přednostním právem ministra kultury. Budeme pokračovat vystoupením Jiřího Kobzy, který je - dobře, takže kolega Benešík je teď řádně přihlášen a připraví se pan poslanec Kopřiva. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že by bylo dobré tu diskusi vrátit tam, kde bychom ji chtěli mít a kde by měla být. Já bych chtěl pochválit Ministerstvo vnitra a pana ministra za bleskovou reakci a za to, že pokračuje v dobré praxi pomoci tam, kde je potřeba, na bilaterální úrovni. Myslím, že jsme tady mnozí z nás oceňovali to, že naše vláda byla v minulosti schopna reagovat v Severní Makedonii, a jsem rád, že v podobném duchu pokračuje i spoluprací při řešení počínající krize v Řecku na řecko-turecké hranici.

Nicméně já jsem jeden z těch, kteří tady zasedali už v minulém volebním období, kdy velké problémy s migrací na hranicích Evropské unie začínaly, a tehdy jsem měl tu čest předsedat evropskému výboru stejně jako v tomto volebním období, kde jsme operativně zřídili podvýbor pro migraci a azylovou politiku, který dříve neexistoval. Bylo to vyvoláno urgentní situací při tehdejší migrační krizi. A ten výbor pokračuje bohužel dodnes. My jsme měli všichni dojem, že za jedno volební období se ten problém vyřeší, nebo minimálně stabilizuje natolik, aby se výbor pro evropské záležitosti mohl zabývat jinými dalšími palčivými věcmi ve svém odborném podvýboru, ale situace je taková, že v této práci musíme pokračovat nadále.

A právě proto, že už jsem jakýsi pamětník, a právě proto, že mám jakousi zkušenost, a možná trošku nabubřele řeknu i vědomosti o tom, jak jsme ty věci v minulosti řešili, kde jsme udělali chybu a kde jsme naopak postupovali správně, tak bych vám chtěl několik těchto záležitostí sdělit a možná se z nich všichni společně poučíme.

Na úvod bych chtěl říci, že moje strana KDU-ČSL se migrační krizi věnovala úplně od počátku. Já nechci nikoho kritizovat, ale bylo to určitě v době, kdy celá řada politických stran tento problém nevnímala nebo ho považovala za marginální. Já si dovolím přečíst pár postulátů z naší strategie pro řešení migrační krize z roku 2014 a 2015. Znovu opakuji, ty věty, které teď budu říkat, jsou pět šest let staré. Pokusím se být stručný, nebudu to číst celé.

KDU-ČSL myslí na bezpečnost občanů. Odmítáme povinné kvóty a prosazujeme řešení migrace pokud možno mimo hranice EU.

KDU-ČSL opakovaně požaduje navýšení naší pomoci pro uprchlické tábory v regionech bojů, abychom lidem v nich zajistili důstojné podmínky, což je nejefektivnější způsob, jak zabránit, aby se vydávali na pochod do Evropy.

KDU-ČSL důsledně rozlišuje mezi ekonomickými migranty a válečnými uprchlíky. Ty první musíme rychle vracet zpět. Těm druhým jsme povinni pomoci, pokud budou o naši pomoc stát, o což zatím drtivá většina z nich nestojí.

KDU-ČSL si uvědomuje, že migraci nemůže Česká republika vyřešit sama. Klademe důraz na to, aby Evropská unie lépe bránila své vnější hranice, aby se urychlil proces vracení ekonomických migrantů, aby se bojovalo s pašeráky lidí a zejména aby se Evropská unie podílela na stabilizaci a pomoci v regionech, odkud pocházejí uprchlíci. Zároveň trváme na tom, aby si každá země EU mohla svobodně zvolit svou vlastní migrační politiku.

KDU-ČSL odmítá návrhy, aby se imigrace stala univerzální odpovědí na nízkou porodnost. Dlouhodobě upozorňujeme na problém demografického deficitu a na potřebu podporovat pracující rodiče a výchovu dětí.

Ten poslední bod reagoval na diskusi, která byla i v České republice, ohledně naší neveselé demografické situace.

To, co jsem četl, je skutečně z roku 2014 a 2015. Naši ministři, když jsme byli ve vládě, toto důsledně dodržovali. Naši poslanci a senátoři toto dodržovali a dodržují a naši europoslanci toto dodržovali a dodržují, byť byli lživě obviňováni, že to není pravda.

A právě bych chtěl zdůraznit myšlenku, že je důležité migraci a migrační krizi a toky řešit v rámci celé Evropské unie. Česká republika jako země Schengenu, která je uprostřed Evropy, prostě nemá šanci toto řešit sama, ale má obrovský zájem na tom, abychom tento problém zvládali a abychom dokázali ochránit vnější hranici Evropské unie, která se nám někdy opravdu zdá velmi daleko od té naší, ale v podstatě svým způsobem je také naše. Právě proto jsme uvítali a podporovali kroky už minulé Evropské komise, která navrhla konkrétní opatření, jak zefektivnit tento společný postup.

Jedním z nich bylo zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Samozřejmě že jsme vedli dlouhé diskuse o tom, jaké mají mít tito pohraničníci pravomoci. My tady voláme po tom, že mají nedostatečné pravomoci, že by měli mít lepší, že by jakási univerzální Evropská unie měla reagovat, že to neumí řešit. Ale položme si otázku: Mají instituce Evropské unie legislativní nástroje a pravomoci svěřené od členských států, aby toto byly schopny vyřešit? V drtivé většině nemají. V drtivé většině v bezpečnostní politice potřebujeme souhlas všech členských států. Takže ta dohoda se většinově musí hledat už u jednotlivých ministrů členských států, samozřejmě taktéž na úrovni Evropské rady, tedy premiérů.

Co se týče tzv. Frontexu, já už jsem se tady krátce vyjádřil. On má určité omezené pravomoci, on má doplňovat činnost složek těch států, které nezvládají migrační toky, a má jim pomáhat. Ale ta nadřazená složka je vždy ta složka daného státu - Řecka, Itálie, Malty a podobně. Prostě jedná se o jakousi rychlou rotu, která v případě, že některý ze států bude vystaven nadměrnému migračnímu toku, který není schopný zvládat, tak tam bude vyslána, aby pomohla. Jaké bude mít pravomoci, to už samozřejmě potom záleží na tom, jak se jednotlivé členské státy dohodnou a jak tyto pravomoci schválí. V současné době je to tak, že prostě Frontex pouze a jenom pomáhá. Ukazuje se ale, že ten počet žen a mužů, kteří ve Frontexu slouží, je např. v současné době nedostatečný. Možná i jeho pravomoci by chtělo posunout trošičku dál, koneckonců i předseda vlády svého času mluvil o tom, že si dokáže představit, že by Frontex v určitých případech sloužil i mimo Evropskou unii, samozřejmě na pozvání příslušných států, např. v Libyi. Ale to je otázka do diskuse.

Každopádně my teď stojíme před problémem, jak evropskou hranici zajistit, a to velmi úzce souvisí s financemi. Nová Evropská komise navrhla poměrně razantní navýšení prostředků na bezpečnost a v rámci toho samozřejmě razantní navýšení prostředků zejména na ochranu vnější hranice Evropské unie. Samozřejmě to souvisí s tím, že požaduje navýšení, personální navýšení této agentury na ochranu hranic, ale také s jinými záležitostmi, které možná nejsou tolik vidět. My jsme na evropském výboru ten návrh rozpočtu, spíše víceletého finančního rámce, tedy toho rámce pro další rozpočty na sedmileté období, diskutovali a většinově jsme se usnesli na tom, že bezpečnost našich občanů je největší priorita a tato priorita musí být odražena i ve finančních prostředcích, které jsou na ni věnovány ze společného rozpočtu. A řeknu to otevřeně - politiky, jako je koheze nebo zemědělská politika, nesmí být na úkor naší bezpečnosti. Prostě uvědomme si - a doufám, že teď si to všichni uvědomujeme - že bezpečnost je ta nejvyšší priorita, a že pokud chceme mít prosperitu v Evropě a chceme si tady klidně žít, tak hlavně musíme zachovat Evropu bezpečnou.

Já si vzpomínám, a vracím se k tomu, že jsem tady druhé volební období a druhé volební období jsem předsedou výboru pro evropské záležitosti, jak jsme diskutovali s tehdejšími eurokomisaři, kdy jsme my dokončovali naše vlastní aranžmá rozdělování evropských dotací v rámci České republiky, v rámci jednotlivých operačních programů. Sobotkova vláda už přišla na konci toho procesu a nemohla ty úplně základní parametry samozřejmě změnit, ale tehdy nám eurokomisařka pro rozpočet, která v té ještě předešlé Komisi pracovala jako eurokomisařka pro humanitární pomoc, říkala, že už v roce 2010, 2011, 2012 upozorňovala tehdejší lídry vlád členských států na to, že na hranicích Evropské unie a v našem těsném sousedství začíná hořet, že budeme mít problém, že musíme zabezpečit hranice, že budou vznikat tábory, kde budou lidi žít v nedůstojných podmínkách a budou mít obrovskou motivaci přijít, že bychom to neměli brát na lehkou váhu a že bychom příslušné kapitoly evropského rozpočtu měli posílit. A ona říkala: tehdy mě nikdo neposlouchal, všichni si hráli své národní zájmy. Každý premiér chtěl přijít domů prostě s kusem masa - já jsem vám zajistil dotace. A zajistili ty dotace, měli jsme jich tady dost, Česká republika každý rok plus minus 60, 70 miliard čistého po odečtení našeho příspěvku. Ale je to částečně na úkor ochrany našich hranic.

A prosím, já mám takový dojem, že zažívám déja vu, že ještě před 14 dny, kdy ten problém nebyl tak ožehavý, kdy jsme si mysleli, že je opět marginální, tak předseda vlády prostě řekl, že opět bude požadovat snížení rozpočtu na bezpečnost právě proto, abychom posílili kohezi. Já si myslím, že toto je krátkozraké. Proto jsem navrhl na evropském výboru usnesení, které bylo přijato a které pan premiér slyšel. Já si vám dovolím ocitovat: "V době zesílených migračních toků v Evropě a nedávné migrační krize považuje zajištění bezpečnosti za jednu z nejdůležitějších priorit Evropské unie. Proto vítá návrh na navýšení finančních prostředků na ochranu vnější hranice EU a vyzývá předsedu vlády České republiky, aby tento návrh při vyjednáváních o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 podpořil."

Já věřím, že ve světle těch posledních událostí, po tom vývoji za posledních 14 dnů, zažijeme rozum a že tuto situaci opět, tak jako před nějakými šesti, sedmi, osmi lety naši předchůdci ve funkcích, nepodceníme. Že pokud chceme zajistit bezpečnost, tak si budeme vědomi také toho, že na tu bezpečnost musíme také vynaložit adekvátní finanční prostředky, a budeme podporovat taková opatření a takový rozpočet, který toto zajistí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Ondřeji Benešíkovi. Nyní pan poslanec Kopřiva, připraví se Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne ještě jednou, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl pro začátek poděkovat paní kolegyni Černochové a dalším v té pracovní skupince, kteří navrhli, nadraftovali to usnesení, které se mi zdá naprosto v pořádku a je v souladu s těmi usneseními, která jako přes kopírák vlastně už jsme přijímali dříve. Jen bych měl ještě návrh přidat tam bod, který by zněl tak, že vyzýváme vládu, aby spolupracovala na zajištění důstojných podmínek a základních životních potřeb žadatelů o azyl. Trochu mi tam chybí to, že když už tedy ten člověk je třeba v uprchlickém táboře a čeká na ten úřední proces, tak aby třeba měl deku, pod kterou spí, atd.

Takže mně se ten návrh usnesení líbí, nicméně jedna věc je, že my se tady pravidelně nějak usnášíme, a druhá věc je, co potom dělá vláda, kde bych navázal na svého předřečníka pana předsedu evropského výboru, že my, když jsme diskutovali víceletý finanční rámec Evropské unie, tak pan premiér dlouhodobě kritizuje, že se tam vlastně mají snižovat prostředky na kohezní fondy, a naopak se mají zvyšovat prostředky do centrálních programů. No a z těch centrálních programů se právě má platit třeba zlepšování vnější schengenské hranice. Takže mi přijde, že to vyjednávání na summitu Evropské rady, kde pan premiér reprezentoval Českou republiku, se úplně neřídí těmi stanovisky Poslanecké sněmovny.

Já jsem stejně jako řada mých předřečníků přesvědčený, že situaci na řecko-turecké hranici a dalších místech, která jsou problematická, nevyřešíme my samostatně nebo ostatní členské státy samostatně, ale že na tom Evropská unie zkrátka musí spolupracovat jako celek, je to naše společná hranice. Proto mi dává smysl, aby se z těch prostředků společných unijních posilovala jak ochrana, tak např. evropská azylová agentura a další složky, které se podílejí na ochraně té vnější hranice. Takže opět bych rád vyzval pana premiéra, aby nám předložil své konkrétní návrhy, se kterými pojede na příští mimořádný summit Evropské rady. Já nemám nic proti kohezním fondům, ale zároveň apeluji na to, aby vyjednal vyšší prostředky Evropské unie na ochranu společné hranice a zajištění důstojných podmínek žadatelů o azyl.

Dále bych chtěl připomenout, že už v únoru Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval k evakuaci tábora Moria na ostrově Lesbos. Ta situace je tam opravdu nedobrá, nedůstojná už více než pět let a trochu se obávám, že tím, že tam pošleme další příslušníky Policie České republiky, tak se úplně nezajistí právě ty základní potřeby těch lidí. Proto bych se rád dotázal pana ministra vnitra, jaký je poměr těch prostředků, které Řecku posíláme, ve smyslu, kolik tam posíláme té pomoci ve smyslu policistů a řekněme prostředků, které mohou třeba zabránit ve fyzickém pohybu lidí, a kolik je tam těch reálných humanitárních potřeb základních pro přežití. To bych rád věděl a určitě veřejnost by to také zajímalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kopřivovi. Ještě než dám slovo dále přihlášenému kolegu Víchovi, konstatuji došlou omluvu pana poslance Miholy od 9.00 do 10.15, a od 10.30 do 12.15 pana poslance Marka Výborného. Dále se omlouvá mezi 11.00 a 11.30 Lukáš Kolářík.

Nyní pan kolega Vích. Připraví se pan kolega Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radovan Vích: Dobré dopoledne vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážení členové vlády. Myslel jsem, že vystoupím ráno někdy okolo půl desáté, takže jsem to měl připravené delší, takže se budu snažit být stručný.

Já jsem rád, že se dostal tento bod s názvem Informace o postoji vlády k situaci na řecko-tureckých hranicích na bod jednání. My jsme navrhovali podobný bod, ale jsme rádi, že i tento bod nakonec prošel, tím, že tady nad ním jednáme. Já myslím, že je nám všem naprosto jasné, že pomoc Řecku je nutná, a myslím si, že ta pomoc by měla být v prvé řadě technická a politická. A nejsem si úplně jistý, jestli tak, jak je to v tom návrhu usnesení, jestli je to dostatečně silná pozice, kterou bychom v podstatě dali mandát vládě nebo ministrovi vnitra vyjednávat.

Chtěl bych říct, že co se týká té pomoci policie, tak samozřejmě je ta pomoc symbolická, protože řekněme si na rovinu, že dvacet policistů, kteří tam budou ve směnách, někdo z nich bude odpočívat, někdo z nich bude nemocen, tak je to v podstatě pět policistů na jednu směnu, takže je to opravdu minimální počet, který jsme vůbec schopni vyčlenit. Když k tomu připočítám to, že u nás nejsou doplněny počty policistů, a samozřejmě bylo zrušeno třeba 4 500 tabulkových míst při zrušení těch pluků, které byly na ochranu naší hranice po našem vstupu do Schengenu v roce 2004.

Co se týká armády, tak samozřejmě Řecko má jednu z největších armád, co se týká armád v Evropě vůbec. Takže to je, myslím, to by nedávalo nonsens. A opravdu to ani svým způsobem nejde, ale k tomu se ještě dostanu, určité výjimky by tam byly. Ale chtěl bych se tady zmínit o tom, že zanedlouho budeme tady na jednání Poslanecké sněmovny projednávat návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích na roky 2021 a 2022. A toto by měla být indicie pro vládu, aby se třeba zahájila jednání se Severní Makedonií, Černou Horou, Srbskem, Maďarskem, a zjistit třeba jejich aktuální potřeby pro ochranu jejich zemí na státních hranicích anebo na jejich území, třeba na balkánské trase. Dávám to jako námět na reportáž. Samozřejmě co se týká armády, chtěl bych vidět postoj vlády České republiky, kdyby Řecko požádalo podle článku 4 Washingtonské smlouvy, jak by se k tomu Česká republika a naše vláda postavila, protože nevím, kterému spojenci v NATO potom máme pomáhat, jestli Řecku, nebo Turecku. Takže to bych tady chtěl také zmínit.

Co se týká finanční pomoci, jsem přesvědčen o tom, že ta finanční pomoc, která byla panem ministrem vnitra navrhována ve výši jednoho milionu eur, tedy asi 25 milionů korun, ve srovnání s tím, že má jít 300 milionů korun letos do Maroka na boj s migrací, že ta částka je nízká.

Chtěl bych jenom říci, že i co se týká třeba diplomacie, že by slovo vlády mohlo být silnější. To znamená, že možná si mohl ministr, nebo by si měl ministr zahraničí povolat tureckého velvyslance, aby vysvětlil, jaké jsou účely těch tureckých akcí v Sýrii. Možná bychom také mohli zvážit, jestli neodvoláme našeho velvyslance z Turecka, ale to je jen námět, který uvidíme, jakým způsobem bude načten ten návrh usnesení. My k němu budeme mít možná ještě nějaké připomínky a budeme ho chtít modifikovat.

Takže jen bych chtěl říct, že pro nás je klíčové, pro SPD, aby byla obrana a ochrana schengenského prostoru zajištěna, a myslím si, že ta pomoc Řecku je potřeba zásadní, co se týká technické a politické, a proto my jsme pro to, aby i při tom, že bude modifikován ten návrh toho usnesení, tak jsme připraveni za Poslanecký klub SPD toto usnesení podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Víchovi. Vyvolal faktické poznámky, první od místopředsedy vlády, ministra vnitra Jana Hamáčka, poté od ministra zahraničí Petříčka. Nyní tedy pan ministr vnitra, dále je tady faktická poznámka kolegy Václava Klause. Máte slovo, pane místopředsedo vlády.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já odpovím nebo zareaguji na dvě vystoupení. Pan poslanec Kopřiva se ptal, jak to je poměrově z hlediska pomoci. Já jsem tady ta čísla říkal ve vztahu k policistům, to znamená ve Frontexu jich máme osmnáct. Pokud bychom navýšili v rámci té síly rychlé reakce, tak je to dalších dvacet.

Co se týká peněz - milion eur, a co se týká humanitární pomoci, tak je to v hodnotě 2,5 milionu korun a jsou to věci typu přikrývky, spacáky a další vybavení humanitárního charakteru vždycky po tisíci kusech. Pokud chcete kompletní seznam, tak jsem schopen vám ho poslat. Takto si to Řecko odsouhlasilo a vybralo v našich skladech.

A k panu poslanci Víchovi. Článek 4 Severoatlantické smlouvy předpokládá konzultace, to znamená, odpověď zní, kdyby nás požádali podle článku 4, tak budeme konzultovat. Článek 5, ten ovšem ale mluví o ozbrojeném útoku, to by znamenalo, že by na některého našeho spojence musel někdo jiný podniknout ozbrojený útok, což při největší fantazii na řecko-turecké hranice neprobíhá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu ministrovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ministr zahraničí pan Petříček. Pane ministře, máte slovo k faktické poznámce.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji pane předsedající. Já bych krátce reagoval na pana poslance Vícha. Jen co se týče pomoci tady opakovaně padá, že Česká republika poskytne 300 milionů korun Maroku. Dovolte mi jenom, abych to opravil. Jedná se o tříletý program na boj s migrací a na stabilizaci oblasti, odkud nebo kde migrace vzniká, nebo na pomoc tranzitním zemím. Jsou to tři roky po 100 milionech korun. Nejedná se pouze o Maroko, jedná se například o oblast Sahelu. Rád bych zdůraznil, že kromě východního Středomoří, kde za loňský rok bylo nějakých 80 tisíc migrantů, kteří přicházejí touto cestou, tak stále je zde i západní cesta. Přes 30 tisíc migrantů šlo právě přes oblast Maroka, šli do Španělska, a v mnohem menší míře, zde se skutečně podařilo snížit v tom středním Středomoří ten migrační tlak přes Libyi a Tunisko, kde řada opatření, která jsme přijali na té evropské úrovni, skutečně zafungovala.

Pokud se bavíme o tom, že chceme skutečně efektivně bojovat s nelegální migrací, tak jednou z těch hlavních cest je řešit to u kořenů, u zdrojů, a v tomto směru chce být právě i Česká republika aktivní. Těch 300 milionů korun bude na projekty na stabilizaci, na řešení konfliktů, na boj s extremismem v zemích, jako je Mali, Burkina Faso, Niger. Působí tam i naši vojáci, kteří jeden cíl mají pomoci vyřešit dlouhotrvající konflikty, které jsou právě jednou z příčin migrace směrem do Evropy.

Ohledně Turecka, já tady nechci rozvíjet nějaký dlouhý popis té situace, nebo těch vztahů s Tureckem. Samozřejmě jsou komplikované, nicméně já jsem tureckého velvyslance měl na jednání včera. A jsem přesvědčen (upozornění na čas), že budeme dále v těch debatách pokračovat. Děkuji

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klidně se můžete přihlásit ještě jednou. Mám tam ještě faktickou poznámku kolegy Klause, ale toho tady nevidím, ač jsem ho viděl v sále. Tak v tom případě kolega Foldyna a poté pan kolega Kobza.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající děkuji za slovo. Pane ministře, já svoji poznámku nikterak nesměřuji vůči vám, jenom vám chci jednu věc sdělit, když tu mluvíme o těch milionech. Ty miliony peněz, které se dávají, to nejsou nic jiného než peníze, které odevzdává český daňový poplatník. To znamená, lidé ze zákona jsou nuceni odevzdat peníze. A já vás chci tady z tohoto místa upozornit, že ve Šluknovském výběžku žije 55 tisíc obyvatel, kteří dneska nemají nemocnici, a vy posíláte jejich peníze do nějakého Maroka, do nějakých vznešených cílů, které nemají vůbec žádný efekt. A já vás tady všechny žádám, abyste poslali 68 milionů na Krajský úřad do Ústí nad Labem, aby koupil v Rumburku nemocnici a ty peníze použili pro ty lidi, kteří je dali. Tady to nemá žádný smysl. Vyhazujeme je z okna. Vždyť to všichni vidíte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka Jiřího Kobzy, poté místopředsedy vlády Hamáčka. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom rád zareagoval na pana ministra Petříčka. Protože jak říká klasik, situace na bojišti se mění každým okamžikem, a jak vidíme - už jsem to tady zmínil - právě na příkladu Turecka, kde proces mezi rozhodnutím a skutkem nebo aktem je vlastně v horizontu hodin nebo dnů, tak já si právě myslím, že teď je nejvyšší čas přehodnotit tyto projekty, které směřují na pomoc zdrojovým zemím migrace. Protože teď je daleko aktuálnější záležitost pomoci ostraze vlastních schengenských hranic, a až ty budou ochráněny, tak potom teprve řešit otázku zdrojových zemí. Ale v první řadě musí být naprosto jednoznačně zamezený ten prostup schengenskou hranicí.

Já bych tady v této situaci právě - a děkuji panu ministrovi, že připomněl západní cestu. Samozřejmě máme zde Chartúmský proces, máme zde Rabatský proces, máme zde Newyorskou deklaraci a oba dva pakty, které se samozřejmě dostávají už do určité protiváhy proti té situaci, která panuje na hranicích. A myslím si, že bude diplomatická záležitost tohle nějakým způsobem vyřešit.

Ale fakt je ten, že teď je doba, kdy musíme my jako Evropané myslet na Evropu v první řadě, a pak teprve na Afriku. Protože já jsem pomáhal v rámci své práce pro neziskovou organizaci na různých akcích a vím, že v první řadě, když někdo chce pomáhat, tak musí pomoct sám sobě. Musí být postaráno o něj, a pak teprve se může starat o ty další, protože jinak se stane sám další zátěží prostě systému jako takového. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana místopředsedy vlády Jana Hamáčka a poté pan kolega Petříček.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já bych zareagoval na pana kolegu Foldynu. Sleduji, že když ho už netíží členství v sociální demokracii, tak mluví otevřeně. Já bych jenom chtěl upozornit, abychom byli velmi opatrní s těmi poznámkami o daňových poplatnících, a kam jdou peníze. Problém Šluknovského výběžku je velký. My o něm víme, vláda ho řeší. Ale primárně by ho mělo řešit Zastupitelstvo Ústeckého kraje, protože ten problém jednoduchý není, a já si myslím, že prostor pro řešení tam byl.

Ale abychom tady populisticky říkali "neposílejme peníze na rozvojovou pomoc, pošleme to do Šluknova", to může být velmi ošidné. Já se těším, až bude probíhat debata o rozpočtovém rámci Evropské unie, o dotacích, jak v tom dánském parlamentu a v tom francouzském parlamentu budou říkat "neposílejme ty peníze našich daňových poplatníků do České republiky, pošleme to na nemocnici někde v Perpignanu, tam je to potřeba dát". To bude zajímavá debata.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana ministra zahraničí Petříčka. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Já nebudu na pana poslance Foldynu už reagovat, když to udělal pan místopředseda vlády. Já bych zároveň rád doplnil pana poslance. Samozřejmě nemohu souhlasit s tím, že bychom pouze reagovali na to, co se děje v uplynulých 24 hodinách. Jsem přesvědčen, že zodpovědná zahraniční politika je také taková, která se kouká na vývoj situace i jinde, a právě se bude snažit předcházet tomu, abychom se nesetkali s tím, že to, co se nyní děje na hranici mezi Tureckem a Bulharskem a Tureckem a Řeckem, se nám nebude dít třeba v Ceutě či jinde. A právě proto je potřeba v tuto chvíli, aby Česká republika se podílela na tom společném řešení krize, která se prohlubuje v oblasti severní Afriky, Sahelu, odkud ten migrační tlak bude pouze narůstat, pokud se něco nezmění. Takže ten program, který byl schválen vládou, směřuje právě k tomu, abychom předešli podobným situacím jinde.

To, že nemůžeme nereagovat na to, co se děje, a zajistit ochranu vnějších hranic Evropské unie, je jasné. I proto také jsou svolána ta dvě jednání na úrovni Rady Evropské unie. I zde je potřeba také jasně a konkrétně podpořit Řecko nejenom politicky, ale i finančně, technicky i materiálně, i v případě aktivace a rozšíření mandátu Frontexu. A v tomto směru bych byl rád, kdybychom nespojovali ty otázky dohromady.

Já jsem také přesvědčen, a to zde bohužel v té debatě opakovaně padlo - cestou k řešení situace je jednání s tureckou stranou. My prosazujeme dodržování dohody mezi EU a Tureckem z roku 2016, protože ta zajistila stabilizaci v této oblasti na celé čtyři roky. Nyní Turecko vydírá Evropskou unii, nicméně ta situace se dá řešit jednáním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, přihlásil jste se k faktické poznámce. Nemohu jinak, než ukončit vaši faktickou poznámku. Další faktická poznámka je od pana poslance Miroslava Kalouska, dále kolega Koten a kolegyně Válková stále čekají. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já pozorně poslouchám debatu a líbí se mi. Nicméně rád bych podotkl, nebo upozornil, na jistý komický prvek. Kolik dáváme na rozvojovou pomoc, popřípadě kolik dáváme na humanitární pomoc ve zdrojových zemích migrace, je předepsáno pro letošní rok zákonem o státním rozpočtu. Já jsem pro ten zákon nehlasoval z celé řady důvodů, ale tyto položky opravdu tím důvodem nebyly, ty bych nikdy nekritizoval. Nicméně když je dnes přichází kritizovat vládní poslanec, který hlasoval pro rozpočet, a tím i pro tyto položky, tak je to trošku darda. Možná bychom si měli uvědomit, co kdo tady z nás hájí a proti čemu protestuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo panu poslanci Radku Kotenovi, konstatuji omluvy došlé do Poslanecké sněmovny. Z důvodu nemoci se omlouvá na celý den Martin Kolovratník a paní poslankyně Levová od 11 do 13 hodin.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já bych tady v této souvislosti zmínil několik faktů. Něco z toho už zde zaznělo, něco nikoliv. Turecko vstoupilo do Sýrie jako člen NATO, je to velice nebezpečná situace. Myslím si, že Turecko tím svým vydíráním chce pouze další peníze pro to své vojenské angažmá v Sýrii a potřebuje tímto způsobem vydírat Evropskou unii, aby dostalo další peníze. Má to několik rovin. Samozřejmě tím vstupem do Sýrie generuje další uprchlíky, další uprchlickou vlnu, která se tedy zvedá a míří dál do Evropy.

Pomoc Řecku je tím pádem pro nás poměrně značně klíčová, protože vzhledem k množství těch migrantů, které z území Turecka míří přes Řecko dál do Evropy, tak si myslím, že je naprosto klíčová a Česká republika i na základě informací, které zde zazněly, by měla na základě té řecké žádosti tedy vyhovět a tu pomoc poskytnout právě v tom rozmezí, v jakém to řecká strana chce.

Co se týká těch migračních tras, tak už Maďarsko a Viktor Orbán tím svým naprosto rozhodným postojem k migraci vybudováním plotu supluje vlastně to, co tady Evropská unie neudělala za celých dlouhých pět šest let, protože žádná ochrana vnější hranice schengenského prostoru dosud nefunguje. To znamená, že ti migranti, kteří se rozhodnou, že budou migrovat směr Německo nebo Švédsko nebo jakékoliv další místo západní Evropy, tak mají vlastně téměř volnou cestu.

Z doby, kdy ještě byl ministrem vnitra Itálie pan Salvini, tak víme, že ty neziskovky, které vozily migranty od libyjských břehů do italských přístavů, měly v té chvíli, bych řekl, smůlu. Co se týká neziskových organizací, tak ty neziskové organizace jsou podporovány i z rozpočtu Evropské unie a z dalších rozpočtů členských států, a právě ty neziskovky nám sem ty migranty z toho afrického kontinentu a z dalších částí vlastně navážejí. Takže my si ten problém ještě financujeme.

My jsme podali novelu zákona u nás, co se týká neziskových organizací, je to novela občanského zákoníku, aby peníze, které by byly od zahraničních dárců, byly zveřejněny na transparentních účtech u těch neziskových organizací. No a vida, vláda dala zamítavé stanovisko k tomuto návrhu - už dvanáct dnů poté, co jsem tu novelu zákona nahrál do systému. Už za dvanáct dnů tam bylo negativní stanovisko. Takže i tato vláda podporuje ty neziskové organizace, které potom mají snahu dovážet do Evropské unie i k nám uprchlíky. A my tady na to celou dobu upozorňujeme, ale bohužel až teď se ostatní strany vzpamatovávají, když je tady hrozba téměř 4 milionů uprchlíků, kteří čekají na hranicích Řecka a chtějí se dostat do Evropské unie.

Co se týká ještě jedné věci, která zazněla někde v Německu, možná na půdě Evropské unie, tuším, že to bylo buď v loňském, nebo předloňském roce, kdy se dokonce uvažovalo o vstupu Turecka do Evropské unie. To si myslím, že by byl naprostý nonsens, který by se mohl stát, protože to, že jsme se tady bavili o nějakých vízech atd., to je jedna věc, ale vstupem Turecka do Evropské unie, o kterém se uvažovalo a který tehdy měl turecký prezident v nějakých podmínkách, aby zabránil dalšímu posunu migrantů do Evropy, to vidíme, že stejně tedy nedodržel - my tady nedodržujeme ani další věci z Dublinského protokolu, že první bezpečná země má být útočištěm pro migranty, protože my vlastně tolerujeme to, že se ti migranti zpátky nerealokují, zůstávají, anebo se posouvají do dalších zemí, a ta návratová politika také selhává.

Takže já jenom vidím, že Evropská unie má plná ústa všech možných opatření, jakým způsobem to vyřeší, ale přesto se střílí sama sebe do vlastní nohy tím, že sponzoruje, a štědře sponzoruje, neziskové organizace, které putují mezi hranicemi Libye, Itálie, Španělska apod., i Řecka, a dovážejí tam nelegální migranty. Takže podle mého soudu je naprosto jednoznačně nutné napřed omezit peníze neziskovým organizacím, které tuto činnost páchají. Já si tady dovoluji tvrdit, že dokonce ony tím, jakým způsobem sem ty nelegální migranty dovážejí, se dokonce dopouštějí i nějakých trestných činů obchodování s lidmi apod. nebo dovozu lidí na jiné kontinenty. Takže pokud nevyřešíme úplně ten základ, tzn. že Evropská unie to aktivně podporuje a podporuje to i finančně, tak se tady můžeme bavit pořád o nějakých usneseních a můžeme dávat pořád, jakým způsobem zabránit té migraci, ale pokud neuděláme tady tu první věc, pak budou pořád následovat a pořád následovat všechny ty kroky, které jsou. Není žádná vnější ochrana hranice Schengenu a pořád ji neděláme. Tak já nevím no, je potřeba opravdu se k tomu postavit čelem a v Evropské unii prosazovat to maďarské řešení. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kotenovi. Nyní paní poslankyně Helena Válková, která je řádně přihlášená do rozpravy. Ještě než jí udělím slovo, omlouvá se pan kolega Daniel Pawlas od 11.00 do 12.30 z důvodu návštěvy lékaře.

Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně chci vytvořit spolu s kolegyní paní poslankyní Helenou Langšádlovou, která prvně zvedla tuto kartu tady, ale já jsem ji ráda doplnila a potvrdila to, co budeme prezentovat v rámci přijímání usnesení jako návrh, a předpokládám že nikoliv jenom náš, ale že se k němu všichni připojíte, aby úplně nezapadlo v té potřebné diskusi o tom, jak konkrétně pomoci Řecku, i to, o čem jsme hovořili, ten humanitární rozměr. Samozřejmě necháme na vládě, taky nic jiného bychom ani neměli chtít, jakými konkrétními kroky, pokud schválíme to doplnění usnesení, naplní.

Takže já ho potom přečtu, ale protože je to jedna věta, tak abyste se mohli připravit a případně si promyslet tu podporu či nepodporu, tak chceme navrhnout, že Poslanecká sněmovna konstatuje, že v rámci řešení... Já tedy nevím... (Poslankyně se odmlčuje pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, protože bych byl rád, aby každý měl důstojné prostředí ke svému vystoupení. Pokud diskutujete jiné téma, než jsou dva pevně zařazené body, tak prosím zásadně v předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Helena Válková: Moc děkuji. Takže Poslanecká sněmovna konstatuje, že v rámci řešení současné situace v oblasti migrační krize je třeba nezapomínat i na její humanitární rozměr, a to zejména pokud jde o poskytnutí potřebné pomoci nejzranitelnějším skupinám, především dětem, ženám a starším lidem.

Teď malinký komentář. Úmyslně jsme volili opatrnou - v tom smyslu, že nijakým způsobem neříkáme jak, ale říkáme jasně formulaci, že nemáme při řešení, které je mnohem konkrétnější, je třeba vyčíslitelné v některých směrech, zapomínat na oblast humanitární.

A pak mně jen dovolte - to mě k tomu vyprovokovalo, myslím, předposlední nebo poslední vystoupení, omlouvám se. Já jsem si opravdu prošla ta azylová centra v Řecku a teď i v Chorvatsku a myslím, že kdo tam nebyl, musí mít dost bujnou fantazii, aby všechno pochopil v souvislostech. A stejně jako jsem upozorňovala na podzim tohoto roku, vlastně už v létě, že musíme rozlišovat mezi různě zaměřenými nestátními neziskovými organizacemi, tak dvojnásob je to třeba, pokud jde o ty neziskovky, které působí např. v Řecku.

Tam víte, že došlo ke změně vlády. Vláda udělala analýzu, vyhodnotila neziskové organizace, které nepracovaly podle jejího názoru velmi dobře - takhle to řeknu opatrně, protože je to cizí země, tak ji nebudeme kritizovat ani tímto způsobem -, a v podstatě upozorňuje, že jsou nestátní neziskové organizace, bez kterých by vůbec, ale vůbec nezvládla ten příliv imigrantů, které jsou nezbytně nutné, které se starají právě o ty, kteří tam přicházejí silně traumatizováni, a ony jim poskytují pomoc psychologickou, psychoterapeutickou, tam, kde ty státní instituce, zdravotníci, nestačí. A potom jsou jiné nestátní neziskové organizace, které vyhodnotili, že působí jinak, takhle bych to řekla diplomaticky. Takže prosím, neházejme všechny neziskovky ani v Řecku do jednoho pytle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní s přednostním právem Radim Fiala, poté Zdeněk Ondráček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jak tady četl v jednom svém projevu před nějakou chvílí pan poslanec Kobza, a vyžádal si stanovisko řecké ambasády, která říká, že pokud jim chceme s něčím pomoct, tak potřebuje politickou podporu a technickou podporu, tak já bych si dovolil načíst návrh usnesení za klub SPD, kdy Poslanecká sněmovna vyjadřuje plnou podporu Řecké republice při ochraně hranice s Tureckem před nelegální migrací. Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby podpořila úsilí Řecka v obraně a ochraně hranic, a souhlasí s případným vysláním bezpečnostních sborů České republiky k plnění tohoto úkolu.

Já si myslím, že v tom návrhu usnesení je jednak politická podpora, kterou v tom několikabodovém návrhu usnesení, které předložila paní Černochová, postrádám, a samozřejmě je tam i možnost té technické podpory na zemi. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám děkuji, pane poslanče. Konstatuji, že jsme stále v obecné rozpravě, a samozřejmě návrhy na usnesení budou v rozpravě podrobné, tak potom bych rád, abyste je opakovali nebo na ně odkázali.

Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak po tolika hodinách diskuse, kdy jsme očekávali, že to bude podstatně kratší, ale dostali jsme se i k jiným tématům, než je bod, který jsme včera navrhli napříč politickým spektrem a také schválili a který tedy projednáváme, ještě po vyslechnutí celé té diskuse, která proběhla, jsme se s paní kolegyní a dalšími, kteří se spolupodíleli na přípravě toho návrhu usnesení, které načítala paní kolegyně Černochová hned na začátku ve svém úvodním vystoupení, domluvili, že to usnesení bychom doplnili ještě o jeden bod, který by byl za tou jedničkou, tzn. doplnili bychom dvojku a pak bychom to přečíslovali. A tam by vlastně bylo v podstatě něco, co říkal pan kolega z SPD.

My jsme to napsali takto: Poslanecká sněmovna podporuje všechny snahy řecké vlády směřující k ochraně státních hranic, a tím i vnějších hranic schengenského prostoru.

Ty věci, které se týkají policie a vyslání policistů, to už máme v některých těch bodech. Ale já vás potom budu samozřejmě seznamovat a předpokládám, už proběhla ta jednání i tady teď mezi vámi, že vždycky potom přečtu bod, budeme hlasovat po jednotlivých bodech a vždycky řeknu, odkud to je. Ale to se pak domluvíme, až budeme po podrobné rozpravě a začneme hlasovat. Už se k tomu blížíme a jsem za to velmi rád.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Sloučenou rozpravu tedy končím. Ptám se na závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme pokročit.

 

Otevřeme nejdříve podrobnou rozpravu, a to k bodu

Aktualizováno 26. 5. 2020 v 16:06.