(16.50 hodin)
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zaznamenala jsem, že Ministerstvo životního prostředí změnilo na začátku roku svůj průvodní dopis ke stavebnímu zákonu. V první verzi s datem 23. 12. 2019 ministerstvo vzhledem k množství a významnosti připomínek požadovalo stažení návrhu novely a její přepracování a doplnění. Vzhledem k tomu, že návrh například ruší závazná odborná stanoviska orgánů ochrany přírody, mi odmítavý postup ze strany MŽP připadal logický. Proto mě překvapilo, když se v eKLEPu objevila nová verze průvodního dopisu, která má datum 20. 12. 2019, přestože do systému eKLEPu byla nahraná až 6. 1., a v tomto novém dokumentu je věta o stažení... tam již není, vypadla z něho, a ministerstvo zde požaduje jenom řádné vypořádání připomínek a doplnění všech nezbytných částí.
A tak jsem se chtěla zeptat, jak k této změně dokumentu došlo, a hlavně by mě zajímalo, proč Ministerstvo životního prostředí tak zásadně změnilo názor na návrh novely stavebního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Rád odpovím. Vážená paní kolegyně, hlavní důvod byl ten, a teď vám přesně neodehraji ty dny nebo hodiny, jak to probíhalo, protože do eKLEPu samozřejmě nezařazuji ten materiál já. Ale my jsme diskutovali právě v období před Vánocemi stav možného vypořádání našich připomínek a to bylo v období, kdy se předpokládalo, že maximální termín, nebo nejzazší termín vypořádání připomínek by měl být do konce ledna. Mezitím ale došlo k dohodě mezi paní ministryní pro místní rozvoj a panem premiérem o tom, že ten termín na vypořádání připomínek bude do konce března. A v tu chvíli jsme už viděli určitou naději, kterou stále vidíme, že v těch dalších dvou měsících bude možné vypořádat některé zásadnější připomínky, které Ministerstvo životního prostředí mělo.
My jsme, a to netajím, dali vlastně už v mezidobí určitý kompromis, kdy jsme navrhli, že bychom byli schopni řešit problematiku dlouhého stavebního řízení, a velmi komplikovaného, což je nepochybně věc, ve které se s Ministerstvem pro místní rozvoj shodujeme, a já jsem přesvědčen, že nejenom s ním, ale i s dalšími resorty a podle mého názoru s drtivou většinou kolegyň a kolegů tady ve Sněmovně, nebo obecně v Parlamentu, a určitě s většinou našich obyvatel, že prostě stavební právo, resp. stavební řízení je příliš dlouhé a komplikované v České republice. Proto jsme navrhli princip takzvaného jednotného environmentálního povolení, který by umožnil integrovat všechna ta zelená razítka, když to velmi zjednoduším, do jednoho. A právě jsme diskutovali ještě jak s Ministerstvem pro místní rozvoj, tak i s Hospodářskou komorou, která s ministerstvem spolupracovala na rekodifikaci, o tom, jak bychom tenhle ten model do toho v podstatě mohli dát. A protože jsme měli celou řadu zásadnějších rozporů, které jsme jasně deklarovali například v oblasti automatického povolení, které v některých případech může být v rozporu s evropskými směrnicemi, třeba s EIA, nebo k otázkám převažování nebo převážení soukromého zájmu nad zájmem veřejným, nad situací, která se týká zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsme jednoznačně požadovali, aby z integrace bylo vyňato rozhodování podle tohoto zákona v nezastavěném území chráněných krajinných oblastí, nebo chráněných území obecně včetně národních parků. Viděli jsme řadu problémů v oblasti EIA, v oblasti SEA, z hlediska kompetence orgánů EIA, protože to jsou všechno evropské směrnice, stejně jako IPPC. A prostě byly to docela závažné věci, které jsme si neuměli představit, že by byly vypořádány do konce ledna.
Když jsme zjistili, že je tady možný termín do konce března, tak jsme přesvědčeni, a v tomto smyslu i jednáme, protože už proběhla celá řada jednání s MMR i s Hospodářskou komorou v této věci, nebo dohromady s těmito subjekty, o tom, jakým způsobem bychom ty naše připomínky do toho dovedli vtělit. Máme tam samozřejmě věci, ve kterých jsme připraveni diskutovat o nějakém kompromisu, a pak jsou věci, které jsou skutečně v rozporu, nebo byly by v rozporu s evropskou legislativou, pokud by měly být přijaty v této podobě. Tam mám pocit, nebo jsem si skoro jistý, že Ministerstvo pro místní rozvoj, protože jsem o tom mluvil samozřejmě jak s ministryní, tak s celým jejím týmem, a taky za nás vyjednává samozřejmě celý vyjednávací tým právníků i lidí z odborných sekcí, že si tyhlety věci uvědomují a že jsme schopni dojít prostě k nějakému společnému řešení do konce března. I když je to samozřejmě velmi hektické, ale jedná se dost intenzivně. To byl vlastně důvod, protože vidíme teď možnost, že naše připomínky mohou být vypořádány a není třeba přistupovat k takovému kroku, jako je stažení nebo dopracování toho materiálu. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já jsem vlastně spokojena, když říkáte, že dochází k nějaké dohodě s MMR, že by mohly být zohledněny požadavky ochrany životního prostředí. Ale také jste zmínil tu Hospodářskou komoru. A tam já vidím velká rizika. Pakliže toto bude určovat Hospodářská komora, jak se hodně v médiích diskutuje, že návrh napsala vlastně Hospodářská komora, tak si myslím, že tam jsou velká rizika, protože prostě oni samozřejmě upřednostňují úplně jiné zájmy, než je ochrana životního prostředí.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já na to přeci jen ještě zareaguji. Samozřejmě že zájmy instituce, asociace, jako je Hospodářská komora, se v řadě věcí budou logicky lišit se zájmem Ministerstva životního prostředí. Ale pro nás je klíčový partner Ministerstvo pro místní rozvoj. Na některých jednáních byly i zástupci Hospodářské komory, třeba pan doktor Korbel, který mimo jiné dřív i pracoval na ministerstvu, jestli se nemýlím, a další lidé. Ale prostě pro nás je ten partner jediný, a to je resort místního rozvoje. Takže my jsme samozřejmě vždycky prostřednictvím místního rozvoje, prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, tyhlety věci řešili, s tím, že říkám znovu, v některých případech se jednání zúčastňovali i kolegové z Hospodářské komory a ta jednání byla poměrně tvrdá. My jsme jim jasně řekli, že některé věci prostě nejsou průchozí, že to není otázka zrychlení procesu, na kterém se všichni shodneme, ale že jsou tam i věci, které oni si do té integrace jakoby zahrnuli navíc, což nebylo ani v původním věcném záměru. A tam je potřeba vždycky rozlišit, jestli opravdu jsme přesvědčeni, že to může znamenat zrychlení stavebního řízení a zjednodušení stavebního řízení. A v některých případech to tak nebylo a v těch případech jsme prostě jasně samozřejmě řekli, že tohleto do toho rozhodně nebudeme souhlasit, aby bylo zahrnováno, a myslím, že jsme dali jasné důkazy, a to i jaksi kolegové, kolegyně z Hospodářské komory jasně uznali, že naše argumenty byly v řadě případů oprávněné, a svoje připomínky v této věci ve většině případů třeba stáhli. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Není přítomen, takže jeho interpelace propadá. Pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Paní ministryně, navážu na interpelaci kolegy pana poslance Kupky. Odpověděla jste mu, že hotel nemůže být skanzen. To samozřejmě nikdo nechce. Kvalitně opravit hotel se dá i tak, že zachováte jeho architektonickou hodnotu. Těší mě, že samozřejmě myslíte na zachování barev a materiálu, ale nové fotografie vzorových pokojů potvrzují, že jejich návrh v ničem neodpovídá původním architektonickým myšlenkám a jejich kvalita je hluboko pod čtyřhvězdičkovým hotelovým standardem. Opakovaně se tedy zeptám, kdo je tedy architektem plánované rekonstrukce a jak byl vybrán.
Již dříve jste odpověděla na otázku ohledně zachování uměleckých děl, že nejdříve je potřeba zjistit, kde co je. Tak bych rád správcům připomněl, že v letech 2013 až 2014 proběhl v hotelu stavebně historický průzkum zpracovaný odborníky z ČVUT, kde mimo jiné byl vytvořen i soupis všech uměleckých děl a inventáře nábytku, který je docela rozsáhlý. Chtěl bych se zeptat, jak ta umělecká díla plánujete zachovat. Je tedy pravdou, že jsou původní křesla skladována v bazénu? Za jakých podmínek bude společnost Saunia provozovat bazénovou část hotelu? Kdo a jakým způsobem provozovatele vybíral? Kdy zveřejníte nebo poskytnete k nahlédnutí projekty rekonstrukce, ne jen vizualizace? ***