(16.10 hodin)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já, pane poslanče, tady po té podle mě zbytečné a docela nedůstojné přestřelce - protože si myslím, že se snažíme o to, aby byl hotel Thermal důstojnou památkou, nechceme ho prodat, chceme, aby zůstal v rukou státu, a chceme, aby sloužil především nejenom tedy Mezinárodnímu filmovému festivalu, protože to je dejme tomu velmi důležité, ale je to přece jenom nějaký měsíc v roce, ale chceme, aby sloužil i hostům. Aby prostě sloužil občanům Karlovarského kraje v případě hotelu, kteří přijedou z okolí, a zejména bazén, protože vím sama - a už jsem tam byla několikrát a debatovala jsem, ať už na politické úrovni se zástupci místního města, ale i s občany, že prostě je to pro ně srdcová záležitost, ten bazén, takže nám na něm také záleží.
Každopádně my jsme - já jsem si nechala poslat od pana ředitele všechny podklady, i od jeho právních zástupců, my neporušujeme žádné právní normy v této oblasti. Já se se zástupci rodiny Machoninových sejdu. Já v tuto chvíli zjišťuji vlastně, kdo je oprávněný jednat, jestli přímo paní Machoninová, nebo kdo je od ní zmocněn, protože já budu jednat s tím, kdo je oprávněn jednat jménem paní Machoninové, nebo přímo s ní, já si ji pozvu, pozvu si pana ředitele.
Ale znovu opakuji, my se chceme zachovat naprosto s respektem k odkazu díla manželů Machoninových. Říkám věci, které jsme tam našli. Křesílka, procházela jsem tam sklepy, procházela tam různé části toho hotelu, strávila jsem tam prostě více než půlden. A zase tam pojedu za dva měsíce. A budu tam takhle jezdit často podle potřeby, abych sledovala vývoj prací, a budu se všemi mluvit. Takže já se s nimi sejdu. Proberu s nimi, co jim konkrétně vadí. Budeme se bavit o právním rozměru, ale budeme bavit i o nějakém praktickém rozměru. My nemůžeme dalších deset let prodiskutovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana nepřítomného ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Tak dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.
Vážený pane nepřítomný ministře, ohledně tendru na výběr elektronické dálniční známky v České republice již bylo řečeno mnoho. Spekulace stíhá spekulaci a na internetových médiích se objevily nové a další zaručené zprávy o nové ceně zakázky.
V loňském roce jsem interpeloval vašeho předchůdce pana Ťoka, proč vymýšlíme vymyšlené a nepoužijeme systém osvědčený v ostrém provozu na Slovensku nebo Maďarsku, protože tam SkyToll ten systém provozuje. Zajímá mě tedy, zda na Ministerstvu dopravy někoho napadlo alespoň zjistit cenu zakázky zaplacené u našich sousedů na Slovensku zejména na webový portál nadstavby pro validaci elektronických dálničních známek, zasílání pokut a další možné kontroly včetně systému distribučních míst na Slovensku. Dále porovnání možné podobnosti systému výběru elektronických známek nebo shodu s našimi nároky na tento systém.
Původní cena zakázky v České republice 401 milionů rozpoutala poměrně širokou diskuzi na internetu a sociálních sítích, a to včetně podezření z pokusu o uplácení pana Kremlíka a na možné předražené zakázky. Toto podezření je nutné velmi důkladně prošetřit. Srovnání by tak mohlo zásadně posunout pohled na danou zakázku, a tím by se skutečně mohlo zamezit i dalším spekulacím a my bychom snad byli schopni rozklíčovat, co by tedy pro nás bylo dobré, a co nikoliv. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. I na tuto interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na opět nepřítomného a omluveného pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.
Vážený pane ministře, při plánování budoucího energetického mixu se kalkuluje s instalovanými výkony a budoucí spotřebou. Nicméně aby byla zajištěna kontinuální stabilita dodávek elektrické energie a aby bez problému fungovala celá soustavná síť, je nutné myslet i na tzv. pohotový výkon. V případě jeho nedostatku hrozí lokální výpadky sítě a roste riziko blackoutu.
Kvůli postupného odstavování klasických uhelných zdrojů výroby elektřiny, které dnes v čase zajišťují pozitivní výkonovou bilanci, dojde už kolem roku 2030 k tomu, že bude nedostatek pohotového výkonu, což by mohlo zapříčinit nucený import elektřiny ze zahraničí - a otázkou je odkud. A také vzroste riziko blackoutu. I přesto, že nový jaderný zdroj by měl být postavený dle optimistického výhledu vlády po roce 2040, a já se můžu obávat, že je to přílišný optimismus, nebude to řešit nedostatek pohotového výkonu po roce 2030.
Proto se vás chci, pane ministře, zeptat, jak se náš stát na toto připravuje. Jaká přijímá opatření, aby se tomuto riziko předcházelo? Co se v této věci plánuje a realizuje, abychom i po roce 2030 měli zajištěnu stabilní výkonovou bilanci? Většinou chci při interpelacích znát osobní stanovisko ministra než čekat na odpověď zpracovanou aparátem ministerstva, ale u této dnešní mé interpelace velmi uvítám písemnou odpověď podloženou i číselnými a grafickými údaji. Děkuji předem za vaši písemnou odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Beitl: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Ministerstvo financí po kritice přehnané byrokracie raději stáhlo formulář na tzv. zvláštní režim EET, který má od 1. května sloužit pro bezhotovostní platby. V něm mají podnikatelé povinnost každého čtvrtroku vyplnit až 500 kolonek. Podle mluvčího Ministerstva financí Michala Žurovce probíhá nyní revize a snaha o jeho zjednodušení.
O vysoké administrativní náročnosti ale mluvil už dřív třeba šéf podnikatelských odborů Radomil Bábek. Už loni upozornil, že tahle varianta přinese ještě víc papírování a zdržování, takže živnostníci nakonec přejdou na běžnou formu EET nebo s podnikáním raději skončí. Ve formuláři totiž budou muset kromě jiného uvádět údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek za každý den. Kromě toho bude nutné vyplnit pořadové číslo první a poslední účtenky, a to opět v každém dni za celé čtvrtletí. V další části formuláře pak budou muset podnikatelé vyplnit i součty za jednotlivé měsíce a také celé čtvrtletí.
Vážená paní ministryně, víte o tom, že podle Českého statistického úřadu meziročně poklesl počet podnikatelů o 16 tisíc? Zdá se býti jasné, že překážky, které stát podnikatelům neustále klade, každý nepřekoná a vzdá to. Vždyť represe ze strany Finanční správy a státu, kdy se kontroluje hlava nehlava s cílem doměřit daň nebo udělit pokutu, zná každý.
Nyní dovolte dvě otázky. Považujete vy nebo úředníci ministerstva podnikatele za pokusné králíky, na kterých testujete toxicitu vašich nařízení a míru jejich odolnosti a vůli dále podnikat? Má být tato forma zvláštního režimu EET poslední ranou těm drobným podnikatelům, kteří z hlediska objemu tržeb nejsou schopni absolvovat martyrium se zapojením do elektronického EET? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím paní ministryni o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane poslanče, tak mám k tomu něco připraveného, ale budu mluvit z hlavy.
Ten zvláštní režim, který jsme zavedli, tady ho odsouhlasila Poslanecká sněmovna, dala jsem ho do zákona, bylo to moje rozhodnutí, poté co jsem vydiskutovala varianty možného řešení pro ty nejmenší se všemi asociacemi a komorami v této zemi. Všechny jsem je svolala už měsíc po doručení, nebo čtrnáct dní po doručení rozhodnutí Ústavního soudu, nachystala jsem varianty, a vždycky: toto je ono, toto udělejte.
Vyšli jsme z toho, co dneska podnikatel, který nemá EET, už musí dělat. Musí prostě - já nevím, chodíte ke kadeřníkovi třeba? Tak kdybyste tam přišel - chodíte asi určitě, že jo? Tak přijdete, a dnes ještě nemusí mít, až do 1. 5. nemusí mít kadeřník EET. Ale pokud už dneska řeknete dejte mi účtenku, tak vám ji dát musí, podle jiných předpisů. Tak my jsme si říkali: to stejně dělat musí na požádání, tak to napříště bude dělat povinně ten nejmenší. Řekneme si, ještě si připomeneme ty parametry pro něho. Pak říká daňový zákon, konkrétně daňový řád: průběžně si vede evidenci příjmů. Já jsem se třeba ptala své kadeřnice, své kosmetičky, protože když někde chodím, tak s nimi debatuji. Říkám: Jak to děláte, jak si hlídáte tržby, kolik jste třeba vydělaly? Protože to nevíte. A každá mi řekla... A dál jsem se ptala dalších řemeslníků - já žiju v normálním světě, takže bavím se s normálními lidmi, nežiju ve skleníku. A tak mi řekla třeba: Mám tady sešit, podívej se, mi říkala kosmetička, podívej se, tady mám sešit, denně si napíšu tržbu. Kadeřnice mi řekla to samé. Tady mám sešit, denně si napíšu tržbu. A oni to dělají.***