(15.10 hodin)
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích jste se vyjádřil, že nová zakázka na dálniční známky je na dobré cestě a bude stát polovinu ceny té zrušené. Ušetří se tedy 200 milionů. A já se ptám, kde je ten onen systém zadarmo, který dva dny tvořilo 60 programátorů. Proč ho stát nevyužil? Šlo snad o marketingovou akci? Pokud stát může něco používat zdarma v případě, že to bude právně a technicky možné, proč by to měl kupovat někde jinde za peníze?
Vy jste se dále vyjádřil v tisku, že původní zakázka byla zadávána komplikovaně s ohledem na zbytečnou dikci bezpečnostních ochranných prvků. A pane ministře, já se ptám, jaké bezpečnostní prvky bude mít tedy nový systém a jak se bude lišit od té původní zakázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za jasnou otázku a za využití času. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.
A nyní paní poslankyně Kořanová bude interpelovat přítomného ministra Zaorálka ve věci výstavby nové budovy Národní knihovny České republiky. Prosím.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Vážený pane ministře, před měsícem jsem v Pražském deníku zaznamenala článek o vašem záměru přijít na jednání vlády s návrhem na výstavbu nové budovy Národní knihovny České republiky s tím, že v současné době probíhají jednání se zástupci hlavního města. Chtěla bych se vás tedy zeptat na následující:
Za prvé. V jaké fázi jsou v současné době jednání s hlavním městem a jakým způsobem by se podle vás měla Praha ideálně na výstavbě podílet?
Za druhé. Je podle vás současný management Národní knihovny schopen stavbu realizovat i vzhledem k tomu, že barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa za miliardu korun má skluz několik let?
Za třetí. V článku se dále píše, že litujete, že nebyl realizován návrh pana architekta Kaplického, takzvaný blob. Máte nějaké informace o tom, zda by jeho tehdejší návrh mohl být dnes technicky realizován? Rozhodně chápu poptávku knihovnické obce po nové budově Národní knihovny i veškeré nevýhody, které plynou ze současného stavu, a jsem ráda, že jste se rozhodl toto téma trochu oživit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Děkuji za interpelaci. Skutečně se tím zabýváme i v těch intencích, které byly naznačeny. Já jenom řeknu rovnou, že teď už je to tak, že jsme připravili materiál pro vládu, který se týká právě toho rozhodování o tom, že by bylo třeba začít stavět novou Národní knihovnu, a on je v meziresortním řízení v této chvíli. Takže v této chvíli budeme vypořádávat ty připomínky, které jsme dostali. Takže to je to, co se tedy fakticky děje.
Důvody, proč jsem se rozhodl k takovému kroku, jsou dány tím, že jsem přesvědčen, že to současné řešení, kdy sídlo Národní knihovna má v Klementinu, že ta situace vlastně nic neřeší a je neudržitelná do budoucna, protože v těchto prostorách nemůže Národní knihovna dlouhodobě existovat. Důvodů je několik. Kdybych měl říct úplně to základní, tak je to třeba to, že po rekonstrukci Klementina, která stojí před svou třetí fází, sice budeme mít na konci dobře opravenou památkovou barokní budovu ohromné ceny, jednu z největších, nebo možná největší po Pražském hradu v Praze, ale nebudeme mít prostor, který by byl schopen plnit roli Národní knihovny, prostě třeba proto, že se tam vůbec nevejdou knihy. Vejde se jich tam v podstatě po té rekonstrukci jenom desetina. Zjednodušeně z deseti milionů se tam vejde jenom jeden. To znamená, ten stav, který je dneska, kdy si tam jdete půjčit knihu a u každé třetí čtvrté vám řeknou, že ji nemají, že se pro ni musí dojet, ten by vlastně pokračoval. Všechny ty alternativy řešení, budování různých alternativ v podstatě v rámci toho Klementina se ukázaly být neživotné a domnívám se, že ta každá úvaha skončí u toho, že Národní knihovna, její centrum musí být vystavěno znovu. A to je to, co bych chtěl vládě předložit, nebo to, co už jsem vlastně dostal do toho meziresortního řízení, abychom si uvědomili, že v této chvíli Česká republika ve svém hlavním městě nemá vyřešený problém Národní knihovny. Já tady nechci mluvit o tom, že Národní knihovna je zcela specifická instituce, která plní v každé zemi zvláštní úlohu, shromažďování povinných tisků a dále, která je nezastupitelná.
A jenom ještě jednu věc bych řekl, že v současné době mi připadá, že velice roste role knihoven. Někdo by řekl, že je digitální věk, tak co tady strašíte s knihovnami. Ale když se podíváte třeba do Liberce, Hradce Králové, Brna, tak tam máte dneska moderní, velmi dobře fungující knihovny, které se stávají víc než jenom místem půjčování knížek. Jsou to opravdu taková společenská centra, komunitní centra těch měst, která plní celou řadu funkcí. To znamená - a víte, že i další města dneska zvažují, jako třeba Ostrava, stavbu knihovny právě jako určitého centra dokonce. A dokonce i v Praze se podařilo postavit Technickou knihovnu v Dejvicích, kde je možné se podívat, jak takové místo jako knihovna dnes ve světě funguje. Takže i takovýto příklad najdeme zrovna tady i kousek. Nicméně opravdu plnohodnotnou Národní knihovnu nemáme a nejsme schopni ji podle mě vytvořit na půdě, na půdorysu Klementina, i proto třeba, že to je zátopová oblast, tak tam těžko budeme ty knihy skladovat, i kdybychom chtěli někde v podzemí, je to všechno nereálné. Takže je tu nutnost postavit novou budovu.
Já tady velmi zjednodušeně říkám ty argumenty, které bych chtěl předložit nakonec i vládě, a chtěl bych, abychom začali se pohybovat směrem k tomu. A co k tomu potřebujeme? Spolupráci s Prahou. To je myslím ten váš druhý dotaz, nebo první. Já jsem zahájil ta jednání s Prahou. Jednali jsme, informoval jsem o tom, že tady musíme začít kooperovat, protože není možné v hlavním městě stavět Národní knihovnu samozřejmě bez dohody s hlavním městem. Tady se musí celá řada věcí sladit a my bychom chtěli po hlavním městě především, aby nám pomohlo v této fázi uvažovat o tom, kde by ta knihovna měla být. To je vlastně první věc, na které se musíme s radními dohodnout. Takže jsme vlastně zahájili, bez Prahy se nedá hnout, jednání s Prahou jsme začali. Samozřejmě Praha s tím obecně souhlasí, to není věc nějakého sporu, a teď, protože tohle by měla být hlavně tedy akce vlády a státu, ale potřebujeme součinnost samozřejmě pražské radnice při hledání místa. A to je docela zásadní rozhodnutí i z hlediska, to umístění je samozřejmě klíčové dokonce nejenom - i prý pro Prahu samotnou přirozeně. Takže my vlastně potřebujeme určité rozdělení práce s Prahou obecně, protože se mluví také o koncertní síni, což mně se zdálo, že by právě měla být spíš věcí Prahy, a Národní knihovna by měla být věcí vlády. To bylo mé takové provizorní, které jsem v těch jednáních uplatňoval.
A vaše otázka, jestli je současný management Národní knihovny schopen realizovat - no, to kdyby se to rozhodnutí přijalo, tak my nejsme ještě ve fázi ani studie. My potřebujeme dohodu, kde by to mělo stát, pak zpracovat studii. To znamená, já si dovedu představit, že v této chvíli určitě jsme schopni to rozjet, protože kdybychom se rozhodli, že i budeme -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane ministře. (Aha.) Paní poslankyně položí doplňující dotaz, a tím vám umožní projev dokončit. Prosím.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji moc za slovo. Není to doplňující dotaz. Já vám hrozně děkuji za váš důkladný výklad. Vážím si ho a ráda bych tedy ten čas využila, jestli byste mi mohl odpovědět na tu třetí otázku, protože ta je pro mě srdcová a nejdůležitější. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, zkusím odpovědět i na tu třetí část, ke které jsem se ještě nedostal.
Tak první věc je, že ta jednání prozatím, která se vedou s hlavním městem Prahou, ukazují, že Praha zřejmě neuvažuje tak, že by se ta Národní knihovna stavěla v tom prostoru tuším Prahy 7, nebo kde to původně bylo plánováno, z důvodu možná proto, že už to tam je přehuštěné, já nevím, že už tam těch investic bylo dost. To je věc Prahy. Takže v této chvíli to vypadá, že Praha by hledala i místo výstavby zřejmě jinde. A druhá věc je, že - to se pouštím trochu na nejistý led, ale já se domnívám, že v architektuře současné je deset let poměrně dost velká doba. Za deset let se hodně věcí změní. Těžko si představím, že bychom se za tu dobu jenom tak mohli vracet k něčemu, co tady bylo před těmi lety. Takže mně připadá, abych tak řekl, že ta věc je neoživitelná v té původní podobě, i když mně se třeba také zamlouvala jako myšlenka. Ale dneska jsme už příliš daleko od toho. A také zřejmě není možné vůbec na tom místě o tom uvažovat.
Takže ono je všechno jinak. Jiné bude prostředí, jiné budou podmínky a jinam se dostal celkově i ten vývoj. A bohužel samozřejmě, především bych řekl, tu není pan Kaplický. Já za sebe si těžko dovedu představit realizaci podobné stavby bez přítomnosti toho architekta. Takže tady je celá řada věcí, proč si bohužel myslím, že to, co vy jste zmínila, je spíš minulost, a za sebe vám říkám trošku svůj osobní názor, že se k tomu už vrátit nedá.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Mašek se omlouvá mezi 15. a 20. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Polanský od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Paní poslankyně Melková tady není, takže to propadá, a prosím pana poslance Martínka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci regulace a rizik podnikových dluhopisů. Prosím.***