(16.50 hodin)
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Když jsem tady sledoval tu předchozí přestřelku mezi panem poslancem Blahou a některými kolegy... (Reakce z pléna: Bláhou s dlouhým á!) Bláhou, pardon... některými kolegy z pravicového spektra, tak mi to přišlo trošku úsměvné, protože já jsem začal podnikat na vysoké škole v roce 2002 jako soukromý zemědělec. Tu činnost jsem vykonával dvanáct let a založení firmy mi trvalo v roce 2002 dva dny. Čistého času to bylo řádově několik málo hodin, než jsem ty úřady v rychlosti obešel.
Jsem samozřejmě rád, že tady se některé věci zjednoduší. Využíváme moderních nástrojů 21. století. Ale jestli toto má být demonstrace úsilí o zjednodušení podnikatelského prostředí v tomto volebním období, tak mně je tedy hodně smutno. Protože jako podnikatel se potýkám s daleko složitějšími věcmi, které mi stát staví do cesty. V podání této vládní koalice například v rámci i této schůze Sněmovny je to třeba novela daňového řádu. Je to hrozně fér a hrozně to zjednoduší podnikatelům život, když jim tato vláda na dalších 15 dnů bude zadržovat DPH! Ptali jste se těch podnikatelů, co na to říkají? Myslím, že nikdo tomu netleská! Myslím, že kdybyste se jich ptali, tak by uvítali raději nedělat těch 15 dnů, než tady s velkou pompou říkat, že toto, co tady máme teď, je to dramatické zjednodušení podnikatelského prostředí.
Podívejte se na aktuální témata z minulého týdne! Daňová kontrola, kdy daňová kontrolorka finančního úřadu si na zmrzlinu vyžádá šlehačku, tím změní sazbu DPH toho prodávaného výrobku a buzeruje za to tu holku, která toto udělala! To vám přijde jako normální férové podnikatelské prostředí? O tom se bavme!
Mně tady sazby procentické, to, jak se plní plán na Ministerstvu průmyslu a obchodu z hlediska nějakého zjednodušení, když se podívám na příklady z této praxe, tak mi to přijde absurdní. Zadejte si do Googlu jednoduchý text, dejte si tam: Šikana ze strany finančního úřadu. Máte tam desítky konkrétních zdokumentovaných příkladů, kdy konkrétní podnikatelé upozorňují na absurdní případy kontrol. Tak propánajána se prosím pěkně podívejme na tyto věci.
A teď se obracím prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Bláhu: Já cením snahu nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, že se o některé věci snaží. Že se snaží o podporu rodinného podnikání. Díky za to, ale běžte se, pane poslanče Bláho prostřednictvím pana předsedajícího podívat, co mezitím dělá Ministerstvo financí! No to mi tedy v pořádku nepřijde. Takže prosím pěkně, ta kosmetická debata, která se tady vedla, byla absurdní vzhledem k tomu, jaké povinnosti stát přenáší na podnikatele a že jim dalších 15 dní bude zadržovat víc než 20 mld. korun.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi a ptám se pana kolegy Profanta, jestli má zájem o vystoupení. Pan kolega Bláha se hlásil k faktické poznámce předtím. Vy jste se hlásil řádně, pane poslanče, a pan zpravodaj řekl, že chce na závěr rozpravy vystoupit. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na dotazy nebo výpady pana Jurečky. Jenom bych chtěl připomenout, že jsem Bláha s dlouhým á, celý život bláhový. A takhle přesně bláhový jsem před pěti roky šel k němu na ministerstvo, když byl ministrem, a málem jsem byl jím přímo vyhozen od kulatého stolu, že jsem si dovolil mu říkat, co se mi nelíbí v rámci některých jeho resortů. Takže tak on přistupoval před pěti lety k nám podnikatelům, když jsme s otevřeným srdcem a s bláhovým přáním za ním přišli, tak jenom, protože měl možnost měnit podnikatelské prostředí, a nestalo se tak. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Já se omlouvám, mně to nedá. Pane kolego, já vás poprosím, zeptejte se na vašem profesním svazu, Svazu pekařů a cukrářů, na čtyřletou spolupráci mezi mnou a svazem. Musím říct, že jsme mnoho podnětů, které váš svaz přinesl, odpracovali ve vztahu k Ministerstvu zemědělství, ale i třeba ve vztahu k operačnímu programu OP PIK, které se týkaly Ministerstva průmyslu a obchodu, tak aby mohlo být vaše podnikání více podpořeno. To je naprosto jednoznačný fakt.
A prosím pěkně, já jsem nikdy nikoho z jednání na Ministerstvu zemědělství nevyhodil. Vy sám jste tady na začátku tohoto volebního období kdysi deklaroval veřejně, že spolupráce s mou osobou byla dobrá. A teď, když jsem si dovolil říci kritiku, která si myslím, že je věcná, a vy jste nic z toho, co jsem kritizoval, fakticky nevyvrátil, tak jste použil tento argument. A v této Sněmovně, kdo mě zná, tak ví, a jsou tady poslanci z minulého volebního období i poslanci, kteří tehdy byli v opozici, jsem nikdy nikomu neodmítl pomoc, pokud to bylo racionální a pomoci jako ministr jsem mohl. Takže prosím pěkně nepoužívejte tyto neférové praktiky! A zeptejte se u vás na vedení svazu, které se mnou nejvíce komunikovalo, s panem Dřízalem a dalšími, jaká byla spolupráce s ministrem Jurečkou. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Profant. Není závěrečné slovo, ještě je pořád rozprava a respektuji přání, i když má přednostní právo zpravodaj, že chce mluvit nakonec ještě v rozpravě, takže máte slovo nyní.
Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo. Já bych ještě chtěl zdůraznit, že my jsme uspořádali seminář k této problematice pod záštitou hospodářského výboru, čímž panu předsedovi hospodářského výboru děkuju. Účastnili se ho i zástupci Ministerstva spravedlnosti, probírali jsme tam věci a určitě každý měl možnost se vyjádřit.
Hodněkrát tu zaznělo, že to nějakým způsobem jde již dnes, nebo před lety, že za dva dny a podobně. Ono to většinou tak jde, pokud máte správné kontakty nebo štěstí. Ale ta data Světové banky hovoří jasně. A pokud tedy zvláště páni notáři mají problém s daty Světové banky, tak by to asi měli řešit se Světovou bankou, proč je tedy pomlouvá, když to jde správně. No nesmějte se! Píšou to v té statistice! Dvacet jedna a půl dne.
Pan zpravodaj mi tu vyčítal, že ten návrh ubírá smluvní volnost. Ano, to je podstata toho návrhu, že si můžete vybrat, jestli půjdete cestou, kdy máte nějaké složitější řešení, kdy to budete konzultovat s notářem, využijete jeho odborných služeb, což je zcela v pořádku a správně, anebo jestli chcete jako drtivá většina lidí tu smlouvu mít zcela běžnou, podle mustru, a využijete této služby. Koneckonců, když zjistíte, že vám nevyhovuje, tak tu smlouvu můžete později změnit. Ale důležité je, že můžete začít podnikat řádně, neobcházet to přes živnostenský list, i když vaše práce nemá charakter živnostenského podnikání, a podobně.
Dále mi pan zpravodaj vyčetl, že ty firmy nebudou mít zřízený účet - ale budou mít zřízený účet! Už dneska v té aplikaci, kterou jsme uveřejnili na adrese urad.piráti.cz, si v průběhu zakládání zvolíte založení účtu. Jak říkal kolega Martin Jiránek, banky s námi komunikují o tom, že se jim to velmi líbí, že oni samozřejmě zájem o podnikatele, takže to tak není.
Sídlo společnosti. No to stačí podrobně nastudovat ten návrh, v důvodové zprávě je o tom kapitola 3.7 na straně 33. Samozřejmě počítáme se sídlem. Tady vzniká rozdíl mezi společenskou smlouvou, nebo smlouvou zakladatelů, a obchodním rejstříkem. V obchodním rejstříku samozřejmě musí být plné sídlo společnosti, které je prokázáno na základě právního titulu nebo souhlasu s umístěním sídla. Opět, nic se nemění, je to tam, stačí si to tam přečíst.
Dále samozřejmě argument - nemáme garanci, tedy jistinu. Většina z vašich stran je tu déle než naše strana a od roku 2014 je minimální vklad při zakládání společnosti jedna koruna. Jestli to vám připadá jako nějaká jistina, která pokryje soudní spor a následné škody při opravdovém podnikání, ne při objednávce zmrzliny, tak to asi nepodnikáte příliš úspěšně. Protože jedna koruna asi těžko něco takového pokryje. Koneckonců, 95,7 % firem je založeno s úvodním vkladem do 200 000 korun, což opět, když si představíme krach té společnosti, soudní spory, počty věřitelů atd., tak nepokryje téměř nic v praxi. ***