(16.00 hodin)
(pokračuje Fridrich)
Problém je v živnostenském zákoně. To už tady celkem bylo zmíněno. Je nutno si uvědomit fakt, že tenhle návrh smlouvy se zabývá v podstatě jenom živností volnou. Když uvedu konkrétní případ, když třeba řemeslná kominická živnost podle ustanovení § 21 a § 22 zákona č. 455/1991 se musí prokazovat odborná způsobilost, tady to samozřejmě řešeno vůbec není a na tyto živnosti řemeslné a vázané se tento návrh vůbec nevztahuje. Je to celkem pochopitelné, asi nikdo z nás by nechtěl, aby třeba revizi komína nám šel udělat odborník na IT, aniž by byl řádně přezkoušen.
To, co vidím jako další velký problém, je, že můžete založit společnost podle návrhu z domova, ale neuděláte tam založení podnikatelského účtu, takže ta firma, živnost, s. r. o., bude fungovat bez jediné koruny, bez jediné garance. Kdo z vás dá tu důvěru a bude chtít spolupracovat s firmou, která nemá účet a která nemá ani korunu garance?
Další věc, která je - zákon vůbec neřeší sídlo firmy. Ano, je tam napsáno obec. Pokud je to obec dejme tomu 100 až 200 lidí, je možné si dohledat, kdo tu firmu zakládá. Pokud tam uvedu Praha, což asi bude většina případů, pak absolutně není možné zjistit sídlo firmy a také existuje podle vyjádření právníků reálné nebezpečí, že si na vaše bydliště internetem napíše třeba 100 firem své sídlo působnosti, protože to nikdo neověřuje, a vy pak budete řešit třeba problém exekucí. A pokud budete chtít zapsat sídlo firmy konkrétně, potřebujete k tomu souhlas majitele, což je zase praxe, která je používána i dnes, takže tam neušetříte vůbec nic.
Další problém je směrnice Evropské unie a vlastně vyloučení rejstříku vyloučených osob, to znamená, není tam vůbec řešeno, kteří lidé mají právo společnosti zakládat a jestli to nezakládá někdo, kdo na to vůbec nemá právo, a už vůbec neexistuje kontrola přes rejstřík v mezihraniční oblasti.
Tohle bych chtěl říci na úvod. Já jsem původně ve svém návrhu chtěl být tvrdší a chtěl jsem navrhnout zamítnutí tohoto zákona z těch důvodů, které jsem tady uvedl, ale sám se domnívám, že do budoucna to nějaká cesta je a že v budoucnosti digitalizace pokročí a možné to bude. Proto navrhuji přepracování toho zákona a v podrobné rozpravě to zopakuji.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Jak poznamenal, návrh bude podán v rozpravě. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen Dominik Feri. Eviduji přihlášku i zástupce navrhovatelů. Ten je bez přednostního práva, takže prvním přihlášeným je Dominik Feri, potom pan poslanec Martin Jiránek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já jsem se tady k tomu bodu hlásil už někdy v minulém roce, takže si úplně nevzpomínám, co jsem tehdy přesně chtěl říci.
Nicméně na úvod, tato debata je odborná. Myslím, že kdykoliv jindy bychom měli lpět řekněme na nějaké terminologické přesnosti, protože tady to má význam a tuto debatu sledují lidé, kteří se tomu profesně věnují, to znamená, je nutné přísně rozlišovat mezi firmou a společností. To má zásadní dopady. Obchodní společnost je jedna z obchodních korporací, firma je to jméno, pod kterým je ta obchodní společnost vedena v obchodním rejstříku. Tady to má smysl. Neberte to prosím jako nějaké lpění na úřední řeči, ale tady je to velmi nutné z hlediska toho zákona.
Co jsem ovšem jistě chtěl zmínit, je to - já jsem u tohoto návrhu zákona podepsán a děkuji, že tu otázku navrhovatelé zdvihli - abychom z toho úplně nevyřadili notáře, protože notáři jsou ten právnický stav, který nyní poskytuje službu, poskytuje službu za stát, poskytuje ji podle mého soudu velmi dobře za velmi nelehkých podmínek. Je tu paní ministryně spravedlnosti, ta moc dobře ví, ta by jim ráda přidala, ráda změnila tarif, ale bohužel to není v silách, ale už se toho prý brzy dočkáme. Myslím, že by neměli být notáři ti, kteří budou obejiti. Kdyby byli obejiti, je špatné i pro nás z prostého důvodu, poněvadž pak bychom přišli o praktické zkušenosti.
Sama notářská komora se snaží téma elektronizace justice a elektronizace zakládání obchodních společností zdvihnout. V minulém roce, v říjnu, se konala konference k této věci, konala se s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu 2019/1151 ze dne 20. června 2019. Právě například závěry této konference, nějaký sborník debat o tom, co se tam řešilo, tak to by mělo být diskutováno ve výborech. Nedělám si iluze, že bychom to zvládli probrat tady, že bychom se tomuto tématu dovedli věnovat lépe. Rovněž otázky nějakých technických nepřesností a nevyjasněných záležitostí, které tu zmiňoval pan zpravodaj, tak to je také něco, čím jsou stiženy často i vládní návrhy, které mají mnohem delší, řekněme, rodokmen a pracuje na nich více lidí na více místech, a dá se to přesto opravit, dá se to opravit i komplexním pozměňovacím návrhem, který tu zmiňoval zástupce navrhovatelů, ctěný kolega Profant prostřednictvím pana předsedajícího.
Čili doporučoval bych nechat to projít do ústavně-právního výboru. Tam můžeme vést debatu. Dá se uspořádat i seminář a kulatý stůl k tématu zakládání společností, ale vracet to zpátky znamená, že to téma vůbec nechceme řešit. Jak říkám, notáři dělají dobrou práci, dělají dobrou službu za nelehkých podmínek, ale i přesto se tu zaštiťovala téměř každá zastoupená politická strana tím, že chce elektronizovat státní správu, a teď u tak zásadního tématu, které se dotýká tisíců lidí, říci no, my bychom to možná chtěli řešit nějak jinak, ještě není kam spěchat, není potřeba nic dávat do legislativního procesu, to by mi přišlo trošku alibistické. Musím také říci, že v ústavně-právním výboru se příliš otázkami kyberjustice nezabýváme aktivně, byť vím, že ministerstvo na tom pracuje trošku z jiného ranku, a mít tam takovýto tisk by vůbec nebylo na škodu.
Čili podporuji velmi to, abychom tento tisk postoupili dál, klidně ať je to na úkor prodloužení lhůt, na úkor toho, aby tam byl dostatečný prostor pro diskusi s notářskou komorou a s dalšími stakeholdery, ale vracet to teď zpátky a říci ne, ne, počkáme si na něco jiného, počkáme si, co přinese směrnice, bych nepokládal za příliš šťastné. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dominiku Ferimu. Nyní pan poslanec Martin Jiránek v rozpravě. Máte slovo, prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Jiránek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já k tomu mám tři krátké poznámky. Škoda, že tu není pan ministr, protože v roce 2018, v květnu, si nechala Asociace malých a středních podniků a živnostníků udělat průzkum, které v té době předsedal pan ministr, co by mladým lidem pomohlo podnikat. Tři nejvíce jmenované argumenty se týkaly dvou věcí: snížení nákladů v počátku podnikání a zjednodušení administrativy. To znamená přesně ty věci, které řeší tento náš návrh, chtějí mladí podnikatelé, a vyšlo to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. To za prvé.
Za druhé, jenom pro informaci, my už tento systém vlastně provozujeme jako ukázku toho, jak to funguje, na urad.pirati.cz si můžete už nyní firmu založit. A vedle toho, že už se nám tam založily desítky firem s desítkami podnikatelů, to znamená ty problémy, které pan kolega zde jmenoval, tak ti podnikatelé ty problémy nemají a využívají právě toho, že je to levnější a rychlejší. ***